z let 1523 a 1529. 433 a dějí, s počasem se dokonají a míjejí. Ale to což má věčně a budoucně pevno a jisto zůstati, potřebí jest, aby to písmem a svědky potvrzeno a pečetmi potvrzeno bylo. Protož my Jiří opat i všecek konvent kláštera Matky boží Sedlce vyznáváme tímto listem naším obecně a zjevně přede všemi, jimž čten nebo čtúci slyšán bude, že s dobrým rozmyslem naším a plnú svobodnú dobrou vůlí naší prodali sme a tímto listem mocně prodáváme slovutnému Václavovi Vočkovi, mincíři na Horách Kutnách, jeho dědicům a budoucím, ostatek ten všicken dědiny naší od dvora Předhorského našeho na Senné ulici, kteráž po měrách zůstala, ležící okolo trub s obú stran, tak a pokudž mezníky mezi měřenú dědinú v sobě ukazují, za summu peněz jistou a za- placenou k budoucímu držení a mocnému požívání pod úrok níže psaný, tak že již psaný Václav Vočko, dědici a budoucí jeho, má a povinen bude s té vší dědiny svrchupsané platiti nám a konventu našemu i budoucím našim téhož kláštera drži- telům úroka a platu ročního jednu kopu gr. čes. dobrých stříbrných rázu pražského, a to rozdílně, na každý sv. Jiří půl kopy gr. čes. a na každý sv. Havel tolikéž. A ten úrok nadepsaný Václav s dědici a budoucími svými dlužen a povinen bude platiti nám a konventu našemu i budoucím našim držitelům po všeckna budoucí léta věčně vedle toho a tak, jakož se svrchu píše jakožto držitelům, dědicům a pánům gruntu toho. A tu dědinu výšpsanú Václav Vočko, dědici a budoucí jeho, bude moci s naším a budoucích našich vědomím a povolením prodati, zastaviti, smě- niti a učiniti jako [s] svú vlastní, pod týž úrok a plat, jakož jest on Vácslav koupil. A s té dědiny výš psané Vácslav, jeho dědicové a budoucí, nebude žádného jiného poplatku dávati ani žádných povinností činiti, toliko samý úrok platiti. A jestliže by Vácslav, dědici a jeho budoucí, který úrok nám a konventu našemu zadržali a jeho buď při sv. Jiří aneb při sv. Havle nedali neb našim budoucím, tehdy my svrchu- jmenovaný opat a konvent s budoucími svými od zadržení toho úroka vyplnění [vl polouletí pořád zběhlém máme a budeme se moci v své grunty, to jest v tu dědinu svrchupsanú, spravedlivě uvázati, ji držeti nebo prodati těm, kdož by nám poplatek náš platili a zastávali bez zadržení. A také častopsaný Vácslav, dědici a jeho budoucí, držitelé té dědiny výš psané, mají všech berní i vojen prázdni býti, toliko sám úrok platiti, a přes ten úrok nám a budoucím našim ničímž více povinni ne- budou. A že při tom při všem má od nás často psaných opata a konventu kláštera nadepsaného Vácslav s dědici a budoucími svými konečně a nepohnutě zachován býti, k témuž také budoucé naše téhož kláštera a konventu držitele tímto listem zavazujeme. Tomu všemu na svědomí a zdržení i paměť budoucí my nadepsaný opat a konvent pečeti své vlastní dali sme přivěsiti k tomuto listu dobrovolně. Jenž jest dán léta páně tisícího pětistého dvacátého devátého, v sobotu na den sv. Žofie panny. Archiv Český XIV. 55