Strana I
ARCHIV ČESKY ČILI STARÉ PÍSEMNÉ PAMÁTKY ČESKÉ I MORAVSKÉ, SEBRANÉ Z ARCHIVŮ DOMÁCÍCH I CIZÍCH. NÁKLADEM DOMESTIKÁLNÍHO FONDU KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO VYDÁVÁ KOMMISSE K TOMU ZŘÍZENÁ PŘI KRÁLOVSKÉ ČESKÉ SPOLEČNOSTI NÁUK. REDAKTOR: JOSEF KALOUSEK. DÍL XIV. Dodavek ke sbírce dopisů rodu Rosenberského 1411—1526. Dopisy o rozdílích ve víře 1528—1529. Popis odcizených statků duchovenských 1454. Listiny klášterů Sedleckého a Skalického 1357—1541. Artikule cechů Pražských 1425—1493. Listiny archivu někdy Olešnického 1348—1414. V PRAZE 1895. Tiskem dra Ed. Grégra. — V kommissi knihkupectví: Bursík & Kohout.

Strana 1
A. XXVIII. Dodavek ke sbírce DOPISŮV RODU ROSENBERSKÉHO do roku 1526. Pan professor Antonín Rezek uveřejnil v Archivě Českém velikou sbírku dopisův rodů Hradeckého a Rosenberského od roku 1450 až do roku 1526; obsahuje 1473 čísel, a vytištěna byla po částkách v šesti dílech (VII.—XII.) Archivu Českého. Jakož pan Rezek v doslovu v Archivě Českém XII. 111 oznámil, opatřil si on během své práce v archivě Třeboňském některý počet opisů, kterých do sbírky své podle let již vřaditi nemohl, o jiných pak takových kusích dověděl se rovněž pozdě, že jsou na snadě a kde; řečený vydavatel vzdal se však úmyslu svého, aby sám nalezené dodavky doplnil a vydal, a chvátaje za jinými prácemi svými, odevzdal vše, co k tomu byl sebral, redakci Archivu Českého k tomu cíli, aby jinak bylo po- staráno o dokonání této sbírky. Podepsaný redaktor opatřil si k tomu konci především listy, které chovají se v kní- žecím Schwarzenberském archivě na Vorlíce; při tom užil vzácné ochoty tamějšího knížecího archiváře, důstojného pana P. Františka Tyla, a opisováním byl mu nápomocen pan Jan Novák, stud. hist. Výtěžek z archivu Vorlického obsahuje blízko 200 kusů. Krom toho bylo potřebí hlavně hledati doplňky v knížecím Schwarzenberském archivě v Třeboni, kdež měrou obdivuhodnou soustředěno jest archivální dědictví pozůstalé po rodě pánův z Růže. K radosti redaktora vzal tu práci na sebe sám knížecí archivář v Třeboni p. František Mareš, a vykonal ji s pomocí assistentů téhož archivu, p. Theodora Antla i p. Josefa Salaby. Výsledek soustavného hledání ve všech náležitých oddílech archivu Třeboňského byl nad očekávání hojný, totiž okolo 450 kusů; obsaženy jsou v tom také Rosenberské dopisy z doby před rokem 1450, počtem více než sto, jež byl pan Rezek ze své sbírky vyloučil. A tak největší díl těchto doplňků čerpán jest z archivu Třeboňského, menší díl z ar- chivu Vorlického; rozdílný tento původ jest poznamenán u jednoho každého kusu při signa- tuře, kterou ve svém archivě má. Jen několik málo kusů pochází z jiných archivů, což při nich též jest poznamenáno. Konečně pak na označenou, kdo stojí za správnost opisu a otisku, přidáno jest u každého regestu v závorkách písmeno (M) nebo (R) anebo (K), podle toho, přišel-li ten kus do těchto doplňků prací buď pana archiváře Mareše, nebo pana professora Rezka anebo podepsaného. V Praze, 29. září 1893. Josef Kalousek. Archiv Český XIV.

Strana 2
2 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1474. Klášter Třeboňský Oldřichovi z Rožmberka (?): o vrácení zapůjčených peněz. (M) Bez místa a dne (1411). — Koncept arch. Třeb. I. A. 3 Kč, 38 d. Modlitba naše věrná napřed, pane milý, TMti! A rač věděti, že pro ty pe- nieze, které si u nás tento čas vzal, my sme o svú čěst přišli a v hněv jsme tvého otce vpadli; nebo je chce na nás jmieti. Protož prosíme pro naši modlitbu, rač toho pojednati, abychom my v hanbě a v škodě neostali. Jinak rač věděti, žeť bychom mosěli toho túžiti panu Čenkovi i jiným dobrým, a také našim starším v duchovniem právě. A také prosíme, rač nám dáti toho skoro odpověď; nebť sme skrzě to velmě tesklivi. A toho tě paddesáth kop; prosímeť, račiž to zasě na miesto položiti; a těch peněz jest paddesáth kop. Prosíme, račiž to zasě na miesto položiti. 1475. Albrecht z Koldic Jindřichovi z Rožmberka: o námluvách panny Elšky s panem Mikulášem Zajícem, o jejím věnu oc. (M) Na Bílině (v lednu 1412). — Opis Březanův v genealogii pánů z Koldic v arch. Třeb. Služba má ustavičná TMti, urozený pane a příteli milý! Jakož jsem TMti dříve před některým časem byl poselství učinil o urozené panně, panně Elšce, bra- traně mé a dceři urozené paní, paní Klářiny z Michalovic, že jměl jest o ni řeč urozený pan purkrabě Míšenský, pán na Frawšteině, k přízni manželské. Ta řeč pro zmeškání jeho nedošla. Ale potom urozený pán, pan Mikuláš Zajíc z Hazmburka, pán na Budyni, jí požádal. Tomu jsem ji dal s radou přátelskou; a to jest bohdá její dobré a počestné. I prosím TMti, milý pane, byť TMt ráčila Jana Michalce z těch peněz upomínati; kterých jest TMti k její ruce svěřeno. Neb, milý pane, TMt mi jest psala, že jej z těch peněz chceš napomínati, když jich ona k svému dobrému bude potřebovati. I věřím toho TMti, že budeš jej s pilností a s snažností upomínati, neb jest jí toho již k jejímu dobrému potřebí; a jinak by jí ty peníze od něho s velikou nesnází mohly vyjíti. A tohoť její muž, švagr náš milý, s svými přátely můž dobře a já vedle nich k tvé vůli a libosti, milý pane, po vše časy za- sloužiti. Dán na Bílině pod mou pečetí oc. Albrecht z Koldic, Římského a Českýho krále kammermejster. Urozenému pánu, panu Jindřichovi z Rozenberka, pánu na Krumlově, detur. 1476. Odpověď Jindřicha z Rožmberka o témže předmětu. (M) B. m. 1412, 1. února. — Opis Březanův v genealogii pánů z Koldic v arch. Třeb. (poškozen). Službu svú . . . . [Jakož mi píšeš] o urozené [panně Elšce, bratraně tvé a dceři urozené paní, paní Klářiny z Michalovic, že se vdává za] Mikuláše Zajíce,

Strana 3
Dopisy z let 1411—1430. 3 švagra mého milého: i slyším s pravou věrou rád její dobré i počestné. A také chci rád a pilně obeslati pana Michalce a jeho upomínati vedle toho, jakož mi jest svě- řeno o[d] mateře nebošce její, abych já jeho upomínal. Datum feria secunda ante purificationis beatae virginis Mariae annorum 1412. 1477. Elška z Koldic Jindřichovi z Rožmberka: o svém zasnoubení za Mikuláše Zajíce z Hazmburka a svém věnu, zapůjčeném panu Michalcovi. (M) Na Budyni (1412, v březnu?) — Opis Březanův v genealogii pánů z Koldic v arch. Třeboň. Modlitba má ustavičná TMti, urozený pane a ujče můj milý! By zdráv byl a milý pán Bůh TMti štěstí a vše dobré rozmnožil, to bych srdečně ráda TMti, milý pane, vždycky viděla i slyšela. A rač věděti, urozený pane a ujče milý, že mne přátelé boží volí urozenému pánu, panu Mikulášovi Zajícovi, pánu na Budyni, v man- želství zjednali; a to jest bohdá mé počestné a dobré. I prosím TMti, milostivý pane a ujče milý, račiž mi milostivě nápomocen býti těch peněz mých ode pana Michalce, kterých jest svěřeno TMti a k mé ruce, neb mi jich jest již potřebí k mému dobrému. A rač jej z nich pilně a snažně upomínati, neb milý pane a ujče milý, nebude-li spomoci pilné a upřímné tvé k tomu, tehdy se bojím, žeť mi ty peníze a statček velmi nesnadně od něho vyjde. I ufám TMti, že TMt milostivě ke mně se ukáže, a dopomůžeš mi toho milostivě k mému dobrému a počestnému. A z toho chci za TMt ráda milýho pána Boha snažně a věrně, dokud sem živa, prositi. Od- povědi prosím milostivé. Dán na Budyni. Elška z Koldic, dcera nebošky paní Klářina z Michalovic, ujčina tvá, paní na Budyni, modlitebnice tvá. Urozenému pánu, panu Jindřichovi z Roznberka, pánu na Krumlově, pánu a ujci mému milému, buď list dán. Na to od pana Jindřicha z Rožmberka odpověď (v témže smyslu, však nečitelná). 1478. Farář Suchdolský Oldřichovi z Rožmberka: stěžuje si na skracování svých příjmů, na nekře- sťanské živobytí některých osadníků a p. (M) B. m. a d. (1430?) — Současný opis arch. Třeb. I. A. 3 Ka, 63 h. Já farář z Suchdola, kaplan váš, dávám TMti na vědomie, urozený a milostivý pane milý, najprve, že Jan Štítenský purkrabě praví, bych neměl pokrčmného mieti v Suchdole, jakož jsem od staradávna ten úrok bral, jakož sem sě v kostel uvázal, a toho jest dvojieho XXIIII groše do roka. Tuť jest mi Jan rychtář z Třeboně od- jal jeden úrok XII gr. a Štítenský purkrabě druhý také XII gr. Také žaluji VMti na rybáře z Suchdola na Kříhu a na Fileše, žeť mi nechtie dávati desátku rybného,

Strana 4
4 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. jakož jest to pan Jindřich purkrabě Lutovský ustavil, dva mi dáváta a dva odpie- ráta. Pak ta dva, kteráž mi nedáváta, těmto bránie dávati a na tvú sě Mt odvolá- vají; a já také chci na tom dosti mieti, při čem mě TMt ostaví. A tu, kdyžť sem upomínal purkrabí Štítenského z toho pokrčmného, tehdy sě jest na mě rozhněval, a podle toho také mi dva úroky stavil a slíbiv mi je prve dáti, a pravie, že mi VMt propustila lonský úrok svatojiřský a svatohavelský; a toho jest VI kop. Tehdy sem toho úroka jedné kopu vzal a ostatekť mi ještě nenie dán. A za toť TMti prosím, rač TMt to kázati dáti, nebť sem velice potřeben. Neb mi jest TMt slíbila na Novém Hradě před svú matkú a před purkrabí Lutovským Janem na mě laskav býti. Takéť toho túžím na Štítenského, když sě jest uvázal za pana Čeňka v úřad, tu mi jest prvnieho úroka nevydal, tří kop, a toho úroka povolil jest vzieti rych- tářovi z Suchdol, tak řečenému Stoklasa; a ten rychtář namluvil purkrabí, abych vzal miesto toho úroka kostelnie penieze, a za to sta mi oba slíbila Štítenský i rychtář, aby mi položila na svatého Jakuba ty tři kopy, a tu jsú mi nepoložili, a ještě tajemně, aby osada nezvěděla a na mě sě nerozhněvala, a toho jsú neučinili. A to zvěděvše na mě osada, že jsem jim vobecné penieze utratil, ješto jsú mi toho věřili velice, i rozhněvala sě na mě a mají nechut ke mně skrze to. A ještě viece: kteréž sem měl penieze obecné III1/2 groše, a ještě viec měli dáti, ty mi kázal vobci dáti, a těch všech peněz přie, a za to jest rukojmě; a ti rukojmě, když jsem je napomínal, ještě mi hrozí a řkúc: Budeš upálen i s svú čeledí. Ale toho všickni nepravie, ale jsú druzí dobří a šlechetní, a druzí změtení, a třetí jsú, že by neradi měli ani pána ani kněží. Také jsú druzí, že, když jim zapovieme, vigilje maso jedie a svátkóv nesvětie, po křížích nechtie choditi, a ještě jiné kazie a nedadie sě jim zpoviedati, ani jiných poslušenství chtie činiti. Také z Lomnice vybili mi dvuor i všecky zámky zlámali, hledajíc, zdali by mě nalezli; a tu jsem já nebyl, než byl jest kněz Šimon s Nového Hradu, dětí dvé křtil, a ten jest jedva utekl na bláto. A tu vzemše pecen chleba ze dvora, i dávali božím mukám a řkúce: Jsi-li Buoh, jez tento chléb. A při tom jest byl Divóček a přiznal mi sě jest před Novohrazským farářem. Také u veliký pátek pobrali jsú mi kostelníci vofěru, a na posviecenie, a řkúce: Co ty máš s tiem činiti? A ten den na posviecenie čekal mne jeden člověk Krajieřóv na prahu s mečem, chtěje mi protivenstvie učiniti anebo mě zahubiti; a tohoť mám dobré svědky. A mnohoť mi jiného protivenstvie činie, ještoť jsem ne- psal. Protož, milý pane, prosímť TMti, rač to TMt opatřiti, mohl-[lji bych mezi nimi přebývati, čili nic. Neb i takéť jsú mi lesy zapověděny, ještoť sem sobě potřebu činil; byť mi súsedé nedávali z Němec, umřel bych zimú. Item*) desátkóv osadní nechtie dáti, řkúce, kdy sedeš u kostela; ač u kostela vždy až do svatého Jiljí, než z Třeboně činil sem jim právo kostelnie, kteří tu přišli. *) Psáno jinou rukou, jako vlastní rukou farářovou.

Strana 5
Dopisy z let 1430—1435. 5 1479. Kunát Kapléř ze Sulevic vyznává, že postoupil Oldřichovi z Rožmberka toliko hradu Zvíkova. (M) B. m. 1433, 29. června. — V Březanově genealogii Kaplířů ze Sulevic v arch. Třeb. Já Kunath Kapléř z Sulevic, seděním na Zbirohu, vyznávám tímto listem obecně přede všemi, že když sem držal hrad Zvíkov, tehdy jsem se byl uvázal mocí během nynějším v některé vsi, ješto k hradu Hluboké spravedlivě příslušejí. A v tom zvěděv to nejjasnější kníže a pán, pan Sigmund, Římský a Uherský oc a Český král, když jsem byl u JMti, prve nežli jsem kázáním JMti panu Oldřichovi z Rožmberka hradu Zvíkova s jeho příslušenstviem postoupil a on mně Zbiroha, tehdy mi jest JMt ihned tudíž oustně přikázal a potom po svých listech přísně psal, abych ty vsi, kteréž jsem od Hluboké mocí držal, statečnýmu rytíři Mikulášovi z Lobkovic, se- děním na Hluboké, zase postoupil a více jemu na ně nesáhal. To jsem učinil. A když jsem pánu z Rožmberka královým kázáním Zvíkova sstupoval, tehdy jsem jemu to- liko hradu s jeho příslušenstvím postoupil, jiného nic; ale těch vsí, kteréž jsem mocí od Hluboké držal, těch jsem jemu nikdy nepostupoval, ani jsem té moci jměl. To jest mnoho dobrým lidem svědomo. A toho na svědomí svú jsem vlastní pečet přitiskl k tomuto listu. A pro lepší svědomí toho mého vyznání, jakož se napřed píše, prosil jsem slovutných panoší Kerunka z Sulevic seděním na Milešově, Petra z Sulevic odjinud z Řelovic, a Jana z Běšic, že jsou vedle mne k tomuto listu své pečeti přitiskli; jenž jest dán ten pondělí den svatého Petra a Pavla, apoštolův Božích, anno domini oc 33. 1480. Jan z Hradce Oldřichovi z Rožmberka: o navrácení Lomnice. (M) V Hradci 1435, 12. listopadu. — Orig. arch. Třeboň. I. A. 1 Aa, 10 a. Službu svú vzkazuji, urozený pane, TMti. Slyšímť, že již [Lomnice]*) TMti má sstúpena býti. A toť pán Buoh vie i mnozí dobří lidé, [žeť*) mi jest po mém otci dobré paměti v mé sirobě bez viny v těchto časiech ztracena. I prosím TMti, aby mi jie neráčil bořiti a ráčil mi ji TMt vrátiti, a to učiniti pro mú službu. Přá- telské odpovědi žádám od TMti. Datum in Hradec sabato post sancti Martini con- fessoris domini anno oc XXX° quinto. Johannes de Noua Domo. Nobili domino Ulrico de Rosenberg amico suo carissimo. *) Vytržená místa.

Strana 6
6 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1481. Menhart z Hradce Oldřichovi z Rožmberka: o navrácení Lomnice Janu z Hradce. (M) V Hradci 1435, 12. listopadu. — Orig. arch. Třeb. I. A. 1 Aa, 10 a. [Službu vzlkazuji, urozený pane a bratře milý. A jakožť pan Jan [strýc muolj*) tobě o Lomnici píše: prosím tebe, aby to učinil pro naši [službu].*) Datum in Hradec feria V**) ipso die sanctorum quinque fratrum anno oc XXX° quinto. Menhart z Hradce. Nobili domino Ulrico de Rosenberg fratri suo carissimo. *) Vytržená místa. **) Svátek pěti bratří 12. listopadu připadá roku 1435 na sobotu. 1482. Oldřich z Rožmberka Janovi a Menhartu z Hradce: že Lomnice nevydá. (M) V Třeboni 1435, 13. listopadu. — Koncept arch. Třeb. I. A. 1Aa, 10 a. Službu svú vzkazuji, urozený pane a přieteli milý! Jakož mi píšeš, abych Lompnici nebořil, tobě vrátil: móžeš sám rozuměti i všěm dobrým lidem svědomo jest, co mi se odtud zlého dálo i mé chudině, a také což sem jie dobývaje nákladuov učinil. A také vieť dobře stříc tvój a bratr mój pan Menhart, kterak jsem s ním z prvu počátku mluvil, aby mi pomohl, chtě jemu toho dopomoci; toho sem na něm nemohl mieti. Protož což bych já pro vás mohl jakožto pro přátely, chtěl bych rád učiniti; ale nerad bych byl bez toho, což sem naložil, podle řádu a běhu země této. Datum Třebon dominica in die s. Briccii anno oc XXXVto. Ulricus de Rosenbergh. (Panu Janovi z Hradce.) Službu svú vzkazuji, urozený pane a bratře milý! Jakož mi se panem Janem píšete, strýcem svým: dobře sem srozuměl, věděti dávaje, že sem jemu odpověď dal, jakož na jeho listu srozumieš, dobře věda, by se byl k tomu přičinil, žeť bych byl toho dopomohl. A poněvaž jsi toho neučinil, nerad bych bez toho byl, což jsem na- ložil, podle řádu a běhu země této. Datum Třebon dominica in die s. Briccii anno Ulricus de Rosenbergh. oc XXXVto. (Panu Menhartu z Hradce.) 1483. Císař Sigmund Oldřichovi z Rožmberka: že na jeho služby nezapomene. (M) V Tatě 1435, 4. pros. — Orig. pap. arch. Třeb. I. A. 1 Aa. 10 a. Zigmund z božie milosti Římský ciesař, vždy rozmnožitel říše, a Uherský, Český oc král. Urozený věrný milý! Vzali sme dva tvá listy od tohoto tvého posla, kterýmž sme ve všech kusech dobře srozuměli. A jakož nám píšeš, kterakt sú Tá-

Strana 7
Dopisy z let 1435—1437. boři Lomnice sstúpili i holdy propustili, s jinými kusy v těch listech dotčenými: to sme rádi slyšali; neb což by tobě k požitku přišlo, tohoť bychom vždy dobře přáli a k tomu pomohli, kdež bychom mohli. A jakož pak píšeš a prosíš, abychme na tvú starú službu spomínali a tvú záhubu opatřili oc: věrný milý, chutně věděti máš, že sme tvé služby věrné a stálé nezapomenuli, nébrž mámeť ji před očima a dobře na ni myslíme, než věz, že sme tyto časy tak přemnoho peněz dobýti musili a velmi nuzně, abychom toto kralovstvie naše upokojili; jakož si pak srozuměti mohl, že sme tvé věci nemohli tak obmysliti, jakož jest vuole naše byla. Ale jednámyť nynie se pány českými a jinými dobrými lidmi, kteří u nás v poselství sú, že bohdá všechny věci k dobrému konci přijdú a že skoro u vás v Čechách budem, jakož pak ihned šíře napíšem, a tu bohdá s tebú rozmluvíme a tvú věc opatříme. A nemněj, bychme tebe tak zapomenuli, nébrž máš na nás milostivého pána mieti. Pak jakož si nám psal o Buriana a o tom příměří mezi vámi oc: co by Burian neb ti jeho učinili mimo naše přikázanie, to by nám žel bylo; ale pro to vždy učiň své lepšie, neb my opět napíšem a přikážem, aby přímiřie držáno bylo. Dán v Tatě na den svaté Barbory panny let královstvích našich Uherského oc ve XLIX, Římského v XXVI, Českého v XVI a ciesařstvie v třetiem letě. Ad mandatum domini imperatoris Gaspar Slick miles cancellarius. Nobili Ulrico de Rozemberg fideli nostro dilecto. 1484. Císař Sigmund Oldřichovi z Rožmberka: aby Lomnice Janovi z Ústí hned postoupil. (M) V Praze 1437, 25. června. — Orig. arch. Třeb. I. A. 1 Aa, 10 a. Sigmund z božie milosti Římský cesař, vždy rozmnožitel říše, a Uherský, Český oc král. Urozený věrný milý! Jakož mezi námi úmluva se stala, žes uroze- nému Janovi z Ústie, věrnému našemu milému, Lompnice se vším zbožím k tomu příslušným krom rybníka velikého až do času mezi vámi umluveného postúpiti měl, toho se jest do sie chvíle nestalo. Avšak my všechny věci tobě jsme dokonali, což jsme dokonati jměli; i žádámeť toho s pilností, aby svrchupsanému Janovi v jeho moc, když tento list opatříš [sic], toho Lompnického sbožie bez prodlenie a ottaho- vánie všelikého postúpil, jakožs nám i jemu slíbil to učiniti; a věřímeť, že nás o to dále starati nedáš. Dán v Praze ten úterý po svatém Janu Křtiteli božím let království našich Uherského oc paddesátého prvého, Římského sedmecietmého, Če- ského sedmnadctého a ciesařstvie v pátém letě. Ad relationem Przibiconis de Clenowy. Tenente sigillo Emerico de Marchaly magistro curie. Urozenému Oldřichovi z Rozenberga věrnému našemu milému.

Strana 8
8 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1485. Markéta z Chrustěnic Oldřichovi z Rožmberka: o jejich vzájemných úmluvách. (M) Na Wilšteině (1438), 4. října — Orig. Fam. Chrustěnic v arch. Třeb. Modlitvu svú a velmi smutnú vzkazuji VMti, urozený pane! A jakož VMt píše o úmluvách, kteréž jest měl nebožtík muž mój o zámek s VMtí, abych s ním věrně učinila: o toť VMti nenie co třeba pečovati. A také račiž VMt pamatovati, kterak sem já s volí nebožtíka muže svého sama s VMtí mluvila, a tu mi VMt řekla o to spěšně miesto učiniti. Datum in die Francisci in Wilštein. Margreta z Chrustěnic. Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Ronzberka [sic] b. d. 1486. Táž Brusovi z Zahrádky: o téže věci. (M) Na Wilšteině (1438), 4. října. — Orig. arch. Třeb. Fam. Chrustěnic. Modlitvu svú a velmi smutnú vzkazuji, deveři mój milý! A jakož píšeš, abych věrně učinila s hradem páně Mti a na svú čest pomněla a na jeho duši: věziť to, žeť já jinak neučiním, než se ctí buohdá, nebť mi jest má čest i jeho duše tak milá, jakoby mi vždy zdráv byl. Protož tebe prosím, aby pilně rozmluvil s pánem svým, at mně jest také držěno ot JMti. Datum in Wilštein sabbato in die Francisci. Margreta z Chrustenic. Slovutnému panoši Brusovi z Zahrádky, deveři mému, buď . . 1487. Hradecký purkrabí hejtmanu Třeboňskému: o roku s Horčicí oc. (M) V Jindřichově Hradci (1441), 30. června. — Orig. Fam. Rosenberg 10 v arch. Třeb. Službuť svú vzkazuji tobě, slovutný přieteli milý! A jakož páně Mt píše pánu mému, pokládaje Horčici za služebníka pána mého, aby vám rok položil: i věziž, přieteli milý, žeť Horčice u pána mého nenie, ale jestiť u pana Oldřicha. Protož zdá-li se vám o to které roky klásti, mošíte o to obeslati pana Oldřicha. A dále, jakož páně Mt pánu mému o jiné věci píše: věz, žeť pána mého doma nenie. Než kdyžt doma bude, tuť hned pána mého ten list pošli. A toho datum in Nouadomo f. VI. post Petri et Pauli. Listvín z Nemyšle, purkrabie v Hradci. Slovutnému panoši Pešíkovi z Bělé, hauptmanovi na Třeboni, přieteli milému.

Strana 9
Dopisy z let 1438—1443. 9 1488. Václav z Michalovic Oldřichovi z Rožmberka: o jestřáby. (M) V Strakonicích (1441, 3. července?) — Orig. Familie Michalovic v arch. Třeb. Službu svú vzkazuji, urozený pane a přieteli milý! Prosímť, rač na mě po- mněti o jestřábiech, a zvlášť ať sú dobrých hniezd. Věřímť, že to ráčíš učiniti, neb slyším, že by Panocha, páně Krušinóv služebník, již byl o jestřáby u vás a že by chtěl vybierati. Radějiť já lepšie vezmu, ač ráčíš-li dáti. Datum in Strakonic f. III. post Visitacionem beatissime virginis Marie. Václav z Michalovic seděním na Strakonicích. Urozenému pánu panu Oldřichovi z Rozsenberga, přieteli mému milému dán. 1489. Alex z Nové Vsi úředníkům Rožmberským: aby se přimluvili u Oldřicha z Rožmberka o za- placení dluhu náležitého jeho bratrovi, Jindřichovi z Střížkovic. (M) Na Lnářích (1443, 24. února.) — Orig. Fam. Rosenberg 15 v arch. Třeb. Služba má napřed vám, urození přietelé mí! A prosímť vás, přimluvte se ku páně Mti, jakožť mi jest psal, že by dluhu Jindřichova z Střížkovic bratra mého jedné XI kop bylo v rýstřiech nalezeno. A káže JMt pilněje pohledati; máť býti za jeden kóň XI kop, za druhý IX kop, za myšky a za prusplech II kopy, za dva samostřiely II kopy, to v rýstřiech má býti. A V kop za službu; té v rýstřiech ne- stojí. A takéť vás prosím, přimluvte se, ať mi ten dluh JMt odkáže na Zviekovském zboží, ať bych JMti viece o to nestaral, nebť jest to již přieliš dávný dluh. A jestliže by se JMt v tom obával, by JMt bratr mój z toho dluhu po kom upomínal: chciť JMti tiem ubezpečiti, žeť má od něho z toho dluhu propuštěn býti, když mi dá. Dán na Lnářích v neděli den svatého Matěje, apoštola božieho. Alexi z Nové Vsi. Urozeným Matějovi Višňovi z Větřně, Janovi Rúsovi z Čemin, purkrabí na Kru- mlově, a Erazimovi a Janovi kancléřie [sic], a Janovi Srlínovi, přátelóm milým, dán. 1490. Město Tábor Oldřichovi z Rožmberka: o jistých lidech poddaných ve Vřescích u Chýnova. (M) B. m. (1443?). — Orig. II. 300. 1 v arch. Třeb. Službu naši napřěd, urozený pane, vzkazujeme. Poněvadž list hlavní s Jin- dřichovú Košienského a paní Alenú, jeho manželkú, dobrú volí jmáme, nadáli bychom sě, že také k těm lidem u Vřěstích právo jmáme. Neb Jindřich nadepsaný držav ty lidi mnoho leth bez přěkážky, i otdal je z své dobré vóle k záduší chudým do Archiv Český XIV. 2

Strana 10
10 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. našeho špitála. I neobslalit sme pro svój užitek těch lidí před se, ale pro ty chudé, aby člověčenstvie slíbili. Datum sabbato ante dominicam ramis palmarum. Purgmistr a radda města Hradiště Thábor. Urozenému pánu panu Oldřichovi z Rozmberga nám přieznivému. 1491. Václav z Michalovic Oldřichovi z Rožmberka: posílá svého služebníka s ústním vzkazem. (M) V Strakonicích 1444, 4. února. — Orig. Familie Michalovic v arch. Třeb. Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rosemberka, přieteli milému, Václav z Michalovic seděním na Strakonicích. Službuť svú vzkazuji TMti, a posielám TMti Řehořě, služebníka svého, listu tohoto ukazatele, úmysla svého úplně zpraveného, a cožť nynie s TMtí ode mne mluviti bude, račte jemu toho věřiti, jako bych sám s TMtí mluvil. Datum in Strakonicz, feria tercia noctis post Purificationem sancte Marie anno domini M'IIII XLIIIIto. 1492. Pověřující list Jana z Lažan pro posla jeho Oldřicha z Hlavatec k Oldřichovi z Rožmberka. (M) V Bechyni 1444, 24. března. — Orig. Fam. Bechyně v. Lažan v arch. Třeb. Služba má napřed, urozený pane, VMti! Posílám Oldřicha z Hlavatec, slu- žebníka svého, k VMti, úmysla svého spraveného. Cožť nynie z úst ode mne s VMtí mluviti bude, prosímť vás, abyste jemu toho ráčili tak s plna věřiti, jakož bych já sám s VMtí ústně rozmluvil. Datum Bechyň, feria III. ante dominicam Judica, an- norum oc 44to. Jan z Lažan, seděním na Bechyni. Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rozenberga. 1493. Jan starší z Běšin posílá svého služebníka, Zikmunda Zajíčka, k Oldřichovi z Rožmberka. (M) B. m. 1444, 6. dubna. — Orig. Fam. v. Běšin v arch. Třeb. Já Jan starší z Běšin službu svú napřed vzkazuji TMti. A posielámť k TMti Zigmunda Zajiečka, ukazatele listu tohoto, úmysla mého zpraveného. A cožť bude s TMtí mluviti ode mne, nynie v této mieřě, rač jemu TMt věřiti, jakož bych sám s TMtí osobně mluvil. Datum feria II. ante Sixti, anno domini oc XLIIII°. Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rozenberga. 1494. Oldřich z Rožmberka Jakubovi z Vřesovic: aby k němu poslal svého důvěrníka pro konečnon odpověď oc. (M) Na Krumlově 1444, 8. června. — V Březanově genealogii pánů z Vřesovic v arch. Třeb. Služba má tobě, pane Jakube milý! A jakož mi píšeš, že jsi příměří mezi

Strana 11
Dopisy z roku 1443 a 1444. 11 panem Krušinou a panem Burijanem a Klenovským uložil: toť velmi rád slyším. A což já se budu moci k vašemu dobrému přičiniti a pro upokojení země České, toť bych rád učinil. Vědětiť dávám, že některé věci před sebou mám, ješto proto na tvé psaní listem odpovědi dáti nemohu. Než mněť by se zdálo, aby někoho svého ke mně poslal, komuž věříš, abych s tím mohl rozmluviti a konečnú odpověď na tvé Oldřich oc. psaní dáti. Datum Crumlow, feria II. post Trinitatis annorum 1444. Strenuo militi, domini Jacubkoni de Wržesowic, sibi dilecto. Psaní Vřesovcovo zde míněné tištěno v Archivě Českém III. str. 27 č. 40. 1495. Jindřich z Rožmberka písaři Janovi Ritschaurovi: žádá za noviny z Čech oc. (M) V Norimberce 1444, 16. srpna. — Orig arch. Třeb. Fam. Rosenberg 17. Jindřich z Rosenberka oc. Jene milý! Prosímeť tebe, bud pilen těch věcí, kteréž otci svému píšem, a přimluv sě k tomu, což budeš moci. A noviny, kteréž píšeme otci našemu, přepiš a pošli paní Perchtě. A Rúsovi také ty noviny pověz. A kterak sě otec náš má i vy všichni, daj nám věděti. A zejména daj nám věděti rozumně, umřeli-li sú kteří z našich. Datum ex Normberg dominico post Assump- cionem beate Marie virginis gloriose anno oc XLIIII°. Famoso Johanni notario, dicto Ritschawer, nostro fideli dilecto, dd. 1496. Oldřich z Rožmberka Sedlčanským: o Vávrovi ze Sedlčan. (M) V Krumlově 1444, 24. srpna. — Orig. arch. Třeb. II. 39 1. Oldřich z Rosenbergka. Věrní milí! Vznešil na nás Vávra z Sedlčan, že je něco před vámi měl činiti, a že ste jemu nález učinili, aby toho tak nechal, že je to dávná věc. I přikazujemeť vám, abyste jemu súd osadili a zahájili vedle práva tu panství našěho, a učiňte jemu nález vedle jeho žaloby a odporu; a jestli že by se komu váš nález neslíbil, tenť muož se dobře na nás odvolati. A odvolá-li se která strana, theda žalobu, odpor i svědomí popíšiec, i pošletež nám sem, abychme dále v tom spravedlivé mohli učiniti. Datum Crumlov in die Bartholomei annorum oc XLIIII°. Věrným našim milým rychtáři a conšelóm v Sedlčanech. 1497. Zdeněk z Waldšteina panu Oldřichovi z Rožmberka: o svém sporu s pánem Hradeckým. (M) V Rukšteině (14442) — Orig. Familie Waldstein v arch. Třeb. Službu svú vzkazuji TMti, urozený pane a přieteli milý! A jako se stalo z dopuštěnie božieho, že jest nebožčík bratranec muoj sšel, a v to mi se pán Hra- 2*

Strana 12
A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 12 decský v hrad Sádek i v to zbožie mně a mým dětem uvázal mimo řád a obyčej zemi České i Moravské, a my toho pro činy čím nikdy neprovinili, i od dávných časóv stojí o našě horšie, jakož sem to v Jihlavě před TMtí i jinými dobrými lidmi ohlašoval: protož, milý pane, rač s ním mluvici, ať to páni mezi námi ohledají, má-li k tomu právo, neb věda, pane, že TMt s ním v dobré vóli jest a TMti bych rád slúžil. Pakli by toho učinici nechtel a vždy naše z moci držeci chel, chel bych o nem tak mluvici jako ten, jako hrdla ani statku nelituje. A rozumiem, pane, že mě sobě velmi lechce váží, a já bych jemu rád slúžil a súsedsky s ním byl. Datum in Ruksstein feria IIII. post Simonis et Jude apostolorum. Zdenek z Walstaina. Urozenému pánu panu Oldřichovi z Rozenberka, seděním na Krumlově, přieteli milému dán. 1498. Oldřich z Rožmberka Zdenkovi z Waldšteina: o jeho sporu s pánem Hradeckým. (M) V Krumlově 1444, 14. září. — Koncept arch. Třeb. Fam. Waldstein. Službu svú vzkazuji, urozený pane a přieteli milý! A jakož mi píšeš o pánu Hradeckému, tomuť sem srozuměl; i chciť jej ihned obeslati, a což bych se mohl mezi vámi přičiniti, aby ty věci mezi vámi v dobré uvedeny byly, toť bych rád učinil. Datum Crumlow, feria II. post Nativitatem Marie annorum XLIIII°. Oldřich [z Rožmberka]. 1499. Václav z Michalovic posílá k Oldřichovi z Rožmberka svého služebníka Řehoře s určitým posláním. (M) V Strakonicích (1444?) — Orig. arch. Třeb. Familie Michalovic. Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rosemberka, přieteli milému, Václav z Michalovic seděním na Strakonicích. Službuť svú vzkazuji TMti, a posielamť k TMti Řehořě, služebníka svého, listu tohoto ukazatele, úmysla svého úplně zpra- veného, a cožť nynie s TMtí bude mluviti, aby jemu toho svěřil [sic], jako bych sám osobně s TMtí mluvil. Datum in Strakonicz, feria quarta post Epiphaniam Domini. 1500. Mikuláš z Krchleb vypovídá o Anně Pechové ze Sedlčan a o jejím zeti Vavřinci. (M) V Bernarticích (1444?) — Orig. arch. Třeb. II. 39 1. Já Mikuláš z Krchleb vyznávám tiemto listem přede všemi, ktož jej čísti neb slyšeti budú, žeť mi to dobřě svědomo v ty časy, když sem byl úředníkem na Třeboni i na Zviekově, že Anna Pechová žena s Sedlčan a Vávra zeť jejie odtud

Strana 13
Dopisy z roku 1444 a 1445. 13 z Sedlčan túžec mi toho jakožto úředníkovi, kterak Pecha odtud z Sedlčan Tháborskú mocí se uvazuje v jejie Anny dědictvie i Vávrovo i ženy jeho; a tak mě vždycky toho zpravovali, že jest Pecha bratra svého dielen byl. I páně přikázanie sem měl, ať bych jemu toho dopomohl, a tak se to pro nezsnadná léta protáhlo, že se toho nestalo. A toť bych chtěl Vávrovi všudy ústně vyznati, ktež by mu toho bylo po- třebie. Psán v Bernarticích v pondělí před svatým Vavřincem mučedlníkem božím pod mú vlastní pečetí. 1501. Purkrabí Zvíkovský Oldřichovi z Rosenberka: o Zmrzlíkovi. (K) Bez místa 1445, 23. března. — Orig. pap. archivu Orlického VII. Gr 8 č. 1. Urozený pane, pane milostivý! Služba má VMti. Rač VMt věděti, žeť jest pan Václav Zmrzlík przimyrnye list u mne položil v tento pondělí. I posielám přípis toho listu VMti, i jiné listy, kteréž mi jest poslal, ješto VMt jim porozomie. Také vedle vašěho rozkázánie ty věci všěckny, což sěm věděl, ješto sě VMti od něho staly, tyť Mti posielám, což sě jest od něho a od jeho služebníkóv VMti dály. Ne- račte mi za zlé jmieti, žeť posielám jiezdného posla, nebť již pěších nemám. Scriptum feria III. post Dominicam Palmarum, anno oc XLV. Lippolth Vítha ze Rzavého, purkrabie Zviekovský. Nobili domino, domino Ulrico de Rosenberg, domino sibi gratioso dd. 1502. Oldřich z Rožmberka Jakubovi z Vřesovic: o novinách z říše oc. (M) V Č. Krumlově 1445, 20. dubna. — V Březanově genealogii pánů s Vřesovic v arch. Třeboň. Služba má tobě, pane Jakúbku milý! Teď posílám list kněze Ludvíkův, kte- rémuž dobře srozumíš; a, bychť dále v tom tobě k libosti co měl jednati, toť bych také rád učinil. Noviny: Král Římský byl v Saltzpurce a již zase dolův jede. A rok valný mají jmíti u Vídni od dneška v témdni. Armeniaci vyjeli zase z těch všech zámkův a měst, ale ve všech městech šacuňk udělali a pobrali, což bylo. Než jediné ještě jmají Mumplgart, město a hrad Wirtmberskýho. A prosím tebe, víš-li jaké no- viny u vašem kraji, daj mi věděti. Datum Crumlow, feria 3. post Tiburcii, annorum XLV. Oldřich oc. 1503. Jakub z Vřesovic Oldřichovi z Rožmberka: o králi Artušovi a nepokojích v Loketsku. (M) Ve Žluticích (1445, 14. května). V Březanově genealogii pánů z Vřesovic v arch. Třeb. Službu svú vzkazuji VMti, urozený pane, příteli můj dobrý! Jakož mi píšete, žádajíc o tom králi noviny věděti oc: Jakub, člověk můj úroční, od Teplice přišed

Strana 14
A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 14 do Stadic, i seděl ve kři pod léskou. A to trvalo od sv. Jiří, tak že přílišně lidé valní k němu šli. Druhdy jich ke dvěma tisícóma před ním bývalo; i z jiných zemí k němu již listy slali. Protož račte věděti, žeť jest již tak zjednáno, žeť na Roudnici v žaláři sedí. Také račte věděti, žeť jest pan Aleš Pernšteinský pustil k sobě na hrad pana Ilburka, odkavadžť jest již v Lokečtě na vsech velikú škodu učinil a druhé spálil. Jinýchť novin v kraji našem takových není. A rádť slyším, že se dobře máte. Datum Žlutic festinante feria 6. ante festum Spiritus sancti annorum oc. Jakub z Vřesovic, kraje Litoměřickýho hejtman. 1504. Jan z Risenberka panu Oldřichovi z Rožmberka: o veřejných příbězích. (M) V Rabí 1445, 20. července. — Přepis arch. Třeb. Familie Riesenberg. Služba má napřed, urozený pane a příteli milý! Vděčen jsem toho, kdežs mi výpisy poslal ustanovení nynějšího sněmu u Hory, a také což jsou pánům Pražanům psali a odpověď jich na to. Takéť jsem něco toho i jiného prvé zvěděl a tomu sem srozuměl; jakož, pane, sám světle rozuměti můžeš, že z toho nic dobrého, než vše zlé, nebude-li to zvláště skrze tě opatřeno záhy, půjde. Než, milý pane, pamatuj na to, žes sloup království tohoto a úd nejmocnější, a kterak páni tvoji předci netoliko proti takovému velikému zjevnému zlému, ale proti menšímu, nýbrž i proti králi země této, když co proti řádu vésti chtěl, snažně se zasazovali, nelitujíce statkův, hrdel svých i přátel, a to s pomocí boží a dobrých lidí vždy utlačovali: pro Ho- spodina, vidíš toho velikú potřebu, nedej tomu dobrému jménu a pověsti svých předkův i své pohasnouti, ale hni se k tomu jako syn království věrný, aby takému zlému překáženo bylo, ať by se neskonalo. A zdá mi se, aby pány z Hradce oba, pana Zdeňka z Konopiště, pány Pražany i jiné, jenž rozumíš a víš jich příchylnost k sobě a k dobrému jednání této koruny, spěšně obeslal pokládaje sněm oc. A v ji- stotě, žeť mi s pravou věrou žel škod vašich, které se staly skrze povodeň na ryb- nících, na vsech a na městě, jakož slyším oc. Datum in Rabi feria 3. proxima ante Jan z Rizmberka. sanctae Mariae Magdalenae anno oc ut supra. 1505. Jakub z Vřesovic Oldřichovi z Rožmberka: o roku s Němci. (M) Ve Žluticích 1445, 6. srpna. V Březanově genealogii pánů z Vřesovic v arch. Třeb. Službu svú vzkazuji, urozený pane a příteli milý! Jakož mi píšete o falcz- kraffově Mti a o ty Němce, s kterýmiž činiti mám o to, že jsou mi mé zjímavše,

Strana 15
Dopisy z roku 1445. 15 šacovali oc: nebuď vás tajno, že jest již tak namluveno mezi námi, že s JMtí a s těmi Němci v outerý nyní příští na den sv. Vavřince v Chbě mám rokovati. A k tomu jsem již pana Matesa Šlika i jiných dobrých lidí připrosil, aby tu také vedle mne byl. A bude-liť mne moci rovné potkati, chciť rád přijíti. A máte to, bohdá, vy i jiní dobří lidé shledati, žeť mnou nic zjíti nemá. A na čemžť tu koli přestane, toť vás tajno nebude. Datum Žlutic, feria 6. ante Laurenti annorum domini XLV. Jacobus de Wržessowicz oc. Generoso domino, domino Ulrico de Rozzenberg, residenti in Crumlow, amico sibi specialissime favoroso. 1506. Sedlčanští stěžují si Lipoltovi ze Rzavého na Přecha. (M) B. m. 1445, 11. října. — Orig. arch. Třeb. II. 39 1. Služba našě napřěd TMti, pane milý! Tajno TMti nebuď, kterak obec vydali z sebe XII súsědóv, kterýmžto poručili rybník, aby ryby z něho slovili a je prodali. A toho mocni byli, aby jim v ten žádný nepřěkážel; a to kázali provolati v kostele, aby ižádný řěčí ani ničímž na ně nepotýkal, a zvláště aby k rybám ižádný nesahal bez vóle těch starších, kterýmž jest poručeno; pakli by kto přes to učinil, aby kárán byl tak, jakož by na toho slušalo. I stalo sě, že Přěch přijev na koni k rybníku, a sěda s koně i jde k nevodu, i vezme kapr, kterýž se jemu zdál; a jeden z těch starších die jemu: Přěchu, nechaj ryb; a opět druhý die: Přěchu, polož rybu a ne- beř bez vóle; a třětí, Vítek konšel, vida, že nechce položiti, i die jemu: Položiž rybu a nebeř bez vóle. A Přěch vrhá od sebe i die: Ale ujebte své ryby! A v tom vsedá na kóň, jme se láti témuž konšelu a řka jemu: Vyjebený padúše psí, musíť toho líto býti. A v tom postihna dva súsědy, ana od rybníka jdeta, i die těma: Byť mě ten biedník pastuší byl udeřil, bychť vás dvadceti postihl, všecky bych vás zbil. A když ti starší od rybníka přišli, jenž jsú se na to svolili, aby u lovčieho tu od- počinuli a ryb kazali uvařiti, aby spolu s jinými súsědy pojedli, jenž se jich k tomu bylo mnoho sešlo: tu chtějíce poctivě poseděti, a Přěch tu přišed i uzří napřěd psa- ného konšela, an sedí podle lovčieho, i jme se jemu opět láti mezi těmi súsědy a řka: Vyjebený pse padúský zradný, vidíš-li, žeť jsem ještě živ bez těch ryb, a máš to shledati, žeť raději zabit budu, nežť se nad tebú nepomstím. A lovčí vstav i vy- vedl jeho z jistby. A on proto nepřěstal láti, lidem odpovídaje a nepotctivě laje. A tak tomu srozumievámy, že to na to činí, aby někoho na se popudil a tudy aby svú zradu opraviti mohl, a jiné páně Mti v nelibost uvedl; a má-liť jemu ta svoboda dána býti, aby on súsědy tak bezectně měl haněti za páně klajtem? A v tom sobě vždy jiné za pány nazývá, a mezi námi za svobodného aby zuostaven byl, a komuž by co učinil, aby jemu žádný nic neřěkl. A my bychom páně Mti a jeho cti i tvé

Strana 16
16 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. nezachovávali, však bychom přěd tiem se opravili. Protož prosíme TMti, jakožto úředníka našeho spravedlivého, aby se ráčil k tomu přičiniti a tomu bezectnému padúchu a zrádci páně i našemu tudiež takové vóle nad námi i svobody mezi námi nedopúštěti, aby poslušenství žádnému obyknúti neměl, ale aby činil, co by chtěl; jenž jsi TMt na něm i v jeho domu sledal, kterakýť se řád děje. Scriptum feria Konšelé a obecní starší městečka Sedlčanského. quinta XI milia virginum. Urozené slovutnosti, slovutnému panu Lipoltovi ze Rzavého, purkrabí Zviekovskému a úředníku na nás laskavému k d. 1507. Opat Jan kláštera sv. Karla v Praze Oldřichovi z Rožmberka: o uvedení kněží Třeboňských do fary Krumlovské a povýšení té fary na proboštství. (M) V Praze 1446, 26. února. — Orig. archivu Třeboň. I. A. 3 Kč, 1. Pokorná modlitba napřěd, urozený pane. Jakož mi TMt psala, abych sě s pil- ností přičinil přěd kapitolú Pražskú o to, aby uvedenie kněží Třebonských do fary Krumpnovské podle vašěho nadání stvrzeno bylo, a jakož sě srozuměti dává, aby ta vašě fara v probostvie pozdvižena byla, se vší mú snažností o to jsem věrně pra- coval, jakož TMt Velík lépe zpraví, ale viece jsem za odpověď dobýti nemohl, nežli že TMti svým listem chtie odpověď psanú dáti. Datum sabbato ante quinquagesimam Prage in monasterio sancti Karoli sigillo sub minori 1446. Johannes abbas monasterii sancti Karoli in Praga. Alte generositatis sanguine propagato nobili domino Ulrico de Rozemberg residenti in Crumpnaw, sibi gratiose favoroso. 1508. Oldřich z Rožmberka přimlouvá se k kapitole Pražské, aby syna pana Alše z Šumburka proboštem svým udělali. Na Zvíkově 1446, 17. března. — Orig. arch. kapitoly Pražské Fasc. G. II. 10. Službu svú vzkazuji, duostojní mistři, úředníci a kněžie milí! Prošen jsa i prosím vás za syna páně Alšova z Šumburka a z Firšenšteina, abyste jej proboštem vaším udělali, neb by skrze takového urozeného člověka váš kostel tiem lépe mohl se zase opraviti. Datum Zviekov, feria quinta post Reminiscere annorum oc XLVI°. Oldřich z Rosenberka. V. Reverendis in Christo patribus et dominis magistro Procopio, sacrae theologiae professori, et administratoribus quam in spiritualibus oc, decano nec non toti capitulo Pra- gensi, mihi sincere dilectis. Kusu tohoto k otištění poskytl pan archivář zemský Fr. Dvorský.

Strana 17
Dopisy z roku 1446. 17 1509. Hanuš z Kolovrat Rousovi z Čemin: aby mu pan Zajíc položil rok s Jindřichem z Kolovrat. (M) B. m. (1446, 21. dubna?) — Orig. arch. Třeb. Fam. Kolovrat-Libst. Službu svú vzkazuji, přieteli milý! A prosím tebe, mluv se panem z Rozm- berga a pros JMti ote mne, ať se panem Zajiecem ráčí pilně mluviti, aby nám rok položil se panem Jindřichem, strýcem mým. A kdežt nám kolivěk pan Zajiec rok položí, den menujě, tuť já chci býti. A tak páně Mti pověz, jestliže sě v to pan Zajiec nevloží, že my o to mezi sebú velikú nesnázi mieti budem. I věřímť, milý přieteli, že to pro mě učiníš a páně Mt pilně o to napomínati budeš. Datum feria Hanuš z Kolovrath. quinta post pasca. Urozenému panoši Rúsovi z Čemin, přieteli dobrému, buď. 1510. Oldřich z Rožmberka Táborským: o jistém dluhu lidí Rožmberského úřadu. (M) V Krumlově 1446, 4. května. — Koncept arch. Třeb. II. 249. 1o. Súsedé milí! Jakož vám Jan Rús purgrabie náš psal v té mieře, jakož sme doma nebyli, o dědičné lidi našě z Rosemberského úřadu, na kteréž služebník váš Kovář z Kaltenprunu sahá pro dluhy, v kteréchž dluziech jemu našě lidi [sic] se neznají, než toliko jeden ve XIIti groších, jakož ten list svrchupsaného úředníka našěho šíře svědčí: protož žádámeť i prozímeť [sic] vás dle konečné smlúvy a dobré vuole, v kteréž spolu jsme, abyste služebníka vašěho k tomu drželi, aby on bez práva s našěmi dě- dičnými lidmi nic neměl činiti; a jestliže by jemu lidé naši co vinovati byli, chcem jemu práva dosti udati vedle řádu a obyčeje zemi České. A také bude-li služebník váš toho žádati, chcemť jemu rádi bezpečentí [sic] dáti přijíti i odjíti beze lsti, jehož by toho potřebí nebylo, vedle toho běhu jest, jakož spolu jsme; věřímeť, že to učiníte A tohoť žádáme odpovědi vašie po tomto poslu. Datum Crumlow, feria IIII post Philippi et Jacobi annorum oc XLVI°. Oldřich. 1511. Oldřich z Rožmberka neznámému: radí ve příčině sporu jeho poddaných. (M) V Krumlově 1446, 20. června. — Konc. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 3. Službu svú vzkazuji, urozený pane a přietele milý! A jakož mi píšete o vašich lidech, tomuť sem srozuměl i listy jich přeslyšěl. I nerozumiemť vedle toho běhu, bychť já se kterak mohl jinak k tomu přičiniti, než poněvadž ku právu obojě strany uručily sú, ať se ty věci již tak právem konají. A cožkoli vaši právem postiehnú, Archiv Český XIV. 3

Strana 18
18 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. tohoť jim rád popřeji. A jestliže by se jim nález konšelský neslíbil, mohúť se na vyšší právo dobře odvolati, jakož obyčej a právo jest. A protož, milí přietelé, sami tomu muožete dobře rozuměti, že tomu jinak učiniti nemohu, než aby to právem konáno bylo, neb což bych vám k libosti učiniti mohl, toť bych rád učinil. Datum Crumlow, feria II. post Corporis Christi annorum Ulricus. XLVI°. 1512. Oldřich z Rožmberka Sedlčanským: o Přechovi ze Sedlčan a Martě z Nelžejovic. (M) V Krumlově 1446, 26. července. — Koncept arch. Třeb. II. 39. 1. Věrní milí! Když nynie před nás přistúpili pana [sic] Martha z Nelžejovic a Přech spolubydlce váš, tu pana Martha žalovala na Přecha, že jí chtěl násile učiniti; a máti té pannie žalovala na Přecha, že jí výboj v jejím domu učinil s jinými jeho po- mocníky, z dospělú braní ji zbil, hlavu její obnažil, chtě její ceru panu Marthu mocí z domu vzieti. Přech odepřel a pravě, že jemu pravé manželství slíbila, a proto šel po ni a chtě ji vzieti jaku [sic] svú manželku. Tu pana odepřěla, že toho není, a což by koli Přech mluvil, že by neprávě mluvil a jí k hanbě svědcké a sobě ku pomoci. Přech táhl se na svědomí, že jě pana Martha poň poslala, a že také lidé při tom byli, když sú sobě slíbili. Tu pana Martha a matka její i jiní přietelé volali na práva, žádajiece a prosiece, abychme se k tomu přičinili jakožto spravedlivý po- pravce; tohoť sme jinak nemohli učiniti, než Přecha k svém rukám vzieti. Avšak chtiece obojím stranám dosti učiniti vedle spravedlnosti, poněvadž Přech se táhne na svědomí, žádámeť na vás s pilností i přikazujeme, kdykoli purgrabí náš s tiemto listem k vám přijěde, abyste všichni v hromadě byli a tyto dole psané svědky před se zavolali, jě tázali každého zvláště, což praviti budú, chtie-li to spraviti; a což na takové vašě otázání praviti budú, to kažte s pilností popsati, zapečiec městckú pečetí, dajte purgrabí našěmu, a onť nám dále pošle. Toto sú ti svědci: Přech praví, že panna Martha poslala po něho valchéře a syna jeho Janka; Přech poslal Vaňka Máslo a Thomka Černého po panu Marthu, a že jě chtěla za Vaňka na kóň vsiesti. Přech praví viece, že Jarúšek Václavóv syn a valchéř při tom stáli, když a kterak sú sobě slíbili; a pana toho všeho odpírá. To vědúce, v tom jinak nečiňte pod zachování naší milosti. Datum Crumlov, feria III. post festum Jacobi annorum oc LXVI°. 1513. Vzájemné dopisy Oldřicha z Rožmberka ku Přibíkovi z Borovnice a Čejetic a ke Smilovi ze Žihobec k urovnání sporu mezi posledně jmenovanými o zájem dobytka a jiné ústrky. (M) a) B. m. (1446, 3. srpna). — Orig. arch. Třeb. Fam. Borovnic. Služba má napřed VMti, urozený pane, pane milý! A jakož mi VMt píše

Strana 19
Dopisy z roku 1446. 19 i Přibíkova listu přiepis posielá, kterak na mě TMti žalujě, že bych mu člověku do- bytek zajal a tři dni jej držal: rač věděti, žeť tak nenie. A tohoť sě táhnu na Ka- lenici, žeť jest nazajtřie přijev, an mne doma nenie, ten dobytek sám pustil až do mne. A když sem domóv přijel, pověděli sú mi, že jest lidem svým zapověděl, aby u mne žádný z peněz nedělal. A já vida, že mu sě chce se mnú svévuole, obeslal sem Kalenici, aby mi dobytek zasě postavil. A když mi postaven, hned sem jej ten den zasě na rukojmě dal. A jakožť dále píše a žaluje VMti, že bych mu lidem všudy po cestách i po silniciech svobodných bránil honiti: rač věděti, žeť toho nenie, cožť píše. A tohoť sě táhnu na jeho na vlastnie lidi. Protož, poněvadž jest tak své- volně lidem svým zapověděl, aby u mne z mých peněz nedělali, a jáť sem také, pane, zapověděl jim, ať by mého prázdni byli. A mnohoť sem škod trpěl od jeho lidí, ježtoť toho jim již dále trpěti nemohu, i chtěl bych na svém pokoj mieti. A tohoť věřím TMti, že mě TMt ostaví při spravedlnosti, ať bych na svém pokoj Smil z Žihobec. měl. Dán v středu před svatým Dominikem. Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rozm[b]erka, pánu na mě laskavému. b) B. m. 1446, 10. srpna. — Orig. arch. Třeb. Fam. Borovnic. Služba má VMti, urozený pane, pane milý! A jakož VMti Smil píše, že jě nezdržal tři dny toho dobytku: račte věděti, žeť jest jej tři dny držal a nechtěl pro- pustiti, jeliž by mu kopu dal. A tohoť chci dovésti. A také píše VMti, žeť sem já lidem zapověďal, aby u něho nedělali. Račte, VMt, věděti, žeť jest on počátek toho, neb netáhl jest od VMti přijeti, ažť jest zajal ten dobytek. A já, vida, že on chce svú vóli mieti, také sem to učinil i kázal sem lidem, aby jemu pohodlé nečinili. A také píše, že jest nebránil po svobodných cestách honiti. Račte tomu nevěřiti: bránilť jest a toť chci okázati. A jakožť píše, aby ho VMt ostavil při spravedlnosti, račte VMt věděti, žeť sem já hotov na spravedlnosti dosti mieti; i podával sem sě na Kalenici i na jiné dobré lidi, i podnes hotov sem na dobrých lidech přěstati. Pakli by přěs to chtěl svú vóli mieti a sám sobě nalezovati, věřímť VMti, že toho VMt nedopustí, nebť sem já vždy hotov vašě kázanie učiniti. Datum in die Lau- Přibík z Borovnice. rencii, anno oc XLVI°. Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rosemberka, pánu mému milostivému, b. d. c) B. m. 1446, 12. srpna. — Konc. arch. Třeb. Fam. Borovnic. Oldřich [z Rožmberka] oc. Smile milý! Jakož si nám nynie psal, tomu sme srozuměli. I píšem Přibíkovi, aby on svým lidem nebránil tobě z peněz dělati, než ty všeckny věci v dobré mieře nechal státi až do toho sněmu, tak jakož ste oba před námi to učiniti řekli. I zdálo by se nám, aby ty také jeho lidem nepřekážél, aby oni v té mieře zvuoli měli, jakožto i prve s tvú dobrú vuolí měli. A když, 3*

Strana 20
20 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. bohdá, o tom sněmu bude, přičiníme se bohdá, aby ty věci mezi vámi v dobré uvědeny byly. A na to píšem Kalencovi a poslali sme jemu přiepis, kterak ste nám psali a my vám zasě, a prosiece jeho, aby mezi vás vjěl a ty věci mezi vámi v pokoj uložil. I věřímeť tobě, aby tebú rovné nesejde, jakož i Přibíkovi též píšem. Datum feria VI. post Laurenti, annorum XLVI°. d) V Krumlově 1446, 12. srpna. — Konc. arch. Třeb. Fam. Borovnic. Oldřich [z Rožmberka] oc. Přibíku milý! Jakož si nám psal a list Smilóv si poslal, i píšem Smilovi, aby on tvým lidem nepřekážěl, než ty všeckny věci v dobré mieře nechal státi až do toho sněmu, tak jakož ste oba před námi to učiniti řekli. I zdálo by se nám, aby ty také tvým lidem jemu nebránil z peněz dělati. A kdy, bohdá, o tom sněmu bude, přičiníme se bohdá, aby ty věci mezi vámi v dobré uve- deny byly. A na to píšem Kalencovi a poslali sme jemu přiepisy, kterak ste nám psali a my vám zasě, a prosiece jeho, aby mezi vás vjěl a ty věci mezi vámi v pokoj uložil. I věřímeť tobě, že tebú rovné nesfeljde, jakož i Smilovi též píšem. Datum Crumblov, feria VI. post Laurenti, annorum XLVI°. e) B. m. (1446, po 12. srpnu). — Orig. arch. Třeb. Fam. Borovnic. Služba má VMti, urozený pane, pane milý! A jakož mi VMt píše, abych VMti toho k libosti ponechal až do času toho VMtí nám uloženého: rač VMt vě- děti, že prve, nežli od VMti list mi přišel, přijel ke mně Kalenice, súsed mój, a umluvil mezi námi tak, že sěm svolil, aby lidé to obilé s pole vyručili a sklidili; a bude-li mi VMtí přisúzeno, aby mi zase postaveno bylo. A tohoť vždy VMti Smil z Žihobec. věřím, že mě při výpovědi ostaviti ráčíte. Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rozmberka, pánu mému milostivému. f) V Krumlově 1446, 19. srpna. — Konc. arch. Třeb. Fam. Borovnic. Smile milý! Jakož si nám ondy psal, kterak Kalenice mezi vámi umluvil, aby lidé to obilé od tebe vyručili, vyručeno mělo býti, pak jakžtěkoli, jěště tebe prosíme i chcěmť mieti, aby dopustil těm lidem to obilé z pole skliditi, ať by to obilé zmr- háno nebylo; neb jestliže by tiem obilím k které škodě přišel, chcemť tobě nahra- diti. A také tebe od výpovědi tisknúti nemieníme. Protož aby to bez námluvy vždy učinil pod zachování našie milosti, a toho nám ihned odpověd svú daj po tomto poslu. A když bohdá na ten rok přijedeš, tak jakož sme vám jej položili, chcem se přičiniti, aby ty věci, bohdá, v dobré uvědeny byly. Datum Crumblow, feria VI. post Assumpcionis Marie, annorum XLVI°.

