z roku 1500. 417 řovi, suken kraječi, měštěnínu na Horách Kutnách, podle toho moc se vším plným naším právem v těch listech a zápisích nám kterak koli příšušějícími na svrchu- psanú ves a dvuor, nic sobě ani svým dědicuom nepozuostavujíce, žádného práva ani které moci, ale vedle majestatuov svrchudotčených nadepsanému panu Rehořovi s plným panstvím postupujíc, držeti, mieti, toho požívati, až do tří let nemáme toho vyplacovati. A po těch třech letech pořád zběhlých, jestliže bychme nemohli vy- platiti vlastně k svému držení, to výš nadepsanému panu Rehořovi a dědicuom jeho pozuostavujem, abychom od žádného jiného k zástavě prvé jmenované vsi summy nadepsané nevypuojčovali, kterúžto summu tiemto zápisem utvrzenú od něho jsme vzali. A pan Rehoř vždycky tak držeti, mieti a užívati má, jako svým vlastním vládnúti, beze všeho našeho, dědicuov a budúcích našich odporu a všelijaké překážky. A pakli by kto na svrchupsanú ves a dvuor sáhl kterým koli právem, že my nadepsaní tiemto listem to slibujem zastati a vypraviti beze vší škody výšpsaného pana Řehoře i jeho budúcích. A pan Řehoř měj vuoli v těch letech výš nadepsa- ných nebo potomní v budúcích držeti nebo nechati, nám rok napřed má dáti znáti, a my jeho summu svrchupsanú hned po roku zběhlém vyplniti a zaplatiti máme. Než toto jest znamenitě mezi stranami vymieněno, když bychme my Mikuláš a Jaro- slav od vypsaného pana Rehoře to zboží Hlízuov a dvuor s jeho příslušenstvím zase mieti chtěli, tehdy my svrchupsanému panu Řehořovi máme, dědicuom neb budúcím jeho, aneb ktož budú toho zbožie v držení užívati, rok napřed dáti věděti, a v plném roce dadúce jim jich summu, totiž třinácte set kop gr. peněz dobrých stříbrných, budú nám dlužni a povinni nadepsanú ves Hlízuov i s dvorem postúpiti, vyberúc prvé úroky a puožitky toho roku přišlé, a zase nám ty majestáty královské vrátiti a v naši moc dáti i s dobrú vólí beze vší odpornosti i zmatku všelijakého. A ktož by pak tento list měl s páně Rehořovú dobrú a svobodnú volí, ten má a mieti bude plné, celé a dokonalé právo ke všem věcem v něm položeným a zapsaným, jakožto on sám pan Rehoř. Tomu na svědomie i budúcí paměti pečeti naše vlastní dali jsme přivěsiti k této dobré vóli; a pro lepší jistotu a širší svědomí připrosili jsme urozeného pána, pana Michala z Chlumu a z Košmberka, a urozených pana Jana Žehušického z Nestajova a na Kolmburce, a pana Jana Svadby z Otra- dovic a na Zbraslaviciech, a pana Heřmana z Hodkova a na Bohdanči, že jsú pečeti své k žádostem našim přivěsili k tomuto listu. Jenž jest dán a psán léta ot na- rození syna božieho tisícieho pětistého, ten pátek den svatého Philippa a Jakuba apoštoluov božích. Na proužcích perg. přivěšeno bylo 6 pečetí. První a druhá jsou zachovalé, třetí chybí, čtvrtá a šestá mají okraj otlučený, pátá má vnitřek vyražený. Archiv Český XIV. 53