LISTINY ARCHIVU NĚKDY OLEŠNICKÉHO nyní ve státním archivu Vratislavském chované a Čech a Moravy se týkající. K vydání upravil Josef Emler. Připomenutí. K nemnohým archivům, v nichž se nám písemnosti starých panských rodů českých zachovaly, náležel někdejší archiv Olešnický, který po smrti posledního vévody Brunšvického přenešen byl do státního archivu Vratislavského. Pro dějiny české a moravské má důle- žitost ta čásť někdejšího archivu Olešnického, která někdy bývala rodinným archivem Podě- bradské větve pánů z Kunštatu, do něhož se během časů z příčin rozličných i listové některých jiných šlechtických rodin českých i moravských dostali. Archiv pánů z Kunštatu Poděbradských chován býval nejdříve v Poděbradech, za krále Jiřího uložen byl na Liticích bezpochyby asi z té příčiny, že tento pevný hrad poskytoval větší jistoty nežli Poděbrady. V Liticích zůstal i za synů a dědiců krále Jiřího. V příčině té ustanovili vévodové Minstrberští při dělení statků otcovských v Poděbradech dne 9. března 1472, jak následuje: „Item což se dotýče listóv a zápisóv našich, buďto papežských, césařských, královských i jiných všech listuov a privilegií, ježto by nám všem společně příslušeli, buďto na svobody, na zbožie aneboli na dluhy: o to sme všichni tak svolili, aby takoví listové skladeni byli do jedné truhly, a ta aby měla čtyry zámky, aby každý z nás od té truhly jeden klíč měl; a ta truhla s těmi listy aby byla chována na hradě Liticech k našie všech ruce a potřebě, a žádný z nás jeden bez druhých vóle nemá té truhly otmýkati ani někam odtud s Litic hýbati. Než což se dotýče jiných našich listóv a zápisuov, o těch takto buď: kteříž listové svědčie na která zbožie, na cíž by se diel ta zbožie dostala, ten každý své listy má vzíti v svú moc.“ (Arch. český I, 305). Tak si vzal zajisté ze čtyř synů krále Jiřího každý ty listy, které se k jeho zboží táhly; společnými zůstaly takové písemnosti, jež se celé rodiny týkaly, a bezpochyby i takové, které se žádné části rozděleného zboží netýkaly, které nahodile při rodě Kunštatském zůstaly, i když tento v držení příslušného zboží již nebyl. Byly to jmenovitě jednotlivé listiny někdejších pánů z Častolovic, pánů z Bergova, pánů z Lichtenburka, ze Šternberka, Čouchů ze Zásady, listiny týkající se panství Velišského, hory Kunětické, hradu Polné a jiných jednotlivých rodů. Četněji byly tu zastoupeny listy Kunštatu větve moravské, listiny kláštera Vyzovického a Žďárského, i listiny, abychom tak řekli, české státní, které vlastně náležely do archivu