Strana 21
Dopisy z roku 1446. 21 9) B. m. (1446, 21. srpna). — Orig. arch. Třeb. Fam. Borovnic. Služba má VMti, urozený pane milý! A teď VMti posélám list, jakož Smil píše VMti. A pravie, že by mě Kalenice s ním umlúval: račte věděti, žeť jest mne Kalenice s ním neumlúval, aniž toho smie seznati, bych já k tomu svolil, aby lidé své vyrukovali. Než móžete VMt rozuměti, žeť činí tóčky, aby se dlilo, aby chudým lidem ostatek obilé spadlo. I prosímť VMti, aby to ráčili opatřiti, ať by mi se taká škoda nedála mým lidem. Pakli by toho VMt neráčila učiniti, ale račte mi toho přieti, kohož bych mohl požiti, zdať by mi mých lidí chudých u pokoji nechal. A vždy doufaje, že to proti VMti nebude. A toho mi račte odpověď dáti po tomto poslu. Přibík z Borovnice. Datum dominico ante Bartholomei. Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rozmberka, pánu mému milostivému, b. d. 1514. Přech ze Sedlčan Oldřichovi z Rožmberka: o své při s Martou z Nelžejovic. (M) B. m. 1446, 15. srpna. — Orig. arch. Třeb. II. 39. 1. Urozený pane, pane muoj milostivý! Služba má a poddánie s poslušenstvím VMti. Jakož VMt slyšala při, kterúž mám s Marthú z Nezlovic, i chtěl sem rád jako VMti poddaný a poslušný člověk s ní v manželství přebývati, jakož sva sobě slíbila; ale v tom od mnohých maje velikú překážku a roztrženie, a boje se unáhle- nie, musil sem v té mieřě ustúpiti. Ale že VMt mám za pána svého milostivého, a viece jest MtV, než by mé, ač bych pak vinen byl, provinněnie mohlo býti: protož se k VMti utiekaje, prosím snažně a s pokorú velikú, rač mi VMt glejt a bezpe- čenstvie listem vaším dáti, před VMt svobodně přijíti i odjíti, ať bych ještě svú při mohl jasnějie i svú v tom nevinnu VMti zpraviti. Neb bych jinak v tom nerad chtěl učiniti, než jako pána svého milostivého VMt zachovati a poslušen i poddán býti v časech budúcích, to by do mne, dá-li Buoh, skutečně shledala VMt. A toho panské vašie laskavé odpovědi prosím i žádám což najpokornějie mohu po tomto po- slu. Scriptum feria II. die Assumptionis sancte Marie virginis gloriose. Vašeho panstvie člověk poddaný Přech z Sedlčan. Urozenému pánu panu Oldřichovi z Roznberga, pánu mému velice milostivému. 1515. Oldřich z Rožmberka Přechovi ze Sedlčan: o žádosti jeho za glejt. (M) V Krumlově 1446, 21. srpna. — Koncept arch. Třeb. II. 39. 1. Oldřich. Přechu milý! Jakož nám píšeš, kterak si musil postúpiti pro některé překážení a také bojě se náhlosti oc, a žádajě klejtu našěho, aby svú při jasněji před námi mohl líčiti oc, jakož pak list tvuoj šíře svědčí: milý Přechu, myť sme jinak

Strana 22
22 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. v tom neučinili než tak, jakož obyčej jest a země za právo má, a protož sme ihned obeslali svědky tvé, chtiece tomu běhu právě srozuměti a mezi vámi spravedlivé učiniti. I muožeš sám rozuměti, že jě tobě nebylo potřebí ustupovati, neb když si ustúpil a z naší kázni utekl, muožeš dobře věděti, že jě statek tvój nám za odběžné připadlý. Avšak poněvadž tak pokorně píšeš, žádaje klejtu, tenť chcem rádi dáti, než musíme prvé onu stranu obeslati a jim na vědomí dáti, že tobě klejt chcem dáti, abychme tobě náš klejt tiem bezpečněji mohli zdržěti; pak den svatého Jiljí pošli sem k nám pro klejt, a v té mieře nám se poselství zasě vrátí, i dámeť kleit náš. Datum Crumlov dominico ante Bartholomei annorum oc XLVI°. 1516. Albrecht z Vydří Oldřichovi z Rožmberka: že ho nepomlouval. (M) V Jindřichově Hradci 1446, 25. srpna. — Orig arch. Třeb. Fam. Rosenberg 15. Urozený pane! Službu svú vzkazuji VMti. A zpravenť sem od Ctibora, kterak VMt praví, že bych já VMt pomlúval. Račte věděti, žeť sem já VMti nepomlúval; pakli by kto mluvil na mě, tenť by mi na tom krátko učinil, nebť by mne zrazoval k VMti; a jemu nerač VMt věřiti. I věřímť já VMti, že mi to zjevie, ktož jest ten, nebť sě z toho chci poctivě vyvésti, žeť sem VMti nepomlúval. Datum in Hra- dec feria V. post beati Bartholomei apostoli, anno oc XLVI°. Albrecht z Vydřie. Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rosenberka. 1517. Oldřich z Rožmberka Albrechtovi z Vydří: odpovídá k předchozímu jeho dopisu. (M) V Č. Krumlově 1446, 27. srpna. — Konc. arch. Třeb. Fam. Rosenberg, 15. Albrechte! Jakož nám píšeš, že si nás nepomlúval: vieš dobře, kterak se ty věci dály, že si nám lál i našim rukojmím i pomlúval, a o to se s tebú Matěj Višně neboščík byl svadil. I muožeš dobře rozuměti, že si nám ani našim rukojmím toho učiniti neměl, neb vieš, že list, pro který si nám a našim rukojmím lál a pomlúval, tobě nesvědčí, aniž jeho s dobrú vuolí máš. A což si nám a našim rukojmím v tom učinil, učinils nám svévolně a neřádně. Pak jestliže by nás o to mohlo rovné po- tkati, chtěli bychom to jězště přijieti. Datum Crumlow sabbato post Bartholomey annorum XLVI°. Oldřich oc. 1518. Farář Knínský Václavovi z Hrobky: o Přechovi ze Sedlčan a Martě z Nelžovic. (M) V Kníně 1446, 29. srpna. — Orig. arch. Třeb. II. 39. 1. Službuť svú vzkazuji duchovní i modlitbu věrnú. A dávámť na vědomie, kterak

Strana 23
Dopisy z roku 1446. 23 Přech [z] Sedlčan a panna Martha z Nelžovic přistúpili ke mně v Kníně a žádajíc obě straně ode mne oddánie manželského. Tu sem jich tázal, mají-li spolu slib; tu sú mi sě obě straně dřívě řěčené přiznaly. Dál sem jich tázal, leželi-li] sú spolu; tak sta sě obě straně přiznaly, žě jě tak, že sú spolu dvě noci ležěli, jako by již byli manželé. Tu sem jich nechtěl oddati, leč listu dobudú sobě prve rozhřěšeného. Tu sú dobyli, a mátě té děvečky přišedši i mocí svú vzala bez odavkóv pryč dievku neb dceru svú. A toť mi je svědomo, žeť to beru na svú vieru. A dal sem jim rucě spolu. Dán v Kníně den svatého Jana křštitele stětie. Kněz Václav z Slaného, farář Knínský. Slovutnému panu Václavovi s Hrobky, spoluměštěnínu Nového Města Pražského, přie- teli dobrému buď dán. Douška Přechova Oldřichovi z Rožmberka: Orig. II. 39. 1. Také pane milostivý, VMt muože rozuměti z listu kněze Václava faráře z Knína, kterakť se ta pře má, žeť sem nic neučinil, než s její dobrú volí. A vždy prosím pokorně, račte se ke mně pro milý Buoh k svému člověku dobrotivě okázati. I také svědomie jiné z Sedlčan, kteréž VMt přeslyšala jest, vždy prosím rač mieti v paměti. 1519. Přech z Sedlčan děkuje Oldřichovi z Rožmberka za vydání glejtu. (M) B. m. (1446, 30. srpna). — Orig. arch. Třeb. II. 39. 1. Urozený pane, pane muoj milostivý! Službu i všecko plné poddané a poslu- šenstvie VMti vzkazuji. Děkuje převelice a pokorně, že mi VMt milostivý glejt ráčí dáti, vzkázavši, abych po ten glejt na sv. Jiljie k VMti poslal oc, to rád velmi učinil sem a tohoto posla sem vypravil, prose a žádaje, aby VMt ráčil mi jej poslati mi- lostivě. Neb bohda chci se před VMtí zpraviti, kterakť se jest ta pře měla a ještě má; ješto VMt bohdá to shledá, žeť mnú to nescházé, nebť o to vší pilností stojím i státi miením, kterak bych mohl VMti věrně slúžiti a poddán býti jako pánu milo- stivému. Scriptum feria III. die sanctorum Felicis et Adaucti. VMti sluha poddaný Přech z Sedlčan. Urozenému pánu panu Oldřichovi z Roznberga seděním na Krumlově, pánn mému milostivému. 1520. Farář Knínský Oldřichovi z Rožmberka: o Přechovi ze Sedlčan a Martě z Nelžovic. (M) V Kníně (1446, 6. září). — Orig. arch. Třeb. II. 39. 1. Službuť svú vzkazuji duchovní i modlitbu věrnú, urozený pane milý! A zprávuť TMti dávám o Přechovi, člověka tvého z Sedlčan, a o panně Marthě z Nelžovic: tu

Strana 24
24 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. když jsem byl prosbú povolán do hospody cného hospodářě, k Vaňkovi Litochlebovi v městě v Novém Kníně, tu když sem přišel mezi ně a devět osob mužských i žen- ských tu s námi byli, řekl sem jim: Co mne potřěbujěte? A tak prosili sta mne obě straně, Přěch dřievě řěčěný a panna Martha dřievě řěčená, abych jě oddal. Tu sem jich na jich vieru tázal: Máta-li slib spolu? Tu sú mi sě oba přiznala k slibu. Dál sem jich tázal: Skládali sú sě spolu na loži? Tu sta sě oba přiznala, že jě tak, že sta spolu dvě noci spala, a přiznali sta sě oba, že sú s uotpuštěním TMti sku- tečně spolu byla. A tak sem já jim řekl, žě nemohu já vás oddati, leč rozhřěšěnie z Prahy dobudete sobě. Tu sú mne obě straně prosili, abych jim lístek napsal k uofficálovi, aby jim poslal rozhřěšěnie list. I přinesli mi list rozhřěšění, abych je oddal a pokánie jim dal. A v té mieřě mátě přišedši jějie, i pojala svú dceru své- volně pryč. A toto sě nedokonalo, než jednú sě provolánie v kostele stalo. Protož žádný [sic] milý pane, rač sě TMt k tomu přičiniti a Přěchovi tvému poddanému spra- vědlnosti dopomoci. A to což sem psal, žěť to beru na svú přísahu kněžskú, žěť sem psal pravdu. Datum feria III. ante Nativitatem beate virginis Marie in Knyn. Venceslaus de Slana plebanus in Knyn, servitor et cappelanus vester fidelis. Urozenému pánu panu Oldřichovi z Rozenberka, pánu mému milému, seděním na Krumlově d. d. 1521. Přech ze Sedlčan Oldřichovi z Rožmberka: o příkoří, které se mu proti glejtu stalo. (M) B. m. 1446, 14. září. — Orig. arch. Třeb. II. 39. 1. Urozený pane, pane muoj velice milostivý! Službu svú vzkazuji s pokorným poddáním. VMti vělice děkuje, že mi VMt byl svuoj glejt dáti ráčil, i oznamuji a túžím s žalostí VMti, že když jsem za tiem glejtem přišel do Sedlčan, chtě sobě svědomie dobýti, kteréhož mi potřebie k mé spravedlnosti, abych se mohl před VMtí jako, dá-li Buoh, nevinný vyvésti: tu sem mluvil s některými z měšťan, oznamuje jim, že mám glejt od VMti; a pan purkrabie na to se neobrátiv, i kázal mě jieti měšťanuom. A tu sú mne v domu mém, kterýž mám za VMtí, s pilností hledali, všecky věci přemetavše. I věřímť, milý pane, že VMti toho líto bude, žeť mě úřed- níci svévolně tisknú i přes váš glejt od VMti mně daný. I prosímť pokorně, račte se v tom laskavě a dobrotivě okázati jako pán milostivý, abych aspoň mohl ten domek prodati a VMti osaditi, poněvadž tu bezpečen nemohu býti. Neb Buoh to vie, žeť sem nevinen, a VMti chci vždy rád slúžiti jako Pánu velice milostivému. Tohoť žádám i prosím milostivé odpovědi listem po tomto poslu. Scriptum feria IIII. in Vašemu panství poddaný Přech z Sedlčan. festo Exaltacionis sancte crucis. Urozenému pánu panu Oldřichova [sic] z Rozenberga, pánu mému milostivému.

Strana 25
Dopisy z roku 1446. 25 1522. Oldřich z Rožmberka Budějovickým: aby nepřekáželi biskupovi ustanovenému k nim za faráře.*) (M) V Krumlově 1446, 28. prosince. — Koncept arch. Třeb. II. 31. 1. Súsedé milí! Přijěl k nám kněz biskup, pfarář váš, a vznešil na nás, žeť jest pohnán od strany od pánuo přes takové podání, jakož jemu král Římský ten kostel dal a uveden jest vedle řádu, a že by nekaké nátisky a nechuti trpěl. I zdálo by se nám, abyste již těm věcem dobře dali jíti, najprve abyste skrze to zachovali krá- lovu milost, a také to dobrodiení, kteréž vám král Albrecht neboščík a otec krále Ladislavóv učinil, a také aby mezi vámi nekaké nechuti, nesnázě neb zbúření nepo- vstaly, ještoby vám i vší zemi v budúcích časích ke zlému přijíti mohlo. A to vám proto píši, neb to Buoh vie, žeť bych vám ani městu vašěmu co zlého přál. Datum Oldřich. Crumlov feria IIII. in die Innocentium annorum oc XLVI°. *) Týká se kněze Matěje Němce, jmenovaného k biskupství Litomyšlskému, o němž viz v Palackého Dějinách IV. 1. str. 113 nota 122. 1523. Táborští Oldřichovi z Rožmberka: o dluhu poddaných z úřadu Rožmberského. (M) B. m. (1446). — Orig. arch. Třeb. II. 249. 1o. Službu naši napřed VMti, urozený pane milý, vzkazujeme. Píše VMt mezi jinú řečí, že lidé vaši dědiční s úřadu Rozmberského neznají se Kovářovi v nižád- ném dluhu, kromě jeden ve dvandcti [sic] groších, i žádáte, abychom Kovářě služeb- níka svého k tomu držali, aby on bez práva s vašimi lidmi nic nejměl činiti oc: jmáme za to, byť jemu nebyli vinni, žeť by se styděl napomínati; a poněvadž jemu jeho dluhu zapierají, onť chce k nim o to vždy hleděti a dobývati svý dlúho nebo krátko. I zdálo by se nám, aby VMt lidem svým radili, aby radějše jeho od- byli s škodkú nežli s velikú škodú, ačkoli těm lidem, dokudž jest Kovář u nás, ne- jmá překážěti. Pak kdyžťby odšel, myť bychom jemu nemohli hájiti, by svého nedo- býval. A o bezpečenství jemu dáti, přijíti a odjíti, jakož dotýčete: tak Kovář praví, žeť se jemu nezdá, ačkoli bezpečenstvie by jměl, o to viece choditi, pravě, že v So- běslavi a na Chúsníce tři leta vězen bez viny byl, a nynie, ješto o ten dluh do krajě chodil, málo nezabit od vašich lidí. Datum sabbato. Purgmistr a radda města Hory Thábor. Urozenému panu Oldřichovi s Rozmberga, pánu přieznivému. 1524. Oldřich z Rožmberka Přechovi ze Sedlčan: o vrácení mu statku jeho. (M) V Krumlově 1447, 4. ledna. — Koncept arch. Třeb. II. 39. 1. Přechu milý! Tak jakož si s námi u Praze mluvil a prosil, abychme tobě Archiv Český XIV.

Strana 26
26 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. milost dali a statek tvój zasě vrátili: ač si se koli proti nám a našiem nekerých běhóv dopustil, ježsto by to učiniti byl neměl, avšak nejedno bývá lepší milosť, nežli hodná pomsta; a proto myť tobě milost dáváme a tvój statek navracujeme mocí listu tohoto, avšak takově, aby každému dosti od sebe učinil, komužby co vinovat byl, a zvláště Tháborským. A takéť sme obeslali Lippolta purgrabie našěho, dávajíce jemu na vědomí, že sme tobě milost dali; pros jeho, aby on tobě také milost svými přátely dal, to věda, aby se uměl v té mieře opatřiti, dokuť tě Lippolt svým listem neobešle a tobě milost dá. Datum Crumblov feria IIII. ante Epiphaniam annorum Oldřich. oc. XLVII°. 1525. Oldřich z Rožmberka purkrabí svému Lipoltovi: o vrácení statku Přechovi ze Sedlčan. (M) V Krumlově 1447, 4. ledna. — Koncept arch. Třeb. II. 39 1. Lippolte milý! Věděti dáváme, že sme Přechovi z Sedlčan milost dali a jemu jeho statek zasě vrátili, tak jakož v tomto přiepisu srozumieš. I prosímeť tebe, aby ty a přietelé tvoji jemu také milost dali; a toho jemu svój list pošli, majě tvój list, aby již před tebú a přátely tvém a ženy jeho věděl bezpečen býti. Datum Crumlov Oldřich. feria IIII. ante Epiphaniam domini annorum oc XLVI° [sic]. 1526. Jan z Lobkovic Oldřichovi z Rožmberka: o dluhu. (M) V Hluboké (1447, 14. ledna). — Orig. arch. Třeb. Familie Lobkovic. Služba má napřěd VMti, urozený pane! A jakož mi VMt vzkázal po Lukšovi, že by VMt ráčila seznati ústně vedle smlúvy, jakož jest VMt učinila mezi panem Alšem a paní Perchtú a panem Zdenkem o dluh otce našeho i náš: však VMt tomu muož dobřě rozuměti, že by mě mohl tu rok zajíti o ten dluh, ješto by VMt ne- mohla býti. I prosím VMti, račte mi dáti svědomie listem pod vaší pečetí vedle té smlúvy, a po tomto poslu poslati. Datum Hluboka, sabbato ante Anthonii. Jan z Lobkovic. Urozenému pánu panu Oldřichovi z Rožmberka d. d. 1527. Oldřich z Rožmberka Janovi z Lobkovic: o dluhu. (M) V Krumlově 1447, 16. ledna. — Koncept arch. Třeb. Familie Lobkovic. Služba má tobě, súsede milý. Tak jakož mi píšeš, žádajě svědomí mého o ten dluh, kterýž pan Petr z Sternberka, manžel paní Perchtin dobré paměti, otci tvému dlužen byl: jáť se jinak v tom nepamatuji, než tak, jakož se i paní Perchta pamatuje a toho svědomí svój list poslala. Datum Crumblow, feria II. ante Anthoni annorum XLVII°. Oldřich.

Strana 27
Dopisy z roku 1447. 27 1528. Václav z Michalovic Jindřichovi z Rožmberka: o kohoutech, o sedání, koroptvích oc. (M) B. m. 1447, 25. ledna. — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 16. Službu svú vzkazuji, urozený pane a přieteli milý! Jakož si mi psal o ko- koty, k tvé žádosti teďt dva kokoty posielám: jeden chocholatý, starý, kteréhožť jest u nás ižádný kokot nepřebil, protož toho sázej na měkce, a druhý mladý, také dobrý. A když je kážeš ssaditi, kažiž jim dosti prostranstvie učiniti, aby mohli svobodně běhati, ať by jich lidé nezastupovali. A takť sem zpraven, že vy své kokoty velmi divně ssazujete jako v šranciech; těmtoť se to nehodí, než aby měli prostranstvie, nebť uměta běhati. Ale tak v šranciech, a kdež úzkost mají, nic by jimi nezískali. A třetíť posielám panu Joštovi, bielý, také starý a také velmi dobrý. A jakož si mi psal, že mi chceš pójčiti zbroje klacie, tohoť sem vděčen a velmiť děkuji. I prosímť, aby mluvil se panem přietelem mým milým, otcem svým, a zjednal to, ať se mnú kole, jakžť se jemu zdá, neb za pytly neb v ořové zbroji. Pakli chce bez sedel, a to já nejraději na holých koních, o drajlink vína. Věřímť, že to zjednáš. A také pověz pánu, milý pane Jindřiše, žeť bych jemu byl velmi rád kuroptvy poslal, a je- zdiliť sú několiko dní a nemohliť sú nic zabiti. A dá-liť pán Buoh čas, že by sníh tento sšel aneb jeho viece připadlo, chciť svú pilnost k tomu přičiniti, žeť vždy budú. A těmto kokotóm dajte odpočinúti. Datum f. IIII. in conuersione sancti Pauli, anno domini M'IIII XLVIImo. Václav z Michalovic, seděním na Strakonicích. Urozenému pánu, panu Jindřichovi z Rosenberga, přieteli mému milému, buď d. 1529. Oldřich z Rožmberka Janovi z Hradce: o zvěři. (M) Na Č. Krumlově 1447, 28. února. — Konc. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 17. Službu svú vzkazuji, urozený pane a přieteli zvláště milý! Prosím tebe, aby mi dal jelen a lani, jakož sem prve s tebú mluvil, a piš mi po tomto poslu, kamž bych měl po ně poslati. A žeť ihned Kalkuše, služebníka svého, po ně pošli, jezštoť se s tiem dobře umie obierati. A to proto bych velmi rád, aby nynie přivezeni byli, dokudž jelen rohóv nesvržě. A budeš-li chtieti mladých zvieřátek chovati, bohdá o letniciech, kažť rád některé zvieřě zjednati. A daj mi věděti, kterak se máš, nebť bych velmi rád, by se dobře měl. Datum Crumblow, feria III. post Invocavit, an- norum XLVII°. Oldřich oc. A tergo: Telecký.

Strana 28
28 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1530. Jan Pražák, rychtář Táborský, Oldřichovi z Rožmberka: o odúmrti Soběslavského kněze Petra v Radimovičkách. (M) B. m. 1447, 10. března. — Orig. arch. Třeb. I. B. 5AP, 1a. Urozený pane, službu svú vzkazuji VMti. A jakož sem s VMtí mluvil v Bu- dějovicích nynie na sněmu a lístek té žaloby dal napsaný po panu Rúsovi burgrabí vašem o tu odúmrt, kterúž kněz Petr z Sobislavě miení bráti, a nemaje k tomu žádného práva, v Radimovičkách, za kterúž súsedé naši jsú rukojmě, ješto jest ta dě- dina řádně osazena, vzdána i přijata a penězi jinam zaručeni. I věřímť VMti, že Víthovi burgrabi nebo Maksantovi rozkážete, ať knězi přikáží, ať těch lidí u pokoji nechá; neboť k nim žádného práva nemá. VMti žádám dobrotivé odpovědi listem vaším při tomto poslu. Scriptum feria VI. ante dominicam oculi mei semper ad do- minum anno XLVII. Jan Pražák, rychtář Tháborský. Urozenému pánu panu Oldřichovi z Rožmberka, pánu mně přieznivému, buď dán. 1531. Jan z Hradce Oldřichovi z Rožmberka: o listu pana Štítného. (M) V Telči (1447), 10. března. — Orig. archivu Třeb. Fam. Rosenberg 10. Službu svú vzkazuji, urozený pane, přieteli milý! Vědětiť dávám, kterak že sem Víthu a Maxantha, služebníky tvé, obsielal o ten list, ješto svědčí Janovi Ščít- nému, služebníku mému, žádaje, aby mu vrácen byl. A služebník muoj jim také toho podával, jestližeby jim v čem vinen byl, že o to chce na někom dobrém přestati i opraviti. A služebníci tvoji listu jemu vrátiti nechtie ani jeho podávanie přijieti. Protož, milý přieteli, prosím tebe, rač svým přikázati, ať od něho jeho k rovnému podávanie přijmú a list jemu vrátie bez dalšieho odtahovánie. Odpovědi žádám po tomto poslu. Datum in Telcz f. VI. ante Oculi. Jan z Hradce. Urozenémn pánu, panu Oldřichovi z Rosmberka, přieteli mému milému, d . . 1532. Oldřich z Rožmberka Janovi z Hradce: odpovídá ku předchozímu listu. (M) V Krumlově 1447, 14. března. — Konc. arch. Třeb. Fam. Rosenberg. 10. Službu svú vzkazuji, urozený pane a přieteli zvláště milý! A jakož mi nynie píšeš o úředníky mé, Víthu a Maksanta oc: i neviemť, kterak se ty věci majie; než ihned sem obeslal úředníky své, a cožkoli na něch porozumiem, majíť moji tvému vedle spravedlnosti učiniti, což by jim [sic] učiniti měli. A cožť mi za odpověď dadí, dámť, nemeškajě, věděti. Datum Crumblow f. III. post Oculi, annorum XLVII. Oldřich oc. Jan z Hradce.

Strana 29
Dopisy z roku 1447. 29 1533. Mikuláš z Lobkovic slibuje Oldřichovi z Rožmberka: že k němu přijede. (M) V Hluboké 1447, 20. března. — Orig. arch. Třeb. Familie Lobkovic. Služba má napřed, urozený pane mně přieznivý! A velmi bych rád slyšal, by sě TMt dobřě a ve zdraví měla. A jakož mi TMt vzkázala po Konyatovi, abych k TMti přijěl: toť chci rád učiniti a k TMti tuto střědu najprve přieštie na večer přijěti. A takéť TMti teď posielám z Bavorovického rybníka třidcět kapruov a ně- kolik štik, a prosím TMti, aby ráčil za dobré přijieti; neb jestli žeť sě TMti slíbie, dámť jich což TMt ráčí, nebť jich mám, děkujě Bohu, dosti. Dán na Hlubocě ten Mikuláš z Lobkovic. pondělí po střědupostie XLVII°. Urozenému pánu panu Oldřichovi z Rozmberka mně přieznivému b. d. 1534. Oldřich z Rožmberka Janovi z Lobkovic: ukládá mu rok s Janem Kozlovcem. (M) V Krumlově 1447, 20. dubna. — Konc. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 15. Služba má tobě, súsede milý! Tak jakožs mě u Praze prosil i tudiež Jan Kozlovec, abych se v to, což mezi vámi jest, uvázal a vám toho na čas jmenovitý rok položil oc, vědětiť dávám, žeť jest i nynie ke mně o též Jan Kozlovec nadepsaný přijel, téhož s snažností žádaje a prose. Protožť zdáliť se tobě v tuto neděli příští [23. Apr.] zde osobně státi, neboli svú plnú moc poslati, nebť bych se tu k tomu chtěl přičiniti, zdali by to, což mezi vámi jest, v dobré uvedeno mohlo býti. A což jest v tom úmysla tvého, to mi po tomto poslu daj nemeškaje věděti. Datum Crum- low f. V. post conductum pasche, annorum oc XLVII°. Oldřich oc. A tergo: Popel Johannes de Lobkowiz, dominus in Hluboka. 1535. Jan z Hradce Oldřichovi z Rožmberka: opakuje své poselství, pak o jízdě do Prahy, zvěřině oc. (M) V Telči 1447, 27. dubna. — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 17. Službu svú vzkazuji, urozený pane a přieteli zvlášče milý! A jakož mi píšeš, kterak bych vzkázal po Suchanovi: vzkázal sem, aby mi ten člověk, na kteréhož do- mnění mají, aby mi jmenován byl, i toho ješče žádám. A píšeš mi, chtěl-li bych do Prahy jěti, abych to dal věděti; budu-liť moci, chtěl bych rád býti. A po jednu lani pošli do Telče, kdyš chceš, chciť ji rád dáti. A rád bych viděl, by se dobře jměl i s syny svými. Datum in Telcz f. V. post Marci, anno oc XLVII°. Jan z Hradce. Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rozmberka, přieteli mému zvlášče milému, d.

Strana 30
30 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1536. Mikuláš z Lobkovic Oldřichovi z Rožmberka: o sejití se s ním. (M) V Hluboké 1447, 1. května. — Orig. arch. Třeb. Familie Lobkovic. Služba má napřed TMti, urozený pane mně přieznivý! A TMti velmi děkuji se psóv. A také jakož mi TMt vzkázal po Lužnickém, aťbych TMti sčekal až do pátka najprv příštieho; rač věděti, že to chci rád učiniti, jedno mi rač TMt dáti věděti po služebníku vašěmu, kdež bych sě s TMtí měl shledati. Datum Hluboka Mikuláš z Lobkovic. feria II°. die s. Philippi et Jacobi anno oc XLVII°. Urozenému pánu panu Oldřichovi z Rosembergka mně přieznivému b. d. 1537. Jan z Hradce Oldřichovi z Rožmberka: o sporu Jana Štítného s Vítem ze Rzavého a Maksantem. (M) V Telči 1447, 5. května. — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 10. Službu svú vzkazuji, urozený pane a přieteli zvlášče milý! A jakožť sem prve psal o služebníka svého, Ščítného, kterak mu Vietha a Maksant list drží, aby to mezi nimi někdo dobrý ohledal, a to se ješče nestalo. I věřímť ješče, aby to někdo dobrý mezi nimi ohledal, abych věděl, jest-li služebník muoj k tomu spravedliv. Datum in Telcz f. sexta post Inuentionem sancte crucis, annorum oc XLVII°. Jan z Hradce. Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rozmberka, přieteli mému zvlášče milému. 1538. Jan z Hradce Oldřichovi z Rožmberka: o mladé zvěři, o Janu Štítném oc. (M) V Jindřichově Hradci 1447, 30. května. — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 17. Službu svú vzkazuji, urozený pane a příteli zvlášče milý! A jakož mi píšeš, jestliže bych chtěl mladé lani chovati, že by mi jich chtěl několiko sjednati: chtěl bych jich rád chovati, bych je mohl jmieti. A jestliže by mi jich sjednal, tehdy rač to dáti věděti purkrabie mému do Hradce. A o noviny, jakož píšeš, žádných novin nynie nevím. A o Ščítného služebníka, jakož sem prve psal, rač se k tomu přičiniti i o ty lidi, aby o to již konec jměli. Datum in Nouadomo f. III. post Penthe- costes, anno oc XLVII°. Jan z Hradce. Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rozmberka, přieteli mému zvlášče milému.

Strana 31
Dopisy z roku 1447. 31 1539. Jan z Hradce Oldřichovi z Rožmberka: aby položil rok Jana Štítného s Vítem ze Rzavého a Maksantem. (M) V Telči 1447, 14. června. — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 10. Službu svú vzkazuji, urozený pane a přieteli zvlášče milý! A jakož sem tě již častokrát obsielal, kterak služebníci moji a tvoji mají spolu činiti, Ščítnej, Vítha a Maksant, o některé záščí, ješto jim Ščítnej z toho vinu dává, a na tojs mi odpo- vědi nedal. I ufámť a věřím, že se k tomu přičiníš, ať by se miesto mezi nimi stalo. I prosím tebe, vydaj jednoho a já druhého, ať sú ti toho mocni, ať se jim po těch miesto stane, nebo mi služebníci moji dávno túží, žeť nemohú konec o to jmieti. A toho mi daj odpověd po tomto poslu. Datum in Telcz f. IIII. ante Festum sancti Viti, anno oc XLVII°. Jan z Hradce. Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rozmberka, přieteli mému zvlášče milému. 1540. Oldřich z Rožmberka Janovi z Hradce: aby uložil rok ve sporu Jana Štítného s Vítem ze Rzavého a Maksantem, pak o lidech Vácslava Zmrzlíka oc. (M) V Krumlovž 1447, 17. června. — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 10. Službu svú vzkazuji, urozený pane a přieteli zvláště milý! A jakož mi píšeš o Štítného a úředníky mé a dotýčeš, žeť sem prve na to odpovědi nedal: milý přie- teli, jáť se nepamatuji, bych já tobě kdy na tvé listy odpovědi nedal, leč by mi tvój list některý nedošel. Avšak jakžtěkoli, nechť služebník tvój jednoho dobrého člověka tu v kraji vydává, a moji úředníci také jednoho mají vydati. Pakli by se ti smluviti nemohli, ale věřímť, že se sám jakožto najvyšší ubrman k tomu přičiníš, aby vždy mezi nimi k konci přivedeno bylo. A jestliže by moji v čem scestni byli, majíť po tobě opraviti. Též zasě jestliže by tvoji v čem scestni byli, věřímť, že též zasě učiníš. A ihned sem obeslal své úředníky, aby jednoho vydali a tobě věděti dali, a ty aby jim rok položil a konec mezi nimi učinil, nebo bych já nerad, byť mezi tvémi neb mémi která róznice byla. Takéť bych velmi rád viděl, by se dobře měl. Dále věděti dávám a mám za to, že tebe to tajno není, kterak moji služebníci s Zoběslavi [sic] zbili pěších na 18te, ješto po cestách lúpili. A někteří potom ožili, kteříž duši v sobě byli zatajili. I neviem, čí sú byli; než druzí praví, že by Václa- vovi Zmrzlíkovi byli, ale však mi ježště žádný o nich nepíše. A což dále v tom zviem, dámť věděti. Datum Crumblow, sabato post Viti, annorum XLVII°.

Strana 32
32 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1541. Vzájemné dopisy Oldřicha z Rožmberka ku Přibíkovi z Borovnice a Čejetic a ke Smilovi ze Žihobec ve příčině urovnání sousedských sporů obou posledních. (M) a) V Krumlově 1447, 1. srpna. — Konc. archivu Třeboň. Fam. Borovnic. Oldřich [z Rožmberka] oc. Smile milý! Přišel k nám Přibík z Borovnice, zpra- vuje nás, že si jemu lidi zbil a jim překážěl na jich dielech přes takové rozkázání, jakož sme vám u Praze o sněmu rozkázali obojím, abyste u pokoji byli, abychme vás osobně přeslyšěli. Protož, milý Smile, prosímeť tebe, aby jeho lidem na dielech nepřekážěl, pakliby kterého u vězení měl, propustil, a sám osobně před námi stál od této neděle ve čtyřích nedělech najprv příštích, toť jest ta neděle po světým Jiljí. A přiveď [s] sebú svědomí živé, kteréž by k tomu roku potřeboval. Též sme Při- bíkovi také rozkázali. A my přeslyšiece vás, učinieme mezi vámi spravedlivý konec. I věřímeť, že to učiníš, neb jestližeby jemu vedle našěho psaní lidí u pokoji nenechal, bylo by nám samému za to hanba, jsa náš, a že by našěho rozkázání nechtěl učiniti. Datum Crumblow, feria III. in die ad vincula Petri, annorum XLVII°. Žihovcovi. b) B. m. (1447, 4. srpna). — Orig. arch. Třeb. Fam. Borovnic. Služba má napřed, VMti, urozený pane milý! A jakož jest VMt psala Smi- lovi, aby mým lidem nepřěkážel a jich u pokoji nechal: rač věděti VMt, žeť jest mi mé lidi z pole z jich vlastieho dolóv honil, a nemaje k tomu žádného práva, ježto to má VMt shledati. I prosímť VMti, abyšte mi ráčili k tomu raditi i rozkázati, kterak bych s tiem měl naložiti, nebť vždy chce svú vuoli se mnú mieti i má nad mými lidmi. Datum feria VI. ante festum beati Oswaldi. Přibík z Borovnice. Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Romzberka [sic], pánu mému milostivémn. c) B. m. (1447, 4. srpna.) — Orig. arch. Třeb. Fam. Borovnic. Služba má, urozený přieteli milý. Prosím tebe, aby se páně Mtí mluvil, kterak mi JMt radí o to, že Smil má svú vuoli se mnú i s mými chudými lidmi, jakož JMti píši, že mi je sehnal s pole ve čtvrtek. I prosím tebe, přičiň se, ať mi toho odpověď dá páně Mt po tomto poslu, kterak bych s tiem měl učiniti. Datum feria VI. ante festum Oswaldi. Přibík z Borovnice. Urozenému panoši, Janovi řečenému Rous z Čemin, přieteli milému, buď dán. d) V Krumlově 1447, 6. srpna. — Konc. arch. Třeb. Fam. Borovnic. Oldřich [z Rožmberka] oc. Smile milý! Psaliť sme ondy, pokládajíce tobě i Přibíkovi před nás rok v tu neděli po svatém Jiljí najprv příščí. A vedle toho sme psali, žádajíce, aby s Přibíkovými lidmi nic neměl činiti oc., jako ten náš list

Strana 33
Dopisy z roku 1447. 33 šíře svědčí. Na to si nám žádné odpovědi nedal, a přes takové našě psaní jemu vždy jeho lidi hindruješ, z jich vlastních pol shánieš, tak jakož na nás Přibík vznešil. I jest nám divno, jsa náš, že sobě našě psaní tak lechce vážíš. Protož přikazujemeť pod zachování našie milostie, aby s Přibíkovými lidmi nic neměl činiti ani jim na jich diele překážěl nižádným obyčajem až do toho stání před námi; tuť se, bohdá, vždy přičiníme, abychme vás spravedlivě rozdělili. A toho daj nám odpověď svým listem po tomto poslu, abychme se uměli po tom spraviti, neb tobě nemieníme v ni- čemž krátko učiniti a jeho také neopúščěti. Datum Crumblow feria dominico ante Laurencii, annorum XLVII. e) B. m. (1447, 6. srpna.) — Orig. arch. Třeb. Fam. Borovnic. Služba má, VMti, urozený pane, pane milý! A jakožť jest Přibík z Čejetic VMti žaloval, že bych já lidem jeho na jich dědinách dělati bránil: rač věděti, žeť toho nenie, než těchť dědin bráním, kteréž on i jeho lidé přes výpověď těch dobrých lidí, jakož nám VMt vydal, chce svévolně požívati, an mi sě ještě vedle výpovědi nic nestalo. A rač pane, VMti, věděti, nežliť sě jemu utiskati dám mimo výpověď, Smil z Žihobec. radějiť bych viděl, byť mi spáleno bylo. Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rozmberka, pánu mému milostivému. f) B. m. (1447, 12. srpna). — Orig. arch. Třeb. Fam. Borovnic. Služba má VMti, urozený pane milý! A jakož VMt psala Smilovi, a mně toho listu přiepis poslali: račte věděti, žeť jsú přišli lidé ke mně, žalujíce, že by jim dě- lati nedal přes Vaše přikázanie. A já jim toho nechtě věřiti i prosil sem Kalenice, aby s ním mluvil, aby mi lidí u pokoji nechal, jakož jest VMt kázal. A Kalenice mi vzkázal, že Smil toho učiniti nechce. A mněť sě lidem škoda veliká děje, ano se jim obilé na poli zkazilo i ječmeny jim spadaly. I prosímť vždy VMti, abyšte to ráčili opatřiti jako pán mój. Za odpověď prosím po tomto poslu. Datum sabbato ante Assumpcionem sancte Marie. Přibík z Borovnice. Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rossemberka, pánu mému milostivému, b. d . . g) B. m. (1447, 20. srpna). — Orig. arch. Třeb. Fam. Borovnic. Služba má napřed, urozený pane, pane milý! TMt mi píše, abych to obilé dopustil žéti. Račiž TMt věděti, žeť jest Kalenice mezi námi smlúvu učinil, ať by vyručili; tohoť jsú mi [v] hrdosti držěti nechtěli. A jáť sem přisiehl, ať bych ho jinak nedal, než na rukojmí. I věřímť TMti, že se mně křivého přísěšníka neuděláš. A když já před TMtí budu, TMt obilé obrátí, kam ráčí. Dán v neděli. Smil z Žihobec. Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rozenbergka, pánu mému milému, b. d . . Archiv Český XIV. 5

Strana 34
34 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. h) V Krumlově 1447, 22. srpna. — Konc. arch. Třeb. Fam. Borovnic. Oldřich [z Rožmberka] oc. Přibíku milý! Tak jakož nám píšeš a Smilóv list si poslal, tomuť sme srozuměli; v kterýmž Smil píše, dotýkajě přísahy, a nás v našem psaní poslúchati nechce. Ale tě prosíme, aby ty nás v tom poslúchal jakožto služebník náš přikázaný a toho nechal již tak státi v dobré mieře, a pro nic s ním nezacházěl žádnú měrú až do toho roku před nás uloženému. Však i to obilé muožeš v svú žalobu před námi také položiti. A tu se, bohdá, chcem přičiniti, bude-li to obilé tobě přisúzeno, že i to musí opraveno býti vedle spravedlnosti. Pakli by Smil vždy svú vuoli v tom chtěl mieti, ale chcemť tobě tvé spravedlnosti radni a pomocni býti jakožto služebníku svému poslušnému. I věřímeť, že to učiníš, a tohoť žádáme od- povědi tvé po tomto poslu. Datum Crumblow feria III. ante Bartolomei, anno oc. XLVII°. A tergo: Přibíkovi Ryšavému. i) B. m. (1447, 25. srpna). — Orig. arch. Třeb. Fam. Borovnic. Urozený pane milý! Služba má VMti! A jakož VMt mi píše, abych toho nechal tak v dobré mieře státi až do toho času nám VMtí uloženého; račte věděti, žeť jsem já hotov učiniti to i jiné všěcko, což mi VMt rozkáže. Datum feria VI. post Bar- Přibík z Borovnice. tholomei. Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rozmberka, pánu mému milostivému, b. d. 1542. Jan z Hradce prosí pana Oldřicha z Rožmberka o některé přátelské služby. (M) V Telči 1447, 10. července. — Orig. arch. Třeb. Familie Puchheim. Službu svú vzkazuji, urozený pane a přieteli zvlášče milý! A prosím tebe, přilož svú pečet na svědomí za mě k této dobré vuoli, jakž věřím, že to pro mě učiníš. A prosím tebe, napiš králi Řiemskému list o pana Jiříka švagra mého takým obyčejem, jakož teď toho přípis posielám; i věřímť jako přieteli svému dobrému, že to pro mě učiníš a ten list mi pošleš po tomto poslu, jakož bych já též pro tě učinil, když by takáž věc potřebie byla. Datum in Telcz feria II. post Procopii anno oc XLVII°. Jan z Hradce. Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rozmberka, přieteli mému zvlášče milému. 1543. Oldřich z Rožmberka panu Janovi z Hradce: odpovídá k předešlému listu a o jiných věcech. (M) V Krumlově 1447, 12. července. — Koncept arch. Třeb. Familie Puchheim. Službu svú vzkazuji, urozený pane a přieteli zvláště milý! Jakož si mi nynie psal a prosil, abych pečet svú na svědomí k dobré vóli přivěsil: milý přieteli, ten

Strana 35
Dopisy z roku 1447. 35 list, kterýž si mi poslal na pargaméně, nezdálo mi se, byť tak psán byl, jakož by mělo býti, jakož tě toho ústně spravím, když se bohdá shledáme. I kázal sem jiný list v táž slova napsati proto, aby se tvé věci nemeškaly, a pečet svú přivěsiti, kterýž teď i z druhým listem na pargaméně zasě posielam. Dále jakož prosíš, aťbych psal KMti o pana Jorga Puchoméře oc, toť sem rád učinil, a teď přiepis i list posielám, kterak JMti píši. A takéť mi se nezdá býti, i s jinými přátely též psali o pana Jiříka, jakož si mi přiepis poslal, neb se to k odpovědi rovná. A také bohdá o tomto sněmu u Viednie muožem se lépe při- mluviti ústně, aby ty věci k dobrému konci přivedeny byly, než takovým psaním. A jakož píšeš o zvieřátka, tyť chci zjednati. — Také, milý přieteli, jakož si mi ondy psal, že si Vláškovi služebníku mému rok k těm penězóm uprosil do roka od tohoto svatého Havla najprv příštieho, i píšeš s výmienkú, čtvrt leta napřed dáti věděti: i prosímť tebe, aby ten rok stál bez výmienky, aby se Vlášek tiem lépe mohl rychtovati v svých bězích. — A jakož píšeš o Štítného, ihned sem obeslal úředníky své, aby tomu konec bylo. — Také dávám věděti, že pan Krušina, pan Bobský [Rabský?] i jiných drahně dobrých lidí, že u mne byli a potřebné věci, s kterýmižto věcmi bohdá nemeškajě ústně k tobě poselství učiním. — Milý přieteli, o Vláškovu věc prosím tebe za odpověd. Datum Crumblow feria IIII. ante Mar- garethe annorum XLVII°. 1544. Purkrabí Zviekovský Oldřichovi z Rosenberka o Vávru, jeho poddaného ze Sedlčan; Zmrzlík chce škoditi u Choustníka. (K) B. m. (19. září 1447). — Orig pap. arch. Vorl. IV. K. 2. Urozený pane, pane milostivý! Službu mú VMti! Rač VMt věděti, že Vávra z Sedlčan, člověk Váš, listu tohoto dodatel, přišel ke mně, túže mi na Sedlčanské, že mu jeho statek držie, jakož on VMt ústně lépe zpraví. I podal jsem o to na konšely, a konšelé nález, jakož mně on zpravuje, učinili, aby toho tak nechal, žej tomu dávná chvíle. A Vávra sej' na VMt o to odvolal. I prosím VMti, račte mu v tom radni a pomocni býti, nebť slyším, že by práv byl. Také račte věděti, že by Zmrzlík bratru mému okolo Chúsníka rád uškodil, co by mohl. Scriptum sabato ante sancti Bartholomei apostoli. Lippolt Vitha z Rzavého, purkrabie Zviekovský. Nobili domino, domino Ulrico de Rosenberg, domino suo gracioso. 1545. Hynek Krušina z Švamberka Oldřichovi z Rožmberka: o kněze Lukáše, by za hospodáře v špitále českém v Římě ustanoven byl. (M) V Nepomuku 1447, 26. září. — Orig. arch. Třeb. I. A. 3 Kč, 42 q. Služba má napřed, urozený pane a testi milý. Kněz Lukáš, listu tohoto uka- 5*

Strana 36
36 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. zatel, zpravil mě jest, kterak by pro Buoh a pro poctivost tvú i jazyku českého v špitále tvém v Hřímě mienil hospodářem býti, ač jestli že by vuole tvá k tomu byla, proto aby pútníci Čechové v nedostatcích svých útočiště tu k němu jměli. I prosímť pane, poněvadžť tak dobrým úmyslem a k poctivosti tvé a jazyku českému v to uvázati se chce, daj jemu k tomu svú vóli a zmocni jeho toho listem svým, nebť jest kněz řádný a přiatel dobrých. Věřímť pane, že to učiníš, ať by také v Hřímě jazyk český hlas jměl, jakožto i prve bylo jest. Také prosímť pane testi, piš oň k svatosti papežově, ať jemu popřěje úřadu toho a zpovědi [ . . . Jid Čech; a dáleť oň s tebú rozmluvie služebníci moji, kteréž k tobě posielám, Pokonický a Zdeněk. Datum in Nepomuk feria tercia ante festum s. Mathei apostoli Cristi anno XLVII. Hynek Krušina z Švannberka, hautpman kraje Chebského. Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rosenberka, testi mému milému. 1546. Václav z Michalovic Oldřichovi z Rožmberka: o svém příjezdu k němu. (M) Ve Strakonicích (1447), 31. října. — Orig. archivu Třeboň. Fam. Rosenberg 17. Službu svú vzkazuji, urozený pane a přieteli mój milý! Jakož mi píšeš o pří- jezdě k sobě oc, chciť to, pane, rád učiniti, leč by mě dna lámala, jakož mě lámá, že bych proto nemohl. Tehdy by mi TMt za zlé neměl, jestliže bych beze lsti při- jeti nemohl. Datum in Strakonicz in vigilia omnium sanctorum. Václav z Michalovic, seděním na Strakonicích. Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rozmberga, přieteli mému milému, dd. 1547. Budějovští Oldřichovi z Rožmberka: o projíždění jejich vozků Rožmberského mýta. (M) B. m. 1448, 1. ledna. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 Ma, 1. Urozený pane, VMti službu naši napřěd vzkazujeme. Jakož nám VMt psal o vznešenie na VMt rychtáře z Svinuov, žě by naši neobyčejnými cestami, ještoť prvě jezděno nenie, jěli a tady projieždiece mýta: milý pane, toho přikázaní naši žádného nemají, aniž věděli, byť cestami neobyčejnými jěli A protož kázaliť sme volati, aby žádný a svlášt naši neobyčejnými cestami nejězdili a ke škodě mýtu va- šemu. A téhož na VMti žádajiece a prosiece, ráčili kázati přikázati, aby VMti lidé také neobyčejnými cestami mimo naše město nejězdili a nám práv našich neprojězdili. Datum feria II. in circumcisione domini anno eius oc. XLVIII°. Purgrmistr a radda města Budějovic. Urozenému pánu panu Oldřichovi z Rozenberka, pánu nám přieznivému, dán.

Strana 37
Dopisy z roku 1447 a 1448. 37 1548. Jan z Tožice Oldřichovi z Rosenberka: o vyplacení Štěpánova a Ledenic. (M) U Vidově (1448), 3. ledna. — Orig. arch. Třeb. I. A. 1 Aa, 14 f. Služba má TMti, urozený pane milý. A jakož TMt dala mně vóli vyplatiti Štěpánov a Leděnice: i račiž TMt věděti, žeť městu Budějovskému odpoviedají, i strachť jěst, byť těch chudých lidí nezahubili. I zdá-li sě VMti, že by TMt psal Vlasákovi, že jemu VMt ráčí dáti tři neděle po svatém Jiří tři sta kop a šedesát kop, a k tomuť já času mohu v jistotě položiti ty penieze. Než ať by TMti inhed lidi postúpil, ať by jich nezahubili, nebť jsú chudí lidé. Všakť bude mieti mój list do té chvíle v své moci Vlasák. A cožť sě bude VMti zdáti, to VMt rač mi dáti toho odpověd. Pakli mi TMt káže přijieti, toť rád učiním. A pravieť, žeť by Plavanky umřěl. Dán u Vidově Jan z Tožice. v neděli. Urozenému pánu panu Oldřichovi z Rozmberka, pánu na mě laskavému. Na rubu poznamenáno: feria IIII. post Circumcisionem Domini anno XLVIII. 1549. Zdeněk z Waldšteina Oldřichovi z Rožmberka: o své neshodě s Janem z Hradce. (M) V Rukšteině 1448, 25. března. — Orig. arch. Třeb. Familie Waldstein. Službu svú vzkazuji TMti, urozený pane a přieteli milý! A jakož slechka TMti tajno nenie, kterak pan Jan z Hradcě svú vóli se mnú má a rukojmiem mým svévolně laje, a což jej páni obsielají? Já sem jej obsielal i přede pány sem s ním mluvil a che [chtě?] přede pány jemu práv býci podle listu; jestli žě bych co proci listu svému učinil, anebo podle rozkázání pánó JMtí učinici, anebo podle rady páně Men- hartovy opravici; a von toho ote mne přijěci nechce. A vie pan Jan, kterak jsem k tomu přinucen, ješto mi sě o to rozpisovaci nehodí podle zápisu. A von mi také slíbil pod svú věrú dáci vypsané své prátely a pomocníky, abych na ně nesahal, pred panem Hyncem nebožčíkem z Pinšteina [Pirkšteina?], pred panem Heníkem [z] Židlochovic, pred panem Leskovcem Arnoštem; a toho se na nem nemohu doupomínaci. A klade mi roky v Čechách, jesto list muoj tak nesvědčí, než abychom sebe s obú stranú právem hleděli, kterých páni a zemané by tích časóv požívali v zemi našie. I teď přiepis toho listu TMti posielám, a prosím TMti, posrozuměje jemu, TMt rač jej obeslati, ať ode mne rovné přijme, abych JMti raděje slúžil jakožto súsědu, a mně rajš po- radici. Jakož toho TMti věřím, že to TMt ráčí učinici pro mú službu. Datum in Ruksstajn feria II. post festum Pasce. Zdeněk z Walšteina. Uroz. pánu panu z Roznberka seděním na Krumlově, přieteli mému milému buď dán.

Strana 38
38 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1550. Oldřich z Rožmberka Janovi z Hradce: o jeho sporu se Zdenkem z Waldšteina. (M) V Krumlově 1448, 1. dubna. — Koncept arch. Třeb. Familie Waldstein. Službu svú vzkazuji, urozený pane a přieteli zvláštně milý! Věděti dávám, že mi pan Zdeněk z Walstaina obeslal, a píše mi, že by svévolně naň sáhl proti zápisu jeho, v kterémž se on tobě zapsal, a podávajě se k rovnému na dobré lidi. Milý přieteli, měť by se zdálo, aby v této mieře takově s ním nezacházěl, než dal se ne- komu dobrému s ním ohledati; a jestliže by ti dobří lidé nalezli jej v čem vinovat proti tobě, proč by tobě neodčinil? A také žeby tobě to bylo poctivěji i od lidí pří- jemneji, než tak, — ač jest-li tak, jakož pan Zdeněk píše. Věřímť, že se v tom tak mieti budeš, aby takové věci obecnému dobrému v této mieře nepřekážěly. A tohoť prosím odpovědi tvé po tomto poslu. Datum Crumblow feria II. post Conductum Oldřich. Pasce annorum XLVIII°. 1551. Oldřich z Rožmberka Zdeňkovi z Waldšteina o jeho sporu s panem Janem z Hradce. (M) V Krumlově 1448, 1. dubna. — Koncept arch. Třeb. Familie Waldštein. Služba má tobě, pane Zdenku milý! A jakož mi píšeš a přiepis listu si mi poslal, tomuť sem srozuměl, a velmi nerad takových věcí mezi vámi slyším. I obeslal sem ihned pana Jana, prose jeho, aby rovné od tebe přijal bez takových nesnází. A což bych já se k tomu uměl přičiniti, aby ty věci v dobré uvedeny byly, toť bych rád učinil. Datum Crumblow feria II. post Conductum Pasce annorum XLVIII°. Oldřich. 1552. Oldřich z Rožmberka Budějovickým o faráři mistru Ondráškovi. (M) V Krumlově 1448, 21. dubna. — Koncept arch. Třeb. II. 31. 1. Súsědé milí! Když nynie mistr Ondrášek, rodič města vašeho a farář, listu totiž tohoto ukazatel, jel s námi z Viedně, na cestě nébrž i tam u Viedni od něho nic jiného, než že by sě vám i jiným potomně hoditi mohl, srozuměli sme. Poněvadž u člověka takového pak nynie opět slyšíme, kterak že ta smlúva, kteráž jest mezi biskupem a mistrem Ondráškem farářem nadepsaným, najpoctivějším v Cristu otcem cardinálem a pánem téhož mistra Ondráška učiněna, před vámi zjevena jest zname- nitě; protož vás s pilností prosíme, abyšte již jeho v tom spravedlnost vedle té smlúvy znamenajíce, při ní jej vedle toho, jakož zní, zuostavili dobrotivě. Neb tomu sami móžte rozuměti, že takové věci cardinálem smluvené hodně by měly a mají

Strana 39
Dopisy z roku 1448. 39 býti držány, aby snad potom větší a snad horšie s toho nesnáze nevyšly, poněvadž pak rodič města jest vašeho. Datum Crumlov dominica proxima ante Marci anno Oldřich z Rozmberka. domini oc. XLVIII°. Súsědóm našim milým purgmistru a radě města Budějovic Českých buď dán. 1553. Václav Hrůza z Chelčic zasílá Rousovi z Čemin, purkrabí Krumlovskému, pověřující list pro svého posla. (M) Na Prachaticích (1448, 21. května). — Orig. arch. Třeb. Fam. Hrůza v. Chelčic. Služba má napřed, švakře milý! A teď posielám k tobě Petra, služebníka páně, což s tebú mluviti bude, aby mu toho úplně věřil, jakobychom sami s tebú osobně mluvili. A jemu porozumějě, s pilností přičiň se k tomu. A což bude úmysla vašěho, dajte nám to věděti páně listem a jej spěšně zase vypravte. Dán na Prachaticích ten outerý po světě Trojici. Václav Hruoza z Chelčic. Slovutnému panoši Janovi Rúsovi z Čemin, purkrabí na Krumlově, švagru mému milému, buď list dán. 1554. Táborští Oldřichovi z Rosenberka: o jejich člověka Jana Tůmova z Medvědice. (M) B. m. (1448, 30. května). — Orig. arch. Třeb. I. B. 5 BC. 2. Službu naši napřěd urozený pane milý vzkazujeme. Když Jan syn Thómóv z Medvědice člověk náš nekterého času jda cestú svobodnú, i nalezne člověka zabitého na stezcě, a navrátiv se do města Soběslavě, povie měšťanóm vašim o tom zabitém. Keréhožto kázavše pochovati, člověka našeho vsadie do vězenie, z kteréhožto vyvedše na skřipec vrci kázali, zda by se jim v tom zabitém poznal. A nemohše nic na nem jmieti, podržavše jeho na rukojmiech, i propustili, ale město jemu vaše zapověděli až do dnešnieho dne. O nehožto s Rúsem, Maksantem i jinými úředníky vašimi mlu- vili sme i do Soběslavě psali, žádajíce, aby našemu člověku vedle jiných lidí nehájili poctivých potřěb bez škody vašie pósobiti. A nemohše toho na nich jmieti, TMti oň také, ač se TMt pamatuje, psali sme; i otepsali jste nám, že se chcete na to zepta- jíce odpověd dáti, a té do sie chvíle ještě od vás nemáme. Protož TMti prosíme, móže-li to býti, aby ráčil úředníkóm svým tudiež měšťanóm rozkázati, ať člověku našemu nehájie o potřebné věci poctivé do města vašeho choditi; však jest-li ktož kolivěk, ješto by našemu člověku o tu věc kterú vinu dával, chceme naň dosti pravdy udati, jakožť sme též poprvé úředníkóm vašim podávali. A na to odpovědi] vašie žá- dáme. Datum feria V. post Urbani et in octaua corporis Christi. Purgmistr a radda města Hory Thábor. Urozenému pánu Oldřichovi z Roznberga, pánu přieznivému.

Strana 40
40 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1555. Táborští Oldřichovi z Rožmberka: že chtí dosti učiniti Janovi z Kozího. (M) V Táboře 1448, 13. července. — Orig. arch. Třeb. Fam. v. Kozí. Službu naši napřed, urozený pane milý, vzkazujeme VMti. Na první list, jakož ste nám o Kozského psali, odpověď dali sme, leč jest vás list nedošel. Pak jakož nám nynie píšete opět, abychom Janovi Kozskému, služebníku vašemu, vedle úmluv spravedlivé učinili oc: nevieme, co bychom jměli jemu učiniti, ješto bychom vedle úmluv neučinili, poněvadž, prodav nám sbožie své a stupujě, žádného práva sobě tu nepozóstavil ani k kterým poplatkóm zadrženým se ohlašoval. A přesto nechžť Kozský s těmi úmluvcemi k nám přijěde, jestliže sme co vedle jich výpovědi jemu neučinili, chcemeť po těch úmluvcích jemu všecko učiniti, ještoť VMti nebude potřěbie jemu práva na našě lidi propúštěti. A VMti ufáme, že služebníka svého k tomu držěti budete. Datum sabato ipso beate Margarethe virginis, anno oc XLVIII°. Purgmistr a radda města Hradiště Thábor. Urozenému panu Oldřichovi z Rozmberga, pánu přieznivému. 1556. Oldřich z Rožmberka Jakubovi z Vřesovic: zve ke sjezdu katolických pánů do Českých Budějovic. (M) Na Krumlově 1448, 25. října. — V Březanově genealogii pánů z Vřesovic v arch. Třeb. Služba má tobě, pane Jakube milý! Tak jakož jsou tě páni Hradecští obeslali, abychom se sjeli, na který den a kde bych já ten sjezd položil oc; vědětiť dávám, že jsem ten sjezd položil do Českých Budějovic od tohoto úterýho příštího v tém- dni, toť jest ten úterý po Všech svatých [5. Novbr.]. Protož prosím tebe, milý pane Jakube, tak jakožť páni Hradecští tobě píší, aby se té práce vážil pro obecné dobré a tu přijel, nebo o též pan Krušina, pan Strakonický, pan Jan Rabský, pan Hanuš, pan Jindřich Kolovratové, pan Burjan obesláni jsou. A jinému nerozumím, než že ti svrchupsaní páni tu budou. A tohoť prosím odpovědi tvé po tom poslu. Datum Krumlow feria 6. ante Simonis et Judae, annorum XLVIII. 1557. Jakub z Vřesovic Oldřichovi z Rožmberka: že ke sjezdu v Budějovicích přijeti nemůže. (M) V Žluticích (1448, 30. října). — V Březanově genealogii pánů z Vřesovic v arch. Třeb. Službu svú vzkazuji VMti, urozený pane a příteli dobrý! Jakož mi píšete, pokládajíce sjezd v Českých Budějovicích, v tom také žádajíc mého příjezdu oc, o téžť jsou mi také páni Hradecští psali. I jsouť, pane, hodné příčiny, pro něžť mi jest toho nyní nelze učiniti. Nejprve, žeť mi není příjezdno ani bezpečno, neb když jsem

Strana 41
Dopisy z roku 1448. 41 byl obeslán panem Jiříkem, tuť jsem tam jezdil za glejtem, avšak ještě tu u Šárky strhovali sem i tam, na mně jmajíc na 40 koní. A vidouc, že jsem se přesílil jízd- nými, i nesměli na mne. Nebo jsem jměl na 100 koní; a to dobře dobří lidé vědí. Takéť nyní povstávají jakés dvorné bouřky v krajích našich. Toť pan Plichta a pan Aleš z Šumburka pálí sobě s Žateckými. Opět pan Hynek Krušina se panem Vajdovským. Ale žeť jsem již nyní mezi nimi k místu uručil námluvy, a příměří do dvú nedělí mezi nimi učinil, a naději se, bohdá, žeť toho mezi nimi pokonám. Pro- tož vám věřím, že mi v tom za zlé neráčíte míti, a oč se koli dobré svolíte ze spolka, někde blíže a mně příjezdněji sjezd položíc, mne obešlete, tohoť neobmeškám. Data Žlutic feria quarta post Simonis. Jacobus de Wrzessowicz. 1558. Oldřich z Hradce posílá Oldřichovi z Rožmberka Vratislava z Mitrovic. (M) V Jindřichově Hradci 1448, 6. prosince. — Orig. arch. Třeb. Familie Rosenberg 21. Já Oldřich z Hradce službu svú vzkazuji, urozený pane a přieteli milý, a po- sielám k TMti slovutného Vratislava z Mitrovic, služebníka svého, úmysla mého dobře zpraveného, prose TMti, což nynie v tomto poselství ode mne mluviti bude, aby jemu úplně toho jako mně věřiti ráčil samému. Datum Nove Domus feria VI. die Nicolai episcopi anno domini oc XLVIII°. Urozenému pánu panu Oldřichovi z Rozmberka, přieteli mému milému. 1559. Jan z Ústí stěžuje si Oldřichovi z Rosenberka na Václava z Stráže na Vogelhauze, Jana z Stráže a Jindřicha ze Stráže, že mu jeho Vogelhauské zboží drží. (M) V Kamenici (1448, před 30. prosincem). — Orig. arch. Třeb. I. A. 1Aa, 10 g. Službu svú vzkazuji, urozěný pane a přietěli milý. TMti a voznamujiť TMti na Ffuglauza na pana Václava a na pana Jana z Strážě a na pana Jindřicha z Strážě, a vzláště žě mi pan Václav drží mé Ffuglažskie zbožie, nemajě k tomu práva. Neb tvá milost vie, že stě mi to zbožie přisúdili. A pan Jan a pan Jindřich takie mi toho zbožie diel držie, a což sem jem rokuo před purkrabí dával, i stával, nemohla mi sě od nich žádná spravedlivost státi i do dnešního dne, a vdy mi mé mocí přědcě držie. I prosím TMti, aby to ráčil v paměti mieti, žěť mi sě od nich žádná spra- vedlivost nemóž státi. A takie TMti prosím, aby kázal přěd svými syny čísti, ať by Jan z Úštie. jem to u pameti ráčilo býti. Psán v Kamenici. Urozěným pánuom panu Oldřichovi z Rozmberka a panu Jindřichovi a panu Janovi a panu Joštovi přátěluom mým dobrým buď dán. Archiv Český XIV. 6

Strana 42
42 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1560. Oldřich z Rožmberka Janovi z Ústí: o sboží Vogelhauském. (M) V Krumlově 1448, 30. prosince. — Koncept arch. Třeb. I. A. 1 Aa, 10 g. Služba naše tobě, urozený pane Jene milý. Psaní tvému nynějšiemu poroz- uměvše, velmiť bychom rádi, by to mezi vámi v něveč dobrého bylo uvedeno, tak aby z vás každý při své zuostal spravedlivosti. Datum Crumlow feria II. ante Circumcisionem Domini anno oc XLIX. 1561. Budějovští Oldřichovi z Rosenberka: o propuštění jejich vozky Hanzle. (M) B. m. 1449, 6. dubna. — Orig. arch. Třeb. I. B. 5BP, 25. Urozený pane, VMti službu naši napřěd vzkazujeme. A spraveniť sme, že VMt Hanzle formana od nás kázala v Třebonie [sic] do vězenie vsaditi, že by to ně- kterak svú nemúdrú řečí proti VMti provinil o škodu svú a strátu, kteráž mu sě přihodila. A kterak jest to koli proti VMti provinil, věřímeť VMti i prosíme, nerá- čili nad ním dáti unáhliti, neb o to z VMtí osobně chcem mluviti, když najprv s VMtí budem moci býti, že o to vedle VMti bude uhozeno. A také prosíme VMti, móželiť to býti, ráčili jej rozkázati na rukojmě do toho času dáti. A toho prosíme vašie odpovědi po tomto poslu. Datum dominica palmarum anno oc XLIX°. Purgermistr a radda města Budějovic. Urozenému pánu panu Oldřichovi z Rozenbergka oc, pánu nám přieznivému dán. 1562. Petr z Svojšína posílá k Oldřichovi z Rožmberka své úředníky k vyjednávání. (M) Ve Lnářích, 1449, 15. dubna. — Orig. arch. Třeb. Familie Rosenberg 21. Urozenému pánu panu Oldřichovi z Rozmberka, pánu mně přieznivému. Petr z Svejšína. Službu svú vzkazuji, a posielám k TMti Allexieho z Nové vsi a Vanka písaře služebníky své, jimž sem úmysl svůj pověděl, kterýž na TMt vznésti mají. Prosímť, cožť s TMtí v tomto poselství ode mne vyslaném mluviti budú, aby jim TMt toho svěřil, jakož bych sám osobně s TMtí mluvil. Datum Lnarz feria III. post festum Pasce anno XLIX°. 1563. Biskup Olomoucký Pavel z Miličína posílá Oldřichovi z Rožmberka mistra Pavla, lékaře. (M) V Brně (1449, 15. dubna). — Orig. arch. Třeb. Familie Rosenberg 26. Modlitbu naši vzkazujeme, urozený pane, příteli milý. Jakož nám píšeš o mistru Pavlovi lékaři, žádaje, abychom jej k TMti poslali oc: i tedť jej k TMti

Strana 43
Dopisy z let 1448—1449. 43 posíláme, a z dobrej vuole, kterúž TMt k nám má, velmi děkujeme. A což bychom mohli k libosti učiniti, toť bychme chtěli pro TMt rádi učiniti, jako pro našeho do- brého přítele. Dán u Brně v úterý po svatém Tiburcii. Pavel z boží milosti biskup Olomúcký. Urozenému pánu Oldřichovi z Rosenbergka, příteli našemu dobrému. 1564. Oldřich z Rosenberka purkrabí Zvíkovskému Lipoltovi ze Rzavého: o příměří se Zmrzlíkem. (K) Na Krumlově 1449, 7. května. — Orig. pap. archivu Orlického VII G7, 8 č. 2. Oldřich. — Lippolte milý! Jakož si nám ondy psal, kterak si se sjel se panem Jankem Sádlem, a že jě žádal, aby nás obeslal, abychme my za Němce za příměří slíbili, aneb aby Němci sami to příměří ujistili oc: toho se nám nezdá potřebí, neb v příměřním listu stojí: jestliže by Václav Zmrzlík na kterého přietele našeho sáhl, s kterýmž rčení máme a pod naší pečetí jemu vypsány dali sme, žeď bychme jeho nepřietelé býti chtěli, dadúc jemu napřed věděti tři dni, a jemuž buď též. To věda, i muožeš dobře dáti věděti panu Sádlovi, jakož i Rús v Praze s ním na tom také ústně zuostal. A zdá-li se Václavovi Zmrzlíkovi, že by z kterémi z těch Němcóv, kteréž sme jemu dali vypsány, měl co činiti, chcemť je rád obeslati, aťby se někomu dobrému dali s ním ohledati. A toho odpovědi žádaj; a cožť nám za odpověď dá, to nám tak daj nemeškaje věděti. Datum Crumlov, feria II. post Palmarum anno oc XLVIIII°. 1565. Jan z Kunštátu a od sv. Prokopa posílá svého služebníka Ondřeje Hořepníka z Zahrádky k Oldřichovi z Rožmberka. (M) U sv. Prokopa 1449, 25. května. — Orig. arch. Třeb. Fam. Kunštát. Já Jan z Kunštátu a od svatého Prokopa, službu svú napřěd vzkazuji. A po- sielám k TMti Ondřěje, řěčený Hořěpníka z Zahrádky, úmysla mého zpraveného a docela naučeného. Což bude s TMtí ode mne v tomto poselství mluviti, aby jemu toho ráčil úplně a docela věřiti, jakož bych sám osobně s TMtí mluvil. A toho TMti věřím, že to ráčíš učiniti. Dán u svatého Prokopa, v neděli po Božiem Vstú- pení, leta páně tisícého čtyrstého čtyrydcátého devátého. Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rozmberka. 1566. Budějovičtí Oldřichovi z Rožmberka: o mistru Ondřejovi, svém faráři. (M) B. m. 1449, 27. června. — Orig. arch. Třeb. II. 31. 1. Urozený pane, VMti službu naši napřěd vzkazujeme! Jakož nám VMt píše 6*)

Strana 44
44 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. o mistra Ondřěje a faráři našem, že by les, kterýž k faře přísluší, rubán byl oc, tomuť sme srozuměli. Nikdať k tomu vuole naše nebyla, i ještěť co s námi jest a móžeme takého rubání stavěti, chcem cos najdéle budeme moci, a to s povinnosti kostelu našemu. Než povstalo-li by co o tom právem duchovním, v to by sě nám nehodilo klásti oc. A jakož VMt Vanka Pieska poslali pro Petra z Lindy a Kozá- kové, o toť vás týž Vaněk spraviti bude, nebť jest zápisy a svolenie s uobú stranú, kteréž sě stalo i s jich obú přátely, slyšel čísti, tak žeť jse od našich starších v ty časy přísežnými nic neprávě stalo. A protož prosímeť VMt, jakož pána spravedlivého, o to, cos jest o nás mluvila před VMtí oc, ráčíte sě k tomu přičiniti, aby o to byla kázána oc. Datum feria VI. ante Petri et Pauli apostolorum anno oc XLIX°. Purgermistr a radda města Budějovic. Urozenému pánu panu Oldřichovi z Rozmbergka oc, pánu nám přieznivému buď dán. 1567. Mikuláš z Talmberka Rousovi z Čemin: o přímluvu za ubijce Kazka. (M) B. m. (1449, v říjnu). — Orig. arch. Třeb. II. 39. 1. Službu svú vzkazuji, slovutný přieteli milý! Prosímť velice, učiň přímluvu před páně Mtí za Kazka, kterýť jest zabil Heřmanického v Sedlčanech, ať jemu ráčí dáti milost svú a k statku jej ráčí navrátiti, kterýžť nenie jestě pobrán, jako dóm a rolí tu v Sedlčanech, neb to již provolávají k trhu ku páně ruce. A podaj z své ruky listu mého pánu a v tom propracuj, aťbych měl tomu milostivú odpověď pro mé za- Mikuláš z Talmberka. slúženie; rádť bych, by se měl dobře. Slovutnému panoši Rúsovi, někdy purkrabí na Krumlově, přieteli milému. 1568. Mikuláš z Talmberka přimlouvá se u Oldřicha z Rožmberka za Kazku, kožešníka ze Sedlčan. (M) B. m. (1449, v říjnu). — Orig. arch. Třeb. II. 39. 1. Urozený pane milý, služba má napřed VMti. Jakož VMti nenie tajna smrt Janova z Heřmanic, kterýž v Sedlčanech sšel jest rukú Kazka kožišníka také z Sedlčan; ten pak Kazek nemóž mieti na sestře nebožce Janově žádné vóle k smlúvě, nebť sem toho svědom, že jsú k ní mnozí o to sláni, a chtě rád odbýti podle těch řádóv, jakož se dějí, nemóž toho mieti. A za VMtí v Sedlčanech má statek svój, dóm i role. Protož, milý pane, ač sem u vaší přiezni milost nalezl, rač mě uslyšeti a pu- stiti Kazka v jeho statek, a svój hněv odpustiti. Pakliby neráčil jemu tu bydla přieti, ale ať móž svobodu mieti k odbytí statku svého. Pokorně žádám tomu vasie odpovědi k mé žádosti v lásce té, kterúžť sem vždy shledával od mnohých časóv.

