476 B. XIV. Artikule cechů Pražských dobrovolně. Jenž jest dán léta od narozenie Syna božieho tisícieho čtyrstého padesá- tého osmého, ten pondělí po hodu svatého Martina. 33. Konšelé Novoměstští potvrzují artikule cechu mydlářskému. 1464, 27. unora. My Jan Vschodecký purkmistr, Jíra Mainuškovic, Jan z domu Haléřova, Beneš Cukmanský, Hynek z Luniekovic, Jan Tatrman, Pavel Vyšehrad, Petr Penízek, Jan Bielý od hvězd, Klement Kostelecký súkenník, Petr z domu Hložkova a Jindřich z rohu sladovník, konšelé Nového města Pražského, mocí listu tohoto vyznáváme, že opatrní muži mistři starší řemesla mydlářského, spoluměštěníné a súsedé naši, vstúpivše před nás do plné rady, žádali a prosili, abychom jim nálezuov a artiku- luov vespodpsaných, o nichž jsú se všickni v tom řemesle dobrovolně a jednostajně svolili, z moci úřadu našeho konšelského potvrdili; a my znamenavše jich prosbu a žádost, kteráž nám se v ty časy viděla podobná, obci i jich řemeslu prospěšná, chtiece, aby se město naše dobrými řemeslníky množiti zase mohlo, kteréž pohřiechu v tyto války veliké a mory časté jesti bylo umenšeno, k těmto dole psaným arti- kuluom svolili jsme a moc jim plnú dali, dokavadž by jim užitečnější artikulové obci i tomu jich řemeslu nebyly nalezeny a vydány. Z nichžto první tento jest, ktož by se chtěl v tom řemesle za mistra po- saditi, aby se s námi a s obcí přijímání těla božieho a krve jeho svaté vedlé kom- paktat s svatým koncilium Basilejském srovnával. Druhé aby sobě od pánuov městského práva dobyl. Třetí, aby listu zachovacího sobě dobyl, kterakého jest rodu a kterak se zachoval, kdež jest prvé obýval. Čtvrté, aby řemeslo před staršími přísežními okázal na jich pochválenie. Páté, aby žádný z jich řemesla bez starších vuole a vědomie učedníka nepřijímal. Šesté, ktož by mýdlo prodával, to mají starší na pana purkmistra znésti, a s jeho rozkázániem aby to bylo slušně napraveno. Sedmé, ktož by se mistrem posadil, aby dal do jich cechu 15 kop gr. pro potřeby k jich i k uobecnému dobrému. Osmé a poslední, ktož by z nich, jsa obeslán od starších, nepřišel do cechu neb jinak mistróv starších nechtěl poslušen býti, i všeliký neřádný, toho mají moc trestati i do šatlavy dáti a pokutu libru vosku s něho vzieti; pakli by kto vždy přes to chtěl svévolný býti, toho budú moci z řemesla vyvrci a kázati jako nepo- slušného, však vždy prvé na pány to vznesúce, leč by toho chtěl skutečně opra-