56 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. dobří lidé zpravují, a byť pak i na zboží páně to se stalo, (jehož toho nenie), ano Soběslavští řiedko by shonóv na našem sboží nečinili, a též s Chúsníka netoliko na zajiece, ale i na zvěř vysokú, kdež ji přezvie, chodie, a my jim toho nehájíme, poněvadž sme za to nic nedali, ani pokrmu jim dobýváme. Protož dle smluv kře- sťanských, kteréž se páně Mtí jmáme, snažně žádáme, aby našě lidi z toho vězenie s tenaty propustiti ráčil. A toho úplně doufáme, že to učiníš, dada nám úmysla svého odpověd listem tvým při tomto poslu. Datum feria IIII. ante festum beate Elisabeth anno oc quinquagesimo. Purgmistr a radda města Hradiště Thábor. Slovutnému panoši Prokopovi z Soběšína, purgrabí na Dobronicích, súsedu milému. 1599. Jindřich z Rožmberka Janovi z Hradce: o pečetích, o jízdě do Soběslavě i do Prahy oc. (M) V Č. Krumlově 1450, 19. list. — Konc. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 8. Službu svú vzkazuji, urozený pane a přieteli milý! A jakož mi nynie píšeš a pečeti (posieláš), tomuť sem srozuměl. Milý přieteli, kdyžť jediné klejtovej list do- konám, chciť ji ihned zasě poslati. Dále věděti dávám, že v tuto neděli na večer v Soběslavi lehnu. I psal sem panu Oldřichovi, aby tě obeslal a [s] sebú do Sobě- slavi pojal, protož prosímť tebe, aby tu s niem přijěl. A také se chystal, aby dále sem do Prahy jěl vedle těch psaní. O sedlo, kdy se bohdá shledáme, ústně s tebú o to rozmluvím. Datum Crumblow f. V. in die Elizabet, annorum Lmo. Jindřich oc. 1600. Farář Štěpánovský stěžuje si u Oldřicha z Rosenberka na osadníky. (M) B. m. a d. (1450?). — Současný opis arch. Třeb. I. A. 3 Ka. 61. Urozený pane, pane milostivý. Jakož VMt mně ve jméno božie podal kostel v Štěpánově se všemi požitky kostelními i s užitky, což k tomu příslušejí: pane milostivý, prosím VMti, račte mne přeslyšeti s osadními, a mé nedostatky, co mi na nich scházé, spatřiti. Najprve bohdá na mně jim nemá scházeti; nebť jim řád ko- stelní vešken činím, svátostí jim dobývám, kněze dobrého a hodného jim chovám, ješto slúží, křstí i kážě druhdy, a sám já viece káži i křstím v núzi. Item čeled sobě hodnú chovám: kuchařky, děvky, pacholky a zvláště šafáře dobrého věrného, ješto by rád mého dobrého hleděl a opatroval, ale nesmie pro sedláky, ješto jemu řékají: Vida učiň sě nevida, ažť tebe neztleštiem až do pláčě oc. Item vína a oplat- kóv k božie službě mi nedávají, jakožto od stara dávna právo jest a jakožto u jiných kostelóv dávají osadní; to já sám za své musím dobývati a kupovati. Item desátkóv mi nevydávají, jakož by mi spravedlivě vydati měli; neb jsú mi zadrželi viece než