Strana 45
Dopisy z roku 1449. 45 A budeliť vóle vaše k mé žádosti, rač kázati svój list dáti vašeho úmyslu, aťby se Mikulaš z Talmberka. tak stalo. Urozenému pánu panu Oldřichovi z Rozmberka, mně přieznivému. 1569. Oldřich z Rožmberka Mikulášovi z Talmberka: o tomtéž Kazkovi. (M) V Krumlově 1449, 28. října — Koncept arch. Třeb. II. 39. I. Mikuláši milý! Jakož nám píšeš o Kazka kožišníka z Sedlčan, kterýž ustúpil pro vraždu, a žádáš, abychme jemu svuoj hněv odpustili, a také dotýčeš, že Kazek na sestře Janově žádné vuole k smlúvě nemóž mieti oc, tomuť jsme srozuměli; muožeš tomu sám rozuměti, bychme my jemu glejt dáti měli, a on od přátel té vuole k tomu mieti nemóž, žeby v tom o hrdlo přijíti mohl. Protož což bychme pro tě učiniti mohli, toť bychme rádi jako kdy pro tě učinili, byť nebylo proti právu a řádu; a po- něvadž přietelé k tomu svoliti nechtie, námť sě také nehodí jemu glejtóv dávati ni- žádných proti vuole přátel toho Jana sešlého. A jakož dotýčeš, abychme jeho při- pustili k statku, aby svobodu mohl mieti k odbytie, jižť jsme purkrabí Zviekovskému rozkázali, kterak s tiem činiti má, ješto tiem jinak hnúti nemóžem; než cožť by proti právu nebylo, učinili bychme pro tě, jakož jsme kdy činili. Neb by sě takových mordóv mnoho dálo, byť to mělo lechce váženo býti. Datum Crumlov feria III. die sanctorum Oldřich z Rožmberka. Simonis et Jude apostolorum anno oc XLIX°. 1570. Ondrášek Puklice nabízí Oldřichovi z Rožmberka šerý damašek a víno Rivoli. (M) V Č. Budějovicích 1449, 29. října. — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 11. Urozený pane, pane milý! Služba má napřed VMti. A jakož VMt se mnú mluvila v pondělí již týž den minulý o damašek šerý oc: VMti vědětiť dávám, žěť jsú mi jej včera přivezli. A čistýť jest i na barvě i na hedbábie, ještoť VMti mohu zachovati, což ho VMt potřebuje. Račiž VMt poň poslati, kdyžkoli ráčíte. Pakli ráčí VMt jej veškeren, to buď při VMti. Datum in Budweis feria quarta ante omnium sanctorum 1449. Ondrášek Puklice. A ráčí-li VMt kterú láku Rivoli, tuť mám také již doma, dokudžť ji neod- vesú pryč. Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rosmberka, pánu mně přieznivému, d . . 1571. Budějovičtí Oldřichovi z Rožmberka: o knězi Sigmundovi. (M) B. m. 1449, 16. listopadu. — Orig. arch. Třeb. II. 31. 1. Urozený pane, VMti službu naši napřěd vzkazujeme. A jakož nám VMt vzká-

Strana 46
46 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. zala o kněze Sigmunda, že bychom tomu odpuštěnie dali od nás proti vuoli králevy milosti i k hanbě jeho přátelóm: milý pane, vědieť od nás mnoho dobrých lidí, žeť jsme proti vuoli královy milosti neučinili aniž v tom co k hanbě přátelóm, neb cos bychom jim mohli rádi poslúžili; než kněz Zigmund chtěl u nás své vuole požiti, a my toliko žádali, aby on byl vedle obyčeje a řádu jiných kaplanuov u nás, a tohoť se jemu nezdálo učiniti; a byť on neboli jiný kněz u nás po své vuoli chtěl pano- vati, v tom bychom jěmu neseděli. Datum dominica ante Elizabeth anno oc XLIX°. Purgermistr a radda města Českých Budějovic. Urozenému pánu panu Oldřichovi z Rozenbergka oc, pánu nám přieznivému buď dán. 1572. Jan z Hradce Jindřichovi z Rožmberka: posílá svou pečeť, žádá o sedla a knihy oc. (M) V Telči (1449, 17. list.). — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 8. Službu svú vzkazuji, urozený pane, přieteli milý! Že jste sě ve zdravie se panem otcem tvým vrátili, toť rád slyším. A jakož mi píšeš o pečeti, milý přieteli, teď ji posielám po Buškovi, služebníku tvém, a prosím tebe, což budeš moci naj- spieš, pošli mi ji zasě. Také, milý přieteli, leč bych beze lsti nemohl sám v Praze býti, chci tak, jakož mi píšeš. A prosím tebe, milý přieteli, sedlo mi zjednaje, s kniehami, kterýchť sem pójčil, pošli mi, jakož sem tebe prve prosil. Datum in Telcz f. II. ante Elizabeth. Jan z Hradce. Urozenému pánu, panu Jindřichovi z Rosmberga, přieteli mému milému, dán. 1573. Budějovičtí Oldřichovi z Rosenberka: o stavení jejich sousedů v Suchdole. (M) B. m. 1449, 23. listopadu. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 Ma, 1. Urozený pane. VMti službu naši napřěd vzkazujem. A jakož s VMtí mluvil rychtář náš o stavenie súsed našich v Sugdole proto, žeť na Třeboň nejěli, i majíť sě postaviti v středu příští, a VMt řekla o to Mathiáše písaře obeslati. Protož pro- síme VMt, ráčili rozkázati, aby sě naši v tomto nebezpečném času nepostavili, neb coš jest proti obyčeji neboli právu vašemu o tu silnici, naši i my nechceme učiniti. A toho prosíme otpovědi. Datum dominica ante Katherine anno oc XLIX°. Purgrmistr a radda města Buděovic. Urozenému pánu panu Oldřichovi z Rozenbergka, pánu nám přieznivému, dán. 1574. Zdeněk z Waldšteina Oldřichovi z Rožmberka: o obeslání pana Jana z Hradce pro zadržování dědictví. (M) V Rukšteině (1449, 25. listopadu). — Orig. arch. Třeb. Familie Waldstein. Službu svú vzkazuji TMti, urozený pane a přieteli milý! A jako jsem prve

Strana 47
Dopisy z roku 1449. 47 TMt obes[ljal o pana Hradecského, kterak se nám v našě vlastnie dědicstvie uvázal z moci, kteréž nám otec náš dobré paměci zóstavil, na kteréž řádné listy mámy, a což jej obsielám, aby svým právem stál přede pány země, toho učinici nechce, než ukazuje mi na pana Corstaynského a Vranovského a jich o to neobeslav, jakož list Vranovského sem jemu poslal: protož, millýl pane, rač s ním mluvici anebo jej obeslaci, ať nám našeho nedrží a naši službu zachová. Však otec jeho dobré paměci byl pán jeden země, a nikdy neslýcháno, by komu več bezprávně sáhl, jakož se nám od pána děje, ješto smy toho proci němu nikdy neprovinili. A ač by se jemu toho nezdálo pro mú službu učinici, ale synóv mých, ješto by se jemu jich služba mohla hodici; a muož tomu porozuměci, že já svého nerad opúščím. A také bych o to nestál, bych po kom porozuměl, že bych scesten byl; než shledá TMt, že sem k tomu bohdá spravedliv jako dědic toho. Pakliby toho učinici nechtel, tehdy by TMti svědomo bylo i jiným dobrým lidem, že nám naše drží a nemaje k tomu práva. Datum in Ruksstain in festo sancte Katerine virginis alme. Zdenek z Walštaina. Uroz. pánu panu Oldřichovi z Rozenberka seděním na Krumlově, přieteli milému dán. 1575. Oldřich z Rožmberka Zdeňkovi z Waldšteina stran obeslání Jana z Hradce ve sporu o dědictví. (M) V Krumlově 1449, 28. listopadu. — Koncept arch. Třeb. Familie Waldstein. Služba má tobě, pane Zdenku milý! A jakož mi oppět píšeš o pana Jana Hradeckého, že by se vám u vašě dědictví uvázal z moci oc: obeslal sem po prvém psaní tvém pana Jana Hradeckého, a ten mi zasě odepsal, že to řádně ve ckách má; a tak se pamatuji, že sem tě s tiem také zase obeslal. Pak jakožtě koli, chciť jezště pana Jana obeslati nemeškavě, a jemu to rozumně vypsati; a což bych se k tomu mohl přičiniti, abyste mocí na sě nesahali, než právem sebe hleděli, a v čemž by kto spravedliv byl, aby při tom zuostal, toť bych rád učinil. Datum Crumblow, Oldřich. feria VI. ante festum sancti Andree annorum XLVIIII°. 1576. Budějovští Oldřichovi z Rosenberka: o stavování jejich lidí. (M) B. m. 1449, 29. list. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 Ma, 1. Urozený pane, VMti službu naši napřěd vzkazujeme. Jakožť sme VMti před tiem psali o stavovánie našich, na to jste nám odepsali, aby naši rok jměli do masopusta, i při tom Mathiášovi psali: i ještě Mathiáš naše stavuje a v Cepech mieto od nich béře. Prosímeť VMt i věříme, ráčili ještě Mathiášovi přikázati, ať

Strana 48
48 naše nehindruje, a my proti vaší spravedlnosti, jakož jsme prvě psali, neradi učinili bychom. Datum sabbato in vigilia Andree apostoli anno oc XLIX°. Purgrmistr a radda města Budějovic. Urozenému pánu panu Oldřichovi z Rozenbergka, pánu nám přieznivému, dán. A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1577. Oldřich z Rosenberka Budějovským: o stavování jejich lidí. (M) V Krumlově 1449, 1. pros. — Koncept arch. Třeb. I. A. 6 Ma, 1. Súsědé milí! Jakož nám píšete, kterak jsme vám odepsali, že vaši v Třeboni stavení rok mieti mají do masopusta oc, a že by Mathiáš ještě stavoval spolusúsedy vašě v Cepech oc: milí súsědé, coš činíme, to z přiezni a vám k libosti činíme. Než Mathiás píše nám, že vaši neobyčejné cesty zamýšlejí, jedúce jinudy než jeti mají, a tudy nám mýta projéždějí, nechtiece na Třeboň jeti, jakož od starodávna obyčej a právo jest. Protož milí súsědé, přikažtež svým, ať jedú, kudy s práva jeti mají, a nám našich práv nerušie, neb bychme svým lidem toho nedopustili, byť vám neb komu jinému neobyčejnými cestami jedúc mýta spravedlivá projéžděti měli, i tehožť vám také věříme. Datum Crumlow, feria II. post Andree anno oc XLIX°. 1578. Jan z Hradce panu Jindřichovi z Rožmberka: o psy a jiné věci. (M) V Hradci (1449, 22. prosince). — Orig. archivu Třeb. Fam. v. Neuhaus. Službu svú vzkazuji, urozený pane přieteli a tovaryši milý! A vědětiť dávám, že drahně zvěři i svinie okolo Hradce jest; i chtěl bych tu rád honiti, a psi mi sešli, žeť jich málo mám; i prosím tebe, milý tovaryši, jakožs mi řekl psy dáti, že mi je pošleš po tomto poslu, i kniehy mé že mi také vrátíš; i ta sedla mi pošli, jakožť sem prve o ně psal. A daj mi věděti, kterak se pan otec tvuoj má a bratří tvoji, neboť bych rád slyšel, byšte se všiechni dobře jměli. A noviny, vieš-li jaké, Jan z Hradce. piš mi. Datum in Hradecz feria II. post Thome apostoli. Urozenému pánu panu Jindřichovi z Rozmberka, přieteli a tovaryši mému milému. 1579. Jindřich z Rožmberka posílá Janovi z Hradce psy a zmiňuje se o různých věcech. (M) V Krumlově 1449, 26. pros. — Konc. arch. Třeb. Fam. v. Neuhaus. Službu svú vzkazuji, urozený pane a přieteli milý! A jakož mi nynie píšeš, žeť sú psi sešli oc, a prose, ať bych psy dal a po tomto poslu poslal, a také kniehy i sedla oc: milý přieteli, ačkoli nynie málo psóv máme, neb nám vlci na nich letos škodu učinili, ale však tobě k libosti a k tvému utěšení teď posielám dobrá dva

Strana 49
Dopisy z roku 1450. 49 psy. Než o sedla a o kniſhlách: sedlať jěžště hotova nejsú, než když bohdá hotova budú, chciť jě rád poslati. A o kniehy prosímť tebe, aby mi jich jěžště ponechal, až sobě káži přepsati; pakli by to býti nemohlo, ale chciť jě rád poslati, když po ně pošleš. Datum Crumblow, feria VI. in die Stepfani annorum quinquagesimo. Jindřich. Novin takově neviem, než zpraven sem, kterak teď nedávno některá města byli jsú u Praze pohromadě; a což jsú tu jednali, tohoť neviem, než zvěděl-li bych co takového, dalť bych věděti. Čísla 1572, 1578 a 1579 obsahem svým souvisejí dohromady. Plně z nich datován jest toliko list č. 1579, tu však rokem 50 rozumí se rok 1449, ježto nový rok čítal se tehdáž někdy v Čechách ještě od Na- rození Páně; důkaz na to jest v starém datu téhož kusu, neboť svátek sv. Štěpána padl na pátek r. 1449. ale r. 1450 na sobotu. Pročež jmenovaná tři čísla náležejí vesměs do roku 1449. Naopak výše str. 25 č. 1522 staré zevrubné datování zase dokazuje, že v témž čase někteří písaři již pokládali konec prosince za konec roku. Red. 1580. Václav Hrůza z Chelčic Janovi Rousovi z Čemin: o dluhu Prumanově a jeho pouti do Říma, pak o blány pro ženu. (M) V Praze (1450, 18. ledna). — Orig. arch. Třeb. Fam. Hrůza v. Chelčic. Služba má napřed, slovutný přieteli a švagře milý! Prosím tebe, mluv s Pru- manem, jakožť jest ode mne přejal dvě kopě, ať mi je vrátí, neb slyším, že chce za své hřiechy do Říma jíti. I bylo by dobré, ať by najprve, doma jsa, od sebe spra- vedlivé učinil, komuž učiniti má podle povinnosti. Přivediž jemu ku paměti to, žeť tam darmo putujě na daleký cěsty, k bližniemu svému křivdu čině. Neb jest ve čtenie psáno: jestliže kto přijde k oltáři offěry dávat a rozpomene sě tu, že má nětco proti svému bratru, má odjíti od oltáře a smířiti sě s bratrem svým, a potom jíti s pokojem a položiti offěru svú nábožně, nejsa žádnému nic dlužen, jakož svatý Pavel radí: Nebuďtež žádnému dlužni ničehuož. Neb jestliže mi nevrátí dvě kopě, bojím sě, žeť jeho púť daremnú bude. A jakožs mi řekl ženě blány dáti, věřímť, že ji pošleš, neb sem sě na to ubezpečil a jiných blán sem jí proto nekúpil. A rád bych slyšal, by sě dobře měl s ženú i s dětmi i se všemi svými. Dán v Praze Václav Hruoza z Chelčic. v neděli po s. Anthonínu. Slovutnému panoši Janovi Rúsovi z Čemin, švagru mému milému. 1581. Táborští Oldřichovi z Rosenberka: o sporu mezi hrabětem z Hardeka a Martinem Sulišovským. (R) B. m. 1450, 22. února. — Orig. arch. Třeb. Fam. Hardegg. Službu naši napřěd, urozený pane milý, vzkazujeme. Tajno VMti nebuď, kterak najjasnějšie kniežě a pán Fridrich, král Římský, těchto dnóv před masopustem Archiv Český XIV.

Strana 50
50 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. psal nám, že by TMti prosil, aby se TMt, což jest mezi panem hrabí Hardeckým a Martinem Sulišovským, panoší našeho poručenstvie, uvázal, a vyslyšě obě straně mezi nimi spravedlivé učinil. I jestli že TMt k žádosti králově knězě Fridricha na- depsaného ten súd na sě ráčíš vzieti, takéť TMti žádostivě prosíme, aby Martina nadepsaného, jehož k TMti v tu neděli, ješto slove Letare Jerusalem [15. Mart], pošlem, dobrotivě vyslyšě, ráčil jemu vedle jeho zápisu, jejžto TMti okáže, spraved- livé učiniti, poněvadž KMt rok k stání před TMtí v tu neděli nahořě psanú nám listem svým oznámila. Protož TMti doufáme, že to ráčíš učiniti. A což jest v tom úmysla TMti, rač nám toho dáti odpověď po tomto poslu. Datum dominico Invocavit, Purgmistr a radda města Hradiště Thábor. anno domini oc Quinquagesimo. Urozenému panu Oldřichovi z Rozmberga, pánu přieznivému. 1582. Oldřich z Rosenberka Táborským: v téže věci. (R) B. m. 1450, 25. února. — Koncept arch. Třeb. Fam. Hardegg. Súsedé milí! Jakož nám nynie píšete, žeby KMt král Římský vám psal, že jě nás prosil, abychme se, což jest mezi hrabí Hardeckým a Martinem Sulišovským panošie vašěho poručenství, uvázali oc, jakož pak ten váš list šíře v sobě svědčí: i dáváme Vám věděti, že se v tento pondělí [2. Mart] máme sjeti se panem Alšem*) a s jinými ubrmany na Zviekově o ty věci, jakož vás tajno nenie, kteréž jednati máme, a že v tu neděli Letare doma býti nemuožem. Než když bohdá zasě na Krumlov přijedem a prázdni budem, chcem vás obojie strany rádi obeslati, přeslyšěti i přičiniti se, zdali ty věci k dobrému konci přivedeny mohú býti. Datum f. IV. p. Invocavit anno oc L°. In rubro: Tháborským. *) Holickým ze Šternberka. 1583. Vaněk z Pecky doporučuje panu Oldřichovi z Rožmberka svého služebníka Jeronyma. (M) V Semilech 1450, 11. března. — Orig. arch. Třeb. Fam. Pecka. Jasného urozenie pánu panu Oldřichovi z Rozenberga oc. Já Vaněk z Pecky. Služba má napřěd VMti, jasného urozenie pane a pane na mě laskavý a mně přie- znivý. A posílám k VMti Jeronyma, služebníka svého, ukazatele tohoto listu; a o čež- koli věk v tomto poselstvie s VMtí ode mne mluviti bude, abyšte jěmu toho všeho do plna ráčili věřiti, jako mně samému. Dán pod mú pečetí na Semilech v střědu přěd tú nedělí Letare leta božieho oc padesátého.

Strana 51
Dopisy z roku 1450. 51 1584. Jan z Žampachu posílá k Oldřichovi z Rožmberka svého služebníka Vaňka Holuba. (M) V Černíkovicích (1450, 11. března). — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 21. Jan s Žampachu a na Náchodě, urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rozm- berga, pánu mně přieznivému. Službu svú napřed vzkazuji TMti. A teď k TMti vy- sielám Vanka Holuba z Provuzy [Probluzi?], služebníka svého, mého úmyslu úplně zpraveného; kterýchž věcí v tomto poselství ode mne VMt zpravovati bude, prosímť, abyšte jemu ráčili věřiti, jakož bych já sám osobně s VMtí mluvil a vás zpravoval. Datum Czerniekowicz, feria quarta in vigilia Gregori. Vročení zakládá se na tom, že v starém datu nejspíš míní se sv. Řehoř papež. 1585. Jan z Hradce posílá k Oldřichovi z Rožmberka svého služebníka Arkleba s posláním. (M) V Telči (1450, 8. května?). — Orig. arch. Třeb. Familie Rosenberg 21. Službu svú vzkazuji, urozený pane, přieteli milý! A teď k tobě Arcleba slu- žebníka svého, listu tohoto ukazatele, některých mých věcí dobře zpraveného posie- lám, s tebú o to rozmluviti: i protož, milý přieteli, prosím tebe, což s tebú v tomto poselstvie ode mne mluviti bude, aby mu věřiti ráčil tak, jakož bych sám osobně Jann z Hradce. s tebú mluvil. Datum in Telcz feria VI. in die Stanislai. Urozenému pánu panu Oldřichovi z Rosmberga, přieteli mému milému d. 1586. Odpovědný list Jindřicha z Ledče a Pavla z Jenšteina, přívrženců Jiřího Poděbradského, Oldřichovi z Rožmberka. (M) Před Kostelcem n. Sás. 1450, 22. května. — V Březanově genealogii pánů z Říčan v arch. Třeb. My Jindřich z Ledče a Pavel z Jenšteina vystříháme se proti TMti, urozený pane Oldřiše z Rožmberka, i proti tvým všem služebníkům i lidem poddaným, žeť chcmy tvoji nepřátelé býti s tvými se všemi služebníky i lidmi poddanými vedle urozeného pana Jiříka z Kunštátu a z Poděbrad, pana správce našeho, a s ním a podle něho v míru i v nemíru státi do té pře skonání. Datum před Kostelcem v pátek před sv. Duchem 1. 1450. 1587. Táborští Oldřichovi z Rosenberka: o sporu mezi hrabětem z Hardeka a Martinem Sulišovským. (R) B. m. 1450, 18. června. — Orig. arch. Třeb. Fam. Hardegg. Službu naši napřěd, urozený pane milý, vzkazujeme. O pana hrabí Hardeckého a Martina Sulišovského, služebníka našeho, jakožť jsme VMti přěd túto válkú psali,

Strana 52
52 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. kterak pan hrabie TMtí chce ohledán býti a Martin Sulišovský k témuž se poddává: pak VMt odepsal nám, že chcete pana hrabí, tudiež nás, ke dni určenému přěd se obeslati a strany vyslyšěti, kdo k Deštnému a Supanoviciem*) lepšie právo jměl. To se jest změnilo, že TMt byli ste velikými věcmi těchto časóv búřivých zaneprázdněni. A poněvadž z daru božieho již ti časové, bohu děkujíce, odešli, snažně VMti prosíme, aby to, což jest mezi panem hrabí a Martinem služebníkem naším, k miestu ráčili přivésti. Pakli by TMti nezdálo se v to uvázati, tehdyť by služebník náš již s naší pomocí na ty lidi sáhnúti; pak jestli žeť by pan hrabie chtěl jich hájiti, chtěli bychom proto také k jeho lidem hleděti. Jehožt, VMti doufáme, že to od sebe neodstrčíš, ale rok stranám určený složiti ráčíš, dada nám toho odpověď listem vaším po tomto poslu. Datum f. V. post fest. b. Viti martiris, anno padesátého. Purgmistr a radda města Hradiště Thábor. Urozenému panu Oldřichovi z Rozenberga, pánu přieznivému. *) P. P. 265 zná toliko Županovice na Berounsku, Supanovic nikoliv. Které místo zde se míní, nevím. 1588. Jan z Hradce Jindřichovi z Rožmberka: posílá svou pečeť. (M) V Jindřichově Hradci (1450, 19. června). — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 8. Službu svú vzkazuji, urozený pane a přieteli milý! A jakož mi píšeš, abych pečet svú poslal, i věz, milý přieteli, žeť já svú poslati chci. A píšeš, abych některých svých dobrých lidí dvě pečeti k tomu poslal. Tohoť mi sě nezdá učiniti, neboť sem sě tak daleko nezavazoval, než z tolik, žeť svú vedle vás chci přivěsiti. Datum in Hradecz f. VI. post Viti. Jan z Hradce. Urozenému pánu, panu Jindřichovi z Rozmberga, přieteli mému milému. 1589. Oldřich z Rožmberka Táborským: o sporu Hardekově se Sulišovským. (R) Na Krumlově 1450, 20. června. — Koncept arch. Třeb. Fam. Hardegg. Súsědé milí! Jakož nám píšete o panu hrabí Hardeckém a o Martina Sule- šovského, služebníku vašem, žádajíce ke dni určenému jeho obeslati a k miestu vésti to, což jest mezi nimi oc. Věděti vám dáváme, že pan hrabie Hardecký nynie doma nenie, ale polem leží, ač neviete-li. Kdyžť bohdá doma bude, rádiť jej chceme obeslati, i k tomu přičiniti sě, zda by ty věci v konec dobrý uvedeny byly. Datum Crumlow sabbato post fest. s. Viti, anno L°. 1590. Odpověď Jindřicha z Rožmberka Janovi z Hradce k jeho listu o pečeti. (M) Na Krumlově 1450, 21. června. — Konc. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 8. Službu svú vzkazuji, urozený pane a přieteli milý! Z psaní tvého nynějšieho

Strana 53
Dopisy z roku 1450. 53 tomu, že pečet svú poslati chceš, porozuměl sem, ale o dvú pečetí svých lidí dobrých, by jě poslal, žeť sě to nezdá učiniti oc. Milý přieteli, i jáť jsem sě k tomu také, jakož toho v svém listu dotýčeš, nezavazoval, avšak pro dojitie těch věcí smluvených to též, jakožť jsem psal, rád učiním, tobě vždy věře, že i ty to také tak učiniti ne- zmeškáš, znamenaje to, že toho jest potřebie. Datum Crumpnow dominica ante s. Johannis Baptiste, anno domini oc L. Jindřich z Rozmberka. Urozenému pánu, panu Janovi z Hradce, přieteli mému milému. 1591. Jan z Hradce Jindřichovi z Rožmderka: o svou pečeť, o sedla, pak o pečeti Jana z Lipníka. (M) V Telči (1450, 23. června). — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 8. Službu svú vzkazuji, urozený pane a tovařiši milý! A prosímť, aby mi pečet poslal, nebť jie na každú chvíli potřebuji. A také tě dvě sedle, věřímť, že mi pošleš. Datum in Telcz, f. III. ante sancti Johannis Baptiste. Jan z Hradce. Urozenémn pánu, panu Jindřichovi z Rozemberka, tovařiši mému milému. A milý tovařiši, teď pečet posielám Jana z Lipníka, jakos mi psal. A při- ložíc jie k tomu listu, jakož vieš, pošli mi ji i s mú pečetí zasě. 1592. Jindřich z Rožmberka vrací pečeti mu půjčené od Jana z Hradce. (M) V Krumlově 1450, 25. června. — Koncept archivu Třeb. Fam. Rosenberg 8. Službu svú vzkazuji, urozený pane a přieteli milý! A jakož mi píšeš o pečet, ať bych jí zasě po tomto poslu poslal, a také píšeš, že mi Lipcovu pečet posieláš oc, tomuť sem srozuměl. Teď obě pečeti zasě posielám; a Lipcovu pečeti sem nepotře- boval, neb listy konány byly, prve než Lipcova pečet přinešena byla. Datum Crumblow, Jindřich. f. V. post Johannis Baptiste, annorum Lmo. Jan z Hradce. 1593. Vilém z Risenberka Oldřichovi z Rosenberka: o příměří s Jiřím z Poděbrad. (M) B. m. 1450, 19. července. — V Březanově genealogii rodu Risenberského v arch. Třeb. Službu svú vzkazuji, urozený pane a příteli zvláště milý! Jakožť jsou mne k sobě pan Jiřík v příměří a glejt vepsali, i odepsalť jsem na to panu Holickýmu, že já toho nepotřebuji oc. Nebo pane víš, žeť jsem já člověk pokojný, s nižádným nemaje nic činiti aniž na koho péči maje, ale hledaje té cesty, pane, aťbych mohl skrze tě i skrze jiné dobré přátely v své starosti, a jsa od Boha na své zraky po-

Strana 54
54 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. ražený, pokoje požiti; ale cožkoli dobrého, ku pokoji požitečného a k prospěchu dobrému způsobiti, tomuť jsem já velmi rád, nebť jsem já nikdy od dobrého nebyl. I věřímť já tobě pane, jakožto příteli milýmu, jestližet by mně kdo chtěl bezprávně tisknouti, žeť mi k tomu i s jinými přátely mými dobrými raden a pomocen budeš a k rovnému mne podáš. Tohoť věřím s plným doufáním jakožto příteli zvláště mi- lému, že to pro mú službu učiníš. Datum dominica ante festum Magdalenae anno 1450. Vilém z Risenberka a z Švihova. Urozenému pánu panu Oldřichovi z Rožmberka, přieteli mému zvláště milému dán. 1594. Mikuláš z Lobkovic Oldřichovi z Rožmberka: posílá k němu služebníka svého. (R) B. m. 1450, 24. srpna. — Fam. Lobkovic v arch. Treb. Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rozmberga, mně přieznivému. Já Mikuláš z Lobkovic službu svú napřed vzkazuji. A posielám k vám Heršu, služebníka mého, ukazatele listu tohoto, a prosím TMti, což on nynie v této mieřě s TMtí ode mne mluviti bude, žě jemu toho ráčíte věřiti, jakož bych s vámi sám osobně mluvil, a v tom sě tak ráčili ke mně okázati, jakož k TMti plné doufanie jmám. Datum f. II. in die b. Bartholomaei oc anno domini MCCCCL°. 1595. Zdeněk z Waldšteina Oldřichovi z Rožmberka: o své při s Janem z Hradce o dědictví. (R) V Rukšteině (1450, 8. září?). — Orig. arch. Třeb. Familie Waldstein. Službu svú vzkazuji TMti, urozený pane a přieteli milý! A jako Hradecský rozpisuje a haněje dobré lidi nepotscivě a pravie, že pro mě, že bych já nechcel na VMti prestaci k ohledání, což mezi námi jest: rač TMt věděci, že toho od dávna na nem žádám, a já na nem toho mieci nemohu. I nynie sem hotov na VMti pře- staci, a jestliže bych co proci němu povinovat byl, ch[cli VMti rozkázáním opravici, a von mně též zasě. A jest divná věc, že taký pán sobě dobré lidi tak lechce váží, ješto to všem pánóm moravským svědomo jest, že mně-i tím dobrým lidem zmatky bez viny činí. Protož TMti oznamuji, že jemu mnú nic sjíci nemá, než hotov sem vše učinici vedle rozkázánie VMti. Datum in Ruksstajn in Nativitate sancte Marie Zdenek z Walštaina. virginis. Urozenému pánu panu Oldřichovi z Rozenberka, přieteli milému buď dán. 1596. Oldřich z Rosenberka Mikulášovi z Lobkovic: o dluzích a cestě bratra jeho do Říma. (M) Na Krumlově 1450, 11. října. — Koncept arch. Třeb. Fam. Lobkovic. Služba má tobě, milý pane Mikuláši! A jakož mi nynie o novinách píšeš,

Strana 55
Dopisy z roku 1450. 55 tomuť sem srozuměl a velmiť sem toho vděčen od tebe. A prosímeť tebe, jestliže by co dále jistého zvěděl, aby mi také dal věděti. A také jakož si mi psal i po Mal- kúnovi vzkázal s tvým bratrem pomluviti o ty penieze: byla žena jeho zde, s tú sem s ní mluvil, i ji prosil, aby se přičinila, aby tobě k těm penězóm rok dal. A ona mi zasě vzkázala, že tomu nic nemuož učiniti. A když sem tomu srozuměl, ihned sem jemu psal, že je ke mně přijěl na Krumlov. Tuť sem s ním s pilností mluvil. Nemohlť sem toho na něm mieti, byť chtěl počekati, než praví, že toho učiniti nemuož. Protož, milý pane Mikuláši, to věda, aby se uměl potom spraviti a k škodám nepřišel. Takéť rozumiem, žeť se bratr tvój chystá do Hříma, a zdá mi se, že jeho věci zde nebezpečné sú. A což sem o to mluvil, nezdáť se jemu jinak učiniti než předse jieti. Pak o jiné věci, kdy se koli dá zase [sic] vrátím a sjedeme se, jakož v druhém listu psáno jest, ústně o všeckny věci rozmluvíme. Datum Crumblow, dominico ante Galli, annorum L°. 1597. Purkrabí Zviekovský Oldřichovi z Rosenberka o splacení dluhu. Strana Jiříkova je hotova do boje. (K) B. m. 1450, 16. list. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr 8 č. 3. Urozený pane, pane milostivý! Služba má VMti! Račte VMt věděti, žeť jsem od Lyska II° zlatých uherských, kteříž paní Machně mají býti, vzal. VMt račte mi rozkázati, kterak mám s nimi učiniti, neb u koho je mám klásti; neb ona nechce je jinde bráti, než v Sedlčanech neb v Neveklově; a také má-li jich viece býti čili nic. Také račte věděti, že pan Jiřík i strana jeho ty vozy, kteréž mají, neroztrhli jsú, ale aby k jeho obeslání všickni hned na všakú hodinu hotovi byli. A tak tomu rozumiem, že někam na pole chtie. A teďt VMti XXti ptákóv posielám. Scriptum feria secunda in die Othmari annorum domini oc quinquagesimo. Lipolt Vítha ze Rzavého, purkrabie Zviekovský. Nobili domino, domino Ulrico de Rosenberg, domino sibi gratioso presens dd. 1598. Táborští Dobřenickému purkrabí: o propuštění jich zajatých lidí z Drhovice a Třemešného. (M) B. m. 1450, 18. list. — Orig. arch. Třeb. I. B. 6 Wa, 24 a. Službu naši, slovutný súsede milý, vzkazujeme. Zpravili nás naši lidé z Drho- vice a z Třěmešného, že by služebníci tvého pána a tvoji včera zjímavše jě i s te- naty přivedli na zámek tvého drženie, a tu jsú do vězenie vsazeni z té příčiny, že by zajiece na zboží páně honili. Rač věděti, žeť sú v svých polích lovili, jakož nás

Strana 56
56 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. dobří lidé zpravují, a byť pak i na zboží páně to se stalo, (jehož toho nenie), ano Soběslavští řiedko by shonóv na našem sboží nečinili, a též s Chúsníka netoliko na zajiece, ale i na zvěř vysokú, kdež ji přezvie, chodie, a my jim toho nehájíme, poněvadž sme za to nic nedali, ani pokrmu jim dobýváme. Protož dle smluv kře- sťanských, kteréž se páně Mtí jmáme, snažně žádáme, aby našě lidi z toho vězenie s tenaty propustiti ráčil. A toho úplně doufáme, že to učiníš, dada nám úmysla svého odpověd listem tvým při tomto poslu. Datum feria IIII. ante festum beate Elisabeth anno oc quinquagesimo. Purgmistr a radda města Hradiště Thábor. Slovutnému panoši Prokopovi z Soběšína, purgrabí na Dobronicích, súsedu milému. 1599. Jindřich z Rožmberka Janovi z Hradce: o pečetích, o jízdě do Soběslavě i do Prahy oc. (M) V Č. Krumlově 1450, 19. list. — Konc. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 8. Službu svú vzkazuji, urozený pane a přieteli milý! A jakož mi nynie píšeš a pečeti (posieláš), tomuť sem srozuměl. Milý přieteli, kdyžť jediné klejtovej list do- konám, chciť ji ihned zasě poslati. Dále věděti dávám, že v tuto neděli na večer v Soběslavi lehnu. I psal sem panu Oldřichovi, aby tě obeslal a [s] sebú do Sobě- slavi pojal, protož prosímť tebe, aby tu s niem přijěl. A také se chystal, aby dále sem do Prahy jěl vedle těch psaní. O sedlo, kdy se bohdá shledáme, ústně s tebú o to rozmluvím. Datum Crumblow f. V. in die Elizabet, annorum Lmo. Jindřich oc. 1600. Farář Štěpánovský stěžuje si u Oldřicha z Rosenberka na osadníky. (M) B. m. a d. (1450?). — Současný opis arch. Třeb. I. A. 3 Ka. 61. Urozený pane, pane milostivý. Jakož VMt mně ve jméno božie podal kostel v Štěpánově se všemi požitky kostelními i s užitky, což k tomu příslušejí: pane milostivý, prosím VMti, račte mne přeslyšeti s osadními, a mé nedostatky, co mi na nich scházé, spatřiti. Najprve bohdá na mně jim nemá scházeti; nebť jim řád ko- stelní vešken činím, svátostí jim dobývám, kněze dobrého a hodného jim chovám, ješto slúží, křstí i kážě druhdy, a sám já viece káži i křstím v núzi. Item čeled sobě hodnú chovám: kuchařky, děvky, pacholky a zvláště šafáře dobrého věrného, ješto by rád mého dobrého hleděl a opatroval, ale nesmie pro sedláky, ješto jemu řékají: Vida učiň sě nevida, ažť tebe neztleštiem až do pláčě oc. Item vína a oplat- kóv k božie službě mi nedávají, jakožto od stara dávna právo jest a jakožto u jiných kostelóv dávají osadní; to já sám za své musím dobývati a kupovati. Item desátkóv mi nevydávají, jakož by mi spravedlivě vydati měli; neb jsú mi zadrželi viece než

Strana 57
Dopisy z roku 1450. 57 XL desátkóv, a zvláště v Štěpánově, tu mi scházé XI desátkóv s XI čtvrtí: VMti dávají úroky i jiné všecky poplatky, a mně na tom scházie XI seth snopuov i dese- tiná offěra i jiní všichni puožitkové kostelní. A když jeden u druhého kúpí čtvrt, tehda svede s nie stavenie, pakli nesvede, ale posadí tu podruha a mně žádného práva kostelnieho nechtie dáti. Item na vánočnie dně k offěřě nechtie choditi; když by dvě kopě mělo býti offěry, tu ledvy X nebo XV grošóv bude, a na apoštolské dni třie nebo čtyřie peniezi budú. Item v Štěpánově a v Slavošicích desetiny mi dáti nechtěli, a já svými penězi svátostí jim musím dobývati. Item Štěpánovští ti mi škodie na dvořišti; a já sem byl opletl a ohradil, jako kdy bylo ohrazeno, a oni zlámavše ploty a ohradu pravým kvaltem, pustili mi dobytek a pásli na mém bez mé vuole. Item v těch dvú letú již minulých viece než se XX vozóv sena strávili mi. Item luoni štěpoval sem LXXIIII štěpy, všecky mi zlámali a zkazili. Item luoni chtěl sem rád početi stavěti, k tomu stavení porubil sem v svém lesu s jistbu a k srubu XIII loket; prosil sem jich i na kázaní sem napomínal, aby mi toho po- mohli svésti; toho jsú učiniti nechtěli. A já sem les oblúpil, připravil, jakož to slušie k stavení: toho jsú mi v lese pobrali viece než polovici, tak že sem neměl s čeho stavěti, kromě že sú XI dřev přivezli k stodole, a to ještě nebylo polovici dosti. Item na mém dvoře ukradli mi kolo okované, a z druhého kola oblúpali šíny, a třetie nové kolo neokované ukradli, i neměl sem na čem lesu toho k stavení voziti. Item z mé stodoly obilé mlácené mnohokrát mi pobrali i v snopiech i na poli mandlíky. Item měl sem věžníka velmě dobrého; toho jsú mi v noci na mém dvoře otrávili. Item osmery samokoliny okované ukradli mi, item dva zajcě, item čtyři lopaty oko- vané vzeli; item čtyři motyky dobré, kteréž mi udělal hamerník pod Kájovem, a tři kratce. Item v potoce mi lovie kvaltem bez mé vuole, nemajíce k tomu žádného práva, nadělavšě sobě velikých sakuov, čeřencóv i jiné vazby, a zberúce sě spolkem s pěti, s šěsti i do osmi sakuov, tu spolu kvaltem a mocí lovie. Item vršě veliké i malé do potoku kladú. Item byl sem kúpil dvě vědře okúnuov a vědro běli a osm kapruov trdelních; spustivšě v noci haltéř, to jsú mi všecko pokradli. Item do veli- kého haltéřě vsadil sem LXX kapruov trdelních; když sem spustil, jedno sem VIII kapruov zasě nalezl. Item do prostřednieho haltéře kúpil sem dvě vědřě synuov a LX kapřóv ku postu sobě k jiedlu; spustivše v noci, všecko mi vylovili. Item do téhož haltéřě sadil sem viece než dva dčbery plodu, na kterýžto sem jměl jisté kupce s hotovými penězi; spustivšě v noci, všecky mi pokradli. Item luoni do téhož hal- téře vsadil sem viece než dva čbery plodu, chtěje jej rozsaditi do jiných haltéřóv: ten jsú mi vylovili, jedné sem z diežičku nalezl. Item v lese mi velmi škodie a kradú; a já sem to poručil svému člověku mlynářovi, aby toho opatroval; když sem jeho tázal, aby mi to pověděl, kteří by mi tu škodili, i řekl jest mlynář: Já nesmiem pověděti, nebo by mě zabili. Archiv Český XIV. 8

Strana 58
58 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1601. Jan z Hradce Jindřichovi z Rožmberka: aby pomocen byl jeho služebnici v jízdě do Rakous. (M) V Telči (1451, 26. ledna). — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 10. Službu svú vzkazuji, urozený pane přieteli! Jakožs mi psal o služebníku mém, abych mu to věděti dal o to, jakž paní Walsecká, teta tvá, tobě píše: i teď služeb- nice má, sestra služebníka mého, tam jede. I prosím tebe, milý přieteli, aby jie v tom raden a pomocen byl, aby ona bezpečně tam přijeti po cěstách i zasě sě vrátiti, ty věci zjednajíc, mohla. Datum in Telcz, f. III. post conuersionem sancti Jan z Hradce. Pauli. Urozenému pánu, panu Jindřichovi z Rosmberga, přieteli mému milému, d. 1602. Ondrášek Puklice Jindřichovi z Rožmberka: nabízí aksamit a damašek. (M) V Č. Budějovicích 1451, 16. května. — Orig. archivu Třeb. Fam. Rosenberg 11. Urozený pane milý! Služba má napřed VMti. Věděti dávám VMti, žeť mám čistý axamit, červený na brunátný, drobného květu, nenie-li čistší, než páně Janóv; ale zdá mi se tak čistý, jehož bych řekl, jednak čištší. Ráčí-li mu VMt, pošlete Bebtu sem k ohledání. Takéť mám zelený, čistý, černý damaškóv, všelikteré barvy. Pan Jan byl by před tiem rád měl blankytný damašek, mámť jeho s potřebu. Ráčí-li JMt, ať JMt Bebtovi poručí. Datum in Budweis, dominica post Sofie 1451. Ondrášek Puklice. Urozenému pánu, panu Jindřichovi z Rosmberka, pánu mně přieznivému, b. d. 1603. Jan z Kunštátu Oldřichovi z Rosenberka: o propuštění vězně. (M) V Klášteře sv. Prokopa. (1451, 28. června). — Orig. arch. Třeb. I. B. 5 BC 2. Službu svú napřěd vzkazuji TMti, urozený pane a přieteli milý. Tak jakož TMt psala o příčinu vězenie Jíry z Hlavatec člověka Tloskovcova, kterýž jest nynie jat na Ličov: rač TMt věděti příčinu jeho vězenie k TMti, že byl narčen jednoho člověka smrtí. Pro tu příčinu jest jat na Soběslav, tak že třikrát jest súzen konšely a úředníky tvými na Soběslavi, a žádným rčěným během nemohli na něho provésti, by vinen byl tiem nárokem; a zvláště ten člověk, pro kteréhož jest byl narčen, sám dobrovolně jsa při svém ještě rozumu na smrtedlné posteli, ničím jeho nenařiekal, ale jiného. To TMt věda, prosím, rač sě přičiniti jako o vězně svého o jeho zpro- stěnie na Ličov i o navrácenie, což jest jemu vzato; nebť jest ještě vězněm a na rukojmích. A když TMt jemu pomóž z vězenie, jakož TMti jest to slušné učiniti,

Strana 59
Dopisy s roku 1451. 59 prosím, rač sě dobrotivě okázati, člověka Tloskovcovi zasě navráti ti] i prosta učiniti skrzě své úředníky podle jeho neviny a svědomie řádného. A na to prosím odpovědi dobrotivé od TMti. Scriptum in monasterio sancti Procopii feria II. infra octauam corporis Christi. Jan z Kunstatu. Urozenému pánu panu Oldřichovi z Rožmberka, pánu a přieteli mému milému. 1604. Suna z Třeboně Rožmberskému písaři Johanesovi: o koupi vosku a salnytru, pak o žalobě proti němu u Oldřicha z Rožmberka vedené. (M) V Třeboni 1451, 18. září. — Orig. arch. Třeb. I. B. 7B, 22 c. Službu svú zkazuji, pane Johanes milý! Jakož ste mne buli prosili za vosk, i vězte, že jest nynie velmi drach pro tento mor bul; i jěště lacin nenie. Než bu- dete-li rádi chic [sic] vosku lacinému, kúpímť vám o světě Alžbětě [v] Vratislavi; a nezištiť nic na vás, to hledáte. Také o salniter sem juž psal, tiem dlúhu meškáni nebudete. Také jeho viem o jednoho [sic] formana, slove Štěrba, a nevieť se takově, kam s ním dieti. Půde-li k vám, nebeřte velmi draho; jestliže vy nekúpíte, tedy bych já jej vám také kúpil, terh dobrý. A chcel by ode mne vzieti na to zbožie mýdlo, bavelnu a jiné věci. A já bych TMti o to dobře srovnal. A jest jeho devět centnéřů. Také, milý pane Johanes, tu sem juž svý odpor proti Pustotovi páně Mti poslal, i prosímť TMti, jako svého milého přietele, což by na TMti bulo, že se ráčíš přičiniti a přimluviti, nebo mi se od toho Pustoty velká křivota děje, toť pak naj- lépe milý pán Bůh vie. A také něgdo jemu pomáhá, ježto potom uzřiete, bohdá, skerze velké počty. I věřímť vám, jako milému přieteli, že se ráčíš o mě s pilností přimluviti, chiť [sic] toho shím [sic] dobrým zasluhovati do mé smerti. Nebo Bůh vie, já sem o tom jeho žalobě listovém nevěděl; bul bych se jemu jinak proti páně Mti vystřiehel a perve žalobu utekel. Mámeť každý dosti s tiem Pustotú činiti, neboť on svú lichotú žádnému právě neučiní. Datum [v] Třeboni, sabato post festum Ludmile Suna z Třeboně. 51. letě oc. Slovutnému panu Johanesovi, páně z Rozemberka najvyššímu písaři a přieteli mému milému, buď dán. 1605. Jan z Hradce Oldřichovi z Rožmberka: o sjezdu s ním v Hradci. (M) V Telči (před 1452) 10. list. — Orig. arch. Třeb. Fam. Neuhaus. Službu svú vzkazuji, urozený pane a přieteli milý! A jakož mi píšeš, že máš býti v Hradci v tento čtvrtek: tomuť jsem rád. A tak mi píšeš, aťbych já také tu 8*

Strana 60
60 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. byl: i věziž, žeť sě mám sjeti se panem Jankem Jemnicským na ten den. I věřímť, že mi v tom za zlé jmieti nebudeš, nebť bych to nerad jinak proměnil, než což jsem řekl. Prosím tebe, budiež tu dobrým hospodářem. Datum Telcz in vigilia sancti Jann z Hradce. Martini. Urozenému pánu panu Oldřichovi z Rožmberka, přieteli mému milému dán. 1606. Jindřich z Rozenberka Třeboňskému písaři Matyáši z Úšova: o nedoplacených daních v Jílo- vici, Kramolíně a Šalmanovicích. (M) Na Krumlově 1452, 2. ledna. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 Gв, 9. Jindřich z Rozmberka. Mathiáši milý. Jakož nám píšeš o lidech našich v Ji- lovici a v Kramolíně, že by nám daní zuostali III kopy XXVII grošóv a v Šalma- novicích X grošóv oc: poněvadž jsú ti tak lidé chudí, ponechajž jich tak v této mieře, a když bohdá k nám k počtu přijedeš, o tom nás plnějie zpravíš. Datum Crumlow, die dominico post circumcisionem domini anno eiusdem oc LII°. Famoso Mathie notario bonorum Trzebon, fideli nostro dilecto, detur. 1607. Václav Hrůza z Chelčic Oldřichovi z Rožmberka: o svém sporu s Koňatou z Olešnice. (M) V Praze (1452, 7. ledna?). — Orig. arch. Třeb. Fam. Hrůza v. Chelčic. Služba má napřed TMti, urozený pane! Jakož mi TMt píše, že bych Koňa- tovi odpověděl, rač TMt věděti, žeť já o tom nic neviem; než když mi jest vzka- zoval i psal, že nerozumie, čeho žádám, psal sem jemu rozumně o to, což sě dotýče statku bratra mého. A nemuož Koňata v pravdě z mých listuov, kteréž sem jemu psal, dovésti toho, bych já jemu odpověděl. A jakož TMt žádá, abych naň ani na lidi jeho nesáhal: TMt muož rozuměti, žeť já naň ani na jeho lidi nesáhám, než táhnu sě na lidi a statek bratří mých, od něhož sem, bohdá, nikdy nepustil, jakož pak k tomu sem sě ohlašoval po nebožci Benešovi bratru svém před TMtí i před mnoho dobrými lidmi, chtě rád na TMti přěstati a všecko, což by mi TMt rozkázal, učiniti. Ale jemu sě toho nezdálo učiniti. Protož TMti věřím, jakožto pánu sprave- dlivému, že mne nedopustíš služebníku svému od statku bratří mých odtisknúti. O tom TMti mělť bych viece psáti, ale nehodí sě, než chciť TMti v některý čas po některém přieteli svém dobrém toho ústně zpraviti. A protoť sem TMti tak dlúho odpovědi nedal, žeť sem byl odjel po potřebě pána svého. Dán v Prazě v pátek po Božiem křstění. Václav Hrůza z Chelčic. Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rozmberka, pánu mně příznivému.

Strana 61
Dopisy z roku 1452. 61 1608. Purkrabí Zvíkovský Janovi písaři: o půjčení 6 kop a zakoupení některých potřeb z Lince. (K) B. m. 1452, 18. srpna. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr. 7. č. 1. Službu svú vzkazuji, urozený přieteli milý! A prosímť tebe, pójč mi VI kop do mé příjezdy, jakož o ní dobře vieš, kdy mám u vás býti; a tuť bohdá zasě po- ctivě oplatím. A z těch peněz aby dal na dvě libřě šafránu a ostatek na pepř; do Lince pojede-liť Vilém šafář, proš jeho ode mne, aťby to skúpil. Pakliť by on nejel, ale komuž by sě tobě zdálo, tomu poruč, aťby to zjednal. A tohoť věřím i ufám, přieteli milý, že to pro mě učiníš. Datum feria VI. post Assumpcionem beate Marie virginis anno LII°. Lipolth Vítha ze Rzavého, purgrabie Zviekovský. Famoso domino Johanni Ryczaur, supremo notario domini de Rosenberg, amico dilecto dd. 1609. Jindřich z Rožmberka svému otci Oldřichovi: posílá k němu svého služebníka Holuba. (M) Ve Vídni 1452, 7. září. — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 10. Urozený pane otče milý! Poslušenstvie synovské napřed vzkazuji TMti. Po- ručilť jsem Holubovi, listu tohoto ukazateli, o některé věci mluviti s TMtí. I cožť týž Holub dieti bude, mým jmenem v této mieře k TMti, v tom jemu, prosím tak úplně rač věřiti, jako mně samému. Datum Wienne, f. V. ante Marie virginis glo- Jindřich z Rozmberkga. riose natiuitatem, anno oc LIIdo. Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rozmberka, otci mému milému, b. d. 1610. Purkrabí Zvíkovský Jindřichovi z Rosenberka: o peněžních záležitostech. (K) B. m. 1452, 20. října. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 7. č. 2. Urozený pane, pane milostivý! Jakož VMt píše o Dobrohočském o těch zlatých, aťbych jeho o to obeslal: i rač VMt věděti, žeť sěm jeho o to obsielal. I tak mi jest bratr mój vzkázal po poslu, že on ty věci VMti jedná. A také rač VMt věděti, že ještě těch peněz od Zuba u své moci nemám, než tak sě naději, že budú dány bez meškánie. A také račte věděti, že Mikuláš Protivecký z úroka napomíná a chce jej mieti. Scriptum feria VI. ante XIMa virginum anno LII°. Lipolt Vítha ze Rzavého, purkrabie Zviekovský. Nobili domino, domino Henrico de Rosmberk, domino sibi gracioso dd. 1611. Purkrabí Zvíkovský pánu z Rosenberka: že dá zprávu o výnosu z úřadu svého. (K) B. m. a b. d. (1452?). — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 7. č. 4. Také jakož VMt píše, abychme VMti dali věděti, co bychme mohli z svého

Strana 62
62 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. úřadu VMti při sv. Jiří dáti: když se to převrže, což za VMt komorních úrokuov máme dáti, a co služby čeledi, a což zbytku ostane, dámeť nemeškajíc VMti věděti. Rukopis jako v čísle předcházejícím 1610. 1612. Purkrabí Zvíkovský Jindřichovi z Rosenberka: o půjčce od Sedlčanských a Milevských. (K) B. m. 1452, 21. pros. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 7. č. 3. Urozený pane, pane milostivý! Služba má VMti! VMt račte věděti, žeť jsem Sedlčanské byl obeslal o opojčenie [sic] VMti LXX kop gr. I o to jsú ke mně od sebe dva vyslali a odpověď mi takú dali, že VMti chtie rádi pójčiti. Ale prosie za to VMti, mohl-li by jim který slevek těch LXX kop býti, aby méně dali. Také VMti prosie, aby jim lístek na rybník, jako prvé dělala jest, tiem obyčejem udělali. A Milevští jsú mi také řekli, že VMti chtie rádi XXXti kop pójčiti; ale jáť sem byl potáhl, aby byli pójčili XL kop. A tak jsú mi obojí vzkázali, že ty penieze chtie do Hromnic sebrati a VMti do sv. Havla příštieho pójčiti, lístky jim VMt na to zdělajíce. Nebť jsem já tak řekl, že VMt jim to chce učiniti a udělati. Scriptum feria V ipso die beati Thome de Aquino, annorum domini oc quinquagesimi secundi. Lipolt Vítha z Rzavého, purkrabie Zviekovský. Nobili domino, domino Henrico de Rosenberg, domino sibi gracioso dd. Svátek sv. Tomáše Aquinského 7. března připadl r. 1452 na úterek. Sv. Tomáše apoštola 21. pro- since bylo r. 1452 ve čtvrtek, pročež přidrželi jsme se toho data. 1613. Prokurátor Soběslavský Pavel vrchnímu písaři Rožmberskému: o své neshodě s hejtmanem Soběslavským. (M) V Soběslavi 1453, 3. srpna. — Orig. arch. Třeb. I. B. 7. B. 22 b. Službu svú vzkazuji, pane Jene, přieteli muoj dobrý. Račte věděti, žeť sem jměl puotku s hajtpmanem naším o psy. Jakožť sem vám pravil, kterakť mi chléb psóm bérú, žeť nemám čím dobytek chovati oc; i stalo sě tento čtvrtek minulý, že pacholci chléb brali, a já vzav jim s mísu ten chléb, i sypal sem jěj klíčníkovi do koše; a hajtpman učiní puotky na mě rozličné, ješto by bylo mnoho o tom psáti, než Petřík Soběslavský ústně vás toho spraví, ješto také při tom byl. A v té řeči řekl mi jest hajtpman, abych věděl, byť proň nebylo, žeť bych již několikrát byl odrbán aneboli očesán; a jáť neviem, bychť najmenšiemu u toho dvoru co učinil, leč proto, že nedám každému, což chtí. I prosím vás jakožto přietele svého dobrého, račte mi k tomu poraditi, nebo by mi to velmě těžko bylo, jsa v úřadě ode pánóv svých, a taká handba [sic] a škoda že by mi sě jměla státi, zvláště pro páně věc,

Strana 63
Dopisy z let 1452 a 1455. 63 ješto bych sě toho nikdá nenadál. Ať páně Mt ráčí šafáře jim sjednati, ještoby sě jim v tom mohl zachovati. Pakli rozkážete, jáť sám přijědu a ústně páně Mt spravím. Datum in Sobieslaw feria VI. ipso die s. Stephani anno oc LIII°. per me Paulum procurator[em] Sobieslawiensem. Famoso domino Johanni Ritschawer, supremo notario dominorum de Rosis, amico ca- rissimo d. 1614. Chousnický písař nejvyššímu Rosenberskému písaři: o koně. (M) V Soběslavi, 1453, 25. listopadu. — Orig. archivu Třeb. I. B. 6 P, 2. Službu svú vzkazuji, pane Jene, přieteli zvláště milý. A prosímť vás, mluvte se panem Jindřichem a se panem Janem s JMtí a proste JMtí ode mne i sami od sebe, ať mi ráčie dáti jeden kuoň z těch koní, kteříž jsú dáni ke dvoru, kuoň Ji- noškóv, nebť jest sešlý a jinému se nehodí, než do vozu, a byť poslán byl do Krump- lova. Viem, žeť za rovné penieze byl by prodán, i doufámť vám, že se k tomu při- činíte, nebť bych sobě jím chtěl drva voziti a kámen, ještoť sobě duom budu opra- vovati. A jestiť kuoň namožený; pakli by mohli lepší uprositi, a tiem lépe. Datum Sobyeslaw dominico in festo sancte Katherine virginis anno oc LIII°. Petrus Maxanth, notarius Chusnicensis. Famoso domino Johanni Rytschawer, summo notario dominorum de Rosenberg, amico singulari. 1615. Oldřich z Rosenberka Burianovi Trčkovi: o vzetí vína lidem z Německého Brodu. (M) B. m. a d. (1454-8). — Koncept arch. Třeb. I. A. 6 Ma, 1. Služba má tobě, pane Buriane milý. Jakož mi píšeš o lidi své z Brodu, kterýmž úředníci moji dva drajlinky vína pro projetie mýta vzali: vědětiť dávám, že ti lidé ne omylem ani kterým nevědomím projeli sú, ale z úmysla klamem; přijevše do Svinuov řekli mýtnému, že vína vezú z Vitoraze a chtie do Budějovic vésti Pu- klicovi, že mýta nejsú povinni dáti. A mýtný maje za to, pustil je, a oni vyjevše obrátili se k Němcóm; tu teprv po nich jeli a vzali, ani k Rakúsóm táhnú. Pak přes to pro tě a k tvé žádnosti (?), kdyžť přijdú, chciť s nimi milostivě naložiti o ta vína, ačkoli by pro takový běh koně i vozy měli stratiti. 1616. Procek z Kunstatu Jindřichovi z Rosenberka: o peníze od Svídnických. (R) V Kladsku (1455, 23. ledna). — Orig. arch. Třeb. Fam. Kunstat. Službu svú vzkazuji TMti, urozený pane, pane a příteli milý. Rač věděti, že sem zapomenul TMti prositi o těch čtyři sta zlattých, kteréž mi v Svídnici mají

Strana 64
64 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. dány býti. Než prosím TMti jakožto svého milého pána a přítele, aby to ráčil roz- kázati, aby těch čtyři sta zlattých panu gubernatorovi strýci mému beze všeho me- škánie dány byly; nebo on pan gubernator má je dáti za muoj dluh. I věřím TMti, že to ráčíš opatřiti, aby za dlením oni potom sobě něco ku pomoci nevzali, jakož by to nynie rádi učinili, jestliže v tom vaší silney pomoci mieti nebudu, jakož v tom nepochybuji, že sem ji měl, mám, i bohdá na dlúhé časy mieti budu v těch i v ji- ných mých věcech. Datum Glocz feria V. post festum sancti Vincencii. Procek z Kunštata, najvyššie komorník desk a súdu zemského v Olomúci. Urozenému pánu, panu Jindřichovi z Rozmberka, haitmanu knižetstvie Slezských, pánu a přieteli mému milému. 1617. Jarohněv z Úsuší Jindřichovi z Rosenberka: o zneuctění erbu Jarohněvova ve Vratislavi a Rosenberského v Budějovicích. (R) Na Krumlově 1455, prvou středu v postě (19. února). Tištěno v Sedláčkových Hradech a zámcích III. 14. 1618. Pešík z Bělé Oldřichovi z Rosenberka: o vápenici, o koni, zvěřině. (M) Na Třeboni 1455, 24. ún. — Orig. arch. Třeb. I. B. 6K 1b. Urozený pane, pane mój milostivý. A rač TMt věděti, žes sem jiš jednu vá- penici skuoro odvezl, ale TMt sudóv mi žádných neposlal, ale vozíme v hnojných košiech a v korbách, avšak proto bez škody. A napomínal sem Mathiášě, aby platil formanóm; a on praví, že peněz nemá; a já sem jim platil do té chvíle těmi penězmi, jako sem na kámen sebral. Račiš TMt rozkázati, jakž sě TMti zdá. A jakož mi TMt rozkázala obptati sobě kuoň, i obptal sem kuoň mladý ve čtvrtém létě, a tak mám za to, že bude buohdá dobrý, a ten by mi snad přišěl za kop patnáct. Protož milý pane, jestliže sě TMti zdá, račiš mi TMt rozkázati, dokavad bych sobě rok penězóm měl zjednati, neb tomu rozumiem, že ten člověk dlúho peněz nebude čekati. To jest již na TMti, neb to Buoh vie, žeť sú mi koni již drahně sešli, a já bych VMti nerad v žádné služby zmeškal. A viece TMti prosím, aby mi TMt rozkázala Šetelovi, aby mi dal někaký kus zvěřiny, abych sobě nasolil, neb čekám ženy své matky k veliké noci buohdá. A tohoť prosím všěho za milostivú odpověď. Datum Trzebon feria II. ipso die sancti Math. apostoli. Pešík z Bělé. Urozenému pánu panu Oldřichovi z Rosenberga, pánu mému milostivému.

Strana 65
Dopisy z let 1454 a 1455. 65 1619. Táborští Oldřichovi z Rožmberka: o propuštění lidí z Třemešného Pešovi písaři. (M) B. m. (1455, 9. května?). — Orig. arch. Třeb. II. 338. 2 b. Urozený pane milý, služba naše napřěd VMti! A jakož jsme byli VMti psali i po Janovi Pražákovi vzkázali, žádajíce, aby ty lidi v Třemešném Pešovi písaři propustil, na kteréž od ciesařovy Mti slavné paměti zápis má; a tak nás týž Jan zpravil, že by TMt mienila s ním o to milostivě naložiti a jemu to propustiti: i jestěť VMti snažně žádáme, aby VMt již to ráčila učiniti a jemu ty lidi propustiti, tak jakož VMt jemu je přěd Vnúčkem a Janem Pražákem propustila úplně. VMti věřiece, že již to VMt učiní a jemu ty lidi propustí, na to odpovědi psané od VMti po tomto poslu žádijíce. Datum Tábor feria VI. post Stanislai. Purgmistr a radda města Hradiště řečeného Tábor. Urozenému pánu panu Oldřichovi z Rozenberka. 1620. Jan z Kunštatu Jindřichovi z Rosenberka: o přímluvu při králi. (R) V Jevišovicích (1455?*) 13. května.) — Orig. arch. Třeb. Fam. Kunstat. Služba má TMti, urozený pane a švagře milý. Zpraven sem ode pana mar- šálka, kterak TMt jeho prošil, aby mi raden a pomocen byl, a že mi TMt také chce raden i pomocen býti. Z tohoť TMti velmi děkuji a tohoť TMti buohdá zasluhovati míním. A milý pane švagřě! Prosím TMti KMti, pánu mému najmilostivějšímu, rač ode mne službu mú poddanú po všě časy pověděti, a TMti prosím, rač muoj přímluvce býti před KMtí, před pánem mým najmilostivějším: a neb když ty budeš ráčiti a pan hofmistr, buduť mieti dosti, žeť mi KMt dosti dá, když vy rozkážete. Datum Jan z Kunštatu. Gewissowicz feria III. ante Ascensionem domini. Urozenému pánu, panu Jindřichovi z Rožmberka, hayptmanu země Slezskej, pánu a švagru mému milému bd. *) Jindřich z Rosenberka byl hejtmanem Slezským od konce r. 1454 až do smrti své 1457, 25. Mart. Jiného kriteria ke vročení listu tohoto nemám. 1621. Jindřich z Rosenberka Prokopovi z Rabšteina: o zboží Strkovské a rychtářství na Táboře. (R) V Lebusu 1455, 17. května. — Orig. arch. Třeb. Historica nova. Služba má tobě, pane Rabštaine milý! Mělť jesti nynie pan otec náš zbožie Strkovské Táborským po nynějších Suchých dnech ve dcky klásti; i prosímť tebe s pilností, přičiň sě k tomu a proš KMt od nás, aby jim JMt ráčila psáti, ať by toho kladenie do Suchých dní k svatému Václavu ponechali, a že jim k tomu času Archiv Český XIV. 9

Strana 66
66 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. bez jich škody má vloženo býti. Takéť prosím, proš KMt ode mne, jestli že by kto JMt prosil za richtářstvie na Tháboře, aby JMt nižádnému neráčila dáti, až bych já k JMti o to poselstvie učinil. Věřímť, že to učiníš. Datum in Leus sabbato post Ascensionem dni anno oc LV°. Jindřich z Rožmberga, hawptman v Slesí a Šestiměst oc. Urozenému panu Prokopovi z Rabšteina, kancléři královstvie Českého, přieteli dobrému. 1622. Eliška z Plzně kvituje Jindřicha a Jana z Rožmberka z částky peněz. (M) B. m. 1455, 25. května. — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 24.b. Já Elška z Nové Plzně, manželka dobré paměti Petra od Dubu, vyznávám listem tiemto před každým, před nímž čten neb čtúce slyšán bude. Jakož mám list hlavní na urozené pány, pana Jindřicha a pana Jana bratří JMti pány z Rožmberka, na sedmdesáthe kop grošuov peněz drobných, jakož ten list hlavní šíře vypisuje a vypsán stojí, že jsem na těch sedmdesáthe kop hlavních peněz od JMtí vzela a zdvihla pět kop peněz hotových dobrých. Z kterýchžto pěti kop již řečených já nadepsaná Elška i s svými budúcími mocí listu tohoto předřečené pány pana Jin- dřicha a pana Jana JMt kvituji a prázdna činím, a slibuji listem tiemto JMt z těch pěti kop věčně i s svými budúcími věčně nenapomínati. Tomu na svědomie, pevnost i jistotu a na potvrzenie prosila sem slovutných panoší Jana z Dobronic, té chvíle hajtmana na Soběslavi, Jana Selete z Strýčkovic a Jana Bolochovce z Šatavy, aby své pečeti k tomuto listu přitiskli; jenž jest dán léta od narozenie syna božieho tisícieho čtyřstého padesáthého pátého o hodech letničných. 1623. Páni Rožmberští svým purkrabím: o příspěvky na vyplacení zboží Rožmberského. (R) Na Krumlově (1455*), 24. pros. — Koncept arch. Třeb. II. 249, 1 a. Oldřich, Jindřich a Jan z Rosenbergka. Jene milý! Jakož jste před siem zde u nás s počtem byli, tu sme [s tebú a s jinými našěmi úředníky na tom zuostali a tobě i jiným poručili**) na tom s vámi zuostali, aby nám všichni naši lidé k vy- placení panství a dědictví našěho Rosenbergka pomoc učinili; jakož sme pak vám toho i jiným našim úředníkóm svěřili i poručili, aby ode všech měst, městeček, vsí, richtářóv, hajných i s jiných, kteřížkoli pod vaším úřadem jsú, pomoc vzali, vedle zuostání našěho s vámi a spisu, kterýž vám posieláme. Protož předložtež všem lidem, že od stara dávna to právo jmáme, kdyžby se jeden z nás ženil aneb kterú dceru neb sestru vdávali, že máme s svých lidí, kterýchž sme v zdržení, pomoc vzieti. A v této mieře oženili sme se dva z Rosenbergka a dvě dcery a sestry vdali jsme, a žádné sme pomoci od lidí nevzeli, jakož by na to záleželo. A také proste všech

Strana 67
Dopisy z roku 1455. 67 lidí našeho držení, ať nám v úřadu vašem takovú pomoc s ochotností učiní, a že jim bohdá toho v budúciech časiech i jich dětem vším dobrým milostivě spoménati chcem. A také ať nám tu pomoc učiní pro takovú velikú potřebu, vyplacení toho zámku Rosenbergku; neb jestli že bychme nynie ten zámek Rozenbergk na určený čas ne- vyplatili, že bychme potom k němu tak snadně přijíti nemohli. Datum Crumlow, f. IV. ante Natale Christi. *) Cf. Sedláček III. 109. Pro mně rozhodovala při vročení zmínka v tomto listu o sňatcích Jindřicha, **) Přetrženo. Jana, Lidmily a Perchty z Rosenberka. 1624. Úředníci menší desk zemských Oldřichovi z Rosenberka: o zboží Strkovské. (R) B. m. (1456), 1. května. — Orig. arch. Třeb. Historica nova. Urozený pane! TMti službu svú vzkazujem. A jakož nám TMt píše o těch věcech, jakož TMt Tháborští upomínají k listu obnovenie o to zbožie Strkova, a zvláště proto, že Tháborským ve dcky zemské kladeno nemuož býti panskú zápovědí; a to sě jest stalo proto, že nechtie práva zemského trpěti se zboží svobodných. A také na TMti žádají, aby TMt list obnovil purgmistru i vší obci Tháborského města: a to jest proti právu a řádu zemskému. Neb obci ižádné kladeno býti nemuož ve dcky, leč král povolí. Protož TMt toho sě rač vystřieci, aby obci listu neobnovoval, neb tak ve dcky kladenie jíti nemuož bez králevy vuole. A dále jakož oni píši TMti, že by TMt jim měl zjednati, aby jim bylo kladeno ve dcky: toť sě nám nezdá, neb jimi to scházie, že jim kladenie ve dcky nejde. A kdyžkoli oni učinie a podstúpie práva zemská, jakožto jiná města této země, tehdyť jim kladeno bude, když páni rozkáží. Ale TMt sě jim v to nepodvoluj, by jim TMt to měl vyjednati a zpósobiti, aby jim kladeno bylo ve dcky. Datum aput tabulas terrae sub sigillo Raczkonis de Koyssicz sabbato in die s. Philippi et Jacobi. Uředníci menší desk zemských. Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rožmberka, pánu nám přieznivému bd. K obsahu srv. výše str. 65 č. 1621. Datum v dopise, v sobotu den sv. Filippa a Jakuba, hodí se za života Oldřichova z Rosenberka sice také na jiná leta, krom 1456, ale v těch neúřadovalo se u desk zem- ských. Zmíněná v dopise zápověď, aby měštanům nekladlo se do desk leč s povolením královským, byla učiněna r. 1454 a obnovena 1489; Jirečkův Codex III. 2. str. 16, 122. — Na rubu přítomného dopisu jest poznamenáno: Feria IIII. post Circumcisionem Domini anno oc 48. Red. 1625. Jindřich z Rosenberka purkrabí Zvíkovskému píše o peníze. (K) Na Krumlově 1456, 17. května. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 7. č. 5. Jindřich z Rosenberka hawptman v Slesie. Lippolte milý! Žádámeť s pilností, aby nám sem těch XXX kop bez meškánie, což budeš moci najspieše, poslati ne- zmeškával. Věřímeť, že tiem prodlévati nebudeš, nebtě toho potřebie. Datum Crumlow feria II. post festum Penthecosten, anno domini oc LVI°. Famoso Leopoldo de Rzawy, burgrauio in Zwiekow, nostro fideli dilecto dd. (Pod adressou napsáno: Na XXX kop, kteréž jste poslali do Krumlova.) 9"

Strana 68
68 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1626. Jindřich z Rožmberka splnomocňuje za sebe Jana Rousa z Čemin ve při svého otce Oldřicha s Janem Předborem z Radešína. (M) V Krumlově 1456, 27. září. — Orig. arch. Třeb. Familie Předbor z Radešína. Já Jindřich z Rozmberga, havptman v Slezí, vyznávám tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie aneb čtúce slyšeti budú. Tak jakož. Jan Předbor z Ra- dejšína a z Želče pohnal k zemskému súdu urozeného pana Oldřicha z Rozmberga, otce mého milého, tak jakož pak póhonové svědčie; a svrchupsaný pán a otec i bratřie moji milí [dajlli mně plnú moc dckami zemskými, všeckny věci k súdu i v súdu vésti tak, jakož pak ve dckách] zemských ta moc šíře zapsána jest. A já svrchu- psaný Jindřich z Rozmberga maje takovú] moc od pana otce mého i bratří mých milých, i dávám plnú moc slovutnému panoši Jano]vi Rúsovi z Čemin, raddě a věr- nému našemu milému, ukazateli listu tohoto, protſi urozené]mu Janovi Předborovi, ode mne a miesto mne ku právu státi a jemu k té při [od nás a s] ním sě súditi, i všeckny věci, což k súdu zemskému potřebie jest a bude, k zisku [i k škodě véslti a dokonati, tak jakož bych sám osobně tu byl. Toho na pevnost a na potvrzenie kázal sem [pečet svú] k tomuto listu přitisknúti; jenž jest dán a psán na Krumlově ten pondělí před svatým [Václ]avem léta od narozenie syna božieho tisicieho čtyř- stého padesátého šestého. 1627. Oldřich z Rosenberka Zvíkovskému písaři Janovi z Vesce píše o peníze. (K) Na Krumlově 1456, 2. pros. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 3 č. 1. Oldřich z Rozmberka. Jene milý! Přijel k nám Augustin a zpravil nás velmi pilných věcí: i jest nám peněz pilně potřebie. I žádámeť, aby nám z úřadu svého zjednal XV kop; a ty pošli do Soběslavi, ať položeny budú u Makssanta písaře, tak aby u něho položeny byly od příští soboty v témdni. Pakli by z úřadu tak brzo mieti nemohl, ale obejdi sě, kdež vieš, abychme tiem meškáni nebyli. A tak učiň, jakožť píšem; nebť bychme jinak k škodám přišli, jestliže by nám toho nezjednal. I věřímeť, že toho pilen budeš. A což móžeš najtajněji, aby nám to zjednal. Datum Crumplow, feria V. post Andree anno oc LVI°. — A penieze, kteréž by zajal, ať počekány budú do sv. Jiří, a zatiemť my objednáme, že zasě pěkně zaplaceny budú. Famoso Johanni notario in Zwiekow, fideli nostro dilecto d. 1628. Anna Dívčková Třeboňsk. písaři Matiášovi z Úšova: o nátiscích Třeboňských jednomu sousedu. (M) V Jindř. Hradci (1456?) — Orig. arch. Třeb. I. B. 5 AP, 6 a. Muodlidbu svú vzkazuji, pane Matiáši milý. Jakož mně tento súsed váš zpra-

Strana 69
Dopisy z roku 1456 a 1457. 69 vuje, že mu nátisky činí súsedé jeho: protož dávám vám věděti, žeť nic on nemá [s] súsedy činici, leč by jeho dobrá vůle byla, žeť by on komu dopuscil hnáci na pole své z dobré vůle; protožť jest otec můj neodprodával od toho žádných práv, než s cemi ze všemi, z kderýmiž jest on držal, tak jest on jemu prodal. A toť sem dobřě svědoma od ocě mého, žeť oni nemají žádných práv k nemu. A ješčě, pane Matiáši, kděž já sě kolvěk s tebú shledám, žeť já tobě toho lépe zpravím. A protož, pane Matiáši, dávámť věděti, žeť on má hájieci pánu lesy a rybník, rubati a ptáka také hajieci. A s cím tě porúčím Bohu oc. Datum in Noua Domo oc. Paní Anna Dívčková. Potctivému panu Matyášovi, písařovi v Čreboni buď list dán. 1629. Kuneš z Slavkova Jarohněvovi z Úsuší: o zástavu Jistebnice aneb jiných vsí. (R) V Neustupově (1457, 27. ledna). — Orig. arch. Třeb. II. 104, B. 1. Službu svú vzkazuji, urozený příteli a švagře milý. Jakož mi píšeš o trhu, což bych chtěl kúpiti: i psalť sem po rychtáři po starém z Jistebnice, psalť sem vo Jistebnici i vo jiné vesky, jestližeť bych sě se páně Mtí mohl smluviti, toť bych chtěl rád kúpiti. Protož, rozumíš-li tomu, a jestliže by mi to mohlo k trhu jíti, daj mi to věděti, a jáť se s tebú sjedu tu, kdež rozkážeš. Dán ten čtvrtek před hro- Kuneš z Slavkova. mnicemi v Neustupově. Urozenému panoši Jarohněvovi z Aušušie, hautmanu na Třeboni, přieteli a švagru mému milému buď d. 1630. Písař Zvíkovský vrchního písaře žádá o opravu ve svém počtu. (K) B. m. 1457, 22. února. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 3. č. 2. Službu svú vzkazuji, pane Jene, přieteli milý! Jakož sěm nynie počet učinil z svatohavelského úroka léta LV a z svatojirského úroka léta LVI. Z toho léta svatojirského LV, ješto sě najprv v hrad purgrabie uvázal, vydal sěm jemu III XIIj kopy, toho sěm sobě u vydání nepoložil, když sěm počet činil; protož, milý pane Jene, věřímť, že to v paměti mieti budeš, když bohdá ku počtu budu, aby mi to spraveno bylo; nebť bohdá jinak není, jakož toho registři dokáží; neb purgrabie drží dvě létě hrad na nájmu, když sv. Jiří přijde, a já sěm učinil jedno z jednoho roku počet z VIXXV kop, ješto sěm purgrabí vydal. Bude-li sě to zdáti na páně Mt vznésti, to učiníš. Datum feria III. in kathedra sancti Petri anno LVII. Joh. de Wesce, notarius bonorum Zwiekow. Famoso Domino Johanni Ritssaur, supremo notario domini de Rosenberg, amico meo dilecto d.

Strana 70
70 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1631. Jan Rous z Čemin Jindřichovi z Rožmberka: o zápisu ve dsky, o půjčce nové, o rychtáři Budějovickém oc. (M) V Č. Krumlově (1457, 6. března?). — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 6. Urozený pane, pane muoj milostivý! Vědětiť TMti dávám, že do Prahy v pon- dělí pojedu najprv příští, a to proto, abych Maškovec a Dobronice VMti ve dcky přijal vedle napomenutie těch, kdož klásti ve dcky mají. A ihned bez meškánie, přijma, pojedu bohdá zasě domóv a vodtad hned k VMti do Viedně. A jestiť toho potřebie, abych s TMtí mluvil, to TMt shledá. Také rač věděti: těch XI seth kop bez XVI �� a bez XL gr. na Chúsníce ležie; takto jednaj TMt, ať jimi hnuto nenie, nebť je toho potřebie. Také rač věděti, žeť sem III zjednal nynie v těchto dvú nedělí, a to od svatého Jiřie do roka na komorní plat; to sem těžce zjednal, ano vždy chtie vši v tom držeti. Také, milý pane, chci se viece starati rád, což najdál budu uměti. Také, pro Buoh, o rychtářě Budějovického, nerač ho TMt zapomínati skutečně, v čem bude VMti potřebovati, nebť mu se před Bohem i před lidmi křivda děje. Také, pro Buoh, rač Paukortnara poslati zase bez meškánie, toť TMti radím, jakož pak ústně TMt toho zpravím. A Buoh daj, byť se štastně vedlo, a potom nerad v klíčích stanu. Datum Crumlow f. VIII. in capite Jeiunii. Jan Rús z Čemin. Urozenému pánu, panu Jindřichovi z Rozmberga, pánu mému milostivému dán. 1632. Jan z Rosenberka purkrabí Zvíkovskému: o záležitostech peněžních oc. (K) Na Krumlově 1457, 18. dubna. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 8 č. 4. Jan z Rozmberga. Lippolte milý! Jakož nám nynie píšeš o Heřmanovi s Hrádku oc: žádámeť, aby jemu ty penieze dodal tak, jakožť sme prvé psali. A vieceť žádáme, aby hned s pilností, což najspieše budeš moci, Olkmarovi do Strakonic po- slati nezmeškával úroka panu Bohuslavovi XL kop, a k tomu LX zlatých témuž Olkmarovi aby poslal také; s kterýmžto již on vie, co dále činiti jmá, nebť jemu píšem, aťby on to od tebe přijal. A od Jana písaře těch sto kop vezmi, a slib za dojitie listu, a pošli nám sem přiepis téhož listu slovo od slova obecní, a myť jej kážem ve čtyřech neb beze lsti v pěti nedělech napsati. A Velek pieší ať již tu vodu vedenú na hrad miesto Křížka, poněvadž nemuož, tak v témž úkole opravuje, jakožto i on. A o tom vozu, jakož píšeš, když teď nynie tudy bohdá jedúce z Prahy, o ten vuoz spolu rozmluviece, rozkážem o tom ústně. A Haluznať má tam v tuto neděli býti. Vedle toho sě uměj zpravovati. Datum Crumlow, feria II. post festum Pasche anno oc LVII°. Famoso Leopoldo de Rzawy, burgrawio in Zwiekow, nostro fideli dilecto dd. (Na rubu napsáno: In Strakonic XL kop LX zlatých.)

Strana 71
Dopisy z roku 1457. 71 1633. Oldřich z Rosenberka purkrabí Zvíkovskému: o odúmrti. (K) Na Krumlově 1457, 19. června. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 8 č. 5. Oldřich z Rozmberka. Lipolte milý! Byla zde před námi žena Kokotova z Mirovic o tu odúmrť, jakožs nám psal. I zuostali sme s nie na tom, aby nám dala třidceti kop na den sv. Jakuba příštieho a položila ty penieze v Strakonicích u pře- vora na ten den. A k tomu ona svolila. Neb ty penieze máme dáti Ješkovi synu našemu, a on je pak dále dáti má. A ona již tu seď a hospodařuj a požívaj toho, jakž najlépe umie, sobě k užitku, jako i prvé za muže. Datum Crumlow dominica post Corporis Christi anno oc LVII°. Famoso Leopoldo burgrawio in Zwiekow, fideli nostro dilecto d. 1634. Úředníci Chousničtí stvrzují příjem peněz od písaře Dobronického. (M) V Chousníce 1457, 19. října. — Orig. arch. Třeb. II. 38. 1. Vítha ze Rzavého purgrabie Chúsnický, a Petr Maksant písař tudiež, vyzná- váme tiemto listem, že slovutný Johannes písař Dobronický dal nám z úřadu svého na úroky komornie jakožto dnes datum této quitancí CL . Datum Chusnik f. IIII. post sancti Galli anno oc LVII sigillis nostris propriis subappressis. 1635. Purkrabí Zvíkovský Janovi z Rosenberka: o koních. (K) B. m. (1457, 28. října). — Orig. pap. arch. Vorl. IV. K. 5. Služba má napřed, urozený pane, pane mój milostivý! A rač VMt věděti, že Salladín svého koně jest odbyl i jest na něm škoden i kopy. I proší VMti, aby mu bylo té i kopy nalepšeno I já také VMti prosím, aby mu ráčila VMt nalepšiti. A račte VMt také věděti, žeť Jíróv koník kleczí, bez 5 gr. za 3 kopy. A dále VMt pan Václav zpraví. Datum feria VI. in festo Simonis. Lipolt ze Rzavého, purgrabie Zviekovský. Urozenému pánu panu Janovi z Rozmberka, hajtmanu Slezskému, pánu mému mi- lostivému, buď list dán. 1636. Jan z Rosenberka úředníkům Zvíkovským: o polepšení služebníkům, o berni oc. (K) Na Krumlově 1457, 30. října. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 7. č. 7. Jan z Rosenberka hewptman v Slezie. Lipolte milý! Jakož nám píšeš o Sa- ladínovi o i kopy nalepšení na kuoň: poněvadž jest toho koně odbyl, nechce nás

Strana 72
72 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. k věčím škodám připraviti, jest hodné, aby jemu té i kopy dána byla na polepšek. A jakož jsme ondy psali o Thaborce: jestliže by jej schovati mohl miesto jiného pěšieho, a tobě by se hodil, toť bychme rádi viděli; i ježštět tebe prossíme, moh-li by to býti, aby se to stalo. A té i kopy kaž Johanessovi dáti Saladínovi. A teď také posieláme spis obecnieho svolení k puol úroku miesto berně; to také kažte o svaté Katheřině provolati, a beřste [sic] ji [gie] vedle spissu na ten den, a vy- beřste ji [gie], což najspieš budete moci, tak aby po vánoci pohromadě byla. Datum Krumblow dominico ante omnium sanctorum, annorum LVII°. Famosis Lipoldo purgrauio et Johanni notario in Zwiekow, fidelibus nostris dilectis. 1637. Král Ladislav Janovi z Rožmberka: aby obeslal knížete Vlodka z Velikého Hlohova. (M) V Praze 1457, 8. list. — Orig. arch. Třeb. Fam. v. Glogau. Ladislav z božie milosti Uherský, Český oc král, vévoda Rakúský a mar- grabie Moravský oc. Urozený věrný milý! Vznesl na nás Pawl Widman, věrný náš milý, že by jemu knieže Vlodek z Velikého Hlohova, ujec náš, některakú škodu učinil, nemaje k němu žádné viny, jakož on zpravuje. Protož žádámeť i přikazujem, aby kněze Vlodka o to obeslal, aby témuž Pavlovi, což jemu pobráno jest, zasě na- vráceno bylo. Má-li pak kněz Vlodek kterú vinu k němu, ať ho před tebú právem hledí. Dán u Praze v úterý před svatým Martinem, let království našich Uherského oc v XVIII. a Českého v pátém letě. Ad mandatum domini regis. Urozenému Janovi z Rosenberga, hawptmanu v Slezie, věrnému našemu milému. 1638. Jan z Rožmberka rychtáři v Miličíně: že odpustil úrok sladovníkovi. (M) V Miličíně 1457, 12. listopadu. — Orig. arch. Třeb. II. 108. 1. Jan z Rozmberka havptman v Slezí. Zbynku milý! Odpustili sme Martínkovi sladovníkovi z Nového Města úroka svatohavelského XXIII gr. To věda, již jej z toho neupomínaj. Datum Miliczin sabbato ipso die quinque fratrum anno oc LVII°. Našemu věrnému milému Zbynkovi rychtáři v Miličíně dán. 1639. Hejtman Třeboňský písaři Třeboňskémn: aby vybral rychle půjčku. (M) Na Krumlově 1457, 23. listopadu. — Orig. archivu Třeboň. I. B. 6 M8, 7. Službu svú vzkazuji, slovutný přieteli a kmotře milý. A jakožť sem výpisu nechal u rychtáře, na kom by pójčka ta, jakož nám páně Mt poručil, vybrána měla býti, jakož vieš: i prosímť tebe, aby sě se vší pilností přičinil a vybral ji, což naj-

Strana 73
Dopisy s roku 1457 a 1458. 73 spieš móžeš, nebť toho jest velmi veliké potřebie, jakož pak sám rozuměti móžeš. Nebť jest Zachař purkrabě pilně se mnú o to mluvil, že toho potřebie jest; protož toho buď tiem pilnějí, aby tiem spieš vybral a sem přinesl neb poslal. Datum Crumpnow, feria IIII. die s. Clementis anno oc LVII°. Jarohněv z Úsušie, hauptman Třeboňský. Famoso Mathie de Usow, notario in Trzebon, compatri suo carissimo, d. 1640. Netoličtí Janovi z Rožmberka: o holdech, poplatcích oc. (M) V Netolicích (1457?). — Orig. archivu Třeboň. Fam. Rosenberg 5. Službu svú vždycky poddanú vzkazujeme VMti, pane, pane náš milostivý! Pokorně prosieme VMti, že ráčíte nás v tom opatřiti, jakož náš pán milostivý, jakož nám pan Rous píše v svém listě, hajtman na Vlhlavech, odpovědajě nám, abychom k holdu přišli. To vědúce, doufáme vždycky VMti, že neráčíte na nás těch věcí škodlivých dopustiti. A my jsě vždycky k tomu máme bez meškánie, abychom VMti ty poplatky dali, které jsme VMti povinovati dáti. Ex Netolic f. V. Rychtář, konšelé i obec městečka Netolic. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozimberga, pánu našěmu najmilostivějšímu. 1641. Jan z Rosenberka svým úředníkům Třeboňským: o zastavených neb odcizených kostelních věcech. (M) Na Krumlově 1458, 1. ledna. — Orig. arch. Třeb. I. A. 3 Kč, 28. a. Jan z Rozmberka, hauptman v Slezi. Jarohněve a Mathiáši milí, žádámeť s pilností, abyste od dneška v témdni sem k nám na Krumlov přijeli a toho času nikoli nezmeškali, abyšte vždy jakožto v neděli příští k večeři byli. A ty Jarohněve mluv s knězem oppatem, ať nám po tobě sem vypsáno pošle, jest-li jemu jaký plat od kláštera jeho zastaven neboli prodán, neboli jiní užitci v těchto válkách a od koho a komu, to nám [s] sebú sem přines. A také poseďte s Mathiášem na tom a po- ptajte sě s pilností na to, jestliže bychme co pharářského neb kaplanského od kterého kostela neb kaplanství drželi anebo v této válce co bylo odprodáno neb zastaveno, buďto pústenicstvo, abyste nám s sebú popsáno přinesli. A ty Mathiáši jakožs jsi nám psal o penězích a o pánev, když bohdá přijedeš, ústně o ty věci s tebú roz- mluvíme. Datum Crumplow dominico in die circumcisionis domini anno domini M'CCCC'LVIII°. Famosis Jarohniewoni de Usussy capitaneo, nec non Mathie notario bonorum in Trzebon, nostris fidelibus dilectis detur. Archiv Český XIV. 10

Strana 74
74 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1642. Vrchní písař Rožmberský stvrzuje úředníkům Zvíkovským příjem peněz. (M) V Krumlově 1458, 12. ledna. — Orig. arch. Třeb. II. 338. 2 l. Já Johannes Ritšawer oc vyznávám tiemto listem, že mi slovutný pannoše Lippolth Vittha z Rzavého v ty časy purgrabie, a Jan Smetana v ty časy písař na Zviekově, přinešli mi zajattých peněz, kteréž jsú zajeli v Zviekovským úřadě a v Sedl- čanech, sto kop devadesáte kop tři kopy a čtyřiceti tři groše. S těch C XCIII P XLIII gr. já jě quittuji a prázdna činím mocí listu tohoto. Datum Crumblow feria V. post Epiphaniam domini anno oc LVIII°. 1643. Jan Ritšauer kvituje písaře Zvíkovského z částky peněz. (M) V Krumlově 1458, 12. ledna. — Orig. archivu Třeboň. II. 338. 2 l. Já Johannes Ritšawer oc vyznávám tiemto listem, že mi slovutný pannoše Jan Smetana písař Zviekovský přinešil s svého úřadu úročních peněz, jakožto dnes datum této quitancí, osmdesáte kop; s těch LXXX � já jej quittuji a prázdna činím mocí listu tohoto. Datum Crumblow feria V. post Epiphaniam domini anno oc LVIII°. 1644. Miličínský farář stvrzuje Janovi Lyskovi z Řepce příjem peněz. (M) V Miličíně 1458, 23. února. — Orig. arch. Třeb. II. 108. 1. Kněz Jan z Kaplice, farář Miličínský, vyznávám tiemto listem, že slovutný Jan Lysek z Řepce dal mi jest rozkázáním urozeného pána pana Jana z Rozm- berkga peněz lesních XI � dnes datum listu tohoto, z kterýchžto peněz já jej quit- tuji do počta budúcieho mocí listu tohoto. Na svědomie toho přitiskl sem sekret svój k tomuto listu; jenž jest dán a psán v Miličíně ve čtvrtek před svatým Matějem apoštolem božím leth božích M'CCCC'LVIII°. 1645. Petr Růže z Tábora purkrabí Choustnickému: o mýto na cestě z Miličína na Chýnov. (R) a) B. m. (1458? 4. dubna). — Orig. arch. Třeb. Historica nova. Službu svú napřěd, slovutný přieteli milý, vzkazuji. Píšeš mým starším, aby synu Barthoňovu z Miličína šípy a jiné věci kázali navrátiti, jemuž sú v květnú ne- děli [26. Mart] pobrali oc. Jáť žádám, aby syna Bartoňova k tomu držal, ať mi se se čtyřmi koňmi, ješto mýto projel, postaví; pakliť toho neučiní, kdežť jej podskočím, nerozumiem, byť tak lechce jej chtěl propustiti. Datum f. III. post Pasca. Petr Róžě z Thábora.

Strana 75
Dopisy z roku 1458. 75 b) B. m. (1458? 7. dubna). Službu svú, slovutný přieteli milý, napřed vzkazuji. Věz, žeť sem Bartoňovu synu všecko, cožť jest bylo jeho, navrátiti kázal. Pak dále dotýčeš, žes nikdy neslý- chal, by na té cestě z Miličína na Chýnov oc mýto dávali oc. V tom nepochybuj, žeť řádná práva jmáme, abychom v míli mýto brali. Protož syn Bartoňóv jestliže sě s těmi koňmi a s vozem nepostaví, kdežť jej podskočím, nerozumiem, bychť s ním tak chtěl naložiti, jakož jest jmělo naloženo býti. Datum f. VI. ante Conductum. Petr Róžě z Thábora. Slovutnému panoši Vítovi ze Rzavého, purkrabí na Chúsníce, přieteli milému. 1646. Jan z Rosenberka úředníkům Zvíkovským: o doplacení služebníkovi. (K) V Krumlově 1458, 5. dubna. — Orig. pap. arch. Orl. IV. K. 6. Jan z Rosenberka hauptman v Slezie. Lippolte a Jene milý! Zpravil nás Petřík Thabor, že bychme jemu ještě ostali službu pěší pololetní a na kuoň i kopy 4 gr. Pak jest-li tak, dajte jemu ty penieze, aby nás viece o to neupomínal. Pakli by co jiného v tom bylo, ale dajte nám věděti. Datum Crumblow feria IV. post festum pasce, annorum LVIII°. Famosis Lippoldo purgravio et Johanni notario in Zwiekow, fidelibus nostris d. lit- (Na rubu:) Taborovi na službu a na polepšenie koně. 1647. Purkrabí Dobronický Janovi z Rosenberka: o plat z luk. (R) V Dobronicích 1458, 2. května. — Orig. arch. Třeb. II. 337. 1. Urozený pane, pane muoj milostivý. Račte VMt věděti, že Huořecký z Opařan drží jednu lúku nevelikú od Přibenic. Za tu jest dal VIII kop, a VIII grošuov úroka platí, a již chce platiti X grošuov při každém úroce, a II kopě chce hotově dáti; a drží jej VMt toliko vuopravu. A lidé vaši dědiční z Podbořie, kteříž s té lúky seno voziti za robotu měli, ti chtie též II kopě hotově dáti, a XIII grošuov při každém úroce platiti chtie, tak i za tu vozbu. Vedle toho račte VMt rozkázati, kto by ji držeti měl, lidé-li VMti, čili ten, kohož VMt vuopravu držíte. Datum Dobronicz feria III. ipso die s. Sigismundi, anno domini oc LVIII°. Jan z Petrovic, purkrabie Dobronický. A také račte VMt věděti, že mnozí, kteříž jiné lúky držie, ti se k VMti od- volávají, prosiece, abych jich nechal do příjezdy, když VMt bohdá doma budete, že chtie před VMtí státi a o to sami s VMtí mluviti. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, pánu mému milostivému dd. 10*

Strana 76
76 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1648. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o člověku, jenž hrozí pálením. (K) Na Zvíkově 1458, 9. května. — Orig. pap. arch. Vorl. IV. K. 7. Urozený pane, pane mój milostivý! Služba má VMti! Račte VMt věděti, že vznesli na mě Milevští, kterak Bohušě, člověk pánóv Týnských, hrozí jim pálením, kterýžto z rozkázánie VMti jest jim v jich moc dán; nebo tento, kterýž ještě na Zviekově sedí, vždy zná, že by on tú ženú vinen byl. Prosím, rač sě VMt k tomu přičiniti a s pány Týnskými o to mluviti, aťby Vaši lidé mohli v pokoji seděti. Scriptum Zwiekow feria III. ante ascensionem domini, annorum oc LVIII°. Lipolth ze Rzavého, purgrabie Zviekovský. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, hauptmanu v Slezí, pánu mému milostivému d. 1649. Hejtman Třeboňský kvituje úředníku Choustnickému peníze. (M) V Třeboni 1458, 16. května. — Orig. archivu Třeboň. I. B. 6 Gr, 2. Já Jarohněv z Úsušie, nynie hawptman Třeboňský, známo činím listem tiemto přede všemi, ktož jej čísti budú nebo čtúce uslyšie, že jsem od slovutného Maksanta písaře zbožie Chúsnické h]o po Habartovi přijal třidceti a čtyři kopy; s těch peněz nadepsaných já Jarohněv jeho qvituji listem tiemto a mocně prázdna činím. Tomu propuštění svú sem vlastní pečet pro lepšie svědomie k tomuto listu přitiskl, jenž jest psán v Třeboni léta od narozenie syna božieho tisícieho čtyřstého padesátého osmého, ten úterý před svatým duchem. 1650. Jan z Rosenberka kvituje 220 uherských zlatých. (R) Na Krumlově 1458, 23. května. — Orig. arch. Třeb. II. 38. 1. My Jan z Rozmberga, havptman v Slezí oc, známo činíme tiemto listem zevně přede všemi, že jsme přijali skrze Bohunka z Bratřikovic komorníka našeho, od Maksantha písaře na Chúsníce, tu středu po sv. Marku, jedúce do Prahy, dvě stě zlatých a dvadceti zlatých uherských dobrých a dvadceti kop grošův peněz drobných, s kterýchžto zlatých a peněz již jmenovaných, svrchupsaného Maksantha quittujem a prázdna činíme mocí listu tohoto, jenž dán jest a psán na Krumlově ten úterý o letniciech, leth Božích tisíc čtyřista padesátého osmého. O zlatté páně Mti panu Janovi.

Strana 77
Dopisy z roku 1458. 77 1651. Táborští purkrabí Choustnickému: o Ondráčka ševce. (R) B. m. (1458? 28. května). — Orig. arch. Třeb. Historica nova. Službu naši, slovutný přieteli milý, vzkazujem. Píšeš mezi jinú řečí, že Ondráčka ševce s hodnú příčinú a jistinú jal si, tudiež dotýkaje, že to nás tajno nebude oc. Však tajno tebe nenie, které smlúvy se pánem jmáme, buď jistina nebo nebuď, že s takovým nejmá chvátáno býti, leč bude ohledáno, bude-li takový čeho hoden. Protož věřímeť, že tiem kvapiti nebudeš, dada nám úmysla svého odpověď. Datum dominico post Urbani. Purgermistr a radda města Hradiště Thábor. Slovutnému panoši Víthovi ze Rzavého, purkrabí Chúsnickému, přieteli milému. *) Cf. číslo 22. této sbírky v A. Č. VII. 219. Mohlo by také do dřívější doby náležeti, jestli Se- dláčkův (IV. 80) purkrabí Choustnický Vít z Rovného (?) je skomoleninou za Víta ze Rzavého. 1652. Petr Svatomír kvituje písaře Zvíkovského z částky peněz. (M) V Krumlově 1458, 12. června. — Orig. archivu Třeb. II. 338. 2 l. Já Petr Svathomír známo činím tiemto listem přede všemi, že mi jest jakožto dnes slovutný panoše Jan z Vesce, písař sbožie Zviekovského, poslal z úřadu svého po purgrabí Zviekovském, jakož jeho list poslaný testi mému svědčí, C 41/2 1 gr.; i nedostalo sě v těch ve všech penězích s pilností čtených XIIII gr. III d. S kte- réžto summy peněz svrchupsaných kromě zuostánie již pověděného já Jana svrchu- psaného quittuji a prázdna činím mocí listu tohoto. Datum Crumlow feria secunda ante sancti Viti anno domini oc LVIII°. 1653. Táborští Janovi z Rosenberka: o solním skladu v Soběslavi a v Táboře. (M) B. m. 1458, 27. června. — Orig. arch. Třeb. I. A. 5AP. 1ee. Urozený pane milý, službu naši napřěd vzkazujeme. Jakož k VMti osobně poselstvie do Soběslavě učinili sme, prosiece VMti, aby skladu solného v Soběslavi ráčili staviti a držěti nedopúštěti, poněvadž nikdy tu v Soběslavi sklad solný nebyl jest, ač my majíce to majestátem ciesařským dáno a majestátem krále Ladslava slavné paměti potvrzeno, lepšie právo máme, než Soběslavští, sklad solní v našem městě držěti, VMt našim poslóm řekli ste listem vaším, když domóv přijědete, od- pověd dáti: protož, cožť sú naši spolusúsědé k VMti vyslaní o tom skladu s VMtí mluvili, račtež nám dobrotivú toho odpověd při tomto poslu dáti. Také VMti žalujem na Dobroničku úředníka vašeho, že smlúvu jměli sme spolu takovú, aby ani on ani my lesu Dobronického nerubali ani prodávali do ohledánie, kto by lepšie právo po-

Strana 78
78 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. kázal; tohoť jest on práva nepokázal, přěs úmluvu lesy Dobronické rubá a prodává: protož ufáme VMti, že jemu přikážete těch lesóv u pokoji nechati, nebť my nemie- níme to opustiti, vědúce sě lepšie právo nežli Dobronička k těm lesóm jmieti. Datum feria III. ante Petri et Pauli apostolorum. Purgmistr a radda města Hradiště Thábor. Urozenému pánu panu Janovi z Rozmberka, pánu přieznivému. 1654. Jan z Rosenberka Táborským: o solním skladu v Soběslavi. (M) Na Krumlově 1458, 28. června. — Koncept arch. Třeb. I. A. 5AP, 1ee. Súsedé milí! Jakož nám nynie píšete o skladu solném v Soběslavi, o kterémž jsú před sím v Soběslavi s námi od vás spolusúsedé vaši vyslaní mluvili: i pozapo- menuli sme byli mezi mnoha činěním v této mieře sě na ty věci ptáti, abychme vám toho odpověď dali. I obeslali sme o ten sklad solní hned úředníky i také Do- broničku o ten les, jakož píšete, a čehožť sě na nich uptáme, a tomu porozumieme, toť vám po svém poslu dáme odpověď. Datum Krumlov, feria IIII. vigilia s. Petri et Pauli apostolorum anno oc LVIII. Jan z Rozmberga, hawptman v Slezi. 1655. Zpráva Rosenberských úředníků o solním skladu v Soběslavi. (M) B. m. a d. (1458, 28. června). — Přepis arch. Třeb. I. A. 5AP, 1ee. Urozený pane, pane náš milostivý. Jakož VMt nás jest obeslala, Víthu a mne a Maksanta, o sklad soli v Soběslavi: tu jsme svolali konšely, pak konšelé jsúc po- hromadě, obeslali jsú lidi staré tu v městě usedlé, ješto starších v městě nenie, a ti jsú Petr Žák, Slach Václav, Slepka, Zíka Rys, Janek mečieř, Bernhart Petr, Jan Vokáše, Saláček, Pátek. A tak jsú ti vyznali, že vod šedesáti let suol do města So- běslavě jest vozena a prodávána a skládána bez přiekazy: pakli kto v městě prodati nemohl, ale jel před se s solí, a s té soli nic bráno nenie, než s koní. A také Va- lentin Míkóv syn z Chlebova vyznal, že otec jeho Míka vozil suol do Soběslavě za pokojných časuov a tu prodával i skládal, a to bez přiekazy. 1656. Heřman z Janovic Wolfovi z Risenberka: o sporu s panem Oldřichem z Rosenberka. (R) Na Janovicích 1458, 1. července. — Orig. arch. Třeb. Fam. Klenau. Službu svú vzkazuji, urozený pane strýče milý! Jakož ste u mne byli oc od pána svého, pana z Rozmberka JMti, se mnú mluvili o tu věc, o kterúž jste od JMti ke mně posláni, a mezi tiem jste mi oznámili, že pán váš JMt o tu věc chce

Strana 79
Dopisy z roku 1458. 79 přestati na panu Lvovi JMti neb na panu Klenovském. I aby pán váš JMt neřekl, že rovného podání od JMti nechci přijieti, teďť vám oznamuji, žeť toho chci přestati na panu Klenovském o tu věc mezi námi k rozeznání. A za to jeho chci prositi, aby se v to uvázal a den a miesto k stání o to před sebú oznámil. Ex Janowicz, sabbato ante Visitationis b. Mariae virg. annorum oc VIII°. Heřman z Janovic. Urozenému pánu Wolfovi Ryzimberskému z Janovic, strýci mému milému d. 1657. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o nějaké při dvou lidí. (K) B. m. 1458, 4. července. — Orig. pap. arch. Vorl. IV. K. 8. Urozený pane, pane milostivý! Služba má VMti! Jakož VMt rozkázala o Supa z Milevska a o Bohuši člověka páně Henrichova, chce-li Sup na Bohuši to vésti: rač VMt věděti, že Supovi nezdá sě vésti a urukovati naň. Protož račte mi o tom rozkázati, kreraká by oprava měla býti. Scriptum feria III. ipso die sancti Lypolth ze Rzavého, purgrabie Zviekovský. Procopi anno LVIII. Urozenému pánu, panu Janovi z Rosmberka, pánu mému milostivému dd. 1658. Jan kustos kostela Pražského Janovi z Rosenberka: o domě Rosenberském na Hradčanech. (R) Na hradě Pražském (1458, 9. července). — Orig. arch. Třeb. II. 217. A. 2. Modlitba má věrná VMti, urozený pane, pane milostivý! Vuoli vaši, což jse dotýče domu vašeho na Hračenech, jenž VMt se mnú o to mluvila, jestliže vaše chtění k opravení jest, což jest potřebí, rač VMt to opatřiti, a zvlášt co jsem na to naložil, nebť jest toho blízko k XVI kopám gr., a na to viec nemám než 5 kop gr., a to dále poručili Janovi, hospodáři domu vašeho. Což bude na mé práci, toť rád podstúpím. Neb nebude-li opatřena dole jistba vrchem a erkéř napřed, bude škoda. A bez peněz nic tomu neudělám. Protož, což se VMti zdá, to račte dáti věděti. Datum ex castro Pragensi, dominico die post Kyliani. Johannes, custos sanctae ecclesiae Pragensis, capellanus indignus. Illustri ac magnifico domino, domino Johanni de Rosemberg, domino suo gratiosissimo. 1659. Úředníci Choustničtí Janovi z Rosenberka: o přípravách k jeho příjezdu do Soběslavě. (M) V Soběslavi 1458, 11. července. — Orig. arch. Třeb. I. B. 6 C. 2. Urozený pane, pane náš milostivý. Jakož nám VMt o svém příjezdu do So- běslavě píše, tomu jsme dobře srozuměli. Račte VMt věděti, že jsme k tomu času tak zjednali a jednáme, aby VMt mohli potřebu jmieti: mámeť v městě zde lagu

Strana 80
80 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. malvazie a druhú lagu vlaského, Svídnického dosti, piva bielého také dosti, jakž sě nadějem, dosti mieti budem, vína Lithoměřického také shlehdá [sic] dosti k tomu bude. Než vína rakúského žádného nemáme. Item ovsa máme LIIII čebry, a jiných potřeb také bohdá dobudem. Scriptum Sobieslavie, feria III. ante s. Margarethe an- norum domini oc LVIII°. Jan z Dobronic hajtpman a Maksant písař Chúsnický. Urozenému pánu panu Janovi z Rozmberka, hajtmanu v Slezi, pánu našemu milostivému. 1660. Jan Rous z Čemin Joštovi z Rosenberka: o rozdělení statku mezi Přibíkem a Benešem Chlumským. (R) Na Krumlově 1458, 18. července. — Cedule arch. Třeb. Fam. Chlumský. VMti věděti dávám, že sě již Přibík Chlumský s Benešem bratrem svým roz- dělil, a Benešovi se jest všecko dědictvie dostalo; a má Přibíka ve všech dluziech zastati, a pól třetieho sta kop z toho má jemu vydati, a k tomu koně a oděnie Přibík sobě schová. Protož, milostivý pane, prosím VMti od Beneše i sám od sebe, aby mu VMt již ráčil odpustiti při svém statku zde býti, neb by mu tam daleko bylo u VMti, a chtěl by sě zde panu Janovi, bratru VMti, přikázati. Datum Crum- plow, feria III. p. s. Margarethae anno oc LVIII°. Jan Rús z Čemin. 1661. Jan z Rosenberka purkrabí Zvíkovskému: o rozepři o berni klášterskou v Milevsku oc. (K) Na Krumlově 1458, 19. července. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 3. č. 3. Jan z Rozmberga hawptman v Slezí. — Lipolte milý! Jakož nám nynie píší konšelé tu pod Zviekovem z Podhradie, ortel Milevských posielajíc, což sě mezi Thuomú z Milevska a Petrem Lúlí tudiež dotýče o někakú berni oc: žádámeť s pil- ností, aby sě na to vyptal s pilností, jaká by to berně byla, a komu by měla pří- slušeti, knězi-li opatovi do Mielevska čili králi, a což by té berně mělo dáváno býti. a komu neb kam je před lety od starodávna dávána, abychme, to vědúce, uměli sě v tom zpravovati. Pakli by je tam o tu při přátelsky s jich obú dobrú volí smluviti mohli, k tomu sě přičiň, tomuť sme my rádi. Pakli by smluveni přátelsky býti ne- mohli, vyptaje se na tu berni, kdy a co by té berně mělo dáváno býti, dajž nám to rozumně věděti. A také jest s námi purgrabie z Konopiště mluvil o ten potok, kterýž jsi poručil Jedlicovi; i pravie purgrabie, že by tu ta ves k tomu potoku měla právo, a že na to listy mají od prvních opatuov. Moh[l-li by těch listuov přiepis zednati, rádi bychom to viděli, by pak i purgrabí z Konopiště měl o to obeslati. A nám, toho všeho vyptaje se, nemeškaj věděti dáti, abychme se vedle toho uměli zpravovati. Datum Krumlov, f. IIII. post sancte Margarethe, anno domini oc LVIII°.

Strana 81
Dopisy z roku 1458. 81 1662. Jan z Rosenberka purkrabí Zvíkovskému: o ortelu Mirovském, o peníze. (K) B. m. a b. d. (po 19. červenci 1458?). — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 7. č. 11. Jan z Rozmberka. — Mikuláši milý! O ten ortel Mirovský, jakož nám píší, vědětiť dáváme, že sme s lidmi tak zuostali, aby jeden konšel z Podhradie a jeden z Milevska tam s tiem ortelem jeli, popíšíc to vše rozumně, tak jakož jsú to nám popsáno sem přinesli, aťby vždy proměny nebylo ani nedostatku kterého. A ty s nimi pošli písaře, aťby se tak vždy stalo, jakožť píšem. A jakož nám píší, že máte LX kop: i žádámeť, aby nám poslal do Horaždějovic, cožkoli v nich jest míšenských, horských a zlatých; a to ať nám jest přineseno konečně v tuto neděli, nebť my tu na ten den, dá-li Buoh, budem. Purgrabí na Zviekov. 1663. Jan z Rosenberka purkrabí Zvíkovskému: o záležitostech peněžních. Lupiče káže popraviti oc. (K) Na Krumlově 1458, 12. srpna. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 8. č. 6. Jan z Rosenberka, hewptman v Slezie. Lippolte milý! Jakož nám píšeš a list Humprechtóv jsi posslal, tomuť všemu jsme srozuměli. A jakož Humprecht píše, jestliže by nám peněz potřebí bylo, že by nám těch IIII kop počekati chtěl oc. A také píšeš, že jsi Humprechta obeslal, aby [s] svým švagrem mluvil, aby nám pe- nězóm roku přidal oc: píše nám Jarohněv, kterak tobě po Lopáčkovi penieze posslal na Humprechta, na Dětřicha z Hodošic; a poněvadž ty penieze již tam máš, odbuď těch všech svrchupsaných. A jakož dotýčeš o Břekovcovi, těch dvě stě kop daj [z] svého úřadu. Pak o toho vězně, poněvadž toho člověka Malovcova oblúpil na svobodné silnici a sám se k tomu zná, kaž nad ním popraviti, jakož na takového sluší. Pakli by ty co v tom věděl jiného, to nám daj věděti. Dále píšeš o Jarohněva z Kútha: teď list jemu píšem, ten jemu pošli. A cožť na to odpověd dá, to odtevři, aby se potom uměl spraviti. Datum Crumblow, sabbato post Tiburcii annorum LVIII°. Famoso Lippoldo purgrauio in Zwiekow, fideli nostro dilecto. 1664. Mikuláš Kaplíř ze Sulevic Janovi z Rožmberka: že mu chce dluhu jeho počkati, pak o ne- přátelství svém s biskupem Pasovským. (M) Ve Vimberce 1458, 17. srpna. — V Březanově genealogii Kaplířů ze Sulevic v arch. Třeb. Služba má napřed VMti, urozený pane, pane milý! A jakož mi píšete, žáda- jíce, ať bych peněz tři sta kop déle nechal do sv. Jiří nejprv příštího, a že byšte mi chtěli listu obnoviti: pane milostivý, k VMti libosti chci to rád učiniti, ale touto Archiv Český XIV. 11

Strana 82
82 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. vejmluvou: jestliže by mne co zašlo a musil peníze míti, jakož některé věci před sebou jmám, a kdybych VMti napřed věděti dal deset neděl, abyšte mi nedali zme- škánu býti, ač bylo-li by mi potřebí, a to beze lsti. A úrok jdi před se z peněz, a listu netřeba obnoviti, nebo já VMti více věřím nežli listu. Datum Wintrberg ve čtvrtek po slavnosti Vzetí panny Marie na nebe, leta páně 1458. [Na cedulce:] Pane milostivý! Prosím VMti dle pro mú službu aneb lepší libosti okázání, račte svým přikázati, kdyžby moji přes vaše zboží jezdili neb šli na biskupa Pasovskýho, nepřítele mýho, bez škody VMti i všem vašim, ať by jim ne- bylo překáženo; věře i ufaje VMti, že to učiníte a na to mi dáte odpověd. Mikuláš Kapléř z Sulejovic, seděním na Wintrberce. Urozenému pánu, panu Janovi z Rožmberka, hejtmanu v Slezi, pánu mně příznivému 1665. Odpověď páně z Rožmberka ku předešlému listu. (M) V Krumlově 1458, 19. srpna. — V Březanově genealogii Kaplířů ze Sulevic v arch. Třeb. Služba naše tobě, pane Mikuláši milý! Jakož nám nyní píšeš, že peněz svých nám do sv. Jiří příštího nechati chceš, jakožs to šíře v listu svým položil, tohoť jsme od tebe vděčni a rádi tak učiniti chcem, jakož píšeš. Vedle toho v cedulce píšeš, žádaje, abychom svým přikázali, aby tvým, když by přes naše zboží jeli neb šli bez škody, nepřekáželi: toť jsme prve rozkázali a ještěť to učiníme, ať by nebylo tvým překáženo, a věříce tobě, že to také opatříš, ať by našim také od tvých žádná škoda se nedála. Vědětiť také dáváme, žeť jsou se nám kněz probošt Drkolenský se vším zbožíčkem, což k klášteru přísluší, i také Hazelští s jich véskami a tvrz Liechtnaw s jejím příslušenstvím poručili. Protož tobě také věříme, že jim škoditi a překážeti nedopustíš. Datum na Krumlově v sobotu po Nanebevzetí panny Marie, leta oc LVIII. 1666. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o penězích, o vozech, o medu. (K) Na Zvíkově 1458, 29. srpna. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 7. č. 8. Urozený pane, pane mój milostivý! Račte VMt věděti, že od Humprechta zlatých přijal sem sedm set a sedmdesát, a ještě doložiti má X zlatých; a drobných peněz přijal sem bez jedné dvadceti kop, a ty VMti, svú chvíli uhlédaje, pošli ne- meškavě. Také račte VMt věděti, že Humprecht chce přiepis poslati i rukojmie v listu, které by chtěl mieti. A jakož mi VMt píše o třech voziech, abych zjednal, chci rád to učiniti, budu-li moci zjednati. Také račte věděti, že med svařen jest,

Strana 83
Dopisy z roku 1458. 83 kterýžto VMti pošli bez meškánie. Scriptum Zwiekow feria III. post sancti Bartholo- Lipolt ze Rzavého, purgrabie Zviekovský. mei, annorum oc LVIII°. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozenberka, hauptmanu v Slezí, pánu mému milostivému. 1667. Purkrabí Zvíkovský Janovi z Rosenberka: o listy odpovědné od zeman vévodám Rakouským oc. (K) Na Zvíkově 1458, 8. září — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 3. č. 4. Urozený pane, pane mój milostivý! Služba má VMti! Teď VMti list posielám Milotóv, kterýžto otevřel sem, a listy odpoviedacie od zeman vévodám Rakúským. A také račte VMt věděti, že z Dubňanským na tom zuostáno, že jemu má úrok kladen býti u bratra mého na Chúsnice. Scriptum Zwiekow, feria VI. ipso die Na- tiuitatis beate Marie virginis, annorum oc LVIII°. Lipolt ze Rzavého, purgrabie Zviekovský. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozenberka, hauptmanu v Slezí, pánu mému milostivému d. 1668. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o listech odpovědných, o sbírání vozů oc. (K) Na Zvíkově 1458, 10. září. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 8. č. 7. Urozený pane, pane mój milostivý! Služba má VMti! Jakož mi VMt píšete o listech odpoviedajících: račte věděti, že by již měly u VMti býti. Neb to mú vinú nenie, že sě to prodlilo, nebo od druhých panoší tak spěšně pečeti mieti nemohl sem. A o voziech, jakož VMt píšete, psal sem do Sedlčan i do jiných městeček slal; ne- mohu tomu rozuměti, bych to co mohl zjednati; nebo lidé od svých pilných děl ne- chtějí sě odtrhnúti. A také račte věděti, že Matěj z Todně chce VMti penězóm prodlenie dáti, než tohoto žádá, jestliže by králóv úrok byl, aby jej v tom VMt zastala. Scriptum Zwiekow dominico post Natiuitatem Marie, annorum oc LVIII°. Lipolth ze Rzavého, purgrabie Zviekovský. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, hauptmanu v Slezí, pánu mému milostivému. 1669. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: posílá přípis od Humprechta oc. (K) B. m. 1458, 14. září. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 8. č. 8. Urozený pane, pane milostivý! Služba má VMti! Posielám VMti přípis od Humprechta. Račte VMti na to pamět mieti, aťby dokonán byl; nebť jest tomu krátká chvíle, ješto má jemu dokonán býti. Také jakož VMt rozkázala, aťbych vozy formanské zjednal VMti: račte věděti, žeť sěm toho s pilností pilen, nemohu nikdež 11*

Strana 84
84 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. zjednati, ješto nynie lidé o svém dělajie. Scriptum feria V. ipso die Exaltacionis Lipolth ze Rzavého, purgrabie Zviekovský. sancte Crucis anno LVIII. Urozenému pánu, panu Janovi z Rosmberka, pánu mému milostivému dd. 1670. Písař Třeboňský hejtmanu Jarohněvovi z Úsuší: o novou valchu pro soukeníky Třeboňské. (M) V Třeboni 1458, 29. září. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 Mr, 5. a. Služba má napřed, pane Jarohněve milý. Prosímť tebe, sám za to pomni mluviti s páně Mtí o ty dobré lidi súkeníky o tu valchu; nebť nynie do Svinuov postavy válet voziti musijí, což jich koli udělají, nemohúce jich zde v Třeboni váleti, ješto jim to s velikú škodú a nákladem přicházie. A proto vždy knězi opathovi platiti musejí zplna, jako by v jeho valše váleli. A mluvil včera jeden s súkeníkuov se mnú téměř z nich nejzásobitější, jestliže jim páně Mt nekáže valchy jinde udělati, že se chce konečně pryč stěhovati; a rozumiem tomu, jestliže se ten pryč odstěhuje, že se i jiní vedle něho odtrhnú; neb někteří z nich téměř jím stojie, že se při zámku držie. Pak sám rozuměti muožeš, jaká by to škoda páně Mti na zámku byla, kdyby se ti lidé od zámku odtrhli, a vieš, žeť se jest Přespole pro tu valchu pryč stěhoval; protož pomni o to pilně mluviti. Datum Trzebon feria VI. in die sancti Rehoř Claryc. Michahelis archangieli anno domini oc LVIII°. Urozenému panoši Jarohněvovi z Úsušie, hetmanu na Třeboni, přieteli na mně laska- vému, buď dán. 1671. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o zavraždění člověka, o berni z klášterství oc. (K) B. m. 1458, 2. října. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 8. č. 9. Urozený pane, pane milostivý! Služba má VMti! Dávám VMti věděti, že před časem některaký člověk s Pieseckého zbožie zabil tu v přěd městem v Piesku člověka, a ten kterýž jest zabit, má bratra za VMtí v Sedlčanech. I žádal toho váš člověk na Pieseckých, aby sě pravedlivě stalo, a právo aby učinili, tak jakž na to slušie. Nemohl jest toho váš člověk na nich mieti. Pak nynie ten člověk, kteříž jest účinek učinil, přišel do Sedlčan beze všeho glejtu; i stavil jest jej váš člověk z tvé milosti, kteříž jest jemu bratra zabil, žádaje práva naň spravedlivého. Protož VMt račte mi o tom rozkázati, nebť u vězení sedí. Také VMt račte ten list Humprech- tovi kázati dokonati a jej poslati bez meškánie, nebť jest již ten čas minul, ješto měl dokonán býti; a toho čekáme na každý den, ješto nás z toho napomene. Také račte pomnieti na list Milotovi a na penieze Radkovcovi, ješto máte dáti VMt na sv. Havel nynie příští. — Jakož VMti byl list poslán ortelu o Petra Lúlu o berni:

Strana 85
Dopisy z roku 1458. 85 i psala mi jest VMt, abych to dal VMti věděti o té berni, kterak jest. Rač VMt věděti, že za VMti, jakž ten zámek držíte, ani za pana Hájka nikdá berně sú ne- dávali, než za pokoje za krále Václava, kdy jest na klášter položil, tehdá sú berni dávali; ale i já toho neviem, kterak sú dávali. Račte o tom rozkázati, aťby o to miesto měli. Scriptum feria II. post sancti Remigii anno LVIII. Lipolt ze Rzavého, purgrabie Zviekovský. Urozenému pánu, panu Janovi z Rosmberka, pánu mému milostivému dd. 1572. Jan z Rosenberka purkrabí Zvíkovskému: o zavraždění člověka, o penězích, o berni oc. (K) Na Krumlově 1458, 5. října. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 8. č. 10. Jan. — Lippolte milý! Jakož nám nynie píšeš, kterak by člověk náš jednoho z Pieseckého zbožie vsadil ku právu v Sedlčanech, kterýž jemu jeho bratra zabil, a že je žádal před tiem na Pieseckých, aby sě jemu o to spravedlivě stalo vedle práva, a toho od nich mieti nemohl: porozuměj tomu, proč sě toho nestalo, poněvadž člověk náš toho na nich žádal. A v té mieře nechť týž člověk posedí, a kterak sě Piesečtí k tomu mieti budú. Stanú-liť se a tobě psáti budú, ukaž na nás, ať s námi o to mluvie neb nám píší; a daj nám to věděti, kterak oň stojie, a svój rozum také piš. A o toho kováře, jakož píšeš, daj jej na rukojemstvie dobré v padesát kop, aby jím jist byl, poněvadž žádný naň nestojí. A o Radkovci, jakož nám to připomínáš, vděčni jsme od tebe toho; jestliť doma nynie, aneb bude-liť v té mieře doma, mluv s ním, ať nám to k libosti učiní a těch peněz počeká do sv. Jiřie. Pakli by tomu porozuměl, že to býti nemuož, ale daj nám to bez meškánie věděti. — Pak o berni tak nám sě zdá, poněvadž je za Hájka ani za nás nikdá neplacena, že my královských berní neumieme snímati ani nám se to hodí, ač přišla-li by kdy v budúcích časiech. A poněvadž jsú s uobú stranú o té berni žádné zmienky neučinili, nechť sobě o to dobré lidi volé, a ti ať je o to rozdělé. Pakli by jich ti smluviti nemohli, ale nechť sě k nám utekú, a my jim raddu dáme, kterak by mezi nimi měli vypověděti. — A také milý Lippolte, mluv s Johannesem písařem, jednú-li či dvakrát jsú peniezi od Předbora přijímáni; to nám daj rozumně věděti, neb jemu máme penieze o sv. Havle dáti. A listy hlavnie sme tam již poslali po Svatomírovi, o kteréš píšeš. Datum Crumlow feria V. post Francisci anno oc LVIII. Lipoltovi. 1673. Písař Chousnický stvrzuje písaři Dobronickému příjem peněz. (M) V Chousníce 1458, 18. října. — Orig. arch. Třeb. II. 38. 1. Já Petr Maksant, písař úřadu Chúsnického, vyznávám tiemto listem před

Strana 86
86 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. každým, ktož jej čísti nebo čtúce slyšeti budú, že slovutný Johannes, písař Dobro- nický úřadu Přibenického, dal mi jest CC m z úřadu svého na úroky komornie, jakož dnes datum této quitancí svědčí. Tomu na svědomie svú pečeť přitiskl sem k tomuto listu. Datum Chúsník feria IIII. post sancti Galli annorum domini oc LVIII°. 1674. Purkrabí Zvíkovský Krumlovskému, aby si poslal pro peníze. (K) B. m. 1458, 12. listopadu. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 3. č. 5. Službu svú vzkazuji, urozený přieteli milý! Jakož jest páně Mt rozkázala, aťbych sto kop zjednal a vám dal věděti, aby po ně poslal: vědětiť dávám, přieteli, žeť sěm ty penieze poslal do Dívčic po paní Zdeny ženy mé, a tu je vezmeš u Hynka. Protož, milý přieteli, to věda, již toto opatř, jakž umíš, a k sobě je vezmi. Datum dominica in die quinque fratrum anno LVIII. Mikuláš ze Rzavého, purgrabie Zviekovský. Urozenému panoši Zachařovi z Nemyšle, purkrabí na Krumlově, přieteli mému mi- lému d. d. 1675. Třeboňský písař prosí Jana z Rosenberka o registra svého předchůdce. (M) V Třeboni 1458, 29. listopadu. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 Gs, 9. Urozený pane, pane muoj milostivý. Prosím VMti, račte na to paměť jmieti, aťby registra Mathiášova byla k VMti vzata a srovnána, aťbych já z nich mohl po- rozuměti, kto jsú úrokuov nedodali, i věděl, koho z čeho upomínati, i také pro mejto abych toho zprávu vzal, co bych jměl spravedlivě bráti. A prosím VMti, abyšte to ráčili shodlati, když by pan Bechyně s Rúbíkem jměl býti, aťbych toho jednú jezdú odbyl, a mohlo-li by to na vaši chvíli hned po této neděli býti, neb v tuto neděli hosti čekáme z Kamejka i odjinud pro nekteraký mord, ješto jsú srokováni. A což by se potom déle dlilo, přiblížil by se čas otjezdu vašeho, ješto by se věci vaše ne tak dobře porovnati mohly. Což v tom ráčíte rozkázati, to račte dáti věděti. Datum Trzebon, feria IIII. in vigilia sancti Andree anno domini oc LVIII°. Rehoř Claryc. Urozenému pánu, panu Janovi z Roznberka, hejtmanu v Slezi, pánu mému milosti- vému buď dán. 1676. Písař Zvíkovský Janu z Rosenberka o záležitostech peněžních. (K) B. m. 1458, 13. prosince. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 3. č. 6. Urozený pane, pane milostivý! Služba má VMti! Jakož VMt rozkázala, abych VMti dal věděti, co jest úroka svatohavelského, a co z toho vydávám komornieho

Strana 87
Dopisy z let 1458—1459. 87 platu a purgrabí na jeho nájem hradu: rač VMt věděti, že jest úroka pravého i s berní, kteráž sě nynie vybierati má, bez schodkóv IIII XXXIIII kop V gr.; z toho sěm vydal komornieho platu CXXV kop, purgrabí na jeho nájem hradu Ij" kop; než berni mám ještě vybierati, a té jest bez schodkóv LXXXXVIII kop LVIII gr. V Letovském úřadu sešlo na berni XXI XLVII gr., neb VMt rozkázala, abych s nich nebral. V Milevském úřadu sešlo XLI I VI gr. V d., ješto VMt kázala knězi opatovi stúpiti, to jest jednoho úroka krom jiných věcí. Také VMti poslal sěm ne- dávno C kop z toho úroka svatohavelského nynějšieho. Také v tomto polúletí jsú příjmy rozličny, ješto toho VMti neviem podobně pověděti, neb sě ty věci měnie. Také z toho jest vydáno na rozličné věci, ješto VMt bohdá uslyší na počtu, co jest z toho vydáno. Scriptum feria IIII. ipso die sancte Lucie virginis, anno LVIII. Jan z Vesce, písař Zviekovský. Urozenému pánu, panu Janovi z Rosenberka, pánu mému milostivému d. d. 1677. Třeboňský hejtman Janovi z Rosenberka: že Heřman z Hrádku chtěl by koupiti Bečice. (M) V Třeboni 1459, 12. ledna. — Orig. arch. Třeb. II. 349. 1 a. Urozený pane, pane muoj milostivý! Věděti VMti dávám, že jest se mnú mluvil Heřman s Hrádku, že by chtěl u VMti ves Bečice v Přibenickém panství kúpiti, jestliže by VMt ráčila jemu prodati: i zdá-li se VMti, račte o to s purgrabí rozmluviti, a jestliže by se VMti zdálo to učiniti, aťby jej purkrabie z Jistebnice obeslal, aťby tu přijel. — Také jest se mnú Unka, nebožce Prokopuov otec, mluvil a pravě, že nevie, jestli ten kožich zaplacen, kterýž jest VMti nebožtík Prokop prodal; VMt račte se o to na Johanesovi Rythšawerovi a na Bebtovo zeptati, oni by o tom měli věděti, jest-li zaplacen či nic. — Jakož mi VMt psala, abych v Ji- stebnici v tento úterý najprv příští byl k stupování Kozskému a jiným: i prosím VMti, muož-li to býti, račte mě toho zbaviti, nebť mám nynie pilné věci VMti i své jednati; poňavadž tu purgrabie a Rús budú, zdá mi se, že jest na tom dosti. Datum Trzebon, feria VI. ante Marcelli anno domini oc LIX°. Jarohněv z Úsušie, hawptman na Třeboni. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka havpnanu v Slezi, pánu mému milo- stivému dán. 1678. Úředníci Zvíkovští Janu z Rosenberka: omlouvají se, že nejsou hotovi s počtem oc. (K) B. m. 1459, 15. ledna. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 7. č. 10. Urozený pane, pane milostivý! Službu naši VMti. Jakož VMt rozkázala, abychme před VMtí byli v středu s počtem: rač VMt věděti, že některé věci máme

Strana 88
88 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. dosti pilné. Rádi bychom to sobě zjednali. Berně, kteráž sě nynie VMti vybierá, rozkázali sme, aby tento týden dodána byla. Doufáme VMti, že v tom nám za zlé mieti nebudete, že na ten den nebudem; než boh[d]á v pondělí konečně budem s těmi se všemi výpisy, jakož VMt rozkázala. Račte věděti, žeť sme s lidmi mluvili od VMti o ty penieze pójčené; chtieť rádi do toho času počekati. A tohoť VMt ústně zpravím, když u VMti budu. Scriptum feria II. ante sancti Anthoni anno Mikuláš ze Rzavého, purgrabie Zviekovský, Lipolt ze Rzavého, LIX. Jan z Vesce písař Zviekovský. Urozenému pánu, panu Janovi z Rosenberka, hajtmanu v Slezí, pánu našemu milo- stivému d. d. 1679. Jan z Rosenberka stvrzuje příjem úrokových peněz. (M) B. m. 1459, 20. ledna. — Orig. archivu Třeboň. II. 38. 1. My Jan z Rozmberka vyznáváme tiemto listem, že jako dnes datum tohoto listu přinesl nám Habart od Maksanta písaře Chúsnického XIII ; s těch jeho quit- tujeme a prázdna činíme. Datum sabato post Anthonii anno oc LIX°. 1680. Hejtman Třeboňský stvrzuje lovčímu příjem peněz na dílo panské okolo města. (M) V Třeboni 1459, 29. ledna. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 Wa, 3. Já Jarohněv z Úsušie, hauptman na Třeboni, známo činiem tiemto listem, že sem přijal od Šetele lovčieho dvadceti kop peněz lesních na dielo panské, kteréž sě dělalo okolo města, z kterýžto [sic] peněz já početh dále mám páně Mti učiniti. A z těch XXti kop grošuov téhož Mikuláše Šeteli mocí listu tohoto kvituji a prázdna činím. Datum Trzebon feria II. post conuersionem sancti Pauli anno domini oc LIX°. 1681. Hejtman Třeboňský Janovi z Rosenberka: o věřitelech Rosenberských, o berních, o Petrovi z Lindy. (M) V Třeboni 1459, 4. února. — Orig. arch. Třeb. I. A. 1 Aa, 14. g. Urozený pane, pane muoj milostivý. Na vědomie VMti dávám, žeť sem byl v Hradci u Štítného a Noskovského, takť pravie, že chtie rádi kúpiti, zvlášt za to prosie, což by mohlo býti najblíž od Soběslavě, a když budú obesláni k uohledánie, že chtie přijeti a chtie kúpiti za IIm. Než Albrecht nechce kúpiti tak daleko; a o Knaura, ten pravie, že tento pátek najbližší nemuož, ale potom což bude moci najspieš že chce přijeti. Protož VMt dajte mi věděti, mámli tento pátek přijeti, čili

Strana 89
Dopisy z roku 1459. 89 mám Knaura čekati. Pak o Kunšovi teďť listy jeho VMti posielám, po nichž se muožete zpraviti. Také račte věděti, žeť mi jest pan Čeněk pravil, že berníci s každé osoby po 1 groši zámazného berú; protož VMt [rač] o tom rozkázati, máli se to také s lidí sebrati. Než já sem slyšal, že jsú první berní s lidí panství vašeho toho zámazného nic nedali na tom sedpění] v Budějovicích. Také račte věděti, že mě Rehoře Petr z Lindy obeslal, že máť na Bukovště X kop úroku zapsáno; i žádal na mě, abych jemu dal lidí vyznamenání odtud a od každého zámazné, aby z nich berni zpravil, a že se jemu prve tak stalo. A já sem jemu na VMt ukázal. Datum Trzebon dominico post purificacionem sancte Marie virginis anno domini oc LIX. Jarohněv z Úsušie, hejtman na Třeboni. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmbergka, hejtmanu v Slezí, pánu mému milosti- vému buď dán. 1682. Jan z Rožmberka Přibíkovi z Kolence, aby vydal ryby Jindřichovi Týnskému. (M) V Krumlově 1459, 25. února. — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 17. Jan z Rozmberga, hawptman v Slezi oc. Přibíku milý! Žádámeť s pilností, aby panu Henrichovi Týnskému dal čtyři čebry ryb a deset štik, čtyři štiky větčie a šest menších. Datum Crumlow dominico post s. Mathey apostoli, anno domini oc LIX°. Famoso Przibikoni de Kolenecz, magistro piscinarum, nostro fideli dilecto. 1683. Třeboňský hejtman a Dobronický purkrabí Janovi z Rosenberka: o prodeji některých zbytků Přibenického panství Táborským. (R) V Dobronicích 1459, 2. března. — Orig. arch. Třeb. II. 349. 1. a. Urozený pane, pane náš milostivý. Jakož VMt vyslala nás na Thábor o jed- nání těch věcí: račtež VMt věděti, že jsme ty a takové věci od VMti nám poručené snažnú pilností jednali, chtiece to k miestu přivésti. I podáno nám jest od nich za každú kopu platu po XIII kopách grošuov, a my jsme jim pustili po XVI kopách grošuov; a za lesy, kteříž k tomu a mezi jich lesy příležie, a těch nenie lesóv za padesát lánóv vedle rozumu našeho, za ty lesy jsú nám podávali VI° kop grošuov, a my jsme jim pustili za VIIIj kop grošuov. A v tom jsú sobě vuoli pozuostavili, že to chtie na obec vznésti a zvědúce úmysla jich svolenie chtie k VMti nemeškajíc vyslati, a nebude-li prve, ale konečně od tohoto pondělého neb úterého v témdni; a odpověď na ty věci VMti dáti chtěli ten trh dále konati, i nás k tomu času také chtie obeslati, abychom s nimi k VMti přijeti. A o jiné věci, když k VMti bohdá Archiv Český XIV. 12

Strana 90
90 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. přijedem, šíře a dále VMt zpravíme, kterak jsme ty věci jednali. Scriptum in Dobro- nycz feria VI. post dominicam Oculi, anno nativitatis Christi oc LVIIII°. Jarohněv z Úsušie, hawptman v Třeboni. Jan z Petrovic, purkrabie na Dobronicích. Urozenému pánu, panu Janovi z Rosenberka, hawptmanu v Slezí, pánu našemu mi- lostivému buď. 1684. Jan z Lažan Janovi z Rosenberka: o dluzích někdejšího Rosenberského poddaného Tůmy. (M) V Bechyni 1459, 5. března. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 G2, 9. Urozený pane, pane muoj milostivý, služba má napřed VMti. A jakož Tuoma, listu tohoto ukazatel, byl jest za VMtí v Potalově,*) a tu úředníci VMti nemohúce na něm úrokuov mieti pro chudobu, tak že jest zaseděl IIj kopy grošóv, a v tom sfrejmarčil se jest s jiným člověkem za mě; a já nevěda o tom, by on tak mnoho zaseděl VMti, i přijel sem jej. A když jest za mě dosedl, tehdy úředníci VMti přísně na něm úrokóm chtie, jakožť jest již, jsa za mnú, těch úrokuov zadržalých L grošuov splnil a sto grošuov ještě zuostává. I prosím já VMti, račte již s ním o těch sto grošuov milostivě naložiti, neb jestliže by VMt toho neráčili učiniti, jinak tomu nerozumiem, než že by mi ten purkrecht skrze takové úroky opuštěn byl. A tohoť prosím milostivé odpovědi od VMti. Datum Bechyn, feria II. post trans- Jan z Lažan a z Bechyně, lacionem s. Wenceslai anno oc LVIIII°. Urozenému pánu panu Janovi z Rozmberka, pánu mému milostivému det. *) Ves někdy k Přibenicím patřící, nyní les. 1685. Anežka z Rosenberka bratru svému Janovi: aby nařídil úředníkům vydati panně Anežce, čeho jest jí potřebí. (R) (V Třeboni 1459), ve čtvrtek po sv. Rehoři (15. března). — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 5. Tištěno ve Sborníku Historickém, vydaném r. 1882 na oslavu desítiletého trvání Klubu Historického, str. 115. 1686. Jan z Lobkovic Rousovi z Čemin: že by vyměnil Dobronice za Lobkovice. (M) Na Helfenburce 1459, 19. dubna. — Orig. arch. Třeb. II. 337. 1. Služba má, urozený přieteli dobrý! Slyším, že pán chce odbýti Dobronic i jiné sbožie Přibenické, což jest po řeku a ještě prodáno nenie. Prosím tebe, se pánem mluv, ráčí-li frajmarčiti Dobronici i tiem jiným sbožím na Lobkovice s jiným zbožím, kteréž mám za Prahú; a což by bylo páně sbožie lepšie, to já chci do-

Strana 91
Dopisy s roku 1459. 91 platiti; a porozuměje v tom, což jest páně úmysla, na miesto daj mi to věděti listem svým. Datum Helfmburk, feria V. ante sancti Georgi annorum oc LIX°. Jan z Lobkovic. Urozenému panoši Janovi Rúsovi z Čemin, přieteli mému dobrému. 1687. Purkrabí Zvíkovský Krumlovskému a Rousovi: o záležitostech peněžních. (K) Na Zvíkově 1459, 20. dubna. — Orig. pap. arch. Orlického VII. G7, 8. č. 11. Služba má napřed, urození přietelé milí! Prosím, dajte mi radu k tomuto, že Buzický chtěl by penězóm hlavním od nebožtíka Jíry odkázaným na den sv. Jiřie. A já tak v brzké chvíli neviem jich kde vzieti. I obeslal sem jej, toho žádaje, aby do tří neděl toho v stání pobyl; i ještě o to odpovědi nemám od něho. I toho sem dotekl, aby do páně Mti příjezdy toho nechal; pak neviem, to učiní-li. Také dajte páně Mti věděti, že Zpěvák puol léta dává napřed JMti věděti a chtě o sv. Havle příštiem jistinu mieti vedle listu hlavnieho. A také peněz tako]vých zbytečných nenie, z čeho dáti měl bych, než králově Mti příslušějící, ty ležie. Odpovědi žádám. Datum Zwiekow feria VI. ante sancti Georgii anno oc LIX°. Nicolaus de Rzawy, purgrauius Zwiekowiensis. Urozeným panošiem Zachařovi z Nemyšle purgrabie na Krumlově, a Janovi Rúsovi z Čemin, přátelóm milým d. 1688. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o dvou krádežích a o udání jiných dvou lidí. (K) Na Zvíkově 1459, 5. května. — Orig. pap. arch. Orlického IV. K. 11. Urozený pane, pane mój milostivý! Račte VMt věděti, že mám jednoho u vazbě, kterýžto almaru v Sedlčanech vylámal a vzal z nie peněz ke čtyřem kopám; to učiniv, přišel pod Zviekov, i počel penieze čísti, a ten jistý z Sedlčan dával zna- menie, kteraký pacholek jest a v čem. I jest s ním o to umluveno, a on dobrovolně sezna sě k tomu, že jest tiem vinen. I piší mi Klatovští oň, jakož list jich VMti posielám. Také jednoho z Kluk v vazbě mám, kterýžto svému hospodáři, u kterého slúžil, vzal jemu samostřiel i s přípravú, a k tomu sukni, a s tiem postižen na cestě a s jistinú na hrad přiveden. Také račte VMt věděti, že Šerkyně, kterýžto odpraven jest na Klenovém, vyznal na Valéška mlynáře, člověka vašěho, že by s Benéškem u něho potřeby sobě brali; a ten také na Zviekově sedí. Prosím od VMti o tomto rozkázánie. Scriptum Zwiekow sabbato post Ascensionem Domini anno oc LIX°. Nicolaus de Rzavý, burgravius Zwiekowiensis. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, hauptmanu v Slezí, pánu mému milostivému d. 12*

Strana 92
92 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1689. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: aby pohořelému bylo dříví dáno. (K) B. m. 1459, 15. května. — Orig. pap. arch. Orl. IV. K. 12. Urozený pane, pane mój milostivý! Dávámť věděti, žeť jsem Divišovi psal o Ondru, služebníka VMti, aby jemu jakožto shořelému les dal a propustil, jakož od starodávna jiným služebníkóm k taczie potřebě bez otpory dáváno jest; a on sě tomu odpierá a na mé psaní sě neobracuje, bráně sě, že králuov služebník nenie. Protož VMt rač jsama jemu o to psáti, nebolito s královú Mtí dáti mluviti, aby sě jim tak stalo, jakož od staradávna bylo právo služebníkóm. Datum feria III. post Mikuláš ze Rzavého, purkrabí Zviekovský. Penthecosten anno oc LIX°. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozenberka, hauptmanu v Slezí, pánu mému milostivému. 1690. Jan z Rosenberka purkrabí Zvíkovskému: o záležitostech peněžních. (K) Na Krumlově 1459, 20. května. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 8. č. 12. Jan z Rozmberga hawptman v Slezí. — Mikuláši milý! Psaní tvému sme srozuměli. Jakož píšete, kterak Janek s Hrádku položil drobných peněz CLXXIII m X gr., a doložiti jmá v středu LXI , a že ty z úřadu muožeš mieti XXX m. Toť učiním II°LXIIII I X gr.; ústatek my pošlem, dá-li Buoh, k tomu času LP L gr., tak že bude III° m XV gr. Tiem odbud Winterberského a list od něho vezmi. Pak o paní z Lazka, Koktanovu ženu, té daj CLXIX zlatých uherských, a za LXIX zlatých rýnských daj peněz po polúkopí, kteréžť také pošlem; a ostatek, totiž XXII XVIII gr., drobnými penězi, ty také pošlem do Strakonic k tomu času, jakož píšeš; tu je všecky spolu najdeš. A ostatek tě dále ústně zpraví ten, kohožť tam s nimi pošlem. Odbuda, vyvadiž list, a učiň v tom pilnost svú, jakožť věříme. A o stúpenie zbožie také poručíme k tomu dni, jakožs zuostal, aťby vždy námi nic nesešlo. Datum Crumlow dominica Trinitatis, anno domini oc LIX°. Famoso Nicolao Withoni de Rzawy, burgravio in Zwiekow, nostro fideli dilecto dd. 1691. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o zadrželých úrocích rychtáře z Huzenic. (K) Na Zvíkově 1459, 29. května — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 8. č. 13. Urozený pane, pane mój milostivý! Račte VMt věděti, že Jan rychtář z Huze- nic zuostal VMti zadržialých úrokóv XII I XXVII gr. V dn.; i provodí těmi lidmi, kteřížto VMti byli peněz pójčili prvnie pójčky, že jemu to nenie na úrociech sraženo, a toho pokládá šesst kop. I také v nebožtíkově Janově registrech nalezeno, že mu sraženo nenie. Již VMt tiem račte hýbati, jakž ráčíte, a o ostatečních penězích račte

Strana 93
Dopisy z roku 1459. 93 s ním milostivě naložiti vedle zdánie VMti, a mně dále o tom rozkázati. Scriptum Zwiekow, feria III. post festum Corporis Christi annorum oc LIX°. Nicolaus de Rzawy, purgravius Zwiekowiensis. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, hauptmanu v Slezí, pánu mému milo- stivému d. 1692. Jan z Rosenberka písaři Třeboňskému: že Bickovi z Slověnic úroky odpouští. (M) B. m. 1459, 30. května. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 Gf, 9. Jan z Rozmberga, hauptman v Slezi. — Rehoři milý. Věděti dáváme, že sme odpustili Petrovi Bickovi z Slověnic XXIII groše úroka; to věda, aby jeho dále ne- upomínal. Datum feria IIII. post Urbani anno oc LIX°. Famoso Gregorio Klarycz, notario bonorum Trzebon, fideli dilecto. 1693. Tomek nejvyššímu písaři páně z Rozmberka: o penězích. (K) Na Zvíkově 1459, 12. června. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 7. č. 9. Služba má napřed, pane Mikuláši milý! Prosím, vzneste na páně Mt, žeť mám peněz z těch úrokóv zadržalých kop čtyřidcet a pět, ráčí-li JMt je vzieti; neb od Buzického také list páně vyvadil sem, a dal sem z těch peněz zadržalých i jiných sto kop jistiny a pět kop úroka, kromě nádavkóv na zlaté; neb zlatí v listu toliko stáli sú po XXXII gr., a já zlaté mám po XL gr. Prosím, račte mi o tomto věděti Thomek. dáti. Scriptum Zwiekow, feria III. ante sancti Witi, anno oc LIX°. Slovutnému panu Mikulášovi, najvyššiemu písaři páně z Rozmberka, mně přieznivému d. 1694. Jan z Rosenberka svému písaři v Třeboni: že Radonickým úrok svatojirský odpouští. (M) V Třeboni 1459, 17. srpna. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 Gr, 9. Jan z Rozmberka, hauptman v Slezí. — Rehoři milý. Odpustili sme lidem z Radonic pro jich chudobu úroka svatojiřského minulého II kopy XXVIII grošuov, a Miletínským pro někdajší shořenie Ij kopy. Protož to věda, již jich z toho ne- upomínaj. Datum Trzebon, feria VI. post assumpcionem Marie virginis gloriosissime anno oc LVIIII°. Famoso fideli nostro dilecto Gregorio Claricz, bonorum Trzebon notario, detur. 1695. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: posílá listy odpovědné Vratislavským. O medu oc. (K) B. m. 1459, 11. září. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 8. č. 14. Urozený pane, pane mój milostivý! Rozkázáním a psaním VMti obeslalť sem

Strana 94
94 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. všecky zemany a služebníky, aby Vratislavským odpověděli. A tiehd ty listy odpo- viedací já i s nimi posieláme. Také med picí hotov jest, čtyři súdci, jakož VMt psala; komuž rozkážete, pošle se. Také VMt jmá tu na Zviekově dva hrdnce medu, jakož VMti dali na Zviekově. A tři hrdnce medu dostaly se od vašich včel, a tři sme kúpili, a čtyři hrdnce jmá Lulla má dáti za vinu. A káže-li VMt viec medu kúpiti, račtež dáti věděti; ale drah jest, hrnec po XXV a XXVI gr., a málo veliký za XXX gr. Takéť sem mluvil s [Zpěvákem; chce VMti sto zlatých nechati v témž jakož prvě, a ostatek aby jemu VMt dala. Také VMti posielá se každý úrok, kterýž se béře zvlášče, a komu sě dává komorní plat, ve jméno se píše. Datum feria III. post Natiuitatis virginis Marie gloriosissime, anno oc LIX°. Mikuláš ze Zrzavého, purkrabí Zviekovský. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozenberga, hauptmanu v Slezí, pánu mému milostivému. 1696. Jan z Rožmberka Přibíkovi z Vracova: aby vydal ryby opatovi Zlatokorunskému. (M) V Krumlově 1459, 28. září. — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 17. Jan z Rozmberka, hauptman v Slesii oc. — Přibíku milý! Daj knězi opa- thovi i konventu do kláštera Korunského desět čebruov ryb. Datum Crumpnow f. VI. ipso die sancti Wenceslai, martyris gloriosi, anno oc LIX°. Famoso Przibikoni de Wraczow, magistro piscinarum, fideli nostro dilecto d. 1697. Jan z Rožmberka Přibíkovi z Vracova: aby vydal ryby Zachařovi z Nemyšle. (M) V Krumlově 1459, 1. října. — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 17. Jan z Rozmberka, hauptman v Slesi oc. — Přibíku milý! Daj Zachařovi z Nemyšle jeden čber ryb, to jest vuole našě. Datum Crumpnow feria II. ipso die sancti Remigii, anno oc LIX°. Famoso Przibikoni de Wraczow, magistro piscinarum, fideli nostro dilecto, d. 1698. Jan z Rožmberka Přibíkovi z Vracova: aby vydal ryby. (M) V Krumlově 1459, 9. října. — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 17. Jan z Rozmberka, hauptman v Slesi oc. — Přibíku milý! Daj Přibíkovi Hovnovi dvadceti kapruov. Datum Crumlow feria III. ante Calixti annorum domini oc LIX°. Famoso Przibikoni de Wraczow, magistro piscinarum, fideli nostro dilecto, d.

Strana 95
Dopisy z roku 1459. 95 1699. Jan z Rožmberka Přibíkovi z Vracova: aby vydal ryby Anežce z Rožmberka. (M) B. m. 1459, 10. října. — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 5. Jan z Rozmberga, haupman v Slezí oc. — Přibíku milý! Žádámeť, aby dal panně Anežce, sestře našie, do Třeboně 4 t. ryb a k tomu 10 štik, 6 menších a 4 větších. V tomť jest naše plná vuole. Datum f. IIII. ante Calixti anno oc LIX°. Famoso Przibikoni de Raczow, magistro piscinarum, fideli nostro dilecto, detur. 1700. Jan z Rožmberka Přibíkovi z Vracova: aby vydal ryby Súdkovi (M) V Krumlorě 1459, 23. října. — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 17. Jan z Rozmberka, hauptman v Slesi oc. — Přibíku milý, daj Súdkovi čber ryb! Datum Crumpnow f. III. post XIM virginum, anno oc LIX°. Famoso Przibiconi, magistro piscinarum, fideli nostro dilecto, d. 1701. Chousnický písař písaři Třeboňskému: o pozůstalosti faráře Lomnického Kabele. (M) V Soběslavi 1459, 2. list. — Orig. arch. Třeb. I. B. 5AE. 3. Službu svú vzkazuji, kmotře a přieteli zvláště milý. Johannes Plzák subdiacon mě zpravil i tudež Silvester mistr školní, že by témuž Plzákovi nebožčík kněz Kabele, farář Lompnický, svuoj viatik odkázal, a žej to v kšafftu jeho zapsáno týmž Sil- vestrem věcmi mezi jinými. I prosímť, poptaj se na ten kšaft a na viatik pro mú službu a dopomoz jeho témuž Plzákovi, nebť jest pacholek chudý. Také Beneš súken- ník od nás mě zpravil, že by jemu nebožčík za sukno zuostal několik mezcietma grošuov, a viemť, žeť by ten člověk jinak neřekl, a takéť to chce svědomím pro- vésti. A Silvestrovi zuostal X grošuov; ty sú také v kšaftu zapsány. I věřímť, že se k tomu přičiníš, ktož se v jeho statek uváží, aby ten dluh také podstúpil a na jeho duši nenechal. A zvláštěť o ten viatik prosím; Silvestr tenť jej pozná i kněz Václav Benešovský farář; i věřímť jako přieteli, že se k tomu s pilností přičiníš. Datum Sobieslaw, feria VI. post omnium sanctorum seu in die animarum. Maxanth písař Chúsnický. Slovutnému Mathiášovi z Úšova, písaři úřadu Třebonského, kmotru a přieteli zvláště milému. 1702. Písař Zvíkovský Janu z Rosenberka: o registrech opata Milevského. (K) B. m. 1459, 2. listopadu. — Orig. pap. arch. Orlického VII. B. fasc. 24. č. 1. Urozený pane, pane mój milostivý! Služba má VMti vždy hotová! A když VMt byla na Zviekově, tu kněz opat Milevský položil u mne registra klášterská

Strana 96
96 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. k žádosti VMti, a s těch mě napomínal, a nynie mi píše horlivě, jakož VMti list jeho posielám. Protož což VMt rozkáže mi s těmi registry učiniti, toť udělám; nebť sem i knězi opatovi psal, že bez rozkázanie VMti těch registr nedám jemu, neb že jest to k žádosti VMti ke mně položil, ale ne k mé žádosti. Datum feria VI. in die Sigmund písař na Zviekově. Animarum anno oc LIX°. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozenberka, hauptmanu v Slezí, pánu mému milostivému. 1703. Purkrabí Zvíkovský Janovi Rousovi: o přímluvu za služebníka. (K) Na Zvíkově 1459, 2. listopadu. — Orig. pap. archivu Vorl. IV. K. 13. Službu svú vzkazuji, urozený přieteli milý! A prosím tebe o tohoto pacholka Kozla služebníka páně, čehož tě ústně zpraví, že jemu v tom raden a pomocen budeš ku páně Mti, aby mu JMt pomoc k městóm k Piesku a k Vodňanóm učinila a k úředníkuom, kteříž tu budú, nebť sú jemu ta města rok položili před ty úřed- níky. Datum Zwiekow, feria VI. post Omnium Sanctorum. Anno domini oc LIX°. Mikuláš ze Rzavého, purgrabie Zviekovský. Urozenému panoši Janovi Rúsovi z Čemin, přieteli mému milému d. 1704. Tomek Janovi z Rosenberka: o úrocích zadržalých. (K) Na Zvíkově (1459, 11. prosince?). — Orig. pap. arch. Orlického IV. K. 111. Urozený pane, pane mój milostivý! Račte VMt věděti, že peněz z úrokóv zadržalých mám hotových XXVI kop, ač nebude-li viece, neb ještě viece měli by mi přinésti. Než prosím, o tomto račte mi VMt rozkázati, že druzí jsú velmě chudí, a někteři [veljmi sě proti registróm Gograrovým zpierají, že by toliko dluž ni njebyli A tak s nimi mnohé nesnázě mám, i nemohu jim jiným [o]dpierati, než kteří mi v tom nechtie věřiti, když by VMt mě k počtu obeslal, aby i ti se mnú před VMtí stáli, a že bych těch úrokóv zadržalých registra stará nebožce Smetanova s sebú vzal, bylo-li by v čem obmeškáno, aby i to ohledáno bylo. O tom VMt račte mi rozkázati, měl-li bych registra stará s sebú vzieti. A také chudým lidem některým ještě další roci jsú dáni. Scriptum Zwiekow feria III. post Concepcionem Marie Thomek. virginis. Uroz. pánu, panu Janovi z Rozmberka, hauptmanu v Slezí oc, pánu mému milostivému. 1705. Písař Zvíkovský Janu z Rosenberka: o úroku zaplaceném Dubňanskému oc. (K) B. m. a b. d. (1459?). — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 3. č. 25. Také račte VMt věděti, že sem poslal Dubňanskému lichvu; den sv. Havla

Strana 97
Dopisy z roku 1459. 97 jest jemu dána. I otázal jest Dubňanský těch, ktož sú jemu dávali, kéž jste mi ji- stinu také přinesli, na tom zavázav; i neřekl potom nic; než lichvu přijal. Také račte mi odpověď dáti VMt, oč sem VMti psal, jakožto o Lisu, což se jeho tkne, a o Buriana a o Býšovce i o jiné potřeby. Rukopis zrovna takový jako v listu písaře Zvíkovského Sigmunda 1459, 2. listopadu č. 1702. 1706. Úředníci Táborští Janovi z Rosenberka: o vraždě lidí z Ponědražky. (M) V Třeboni 1459, 12. prosince. — Orig. arch. Třeb. I. B. 5BC. 2. Urozený pane, pane náš milostivý. Věděti VMti dáváme, že teď přicházejí k VMti lidé vaši z Ponědražky jménem Kadolt a Cabalka, kteříž jsú člověka za- mordovali. A jakož VMt ráčí věděti, kterak jsú na statku zásobni, i ptali sme se; tak rozumieme, že potřebu vhodní (?) mají, tak jakož na ně slušie. Pak již VMt rač s nimi naložiti, jakž se VMti zdá. Datum Trzebon, feria IIII. ante sancte Lucie Jarohněv z Úsušie hejtman, anno domini oc LIX. Řehoř Claryc písař na Třeboni. Urozenému pánu panu Janovi z Roznberka, hejtmanu v Slezí, pánu našemu milosti- vému buď dán. 1707. Hejtman Třeboňský Janovi z Rosenberka: o vraždě ve Vitíně, o zajatém poddaném v Ličově, o penězích pro Anežku z Rosenberka. (M) V Třeboni 1459, 13. prosince. — Orig. arch. Třeb. I. B. 5BC. 2. Urozený pane, pane muoj milostivý. Věděti VMti dávám, že nynie u Vitíně lidé vaši zabili člověka vašeho, súsedé súseda, i utekli pryč ti mordéři: a protož což VMt o těch poběhlých rozkáže, to račte dáti věděti. A jakož VMt rozkázala o Jošta, aby pochován byl, račtež VMt rozkázati také o Stolaříka, který s ním sedí, mám-li jeho na rukojmě dáti; nebť Jošt vždy praví, že ničímž vinen nenie. Také račte věděti, žeť sem Sigmunda z Ličova obeslal, jakož ste rozkázali, o to, jakož jest Bolochovec u vás byl. A Sigmund mně odpisuje, že to, což mi jest prve psal, že mi v tom ještě stojí; a to první psaní jeho ke mně jest toto: že toho žádá, aby pan Krajieř aneb Bolochovec vzal sobě toho rok před někoho dobrého, i mne v tom podávaje, a že on Sigmund to provésti chce, že jest ten člověk, za kteréhož šacungk chtie jmieti, že jest v holdu jat. Druhé podává Sigmund, abych lidi vaše ku právu podal, a bude-li jim vašim lidem právem nalezeno vedle těch tejdinkuov, kteréž mezi sebú s panem Krajieřem mají, že by lidé vaši nebyli toho rukojemstvie prázdni a že by jměli plniti, že on chce vaše lidi bez škody v tom zachovati. Protož zdá-li se VMti, račtež s tiem Bolochovce obeslati, ať to k miestu vede. Také račte věděti, žeť mě Archiv Český XIV. 13

Strana 98
98 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. panna Anéžka obsielá, abych jí dal věděti, zač VMt má žádati o penězích k své potřebě; neb tito penězi zde jsú vydáni a budú na potřeby, a ještě nestačie. Protož račte na to pomysliti, čím ji ráčíte dále opatřiti, a mně to dáti věděti. Datum Trzebon, feria V. in die sancte Lucie anno domini oc LIX. Jarohněv z Úsušie, hejtman na Třeboni. Urozenému pánu panu Janovi z Roznbergka, hejtmanu v Slezí, pánu mému milosti- vému buď dán. 1708. Zvíkovský purkrabí oznamuje Janovi z Rožmberka zásilku medu. (M) Na Zvíkově 1459, (okolo 13. prosince). — Orig. arch. Třeb. Familie Rosenberg 22 e. Urozený pane, pane muoj milostivý! VMti posielám XV hrncuov medu: dva hrnce, ješto jsú přišly od vašich včel, a jeden hrnec kúpený od společníkuov, tři hrnce kúpené od Pališe z Veliké, tři hrnce od starého purgrabie, čtyři hrnce za viny od Luké z Milévska, dva hrnce, ješto sú VMti poctu dali, a toho mehu [sic prvé jest posláno VMti tři hrnce, a hrnec jeden od Tryzny. Také rač VMt věděti, žeť sú u mne byli služebníci k hradu a žádajíce toho na mně, abych jim psal přátel- ské smlúvy o Cipínovu dceru, jakož jest pojala pacholka Dobevského; a jáť sem jim bez vuole VMti svoliti nechtěl. A takéť pravie služebníci, žeby tu nápad VMti ne- byl. I račtež VMt v tom rozkázati a psáti, kterak mám se v tom mieti, než toliko jest vinna VMti, že jest bez přátelské vuole sama se vdávala. Datum Zwiekow, feria II. [sic] Lucie anno domini oc LIX°. Mikuláš ze Rzavého, purgrabie Zviekovský. Urozenému pánu panu Janovi z Rozmberka, hawptmanu v Slezí, pánu mému milo- stivému d. 1709. Úředníci Třeboňští Janovi z Rosenberka: o desátku faráře Ševětínského v Neplachově, o mordu ve Vitíně, v Ponědražce. (M) V Třeboni 1459, 15. prosince. — Orig. arch. Třeb. I. A. 3 Ka, 59 d. Urozený pane, pane náš milostivý. Přicházejíť k VMti lidé vaši z Neplachova, kteříž se zbraňují faráři Ševětínskému desátek dávati, i zpravieť VMt, pro kterú příčinu jemu desátku dáti nechtie z plna, a co se jim do faráře nedostává. Protož VMt račte jim obojím o tom rozkázati, aťbychom my věděli, při čem faráře i lidi zachovati. A jakož píšete o lidech z Vitína, kteříž člověka zamordovali, aťby jich statek opatřen byl, co tu odběžného, aby se neroztrhlo: jestiť ten statek opatřen rychtářem a konšely; pakliť se VMti zdálo, že by jměl ještě jinak opatřen býti, to račte rozkázati, kterak by se VMti zdálo. A o lidi z Ponědražky: mohúť V kop dáti

Strana 99
Dopisy z let 1459 a 1460. 99 i lépe; vedle toho račte s nimi naložiti vedle milosti. Datum Trzebon, sabato post sancte Lucie annorum domini oc LIX. Jarohněv z Úsušie, hejtman, a Rehoř Claryc, písař na Třeboni. Uroz. pánu panu Janovi z Roznberka, hejtmanu v Slezí, pánu mému milostivému buď dán. 1710. Úředníci Třeboňští Janovi z Rosenberka: o zajatém člověku Krajířovu, o desátku faráře Ševětínského, o vrazích z Ponědražky, o prodeji sadu v Radonicích. (M) V Třeboni 1459, 23. prosince. — Orig. arch. Třeb. I. A. 1Aa, 17 a. Urozený pane, pane náš milostivý. Račte věděti, že Zigmund Gryenawg od- pisuje nám, že chce některý den sem do Třeboně přijeti s Wiethopfem, a že tomu jeho Wiethopfovu zprávu porozumieme, že lidé vaši toho rukojemství prázdni jsú; než toho nepíše, by se komu chtěl dáti slyšeti s Bolochovcem, než dotýče v svém psaní, že ta válka Bolochovcova nebyla aniž ti zámci, na kterýž jest člověk jeho pánuov jat. A to sme my Bolochovcovi dali věděti. Protož což VMt v tom ráčíte dále rozkázati, to nám račte dáti věděti. Také prosíme, račte nám dáti věděti, na čem ste faráře Ševětínského zuostavili, aťbychom se věděli kterak v tom jmieti, i také kterak ste se ustanovili o lidi z Ponědražky Kadolta a Cabalku, aťbychom jim věděli, co pověděti. A já Řehoř VMti prosím, račte rozkázati list napsati a mně jej poslati na sad v Radonicích, kterýž sem vaším rozkázáním prodal, jakožť sem Mikulášovi toho člověka jméno psal. Datum Trzebon dominico ante Nativitatis domini anno domini oc LIX. Jarohněv z Úsušie hejtman a Rehoř Claryc písař na Třeboni. Urozenému pánu panu Janovi z Roznbergka, hejtmanu v Slezi, pánu našemu milostivému. 1711. Jan z Ríčan Janovi z Rožmberka: aby mu prodal Jistebnici. (M) Na Chlumci (1460, 21. ledna?). — V Březanovč genealogii pánů z Říčan v arch. Třeb. Urozený pane, pane mně příznivý! Služba má napřed VMti. VMti prosím a Rúsa jsem za též prosil, aby VMt ode mne prosil, aby mně VMt ráčila příti městečka Jistebnice v trhu, tak jakož by VMt měla komu jinému prodati; a bylo-li by k tomu co víc do kop do tisíce neb do jedenácte set, o to bych se s VMtí smluvil. A na to odpovědi od VMti prosím. Dán na Chlumci v pondělí před sv. Vincencem. Urozenému pánu panu Janovi z Rožmberka, hejtmanu v Slezi, pánu mně příznivému. 1712. Jan z Rožmberka stvrzuje Petrovi Maksantovi přijetí peněz. (M) V Soběslavi 1460, před 2. březnem. — Orig. archivu Třeboň. II. 357. 2 d. My Jan z Rozmberka známo činíme tiemto listem před každým jej spatřícím, 13*

Strana 100
100 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. že jakožto dnes datum tohoto listu slovutný panoše Petr Maksant dal nám jest po Petrovi Svatomírovi písaři našemu od Ondráška z Načerace XXX zlatých uherských, k tomu také VIII zlatých ... kých, a dvanádct kop a XXVIII gr. peněz drobných, a od Jíry z Kúřímě ...... nám také s těmi penězi od Ondráška VICXC ... zlaté uherských; a k tomu dal miesto čtyř zlatých uherských pět zlatých rýnských po XXXII gr., a k tomu také XXXVII gr. peněz. S kterýchžto všech svrchupsaných zlatých a peněz nadepsaného Maksanta quitujem a prázdna činíme mocí listu tohoto. Datum Sobieslaw ante dominicam invocavit anno domini oc LX°. 1713. Jan z Rosenberka svému fišmistrovi: aby Oldřichovi z Rosenberka ryby na Maidštein poslal. (M) Na Krumlově 1460, 18. dubna. — Orig. arch. Třeb. I. B. 6 C. 2. Jan z Rozmberga. — Přibíčku milý. Žádámeť s pilností, aby dal panu otci na Majnštain pět čebruov ryb, kdyžť by k tobě Peršteinský poslal. A zdeť sme jemu prve dali jeden čber ryb, a tak již těch šest čebruov ryb z plna bude mieti, jakož jemu z toho rybníka Bošileckého každý spuštěnjí dávati máme. Vedle toho sě uměj zpravovati. Datum Crumlow, feria VI. post festum paschae anno oc LX°. P. S. A také žádámeť, aby dal k tomu panu otci našemu čtyři štiky dobré. Famoso Przibiczkoni de Wratczow magistro piscinarum, nostro fideli dilecto, detur. 1714. Racek ze Sobětic Janovi z Rosenberka: o jízdě do Prahy. (R) Ve Velešíně 1460, 11. května. — Orig. arch. Třeb. Fam. Sobětic. Urozený pane a pane mój milostivý! Služba má napřed VMti. A jakož VMt píšete mi, abych nynie ponechal odjezdy své do Prahy: i prosím VMti, jako pána svého milostivého, že mě ráčíš v tom opatřiti jako pán mój milostivý, a v tom mi za zlé neráčíte mieti, žeť mi jest toho velmi veliké potřebie. Toť pán Buoh vie, žeť sem velmi nemocen; a bych tohoto času nynějšieho nezmeškal ku opatřenie sebe od mistróv, strach potom, což by se prodlévalo, žeť by mi snad huoře bylo. A toho od VMti prosím milostivé odpovědi po tomto poslu, nebť mi jest toho pilně potřebie. Datum Welessin, dominico die post Stanislai anno oc LX°. Racze [sic] z Sobětic. Urozenému pánu, panu Janovi z Roznberga, pánu mému milostivému bd. 1715. Král Jiří Janovi z Rosenberka: aby propustil kněze pod obojí jatého v Mirovicích. (K) V Praze 1460, 30. května. — Orig. pap. arch. Orlického IV. L. fasc. 2. Jiří z božie milosti král Český a markrabie Moravský oc. — Urozený věrný

Strana 101
Dopisy z roku 1460. 101 milý! Vzneseno jest na nás, kterak úředník tvój se Zviekova jal jest kněze v Miro- vicích, kterýž pod obojí zpuosobú rozdával. I žádáme od tebe, aby bez meškánie přikázal úředníku témuž, ať toho kněze propustí. A jestliže proti tomu knězi kto vinu kterú má, ať podle toho obyčeje, kterýž nynie zachovává se, což kněží pod obojí zpuosobú jest, že mají k mistru Rokycanovi zřenie; před ním ať jest, postavě jej, naň žalováno. Mimo to ať jeho nikoli viece nevězí. Dán v Praze, v pátek před letnicemi, královstvie našeho léta třetieho. Commissio propria domini regis. Urozenému Janovi z Rosenberga, věrnému našemu milému. 1716. Král Jiří Janovi z Rosenberka: o vedení vody do rybníka Budějovských. (M) V Praze 1460, 16. srpna. — Orig. arch. Třeb. I. B. 6 T, 22 d. Jiří z božie milosti král Český a markrabě Moravský oc. — Urozený věrný milý. Vznesli na nás purgmistr a rada města Českých Budějovic o tom rybníku, kterýž jsú nynie udělali, že by do něho vodu z toho potoka některého, kterýž k nim příslušie, vésti skrze své a po svém chtěli, praviece dále, že ten břeh u toho potoka, z kteréhož by chtěli vésti vodu, jest také jich. I jestližeť by k tomu právo a spra- vedlnost měli, věřímeť, že jim na tom překážeti nebudeš, ani svým překážeti do- pustíš. Pakli by přes to o to, což jest mezi nimi a služebníky tvými, mohli se tam přátelsky smluviti skrze súsedy neb jiné dobré lidi, toť bychom my také rádi viděli. Dán v Praze v sobotu po vzetí na nebe matky božie, královstvie našeho léta třetieho. Ad relacionem domini Venceslai de Waleczow succamerarii. Urozenému Janovi z Rozenberga, věrnému našemu milému. 1717. Vojtěch z Jivovice Janovi z Rosenberka: o výplatu statečku. (R) Ve Svinech Trhových 1460, 3. listopadu. — Orig. arch. Třeb. Fam. von Jiwowic. Služba má VMti, urozený pane milý! A jakož mi VMt píše, kterak Sokolík VMt zpravuje, že by mi dal věděti při sv. Jiří o výplatu zbožíčka svého: v tom já sě pane nepamatuji, než o sv. Havle napřed minulém. A byť by mi dal věděti o svatém Jiří, i toť bych já učinil vedle listu svého. A jakož mi VMt rok pokládá před purkrabí Praského [sic], abych před ním stál ve dvú nedělí: rač VMt věděti, žeť já k tomu času býti nemohu, pro jiné potřeby pána svého i také své: než o Suchých dnech najprv příštích tu středu chci býti. Protož, milý pane, chce-liť So- kolík také býti, ať mi dá věděti, abych já skrze to neškodoval. Datum Swin, f. II. Vojtěch z Jivovice i z Chvalkova. post Omnium Sanctorum, anno oc LX°. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, pánu milostivému, buď dán.

Strana 102
102 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1718. Petr Kapléř ze Sulevic Janovi z Rožmberka: aby mu dovolil zvíře uhoniti. (M) Ve Vimberce 1460, 21. prosince. — V Březanově genealogii Kaplířů ze Sulevic v arch. Třeb. Služba má napřed VMti, urozený pane, pane milý! A jakož jste mi byli od- pustili zvíře uhoniti k mé prozbě, i ještě jsem neuhonil. I prosím VMti, abyšte mi ještě odpustili zvíře uhoniti na vašem panství. A chci toho VMti rád zasluhovati, na čemž bych se vám hodil, nebť nemíním vás sobě tratiti, ale raději sloužiti, věře i ufaje VMti, že to učiníte. A prosím VMti odpovědi listovní při tomto poslu. Datum Wintrberg dominico die in die sancti Thomae apostoli, anno domini 1460 Petr Kapléř z Sulejovic, seděním na Wintrberce. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, pánu mně příznivýmu. 1719. (Jan z Rosenberka?) Budějovským: o stavění jeho lidí z Hořic a Mokré. (M) B. m. a d. (1460?). — Koncept arch. Třeb. I. A. 6 Ma, 1. Súsedé milí. Vznesli na nás lidé naši z Hořic a z Mokrý, že byšte je stavili pro mýto, kteréž jsú projeli jedúc k Vratislavi: i dávámeť vám věděti, že Perštein- ský mluvil s námi od vás, že byšte žalovali na ně, prosiece Peršteinského, aby s námi o to mluvil, aby se toho viece vám nedálo. A my sme purgrabi našemu hned přikázali, aby tam obeslal, aby se toho viece nedopúštěli, a je uručil, kteříž jsú mýto projeli, aby byli kázáni, aťby viece toho nečinili. To vědúc věřímť vám, že se súsedsky okážete a je propustíte; a myť je sami kážem tresktati, aby se vám to viece nedálo; neb tomu rozumíme, žeť i nám tudy škoda jest. 1720. Jindřich z Kunštátu Janovi z Rosenberka: o berni lidí z Mirotic. (R) Na Hrádku (1460?). — Orig. arch. Třeb. Fam. Kunštat. Službu svú vzkazuji, urozený pane milý! A jakož mi VMt píše o ty lidi z Mirotic o berni, i rač VMt věděti, žeť jsem jim kázal na Zviekov dáti. Rač TMt s královú Mtí o to dále rozmluviti, aby TMt nepotřeboval viece o to psáti, a já také ať bych sě uměl v tom dále mieti, jakož by na muoj úřad příslušelo. A věřím TMti, že mi pošleš ohaře a ohařici. Dán na Hrádku. Jindřich z Kunštátu a z Jevišovic, najvyšší jagermester královstvie Českého. Urozenému pánu panu Janovi z Rozmberka, pánu a přieteli mému dobrému.

Strana 103
Dopisy z let 1460 a 1461. 103 1721. Anežka z Rosenberka Rehořovi Klaricovi: o sporu Jana z Rosenberka s otcem Oldřichem. (R) (V Třeboni 1460?) — Opis. u Světeckého I. 272. v arch. Třeb. Tištěno ve Sborníku Historickém 1882, str. 115. 1722. Úředník Rosenberský jinému úředníku: o záležitostech peněžních. (K) B. m. 1461, 31. ledna. — Orig. pap. arch. Orlického VII. G2, 8. č. 16. Službu svú vzkazuji, urozený přieteli milý! Věděti dávám, že mi jest páně Mt poručil, abych tě obeslal, aby sě k tomu přičinil a peněz poptal až do VIII“ penězi drobnými, a IIj zlatých nad tu summu zlatými: neb by páně Mt raději věděla penězi drobnými, nežli by zlatými za takú summu jato [giatto] mělo býti. Pakli by vždy jinak nemohlo býti, ale zlaté neb peniezi drobní, což muož býti. A nemohla-li by tak velká summa býti, ale což by koli mohl optati. A to na komorní plat, neb sě některým má oplatiti, jakožto Majnušovi i jiným; vezmúce u jedněch, i dáme druhým; a to na svatý Jiřie aby mluveno bylo, aby peniezi dáni byli. Pakli by mohl prvé býti před sv. Jiřiem, to lépe. A zvěda, u koho by peniezi byli, nezamlúvajž se dokonce, by je chtěl vzieti, a že to na pána chceš vznésti; a to proto, že sem jiné úředníky také obeslal, aby se o též starali, jakož svrchu píši, abychom viece neřekli peněz vzieti, než by pánu potřebie bylo. A což se koli vyptáš, to mi daj věděti bez meškánie. A za zvěděl-li [sic] bych co od jiných úřed- níkóv, což by dobyli, takéť dám věděti. Datum sabbato ante Purificacionem sancte Marie anno LXI°. 1723. Svědectví o prodeji koně. (R) V Soběslavi 1461, 15. února. — Orig. arch. Třeb. Fam. Sobčic. Já Jiřík z Sobčic a já Mican z Sulislavic vyznáváme tímto listem obecně, kdož jej uzdří [sic] neb čtúc slyšeti budú, že sme prodali kuoň vozník hnědý, po- střižený, a znamení má uherský na levé noze, Matějovi pacholku Fresovu. A ten sme jměli od Mikuláše a od jeho tovaryšů; a tak nám pravili, že jej vzali svém [sic] ne- přátelóm odpovědným. A toho na svědomí své sme vlastní pečeti přidávili] k tomuto listu, jenž jest psán v Soběslavi, neděli masopustní let božích oc LXI°. 1724. Oldřich z Rosenberka králi Jiřímu: prosí o odložení roku ve při se synem Janem; bolně stě- žuje si na nemoc svou i na chování synovo k starému otci. (R) (Na Maidšteině 1461, po 7. dubnu.) Tištěno v Sedláčkových Hradech a zámcích III. 71.

Strana 104
104 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. Číslo 1724 jest odpověď k listu de dto v Kutné Hoře 1461, 7. April, vytištěnému v VII. díle Ar- chivu Českého číslo 50 str. 235. 1725. Wolfgang Krajíř z Krajku k Oldřichovi z Rožmberka posílá svého posla, Bohuslava z Strhařova. (M) Na Freišteině (1461, 7. dubna). — Orig. arch. Třeb. Fam. Krajíř von Krajek. Já Wolffgank Krajieř z Kraygu službu svú vzkazuji TMti. A ted posielám služebníka svého, jménem Bohuslava z Strhařova, a tenť má s TMtí o mé některé věci mluviti. I prosím, aby jemu ráčil toho věřiti, jako bych já sám s TMtí osobně mluvil. Dán na Frayštayně ten úterý po svatém Ambroži. Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rozmberka. 1726. Jošt z Rosenberka sestře Anežce: aby přijela k 16. dubnu do Strakonic. (R) V Kutné Hoře (1461) v pátek první po Veliké noci (10. dubna). — Opis u Světeckého I. 448. v arch. Třeb. Tištěno ve Sborníku Historickém 1882, str. 115. 1727. Anežka z Rosenberka Janovi Rousovi z Čemin a Janovi z Petrovic: aby k ní poslali Jiříka Sedleckého samého třetího nebo čtvrtého, za průvodce k cestě do Strakonic. (R) Ve Třeboni 1461, dominica in Conductu Paschae (12. dubna). — Opis u Světeckého I. 451. Tištěno ve Sborníku Historickém 1882, str. 115. 1728. Rehoř Klaric kvituje fišmeistrovi Přibíkovi z Kolenec příjem 40 kop úroků. (M) Ve Třeboni 1461, 15. června. — Orig. arch. Třeb. I. B. 7D. 5c. Já Řehoř Klaric, té chvíle písař úřadu Třebonského, vyznávám tiemto listem, že sem přijal od slovutného panoši Přibíka z Kolenec, fišmajstra, na úrokuov dodání čtyřidceti kop, z nichžto já svrchupsaný Řehoř Klaric již psaného Přibíka z Kolenec tiemto listem quittuji a prázdna činím. A tomu na svědomie svú sem pečetku menší k tomuto listu přitiskl. Datum Trzebon, feria II. in die sancti Viti, anno domini oc LXI°. 1729. Písař Zvíkovský Janovi z Rosenberka: o záležitostech peněžních. (K) B. m. 1461, 13. října. — Orig. pap. archivu Orlického VII. Gr, 3. č. 7. Urozený pane, pane mój najmilostivější! Jakož mi VMt rozkázala, abych

Strana 105
Dopisy z roku 1461. 105 [z] svého úřadu Milotovi C kop dal: ty s božie pomocí sjednám, že k sv. Havlu budú hotové penieze. Jedno VMt rač rozkázati dáti věděti, jaké peniezi majie dány býti, všecko-li drobné, nebo-li také míšenské groše a zlaté; nebť já jiných peněz nejmám, než drobné, a za několika kop, VI neboli VIII kop, míšenských. A račtež kázati v kniehách ohlédati, jaké peniezi jsú zapsány. Také VMt rač věděti, že rychtář Mirovský bude před VMtí s konšely z Mirovic, chtiece naň o ty penieze, jakož za sýpku od Hrušky jsú položeny, nesnáz klásti, jakož VMt srozumie; to již VMt roz- hodne. A proto já VMti píši, že žádal listu od purkrabí, a v té jmieře purkrabí doma nebylo. Datum feria III. ante Galli, anno oc LXI°. Sigmund písař Zviekovský. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozenberka oc, pánu mému najmilostivějšiemu d. 1730. Jan z Rosenberka úředníkům Zvíkovským: o záležitostech peněžních. (K) B. m. (1461 v říjnu). — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gz, 8. č. 15. Jan z Rozmberga. — Mikuláši a Sigmunde milý! Jakož nám teprv píší o Mi- lotovi, kteraké penieze dáti máte: velmi nám to divno, že ste tak dlúho meškali, a teprv se tiežeš; ješto by nám to k škodě i hanbě mohlo přijíti, neb teprv dnes list tvuoj, Sigmunde, nám přišel. Protož nemeškajíce, objednajte to, a dajte penieze drobné. Také sme přiepis listu ohledali. Také sme byli poručili purgrabí, aby z úřadu vašeho dali Žakavcovi L P; i nedáno mi odpovědi o tom žádné, ani muožem věděti, jest-li to opatřeno; nebť sme my se na to ubezpečili, toto vědúce, že Žakavcovi máme plniti dvě neděli dále, než list svědčí, a toť bude čtyři neděli po sv. Havle. Protož učiňte v tom pilnost svú. Také dajte nám věděti, vzali-li ste Ij � u Koského. 1731. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o splacení dluhů a úroků. (K) Na Zvíkově 1461, 19. října. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 8. č. 17. Urozený pane, pane muoj milostivý! A rač VMt věděti, že jsme na sv. Havla těch puoldruhého sta kop od Koského přijali, a tu jistinu, kteráž nám měla býti, Milotovi že jsme do Plzně poslali tu neděli po sv. Havle i s úrokem. A také které jsú jměly Bohunkovi býti, tu jsme jemu položili, kdež jest on rozkázal těch padesát kop, které mají jemu býti. A také sem byl s Milotú v Praze zuostal, že jestliže bychme jim pochybili den neb dva i týden, že VMt k žádné hanbě i škodě nepřijde. A také rač sě VMt pamatovati o Žakavcovi, kterak jsme zuostali, že jestliže bychme jich nemohli dáti ten čtvrtek před sv. Havlem, tehdy nejměl sem VMti obsélati. Pakli bychom mohli dáti, tehdy sem jměl VMt obsélati nebo obeslati. A také že Archiv Český XIV. 14

Strana 106
106 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. sem to Zigmundovi ihned poviedal, že mají drobnými penězi zaplaceno býti; i on sě v tom nepamatoval, že VMt obeslal, kdež mne doma nebylo. A také o těch padesáti kop, kteréž mají Žakavcovi býti, že sem o to s pilností [s] Zigmundem mluvil; a on praví, že jich nemuož z úřadu dáti. Datum Zwiekow, feria II. post festum Galli, annorum oc LX° primo. Mikuláš ze Rzavého, purgrabí na Zviekově. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, pánu mému milostivému buď d. 1732. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o nepřijetí listu jeho pro nepatřičnou pečeť. (K) B. m. 1461, 16. listopadu. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr. 8. č. 18. Urozený pane, pane mój milostivý! Jakož VMt kázala Ondřejovi Mawstulovi list hlavní od VMti poslati: toť sem učinil a také deset kop poslal. I rač VMt věděti, že jest listu nepřijal, protože, kdež jest měla pečeť Zachařova přiložena býti, jest Petrovského přiložena. I jest list položen u Odolena Vidláka. A tak suostáno, že VMt pečeť pošle Zachařovi Johannesovi domovníku VMti, aby pečeť přitiskl. A tak bude list přijat a starý vydán Johannesovi. A což mi VMt rozkázala o vojnu, toho chci pilen býti, a na čem s zemany suostanu, to VMti bez meškánie dám věděti. Datum feria II. ante Elizabeth, anno oc LXI°. Mikuláš ze Rzavého, purkrabí na Zviekově. Urozenémn pánu, panu Janovi z Rozmberga oc, pánu mému milostivému. 1733. Koňata z Olešnice Janovi z Rosenberka: o úrocích lidí z úřadu Třeboňského a Plástovských. (M) Na Vihlavech 1461, 23. listopadu. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 GB, 9. Urozený pane, pane muoj milostivý. Službuť svú vzkazuji TMti. A jakož mi VMt píše o lidech, kteréž držím z Třebonského úřadu, račtež to věděti, žeť jsú to lidé velmi chudí a žeť na nich [vijece úroku dobývám; prosím já VMti, že těch lidí [ráčíte] u pokoji nechati. Než Plástovskéť chci k tomu držěti, jakož [ráčila] VMt [psáti]. A jakož mi jest také VMt psala, abych byl v Praze na den svatého Ondřejě; to bych já rád učinil k VMti rozkázanie, jedně buduli moci, neb mi nynie velmi dna překážejí [sic]. Proto račte mi po Hynkovi rozkázati, jestliže bych jeti mohl, kde bych k VMti přijěti měl, aneb kdy. Dán na Vlhlavech ten pondělí den svatého Koniatha z Olesnice. Klimenta. Urozenému pánu pann Janovi z Rozmberga, pánu mému milostivému buď dán. 1734. Purkmistr a rada města Tábora Oldřichovi z Rožmberka: o propuštění lidí z Třemešného Pešovi písaři. (M) B. m. (před 1462). — Orig. arch. Třeb. II. 338. 2b. Službu naši napřěd vzkazujem TMti, urozený pane milý! Zpravili nás Petr

Strana 107
Dopisy z let 1461 a 1462. 107 Vnúček a Jan rychtář spolusúsedé naši, žeby TMt Pešovi písaři k jich prosbě lidi z Třěmešného propustil. Pak Petr Dubský Zviekovský purgrabě odpierá, nechtě těch lidí Pešovi propustiti, nevěřě, by TMt jemu jě propustila. Protož snažně prosíme, rač TMt na Zviekov purgrabí psáti po tomto poslu, ať jemu na těch lidech nepřěkážie. A tohoť TMti doufáme, že to ráčíš učiniti. — Také TMti tajno nenie, kterak Jiřík Dráchovský přěd ciesařovú Mtí výpověd učinil, aby zadržalí úrokové pominuli, ale Rynarth Dobronický služebník tvój, na něhož TMti túžíme, toho vyřčenie a výpovědi nedrží, nám lidi našě pro Vichra stavujě, jehožto bez pochybenie my uručili sme, aby Rynartovi o jeho dědinu miesto učinil; jinak z toho rukojemstvie nevynikne, leč to prve učiní. I to TMt slyšě, věřímeť TMti, že to opatříš, ať by naši lidé nebyli hindrováni, dada nám toho všěho milostivú odpověd. Datum sabbato. Purgmistr a radda města Hradiště řečeného Thábor. Urozenému pánu panu Oldřichovi z Rozmberga nám přieznivému. 1735. Král Jiří Janovi z Rožmberka: že obeslal Štěpána Eizingera ve sporu jeho s Reinprechtem z Wallsee. (M) V Praze 1462, 2. února. — Orig. arch. Třeb. Fam. v. Eitzinger. Jiří, z božie milosti král Český a markrabie Moravský oc. Urozený věrný milý! Jakož nám píšeš, žádaje, abychom se přičinili, aby to víno, kteréž urozený Štefán Eyczinger, věrný náš milý, stavil urozenému Reynprechtovi z Walsiee, bylo propuštěno: píšemť teď vysocě urozenému panu Albrechtovi, arcikniežeti Rakúskému, bratru a švagru našemu milému, aby on kázal panu Reinprechtovi býti před námi v Bu- dějovicích Českých od středy najprve příštie ve dvú nedělech; a již řečenému Šte- fánovi Eyczingerovi my také nynie psali sme, aby na témž miestě a na týž den také před námi byl. Tu my chcem mezi nimi se přičiniti, aby o to víno srovnánie mezi nimi se stalo. Dán v Praze v úterý den Matky božie Hromnic, královstvic našeho leta čtvrtého. Ad mandatum domini regis. Urozenému Janovi z Rozenberga, věrnému našemu milému. 1736. Vojtěch z Jivovice Rousovi z Čemin: aby položen byl rok Bohuňkovi, synu Boršíkovu. (M) Ve Svinech Trhových (1462, 11. února). — Orig. arch. Třeb. Fam. v. Jivovic. Služba má tobě napřed, slovutný přieteli milý! A vědětiť dávám, žeť jest Bohuněk, Boršíkóv syn, již u mne, i prosím tebe, mój milý přieteli, aby se páně Mtí mluvil, aby mu byl rok položen vzskuoře. A také aby jeho otce obeslal, aby také k tomu roku byl. A také aby otec jeho ten list vzal s sebú, kterýžt na to 14*

Strana 108
108 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. zbožíčko slušie, nebť jest Bohuněk ten list dal schovati otci svému. Odpovědi žádám po tomto poslu. Datum Swin, feria V. post festum s. Dorothee. Vojtěch z Jivovice, sěděním v Chvalkově. Slovutnému panoši Rúsovi z Čemin, přieteli mému dobrému, detur. 1737. Jan z Rožmberka purkrabí Krumlovskému: o penězích. (M) V Budějovicích 1462, 16. února. — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 24b. Jan z Rozmberga. Jene milý! Jakožs nám psall o té zlatté, kteréž nám Olkmar od Koktana poslal, že by mezi nimi bylo XLIII zlatých, kteříž by váhy ne- měli: takto se nám zdá, abyšte list od nás Olkmarovi psali, že té zlaté váhy ne- mají, aby s Koktanem mluvil, aby nám ti zlatí odměněni byli, aby váhu měli; neb to Olkmař dobře vie, komuž my ty zlatté dáti máme, že muší dobře vážny býti. A vystroj někoho s těmi zlattými ihned, kohožť se zdá, i s listem naším, a dotkněte jemu od nás pilně toho, aťby nám ihned zlatí vážní nám odměněni byli. A jakožs nám psal, abychom pamět měli o měnění zlatté, pilnost rádi tvú slyšíme a sami to na paměti máme. Také lovcóm rozkaž, ať jedú a pilně shlednú, aťbychom něco zvěři mohli zabiti, nebť my Cunratha k tomu pošlem; aťby hotovo bylo, když by on přijel, aby hned honili. Datum Budweis, feria III. post Valentini annorum domini oc LXII. Famoso Johanni de Petrovic, burgravio in Crumpnaw, fideli nostro dilecto d. d. 1738. Jan z Rožmberka purkrabí Krumlovskému: o zaslání peněz do Hazel. (M) V Budějovicích 1462, 19. února. — Orig. archivu Třeb. Fam. Rosenberg 24 b. Jan z Rozmberga. Jene milý! Jakož nám píšeš, žeťby se nezdálo peněz do Hazel poslati, a podle toho poslals list páně Polhoméřóv, tomu sme porozuměli. Učiniž takto a pošliž do Hazel XIIII Hořských peněz k rychtáři, a piš vedle toho od nás jim list, aťby nám ty penieze na zlatté změnili; neb nám o tom píše pan Polhoméř, že je s nimi na tom zuostal. A to ať konečně učiní tento masopust. A Podinpeka pošli a s ním pilně mluv, ať jest našich věcí pilen a tiem neprodlévá, jakož pak sám tomu dále porozumieš. Jakož píšeš o člověka, aby bylo mluveno s Bu- dějovickými, i na to chcem pomněti. Datum Budweis, feria VI. ante kathedram s. Petri anno LXII. Famoso Johanni de Petrowicz, burgravio in Crumpnaw, fideli nostro dilecto d. d. 1739. Jan z Rožmberka purkrabí Krumlovskému: o peněžních závazcích. (M) V Praze 1462, 25. března. — Orig. archivu Třeboň. Fam. Rosenberg 24b. Jan z Rosenberkga. Purkrabě milý! Píšem teď panu Wolffangowi z Volší

Strana 109
Dopisy z roku 1462. 109 ujci našemu, ten jemu hned list bez meškání pošli po jiezdném poslu; a cožkoli nám odpovědi od něho přijde, to otevra přečti, a přečta ponechajž tu u sebe až do naší příjezdy, neb bohdá skuoro domóv přijedem. A o zlatých, jakož jsú nám o středo- postí položiti měli, toho nepochybujem, že v tom svú pilnost máš, aťby položeny byly, by proto Maršálka i Žibřida měl obeslati přísně. Také položili jsú Czelkyngerz a Hohenfelder zlaté, to dobře; pakli by nepoložili, ale měj v tom svú pilnost, by Czelkyngérze na Waynperg obeslati měl, aťby byly položeny, aťbychom skrze to k škodám nepřišli. Také by pan Reynprecht mlazší z Walse XXXIII zlaté položiti měl; v tom pilnost měj, ať se tak stane, neb zlatté Popelovi položiti máme ten úterý před květnú nedělí v Budějovicích. Datum Prage, feria V. ipso die Annunciacionis s. Marie anno oc LXII. Famoso Johanni de Petrowicz, purgravio in Crumnaw, fideli nostro dilecto d. d. 1740. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o splacení dluhu, o obilí, o statku sirotčím oc. (K) Na Zvíkově 1462, 30. dubna. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 8. č. 19. Urozený pane, pane muoj milostivý! Račte VMt viděti o tu věc, o kterúž sem do Prahy jezdil, žeť sem nic na konec nezednal, než takť sem tomu porozuměl, žeť by byla k miestu šla. I nezdálo mi se jest dále v tom mluviti, poňavadž sem vuole VMti nevěděl; neb jest se mnú o to mluvila chtieci, aby při ní všecko obilé zuostalo, což jest vsela na dědiny od toho dvoru; a mně se jest nezdálo toho uči- niti bez rozkázánie VMti. A tak sme se na tom rozjeli. — Také račte VMt věděti, že jest se mnú mluvila paní Čeňková, purgrabina Pražská, abych VMt obeslal, abyšte ráčili položiti těch II kop, kteréž VMt máte dáti muži jejiemu. I prosil sem já jie, aby toho ponechala za dvě neděli; toho jest nechtěla učiniti, než abych já VMt obeslal, což mohu najspieš, aby jí splněno bylo, a že jest jí toho pilné potřebie, a že jest jí pan Čeněk rozkázal, kam by měla ty penieze obrátiti. A jestliže by VMt tiem prodlévala, že by chtěla rukojmie napomenúti. — Také račte VMt věděti, že jest Mikuláš Vítha obilé žádného nevyměřil, ani těch VIC czebrziech ovsa, kterýchž jest VMti nechati, jakož jest byl vybral na celý rok na svuoj úkol, neostavil jest viec než 41/2° tinas, džbery], a Ij VMti dlužen ostal; i dal mu jest Jarohněv rok, aby v nový oves VMti oplatil. A o ječmenu račte viděti, žeť jest mnoho jeho na lidech zuostáno; a bojímť se, milostivý pane, žeť se musí některý slad přikúpiti. O Čádko- vých penězích račte věděti, žeť sem mluvil s ní před Mikulášem Víthú, a tak se jest seznala, že jest těch peněz byla zapřela; než Vandrovec rychtář že by o tom věděl, a že jest také to zamlčel, a i podnes ten statek těm sirotkuom zapsán ani uručen nenie. A Mikuláš Vítha ten jest nechtěl peněz vydati, o kteréž jemu VMt psala,

Strana 110
110 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. protože jej lidé velmi klnú, a že o to chce s VMtí sám mluviti. Datum Zwiekow, feria VI. ante Philipi et Jacobi apostolorum, anno domini oc LXII. Jan z Petrovic, purgrabie na Zviekově. Urozenému pánu, pann Janovi z Rozmberka, pánu mému milostivému d. 1741. Purkrabí Zvíkovský Janovi z Rosenberka: o dříví a věcech hospodářských. (R) Na Zvíkově 1462, 6. května. — Orig. arch. Třeb. II. 357. 11b. Urozený pane, pane muoj milostivý. A teď VMti posielám odpověď na ty listy, kteréž sem od VMti do Prahy poslal. A jakož mi VMt psala, abych tři plavy lesu kúpil: račtež věděti, žeť jest les velmi drah, jakožť letos platí, nekúpili byšte tří plavuov za LXXX kop; a také mi se zdá, že by to bylo přieliš mnoho a že jeho VMti tak mnoho potřebie nenie. Než kúpil sem VMti jeden plav, a jest v něm LII vory, a k stavení jest v něm drahně dobrého lesu a ku palivu bude jeho bohdá do roka VMt dosti mieti; a za ten sem dal XI kop LIIII gr., a tenť mi se přieliš lacino nahodil; neb tak pravie, ktož se s tiem obierají, že by jeho v Praze za XL kop nekúpil. Také VMti prosím, račte Mikulášovi Víthovi rozkázati, ať ta obilé vyměřie obročniemu písaři; nebť sem já již s Augustinem, prvním písařem obročním, o tto mluvil, a on ukazuje na Vythu a Vitha zase naň; a tak sú se rozjeli, a ta věc vždy tak stojí; a písař nynější obroční jinak se v to uvázati nemiení, leč mu vyměřeno bude. Také račte VMt věděti, že jest Petr, bratr Předboruov, u mne byl a chtěl, abych jemu těch sto kop dal na jeho bratra dluh, a že jest jemu bratr jeho kázal vzieti, alle listu jest hlavnieho s sebú neměl; než tak jest pravil, že chce uručiti, že má list vydán býti; a mně se jest toho nezdálo učiniti. Také račte VMt věděti, žeť jest o tto u nás v kraji veliká řeč, že jsú Předborovi některé listy pobrali a že by i váš list jemu vzat byl na té cestě, když jest listy na Thábor poslal. To VMt vědúce, budete se VMt lépe zpravovati. Datum Zwiekow, feria V. post Floriani, Jan z Petrovic, purgkrabie na Zviekově. anno domini oc LXII°. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, pánu mému milostivému detur. 1742. Opat Vyšebrodský Janovi z Rosenberka: o koupi pozemků od lidí klášterských. (R) Ve Vyšším Brodě 1462, 8. května. — Orig. arch. Třeb. II. 96, 1. Urozený pane milostivý, modlitbu svú věrnú VMti vzkazuji. Přidúť k VMti moji chudí lidé z Halašovic, chtiec od VMti někaký gruntt vykúpiti, kteréžto grunty tuto středu minulú purkrabie ohledal. Protož prosím VMti, jako svého milostivého pána, abyšte též grunty mým chudým lidem ráčili za penieze dopřieti, a to pro mě

Strana 111
Dopisy z roku 1462. 111 a pro svuoj [sic] klášter a pro naši věrnú modlitbu ráčili učiniti. Datum ex Alto Vado sabato in die Stanislai martyris, annorum oc LXII°. Paulus Abbas monasterii Alti Vadi. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, pánu mému milostivému d. 1743. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o medu. Hodějovský chce zpět dluh. O úrocích. (K) Na Zvíkově 1462, 9. května. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 8. č. 20. Urozený pane, pane muoj milostivý! A račte VMt věděti, žeť jest med picí hotov, tak jakož mi VMt rozkázala; ale o kbelík anebo o hrnec strdi čistého, jakož jest VMt rozkázala, tohoť ještě nemám, než mám v tom pilnost, abych to VMti zednal, budu-li moci. I proším VMti, račte mi rozkázati, já-li bych jej měl postaviti a [k] kterému času; nebť jest u nás vozba velmi drahá, a totoť jest věc malá; i z[djálo-li by se VMti, že byšte ráčili rozkázati, aby purgrabie Krumlovský na kárách po to poslal, a že by to lehce na káry vzal. Neb bude-lit se vuoz k tomu jednati, staneť VMt dvakrát viec. Také račte VMt věděti, žeť jest se mnú Hodě- jovský nynie vnově mluvil: rozumiem-li tomu, vie-li VMt o tom, co žeť jest Hodě- jovský Víthovi Mikulášovi pověděl před časem, a dávaje VMti puol léta napřed vě- děti, aby jemu VMt vrátila za XXX kop zlatých, jakož na VMt list má. I jestližeť jest VMti Vítha nepověděl, již to račte věděti a na to račte péči mieti. Také račte VMt věděti, že bohdá tyto dni všecky úroky v svém úřadě za VMt zpravím; již o to žádné péče neračte mieti. Datum Zwiekow dominico post Stanislai, anno do- Jan z Petrovic, purgrabie na Zviekově. mini oc LXII°. Urozenému pánu, panu Janovi z Roznberka, pánu mému milostivému d. 1744. Vilém ze Lhoty Janovi z Rožmberka: o platech na něm žádaných. (M) V Dubu 1462, 12. května. — Orig. arch. Třeb. II. 56. 1. Služba má vždy hotova jěst VMti, urozený pane, pane milostivý. Teď VMti list posielám, kterak mne berčí napomínají, abych dal z toho plat, jakož od VMti držím, a VMt jěst s nich vzial po úroku. Prosím VMti, račte mě v tom opatřiti, ať bych já a ti chudí lidé k škodě nepřišli. Zdá-liť se VMti, račte o to k berčím psáti, a co mi v tom VMt rozkážě, mám-li dáti či nemám, prosím VMti, račte mi to dáti věděti po tomto poslu listem svým. I také berčí mne z toho ústně napomínal, a já sem jěmu pověděl, že sem s toho VMti dal. Datum in Dub feria IIII. post Stanislai Vilém ze Lhoty seděním u Dubu. anno oc LXII°. Urozenému pánu panu Janovi z Rozumberka, pánu mému milostivému dán.

Strana 112
112 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1745. Vilém ze Lhoty Janovi z Rožmberka: o platech na něm žádaných. (M) V Dubu 1462, 14. května. — Orig. arch. Třeb. II. 56. 1. Služba má vždy hotova jěst VMti, urozený pane, pane milostivý! Jakož mi VMt psala, budú-li mě upomínati berčí, abych VMti věděti dal: i rač VMt věděti, žě mi Kalenice vkázal po poslu ústně, abych vždy dal; pakli nedám, že k škodě přídu, a žě to chce na KMt znésti. I prosím já VMti, muož-li mě VMt tiem ubez- pečiti, abych já i s těmie chudými lidmi k škodě nepřišěl, račte mi to dáti věděti po tomto poslu listem svým. Datum in Dub, feria VI. ante Zophie anno oc LXII. Vilém ze Lhoty, seděním u Dubu. Urozenému pánu panu Janovi z Rozumberka, pánu mému milostivému, list dán. 1746. Purkrabí Zvíkovský(?) Janu z Rosenberka o lesy, na kteréž Táborští sahají; o dvůr Kovářovský. (K) B. m. (1462?) — Orig. pap. arch. Vorl. IV. K. 17. Také jakož mi jest VMt rozkázala, abych sě na Buškovi vyptal o ty lesy, na kteréž Tháborští sahají: i milostivý pane, jáť toho nic svědom nejsem, nebť jsú jim ti lesové sstupováni za nebožtíka ciesaře Sigmunda. I zdá-liť se VMti, račte sě poptati na to, kto jsú při tom sstupování byli, ješto jsú byli vysláni od nebožtíka pana otce VMti. A káže-li VMt, abych k nim na Thábor jel a jim porozuměl, o mnoho-li stojie, a pakli by sě co mohlo zjednati VMti bez škody, v tom VMti vuoli pozuostavě: VMti prosím, o tom mi račte rozkázati. A teď VMti posielám po Barthošovi přiepis listu smluvnieho, kterýž jest udělán o dvuor Kovářovský mezi Předborem a paní Machnú z Kovářova; ježto VMt na to bude moci lépe mysliti. I prosím VMti, jestliže by rozkázali na Thábor jeti, račte mi rozkázati, čemuž bych od nich porozuměl, psanú-li VMti mám odpověď dáti, čili k VMti sám přijeti. A račte sě VMt o Sigmundovu počtu na Barthošovi pilně vyptati. Dle Tylových Pamětí Zvíkovských str. 63 Jan z Rosenberka získal dvůr Kovářovský r. 1461. Otec jeho Oldřich, jenž v tomto listě jmenuje se nebožtíkem, zemřel 28. dubna 1462. 1747. Purkrabí Strakonický Janovi z Rosenberka: o jízdě k biskupovi Joštovi. (R) V Strakonicích 1462, 14. června. — Orig. arch. Třeb. Fam. Neznášov. VMti urozený pane, pane mně milostivě přieznivý! Služba má napřed. Račte věděti, že dá-li Buoh tento pátek po božím těle [18. Jun.] chci vyjeti k kněze

Strana 113
Dopisy z let 1462. 113 milosti knězi biskupovi, kniežeti a pánu svému milostivému. Protož což ráčíš psáti JMti, račiž mi nemeškaje po tomto poslu poslati, a jáť JMti s sebú vezmu. Datum Straconicz, feria II. post s. et indiv. Trinitatis solempnitatem, annorum dni oc LXII. Olkmar z Neznašov, purkrabie na Strakonicích. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, pánu mně milostivě přieznivému d. 1748. Narovnání Jana Rousa z Čemin s Janem z Rosenberka. (R) Na Krumlově 1462, 29. srpna. — Orig. arch. Třeb. Fam. von Čemin. Já Jan Rús z Čemin tiemto listem všem vóbec a všady, kdež a před kýmž koli čten nebo čtúce slyšán bude, vyznávám, že mě jest urozený pán, pan Jan z Rozmberka, pán mój milostivý, z hodných příčin jal, v své moci měl, a pro mé znamenité proti JMti zaviněnie tresktal, ale že JMt z své zvláštnie dobroty a k prosbě přátel mých takové mé veliké zaviněnie mně k milostivějšiemu konci přivésti jest ráčil. A protož já JMti, tudiež také najduostojnějšiemu u Boze otci a pánu panu Joštovi, biskupu Vratislavskému, jejich dědicóm, erbóm i budúcím tiemto listem sě zavazuji a slibuji svú čest a vieru, abych jejich služebníkem věrným byl až do mé smrti, a řečí ani skutkem ani kterým obyčejem vymyšleným JMti zlého nic ne- jednal, ani kde co k jich hanbě nebo škodě mluvil, ani sám, ani skrze dědice své, ani skrze které přátely své. Pak-li bych toho tak nezdržal a sě kterak, jehož Bože ostřez, v tom zapomenul, nebo jinak, nežli sě svrchu píše, učinil, tehdy potud svú čest i hrdlo i vešken statek svój movitý i nemovitý, kterýžkoli a kdekoli mám anebo jmieti budu, propadl sem JMti, a v tom mi právo ižádné, duchovnie ani světské, ni- kterakž ku pomoci býti nemá, než že mají moc i právo mě vzieti za svého všady, kdež by mě koli našli. A toho všeho na zdrženie a pevnú jistotu pečeť svú vlastní s svú dobrú vólí a jistým vědomím přivěsiti sem kázal k tomuto listu. A připrosil sem urozených pana Henricha Rytieře z Sobětic, pana Koňatu z Olešnice, Vítu z Rzavého, ty časy purkrabie na Chúsníce, Jarohněva z Úsušie, haiptmana ty časy na Třeboni, Přibíka Žibřída z Mostkóv, Erazima z Michnic, ty časy purkrabie na Novém Hradě, Jana Dobroničku z Dobronic a Mikuláše Vítu z Rzavého a z Húzné, že jsú své pečeti vedle mé na svědomie svrchupsaným věcím přivěsili k tomuto listu, jenž jest dán a psán na Krumlově, léta od narozenie syna božieho tisicieho čtyř- stého šedesátého druhého, tu neděli před sv. Jiljím.*) (Devět pečetí zachovaných.) *) Listu tohoto jest ještě ve Třeboni vidimus z r. 1463, 9. Febr. a pak současný přepis. Pan archivář Th. Wagner má jej však za podvržený, jednak právě proto, že obstarán vidimus, což se v Rosenberské kan- celáři zhusta při padělcích činilo, jednak pro nápadnou shodu (co do věci i formy) s podobným reversem Jana Smila z Kremže z r. 1422, tištěným u výtahu v Čas. Č. Mus. 1888 str. 171-2, jejž p. Wagner rovněž má za padělaný. O sporu Rousově s Janem Rosenberským zajímavou monografii sepsal a v rukopise chová pan archivář Wagner; částečně užil jí Sedláček v Hradech III. 30. Archiv Český XIV. 15

Strana 114
114 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1749. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: že Jetřich na Chlumci není oc. (K) Na Zvíkově 1462, 12. září. — Orig. pap. arch. Vorl. IV. K. 15. Urozený pane, pane muoj milostivý! A jakož mi VMt píše, nebylo-li by pana Jetřicha na Chlumci, abych to VMti bez meškánie dal věděti, a přiepisy abych zase poslal: i teďť VMti přiepisy posielám, nebť pana Jetřicha na Chlumci nenie, jestiť na Žlebiech; a takť pravie služebníci jeho, žeť tak v skuoře na Chlumec ne- přijede. A také teďť VMti posielám listy stané Humprechtuov a Martinuov Skopcuov. Datum Zwiekow, dominico ante Exaltacionem sancte crucis, anno Domini oc LXII°. Jan z Petrovic, purkrabie na Zviekově. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, pánu mému milostivému d. 1750. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka omlouvá se z neposlání k Jetřichovi. O mezích na Táborsku. (K) Na Zvíkově 1462, 19. září. — Orig. pap arch. Orlického VII. B G fasc. 3. Urozený pane, pane muoj milostivý! A rozkázáním VMti slal sem Ondřeje ku panu Jetřichovi na Žleby; i teďť VMti přiepis páně Jetřichuov posielám, ještoť po tom přiepisu chce list mieti. A jakož mi VMt list psala, po kterémžto psaní lekám se hněvu oď VMti, že sem za panem Jetřichem na Žleby s přiepisy neposlal: toť Buoh vie, žeť mi jest tak nebylo od VMti psáno. I prosímť já VMti, neračtež mi v tom za zlé mieti, neb všecko rozkázánie od VMti milostivě rád učiním. A teď VMti ceduli posielám, kteráž mi jest od VMti v listu poslána, žeť jest to, Buoh vie, bez mé] viny. A bude-li ráčiti VMt které poselstvie ku panu Jetřichovi učiniti, račte VMt věděti, že v tuto středu aneb konečně ve čtvrtek na Chlumec přijede. Také račte VMt věděti, žeť sem na Tábor jezdil, jakož mi VMt rozkázala, aby bylo na ty meze vyjeto; a když sme měli jakožto vzítra vyjeti, tehdy jest posel přišel od Malohradeckého, že jest velmi truden, a že býti nemuož. A tak se jest to rozešlo; ale na tom jest zuostáno, když se Malohradecký zhojí, a když VMt toho den položí, že chtie rádi na to vyjeti. Račtež VMt na to paměť micti, a račte tiem nedlíti; nebť jest již málo živých, ktož jsú těch mezí svědomi. A také VMti prosím, račte mi rozkázati, já-li bych měl od VMti na ty meze vyjeti. Datum Zwiekow, dominica post Ludmile, anno domini oc LXII°. Jan z Petrovic, purgrabie na Zviekově. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozenberka, pánu mému milostivému d.

Strana 115
Dopisy z roku 1462. 115 1751. Jan z Rosenberka purkrabí Zvíkovskému: o přípisech posílaných Jetřichovi. (K) B. m. (1462). — Orig. pap. arch. Vorl. IV. K. 21. Petrovský milý! Jakož nám píší, žeť bychom byli psali, jestliže pana Jetřicha doma nenie, aby nám dal věděti, a přiepisy aby nám zase poslal: v tomť se nepa- matujem; než psaliť sme, jestliže by doma nebyl, aby Ondřeje z Údimě k němu poslal, jakožť teď přiepis toho listu posieláme. Protožť ještě žádáme, aby nemeškaje vypravil Ondřeje k němu s těmito přiepisy, a vedle toho ať s ním koná, a skonaje, aneb na čemž zuostane, to nám daj bez meškánie věděti a přiepisy zase nám pošli. Toto ještě znamenaj, jestližeť by pan Dětřich chtěl co v přiepisu opraviti, ať Ondřej toho dopustí na takovej běh, že toho nepřijímá, než že na nás to vznésti chce; ač tak svoliti budem chtieti, tehdy se konati bude. Už tiem nedli a učiň pilnosť svú. 1752. Jan z Rosenberka nařizuje, kterak mají se udělati dlužní listy dvěma věřitelům. (M) V Soběslavi 1462, 27. září. — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 24b. Jan z Rozmberkga. Petře a Mikuláši milý! Žádámeť s pilností přikazujíce, abyšte Janovi Hodějovskému samému toliko list na II kop peněz drobných udělali, tak aby jemu úrok dáván byl dvě neděli po svatém Havlu a též po svatém Jiří; alle jistina kdyžby puol léta dall napřed věděti, ta jemu má dána býti konečně v témždni po svatém Havle neb po svatém Jiří; leženie buď u Vlašími neb ve čtyřech mílech vzdálí nebo blíže. A Vyzkovi s Thábora také list napsati kažte podle prvnieho běhu, než to att jesti vstaveno a změněno, aby jemu jistina po napomenutí byla dána dvě neděli po s. Havle neb po s. Jiří; a též i úroci na všaký s těch dvú časóv. A mnichóm do Budějovic dajte sto kop s těch peněz, kteréž Rehoř poslal. Datum Sobieslaw, feria II. ante s. Wenceslai anno oc LXII°. Famosis Petro Wyssnie de Wietrznie purgravio, et Nicolao notario nostro supremo, fidelibus sincere dilectis, d. d. 1753. Purkrabí Zvíkovský úředníkům Krumlovským: o záležitostech peněžních. (K) Na Zvíkově 1462, 7. října. — Orig. pap. arch. Orl. VII. Gr, 8. č. 21. Službu svú vzkazuji vám, slovutní přietelé milí! A teď vám posielám zasě čtyři zlaté, nebť jsú jich nechtěli vzieti a praviece, že váhy nemají; i sámť sem to viděl, žet jsú málo váhy neměly. I slíbilť sem já za to Zpěvákovi i Hodějovskému, že jim ty čtyřie zlaté budú dáni do sv. Havla. A oniť jsú mně listy vydali. I věřímť já vám, že na to budete pomnieti a jiné zlaté mi pošlete; neb bychť měl své, dal 15*

Strana 116
A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 116 bych je za páně Mt rád, i nemámť, toť Buoh vie. A Hodějovskému dodal sem XVIII gr. nad jeho zlaté, neb tak list svědčí. A teď, pane Mikuláši, posielám ty spisy. A o Předborovi, jakož mi píšete, o tomť mi jest nic nebylo rozkázáno, tepru to od vás viem; chciť se k tomu rád přičiniti s pilností. Datum Zwiekow, feria V. post Jan z Petrovic, purgrabie na Zviekově. Francisci, annorum oc LXII°. Urozeným panošiem Petrovi z Větrnie purkrabí na Krumplově, a Mikulášovi kancléři, přáteluom milým b. d. 1754. Purkrabí Zvíkovský Krumlovskému: o peněžních záležitostech. (K) Na Zvíkově 1462, 13. října. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 8. č. 22. Službu svú vzkazuji, slovutný přieteli milý! A divím sě tomu, že těch čtyř zlatých nepošleš Zpěvákovi a Hodějovskému za páně Mt; neb toto věz, žeť jsú u mne zlatých nechali, a nechtie jich vzieti, leč všichni položeni budú; a listyť jsú vydali tiem během, že sem já jim za to slíbil takýmž obyčejem, jako by na páně Mt listy měli. A při tomť jest Kokoth byl. Protož, milý přieteli, pošliž mi ty čtyři zlaté po tomto poslu; neb nepošleš-li jich, věz jisstie, žeť mně láti budú, a páně Mt k škodě připravíš. Neb bychť mohl penězi odbýti, měl bych s to dosti; i nechtieť peněz bráti, a zlatýchť zjednati nemohu, bychť za každý chtěl po kopě dáti. Datum Zwiekow feria IIII. ante festum sancti Galli, annorum oc LXII°. Jan z Petrovic, purgrabie na Zviekově. Slovutnému panoši Petrovi z Větrnie, purgrabí na Krumplově, přicteli milému d. 1755. Jan z Rosenberka svému úředníku: o vojenskou hotovost pro krále. (K) B. m. (1462?) — Orig. pap. arch. Orlického VIII. B. fasc. 24. č. 2. Jan z Rozmberka. — Lulášku milý! Tedť posieláme přiepis listu královy Mti, kterýž nám píše, jemuž porozumieš. I žádámeť s pilností, aby vedle toho již lidi tak řiedil, aťby nahotově byli branně vojensky s pěšími i s špíží, jakož teď ceduli toho posieláme. A zvláště s zemany aby mluvil s pilností, přiepis jim přečta, aťby se sami i s lidmi tak nahotově jměli s námi a vedle nás. Zvláště tak mluv s Přěsským [?] a Lhotským], ješto zástavy držie od toho panstvie, ať jsú s lidmi svými dědičnými nahotově; a což zástav jest, oni ať vedle jiných našich v tom řádě položeni jsú a s nimi trpie, za to jich pross; a kromě Koňaty a Kunáše, s těmi sami mluviti budem. Jež pilností učiň, jakožť věříme, i s Johanesem.

Strana 117
Dopisy z roku 1462. 117 1756. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o obeslání na vojnu. Přátelé Rousovi chtějí žalovati oc. (K) Na Zvíkově 1462, 8. listopadu. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 8. č. 23. Urozený pane, pane muoj milostivý! A račte VMt věděti, žeť sem s některými dobrými lidmi a služebníky VMti mluvil o nynější vojnu, s VMtí aby jeli, kteříž sú mi sě zdáli, že by mohli s VMtí jeti. Milostivý pane, rač VMt věděti, že jich málo budete mieti anebo i žádného; nebť sě každý vymlúvá, a nechtie jeti. Ale protoť sem já jim rozkázal od VMti, když by je VMt obeslala k této jiezdě, aby hned jeli. I ráčí-li je VMt obeslati, toť jest při VMti. A služebníci k hradu, jestiť jich drahně, ješto mají s koňmi slúžiti: i žádný z nich koně k tomu nemá, ješto by mohl s VMtí jeti. I milostivý pane, jistěť mi sě zdá, že by VMt dobře učinila, aby VMt ráčila rozkázati, aby VMti každý z nich slúžil, tak jakož z práva slúžiti má; měl by VMt dobrú pomoc jiezdnými, tak jakož sem já to přehlédl. A račte VMt věděti, žeť sem s těmito od VMti mluvil a jim od VMti rozkázal: s Heřmanem s Hrádku, s Lopathú; Hodějovskýť u VMti nenie a Radkovec; mluvilť sem s Jedlicí, a s Benešem z Vesce, a s Petrem z Dobrohoště, a s Přechem s Dobrohoště, a s Janem Flaškú z Bajšova. Každý sě z nich vymlúvá a nechtiec jeti. A teď VMti posielám čtyrydceti kop a puol druhé kopy starých peněz, těch peněz, jakož jest VMti pan Václav Tiavák o nich pravil, a dva groše; nebť viece těch peněz nenie, kromě groši miešenští, těch sem vzieti nechtěl; a zlatých jest šestmedcsietma, ale váhy nemají, i nesmělť sem jich vzieti, leč by VMt rozkázala. — Také račte VMt věděti, žeť jest Markvarth syn Rúsuov umřel, a jestiť pochován v Plzni v klášteře v sobotu nynie minulú. A takť mi jest vzkázáno od dobrého člověka, že by přietelé Rúsovi o to přemlúvali a chtiece k KMti a pánuom na VMt žalovati; a sám Rús jestiť v Plzenště u přátel. Datum Zwiekow feria II. ante festum sancti Martini, annorum oc LXII°. Jan z Petrovic, purgrabie na Zviekově. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, pánu mému milostivému d. 1757. Jan z Rosenberka purkrabí Zvíkovskému: o peněžních záležitostech, o panství Rosen- berském oc. (K) B. m. (1462) — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 8. č. 35. Jene milý! Jakož nám píší o té ženě, kteráž na dvoře sedí, kterak by sroz- uměl, že by k miestu šla, a zvláště že by chtěla, aby při ní všecko obilé ostalo oc: zdá se nám, aby se v tom přičinil pro dalšie náklady, ale aby diel toho obilé nám zuostalo. A pakli by vždy jinak nemohlo býti, ale abychom v súdu nestáli; jakž

Strana 118
118 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. budeš moci, tak učiň. — Item o paní Čeňkové, jakož upomíná ze II° kop: nevieme, bychom jemu nynie viec povinni byli, než sto kop, a druhých sto teprv k sv. Havlu; i píšemť jí o rok, a coť odpovědi dá, ohlédaje, pošli nám bez meškánie. — Item o ječmenu, jakož píší, dotýče, že by sladu přikúpiti musil: i to učiň vedle toho, jakž vidíš potřebu. — Item o Čádkových penězích chcme Mikulášovi psáti, aťby je dal. A cožť se pak těch sirotkuov dotýče, přičiň se, ať jim jest ten statek uručen a zapsán. — Item o Matěje z Todně, jakož píší, že by prosil za XX kop, a na ostatní dluh aby jemu list byl obnoven na drobné penieze, za zlatý XL gr. čtúce: nám se dobré zdá. Protož milý Petrovský, muožete-li těch XX kop z úřadu svého dáti, dajte: pakli by nemohli, daj nám věděti, ať to opatříme, a list také obnovíme; jedné pomysli na to, aťby úrok povýšen nebyl nad první běh; neb zlatý stojic v listu po XXXII gr. — Item o drva k palivu do Prahy žádáme, aby tři plavy zjednal; a na ty nám zjednaj některý žleb konský do marštali, a také některý tisíc šindeluov, nebť nám toho potřebie do domu. — Item jakož píší o úroky komorní do Prahy i jinam, že by spraviti chtěl oc: námť se dobře líbí, aby jich pojednal; jedné aby na přie- kazu nebylo, jakož dáti máte Žakavcovi a Předborovi, to opatř a učiň pilnost svú, jakož věříme. — Takéť věděti dáváme, že se paní Šaumburskú máme smlúvu o polo- vici panstvie Rozmberga, tak že jim máme dáti IIIM zlatých, a to ve dvú letú, a listy sobě konati máme ještě v témdni. — A tyto listy králově Mti, panu Maidburskému a paní Čeňkové pošli pilně nemeškaje do Prahy; a odpovědi což [dá], nemeškaj nám poslati. Číslo 1757 jest odpověď k listu z 30. dubna 1462, tištěnému zde str. 109 č. 1741. 1758. Úředník Zvíkovský pánovi: že Hodějovský upomíná. Posílá list Sedlčanských. (K) B. m. a b. d. (1462?). — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 8. č. 40. Také mne velmi napomíná Hodějovský z peněz, jakož jste jemu VMt řekli, aby VMti čekal do tří králuov. Račte mi o tom VMt rozkázati. A teď VMti po- sielám list od Sedlčanských, kteříž mi píší, jemuž VMt porozumiete. 1759. Rynart Houska Jarohněvovi z Úsuší: o sročení s panem Jindřichem Hradeckým. (R) Na Soběslavi (1462?) — Orig. arch. Třeb. Fam. Húska. Službu svú vzkazuji, urozený přieteli a pane, Jarohněve milý! A teď list po- sílám, kterýž pán Hradecký pánu JMti odpisuje o mú věc, jemuž porozumíš. I milý pane Jarohněve! Prosím já vás, stůjte se mnú na roku, jakož sem někerú chvíli byl u vás na Třeboni a za též sem vás prosil, a vy ste řekli, že tu práci pro mě vážiti chcete a se mnú na roku státi. I milý pane Jarohněve! Položte vy toho rok neme- škajíc; [k] kterému by času mohlo býti, dajte mi to věděti. A jáť také svými přátely

Strana 119
Dopisy z roku 1462 a 1463. 119 stanu před panem Hradeckým na ten čas, když vy o to rok položíte. I milý pane Jarohněve! Věřím já vám, že mne v té věci neopustíš a že se mnú staneš pro mé dobré. Neb mi jest toho pilná potřeba. Dán na Soběslavi. Rynart Húska z Vratišova. Urozenému panu Jarohněvovi z Úsuší, přieteli mému milému buď. 1760. Purkrabí Zvíkovský (?) Janu z Rosenberka (?): o lesy; Táborští nemají mlýna Stružineckého ve dskách. (K) B. m. (1462?) — Orig. pap. arch. Vorl. IV. K. 16. Také račte VMt věděti, žeť jest Kozský k tomu rád svolil, aťby syn Hury- chuov lesuov VMti opatryval; račte VMt tiem neprodlévati, nebť se VMti v nich veliká škoda děje. Také ráčí-li VMt ve dckách kázati ohledati, co jest Táborským za ciesaře Sigmunda od starého pána dobré paměti ve dsky kladeno, ať pilně pa- matují, bude-li Stružinecký mlýn ve dskách; nebť sú mi dobří lidé pravili, gesto sú při tom stupování byli, že by toho mlýnu ve dskách neměli a že jej držie tak, jakž se v nepokojná léta uvázali. 1761. Lomnicčtí Janovi z Rosenberka: o dluzích † kněze Václava faráře. (M) V Lomnici 1463, 5. ledna. — Orig. arch. Třeb. I. B. 3 Ka, 5a. Službu svú vzkazujem VMti, urozený pane, pane náš milostivý. A rač VMt věděti, žě požádal jest nás kněz Jakub farář náš, abychme jemu dali svědomie na listu k VMti o tom kramáři Luogarovi, jenž praví, že by nebožtík první kněz Václav farář náš dobré paměti zuostal jemu dlužen XV kop peněz za některé věci. Protož račte VMt věděti, žeť sme o to sě svolali všickni starší i také kostelníci, tiežíce sě mezi sebú, byl-li by kto mezi námi, jenž by věděl o tom dluhu svrchupsaném, jakož ten kramář svrchupsaný praví; tehdy jsú všickni řekli, že žádný z nás o tom nic nevie, ani také žádný z nás kdy o tom jistém dluhu nic ot nebožtíka kněze faráře svrchupsaného nikdy neslyšal, než o jiných dluziech, což jest jiným zuostal, o těch dobře vieme. Datum Lompnicz feria IIII. ante epiphaniam domini annorum oc LXIII°. My purgmistr a rychtář i konšelé města Lompnice. Urozenému pánu panu Janovi z Rozmberka, pánu našemu milostivému buď dán. 1762. Svědomí Albrechta Růta z Dírného o spolku Čeňka z Wartmberka s Oldřichem z Rožmberka. (M) B. m. 1463, 8. ledna. — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 5. Já Albrecht Ruoth z Dierného vyznávám tiemto listem každému, ktož jej

Strana 120
A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 120 čísti nebo čtúce slyšeti budú, že mi jest to svědomo, v těch časiech za slavné pa- měti ciesaře Zigmunda a krále našeho milostivého, a pána pana Oldřicha z Rozm- berka dobré paměti, a když sú za slavné paměti již psaného ciesaře dsky zemské otevřieny byly a k nim přístup byl vedle práva, tu dobré paměti pan Oldřich z Rožm- berka kázal hledati ve dskách spolku svého se panem Čenkem z Wartmberka dobré paměti Matějovi Štěrbovi a Ondráškovi, té chvíle úředníkóm u desk zemských. A když sú hledali a na ty dsky přišlo, které jest měl Roháč na Sioně a potom je Čabelický vrátil k jiným dskám, a v těch dskách také jest hledáno spolku pana Čenka a pana Oldřicha z Rozmberka. A tak již psaní Matěj Štěrba a Ondrášek, úředníci u desk, pravili, nalezše v těch dskách miesta z desk vyřezaná, že jest v těch dskách svrchu- psaných pánuov spolek zapsán byl. A tak sta se pamatovala oba, a že by to praviti chtěla vedle práva, a že sú v těch dskách ten spolek zapisovali oni. To sem já již psaný Albrecht Ruoth od nich slýchal. A toho na svědomie svú sem pečet přitiskl k tomuto listu, jenž jest dán anno oc LXIII°. v sobotu po božem křstění. 1763. Jan z Dobronic Janovi z Rosenberka: o knězi Janu Plzákovi. (M) V Soběslavi 1463, 20. ledna. — Orig. arch. Třeb. I. A. 3 Ka, 24. Urozený pane, pane muoj milostivý. Věděti dávám, kterak ke mně přišel kněz Jan Plzák žádaje, abych VMti psal o jeho zachování: i račte VMt věděti, že je dobrý kněz, příkladný a ctnostný, neb jiného o něm psáti neumiem, jakož VMt i konšelé o tom zpraviti mohú. Krom kněze Beneše a jeho neuměl bych o jiném psáti; neb jistě VMt dobře činí, že se na zachovánie ptáte, neb veliké zádušie VMt máte, kdež k které faře kněze příkladného dáte. A VMti velice děkuji z zvěřiny. A tak sem zřiedil, jako mi VMt psala. Scriptum Sobyeslaw feria IIII [sic] in die Seba- Jan z Dobronic. stiani et Fabiani martirum anno oc LXIII. Urozenému pánu panu Janovi z Rozmberka, pánu mému milostivému buď dán. 1764. Rehoř Klaric Janovi z Rosenberka: o uvázání pana Zdeňka ze Šternberka u Vitoraz a o věcech hospodářských. (R) V Třeboni 1463, 16. února. — Orig. arch. Třeb. Historica nova. Urozený pane, pane muoj milostivý! Věděti VMti dávám, že sem v s nuoci přijel z Vitoraze. Ta věc pěkně tam stojí, a on pan Folkchenštorffar velmě se pěkně v tom jmá, a již se téměř vše věci stěhoval doluov. A chce panu Zdeňkovi k uvá- zánie*) svého obilé dáti, na tři kopy čebruov ovsa, na dvě kopě čebruov žita, s deset vozuov sena, slámy drahně a na tři sta pstruhuov. Také, milostivý pane, račte roz-

Strana 121
Dopisy z roku 1463. 121 kázati, aby ten most od Svinuov k Třeboni byl opraven, nebť formané túžie velmi, že pře most nemohú, ještoj velmi zlej, a skrze vodu také, ještoj veliká. A já se bojím, že by pan Zdeněk nemohl z Třeboně do Svinuov, neb voda z Bynova**) z ryb- níka jde, a přes most nelze, ještoj přieliš zlej. Také kohož budete ráčiti poslati na koně, kažtež jemu býti u mne na masopust, ať bych já jemu list dal k Tovarkovi do Hradce, ať by jemu zlaté tam dal. Nebť já v středu opět na Vitoraz pojedu, a takéť i oni v středu v Hradci musejí býti, a ve čtvrtek první u postě s Tovarkú jeti do Brna Kroměříže. A zlatéť já VMti pošli. A prosím račte rozkázati Práškovi, ať by první středu postnie což muož najraněji na Novém Hradě byl; tu já také přijedu. Také račte věděti, žeť my ryb panu Zdeňkovi nemuožem zjednati; protož račte to opatřiti, jakž ráčíte. A VMt snad nepomněla do úřaduov psáti, aby za pomorní penieze zlaté jměnili. A když by byla jiezda VMti do Prahy, bylo-li by s vámi mluveno o Haška aneb Tvarnožka, jakož viete oč, račte toho odložiti do vašeho z Prahy vrácenie. Datum Trzebon, feria IV. post s. Valentini anno oc LXIII. Rehoř Claric. Urozenému pánu, panu Janovi z Roznbergka, pánu mému nejmilostivějšímu buď dán. *) Cf. číslo 65. této sbírky v A. Č. VII. str. 243. **) P. P. 310: Biňov. 1765. Opat Třeboňský Krumlovskému purkrabí: o ukradených koních v Mokré. (M) V Třeboni 1463, 9. března. — Orig. arch. Třeb. I. B. 5 BC. 13. Modlitba naše napřed s věrným pozdravením, urozený příteli milý. A vznesl na nás člověk náš jménem Ješek, ukazatel tohoto listu, že jest mu vzato násilém VI koní, i s těch šesti koní dva jest uptal, v Mokrém žě by měl člověk jménem Kupec, a kterak jich dosáhl, tohoť vás ústně spraví napřed jmenovaný člověk náš. Žádáme a prosíme, abyšte ráčili toho člověka v Mokrém k tomu držěti, aby ty dva koně zase vrátil člověku našemu, jakož vám věříme a ufáme. Datum ex Trzebon mona- sterio nostro feria IIII. in festo sanctorum Cirilli et Metudii confessorum. Michael abbas monasterii Trzebonensis. Urozenému panoši Kundrátovi z Petrovic purkrabí na Krumlově, přieteli d. 1766. Jan Rous Jarohněvovi z Úsuší: zve ho k příjezdu na Krumlov. (R) V Dubném (1463, 8. dubna). — Orig. archivu Třeboň. Fam. von Čemin. Službu svú vzkazuji, urozěný přieteli milý! A prosím tebe, aby v tento pon- dělí po Velice noci [11. dubna] na noc v Krumlově byl, nebtě páně Mt k tomu svolil, kohož bych kolivěk z páně služebníkóv při tom chtěl mieti.*) A Koňatať také Archiv Český XIV. 16

Strana 122
122 bude a někteří jiní. I prosímť, že na svrchupsaný čas budeš. Tohoť prosím odpovědi Jan Rús z Čěmin. po tomto poslu. Dán u Veliký pátek v Dubném. Urozěnému panoši Jarohněvovi z Ausušie, haytmanu na Třeboni, přieteli mému milému d. *) Viz č. 1768 (1463, 14. dubna). A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1767. Koňata z Olešnice Janovi z Rosenberka: že Rous ujel, neznámo kam. (R) Na Vlhlavech (1463, 13. dubna). — Orig. arch. Třeb. Fam. von Čemin. Urozený pane, pane muoj milostivý! Službuť svú vzkazuji TMti. A rač VMt věděti, žeť sem s Přibíkem mluvil, aby Rúsa obeslal, aby před VMtí stál v pátek [15. dubna]. I dal mi jest Přibík odpověď, že jest z kraje ven jel a že jeho nevie, kde jest. Než kdy sě do kraje vrátí, že jemu to chce pověděti. A prosím VMti, jestliže by mne potřebie nebylo v pátek, rač mne doma ponechati, nebť jest mi něco pilně potřebie. A toho mi račte odpověd dáti. Dán na Vlhlavech, tu střědu po Velice Koňata z Olešnice. noci. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberga, pánu mému milostivému buď dán. 1768. Paměť o při Jana z Rosenberka s Janem Rousem z Čemin. (R) Na Krumlově 1463, 14. dubna. — Orig. arch. Třeb. Fam. von Čemin. My Petr Višně z Větřnie, purkrabie té chvíle na Krumlově, Jan Koňata z Olešnice, Pavel z Prahy, Oldřich Drochovec z Pláně a Petr Svatomír z Milikovic, vyznáváme tiemto listem obecně před každým, ktož jej uzřie aneb čtúc slyšeti budú, že sme při tom byli a stáli na Krumlově v světnici veliké tu středu velikú u puostě [6. dubna], když jest urozený pán, pan Jan z Rozmberka, pán náš milostivý, mluvil JMt s Rúsem, že chce vsi vyplatiti, ty, kteréž od JMti drží, a dáti jemu, v kterýchž listech stojí groši českými neb zlatými, že za každý groš sedm peněz chce dáti, a kdež opět stojí zlatými, že to JMt chce dáti zlatými. A Rúsovi toho učiniti sě nezdálo, aby bral sedm peněz za groš, než že sě chce listuov svých držeti. I podal pánu Rús purkrabí Pražského,*) aby to purkrabie ohledal, co by bráti měl. A pánu sě toho také nezdálo učiniti, by sě JMt s Rúsem v súd dával, a že tomu pán chce tak srozuměti, co mu mieti bude učiniti bez súdu, podav mu JMt tohoto: že mu chce listy všecky obnoviti v táž slova, jedné aby na lidi neukazovaly a on aby lidí nedržel, a úroci nynější Svatojirští i z toho listu třetieho, kterýž svědčí věnným právem plněnie dvě neděli napřed, aby mu dáni byli; a o sv. Havle summa hlavnie i úroci, vedle listuov těch obnovených, že mu také dáni budú. Tu řekl Rús, že ne- toliko jeho sě dotýče, ale ženy jeho a dětí jeho, že je jim všecken svój statek za-

Strana 123
Dopisy z roku 1463. 123 vázal dckami, než kop deset jedné aby mu vydávali do života. Tu páně Mt mu řekl: Rúse, však vieš, kterak jsi sě nám zapsal i s svým statkem; všaks toho neměl učiniti, než zachovati sě podle zápisu svého. Tu Rús řekl ku páně Mti: Pane, ano mě dobří lidé vystřiehali, abych i nynie pro nic k VMti nejezdil, a jáť jsem teď vzdy přijel, jakožto ku pánu svému, odloživ všecky strachy od sebe. I prosil tu Rús páně Mti pro Buoh a pro matku boží, aby ráčil jeho milostivý pán býti a mi- lostivě naň pomnieti a k němu dobrú vuoli mieti. Tu páně Mt řekl: A kerúť sem nemilost okázal? A Rús řekl: Pane, mněl sem, bych s VMtí žádných súduov již neměl mieti, a že to na králově Mti stojí, což jest mezi VMtí a mnú. I řekl páně Mt jemu: Rúse, zdas neslyšel, že nám tě KMt přiřekl i se pány za služebníka našeho, a kázalť jest JMt jíti za námi do našeho dvoru a slúžiti nám jakožto pánu svému? A Rús řekl: Bylo jest tak. A tu sě jest podal k tomu Rús, že chce ku pánu při- jeti i s těmi listy na Krumlov, a pánu je dáti slyšeti a přede pána je položiti, aby JMt sobě a jemu i jeho ženě a dětem jeho spravedlivé učinil vedle listuov. A na to jemu páně Mt den položil a jmenoval ten úterý Velikonoční [12. dubna], aby tak přijel, jakož sě jest podal, a pojal s sebú kohož mu se zdá z páně služebníkuov. Tu poděkovav pánu z toho, i řekl pánu, že na ten den v úterý bude. Toho na svě- domie a na pamět věcem svrchupsaným pečeti naše vlastnie jsme dali a kázali při- tisknúti k tomuto listu dobrovolně. Jenž jest dán a psán na Krumlově, ten čtvrtek po Velice noci, léta božieho tisicieho čtyřstého šedesátého třetieho. *) Zdeňka Konopištského ze Šternberka. [Pět pečetí.] 1769. Vyznání Jana Koňaty o Janu Rousovi z Čemin. (R) Na Krumlově 1463, 14. dubna. — Orig. arch. Třeb. Fam. von Cemin. Já Jan Koňata z Olešnice vyznávám tiemto listem obecně před každým, ktož jej uzřie neb čtúce slyšeti budú, žej Rús poslal ke mně, abych se páně Mtí panem Janem z Rozmberka, pánem mým milostivým, mluvil, a žádal od něho na JMti bez- pečenstvie; a Jarohněva a Oldřicha Rúbíka že prosí, i jiných dobrých lidí, aby sě ku páně Mti přimlúvali, aby mu bezpečenstvie ráčil dáti, aby mohl přijeti bezpečně i odjeti, a že chce nynie odjeti z kraje, aby JMt neráčil za zlé mieti. A také viece, což se výplaty dotýče, že Rús v tom chce přátel poslúchati, jedné aby se ode páně Mti jeho ženě a dětem jeho spravedlivé stalo vedle listuov, a že sě chce zachovati ku páně Mti, jakož sě zachovati jmá. A to abych věděti dal Přibíkovi Chlumskému, což by JMt odpovědi na to dal, a on Přibík jemu to dále že má dáti věděti. Neb já Koňata nevěděl sem, kde jest Rús. Než toto vznesl jsem já tak na páně Mt ten úterý velikonoční [12. dubna] a žádal od Rúsa na JMti bezpečenstvie před těmito 16*

Strana 124
124 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. dobrými lidmi: Petrem Višní z Větrnie, purkrabí ty časy na Krumlově, Petrem z Miſli]kovic a z Peršteince, té chvíle purgrabí na Mayštaině, Jarohněvem z Úsušie, hawptmanem ty časy na Třeboni, Oldřichem Rúbíkem z Hlavatec, Pavlem z Prahy a Oldřichem Drochovcem z Pláně. A páně Mť mi tuto odpověd hned před týmiž dobrými lidmi dal, jakož sě svrchu píší: Ať přijede v pátek najprv příští [15. dubna]. I otázal sem JMti, řka: a má-li gleyt? A JMt mi řekl: Marie, ať přijede k nám jako služebník náš, co mu potřebie glejtu? Toho na svědomie a na paměť věcem svrchupsaným pečeť svú vlastní jsem dal a kázal přitisknúti k tomuto listu dobrovolně. Jenž jest dán a psán na Krumlově, ten čtvrtek po Velice noci, léta božieho tisícieho čtyřstého šedesátého třetieho oc. 1770. Jan Jeskoun z Němčic Janovi z Rosenberka: o nesvornosti v manželstvi. (R) B. m. 1463, 22. dubna. — Orig. arch. Třeb. Fam. Němčic. Služba má napřěd VMti, urozený pane, pane milý! Jakož mi VMt píše, že ste zpraveni, že s ženú svú smlúvu jmám přátely učiněnú a že bych já jie přes to překážel oc. Milostivý pane! Mněť se nezdá, bychť já smlúvu rušil, ale onať smlúvy nedrží. Měla na tom dvoru seděti i s dětmi, a tu sě živiti, toho jest neučinila, a to již všeckno opuštěno jest. A byť tu seděla na tom dvoře, nechtěl bych jí překážeti v ničěmž. Protož, milostivý pane, račte mi v tom za zlé nemieti, poněvadž ani ne- chce opatřiti a smlúvu nechce držeti, žeť já to chci opatřiti, což budu moci najlép, ať by to tak všeckno nespustlo. Datum feria VI. ante s. Georii anno dni oc LXIII°. Jan Jeskún z Němčic. Urozenému pánu, panu Janovi z Rosmberga, přieznivému pánu mému milému. 1771. Písař Třeboňský Janovi z Rosenberka: o penězích. (M) V Třeboni 1463, 22. dubna. — Orig. arch. Třeb. I. B. 6 Gr, 2. Urozený pane, pane muoj milostivý! Jakož mi VMt psala, abychme Fajtovi postúpili v našem úřadě VIII kop a XIIII grošuov a ostatek v Chúsnickém: však se v našem úřadě dostane postúpiti na čtyřidceti kop. Pak jižť na tom s hejtmanem posedíme a převržem to ještě lépe, a v tom učiníme, cožť se nám bude viděti naj- podobněji; i tam v Chúsnickém úřadě to ještě lépe s Koským a Miličínským pře- běhnem, když tam bohdá budu. A VMti posielám těch Ij zlatých zase, které ste mi nynie poslali; nebť já sám mám ještě na LXXX zlatých, kteréž sem u Praze vyměnil, a diel v Soběslavi mi jich Kosař vyměnil. A poněvadž nynie VMt nemuo- žete mně těch sto kop poslati, ale prosím, jmějte o ně péči, abyšte mi je ve dvú

Strana 125
Dopisy z roku 1463. 125 aneb ve třech nedělech poslali, a jáť v té mieře některak úrokuov poodprosím do té chvíle; nebť já nerad od VMti zlaté beru, než pohledím toho, budete-li koho moci jimi splatiti. Datum Trzebon, feria VI. ante sancti Georgii anno domini oc Rehoř Claryc. LXIII. Urozenému pánu panu Janovi z Roznbergka, pánu mému milostivému buď dán. 1772. Král Jiří Janovi z Rosenberka: přimlouvá se za Rousa. (R) V Praze (1463, 24. dubna). — Orig. arch. Třeb. Fam. von Čemin. Jiří, z božie milosti král Český a markrabie Moravský oc. Urozený, věrný milý! Byl jest před námi slovutný věrný náš milý Jan Rús z Čemin, zpravuje nás, kterak někteří jej zhrozují, jiezdu jeho k tobě, a on proto k nám jest přijel. My jsme jemu řekli, aby on těch hruoz se nebál a že se nám nezdá, by se jemu které po- hrážky dieti měly, a aby on podle toho rozkázánie našeho, ničehož se protivného od tebe nelekaje, k tobě jel, a že ty se k němu nebudeš jinak mieti, než jakož rozjezd stal se zde v Praze. Protož onť již podle našeho rozkázánie k tobě jede. A myť od tebe s pilností žádáme, aby ty se k němu tak měl milostivě, i což se vyplacovánie dotýče i v jiných věcech, jakož zuostáno jest. Neb kdyby se v tom jinak stalo, toť by se nás dotklo. I věřímeť, že nás v tom opatříš. Na tom vuoli naši naplníš. Dán v Praze, v neděli po sv. Jiří, královstvie našeho léta pátého. Ad mandatum proprium dni Regis. Urozenému Janovi z Rozemberga, věrnému našemu milému. 1773. Jindřich z Kolovrat Janovi z Rosenberka: přimlouvá se za Rousa. (R) V Praze (1463, 24. dubna). — Orig. arch. Třeb. Fam. von Čemin. Službu svú napřěd vzkazuji, urozený pane, pane a přieteli milý! Věděti dávám, že jest se mnú Rús mluvil, že by TMt s ním tvrdě nakládal o tu výplatu, kterúž od něho vyplatiti chcete. A tak praví Rús, že jest toho podával, aby to ráčil sám na sě vzieti a rozsúditi spravedlivě sobě i jemu. A také praví Rús, že sě na královu Mt podával a potom na úřad, kdež listy súdie. I prosil mne jest Rús za přímluvu k TMti. Jakož já pak prosím TMti, milý pane a přieteli, aby ráčil s ním dobrotivě nakládati. Neb Rús praví, co sě té výplaty dotýče, že sě chce k tomu povolně mieti. A také praví, že ve všech věcech chce TMt zachovati jakožto pána svého a jakožto na věrného služebníka slušie. I vzdyť prosím, milý pane, rač s Rúsem milostivě a dobrotivě nakládati. A věřímť, že mne v tom neráčíš oslyšeti pro mě i pro mú službu. Datum Pragae, dominico post s. Georgii. Jindřich z Kolovrat. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozenberga, pánu na Krumlově, přieteli milému buď.

Strana 126
126 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1774. Zdeněk ze Šternberka Janovi z Rosenberka: přimlouvá se za Rousa. (R) Na Konopišti (1463, 25. dubna). — Orig. arch. Třeb. Fam. von Čemin. Službu svú vzkazuji, urozený pane a přieteli mně zvláště milý! Byl u mne Rús, služebník tvuoj, pokorně se mnú mluvě a za to mne prosě, abych sě k tobě zaň přimluvil, aby s ním dobrotivě naložil, a zvláště o ty penieze, které zavázal dětem svým, což sě výplaty dotýče. I prosím tebe, učiň to pro mě, a nalož s ním dobrotivě, zvláště o to, což se těch peněz dotýče. Neb jestliže by jinak to býti ne- mohlo, na mém úřadu chtělť by o to přestati, jehožť by to radějie viděl, by sám s ním o to uhodil. Takéť věděti dávám, že rada ciesařova a farář z Sstuonie [sic] a šest konšelóv z Kremže dnes u mne byli; a na čem jsú se mnú zuostali a já s nimi, toho Rús tě zpraví, nebť jest při tom byl. A milý přieteli, rád bych viděl, by sě dobře měl. Datum Conopisst, in die Marci. Zdeněk z Šternberga, najvyšší purgrabie Pražský. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmbergka, přieteli mému zvláště milému. 1775. Král Jiří Janovi z Rosenberka: o Rousa. (R) V Praze (1463, 27. dubna). — Orig. arch. Třeb. Fam. von Čemin. Jiří, z božie milosti král Český a markrabie Moravský oc. Urozený, věrný milý! Srozuměli sme tomu, což nám o Rúsa píšeš. Protož žádámeť od tebe se vší pilností, aby k Rúsovi tak se měl, jakožť sme nynie po Rúsovi v listu našem psali, kterak se k němu mieti máš. A za to máme, žeť jest již ten list náš tebe došel. A jinak toho [pro žádnú věc]*) nečiň. Toť jest vuole naše. Dán v Praze, v středu po sv. Marku evangelistě, královstvie našeho léta pátého. Relatio dni Johannis de Rabenstein, praepositi Wissegradensis oc. Urozenému Janovi z Rozenberga, věrnému našemu milému. *) Slova v závorce jsou přetržena. 1776. Jan Rous Janovi z Rosenberka: prosí, aby mu byl určen den k příjezdu. (R) V Malovicích (1463, 27. dubna). — Orig. arch. Třeb. Fam. von Čemin. Služba má napřěd TMti, urozený pane, pane muoj milostivý! Věděti VMti dávám, že mi jest králova Mt rozkázal, abych k VMti jel, a tak já učiním. Který den VMt kážě přijeti, za to prosím VMti, račte mi dáti věděti; neb bych bez toho hned sám byl přijel i přijedu sám, nedá-li mi TMt věděti. A také list jmám k TMti

Strana 127
Dopisy z roku 1463. 127 od KMti. A prosím VMti, račte mi dáti odpověd listem vaším po tomto poslu. Dán Jan Rús z Čemin. v Malovicích, tu střědu před sv. Jakubem Philippem. Urozenému pánu, panu Janovi z Roznberga, pánu mému milostivému buď dán. 1777. Vyznání obce Krumlovské o Rousovi. (R) V Krumlově 1463, 24. května. — Orig. arch. Třeb. Fam. von Čemin. My purgmistr, rychtář, konšelé i všecka obec města Krumlova Českého, vy- znáváme tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie neb čtúce slyšeti budú: jakož jsme měli spolu činiti s Latranskými,*) súsedy svými, o lozunky a přidávánie k městu na opravovánie: i prosili sme Rúsa, aby nám pomocen byl, aby Latranští s námi opravovali kostel, mosty, pastýři s námi platili i obecniemu poslu. Toho nám Rús řekl pomocen býti. A za to my starší i obec jemu Rúsovi štuk kmentu dali sme. A když sme jemu ten štuk kmentu dali, tehdy jest nám Rús toho dopomohl, tak jakož svrchu psáno stojí. A na svědomie toho pečet naši městckú přitiskli jsme k tomuto listu. Jenž jest dán a psán v Krumlově léta od Narozenie s. b. tisícieho čtyřstého šedesátého třetieho, ten úterý před sv. Urbanem. *) Předměstí Krumlovské. 1778. Vyznání obce Latranské o Rúsovi. (R) V Krumlově 1463, 24. května. — Orig. arch. Třeb. Fam. von Čemin. My starší i všecka obec Latranská Krumlova Českého vyznáváme tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie anebo čtúce slyšeti budú, že když jsme činiti měli s městem a obcí Krumlovskú, s súsedy našimi, o lozunky, tu jsme prosili Rúsa, aby nám pomocen byl. A za to starší, kteřížto tu chvíli vládli a lozunkéři byli, točiž Brnieř, vzav od Ruozvory nožieře dvanácte řezákóv a dal Rúsovi od nás od starších i od obce. I řekl nám Rús pomocen býti, abychme puol kopy přidávali každý rok k městu, a tiem abychme všech lozunkóv a pomocí prázdni byli k nim přidávati, což se města Krumlova dotýče. A to stálo tak za čtyři neděle. A my srozuměvše tomu, že nám Rús to chtěl změniti, i přidal Hašek, také jsa tu chvíli lozunkéřem, jemu Rúsovi vědro medu k tomu od nás starších i od obce, aby nám to tak dokonáno bylo, jakož svrchu psáno stojí. A on Rús přivedl nám to k jinému konci před páně Mtí. A na svědomie toho prosili sme slovutných panoší Petra Višně z Větřnie, tu chvíli purkrabí na Krumlově, Oldřicha Drochovce z Pláně a Bohuňka z Bratřikovic, že jsú k naší prosbě své pečeti k svědomie přivěsili k tomuto listu. Jenž jest dán a psán v Krumlově léta od Narozenie s. b. tisícieho čtyřstého šedesátého třetieho, ten úterý před sv. Urbanem. (Tři pečeti zachované.)

Strana 128
128 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1779. Třeboňští úředníci Janovi z Rosenberka: o při Jilovických s mlynářem o pastvu. (M) V Třeboni 1463, 25. května. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 AP, 4k. Urozený pane, pane náš milostivý. Jakož VMt rozkázala mlynáři vašemu o té Dvorce z Velešínského úřadu s lidmi vašimi s Jilovice z úřadu našeho před námi státi o to, ješto tíž VMti lidé z Jilovice tomu mlynáři pastvy bránie: i račtež věděti, že sme je s uobú stranú vyslyšeli; a tak sme tomu porozuměli, že ty pastvy nejsú toliko těch lidí Jilovických, ale jsú pustoty vaše dávno od té vsi zapuštěné, než že jsú těm lidem dopřieny z milosti, a oni z nich těch pustotin oplácejí VIII grošuov, než berú s toho mlynáře IIII groše a jinde II groše, že se jim nedostane dáti než II groše. A my hlediece k tomu, že ten mlynář jinde pastvy nemá a že by tu bez té pastvy těžce seděl, a že jest i prve rozkázáno bylo, aby jemu též pastvy přieli, (tak jest před námi mluveno): i přikázali sme lidem těm vašim z Jilo- vice, aby jemu té pastvy nehájili do vašeho dalšieho rozkázánie. A to sme proto jim do vašeho dalšieho rozkázánie odložili, že chcme VMt toho šíře zpraviti. A jim těm vašim lidem z Jilovice nezdálo se nás v tom uposlechnúti, a odvolali se na VMt. Chtěli sme jim list k VMti dáti; nechtěli vzieti a praviece, že chtie s živými listmi před VMtí osobně býti, a dobře protivně mluviece, ješto v tom jinému nerozumieme než zlé vuoli. A předkládají, že jim mlynář škodu na jich lukách činí. I to sme pověděli, že škody své právo mají, jestli že by jim co uškodil, aby odbyl; všeho se jim nezdálo poslechnúti. Protož jakž VMt o tom dále rozkáže, tak se stane. Datum Trzebon, feria IIII. in die sancti Urbani anno domini oc LXIII°. Avšak bychme VMt o tom ještě lépe rádi zpravili. Jarohněv z Úsušie hejtman, a Rehoř Claryc písař na Třeboni. Urozenému pánu panu Janovi z Roznbergka, pánu našemu milostivému buď dán. 1780. Hejtman Třeboňský Janovi z Rosenberka: o senech okolo rybníků, o koních. (M) V Třeboni 1463, 27. června. — Orig. arch. Třeb. I. B. 6 MB, 21. Urozený pane, pane muoj milostivý. Věděti VMti dávám, že sem zpraven, že by fišmajstr sena okolo rybníkuov kázal prodati, kterýmižto [kteréžto?] ten, ktož obrokem vládl i těmi travami vládl, oklidil k vaší potřebě, protože jsú sena lepší a při ruce, ješto se rovnějším nákladem skliditi mohú. I protož prosím VMti, račte s fišmajstrem o to mluviti, aťby toho jinak nejměnil, než jakož jest prve bylo, aťby VMti raději lepší nežli horší zuostalo. Neb ta sena daleká dávají se s polovice kliditi, protože nejsú tak dobrá a že jsú s věčím náklajdem kliditi. Také sem VMti nepomněl v Soběslavi pověděti, že mi pravil Petrovský o nevelikém koni u Rynartha v Ber-

Strana 129
Dopisy z roku 1463. 129 narticích a pokládá jej za vaši dobu; ale protože je věčí než ten šlojieř, který ste od Jindřicha Sádly jměli, i račtež Petrovskému oň psáti, ať jej lépe ohledá i pokusí, a bylo-li by co hodného, jakož on pak praví, že by se VMti hodil, račte jej kázati sobě kúpiti. Datum Trzebon, feria II. post sancti Johannis babtiste anno domini oc LXIII°. Jarohněv z Úsušie, hejtman na Třeboni. Urozenému pánu panu Janovi z Roznberka, pánu mému milostivému buď dán. 1781. List Rousův na vyručení z věže. (R) Na Krumlově 1463, 11. července. — Opis arch. Třeb. Fam. von Čemin. My Henrych z Sobětic, bydlem tehdáž na Velešíně, Jan Kosoř z Malovic, Bohuslav z Malovic, Jan Koňata z Olešnice, Víta ze Rzavého, seděním na Dobroniciech, Oldřich Rúbík z Hlavatec, seděním v Dubném, Kunáš z Machovic, Jarohněv z Úsušie, hawptman Třebonský, Erasim z Michnic, purgrabí Novohradský, Mikuláš Víta ze Rza- vého, seděním v Húzné, Beneš z Komařic a Beneš z Dubného, vyznáváme všichni tiemto listem obecně a všady i přede všemi, kdež čten neboli čtúce slyšán bude, že sme vyručili a mocí tohoto listu vyrukujem z věže slovutného panoši Jana Rúsa z Čemin od urozeného pána, pana Jana z Rozmberka, a vedle JMti od najduostojnějšieho otce kněze Jošta, biskupa Vratislavského, ve dva tisíce kop gr. dobrých, střiebrných, obecně v zemi České berných, na takovýto běh a tak, aby již psaný Jan Rús z věže vyručený nahoře na té věži na tom ponebí, kdež světnička jest, a svrchu po kranci, prost bez želez i všelikého vázánie, aby chodil a tam obýval; ale doluov s věže na žádného aby nevolal, ani s kým doluov mluvil; a odtud z toho ponebie, kdež světnička jest, také dále doluov na jiná ponebie neb z věže ven aby nižádným během ani kterým obyčejem nevychodil ani kterak vynikl bez svobodné vuole nahoře psaných pánuov a bez jich rozkázánie, a to od dánie listu tohoto za IIII neděle pořád zběhlé. Pakli by mimo to již psaný Jan Rús kterak učinil, tehdy my svrchupsaní rukojmie vyznáváme tiemto listem všickni rukú společnú a nerozdielnú, že sme propadli zá- klad svrchupsaný IIM kop gr. pánuom svrchupsaným a jich dědicóm. A ten základ JMti máme a slibujem dáti a splniti u měsíci najprvniem pořád čtúce po nezdržení svrchupsaném úplně a v celosti. Pakli bychom toho neučinili, jehož bože nedaj, tehdy my rukojmie všickni svrchupsaní, kteříž najprv ode pánuov jmenovaných ústně, listem nebo jistým jich poslem napomenuti budem, jeden na druhého neukazuje ani se druhým vymlúvaje, každý z nás sám svým životem s jedním pacholkem a se dvěma koňoma máme vjeti a vlehnúti, aneb miesto sebe každý bude moci panoši řádu rytieřského též s jedním pacholkem a se dvěma koňoma poslati a vložiti v uobyčejné leženie, kteréž země Česká za právo jmá, do města Krumlova Českého nad Vltavú Archiv Český XIV. 17

Strana 130
130 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. aneb odtud v VII mílech vzdálí anebo blíže v duom ctného hospodáře nám ode pánuov nahoře psaných ukázaný [obyčejné výminky ležení]. Na potvrzenie a zdrženie toho i lepší jistotu my všichni rukojmie svrchupsaní pečeti své vlastnie s dobrým naším vědomím a s plným přiznáním dali sme a kázali přivěsiti k tomuto listu dobrovolně. Jenž jest dán a psán na Krumlově, léta od Narozenie s. b. MCCCCLXIII“ ten pondělí před sv. pannú Margrethú. 1782. Jan z Rosenberka purkrabí Zvíkovskému: o žencích a o vyručení Jana Rousa. (K) V Krumlově 1463, 17. srpna. — Orig. pap. arch. Vorl. IV. K. 19. Jan z Roznberga. Jene milý! Jakož žádáš sto žencóv, ty sobě vezmi k své potřebě. Také o tom člověku věz, žeť jest vyručen listem ve dva tisíce kop do sv. Martina na postavenie, a čtyři neděle mámy jim dáti [věděti] aneb oni nám též v tom času. A první zápis jeho ten sme sobě zdrželi a zachovali; a také mámy některé věci před sebú, jestliže by on neb přietelé jeho sobě co brali před se, gesto nám to dobře slúžiti bude. Dán na Krumlově, feria IV. post Asumpcionem beate Marie virginis, annorum domini oc LXIII°. Slovutnému panoši Janovi z Petrovic, purkrabí na Zviekově, věrnému našemu milému dd. 1783. Jan z Rosenberka purkrabí Zvíkovskému, aby mu poslal voly a med do Prahy oc. (K) B. m. 1463, 16. září. — Orig. pap. arch. Vorl. IV. K. 20. Jan z Rozmbergka. Petrovský milý! O tvój běh, jakoš píšeš, chcmeť péči mieti a tebe v tom neopúštěti. A žádámeť, aby nám poslal přiepis toho listu, kterýžť najprvé pan Lev psal, rozkazuje jako svému, a ten nám pošli po Vondřejovi z Údině, když do Prahy pojede. Takéť posieláme čtrnádcte voluov; z těch nám pošli do Prahy IIII s těmi kury, jakožť jsme porúčali, aby nám poslal a Ondřejovi z Údině. Jakož nám píše a [o?] nevěstu svú, o toť chcme mluviti se panem Zdeňkem. A tak za to máme, žeť zajtra bohdá u nás bude; chcmeť o tom péči mieti, tak jemu pověz. Takéť žá- dáme, aby nám zjednal tři súdky medu, kterýž by několiko neděl poležeti mohl, jeden ve XX pinet, druhý ve XXX pinet, třetí ve XIII pinet. A také to opatř, ať by nám sem poslán byl tři neb čtyři dny před sv. Havlem. Item čtvrtý súdek, ten nám zednaj nynie do Prahy v XIII neb v XV pinet; učiň v tom pilnost. Datum feria VI, in die Ludmille, anno oc LXIII°. Famoso Johanni de Petrowic, purgrawio in Zwiekow, fideli nostro dilecto d.

Strana 131
Dopisy z roku 1463. 131 1784. Svědomí Jindřicha ze Stráže, Jindřicha z Michalovic a Viléma mladšího z Risenberka o řečech Rousových proti Janovi z Rosenberka. (R) B. m. 1463, 7. října. — Orig. arch. Třeb. Fam. von Čemin. My Jindřich z Stráže, najvyšší hofmistr královstvie Českého, Jindřich z Mi- chalovic, najvyšší komorník královstvie Českého, Vilém mlazší z Ryzmberga a na Rabí, vyznáváme tiemto listem přede všěmi, ktož jej uzřie aneb čtúc uslyšie, že když sme byli při našěm najmilostivějším pánu a králi v malé světničce, tu přišel urozený pán pan Jan z Rozmberga, a Rús s ním. I počel pan z Rozmberga k němu řeč. A on Rús řekl, že rozumie, že k němu ráčí mluviti, žádaje, aby k sobě přátely pojel. A pan z Rozmberga svolil jemu. I přivedl Zdeňka a Rendle. A tak pan z Rozmberga dával jemu Rúsovi vinu, že by sě k němu nezachovával, jako na věr- ného služebníka slušie. A pravil jemu, čím a co by proti němu činil, některé kusy. A vypraviv i šel z světničky. A přived sebú Hruozu starého, kterýž jest úředníkem na Poděbradech. I žádal na témž Hruozovi, aby pověděl; že slyší, že by on věděl, že o něm Rús řeči některé mluvil, ješto by sě jeho dotýkaly. Hruoza pomlčev, „i řekl bych“, řekl, „že neviem, toho nesmiem řéci, neb což jest těch řečí bylo, ty sem králově Mti pověděl.“ A KMt k tomu řekl: „Pravda jest, nám jest Hruoza pravil. Ale my jsme řekli, že křivdu mluví.“ Ale tato slova my pro poctivost píšem. Ale JMt prostě jest řekl. A tak potom Hruoza jest pravil, že by jeho Rús prosil za přímluvu [k] králově Mti zaň, a že by řekl Rús: „Králova Mt jest milostivý pán páně z Rozmberga a pomahá jemu velmi, ješto žádný král žádnému pánu z Rozm- berga tak nepomahal; neb dal jemu pánu šestnacet [sic] tisíc zlatých, a dvě berni, a minci jemu dopustil, kteréžto má veliký užitek; ale nicť platno nenie, nenieť upřiemně s JMtí.“ A táhl sě toho Hruoza na KMt, žej to JMti tak hned toho času pravil, a KMt to tak vyznal. Také Rús zasě k některým řečem, což jeho pan Jan Rozmberský vinil, znal sě, a k některým jinak pravil. A k této řeči, což nám Hruoza pravil, znal sě, ale vo neupřímnosti měnil slova, a neznal sě, by řekl „neupřiemně“. Ale Hruoza zase k němu Rúsovi mluvil a řekl: „Tohoť já na sobě nechci nechati; cožť sem já tuto pravil, pravduť sem mluvil. Taks ty ke mně mluvil, a viec, nebs i jiných pánuov dotekl a pravě, že sobě zámky opravují a nejsú upřiemně s KMtí.“ A to jest nám svědomo. A dálo sě to ve čtvrtek po sv. Francišku [6. října]. Ačkoli mnoho řečí jest bylo viece, ale toto jest toho pravý rozum kruntovný. A k tomu bychom sě chtěli ústně přiznati, kdež by toho bylo potřebie. Toho našěho vyznánie na svědomie kázali sme své pečeti k tomuto listu přitisknúti. Jenž dán a psán léta od Narozenie syna b. tisiecieho čtyřstého šestdesátého třetieho, ten pátek po svatém Františku. (Tři pečeti zachované.) 17*

Strana 132
132 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1785. Heřman z Říčan purkrabí Zvíkovskému: o listech dlužních. (K) Na Hrádku (1463, před 30. říjnem). — Orig. pap. arch. Orlického VIII. B. fasc. 24. č. 3. Službu svú vzkazuji, urozený přieteli milý! A to mi se nelíbí v listech těchto, že jest sumě dání [gest sumye dany] ve dvú nedělí po sv. Havle aneb po sv. Jiří. O úroky bych netbal, by mi dávali ve dvú nedělí; než pro sumu bych já mohl k škodě přijíti. A kterýž svědčí list mně a ženě mé, ať svědčí: kterýž by dal z nás věděti, aby měl túž moc, jako oba. Dán na Hrádku. Heřman z Říčan. Urozenému panoši Janovi z Petrovic, purkrabí na Zvíkově, přieteli a švagru milému buď. 1786. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o listech dlužních Heřmanovi z Říčan. (K) Na Zvíkově 1463, 30. října. — Orig. pap. arch. Orlického VIII. B. fasc. 24. č. 4. Urozený pane, pane muoj milostivý! Teď VMti posielám listy Heřmanovy. Nechtělť jest jich přijieti, protože stojí v těch listech, když by ku plnění přišlo summě, dvě neděli po sv. Havle aneb po sv. Jiří plněnie. Však sem to VMti i prvé pravil, že k tomu Heřman svoliti nechce, i též sem VMti v svém listu psal, a naj- posléz poslalť sem VMti ceduli do Benešova, když VMt z Prahy jela. Než k tomut svoluje, jakožto i prvé svolil jest, úroci aby jemu dáváni byli dvě neděli po sv. Havle neb po sv. Jiří; a list, kterýž svědčí jemu a jeho ženě, v tom listu ať stojí: kterýž by z nich jeden z té sumy napomenul ku plnění, aby túž moc měl, jakoby oba na- pomenula. I milostivý pane, prosím VMti, račtež těmi listy nemeškati; neb sem já za list dojitie jemu slíbil, a již jakožto dnes ten rok přejde. Takéť sem Trkovskému jeho list poslal; i neviemť, příjme-liť jej, nebť mi ho ještě zasě neposlal. Také VMt račte věděti, žeť sem list od Alše vyvadil. Datum Zwiekow, dominica ante festum Jan z Petrovic, purgrabie na Zviekově. omnium sanctorum, annorum oc LXIII°. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, pánu mému milostivému b. d. 1787. Burian z Lípy Janovi z Rosenberka: posílá k němu úředníka svého. (R) V Lipnici (1463, 2. listopadu). — Orig. arch. Třeb. Fam. Lipć. Urozenému pánu, panu Janovi z Rožmberga, pánu na mě laskavému, Burjan z Lípy a s Lipnice, najvyšší písař královstvie Českého. Službu svú vzkazuji TMti, urozený pane, pane na mě laskavý. Posílám k TMti Mikuláše ze Strhařova, úředníka mého, cožť nynie v tomto poselstvie ode mne s TMtí bude mluviti, aby ráčil jemu věřiti tak, jako bych já osobně s TMtí mluvil. Datum in Lipnic feria IIII. post omnium sanctorum.

Strana 133
Dopisy z roku 1463. 133 1788. Jan z Rosenberka písaři Zvíkovskému: o penězích odúmrtních. (K) Na Krumlově 1463, 5. listopadu. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 3. č. 8. Jan z Rozmberka. — Bartošku milý! Žádámeť přikazujíce, aby dal purkrabí Zviekovskému odúmrtních peněz X kop. Datum Krumlov sabbato ante festum sancti Leonardi, anno oc LXIII°. Famoso Bartosskoni notario bonorum Zwiekow, fideli nostro dilecto d. d. 1789. Jan z Rožmberka stvrzuje přijetí peněz. (M) V Krumlově 1463, 5. listopadu. — Orig. arch. Třeb. II. 338. 2l. My Jan z Rozmberka známo činíme tiemto listem, že nám Bartošek písař Zviekovský poslal po purkrabí Zviekovským do Soběslavi L m, kteréžto jest přijal kněz Jan Kaplicar k ruce naší; pak my quitujem a prázdna činíme svrchupsaného Bartoška mocí listu tohoto. Datum Crumlow sabbato ante sancti Leonardi anno oc LXIII°. 1790. List na vyručení Jana Rousa z vězení. (R) Na Krumlově 1463, 9. listopadu. — Orig. arch. Třeb. Fam. von Čemin. My Henrich z Sobětic, bydlem té chvíle na Velešíně, Diviš z Malovic té chvíle purkrabie na Piesku, Jan Kosoř z Malovic, Bohuslav z Malovic, Jan Koňata z Olešnice, Přibík Žibříd z Mostkuov, Adam z Drahonic, Víta ze Rzavého, seděním na Dobronicích, Jarohněv z Úsušie té chvíle hawptman na Třeboni, Erazim z Michnic, té chvíle purkrabie na Novém Hradě, Vilém z Kozieho, purkrabie ty časy na Chús- níce, Kunáš z Machovic, Mikuláš Víta ze Rzavého seděním v Húzné, a Beneš z Dubného vyznáváme . . . že sme vyručili z vězenie a mocí listu tohoto vyrukujem slovutného panoši Jana Rúsa z Čemin na postavenie od urozeného pána pana Jana z Rozmberka, a od najduostojnějšieho u boze otce a pána pana Jošta, biskupa Vrati- slavského, pod základem dvú tisicí kop grošóv dobrých, střiebrných, rázu a čísla pražského, tak že jej JMti a jich dědicóm a budúcím máme a slibujem postaviti, kdyžby nám kolivěk svrchupsaní páni, nebo jeden kterýžkoli z nich, jich dědicové aneb budúcí, dali čtyři neděle napřed věděti, buď listem, neb poslem aneb z úst, z nás rukojmí kterýmžkolivěk, najméň dvěma. A též zase jestli že by sě nám rukoj- miem svrchupsaným nezdálo v tom rukojemství státi a dali pánuom svrchupsaným čtyři neděle napřed věděti, slibujem jej v tom času postaviti na Krumlov Český nad Vltavú na hrad do veliké světnice v moc již psaných věřitelóv našich a úředníku

Strana 134
134 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. jejich tudiež najvyššiemu, nic sobě proti tomu ku pomoci neberúce, bez zmatku vše- likého. A když jej tak postavíme, tehdy má přijat býti. A on odtud nemá vychoditi, ani kterým obyčejem vyniknúti, leč by jej svrchupsaní páni, neb úředník jejich tudiež najvyšší, v svú moc přijali. A když přijat bude v jich moc, tehdy my rukojemstvie budem prázdni, a list tento má nám zase vrácen býti bez odpory. Také jestli že by svrchupsaný hrad Krumlov kterak v té mieře ztracen byl, jehož pane Bože rač ostřieci, tehdy jej máme a slibujem postaviti na jiný JMti zámek od Krumlova v devieti mílech vzdálí nebo blíže, kamž by nám od nich, aneb od jednoho z nich rozkázáno a jmenován byl, tak a na ten čas v jich moc ve vší té mieře, jakož se svrchu píše, bez zmatku všelikého. Pakli bychom toho neučinili a jeho nepostavili a v kterémž koli kusu, jakož sě svrchu píše, nezdrželi, jehož Bože nedaj, tehdy tiemto listem vyznáváme, že sme propadli základ svrchupsaný dva tisíce kop grošóv dobrých, střiebrných svrchupsaných, nahoře psaným panuom věřitelóm našim, a ty jim máme dáti a slibujem naší dobrú, čistú vierú, rukú společnú a nerozdielnú, tak že žádný z nás svým dielem nikterakž odděliti sě nemuože, ale dáti a úplně zaplatiti, od propadenie ve čtyřech nedělech pořád zběhlých, úplně a docela penězi hotovými, bez odporu všelikterakého, nic sobě ku pomoci proti tomu neberúc, bez zmatku; toto sobě znamenitě vymienujiece: jestli že by Jana Rúsa svrchupsaného v tom času pán Buoh neuchoval a že by umřel, tehdy rukojemstvie svrchupsaného máme prázdni býti a list tento moci nemá mieti. Také jestli že by svrchupsaný Jan Rús v tom času kam kolivěk jat beze lsti byl, tak že bychom jeho pro to jetie na čas svrchupsaný a tak, jakož sě svrchu píše, postaviti nemohli, tehdy proto základem hynúti nemáme do osmi neděl po nepostavení aneb propadení toho základu pořád zběhlých; tak že v těch osmi nedělech máme pracovati a oň státi, zda bychom jej z toho vězenie kterak vypraviti mohli. A jestli že bychom jeho dobyli a v těch osmi nedělech pánuom nahoře psaným v jich moc a tak, jakož sě svrchu vypisuje, postavili, tehdy jej JMt mají přijieti, a my základu máme prázdni býti. Pakli bychom jeho vždy v těch osmi nedělech nepostavili, tehdy základ svrchupsaný plniti máme i slibujem ve vší té mieře a tak, jakož se svrchu píše. Paklibychom toho neučinili, jehož Bože nedaj, tehdy my rukojmie svrchupsaní, kteříž by ode pánuov jmenovaných neb jich dědicóv a budúcích aneb jich úředníka kteréhožkoli, jednoho z nich ústně, listem nebo jich jistým poslem napomenut byl, jeden na druhého neukazuje ani sč druhým vymlúvaje, každý z nás sám svým životem s jedniem pacholkem a se dvěma koňoma máme vjeti a vlehnúti, aneb miesto sebe každý bude moci panoši řádu rytieřského též s jedniem pacholkem a se dvěma koňoma poslati a vložiti v uobyčejné leženie, kteréž země Česká za právo jmá, do města Krumlova Českého na Vltavú... [obyčejné ležení] ... Na potvrzenie a lepší jistotu i pevnost my všichni rukojmie svrchupsaní pečeti naše vlastnie s dobrým naším vědomím i plným přiznáním dali sme a kázali

Strana 135
Dopisy z roku 1463. 135 k tomuto listu přivěsiti dobrovolně. Jenž jest dán a psán na Krumlově, léta od Narozenie s. b. tisícieho čtyřistého šedesátého třetieho, tu středu před sv. Martinem. (Dvanácte pečetí zachovaných; dvě utrženy.) 1791. Vilém z Risenberka panu Janovi z Rožmberka: o uschování listů. (M) V Krumlově 1463, 14. listopadu. — Přepis archivu Třeboň. Fam. Riesenberg. Urozený pane a příteli milý! Tyto listy v truhlici a druhé v krabici dávám TMti schovati, a prosím TMti, jestliže by mne pán Bůh neráčil zachovati a z tohoto světa smrtí rozloučiti, aby nižádnýmu nebyly vydány, leč prve aby můj kšaft byl ukázán: a ten kšaft jest aneb bude na pargaméně s mou pečetí a jiných dobrých lidí na svědomí. A vedle toho kšaftu, věřím TMti, že tak ráčíte učiniti. Pakliby co ten kšaft rozumu neukázal, ale což by vás služebník můj Leva z Mašťova neb Puotha z Obitec aneb Havel písař můj zpravili, tím se račte zpraviti. Listové v krabici pří- leží sirotkům strejce mýho, když moji rukojmě a já, ješto jsem za ně jistcem, za- stoupeni a vyvazeni budou, jim má vrácena býti. Pane a příteli milý, toho rač věděti: jestli pak že by se událo, že by kšaftu datum poslez svědčilo, než tento list, to ať není na překážku, nebo já druhdy kšafty obnovuji a měním. A prosím vás, přišlo-li by k tomu, jehož všemohoucí pán rač dlouho zachovati, komuž byšte mé listy vydávali, račte jeho slibem zavázati, aby vše zdržel a naplnil, což by kšaft ukazoval, i také což bych rozkázal, úplně. TMti toho věřím, jako svému milému příteli. Dán na Krumlově ten pondělí po svatém Brykcí leta od narození syna bo- žího 1463. Vilém z Rysenberka. 1792. Vyznání Jarohněva z Úsuší a Mikuláše Víthy ze Rzavého o Janu Rousovi. (R) Na Krumlově 1463, 18. listopadu. — Orig. arch. Třeb. Fam. von Čemin. Já Jarohněv z Úsušie, hawptman tehdáž Třeboňský, a já Mikuláš Víta ze Rzavého, seděním v Húzné, známo činíme tiemto listem, ktož jej uzřie nebo čtúcí slyšeti budú, že nám jest to svědomo a v paměti, když mluvil urozený pán, pan Jan z Rozmberka, pán náš milostivý, s slovutným panoší Janem Rúsem z Čemin před námi ten pondělí před sv. Martinem [7. listop.], že jest Čeňovcové dal napřed věděti puol léta, jakož list na pána jmá, a že jest Čeňovcová pověděla pánu, že list ten má u Rúsa. I mluvil pán tu před námi s Rúsem, aby Čeňovcové list ten vydal, aby ona ku pánu přijela a penieze vzala a pánu list vrátila. Tu jest Rús toho ode- přel a řekl, že jest ten list u něho položen od nie i od Karla; a požádal jest Rús, aby sě stavil u Karla i u Čeňovcové. A pán jest k tomu svolil, i den jemu menoval,

Strana 136
136 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. totiž tu středu po sv. Martině [16. listop.], aby s tiem listem přijel ku pánu s Če- ňovcovú i s Karlem. A Rús řekl jest na ten den býti s listem i s nimi s uoběma s Čeňovcovú i s Karlem, bude-li je moci mieti. Toho jest neučinil a nebyl na ten den. Na svědomie toho k žádosti páně Mti pečeti naše vlastnie s dobrým naším vědomím k tomuto listu sme dali a kázali přitisknúti dobrovolně, sobě i svým bu- dúcím bez škody. Jenž jest dán a psán na Krumlově, ten pátek před sv. Alžbětú, léta od Narozenie s. b. tisícieho čtyřstého šedesátého třetieho. (Dvě pečeti zachované.) 1793. Vojtěch z Jivovice purkrabí Krumlovskému: aby byl sročen s Babkou. (R) Ve Svinech Trhových (1463, 7. prosince?). — Orig. arch. Třeb. Fam. von Jiwowic. Službuť svú vzkazuji, urozený přieteli milý! A prosím tebe, pros páně Mti, ať mi rok položí s Babkú, nebť s ním mám činiti, kterýžt se den zdá JMti, krom této neděle, po neděli po tejto. Neb v tuto neděli mám býti u Budějovicích. A také tiem spieše, nebť on pojede do Hradce, poněvadžť jest fišmajstrem u pána Hradec- kého. Věřímť, že se k tomu přičiníš s pilností. A kdyžť se JMti zdáti bude, ať také JMt píše Babkovi, ať by stál k tomu roku se mnú před JMtí. A to ať jest po tomto poslu, ať viem, na kerý den. Dán v Svinech, f. IV. ante Conceptionis s. Mariae virg. Vojtěch z Jivovice i z Chvalkova. glor. Uroz. panoši Kunrátovi z Petrovic, purkrabí na Krumlově, přieteli mému milému d. 1794. Markéta ze Ždánic Janovi z Rosenberka: o propinačním právě vsí Hodějovic a Vidova. (M) Ve Vidově 1463, 7. prosince. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 Bs, 1b. Modlitbu svú vzkazuji, urozený pane, pane mój milostivý. VMti děkuji velice, že vedle VMti mne zapomenúti nemíníte. VMti dávám věděti, že sěm spravena od nebuožce pána svého Tožice i od jiných starých lidí, že v Hodějovích [sic] i u Vidově vysa[ze]nie mají lidé moji piva vařiti, šenkovati, a to ve ckách dvorských naleznúti sě má, ale ne zemských, i všelikaká práva i svoboda, která k mému zbuožie přísluší. Protož VMti prosím velice, jakožto pána svého milostivého, aby pan Pavel nebo někto jiný vedle vašěho rozkázanie ta jistá má práva i svobodu u dvorských desk ráčil přeslyšeti, a co by koli mělo za to úředníkóm dáno býti, hotovať sem toho podjíti, a to proto, aťbych sě potom věděla čeho varovati. Prosím VMti, račtež mne té práce zbaviti, aťbych sama o to nepracovala cesty. Datum in Widow, feria quarta ante concepcionem s. Marie anno domini oc LXIII. Markréta [z] Ždánic, seděním u Vidově. Urozenému pánu panu Janovi z Rozeberka, pánu mému milostivému buď dán.

Strana 137
Dopisy z roku 1463. 137 1795. Markéta ze Ždánic Janovi z Rosenberka: o propinačním právě v Hodějovicích a v Vidově. (M) B. m. a d. (1463, 7. prosince). — Současná cedule*) arch. Třeb. I. A. 6 Bs, 1b. Milostivý pane! Jakož mi VMt píše o Vidově a o Hodějicích, kterak VMti mám vypsáno dáti, kterak jest položeno o šenk i o sladovny: pane milostivý, slyšela sem od nebožce Tožice pána mého, že z práva má krčma býti u Vidově. Také sem slyšela od farářova otce z Budějovic, kterýž jest z Hodějic rodilý, ten jest pravil, že jich děd šenkoval v Hodějicích; i také od mnohých starých lidí, ješto některým jest a bylo něco a sto let, kterak jest vždycky šenkováno bylo u Vidově v jedné krčmě a v Hodějicích ve dvú krčmú. A sladovny sú byly v Hodějicích ještě za krále Václava i před králem Václavem. A s těch krčem v Hodějicích dal každý prostici soli do roka. Dále také, pane milostivý, rač VMt věděti, že pravý a svobodný frajunk u Vidově jest, komuž by na hrdlo šlo, když by kto k nám utekl; jakož sě jest Bu- dějickým přihodilo za nebožce pána mého, kterak sú nižádného nápadu ani přěkazu nesměli učiniti člověku tomu. A přes to všechno, což jest jiných práv, ješto jiní lidé vypravují, jichž já VMti neviem vypraviti, toť sě vše ve dckách dvorských má na- jíti. A to nenie nikdy slýcháno, by jim toho bylo bráněno ani překáženo. *) V. Březan připsal na rubu: Tožicové cedule. 1796. Soběslavští úředníci Janovi z Rosenberka: o nárocích Mezenských na pastviska. (M) B. m. a d. (1463). — Orig. arch. Třeb. I. A. 1P. 13g. Urozený pane, pane náš milostivý. Jakož VMt náma s Mikulášem píše, abychme VMti dala věděti o těch pastvištěch, o kterých VMti Ruože na nás píše a žaluje; i milý pane, nemělť jest oč žalovati, nebť sě jest tu žádných nátiskuov nedálo, jakožť Ruože píše. Neb ta pastviště, o kteréž VMt píše, Přehořovští za to odměnu jsú vzeli od předkóv Drachovských, a tý chvíle byli jsú za vašimi předky; vzavše i chtie na tom vuoli jmieti. A ta pastviště jsú mezi hrází, ješto hráze okročilá. I mluveno jest s nimi s Mezenskými, mají-li oni jaké právo, aby okázali, a to v dobré vuoli, bez žádných takových puotek, jakož on píše. Tu jsú oni pravili: pásali jsme a ne- překáželi jsú nám. A lidi na to vystavovali. Pak jsme my těch lidí tázali, svědomi-li jsú toho, s přiezní-li jsú pásli čili z práva; tázali jsme jich, chtěli-li by za to zpra- viti, že z práva mají pásti. Tu jsú oni řekli, že nechtie. I pověděno jest Mezenským, aby lidem svým přikázali, aby na tom nepásli, leč právo okáží; pakli by sě jim ne- zdálo, že práva jdú, pak dají-li nám z čeho vinu, že jim chcem právi býti. Jan z Dobronic hajtman na Soběslavi, a Mikuláš z Sedlce. Bez adressy. Archiv Český XIV. 18

Strana 138
138 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1797. Uředník Zvíkovský pánovi: ptá se na ustanovení stran hradu Rosenberka oc. (K) B. m. a b. d. (1463?) — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 8. č. 38. Také račte VMt věděti, žeť sem prosil kněze probošta, bratra páně kanclé- řova, aby VMti noviny psal, kteréž by se psáti mohly. I teďť od něho VMti list posielám. A Johannes, domovník VMti, mluvil jest se ním, že VMt ijednoho dřeva am nemáte ku palivu. Ráčíte-li o tom co VMt rozkázati, chciť já rád na to péči mieti, aby VMt zmeškána nebyla. Jen račte rozkázati, puokud a mnoholi. A vo úroku do Prahy Odolenovi, Majskytlovi a Túškovi zpravím nemeškaje, jestliže VMt rozká- žete. I jiné všecky bohdá, což se mého úřadu dotýče, račte o ně žádné péči nemieti. A VMti prosím, račte mi VMt psáti, kterak jest VMt ten rok dokonala o Rozm- berku, a kterak jest na konec zuostáno. Srovnej výše str. 118 č. 1757 z roku 1462. 1798. Úředník Zvíkovský pánovi: o penězích, o vězních. (K) B. m. a b. d. (1463?). — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 8. č. 39. Také jakož jste VMt vzkázali o zlaté, že jest VMti Tetawr puojčil, abych já jemu zde na to miesto jiné zjednal: tak se stane, jakž jste VMt rozkázali. A také jakož jste mi VMt prvé psali, abych obešle Diviše i zavázal jeho VMti na Krumlov: milostivý pane, mněť se tak zdá, že by byl VMti platnějí na Zviekově, nežli tam, pro jiné vězně, kteréž mají na Chlumec, ješto některé chtěli by šacovati a jiné sázejí sobě k libosti; ješto se toho všeho Divišem zbraňuje. Také zlaté, o kteréž VMt píše, o III aneb o IIIIC: mám za to, žeť VMti zjednám. Než píší mi, abyšte VMt toho jistého ubezpečili přede vší stranú. I chci se na to ještě ptáti, kto jest to, abych uměl VMti rozumně o to psáti. 1799. Úředník Zvíkovský pánovi: o vrácení dluhu, o výměnu drobných za zlaté. (K) B. m. a b. d. (1463?). — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 8. č. 46. Také račte VMt věděti, že jest se mnú mluvil Matěj Huovno, a VMti velmi prosí, abyšte mu ráčili dáti XX kop na jeho dluhu, a že chce od VMti za ty za všecky zlaté drobnými penězi vzieti. A list aby byl na penieze udělán, kterýž na zlaté svědčí, za každý zlatý XL gr. I milostivý pane, líbí-li se VMti, mněť se zdá dobré, nebť jest nynie k veliké škodě přišel. I o tom račte mi VMt rozkázati.

Strana 139
Dopisy z let 1463 a 1464. 139 1800. Úředník Zvíkovský pánovi: o kopání sádky; o písařích Tomkovi a Bartošovi; o peníze. (K) B. m. a b. d. (1463?). — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 8. č. 42. Také jakož mi VMt kázala Fresungka s Sedlčan k sobě zavolati: toť sem učinil a mluvil sem pilně s ním, aby pravdu pověděl, kterak se dálo a kopali. I pravil mi, že když jsú kopali hledajíce, a dokopavše se sádky té, že tovařiš jeho Ambroš postřihač řekl: „Nemohuť viece kopati, neb bolí mě hlava a řbet.“ A tak že on Fressung s ním viec nekopal aniž hledal. Také jakož mi VMt psal, že ste Thomka z úřadu propustil, to vědúce, na některého jiného hodného pomyslili [sic]: rač VMt věděti, že hejtman Třeboňský Jarohněv a Řehoř psali o Bartoše píssaře, kterýž u hejtmana byl, že jest hodný a dobrý pacholek a písař. A tohoť sme přijali až do VMti vuoli. A rozumiemť tomu, že Jarohněv také o toho Bartoše bude mluviti nebo-li VMti psáti. Takéť mě spravil Radkovec, žeť LXXX I upomínal VMt, a že Rús VMti rok sjednal až do nejneišího [sic] sv. Havla. Protož nemohla-li by VMt také penieze jmieti, jáť bych LXXX � zde v kraji optal, že by jemu dány byly. 1801. Jan z Rožmberka promíjí úroky rychtáři ze Křeče. (M) B. m. 1464, 7. dubna. — Orig. archivu Třeboň. II. 231. 1. Jan z Rozmberga. Jene milý! Odpustili sme rychtáři ze Křeč IIII ſP úrokuov zadržalých; to věda, neupomínaj jeho z nich. Datum sabbato ante conductum pasce anno oc LXIIII. Famoso Johanni notario bonorum Chusnik, fideli nostro dilecto d. 1802. Písař Třeboňský Janu z Rosenberka: o zlodějské děvečce. (M) V Třeboni 1464, 13. dubna. — Orig. arch. Třeb. I. B. 5BP, 6. Urozený pane, pane muoj milostivý. Spomenul sem, že mi hejtman poručil VMti psáti o tu děvečku, kteráž sedí u vězenie, ješto člověku VMti rybáři jednomu pánu svému penieze pokradla; a vyznává, že jest je jedné pekařce v Třeboni dala, a na chvíli druhdy die, že nedala, a opět zase, že dala, a tak se vždy mění v řeči. I protož VMt račte o ní rozkázati, a zdá mi se, že by najspieš v Krumlově na ni byla jistota zvěděna. Datum Trzebon, feria VI. ante sancti Thiburcii anno domini Rehoř Claryc. oc LXIIII°. Urozenému pánu panu Janovi z Roznberga, pánu mému milostivému, buď dán. 18*

Strana 140
140 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1803. Písař úřadu Choustnického stvrzuje písaři Třeboňskému příjem peněz. (M) Na Choustnice 1464, 17. dubna. — Orig. arch. Třeb. I. B. 6 Gr, 2. Já Jan z Libochovan, písař té chvíle úřadu Chúsnického, známo činím tiemto listem, že sem přijal od slovutného panoše Řehoře Claryc, ty časy úřadu Třeboň- ského písaře, sedmdesát a tři zlatých uherských na dluh Střechovcóv, z kterýchžto zlatých svrchupsaných jej quituji mocí listu tohoto. Tomu na svědomie svú pečet vlastní přitiskl sem k tomuto listu. Datum Chusnik, feria III. ante s. Georgi anno oc LXIIII°. 1804. Purkrabí Zvíkovský Janovi z Rosenberka: o vydání výpisů práv od Píseckých oc. (K) Na Zvíkově 1464, 21. dubna. — Orig. pap. arch. Orlického VIII. B. fasc. 24. č. 5. Urozený pane, pane muoj milostivý! Teď VMti posielám list od Pieseckých, jemuž VMt porozumiete. Jakož sem i prve VMti psal, že jsem na Pieseckých po- rozuměl, že VMti neradi dadie výpisů svých práv, jakož VMt v jich listu tomu po- rozumiete: i milostivý pane, mněť sě ještě vždy zdá, ráčí-li VMt, račte je ještě listem obeslati a račte požádati na nich, ať VMti výpis svých práv dadie. A račte sě tomu učiniti nerozumějíce, že by jim to nelibo bylo, by měli svá práva vypsaná dáti, než jakoby VMt ráčila sě v tom mieti, kteréž by jim silnice příslušaly, že byšte ráčili lidem vašim rozkázati, aby sě při tom tak zachovali. A budú-liť tomu výpisu odporni, že by VMti nechtěli poslati toho výpisu a kladli to na prodlévánie, a stalo sě co v tom, tať všecka na nich vina bohdá ostane. A milostivý pane, ted VMti ceduli posielám, zdá-li se VMti Pieseckým vedle toho psáti; pakli co ráčíte přiopraviti, toť jest při VMti. Protoť to činím, nebť sem na Pieseckých porozuměl, žeť jest je někdo k tomu vedl, aťby s VMtí o silnice zašli, ale oniť sě v tom pěkně mají. A také na nich rozumiem, žeť toho výpisu ne brzo VMti dadie; a toť jest vše VMti bohdá lépe. I prosímť já VMti jako pána svého milostivého, račte mi v tom za zlé nemieti, že VMti tuto ceduli posielám; sámť tomu rozumiem, žeť jest to všetečnost veliká, ale toť Buoh vie, žeť to činím proto, abych VMti práce umenšil a z škod VMt uvaroval. Pakli by sě VMti to aneb co jiného do mne nelíbilo, — prosím VMti, račte v tom muoj milostivý pán býti, chciť já všecko rád opraviti. A jakož mi VMt poslala výtažek na ceduli o suchých drvech na horách Pieseckých, měť sě zdá, žeť to lidem VMti nic prospěšno nenie, neb to ukazuje do města Piesku a jinam nikam, a ihned zejména, co by na svých vlastních voziech a na kárách a na zádech přinesli a přivezli, za to nic platiti nemají. Datum Zwiekow, sabbato ante festum sancti Georgii, anno oc LXIIII°. Jan z Petrovic, purgrabie na Zviekově. Urozenému pánu panu Janovi z Rosenberka, pánu mému najmilostivějšímu b. d.

Strana 141
Dopisy z roku 1464. 141 1805. Písař Třeboňský Krumlovskému purkrabí: o své jízdě do Kutné Hory, o koupi vína. (M) V Třeboni 1464, 6. června. — Orig. arch. Třeb. I. B. 6 J, 4a. Služba má napřed, pane purkrabě milý. Vědětiť dávám, že mi páně Mt tak rozkázala, když bych chtěl do Hory jeti, abych vždy dal věděti, aby dva karníky se mnú jela: i mám úmysl bohdá v tento příští pondělí jeti; protož prosím, jměj na to pamět, jestliže bych dal věděti, aby v neděli bohdá dva karníky ke mně vypravil, a což u Kužele jest, ať by mi to bylo posláno. A zvlášť prosím, budeš-li moci, vy- prav Petra Verše. Takéť dávám věděti, že páně Mt dávno mi rozkázala, abych toho pohleděl, když by se u Hradci sud dobrého vína nahodil, abych je kúpil: i mám úmysl ffudr vína kúpiti, kteréhož sme s pannú Její Mtí*) pokúšeli do šestého dne, že čisté ostalo, a to se letos nebrzy treffí. I prosímť, daj mi vědě[ti], mohl-[lli by z Kru- mlova vuoz po ně poslati, čili bych já vozku najal. Datum Trzebon, feria IIII. ante Řehoř Claryc. octauam corporis Christi, anno domini oc LXIIII°. Urozenému panoši Kunráthovi z Petrovic, purkrabí na Krumlově, přieteli milému a dobrému buď dán. *) Anežkou z Rosenberka. 1806. Zachař z Říčan a na Štěkni Janovi z Rožmberka: o rozkazu krále Jiřího a stavbě zámku v Božovicích, o veselce své dcery oc. (M) B. m. 1464, 30. července. — V Březanově genealogii pánů z Říčan v arch. Třeb. Služba má VMti, urozený pane, pane na mně laskavý! Nebuď VMti tajno, že byl sem nyní u KMti, a JMt při práznosti zpravil jsem o Božovicích, o počátku stavení toho zámku v tato leta válečná, i také o prostředku, co se tu škodného kraji dálo, také kterak jest to konec vzalo s velikými škodami nákladův a s záhu- bami chudých lidí toho kraje. A že již nyní pod JMtí znovu vzdělává se, což by se prve ploty hliněnými, to již nyní zdmi s vápnem pevnými. A tak mi JMt řekl, že jest to vám poručil, bylo-li by to jinak vzděláváno, než jest JMKská s vámi zůstal, tehdy že jest to vám poručil, aby to bylo sbořeno. Na zejtří, když jsem JMKské žehnal, JMt mi řekl, abych vás s tím obeslal. Protož, pane milý, račte pamatovati, kterak neboštík pan otec váš dobré paměti s velikými náklady a s škodou všech svých panství a s pomocí naší všeho kraje to jest uhasil, jakož jsem to i KMti po- věděl. I poněvadž jest KMt toho na nás spolehla, račte to kázati pilně ohledati. A nedejte jiskře ohněm býti. Dále VMti služebník můj, dodavatel tohoto listu, VMt šíře toho zpraví. Také VMti prosím jako pána na mně laskavého, abyšte mi ráčili zvířetem pomoci k mému veselí, žeť dceru svú mám vdávati. A toho VMti já

Strana 142
142 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. i s syny svými chci zasluhovati jako pánu na nás laskavému. Všech věcí psaných odpovědi milostivé prosím. Datum feria secunda post Jacobi apostoli, annorum oc LXIIII. Zachař z Říčan. Urozenému pánu, panu Janovi z Rožmberka, pánu na mně laskavému. 1807. Rehoř Klaric Janovi z Rosenberka: o ražení mince v Kutné Hoře a o vyznání Stodůlky pod- daného z Veselí. (R) Ve Třeboni 1464, 27. září. — Orig. arch. Třeb. III. 7. 1. Urozený pane, pane muoj milostivý! Věděti VMti dávám, že Habarth přijel z Hory a zlaté Názovým sirotkuom zpravil, a list přinesl hlavní. Než což sem střiebra tam poslal, toho nezdělali, neb králi nynie ustavně dělají. Než kazali se [sic] Habarthovi onen tejden vrátiti; i poněvadž se to dielo nynie neskonalo, chci vzajtra bohdá tam do Hory poslati, aby tiem dielem povzdržali, zdali bych co viece mohl zjednati do sv. Havla, aby se spuolu pojednú zdělalo, neb jest to mnoho spořeji. I račtež viece věděti, že mi Habarth pravil, že u Hory sedí něký Stodólka z vašeho Veselé, kterýž luoni u pana Zdeňka byl a tak se vzdy po těch žoldích po- smykuje, a že jesti zmučíen] a že jest drahně ledakýchs věcí vyznal a na některé osoby v našem úřadě i jinde, o rozličných škodách lidských. I vidí-li se VMti měšťanóm do Hory psáti a žádati vejpisu jeho vyznání po tomto poslu, kteréhož já vzajtra bohdá pošli, tehdy račte mi list váš nemeškajíce po tomto poslu poslati, ať by mi se vzajtra bohdá dopoledne vrátiti mohl. Nebť já bohdá o polodni vzajtra posla hned vypravím, ať by tam zastati mohl prve, nežliby počeli to střiebro roz- dělávati. A takť tomu rozumiem, žeť VMti vejpis bude dán. Datum Trzebon, f. V ante s. Wenceslai, anno dni oc LXIIII°. Řehoř Klaric. Urozenému pánu, panu Janovi z Roznberka, pánu mému milostivému buď dán. 1808. Petr z Lindy Janovi z Rosenberka: o sporu s Rysem. (R) V Borovanech 1464, 6. října. — Orig. arch. Třeb. Fam. z Lindy. Urozený pane, pane mój milostivý. Služba má napřed VMti. A jakož mi VMt píše o Ryssovi, o tě dvě kopě, jakož se před VMtí úmluva stala: a mne se toho nic nedotýče. Než člověk mój Prokop, na kterémž sú mu odkázáně tě dvě kopě a měl k tomu rok do roka, a přes to člověk mój dal jest Ryssovi kopu a druhú také za ním nosil a chtěl jemu dáti v Krumlově, a nechtěl jie vzieti, ale hned se na mě táhl, abych já mu dal také dvě kopě, — a chtěl by tři rád za dvě vzieti —: jáť svého člověka k tomu nemohu nutiti, ať by mu dvakrát dával. Pakli mi nevěříte v tom, ale toho člověka postavím před VMtí, kteréhož sem dosti ostře káral a sázel

Strana 143
Dopisy z roku 1464. 143 sem jej dvakrát do klády. A byl bych se rád sám k VMti vypravil, i nemohu — to Buoh vie — pro své nemoci, a byl bych žaloval VMti na Ryssa, že mne pomlúvá a hrozí mi z Boha darmo, a chce svú vuoli se mnú mieti. A já tomu nepřivykl, by kto na mě před VMtí žalovati měl. Protož, milostivý pane, věřím VMti jakožto pánu svému milostivému, že Ryssovi v tom viece věřiti nebudete a že mu přikážete, ať mne nemocného člověka u pokoji nechá; nebť mu nic povinovat nejsem. Datum Borovan sabbato post octavam sancti Venceslai annorum LXIIII°. Petr z Lindy. Vysoce urozenému pánu, panu Janovi z Rozmbergka, pánu mému milostivému buď. 1809. Jan z Rožmberka Zachařovi z Říčan a na Štěkni: o stavbě tvrze v Božovicích, o veselce dcery jeho, o zvěřině oc. (M) Na Maidšteině 1464, 9. října. — V Březanově genealogii pánů z Říčan v arch. Třeb. Služba naše, pane Zachaři milý! Jakož píšeš o tom stavení, chcemeť z své strany o to starati se před KMtí. A ty v tom také stůj, jakožs počal, nebť mi k témuž podobné pan Mikuláš purkrabě Hlubocký píše. A jakož o zvěřině píšeš, neobmeškámť tě jí k tomu času. A jakož mne zůveš na své veselé: přijelť bych rád, ale bojím se, by mne na freji neosočil. Datum Maydsstain, feria tertia ipso die sancti Dionisii, anno oc LXIIII. 1810. Kuneš ze Slavkova faráři Kaplicerovi: o peníze. (R) V Miličíně 1464, 19. října. — Orig. arch. Třeb. Fam. Slavkov. Službu svú vzkazuji, poctivý kněže, Jene milý. Píšeš mi, že by páně Mt chtěl věděti o těch XXti kopách, zač by mi dány měly býti. I věziž, jakož na páně Mt list mám na dvě stě kop a z toho listu měli mi platiti úroka ročnieho XX kop, a tak sem páně Mt i tě spravil, že mi těch XX kop zadrželi jsú. A dále zpravils mě, že mi na tento svatý Havel, nynie minulý, měli XVI kop platu ročnieho stúpiti na lidech: věřímť jako přieteli milému, že sě k tomu přičiníš, ať by mi lidí i s úrokem těch stúpili, jakož mi i páně Mt řekl to učiniti, a těch zadržalých XX kop úroka také od JMti mi zjednáš. A jakož mi píšeš o zlatých, kterýchž řekl sem páně Mti, jestliže mi dáni budú, pójčiti na svatý Havel nynie minulý: věziž, žeť bych to rád učinil, ale nedali sú mi jich ještě, neb roku jsú připrosili sobě týden po sv. Havle. A kdyžt mi najprv dány budú, rád jich páně Mti pójčím. Datum Miliczin, feria VI. post Galli, anno oc LXIIII°. Kuneš z Slavkova. Poctivému knězi Janovi, farájři Miličínskému, přieteli milému.

Strana 144
144 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1811. Třeboňský písař Janovi z Rosenberka: o slevě úroku Lhotským. (M) V Třeboni 1464, 31. října. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 G2, 9. Urozený pane, pane muoj milostivý. Jakož VMt dali ste lidem vašim ze Lhoty pro jich záhubu pro shořenie lhuotu za tři létha, kteráž jsú již vyšla: i kázal sem jim úrok dáti, a oni volají se k VMti, prosiece, abyšte jim ještě tento úrok odpustili. I protož, což VMt o nich rozkáže, takť se stane. Datum Trzebon, f. IIII. Rehoř Claryc. in vigilia omnium sanctorum anno domini oc LXIIII°. Urozenému pánu panu Janovi z Roznbergka, pánu mému milostivému buď dán. 1812. Písař Třeboňský Janovi z Rosenberka: o přípravách pro hosty. (M) V Třeboni 1464, 18. listopadu. — Orig. arch. Třeb. I. B. 6 IIr, 2. Urozený pane, pane muoj milostivý. Jakož mi VMt psala, že bohdá v úterý u sebe hosti jmieti budem na večer, v tom abych se opatřil: i neviem, čím se na ty hosti strojiſti], od masa-li čili rybami, neb v středu bohdá obětování Matky Boží bude; i račte mi to dáti věděti. A za to prosím, abyšte to ráčili opatřiti, aby se hosté pro puost nerozpakovali přijeti. Datum Trzebon dominico ante sancte Elisabeth anno domini oc LXIIII°. Řehoř Claryc. Urozenému pánu panu Janovi z Roznberka, pánu mému milostivému buď dán. 1813. Jarohněv z Úsuší Janovi z Rosenberka: o příjezdu panny Anežky Rosenberské na Maidštein. (R) Ve Třeboni 1464, f. III. in die s. Barborae (4. pros.). — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 21. Tištěno ve Sborníku Historickém 1882, str. 116. 1814. Třeboňský písař Janovi z Rosenberka: o vyznání Jíry, o desátku faráře Soběslavského. (M) V Třeboni 1464, 15. pros. — Orig. arch. Třeb. I. A. 3 Ka, 44 a. Urozený pane, pane muoj milostivý. Posielámť VMti popis vyznání Jíry, kterýž jest včera v Soběslavi odpraven, kterýžto zdá mi se, že by byl hoden uká- zati KMti. A jakožť se tu jmenuje něká Katruše, slyšal sem, že ta Katruše byla o některém Krumlovském jarmarce jata, ale že byla obtiežena, a proto VMt s ní milost učinila. I račte se na to poptati, dána-li jest na rukojemství. Také račte věděti, že prve, než sem do Soběslavě přijel, smluvili se lidé Tháborští i Hořického s fará- řem Soběslavským a chtie jemu desátek vydávati; i nezdá mi se, by potřebie bylo mluviti s KMtí o to, než s doktory zdá se i faráři aby mluveno bylo. Ti hamer-

Strana 145
Dopisy z roku 1464. 145 níci, od kterýchž s VMtí kněz Vyšebrodský mluvil, dobře viece dluhu četli, než jest před VMtí mluveno, a chtěli, aby jim ti pleši všickni vydáni byli, a já nechtěl, než což by bylo za jich dluh odhodeno. A oni chtěli, abych jim ty plechy dal po IX d., a já je prodal po III gr. bez II d., a dal sem jim jich penieze, abrž II kopě a XXII groše viece, než jest před VMtí hlášeno. Neb kněz opath psal, že jest toho dluhu pět funtuov a VII zlatých rejnských, pak ještě dvě kopě zuostaly; ty sem kázal rychtáři Soběslavskému vzieti do vašeho rozkázanie, kam to i jiné budete ráčiti obrátiti. Jměl ten pacholek bratra, a ten šel od ženy, nechav jie s dietkami; budete- li ráčiti jim dopřieti, rovnáť jest věc, krom těch dvú kopú a šatuov; jestiť něké nádobice, kleště a kladiva. O Kunše ze Dvorce mluvil sem s hejtmanem, zdá se jemu, že ste na pravé cestě, jakož patejče znovu na Tučapy, abyšte jemu na právo uká- zali. Také praví hejtman, že Petrovský bude moci do hoda k VMti přijeti, když jej obešlete. A jako ste mi kázali listy ohledati, kteréž Pražané Soběslavským psali: praví pan Pavel, že jsú je VMti poslali, a že vy je máte. A račte také Mikulášovi Sedleckému jako i jiným o lov psáti. Peněz zajieti nemohl sem, než ještěť na jednom miestě pokusím; a VMt račte mi dáti věděti, budete-li jich potřebovati u Praze, zdali bych tam mohl zjednati. Jestliže byste ráčili co viece poručiti tam, jakož viete, tehdy mi račte dáti věděti, že bych do hoda k VMti dojel, abyšte ráčili roz- kázati, což by se VMti zdálo. A stavilť sem v Soběslavi nesnáz dobře horlivú, ještoť jsú před VMt s ní chtěli. Datum Trzebon sabatho post sancte Lucie anno- Rehoř Claryc. rum domini oc LXIIII°. Urozenému pánu panu Janovi z Rozmbergka, pánu mému milostivému buď dán. 1815. (Petr z Noskova Janovi z Rosenberka): o titulaturu. (R) B. m. (1464). — Orig. arch. Třeb. Fam. Noskov. Také milý pane, divím se tomu, že mi VMt psaním ukracuje, ješto mi jiní páni tak neukracují. Píše mi VMt: slovutnému Petrovi, ješto leda chlap nynie jest slovutný! A jáť sem, dá-li Buoh dobrý vládyka; ješto za to mám, že by VMt i přá- tely mé znáti měl! I nevěřím tomu, by v tom byla vuole VMti neb rozkázánie. Pak-li by bylo VMti rozkázánie, prosím VMti, že mi psáti ráčíte, ať bych já dále věděl, co činiti mám a své cti hájiti. Neb jsú se tomu i jiní dobří lidé divili, že mi VMt tak píše. 1816. Jan z Rožmberka a jiní páni Štěpánovi z Lichtenburka a Bítova: aby přijel ku králi Jiřímu. (M) V Praze 1465, 23. června. — Březan. opis v genealogii pánů z Lichtenburka v arch. Třeb. Službu naši vzkazujeme, urozený pane a příteli milý! O to, co nám píšeš, Archiv Český XIV. 19

Strana 146
146 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. s pilností mluvili jsme s KMtí, pánem naším nejmilostivějším. A v tomť my jiného nic nerozumíme, než žeť JKMt ke všemu rovnému a slušnému povolen jest. I myť jiného tobě v tom raditi neumíme, než aby ty k JKMti sám osobně, což by mohl nejspíše, přijel a tu o své věci sám před JKMtí jednal a působil, jakž by nejlépe věděl. A na toť jsme i glejt od JKMti zjednali, a o toť také posíláme k tobě Jaro- hněva z Úsušie, aby tě o tom ústně lépe zpravil. A cožť nyní v tomto poselství od nás s tebou mluviti bude, aby jemu toho úplně věřil beze všeho pochybení. Po něm také posíláme list glejtovní od KMti, aby k JKMti mohl přijeti bezpečně i na své zámky zase odjeti. A tak se nám zdá, aby hned s tímto poslem k JKMti nemeškal přijeti. Datum Pragae dominica ante festum sancti Joannis Baptistae, anno 1465. Jan z Rožmberka, Jindřich z Stráže, hoffmistr kr. Č., Lev z Rožmitála, nejvyšší sudí kr. Č., Jindřich z Michalovic, nej- vyšší komorník kr. Č., i jiní páni, rytíři, panoše, kteří nyní byli jsme při KMti. Urozenýmu pánu, panu Šteffánovi z Lichtmburka a Biethova, příteli nám milýmu. 1817. Pavel Dětřichovic Janovi z Rosenberka: o ražení mince v Kutné Hoře. (R) V Kutné Hoře (1465? 28. července). — Orig. arch. Třeb. III. 7. 1. Urozený pane, pane mój milostivý! Službu svú věrně poddanú vzkazuji VMti. Dávám vám na vědomie, že jsú již penieze vzdělány na miesto. A střiebra vašeho jest v minci odváženo CXLV hřiven a věrdunk, a k tomu groši sú zvláště vážili XXI hřiven, a v té váze miesto střiebra jsú přijati. A z toho všeho jest summa peněz po zaplacení dělníkóm udělána CCCCCCXXIIII kopy X gr.: A toť jest již na hotově v mých rukú. Račiž VMt po ně poslati s týmž vozem a něco střelcóv k tomu. A úředníci mince všichní vzkázali jsú VMti službu svú, a cožť sem porozoměl na nich, žeť jsú toho ochotně pilni byli. Protož prosím, milý pane, račte jim súdek dobré zvěřiny poslati s tiem vozem, nebť sě na dlech TMti dobře to bude hoditi, jakožť VMti těch všech věcí sám šíře zpravím. Dán na Horách Kutnách, tu neděli Pavel z Prahy, služebník váš. před svatú pannú Martú. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozemberka, pánu mému milostivému d. 1818. Anežka z Rosenberka bratru Janovi posílá listy paní Perchty Rosenberské a srnu, kterouž jedouc domů, uhonila. (R) (V Třeboni 1465, kolem 31. července.) — Orig. arch. Třeb. Fam. Lichtenštein 44. Tištěno ve Sborníku Historickém 1882, str. 116. Skoro téhož obsahu list od Rehoře Klarice 1465, 1. Aug. tamže str. 116.

Strana 147
Dopisy z roku 1465. 147 1819. Třeboňští hejtmanu Rosenberskému: o bohoslužbě v Jilovici. (M) V Třeboni 1465, 16. září. — Orig. archivu Třeboň. I. A. 3 Ku, 56 a. Služba naše napřed, pane hejtmane milý. Věděti dáváme, že předstúpili před nás lidé z uosady Jilovické i z jiných osad lidé staří tu rodilí, vyznávajíce před námi paměth svú o kostelu Jilovickém i o faráři. Item Bohuslav z Třeboně vyznal jest pamět svú, že od padesáti leth pamatuje, že farář Borovanský té osadě svým posazením kněze jim jednal, a že tu v Jilovici seděl, a že na polepšenie tomu knězi, kterýž tu seděl, osada s každého lánu přidala desátku viece nežli prve puol t.*) žita, i t. ovsa a 1 t. ječmene pro lepší živnost toho kněze. Tětík z Jilovice, rychtář starý z Lipnice, též pamět svú od LXXX leth vyznali sú, jakožto Bohuslav Štěpán z Olešnice tu v Jilovici rodilý též vyznal pamět svú od L leth, Vácha z Kramolína od LXXX leth, Jakub z Lipnice od LX leth, a k tomu mnoho jiných súsed i z jiných osad tu rodilí všichni jednostajně vyznávali sú již svrchupsanú pamět o kostelu; všickni jednostajně pravie a vyznali sú, že jim jest v paměti, žej byl tu kostel před LXXXti i prve léty, jehožť šíře vás toho sami ústně zpravie; desátku vyznali sú, že faráři tu vycházie ze XLVII lánuov, s každého lánu V t., II t. žita, II t. ovsa a I t. je- čmene tomu knězi tu přiesediciemu. Datum Trzebon feria II. in die sancte Ludmille Purgmistr, rychtář a konšelé města Třeboně. anno oc LXV°. Douška. A dále račte věděti, že vyznali sú, že tu kněz má jeden lán neplatný a dvuor na tom láně, a zvoník jeden lán neplatný; a VII lánuov lesu; k tomu knězi tu přísedíciemu platu LXXX grošův, a jiná všecka práva kostelnie i letníky, a to všecko na páně Mti. A dále pravie, že lidu sešlo bez zprávy XV osob v té osadě, jakož sej v tu osadu uvázal. Urozenému panoši Jarohněvovi hejtmanovi Třeboňskému buď dán. *) Skratek t. čte se tina, čber. 1820. Pavel Dětřichovic úředník Soběslavský Janovi z Rosenberka: o vyznání mučeného. (M) V Soběslavi (1465, 24. září). — Orig. arch. Třeb. I. B. 5 BC. 18. Urozený pane, pane muoj milostivý. Teď VMti přiepis toho mučeného vy- znánie posielám. A pan Racek Kocovský psal mi prošě, aby byl propuštěn. Odepsal jsem, že já tiem nevládnu. Jedna dobrá paní z těch zběhlých žej prosí zaň, abyšte jeho ráčili jej [sic] dáti za mužě; jestiť pacholík mladý, jestiť jedví XVIIti létech. Rač VMt milostivě rozkázati a co máme s ním učiniti. Někteří sú měštěné vaši z Veselé postúpili, kteříž jsú s tiemto bývali. Jestližě jě k vám mistra potřebie, 19*

Strana 148
148 račte rozkázati. Teď kulky VMti purgrabie posielá, o kteréž VMt psala. Scriptum Pavel z Prahy. Sobieslaw feria III. post Mauricii. Urozenému pánu panu Janovi z Roznberga, pánu mému milostivému dán. A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1821. Úředník Soběslavský Janovi z Rosenberka: o synu Chroustové. (M) V Soběslavi 1465, 13. října. — Orig. arch. Třeb. I. B. 5 BC. 18. Urozený pane, pane muoj milostivý. Přišel ke mně rychtář z Veselé s konšely i s obecními, prosiece mne za přímluvu k VMti o vaši městku tu u Veselé, jménem Chrústovú, kteréžto syn postúpil jest, když jest nebožtík Purkrábek byl pokúšen; kterýžto Purkrábek tak jest pravil, že by též vdovy syn s ním na nocleziech z měštcuov hostem svým ujímal. Ale když již na řebříce stál, tehdy jest toho odvolal, což jest naň pravil. A také rychtář tak spravuje, že té vdově nebožtík muž jejie Chrúst všeckno jest poručil a řka: Budú-li tebe synové poslúchati, tehdy [z] své dobré vuole daj jim, což sě zdáti bude; pakli by poslúchati nechtěli, tehdy jim nic ne- dávaj. Ale protoť jest vešken statek popsán. I milý pane, račte VMt tak milostivě učiniti a dáti jemu glajth, ať by sě on mohl těch věcí zpraviti a VMt naleznúti jako pána svého. Prosím milostivě odpovědi. Datum Sobieslaw dominico ante festum Pavel z Prahy. Galli LXV°. Urozenému pánu panu Janovi z Rozmberga, pánu mému milostivému. 1822. Soběslavský úředník Rosenberskému kancléři: o synu Chroustové. (M) V Soběslavi 1465, 13. října. — Orig. arch. Třeb. I. B. 5 B C. 18. Službu svú vzkazuji, pane Mikuláši, přieteli muoj dobrý! Jakož onedy [sic] rychtář z konšely z Veselé prosili jsú vás za přímluvu o Chrústovú vdovu z Veselé a o jejieho syna; neb když jě nebožtík Purkrábek na řebříce stál, tehdy jest odvolal, což jě naň pravil, že jest z bolesti pravil a že vinen nenie. I milý pane Mikuláši, přimluvte se, ať mu páně Mt glajt dá k správě, a ať by mohl naleznúti páně Mt jakožto pána svého milostivého. Datum Sobieslaw dominico ante Galli LXV°. Pavel z Prahy. Famoso domino Nicolao cancelario dominorum de Rosis, amico carissimo. 1823. Soběslavský úředník Janovi z Rosenberka: o penězích, o zvěřině a faře Malšické. (M) V Soběslavi 1465, 5. listopadu. — Orig. arch. Třeb. I. A. 3 Ka, 24. Urozený pane, pane mój milostivý. Rač VMt věděti o Štítném, jakož měl penieze na Chúsníce položiti, že jest nikdež na hradě nebyl. A to sem dal také

Strana 149
Dopisy z roku 1465. 149 i Rehořovi věděti, i rejistřík těch vsí každého zejména jemu sem poslal. I nynie poslal sem jemu opět ceduli pro zprávu další. A jakož sem VMti psal, prose o zvě- řinu, ještěť prosím, abyšte ráčili odpustiti, mohlo-li by co na Čabrově zabito býti, nebo jinde, ješto VMt toho málo požívá. A mohlo-li by býti s volí VMti, aby v Koblásném některý zajiec zabit byl, neb Jiřík nechce dlúho hodóv čekati. Prosímť za milostivú odpověd. Také milostivý pane račte o Malšické faře rozkázati, nebť se čeled trhá a nechce zuostati, nemajíc potřeby, a z dluhóv lidé napomínají, a bratřie nebožce kněze Jana Absolon a Alexander prosie VMti za milostivú odpověd. Scriptum Sobieslaw feria III. post omnium sanctorum anno oc LXV°. Pavel z Prahy. Urozenému pánu panu Janovi z Rozmberga, pánu mému milostivému. 1824. Soběslavský úředník Rosenberskému kancléři: o synu Chroustové a o praesentaci kněze Šimona. (M) B. m. 1465, 4. prosince. — Orig. arch. Třeb. I. A. 3 Ka, 24. Službu svú vzkazuji pane Mikuláši, přieteli milý. Jakož sem vás prosil za přímluvu za Chrústové syna, prosímť, měte [sic] na paměti; nebť páně Mti o též píši. A paní kněžnu napomeň za přímluvu, jakož s vámi mluvil o kněze Šimona maturistu, aby páně Mt ráčil jemu prezentací dáti; prosíť za to farář, konšelé i já s nimi. Což vám bude od nie dáno u věno býti [?], to mi pište. A o šafrán prosím, jestli že jest kúpen. Pošlete mi po tomto poslu prezentací první, kněze Erharthovu máte u faráře vašěho, chcete-li po té psáti. Datum feria IIII. ipso die s. Barbare. Paulus de Praga. Douška. Sed [Salutationibus?] meis premissis. Milý paně Mikuláši, velmi jsem vděčen, že jsi se přičinil o toho kněze kaplana paně Mti. I zpravuje mě posel, že tak slyšel na Lantšteině, že se pan Krajieř velmi tvrdě o to má, a nechtie jeho pro- pustiti. Protož milý pane Mikuláši, ještě rač se přičiniti k tomu, aťby ještě o něho Paulus. páně Mti ráčil psáti a státi jakožto o svého kaplana. Famoso domino Nicolao cancelario dominorum de Rosis, amico suo carissimo presentetur. 1825. Soběslavský úředník Janovi z Rosenberka: o kladení účtů, o rybách, o synu Chroustové. (M) V Soběslavi (1465, 5. prosince). — Orig. arch. Třeb. I. B. 5BC. 18. Urozený pane, pane muoj milostivý. Jakož mi byla VMt rozkázala, abych s počty do Krumlova přijel: i milý pane račte za zlé nemieti, že sě to nestalo; než v krátkém čase jedině srovnáme svatojiřská rejstra, tak abychom s celého roku počet učinili, k VMti sě nemeškaje vypravím. Štítný, kterýž penieze měl dodati, tiem

Strana 150
150 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. protahuje a pravie, že jich tak spěšně nemóže mieti, než že sě chce v tom postarati, aby jich mohl dobýti. A nám by jich bylo velmi potřebie, neb Janovi za voly, také za slady i na jiné potřeby měli bychom dáti. A což sě hradu dotýče, vedle VMti rozkázanie to sem dal Mikulášovi vypsáno, a potom slovo od slova VMt vše uslyšíte. Prosím VMti; račte dáti quitancí na čber výmětkuov, kteréž sem vzel na Bošilci a vsadil do přiekopa u města, a potom připadči voda i unesla je pryč; neb mě fiš- majstr upomíná z nich. Také milý pane prosie přátelé mne za přímluvu k VMti o Prokopa Chrústova syna, neb nebožtík Purkrábek stoje na řebříce, odvolal jest, což je koli naň pravil, žej to vše z bolesti činil a pravil. I milý pane prosímť, rač mu VMt milost dáti a svuoj hněv odpustiti, a on v tom ať uručí, aby sě varo- val všech neslušných věcí. Rychtář z Veselé prosí, račte naň pomnieti o Rysuov dluh, neb. VMt jemu na dvú rybníkú vzkázala, aby sobě ryb vzal, a nikdy sě jemu nedostalo vzieti; ráčíte-li jemu zkázati, u nás v městě neb za Milevské ryby mají u vánocech dáti penieze. Datum Sobieslaw, feria V. ante Nicolai. Pavel z Prahy. Urozenému pánu panu Janovi z Rozmberka, pánu mému milostivému. 1826. Soběslavský úředník Janovi z Rosenberka: o propuštění dvorů a chalup předměstských měšťanům v Soběslavi. (M) V Soběslavi (1466), 2. února. — Orig. arch. Třeb. I. B. 5 AS. 8. c. Urozený pane, pane muoj milostivý. Teď VMti posielám list Malovcuov, kterúž VMti odpověd dává; a prosím VMti, rač mi VMt za zlé nemieti, žeť sem list otevřěl, nebť sem to udělal proto, žě mne purgrabě za to prosil, má-li k němu jeti, či nic. A jakož jsem na VMt znášěl, kterak nedostatek v tom jde, že v předměstí prodá- vají dvuory a chalupy do města měšťanuom, a tu vosazují podruhy, kdež dřieve hospodáři byli, a tudy VMti scházie člověčenstvie, kdyby kde VMti potřěbie bylo, tak žě méň lidí vidie: rač VMt mluviti s rychtářem, ať sě to napravuje, a viec aby sě toho nedálo; nebť jest to užitečnějie, kdež muož býti hospodář než podruh, VMti i městu, a zvláště, kdež sú dřieve hospodáři byli. Scriptum dominico ex Sobieslaw Pavel z Prahy. in die purificacionis beate virginis Marie. Urozenému pánu panu Janovi z Roznberga, pánu mému milostivému. 1827. Jan Baba, Jan Sele a Hynek Zub Janovi z Rožmberka: aby ponechal Jana Šípaře při svém zámku. (M) V Soběslavi (1466, 16. března). — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 15. Urozený pane, pane náš milostivý! Tajno VMti rač nebýti, že Jan Šípař, přidluživ sě tu v Soběslavi, i poodšěl. I zpravil jest nás pan Pavel, žě jest jemu

Strana 151
Dopisy z let 1465 a 1466. 151 klajt dán purgrabí a panem Pavlem i konšěly do města choditi; a také sej s lidmi od luhu umluvil, aby každému práv byl. I, milostivý pane, nemá Dobronička k němu dobré vuole, a to proto: dav jemu svú sestřenici za manželku a sám jej ženiv, i o některaká věna potkla spolu sě; a takového žádného záštie škodného nenie, ješto VMt nevyptá sě nic škodného. Prošěni jsúce, prosíme VMti, račte mu popřieti při zámku vašěm býti, nebť jest pacholek vaší milosti i vašěho zámku hodný. A jestliže VMt vuoli přidá, račte rozkázati psáti Dobroničkovi a panu Pavlovi. Datum So- Jan Baba z Chotěmic, byeslaw dominica Letare. Jan Selle z Strýčkovic, Hynek Zub z Dúbravicě. Urozenému pánu, panu Janovi z Roznberka, pánu našěmu milostivému, buď dán. 1828. Pavel Dětřichovic stvrzuje 20 kop. (R) V Soběslavi 1466, 13. dubna. — Orig. arch. Třeb. II. 38. 1. Pavel z Prahy, písař úřadu Chúsnického, známo činím tiemto listem, že sem přijal od slovutného Habartha, lovčieho téhož úřadu, XX kop z rozkázánie páně Mti listem, kterýž list páně Habarth má. Z kterýchžto dvadceti kop svrchupsaných já jej tiemto listem quituji a prázdna činím. Toho na svědomie svú pečet přitiskl sem k tomuto listu. Datum Soběslav dominica in Conductu Pasce, anno oc LXVI°. 1829. Jošt z Rožmberka bratru svému Janovi: o zřízení rodinné, o spolky s pány Zajíci. (M) B. m. (1466, po 19. květnu). — Konc. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 5. Službu naši a lásku bratrskú vzkazujeme, urozený pane, pane bratře milý! Jakožs nám psal dva listy, v obú se dokládaje zřiezenosti předkuov našich: i žá- dámeť, aby nám toho přiepis poslal, ať bychom vedle toho na tvé psanie uměli od- pověd dáti (a se) vedle toho spravovati, bychme pak prve viděli, které věci [nám tak u paměti nejsú. Jošt z božie milosti biskup Vratislavský. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, bratru našemu milému. Jest to odpověď k listu z 19. května 1466, tištěnému v Archivě Českém VII. str. 264 č. 103. 1830. Soběslavský úředník Janovi z Rosenberka: o prodeji domu v Soběslavi. (M) V Soběslavi (1466, 3. září). — Orig. arch. Třeb. I. B. 5AS. 8. c. Urozený pane, pane muoj milostivý. Prosili jsú mne purgmist [sic], rychtář i konšelé, abych na VMt znesl, kterak Beneš kožišník v tu v Soběslavi prodal jest duom včiera jakožto po nespořích Václavovi Lhotskému, ale Benešova žena nazajtří

Strana 152
152 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. jakožto dnes stavila jest ten trh, praviece, že jí vuole nebyla ani bude k tomu trhu, prosiece plného práva, aby toho nedopúštěli trhu. I spravují purgmistr, rychtář i kon- šelé, že trhové, kteříž jsú sě dáli, když muož prodá bez ženiny vuole, že jsú jim moci nedávali, pravíce, že by to v královských městech za právo drželi; i prosíť VMti jakožto pána svého milostivého, kterak sě v tom mají mieti, aby ráčil roz- Pavel z Prahy. kázati Datum Sobieslaw, feria IIII. post s. Egidii. Urozenému pánu panu Janovi z Rozmberga, pánu mému milostivému dán. 1831. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: že Orličtí zabrali odúmrť na Zvíkovsku. (K) Na Zvíkově 1466, 29. září. — Orig. pap. arch. Vorl. IV. K. 24. Urozený pane, pane muoj milostivý! Rač VMt věděti, že člověk VMti z Ja- střáb, syn nebožce Šerkovcuov, umřel jest tento pátek minulý. I zajeli sú inhed na Orlík dva voly a býk. I obeslal sem purgrabí Orlického, proč jest to učinil, že jest to zajieti kázal; a tak sem jemu psal, že pan Jaroslav*) k tomu práva nemá. Aby VMt ráčil věděti, že ten jistý člověk, kterýž jest umřel, že jest kruntovně za VMtí seděl, než panu Jaroslavovi že s některých dědin a s luk že jest připlácel. I tuď se jemu to zdá, že by k té odúmrti měli právo. I ještě sú zapověděli té jisté vdově, aby tiem nehýbala ničiemž. I račiž VMt o tom mluviti, poňavadž jest pan Jaroslav v Praze. Neb jestližeť jim ta věc projde, žeť by se o viec pokúšeli. A teďť VMti přiepis posielám té odpovědi, kterúž jsú mi s Orlíka dali; i račtež mi dáti věděti úmysl VMti, kterak bych se měl v té věci mieti. Datum Zwiekow, feria II. ipso die sancti Michaelis archangelli, anno LXVI°. Kunrath z Petrovic, purgrabie Zviekovský. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, pánu mému milostivému. *) Jaroslav Zmrzlík ze Svojšína na Orlíce. 1832. Jan z Rožmberka svému věřiteli Markvartovi (Kozskému?) opovídá splacení dluhu. (M) V Krumlově 1466, 12. října. — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 24. b. Markvarte milý! Jakož máš list na nás na tři sta kop, i dávámeť vedle zněnie listu toho puol leta napřed věděti, tak že při svatém Jiří nynie najprv příštím, tak jakož list tvuoj ukazuje, summu tvú jistinnú dáti chcme; vedle toho budeš se spravovati. A daj nám věděti, nemuožeš-li nynie, ale konečně do vánoc, zlaté-li či penieze chceš bráti. Datum Crumlow dominica ante Galli anno oc LXVI°. Jan z Rozmberka.

Strana 153
Dopisy z roku 1466. 153 1833. Jan z Lobkovic Janovi z Rosenberka: ohlašuje se návštěvou. (R) V Lobkovicích 1466, 20. listopadu. — Orig. arch. Třeb. Fam. Lobkovic. Služba má VMti, urozěný paně milý a mně přieznivý! Jakož VMt sě mnú mluvil i psal oc: račiž VMt věděti, že to učiniti chci, a což najspieš budu moci, k VMti prijědu a o to na miesto ostanu. Datum Lobkowicz, feria V. post s. Eli- zabiet, annorum oc LXVI°. Jan z Lobkovic. Urozěnému pánu, panu Janovi z Rozinberka, pánu mě příznivému. 1834. Soběslavský úředník Janovi z Rosenberka: o prodání dvoru Mezimostským. (M) V Soběslavi (1466, 10. prosince). — Orig. arch. Třeb. I. B. 5AS. 13 c. Urozený pane, pane muoj milostivý. Posílám VMti list, kterýž mi píšě Prokop Vojslavský, purgrabě Hradecký, kterémužto VMt porozumie; i račtež rozkázati, kterak sě v tom mám mieti. Račte věděti, že sú byli u mne Mezimostní od Veselé a Vítha z Dobronic s Habarthem, a tak jsú společně vyznali, kterak sě jest trh stal o onen dvuor, jakož toho seznánie přiepis VMti posielám; i prosie VMti, aby VMt ráčila jim na to list udělati vedle toho trhu. Scriptum Sobieslaw, feria IIII. ante Lucie. Pavel z Prahy. Urozenému pánu panu Janovi z Rozenberga, pánu mému milostivému buď dán. 1835. Petr z Lindy Rosenberskému kancléři: o nesnázích s Koutem pro Hlubokou. (M) B. m. 1466, 11. prosince. — Orig. arch. Třeb. I. A. 1 P. 13 f. Službu svú vzkazuji tobě kněže, Jene milý! A prosím tebe, učiň to pro mě a vznes tyto věci na páně Mt: Jakož sem poslal k JMti kněze Jana Šťávka, tomu osm neděl ve čas, o Kútovi, kterýž by chtěl mě starati a nesnáz mi činiti o to, ješto sem dědickým právem spravedlivě kúpil, a tak mám ve dskách; a páně Mt mi radil a vzkázal po knězi Janovi, abych se Kútovi v ničem nepoddával, a přišel-li by na mě, abych mu na dcsky ukázal, a v tom abych poslal ke dcskám k úředníkóm, co ti k tomu budú raditi. A já to učinil, a vzkázali mi po knězi Janovi Šťávkovi, že tomu mi dobře tušie, že tu Kút na mně nic nebude moci mieti, abych jinak ne- činil, když by na mě přišel, než tak, jakož páně Mt mi vzkázal, abych jemu cestu ukázal k dcskám a v ničem jemu se nepoddával. A teď sem také o to ku páně Mti poslal kněze Augustina a o jiné své potřeby, a páně Mt chce věděti, kto sú zprávce na to: Chval z Chmelného jeden, a Zdebor z Vranova druhý, a třetí purkrabě toho byl na Konopišti času, a potom u panie Perchty*) na Velešíně, a nemám jména Archiv Český XIV. 20

Strana 154
154 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. jeho.**) Ale ve dcskách jsú všichni psáni, že sě jest to stalo za ciesaře Sigmunda, když sem kúpil od Ffricznstaynara sobě a svým budúcím k věčnému dědicství, a od panie Offky,***) kteráž byla jeho žena. A tak to již mám ve dcskách, jakož sem kúpil, od svatého Havla minulého tři a třidceti let, a žádn ými v tom nikdy nepřě- kážel až do toho času za pokojných časóv. Protož milý kněže Jene, přistupte ku páně Mti a proste jeho ode mne, ať JMt to sám v ruce vezme a o to se stará; nebť bych byl rád k němu sám přijel, ale věruť nemohu. A když by to bylo odtrženo odtud, však by z ostatka nic nebylo. A toho mi po tomto poslu, prosím, dajte od- Petr z Lindy. pověd. Datum feria V. ante Lucie anno oc LXVI. Honorabili viro domino Johanni Capliczar, supremo cancellario dominorum de Rosen- berg, amico fauentissimo d. *) Perchta z Šternberka, roz. z Kravař, a sestra manželky Jindřicha z Rosenberka, žila na Velešíně. **) Nejspíš Jan z Třebomyslic. ***) Ofka poprvé provdána za Jarohněva z Kouta, po druhé za Fricenšteina. 1836. Jan Jedlice z Oběděnic purkrabí Krumlovskému: o stání s Jetřichem, s nímž purkrabí Zví- kovský válčí. (K) V Oběděnicích (1466?), 27. prosince. — Orig. pap. arch. Orl. IV. K. 25. Službu svú vzkazuji, bratře milý! A prossím tebe, móž-li to býti, přičiň se k tomu, zda by mohlo nějaké stánie mezi pánem a panem Jetřichem býti; nebť tomu móžeš dobře rozuměti, žeť pán velikého užitku mieti nemóže tú válkú se panem Jetřichem. A také věz, že Kozský pravil, že pan Zdeněk mluvil jest k tomu, že by tomu rád, aby stánie měli. I milý bratře, móž-li to býti, piš purgrabí Zviekov- skému, aťby nějaké stánie učinil ajsi [sic] až do páně vrácenie domóv. A věz, žeť purgrabie tú válkú nic pánu neprospěje, kterúž se panem Jetřichem vede. I věřímť, že se k tomu přičiníš pro své chudé lidi; neb byť nebylo pana Jetřicha, jižť by dávno spáleni byli, než což jich on ještě ohajuje. A také vieš, žeť jest k tobě pan Jetřich vždycky dobré vuole byl i k nám ke všem, a ještě jest. I vždyť věřím, což na tobě bude, že se k tomu přičinieti [sic] budeš, aťby pán JMt se panem Jetřichem v dobré vuoli přátelsky byli, jakoť sú prve byli. Dán v Uoběděnicích na den sv. Jan Jedlice z Oběděnic. Jana Miláčka božieho. Urozenému panoši Kundrátovi z Petrovic, purkrabí na Krumlově, bratru mému milému d. 1837. Král Jiří Janu z Rosenberka: o sporu s Janem Popelem z Lobkovic. (R) V Praze (1466), 31. prosince. — Orig. arch. Třeb. Fam. Lobkovic. Jiří z božie milosti král Český a markrabie Moravský oc. — Urozený, věrný milý! Vznesl na nás věrný náš milý Jan Popel z Lobkovic, že slovutní Žibřid

Strana 155
Dopisy z roku 1466 a 1467. 155 z Mostku s Přibíčkem z Vrackova honili bez jeho vuole na lesiech k Rozmberku příslušných, kterýchž on nynie v držení jest. A když jeho služebníci vyšli, chtiec zvěděti, kto by to byli, že jsú od nich zjímáni a zraněni. Protož žádáme od tebe, aby se pokusil, zda by je mohl o to smluviti. Pakli by jich nemohl smluviti, tehdy ať oni na Suché dni v puostě najprve příštie stojie o to před námi. Dán v Praze, v středu den sv. Silvestra, královstvie našeho léta devátého. Ad relationem domini Wilhelmi de Rabie. Urozenému Janovi z Rozenberga, věrnému našemu milému. 1838. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: král chce obeslati služebníky Zvíkovské oc. (K) B. m. (1466?). — Orig. pap. arch. Orl. IV. K. 22. Kunrát purkrabie Zviekovský. Také račte VMt věděti, že když jest Diviš Malovec z Prahy přijel, že jest služebníky vašě, kteříž jsú ve vsech, obeslal, aby k němu přijeli. I přijel jest k němu jeden, Oldřich z Nepodřic. Tak k němu Diviš mluvil: „Komu vy slúžíte?“ I odpo- věděl jemu služebník VMti: „Slúžíme pánu z Rozmberka.“ A on k němu řekl: „Jáť sem mněl, že jste vy služebníci královi. To vězte, že o to budete od krále obesláni, a nebudete-li chtieti vedle krále býti, žeť vaše statky i dědiny bude král rozdávati jiným služebníkóm.“ Pak když jest ke mně ten Oldřich přišel, tak sem jemu při- kázal, aby on po žádném obeslání nikam nejezdil bez mého věděnie. A že tak slyším, že i na některých miestech, ktež jsú prvé k hradu drva sekali, že toho brániti chtie; protož sem se já na to neobrátil, že sem tu rúbati kázal. A věděti VMti dávám, jakož sem s bratrem ohledoval potřeby hradové, a zvláště, což se prachu dotýče: i nadál sem se s bratrem, že jest v těch malých súdcích prach, ano salnitr jest, kromě v jediné lacze a v jednom súdci, tu jest prach, a viece nic. 1839. Purkrabí Zvíkovský (?) Janu z Rosenberka (?): o zjednání koní. (K) B. m. (1466?). — Orig. pap. arch. Orl. IV. K. 23. Také račte VMt věděti, že jest mě Lhota obeslal, dávaje mi věděti, že jest VMti zednal padesát koní, abych VMti dal věděti. Račtež o tom rozkázati, co mám jemu za odpověď dáti; neb VMt to dobře znáte, že jest nynie v tomto času lidí VMti potřebie, a v mnohých věciech užitečněje své lidi jmieti, nežli cizie. 1840. Soběslavský úředník kancléři Rosenberskému: o odporučení. (M) V Soběslavi 1467, 26. března. — Orig. arch. Třeb. I. B. 7B. 13. Službu svú vzkazuji, pane Mikuláši přieteli milý. Prosím vás, zednajte mi 20*

Strana 156
156 promocí listem ode páně Mti, jakož vám teď notuli píši v též formě, nebť mi toho nenie bude potřebie. Věřímť vám jakožto svému dobrému přieteli, žě to učiníte. Datum Sobieslaw, feria V. in cena domini anno oc LXVII°. Paulus de Praga. Famoso domino Nicolao cancelario dominorum de Rosis, amico suo carissimo. A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1841. Rychtář a konšelé z Deštného Janovi z Rosenberka: stížnost na písaře. (R) V Deštném 1467, 24. dubna. — Orig. arch. Třeb. II. 147 b 1. Urozený pane, pane náš milostivý! Službu svú poddanú VMti vzkazujem. Milostivý pane! VMti žalujem na kněze děkana a faráře našeho, kterak kostel ten tu u nás a faru VMti opustil jest, tak že již žádná božie služba v něm se neděje, ani kteří řádové kostelní vedle obyčeje křěsťanského, ješto toho nám všem jest velmě líto. Také, milostivý pane, křest dietek těch, kteréž křtěny býti měly by, již ob- meškává sě skrze faráře, a to velmě nebezpečné jest; tudiež také i úvod ženský do kostela jím již obmeškán bývá. Ješto toho sě nám od jiných farářuov předních nikdá nedálo jakožto od tohoto nynějšieho. A mluvíme-li oč s ním, jiného od něho nesly- šíme, než řeč hrdú a vysokú. I milostivý pane! Snažně VMti prosíme, račte nás VMt opatřiti, ať by ten kostel VMti tudiež, my, i ta všecka osada v takových ne- dostatciech opuštěna nebyla, a služba božie ať by raději rozmahala sě nežli umenšena byla. A račte nám VMt faráře jiného dáti, kterýžby ten kostel VMti řádněje řiedil a spravoval nežli tento. A tak VMti mnohá pohoršenie a neslušné řeči staví, kte- réžto netoliko tu u nás nebo v tom kraji, ale i jinde jdú, viece a viece rozmahajíce sě. A kdež v jiných miestech býváme po obchodech svých, vzady [sic] nám jím oči vystrkají, mnohé hančivé a utrhavé řeči o něm k nám mluviece, a my nevieme, co tomu učiniti. Prosímeť vždy VMti, račte nám jiného faráře dáti a nás VMt v tom opatřiti jakožto pán náš najmilostivější. Datum Desstny, f. VI. proxima post s. Georgii Rychtář a konšele i všecka obec městečka Deštného. anno oc LXVII°. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, pánu našemu najmilostivějšiemu. 1842. Jan z Rosenberka Pavlovi Dětřichovic: aby lidé nechali faráře Deštenského na pokoji. (R) B. m. (1467), 24. dubna. — Orig. arch. Třeb. II. 147b 1. Jan z Rozmberka oc. Pane Pavle milý! Přikazujemť s pilností, aby mluvil s Bolochovcem o to, což jest knězi faráři Dešenskému vzal, ať mu to zasě vrátí. Co se tkne jiných lidí, kteříž faráře hanějí, těm přikaž, ať toho haněnie staví. Pakli by kto přes to učinil, toho káraj, jakož na to slušie. A o těch lidech, kteříž jsú měli před námi jako dnes státi, přikažiž pod milostí jim, ať faráře u pokoji nechají. Pakli

Strana 157
Dopisy s roku 1467. 157 by to jinak nemohlo býti, ale kaž jim ještě vždy osobně před námi státi.*) Datum f. VI. p. Georgii. *) Přetrženo: Pakli . . . státi. 1843. Vojtěch z Jivovice purkrabí Krumlovskému: o opravě stavu. (R) Ve Svinech Trhových 1467, 7. června. — Orig. arch. Třeb. II. 85. 3g. Službuť svú vzkazuji, urozený přieteli milý! A jakož tebe tajno nenie o toho mlynáře ze Ptěčína, jakoť jest měl stav opraviti do sv. Jiřie páně Mti rozkázáním, a neboli konečně do letnic, a ještěj toho neudělal. Prosím tebe, milý přieteli, mluv se páně Mtí, ať to káže ještě opraviti, nebť toho mám velikú škodu ta všecka léta; a tomuť JMt sám rozumie. Pakli by mi se to nestalo, tehdyť bych již nemohl déle té škody trpěti, musěl bych to již sám opraviti, ač bych toho nerad učinil proti páně Mti. A prosím, daj mi toho odpověd listem svým. Datum Swin, dominica post Octavas Corporis Christi, anno oc LXVII°. Vojtěch z Jivovice a z Chvalkova. Urozenému panoši Jiříkovi z Větřnie, purkrabí na Krumlově, přieteli mému dobrému list buď dán. 1844. Jan z Rosenberka Vojtěchovi z Jivovice: odpovídá k předcházejícímu listu. (R) Na Krumlově 1467, 9. června. — Koncept arch. Třeb. II. 85. 3 g. Vojtěše! Jakož jsi psal purkrabí našemu Krumlovskému o mlynáře našeho ze Pteečína, že by stavu neopravil; a při tom píšeš, i odpoviedaje člověku našemu, a že by to sám chtěl opraviti. Poněvadž našemu člověku odpoviedáš, a věda, že náš jest člověk dědičný, a my nevieme, by jím taková věc scházela: Protož žádáme, aby ty člověku našemu nepřekážel, tomu ani jinému. Neb tobě toho trpěti déle nechceme. A toho žádáme odpovědi. Pakli by nám odpovědi nedal na naše psanie, věz, žeť v tom nesedem, a že se k tobě tak budem mieti, jakož toho pak svévolně na nás dobýváš. Datum Crumpnaw, f. III. post Bonifacii, anno oc LXVII°. 1845. Jan z Rosenberka svému úředníku v Soběslavi: o mlynáři Benešovi. (M) V poli u J. Hradce 1467, 27. srpna. — Orig. arch. Třeb. I. A. 5AP. Iv. Pane Pavle milý. Jakož nám píšeš o Beneše mlynáře, že by té rybářce vodu shradil, a ješto jest to skrze pana otce našeho dobré paměti i jinými úředníky na- šemi právem a súdem to odsúzeno, a že přes to on vždy toho učiniti nechce; však máš Sádlo ku pomoci jakožto úředníka, a k vám to přísluší, pročež by jeho nekárali a ne se vším na nás abyšte běhali. Protož přikazujemeť, aby jemu v tom neseděl

Strana 158
A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 158 a jemu v tom vuoli nedal, což jest již právem ohledáno; pakliť my jej budeme ká- rati, aby věděl, že jemu toho bude žel. Datum in campo circa Nouam Domum f. V. post Bartolomei anno LXVII°. A jestliže by jemu nechcěl rovnému, ale kažte jemu ssekati a jej vsaditi a jej nepropúštěti, leč na rukojmie; neb tomu rozumíme, že tiem člověkem to nejde, než Sádlem a tebú, že se k nim slabě máte. Neb když vám kto odepře, potud vy toho necháte; neb dálo-li by se nám to viece, již museli bychom toho k vám hle- děti, neb by nám to vámi šlo. A zdálo-li by se vám, že by vám kto v tom pře- kážel, všakť viete, že vám překážeti nemá žádný. Neb měli byšte se jinak, v tom učinili byšte proti nám a proti úřadu svému a ukracujíce mi v tom. A tuto ceduli daj Dobroničkovi. Famoso Paulo de Praga, notario bonorum Chusnik, nostro fideli dilecto. 1846. Jan z Rosenberka Pavlovi Dětřichovic: o mléčném a koření. (R) Na Krumlově 1467, 14. září. — Orig. arch. Třeb. II. 38. 1. Jan z Rozmberka. Pane Pavle milý, jakož nám píšeš o mléčné oc, zdáť se nám, aby ho kúpil za X kop a to nám u sebe schoval; a o kořenie: pomýšlímeť, abychom brzy zednali. Datum Krumlov, feria II. exaltacionis sanctae Crucis, anno oc LXVII°. Famoso Paulo de Praga, notario bonorum Chusnik, nostro fideli dilecto detur. 1847. Jan z Rosenberka purkrabí Zvíkovskému: o penězích, o platu. (K) Na Krumlově 1467, 22. října. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 7. č. 6. Jan z Rosenberka hewptman v Slezie. — Lippolte milý! Jakož nám nynie píšeš, že jsi penieze poslal do Strakonic oc: obeslali jsme Mieroše, aby nám ty pe- nieze sem posslal. A dále jakož píšeš o to stúpení knězi opatovi, o těch LVI gr., a k tomu oves, kury, vajce v té summě: muožeš jemu v té summě postúpiti, a jinde tolikéž jinejch peněz a ospóv zachovati anebolito peněz, a tak aby vždy měl sto kop platu, jakož jsme na tom zuostali. Datum Crumblow, feria V. ante Simonis et Jude, annorum LVII°. Famoso Lippoldo purgrauio in Zwiekow, fideli nostro dilecto. 1848. Soběslavský úředník Janovi z Rosenberka: o úroku Gertrudy, vdovy po Matiášovi z Úšova. (M) V Soběslavi (1467), 1. listopadu. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 GB. 9. Urozený pane, pane muoj milostivý. Píše mi Pavel starý šafář váš jménem

Strana 159
Dopisy z roku 1467. 159 VMti o paní Gedruthu nebožce Mathiášovu o jejie úrok, že by VMt m[něla, bych já jej měl vydávati; však VMti zapsala vsi, kterýž Rús držal, i vybierá Gograr ty úroky, a tu z Krumlova jie vydávají. Pak ráčíte-li jej po purkrabí poslati, jáť jí jej rád dodám, když bych viděl bezpečnost. Psal sem onedy purgrabí, aby VMt připo- menul, aby puol druhého sta kop přidala k úrokóm a pro hrad. Milý pane, račte v tom neprodlévati, nebť nemuožem spěšně tak na lidech brzo úrokuov vybrati i vě- zíce je. Datum Sobieslaw dominico ipso die omnium sanctorum anno domini. Pavel z Prahy. Urozenému pánu panu Janovi z Rozmberka, pánu mému milostivému. 1849. Anežka z Rosenberka bratru Janovi: zrazuje ho, aby na vojnu nejezdil, a radí mu, aby dobře se léčil na kámen. (R) V Třeboni (1467*), dominica ante Othmari (15. listopadu). — Opis u Světeckého I. 447. v arch. Třeb. Tištěno ve Sborníku Historickém 1882, str. 116. *) Mluví se v listu tomto o pobytu páně Janově na Novém Hradě, a to hodí se k listu této sbírky v A. Č. VII. str. 308 č. 192, uveřejněnému rovněž k roku 1467. 1850. Lovčí Habart Janovi z Rožmberka: o počtu, o koni oc. (M) V Soběslavi 1467, 23. listopadu. — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 18. Urozený pane, pane muoj milostivý! VMti věděti dávám: po svej nemoci ještě jsem velmi mdel; a ktyž bohdá málo silnějí budu, přijedu s počtem k VMti, což budu moci najspieš. A tedť VMti kuoň posielám, kterýž mi sšel u VMti, za kterýžto kuoň dal sem Prokopovi Pražákovi z Hlavatec VIII kop bez X gr. Datum Soběslaw, f. II. ante Katherine virginis, anno oc LXVII°. Habarth, lovčí z Soběslavě. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozembergka, pánu mému milostivému, buď. 1851. Mikuláš nejvyšší písař Rožmberský stvrzuje příjem peněz. (M) B. m. 1467, 16. prosince. — Orig. arch. Třeb. II. 338. 2l. Já Mikuláš, v ty časy páně z Rozmberka najvyší písař, vyznávám, že mi dal jakžto dnes slovutný panoše Bohuněk z Bratříkovic peněz se Zviekova od Bartuška VIII kop XXVII gr. V hal. Datum feria IIII. post Lucie anno LXVII°.

Strana 160
160 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1852. Petr Kapléř z Sulevic Janovi z Rožmberka: stěžuje si na biskupa Pasovského. (M) Ve Vimberce 1468, 11. února. — V Březanově genealogii Kaplířů ze Sulevic v arch. Třeb. Služba má napřed VMti, urozený pane, pane milý! A žaluji VMti na biskupa Pasovskýho a o jeho velikém bezpráví, kteréž mi se dálo a vždy ještě děje: že mi mú svobodnú silnici zasekali, a lidem mým spálili, mordovali i šacovali i mnohá ob- tížení činili, ješto se nyní vše nemůže psáti. A to mi se vše dálo a vždy děje ne- vinně; a já nižádné péče na ně nejmám. A já již nemoha se tomu déle dívati, tomu velikému bezpráví s pomocí boží míním se jim brániti, což najdále budu moci. A protož, milostivý pane, prosím VMti, jestliže bych své nepřátely na vašem panství aneb moji zastihli, že mi v tom VMt za zlé míti nebudete, jakož bych já též i mnohem více pro VMt učinil v takovým běhu. A tohoť prosím odpovědi VMti listem při tomto poslu. Datum Wintrberg, feria quinta post Agathae, annorum 1468. Petr Kapléř z Sulejovic a z Wintrberka. Bez adressy. 1853. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o člověka, jenž se má vyprodati. (K) Na Zvíkově 1468, 26. března. — Orig. pap. arch. Orb. IV. K. 26. Urozený pane muoj milostivý! Jakož VMt psal, abych Štěpána k tomu při- pravil, aby prodal za VMtí v Sedlčanech a osadil do božieho vstúpenie; i nemohu jeho jinak k tomu připraviti, než viece s ním a také zaň žádný slíbiti nechce. Jakož jest měl před VMtí státi s ňákým ortelem, ta se věc musí prodlíti, poňavadž on sedí; neb nepřipravil-li bych jeho k tomu osazení, potom neviem, bych mohl tomu co učiniti, jakž by se přiblížilo k božiemu vstúpení. Pak-li se co jiného zdá VMti, račte rozkázati. A lidi, kteréž VMt rozkázala do Třeboně vypraviti, to se s pilností jedná. Datum Zwiekow sabbato post Anunciacionis beate Virginis anno oc LXVIII°. Ondřej z Údině, purgrabie Zviekovský. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, pánu mému milostivému. 1854. Písař Zvíkovský Janu z Rosenberka: o komorních úrocích. (K) Na Zvíkově 1468, 9. dubna. — Orig. pap. arch. Orl. VII. Gr, 7. č. 12. Urozený pane, pane muoj milostivý! Psal jest VMti před sím purgrabie o komornie úroky, tociž o Jirgle a o Maršovského: VMt zapomněla o tom rozkázati. Protož, milostivý pane, VMti připomínám, obávaje se toho, aby VMt k škodě ne- přišla. Račtež VMt Svatomírovi rozkázati, ať kniehy ohledá, co by jim mělo od VMti

Strana 161
Dopisy z roku 1468. 161 dáno býti a při kterém času, aťbych VMti v tom neobmeškal. Datum Zwiekow, sabbato ante Palmarum, anno LXVIII°. Barthošek písař na Zviekově. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, pánu mému milostivému. 1855. Úředníci Soběslavští Janovi z Rosenberka: o placení úroků z dluhů páně. (M) B. m. (1468, 6. března). — Orig. arch. Třeb. I. A. 3 Ka, 24. Urozený pane, pane náš milostivý. Rač VMt věděti, že těm, kterým o maso- pustě úrok svatohavelský dán měl býti, musili jsme u dobrých lidí objíti se a jim za VMt právi býti, a jiní ještě napomínají a chtie jmieti; pak těm, kteří nám pój- čili k odbytí Ruotha a Dobrohosckého, v témdni máme jiné zlaté dáti, jakož VMti toho prve jest výpis poslán, komu se co má dáti, kterýž jsú čekali do masopusta. Tak rač VMt to před časem opatřiti, vo úroky svatojirské, kteříž se mezi nepřátely mají dáti, neb časové jsú nebezpeční, aby to prve bylo zjednáno do Vlašímě a na Thábor; neboť oni všemi běhy toho hledie, kudyž by mohli VMt v škodu uvésti. Dále rač VMt tu faru Soběslavskú, kýmž by se VMti hodným zdálo, opatřiti, nebť jest toho pilná potřeba. A VMti teď výpis gšafftu dobré paměti mistra Jiříka faráře někdy Soběslavského posieláme. Pak VMt o tom, kterakž ráčí rozkázati, takť se Hynek z Dúbravice hauptman má státi. Datum dominico ante s. Gregorii. a Jan z Libochovan. Urozenému pánu panu Janovi z Rozmberga, najvyššiemu komorníku královstvie Če- ského, pánu našemu milostivému. 1856. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o záležitostech peněžních. (K) Na Krumlově 1468, 29. dubna. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 8. č. 24. Urozený pane, pane muoj milostivý! Jakož VMt píše o Jedlicovy penieze: i rač VMt věděti, že Jarohněv ještě na Zviekově nebyl, aby tu věc jednal, což se Jedlicovi [sic] lidí o stúpenie dotýče. A také Barthošek jest s Lopatú mluvil; Lopatha tak praví, že osmdesát kop má hotových, a ostatka ještě na hotově nemá, jakož má Jedlicovi Ij“ kop dáti; než tak jest Barthoškovi řekl, že v středu chce těch Ijc kop doložiti, a Jedlice má dodati, aby II“ kop bylo. A také VMt píše, abych byl toho pilen i nezmeškal bych já peněz přijieti a slíbiti: i s Jedlicí sem mluvil, aby on z těch peněz chutně upomínal a VMti jimi nemeškal. A také peniezi z úřadu na hotově budú. A tak rač VMt rozkázati. A Dubňanského úrok k tému jej máme položiti; neb bychme měli jemu položiti v Miličíně, jakož jest prvé kladen, ale již nynie tento nebezpečný čas rychtář nesmie toho úroka u sebe chovati, než Archiv Český XIV. 21

Strana 162
162 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. byl jest jej poslal do Soběslavi. Jakž VMt rozkáže, tak se stane. Datum Zwiekow, feria VI. Reliquiarum, anno oc LXVIII°. Ondřej z Údimě, purgrabie Zviekovský. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberga, pánu mému milostivému. 1857. Jan z Lobkovic Janovi z Rosenberka: o lapení zloděje. (M) Na Rosenberce 1468, 30. června. — Orig. arch. Třeb. I. B. 5BP. 6. Služba má VMti, urozený pane milý a mně přieznivý. Jakož mi VMt píše, kterak jest zpravena od lidí VMti z Plástovic o toho, kterýž sedí oc: račiž věděti, když jest se škoda VMti služebníkuom i jiným zlodějstvím veliká dála i majm, kázal jsem toho pilen býti, a tento jest lapen s jistinú. I zdá-liť se VMti, mněť by se zdálo, aby bylo na něm zvěděno mistrem, pokad jest vinen anebo nenie. Datum Rozmberk, feria V. post festum sanctorum Petri et Pauli apostolorum annorum oc LXVIII°. Jan z Lobkovic. Urozenému pánu panu Janovi z Rozmberka, pánu mně přieznivému. 1858. Jan z Lobkovic Krumlovskému purkrabí: o lapení zloděje. (M) Na Rosenberce 1468, 1. července. — Orig. arch. Třeb. I. B. 5BP. 6. Služba má, slovutný přieteli dobrý. Jakož mi píšeš o toho pacholka, který sedí, jakož zaň Rous slíbil: věziž, žeť jest s jistinú lapen, a o tom jsem pánu psal; pokad se JMti zdáti bude, vedle toho tak učiním. Datum Rozmberk, feria VI. post Jan z Lobkovic. s. Petri et Pauli apostolorum annorum oc LXVIII°. Slovutnému panoši Kunrátovi z Petrovic, přieteli dobrému. 1859. Převor kláštera Třeboňského Krumlovskému purkrabí: o připravení domku klášterního pro jednu osobu. (M) V Třeboni 1468, 5. července. — Orig. arch. Třeb. I. A. 3 KP, 29 a. Modlitba má napřed s věrným pozdravením, urozený příteli zvláštně milý. A jakož ste mne prosili, abych prozbu a žádost vaši vznesl na kněze opata a kněžie o domek náš jedné osobě,*) jakož o tom viete: i račte věděti, žeť kněz opat i všickni kněžie k tomu plnú svuoli dávají a chtie k tomu rádi radni a pomocni býti k jejie živnosti a obývánie, čímž moci budú, popřeje-li jie pán Buoh zdravie. I protož vy to přezvědúc, bez meškánie mi dajte věděti, a jáť chci o tom, tcož potřeba bude, svrchovanú pilnost a snažnost mieti o zdění a lesu i diele oc. Toliko račte pak od páně Mti zaprositi několik vozů kamene panského, jakož vedle města na příkopě

Strana 163
Dopisy z roku 1468. 163 ležie, a uprosíte-li, račte písaři Petrovi psáti, abych k tej potřebě ten kámen bráti mohl, jakož sem o to s vámi ústně rozmluvil. A s tím buďtež pánu Bohu poručeni. A o tomto listu našem psaní, prosím, račte pilnost mieti, a když se posel nahodí, račte poslati, a já písařovi za práci vedle rozkázánie vašeho a jeho chci rád za práci učiniti. Datum ex monasterio nostro Trzebon, feria III. post festum sancti Procopii Kněz Marek převor kláštera Třebonského. confessoris et patroni nostri. Urozenému panoši Kunrátovi z Petrovic, purkrabí na Krumlově, příteli nám příznivému. *) Machně, sestře Kunráta z Petrovic. 1860. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: aby Mirotické vzal v ochranu. (K) Na Zvíkově 1468, 23. září. — Orig. pap. arch. Orlického IV. K. 28. Urozený pane, pane muoj milostivý! Vědětiť VMti dávám, že jest mne obe- slal pan Jan Bezdružický, dávaje mi věděti, že jest VMt obeslal, prose VMti za to, aby lidé jeho z Mirotic měli útočiště k VMti a k zámku VMti k Zviekovu, a ty lidi aby VMt fedroval; a mně také o též píše. I prosím VMti, rač VMt mě o tom rozkázati a dáti věděti, kterak mám já se v tom mieti. A toto rač VMt věděti, že to městečko Mirotice jest velmi pohodlné potřebami k zámku Zviekovu, a jsú k VMti příchylni; i to VMt vědúc, zdá-li se, rač VMt psáti panu Zdeňkovi, aťby je z hol- duov propustil, nebť jsú jemu v holdu až do sv. Václava, aťby tak s obú stranú nebyli obtieženi. Datum Zwiekow, feria VI. post sancti Mauricii, anno oc LXVIII°. Bušek z Buzic, purgrabie Zviekovský. Urozenému pánu panu Janovi z Rozmberga, pánu mému milostivému. 1861. (Úředník Choustnický) Jarohněvovi z Úsuší: o dávky obyvatelů Deštenských. (R) B. m. (1468, po 4. říjnu). — Cedule arch. Třeb. II. 147 b. 1. Milý pane Jarohněve! Napomenul sem Deštenské z loje, aby jej páně Mti dali, a že ten puožitek jmenovitě nenie položen oc. Odpírají mi, že jim krámuov masných páně Mt nezdělal. Prosím, poradíce, rozkažte mi; nebo i páně Zdeňkovi úředníci chtěli by jej jmieti, než k mým odporuom již sě naň netáhnú. A bývalo za pokoje XV kamenuov, a zde nenie nežli Ij kamene. A pánvem novým potřebie do roka drahně, chcme-li, aby trvaly. 1862. Úředník Zvíkovský pánovi: o jatém zloději, o peníze. (K) B. m. a b. d. (1468?). — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 8. č. 44. Také račte VMt, jakož ten pacholek, kterýž u mne na Zviekově jest u vazbě, 21*

Strana 164
164 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. tak mě zpravují, že jest byl po druhém v Týně, a někde že by někomu sukni vzal a na cestě s tiem ušel; a prostě tak pravie, že by prolupoval. I psal mi nedávno pan Henrich z Týna o něm, jestliže bych co na něm přezvěděl, abych mu dal vě- děti. A také-li jest tu byl, kdyžto kramářku Soběslavskú lúpili jsú. A také jiným sě neobcházie, než toliko kostkami. Rač mi VMti o něm rozkázati, kterak mám s ním činiti. Také VMti Zpěvák prosí, aby mu ty zlaté o sv. Havle položili na Zviekově. 1863. Úředník Zvíkovský pánovi: o penězích. (K) B. m., b. d. (1468?). — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 8. č. 41. Také račte VMt věděti, že jest se mnú mluvil Heřman Hrádecký, že jest psal panu Jarohněvovi, že by VMti něco peněz zednal; a na to žádné odpovědi nemá. A já sem jemu řekl, aby to jednal, a že já hned VMt obešli. A také račte VMt věděti, že mi jest Hroch Osecký pravil, že mají nynie Hronovi Vitunovskému III" zlatých položiti. Já k němu hned pojedu, zdali bych je mohl VMti zednati. 1864. Přech z Češtic purkrabí Zvíkovskému: o stání. (K) Ve Lčovicích 1469, 12. ledna. — Orig. pap. arch. Orlického IV. K. 30. Službu svú vzkazuji, bratře milý! Jakož jest Buzek Vilém mluvil se mnú o tebe: i věz milý bratře, žeť jest Vlacha nynie v té mieře doma nebylo, žeť jsem s ním o to nemohl mluviti. Než prosím já tebe sám od sebe, budeš-li moci s pánem mluviti, aby se k tomu tak měl jakožto přietel, zda bychme mohli zjednati nějaké stánie, aťby on mohl v pokoji býti; neb my jemu k tomu raditi chcme, aby on té války nechal, a puodeliť jemu to, ať by mohl v pokoji býti. Takéť on o tu věc musel by nás poslúchati, mne i panie Markéty, co se tebe dotýče, že bychom to mezi vámi bohdá zjednali. Dán ve Lčovicích ve čtvrtek po božiem křtění, léta oc Přech z Češtic a ze Lčovic. LXIX°. Urozenému panoši Buškovi z Buzic, purgrabí na Zviekově, bratru milému. 1865. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: co má odpověděti Přechovi z Češtic. (K) Na Zvíkově 1469, 13. ledna. — Orig. pap. arch. Orl. IV. K. 31. Urozený pane, pane muoj milostivý! A teď VMti posielám přiepis listu od Přecha ze Lčovic, kterak mi píše o Vlacha i onie Niossowicze [Něhošovice?], jemuž VMt porozumiete. I račte mi dáti věděti, kterak se VMt ráčíte v tom mieti, ať bych

Strana 165
Dopisy s let 1468 a 1469. 165 já věděl, kterakú mám odpověd na Přechuov list dáti. I prosim VMti, račte tomu dáti snadno jíti, ať já té cesty pohledám, zda bych mohl to k miestu přivésti, což by VMti bez škody bylo; neb jestliže by to mělo VMti k škodě býti, radiegich [raděj bych] já se svého statku odvážil. Datum Zwiekow, feria VI. in octava Epif- Bušek z Buzic, purkrabie na Zviekově. fanie, annorum domini oc LXIX°. Urozenému pánu, panu Janovi z Rožmberka, pánu mému milostivému. 1866. Mikuláš z Říčan purkrabí Zvíkovskému: o obnovení dlužního listu. (K) Na Hrádku (1469, 11. února). — Orig. pap. arch. Orlického VIII. B. fasc. 24. č. 6. Službu svú vzkazuji, urozený přieteli milý! Jakož mi píšeš o list, kterýžto páně Mt obnovuje, že by u tebe byl na Zviekově, i žádáš, abych já starý list poslal a ten vzal: i toť bych já pro pána i pro tě učinil, ale žeť toho obyčeje nenie. Než když ty ten pošleš, tedyť tento má zkažen a poslán býti, neb tu dotýčeš nebezpeč- nosti. Však žádnému by platen nebyl, byť jej pak vzal. Než již ty to tak opatř podle rozumu svého. A takéť by měl býti druhý list ženě mé v táž slova, jako i mně. I jestližeť by nebyl položen, milý přieteli, přičiň se k tomu, aťby také byl položen a poslán. Dán na Hrádku v sobotu po sv. Školastice. Mikuláš z Říčan. Urozenému panoši Bušovi z Buzic, purgrabie na Zvíkově, přieteli milému. 1867. Markéta z Dlouhé vsi Janovi z Rosenberka: o své nemoci a jednání s Janem Bechyní. (R) B. m. 1469, 12. února. — Orig. arch. Třeb. Fam. Dlouhoveský. Modlitba má VMti, urozený pane, pane milý! A rač VMt věděti, že když sem od VMti přijela, hned sem nemocna byla a velmi mě dna napadla, i ještě ležím a málo se již procháziem. Ale muoj úmysl jest hned jeti na Becheni, neb mi psali někteří o ty věci, jakož VMt vie, jestliže nepřijedu hned, že z těch věcí nic nebude: pakli přijedu, že ty věci k dobrému konci přivedeny budú. I zdá mi se, abych o ty věci najprv jela a potom k VMti přijela. Pakli se co jiného zdá VMti, račte mi hned psáti, prve než bych tam odjela; nebť nemiením těch věcí opustiti, bych jedné lépe se na zdraví měla. A prosím VMti, račte psáti Adamovi,*) aťby nedal překážeti lidem Žimontického, neb jest je obeslal, aby k holdu šli, a dává jemu vinu, že jest Margetha z Dlúhé Vsi. na Bechyni. Dán v neděli na masopust, let oc LXIX°. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka a na Krumlově. *) z Drahonic.

Strana 166
166 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1868. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o zjímání lidí na Helfenburk. (K) Na Zvíkově 1469, 28. února. — Orig. pap. arch. Orl. IV. K. 32. Urozený pane, pane muoj milostivý! Rač VMt věděti, žeť jsú lidi zjímali na Helfmburg z Scelibova [Selibova], kteréž jsem v hold přijal VMti k ruce, a jim sem bezpečenstvie dal od Zviekova i od Helfmburka, a na to list mají pod VMtí pečetí. A to sem udělal Ondřejovi Mladějovskému k prozbě, když mi o ně psal. A když sem o ně Adamovi*) psal, nezdálo se jemu jich propustiti, leč by VMt rozkázal, a klada tu příčinu, že by obilé vezli na Piesek. I prosím VMti, račte o to psáti Adamovi, aťby je propustil; neb mne z toho Ondřej napomíná, abych tomu dosti učinil, kterak sem je ubezpečil pod VMti pečetí. Datum Zwiekow, feria III. post dominicam, qua canitur Reminiscere, annorum domini oc LXIX. Bušek z Buzic, purgrabie na Zviekově. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, pánu mému milostivému. *) z Drahonic? 1869. Úředníci Soběslavští Janovi z Rosenberka: o mečíři. (M) B. m. (1469, 1. března). — Orig. arch. Třeb. I. B. 5AE. 42. Urozený pane, pane náš milostivý. Rač VMt věděti, že Czimpa řezník, někdy měštěnín VMti tu v Soběslavi, kterýž jest sšel v té porážce u Soběslavi*), i zuo- stala po něm žena jeho a dvé dětí, syn a dcera: syn ten jest ušel na Thábor, a jeho žena pojala sobě ševce, a ten pobyv s ní tu v Soběslavi i odšel k straně ne- přátelské; potom pro některé příčiny hodné ženě jeho kázali pryč od města, i jest již na Tháboře. Než dcera jeho ta tu vždy zuostala v Soběslavi, a teď o masopustě vdala se jest za dobrého řemeslníka mečieře; a jest pacholek podobný a k městu osobú i řemeslem hodný, a tu v městě chtěl by sobě duom kúpiti a tu se osaditi. Pak konšelé Soběslavští ještě za úřadu páně Pavlova vzali jsú nětco peněz Czim- pových po jeho smrti v svú moc, a ty jsú na tré rozdělili: tu stranu, kteráž byla syna Czimpova, jakož jest s nepřátely, vydali panu Pavlovi, aby dány byly VMti, a dvě straně ještě konšelé v své moci mají. I milostivý pane, prosíme VMti, aby VMt ráčili o tu stranu, kteráž by slušela ženě toho mečieře, naložiti milostivě a tomu mečieři a jeho ženě VMt ráčila kázati propustiti a vydati na pomoc k jich hospo- dářstvie; nebť jest tiemto morem nynie sešlo několikonádcte hospodářóm a někteří i s ženami, a tú porážkú tu u Soběslavi drahně měšťan zhynulo, žeť jest toho po- třebie, aby se město hodnými lidmi sílilo. Než ten diel třetí ženy Czimpovy, jestli VMti vuole, aby na pomoc vydán byl k úrokóm komorním, o tom rač VMt roz-

Strana 167
Dopisy z roku 1469. 167 kázati, kterakž se zdá VMti. I doufáme VMti, že nám VMt ráčí toho odpověd milostivú dáti. Scriptum feria IIII. post dominicam Reminiscere oc. Hynek z Dúbravice hauptman a Jan z Libochovan. Urozenému pánu panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku královstvie Če- ského, pánu našemu milostivému. *) Míní se porážka v červenci 1467. Srv. A. Č. VII. str. 290—295, a Sedláček, Hrady III. 160. 1870. Farář Budějovský Janovi z Rosenberka: o špitálu českém v Římě. (M) V Budějovicích (1469, 7. března). — Orig. arch. Třeb. I. A. 3 K2, 42 q. Modlitbu svú vzkazuji s žádostí dlúhého zdraví i všeho dobrého VMti, uro- zený pane, pane na mě laskavý. VMti na vědomí dávám, že poctivý kněz Sigmund kanovniek kostela Olomúckého, o kterého VMti KMt pán náš o špietál, kteréhoto VMt podací jest, v Řiemě psal jest, mnohokrát mě jest napomínal, abych jemu viděti dal, kterak ty věci stojí. I proto prosím VMt jakožto pána laskavého, aby VMt jemu, kterýž také VMti teď list posielá, anebo mně ráčila konečnú odpověd a laskavú dáti. A toto VMti mohu jistě pověděti, žeť by VMt, kdyby jemu VMt ráčila ten špitál dáti, mohl dobře poslúžiti, bylo-li by VMti co v Řiemě jednati potřebí. I proto VMti prosím, aby jeho VMt ráčila konečnú otpovědí ujistiti, a toho VMti věřím. A s tiem buď VMt poručena pánu všemohúciemu. Ex Budweis, feria III. post Oculi. Henricus plebanus in Budweis, M. V. capellanus. Urozenému pánu panu Janovi z Rozumberka, najvyššiemu komorníku královstvie Če- ského, pánu na mě laskavému. 1871. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o zajatých z Písku na Zvíkov a Zelenou Horu. (K) Na Zvíkově 1469, 9. března. — Orig. pap. arch. Orl. IV. K. 33. Urozený pane, pane muoj milostivý! Rač VMt věděti, že jsú se mnú mluvili Osecký a Kočka, služebníci páně Zdeňkovi s Zelené Hory i VMti služebníci Zvie- kovští, ješto jsú spuolu byli v jiezdě, když jsú Piesecké zjímali hned po odpovědi tomu odvolanému; a těch jest vězňuov pět na Zviekově a pět na Zelené Hoře. I chtěli by, abych jim těch pět, kteří jsú na Zviekově, vydal na Zelenú Horu, jestliže jich nedopustím u sebe šacovati; a těch pět, kteří jsú na Zelené Hoře, ne- chtějí šacovati, neb sem já s Jarohněvem jim vuoli přidal, aby oni těmi vězni, kteří jsú na Zelené Hoře, vypravili vězně páně Zdeňkovy, kteří jsú na Mladějovicích v do- bytí zjímáni. I nevypravili jsú. A těchto pět, kteří jsú na Zviekově, chtěli by sobě šacovati, a pět oněch, kteří jsú na Zelené Hoře, aby při pánu Zdeňkovi ostali. I ne- přišlo by na VMt nic; a já k tomu svoliti nechci bez rozkázánie VMti, než chtějí-li

Strana 168
168 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. jedny šacovati, aby i druhé šacovali, a což má na VMt přijíti, aby přišlo, a na pana Zdeňka také. O tom VMt račte mi rozkázati, kterak se k nim mám v té věci mieti. Datum Zwiekow, feria V. ante dominicam Letare, annorum Domini oc LXIX°. Bušek z Buzic, purgrabie na Zviekově. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, pánu mému milostivému. 1872. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o vyvazení jatých na Karlštein. (K) Na Zvíkově 1469, 14. března. — Orig. pap. arch. Orl. IV. K. 34. Urozený pane, pane muoj milostivý! Rač VMt věděti, že jsú dva člověky jeli VMti na Karštýn [sic]; ti jsú se mušeli šacovati ve XXti kopách. I podal jest jim toho Waitmilnar, aby vyvadili dva vězně, která jsta jata v Krásné Hoře, jménem Žampach a Zinda; a ti jsú za služebné ote mne vyručeni; ale slyším, že jsú pa- cholci sedlští. I přišli jsú ke mně ti lidé VMti, mluviec k tomu, že by chtěli těch XX kop dáti VMti raději, nežli jim, aby za ta dva prázdni byli. Milostivý pane, mněť by se zdálo, ač zdá-li se VMti, aby se tak stalo. Bych tomu rozuměl, že by ta dva vězně Karštýnská platna byla, nepsal bych o to VMti. Prosím VMti, račtež o tom rozkázati, kterak se mieti; nebo nebudú-li vyvazeni v tuto neděli najprv příští, tehdy lidé VMti budú museti těch XX kop dáti. Datum Zwiekow, feria III. ante dominicam, qua canitur Iudica me Deus, annorum oc LXIX°. Bušek z Buzic, purgrabie na Zviekové. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, pánu mému milostivému. 1873. Purkrabí Zvíkovský Krumlovskému: o záležitostech peněžních. (K) Na Zvíkově 1469, 4. dubna. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 3. č. 10. Službu svú vzkazuji, urozený přieteli milý! Jakož mi píšeš, zjednal-li sem které penieze páně Mti; i věz, žeť mi jest Heřmanický vzkázal, žeť jest zjednal u Řifd]ly sto kop, a u Ondřeje Údimského XXIIII uherských zlatých a XI.] rýnských, peněz XXXVi kopy; to budu mieti na tu summu, jakož mám [MJaršovskému dáti od Ondřeje, ješto jest páně Mt rozkázal. A k tomu sem vyměnil CXI.JIIII zlatých, a po ostatek vzkázal mi páně Mt po Markvartovi Kozském, co by [mi] se nedostalo, abych poslal k Mikulášovi kancléři. I pověz jemu, ať je na hotově, žeť já po ně bez meškánie pošli. A také jestliže těch peněz potřebných od Řidly, aneb jestli páně Mti jiných peněz potřebie, to mi dajte věděti. A o Buzkovi Hřieběti, jakož jest jemu dlužen Lhota II° kop, ten jest řekl dluh přejieti na páně Mt. A Lhota psal jest mi, jakož jemu jest páně Mt dlužen, že to rád vidí, že JMt má jej zastúpiti.

Strana 169
Dopisy z roku 1469. 169 A jestližej' co viec Hřiebětova dluhu, nežli páně Mt jest Lhotovi, daj mi to vě- děti, aťbych jej s tiem obeslal, a po čem má za zlaté Lhotovi sraženo býti. Datum Zwiekow, feria III. in festo Pasche, annorum oc LXIX°. Bušek z Buzic, purgrabí na Zviekově. Urozenémn panoši Přibíkovi Hadovi z Pabianic [sic], přieteli mému dobrému. 1874. Mikuláš mladší z Hořic Janovi z Rožmberka: o sporu jeho s Kunšem Olbramovským. (M) V Šelmberce (1469, 30. dubna). — Orig. arch. Třeb. Fam. Hořický. Služba má TMti, urozený pane, pane! Jakož sem před VMtí mluvil s Kun- šem Olbramovským a na VMti sem přestal o tu lúku, o kterúž jest přě, a to sem řekl před VMtí: „O tu lúku přestávám, o jiné nic. Bude-li mi se zdáti, s Kunšem potom co mluviti, budu, a on ke mně též.“ A potom VMt o tu lúku menoval Mrakše, Vykéře, Jarohněva a Osečanského a VMt najvyšší. I stáli sme před nimi, a chtěl otec muoj i já vše učiniti, což oni rozkáží. A když již k miestu a k konci šlo, tehdy Kuneš uvrhl v to, že má s mým otcem o list činiti. A ti dobří lidé řekli: Náš to súd nenie. A tak nás rozpustili. A to jest mnoho dobrým lidem svědomo, že námi nic nesešlo, ale jím, neb jest v to uvrhl list. A zdálo-li by se jemu potom co k otci mému, však jest k právu usedl. A tak nás svévolně k pracem i k škodám připravuje; my přátely s sebú vedem, a on sám byl. A to sme dobrým lidem osvěd- čili i VMti osvěčujem, že svú vuoli chce mieti. Protoť se s VMtí nestrháme. Ale budú-li tu lúku chtieti sieci, (věříme VMti, že to proti VMti nebude), my brániti budem, neb sme se vždy k rovnému poddávali. Datum Šelmberg dominico ante Mikuláš mlašie z Hořic. Philipi Jakobi. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozemberka, pánu milému buď d. 1875. Jan z Rožmberka Mikulášovi z Hořic: chce ho srovnati s Kunšem Olbramovským. (M) B. m. (1469, po 30. dubnu). — Konc. arch. Třeb. Fam. Hořický. Mikuláši milý! Jakož píšeš nám o tu lúku, o kterúž činiti máš s Kunšem Olbramovským, služebníkem naším, rádi bychom to viděli, byšte byli o to srovnáni. A poněvadž pak mezi vámi srovnáno nenie, věřímeť, že s služebníkem naším sě pokojně zachováš. A kdyžbychme o těchto suchých dnech příštích v Praze byli, při- pomeň nám, neb bychom rádi, aby to mezi vámi k dobrému konci přišlo, nebť jsme my jej o tož obeslali. Archiv Český XIV. 22

Strana 170
170 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1876. Jan z Rožmberka Kunši z Olbramovic: prostředkuje v jeho sporu s Mikulášem z Hořic. (M) B. m. (1469, po 30. dubnu). — Koncept arch. Třeb. Fam. Hořický. Kunši milý! Píše nám Mikuláš Hořický, že o tu lúku, jakož s ním činiti máš, že mezi vámi o to srovnáno nenie. A my jemu píšem zasě, aby sě s tebú po- kojně zachoval. A ty též s ním také zasě pokoj měj. A když bohdá o těchto suchých dnech v Praze budem, přípomeň nám. I jemu též píšem, neb bychme rádi, aby to mezi vámi k dobrému konci přišlo. 1877. Jan z Dobronic Janovi z Rosenberka: prosí o ochranu proti nářkům cti od pana Štěfána Jemnického. (R) B. m. (1469, po 13. květnu). — Orig. arch. Třeb. Fam. Dobronic. Urozený pane, pane mój milostivý! I teď VMti list posielám pana Jemnického, pana Štefána, a dotýkaje, že bych já pána druhého měl. I milý pane! Prosím VMti, račte mu psáti, ať povie, koho mám druhého pána? Nebť o jiném neviem, než o VMti. Nebť mi jest to těžké slyšeti, že mě tiem dotýká, ješto by to bylo proti cti mé: neb bych já ten statek raději ztratil, než bych co proti své cti učinil. A dotýkaje pána Hradeckého, že sem se jemu holdoval: i máte listy VMt pána Hradeckého, kterak jest mě dotýkal, že sem u VMti úředníkem byl, kdy ste VMt s ním válku vedla, že se jest jemu tý chvíle škoda dála, a já, nechtěje na se škody dopustiti, umluvil sem se s JMtí; ale nedotýkal mne, jakož mne tento dotýče zlý pán, chtěje mě o mú čest připraviti a netoliko o mój statek. I milý pane, prosím VMti račte jemu pilně psáti, ať mi toho pána druhého vždy povic, neb já o něm nic neviem. A v té věci věřím, jakožto pánu svému milostivému, že mě neopustíš [sic], neb já s vaší vólí pokoje užívám. A v tom také, kteréž sú potřeby pilné VMti, žeť se v tom mám tak, jakožto pánu svému milostivému, věrně a pravě. I doufámť VMti, že mne VMt neráčí opustiti, jakožto pán mój milostivý. Jan z Dobronic. Urozenému pánu, panu Janovi z Ronžberka [sic], najvyššiemu komorníku král. Če- ského, pánu mému milostivému buď list dd. 1878. Purkrabí Zvíkovský Krumlovskému: o penězích. Že vede válku se Zmrzlíkem a Lvem. (K) Na Zvíkově 1469, 14. května. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 3. č. 9. Službu svú vzkazuji, urozený přieteli milý! Jakož mi píšeš, abych měl na hotově C kop, jakož jsem měl vzieti od Řidly: i věz, žeť sem jich nevzal pro tu příčinu, že mi jest ukazoval, abych je bral na nepřátelských zámciech poruoznu.

Strana 171
Dopisy z roku 1469. 171 A píšeš, žej' toho pilná potřeba; pošliž po penieze, které sem vzal od Ondřeje Údin- ského [sic] L kop, a od Lhoty XXX kop, a jáť ostatek doložím z úřadu, aby bylo C kop; a peniezi jsú dobří. A list Ondřejovi Údinskému udělaj, jakož teď spis po- sielám, kterak má svědčiti. A vieš-li jaké noviny od pána, daj mi věděti. Takéť vě- dětiť dávám, že s Zmrzlíkem válku před se vedem a s panem Lvem. Datum Zwiekow dominica post Ascensionem Domini, annorum oc LXIX°. Bušek z Buzic, purgrabie na Zviekově. Urozenému panoši Přibíkovi Hadovi z Pabianic, purgrabí na Krumlově, přieteli milému. 1879. Zvíkovští Janovi z Rosenberka: o zajetí 7 Zmrzlíkových služebníků. (K) B. m. (1469, v květnu?). — Orig. pap. arch. Orl. IV. K. 37. Také račte VMt věděti, že shledavše se s panem Štěpánovcem*) u Vorlíka, ne- vědúc o sobě, i měli jsme nějakú puotku s Jaroslavovými Zmrzlíkovými služebníky, všichni spuolu s panem Štěpánovcem; i jali sme jich sedm, a jeden jest mezi nimi dobrý člověk urozený, strýc Kuluov; a jsú zavázáni slibem k VMti i k panu Štěpá- novcovi, že se mají stavěti, když by jim bylo dáno týden napřed věděti, a na sv. Jana určený rok na Příbrami, a VMti na Zviekově hned třetí den potom. I nejste VMt rozděleni s panem Štěpánovcem o ty vězně. A měl na poli pan Štěpánovec XXVIII koní. A my jsme měli XXXIX koní a LXII pěších. Račtež VMt rozkázati, kterak se máme v té věci mieti. *) z Vrtby. 1880. Hejtman Zvíkovský Janu z Rosenberka: o stání se Zmrzlíkem. (K) Na Zvíkově 1469, 25. května. — Orig. pap. arch. Orlického IV. K. 39. Urozený pane, pane muoj milostivý! Jakož jste VMt dali mi list věřicí: mluvil sem od VMti k té osobě tak, jakož mi jest rozkázáno od JMti, komuž jest VMt tu věc poručil. I dáno mi jest za odpověď, že by chtěl vedle zámku Zviekova v té věci býti, což se Jaroslava Zmrzlíka dotýče, a bez zámku Zviekova s nimi stánie nečiniti; a to též zase žádá, ale jinak nechce se v ničemž žádnému zavázati. Datum Zwiekow, feria V. infra octauam Pentecosten, annorum Domini oc LXIX°. Smil z Hodějova. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku královstvie Če- ského, pánu mému milostivému. 1881. Hejtman Zvíkovský Janu z Rosenberka: o stání se Zmrzlíkem a Lvem z Rožmitálu oc. (K Na Zvíkově 1469, 27. května. — Orig. pap. arch. Orl. IV. K. 40. Urozený pane, pane muoj milostivý! Račte VMt věděti, že jsme obeslali 22*

Strana 172
172 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. Jaroslava Zmrzlíka, chce-li státi v stání obecném mezi stranami učiněném. Odepsal jest nám purgrabie jeho, že pána jeho doma nenie, a že jest jej obeslal s tiem, a což rozkáže, že se chce v tom tak mieti. Podruhé jsme opět psali purgrabí jeho na Orlík, zdálo-li by se jemu stánie do téhodne učiniti, až by se jemu poselstvie od pána jeho vrátilo. I nechtěl jest toho učiniti, než vždy berú lidem VMti. A což se pana Lva dotýče, račte VMt věděti, žeť s VMtí v stání stojí v tom, kteréž jest mezi stranami učiněné. A VMti dávám věděti, co ve jméno jiezdných jest na Zvie- kově, jakož VMti je teď na ceduli vypsané posielám. A o pěšie žoldnéře račte VMt věděti, žeť jim jest zde dáno na dvě neděli, a jsú pryč puštěni. Datum Zwiekow, sabbato in wigilia Trinitatis, annorum Domini oc LXIX°. Smil z Hodějova, hajtman na Zviekově. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku královstvie Če- ského, pánu mému milostivému. 1882. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o vrácení dobytka Bechynským oc. (K) Na Zvíkově 1469, 1. června. — Orig. pap. arch. Orl. IV. K. 41. Urozený pane, pane muoj milostivý! Jakož mi VMt píšete, abych dobytek zase vrátil, co sem nezbil Bechynským lidem: i račte VMt věděti, žeť jest málo zuostalo, několik krav, nebť jsem je zbil. A také mně pan Hanuš tak zpravil, když jest jel od VMti, že jsme ještě pobrali do stánie v úterý na úsvitě, a já vedle zprávy páně Hanušovy kúpil sem od tovařišuov jich stranu za XXX kop. Račte mi VMt o tom rozkázati, puojde-li k vrácení, kterak budu mieti činiti o penieze tovařišuom za jich stranu, nebť mne již z peněz napomínají. Datum Zwiekow, feria V. Corporis Christi, annorum Domini oc LXIX°. Bušek z Buzic, purkrabie na Zviekově. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku královstvie Če- ského, pánu mému milostivému. 1883. Hejtman na Třeboni Janu z Rosenberka: aby mu vzkázal o odbývání lidí oc. (K) Na Zvíkově 1469, 4. června. — Orig. pap. arch. Orl. IV. K. 45. Urozený pane, pane muoj milostivý! Jan z Hostašova VMti některých věcí zpraví, kterýmž VMt porozumie; a tak mám za to, že již VMt od žádného šíře těch věcí zpraven býti nynie nemuože. I prosím VMti, račte mi dáti věděti, co se lidí odbývánie dotýče, mám-li jich odbývati. A také o některé své potřeby k VMti jede: což by jej VMt jeho škody vyvarovati mohla, prosím VMti, račte jemn v tom povolni býti. Datum Zwiekow, dominica infra octauam Corporis Christi, annorum oc LXIX°. Jarohněv z Úsušie, hajtman na Třeboni. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku královstvie Če- ského, pánu mému milostivému.

Strana 173
Dopisy z roku 1469. 173 1884. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o neberných penězích oc. (K) Na Zvíkově 1469, 27. června. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 3. č. 12. Urozený pane, pane muoj milostivý! VMti věděti dávám, že mám peněz hotových dvě stě kop; chtěl bych při sobě zuostaviti, neb mám za VMt některé věci platiti. Sto kop mohu VMti poslati. A ti peniezi jsú luoni bráni po sv. Václavě v holdech i v úrociech. Po odjetí Jarohněva ohledal sem ty penieze s Barthoškem, jakož nynie ruoznice v penězích jest; vybrali jsme z těch ze všech peněz XXXV kop nových bielých, kteří jsú té chvíle šli, ješto já jich nynie odbýti nemohu v našem kraji; než VMti rád bych je také poslal, zda by jich VMt mohli odbýti, aneb že bych já je dal opraviti a potom VMti poslati, aby na nich VMt neškodoval. Než v našem kraji já jich neodbudu, budte oni opraveni neb nebuďte; neb jsú ti peniezi v lidech známi. Prosím VMti, račte mi o tom rozkázati, kterak se mám v té věci mieti. Datum Zwiekow, feria III. post sancti Johannis et Pauli, annorum domini oc LXIX°. Bušek z Buzic, purgrabie na Zviekově. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku král. Čes., pánu mému milostivému. 1885. Ondřej z Údimě a Markvart z Kozího Helfenburským: o věcech válečných. (K) Na Zvíkově 1469, 12. července. — Orig. pap. arch. Orl. IV. K. 49. Službu svú vzkazujem, přietelé milí! A jakož nám píšete o Kocovském a Vlachovi: tomu sme srozuměli po prvniem páně psaní a lidi hned vystřěhli. A jakož píšete, přijeli-li sú kteří jiezní [sic] na Zviekov: ještěť sú žádní nepřijeli, než Myslínský teprv dnes o to jede do Plzenska. Také nám Myslínský pravil, že jest s ním Lopata mluvil, že by chtěl u páně milosti býti, ráčí li mu službu dávati, a že by i jiezných něco u sebe tu doma chtěl mieti, nebť pána žádného nynie nemá; a tak praví, ktož mu dávati bude, že chce u toho býti. I zdá-li se Vám, dajte to páně Mti věděti. Dán na Zviekově v středu před sv. Margaretú. Ondřej z Údimě a Markvart s Kozieho. Urozeným panošiem Adamovi z Drahonic a Smilovi z Hodějova, purkrabie a hajt- manu na Helfenburce, přátelóm našim milým. 1886. Král Matyáš Janovi z Rosenberka: že kníže Viktorin, místo aby škody v Slezsku učiněné opravil, jemu na novo odpověděl. (R) V Brně 1469, 17. července. Tištěno v Archivu Českém VI. str. 46 č. 2.

Strana 174
174 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1887. Odpovědný list spojenců Mikuláše a Petra, bratří Kapléřů ze Sulejovic, Janovi z Rožm- berka. (M) Ve Vimberce 1469, 18. července. — V Březanově genealogii Kapléřů ze Sulejovic v arch. Třeb. My Mikuláš z Polenska, Jindřich z Sulejovic, Vácslav z Sulejovic a Vácslav z Sulejovic, Záviše z Chodžova, Václav a Vít z Podvině oc. Urozený pane! Vystří- háme se proti VMti i všem vašim služebníkům i všem lidem vašim poddaným, a že od dání listu tohoto nechceme vám již ničímž vinni býti podle urozených panoší Mi- kuláše a Petra, bratří Kapléřův z Sulejovic a z Wintrberka, strýcův a přátel našich milých, a s nimi v míru i nemíru chceme státi proti VMti pro to veliké bezpráví, kteréž se jim děje od vás. Toho na svědomí naše vlastní pečeti přitiskli jsme k to- muto listu, jenž jest dán a psán na Wintrberce v outerý před svatou Maří Majda- lenou, anno domini 1469. Urozenýmu pánu, panu Janovi z Rožmberka oc. 1888. Odpovědný list spojenců Mikuláše a Petra, bratří Kapléřův z Sulejovic, Janovi z Rožmberka. (M) Ve Vimberce 1469, 18. července. — V Březanově genealogii Kaplířů ze Sulejovic v arch. Třeb. Já Štěpán Horozice z Močic, a Otík a Jan bratří z Přílep, Jaroslav ze Skryj a z Čichtic a Chval z Dirného a Záhorka z Záhoří a Tomek z Slušovic. Urozený pane oc! Vystříháme se proti VMti i proti všem služebníkům vašim i lidem pod- daným vašim podle urozených panoší, pana Mikuláše a pana Petra, bratří Kapléřův z Sulejovic a z Wintrberka, pánův našich milých, a že chcme s nimi v míru i v ne- míru státi, a již od dání listu tohoto nechceme VMti ani vašim služebníkům ani lidem vašim ničímž vinni býti. Pod pečetí Jaroslava z Čichtic a ze Skryj, kterýhož jsme za to prosili, svých pečetí při sobě nemajíc. Dán na Wintrberce v outerý před svatou Maří Majdalenou, anno domini 1469. Urozenýmu pánu, panu Janovi z Rožmberka oc. 1889. Markvart z Kozího Janu z Rosenberka: o najímání žoldnéřů oc. (K) Na Zvíkově 1469, 19. července. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 3. č. 11. Urozený pane, pane muoj milostivý! A jakož Rybka do Plzně jezdil o tu věc, o kterúž jest VMt psal, to jest tak zjednáno. Také račte věděti, že sú s Rybkú mluvili Vajpovský a Beneda, že by u VMti chtěli býti na té službě, kterýmž VMt jiným služebníkóm svým najviec dává; i toho sú domlúvali, aby jim bylo za škody stáno za poražené z Plzně na Zvíkov, a na Zviekově aby jim koni byli zapisováni.

Strana 175
Dopisy z roku 1469. 175 A ten list, kterſýjž VMt psal o ty lidi, ten jest přejat [przagat] na Piesek; než pan Jarohněv o to list psal, aby Myslínský po ně poslal; a on jest hned tam poslal. I milostivý pane, račte VMt purkabí domuo vypraviti, aťby s nimi o koně i jiné věci uházel, nebť jest jeho potřebie i pro jiné věci. Datum na Zviekově v středu Markvart z Kozieho. po Rozeslání svatých apoštoluo LXIX. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku král. Čes., pánu mému milostivému. 1890. Zvíkovští Jarohněvovi z Úsuší: že poslali do Plzně o lidi proti Malovcovi. (K) Na Zvíkově 1469, 21. července. — Orig. pap. arch. Orl. IV. K. 50. Službu svú vzkazujem, urozený přieteli milý! Věděti dáváme, kterak Malovec po panství velmi škodí okolo Milevska, neb jsú v Milevště dobytek pobrali, i vsi okolnie zebrali i lidi zjímali včera. A vystřiehají nás dobří lidé, že se chyštie [sic], že by chtěl rybníky skopati Ostiovský [Ostrovský?] a Rukávecký. A tak i jinde okolo zámku škody se dějí, ješto by bylo také potřebie tu věc opatřiti, aby se mohlo odpierati, jakož tomu sám dobře rozumieš, někým aby tú věcí hýbal. A vědětiť dá- váme, žeť sme Rybku včera do Plzně poslali po ty lidi, jakož dobře vieš; ale neviem za jisto, přijedú-li s ním čili nic: neb jest s nimi Rybka mluvil, když jest nynie v Plzni byl v tento pondělí nynie minulý, aby u páně Mti byli, a po čemž jiným dobrým lidem páně Mt najviec dává, že má se jim takováž služba dávati. A oni jsú k tomu svolili, ale toho sobě domlúvali, aby někoho pán tam poslal, aby jim tam koni byli ohledáni, a to proto, jestliže by na ně Buoh porážku dopustil, než by na páně zámek přijeli, aby jim bylo za škody stáno za poražené až na páně zámek; a když by přijeli, aby se jim koni teprv zapisovali. A my jsme k nim ne- měli koho poslati na ten běh, i poslali jsme tam Rybku, bude-li moci je s sebú vyjednati. Pakli by nemohl, na čemž s nimi zuostane, toť dáme věděti; a přijedú-li, dáme vám bez meškánie věděti. A tu věc někým opatřte, aťby s nimi o ty věci uhozoval. Datum Zwiekow, feria VI. ante Marie Magdalene, annorum oc LXIX°. Ondřej z Udimě, Markvarth z Kozieho. Urozenému panoši Jarohněvovi. 1891. Zvíkovští Janu z Rosenberka: o jímání lidí v okolí Zvíkova. (K) B. m. (1469, 21. července). — Orig. pap. arch. Orl. IV. K. 51. Také VMt věděti [sic], že Střela na Bechyni po Zviekovském úřadě velmi zajímá i lidi velmi jímá. A Malovec jest také okolo Milevska zajímal a něco Milev- ských jal. I na Hořaždějovice jsú někteří lidé zjímáni a šacováni. A jdú lidé žádajíc,

Strana 176
176 aby se směňovali o vsi, že jim toho Bechyňka poddává. I bylo by dobře, aby purg- rabie doma byl a ty věci jednal, rozmluvě s VMtí. A také jest nám byl vzkázal po poslu, abychme do jeho příjezdu nic nepočínali. Proto bychme nepřátelóm, kdež bychme mohli, rádi učinili, což bychme mohli. A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1892. Markvart z Kozího Janu z Rosenberka: o lidi z Plzně a o přijetí Tetaura do služby. (K) Na Zvíkově 1469, 24. července. — Orig. pap. arch. Orl. IV. K. 53. Urozený pane, pane muoj milostivý! A jakož mi VMt píše, abychme Myšlín- ského vypravili do Plzně o ty dobré lidi: i račtež věděti, žeť jest Rybka po ně ve čtvrtek do Plzně jel; a jinému nerozumiem, než že je přivede, neb mi jest o tom Rús pravil, že by měli přijeti. Než proto tam ještě pošlem nemeškajíc. Také jakož VMt píše o Tetauarovi, když by na Zviekov přijel, aby k VMti hned do Krumlova jel, a že s ním o službu uhodíte: I račte věděti, žeť sem s ním o to s pilností mluvil, když jest na Zviekov přijel, jeda někam o své potřeby; a pravil sem mu, že VMt s ním o službu sami uhodíte. A jemu sej' toho učiniti nezdálo, by o to tam jezdil; než pověděl hned miestně, na jakej službě chce býti a jinak nic; a nechce Xti koní mieň mieti, a po pěti rajnských zlatých na čtvrt léta na kóň, a k tomu jiné plné všecky potřeby i podkovy, a za službu aneneb [aneb] za které škody žádných peněz, než zlaté, že nechce bráti; a praví, žej' mu pan Dobrohost túž službu dával. A toho jemu mám odpověď dáti v pátek aneb konečně v sobotu dáti; a toho sobě hned domlúval, že by nechtěl s žádným o nic mieti činiti, než se mnú, do shledánie s VMtí. A co sem o to mluvil, aby penieze bral jako jiní dobří lidé, nikoli k tomu nechtěl svoliti, než zlaté. A také praví, bylo-li by VMti potřebie, že by chtěl přivésti XX aneb XXX až do sta koní, a což by na najrovnější službu mohl, po čem by jim dobrým lidem dávali. Dán na Zviekově v pondělí před sv. Jakubem apoštolem. Markvart z Kozieho. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, pánu mému milostivému. 1893. Jan z Chřešťovic Ondřeji s Údimě: o příměří. (K) V Chřešťovicích (1469). — Orig. pap. arch Orl. IV. K. 64. Službu svú vzkazuji, urozený přieteli milý času příměřnieho! Jakožť sem onehdy v ceduli psal, chtěje se s tebú rád sjeti a o některé věci s tebú rozmluviti, a zvlášť o to, chtěje s tvrzí rád v pokoji býti a žádnému nepřekážeti, zda bych mohl toho užiti i lidé moji, neb již vidíme, že se přímiřie zle drží: i prosím tebe, zdá-liť se, znes to na pána svého; a zdá-liť se to učiniti, daj mi to věděti listem

Strana 177
Dopisy z roku 1469. 177 svým po tomto poslu, a také měl-li bych na páně péči mieti i lidé moji. Datum Jan z Mirovic, seděním v Chřešťovicích. Chřešťovic. Urozenému panoši Ondřejovi z Údimě, přieteli mému dobrému. 1894. Ondřej z Údimě Janu z Rosenberka: o pokoj s Janem z Chřešťovic. (K) Na Zvíkově 1469, 24. července. — Orig. pap. arch. Orl. IV. K. 55. Urozený pane, pane muoj milostivý! Odeslal mne Jan z Chřešťovic, kterýž má tvrz pól druhé míle od Zviekova, a chtěje s VMtí v pokoji býti a VMti ne- škoditi, aby jemu také škozeno nebylo ini jeho lidem. A já sem jemu odepsal, že to chci na VMt znésti, a což VMt v tom rozkáže, že jemu to dám věděti. Pak ráčí-li VMt s ním pokoj mieti, račte jemu psáti anebo o tom rozkázati, jakž se VMti zdá. A prvé jest toho také žádal, chtěje s VMtí v pokoji býti i Vám slúžiti, a toho se jest bylo nestalo; i učinil jest VMti lidem škody, tak zpravují, viec než za tisíc kop; a jemu se jest malá škoda stala, neb jemu nenie co škoditi. A také VMti posielám přiepis listu jeho, jemuž VMt porozumie, kterak mi píše o tu věc. Datum Zwiekow, feria II. in vigilia sancti Jacobi apostoli maioris, annorum Domini Ondřej z Údimě. oC LXIX°. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku král. Českého, pánu mému milostivému. 1895. Zvíkovští hejtmanu Třeboňskému a purkrabí Helfenburskému: o zajetí pacholků. (K) Na Zvíkově 1469, 26. července. — Orig. pap. arch. Orl. IV. K. 56. Službu svú vzkazujem, urození přietelé milí, a věděti vám dáváme, že jsú nám zjímali najlepšie pacholky pěšie, Ondřeje Řiehu s jinými všech dvadceti na Be- chyni; neb nám vždycky okolo zámku pěší toulali se; a my kázali vyjíti, aby na ně postáli; a oni jinam šli, než-li jsme jim rozkázali. A v tom, když v stráži stáli za Oslovem, již chtiec domuov jíti, a tu na ně honci pravú náhodú uhodie i zjímají je a tři mezi nimi ranili, jednomu netušíme, by živ ostal; neb se jest to pravú náhodú a neštěstiem přihodilo, nevědúc jedni o druhých nic. I milí přietelé, jakéž máte vězně, aťby jedni za druhé prázdni byli, bude-li to moci býti; a sedie-liť, dajte jim rok, aťby těchto nesázeli; a majíť se dnes všichni stavěti na Bechyni. Datum Zwiekow, feria IV. post sancti Jacobi anno LXIX°. Ondřej z Údimě a Markvarth s Kozieho. Urozeným panošiem Jarohněvovi z Úsušie hajtmanu na Třeboni, a Adamovi z Dra- honic purgrabie na Helfenburce, přáteluom milým. Archiv Český XIV. 23

Strana 178
178 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1896. Zvíkovští Janovi z Rosenberka: o podání Zmrzlíkově. (K) B. m. (1469, 29. července). — Orig. pap. arch. Orl. IV. K. 58. Také VMti posieláme přiepis listu, kterýž pan Jaroslav Zmrzlík píše purgrabí Zviekovskému, kterémuž VMt porozumiete. A my jsme jemu k tomu svolili až do dalšieho VMti rozkázánie; i račte o tom dáti věděti, kterak v tom VMt mieníte s ním státi. 1897. Purkrabí Helfmburský Janu z Rosenberka: o odbytí služebníka, o směnu vsí. (K) Na Helfmburku 1469, 31. července. — Orig. pap. arch. Orl. IV. K. 60. Urozený pane, pane muoj milostivý! Rač VMt věděti, že jest Jaroslav puol léta doslúžil, i nezdá se mu na té službě již déle býti, i mluvil jest se mnú, aby se mu služba zaplatila; a kuoň chtěl VMti ke dvoru dáti, a mně se jeho nezdálo přijieti bez dalšieho rozkázánie. I velel sem mu, aby k VMti jel; a jemu se nezdá pro nebezpečenstvie. I račte VMt o tom rozkázati, nebť odbytie sebe čeká na zámku. A také prosím VMti, račte vuoli svú přidati, aťbych mohl své chudé lidi zachovati, nebť sú mi je již přieliš zahubili, aťby byly v směně mé vsi Novosedly, Oblanov, Lhota, Radomilice proti lidem Kossořovým; ves Malovice Dolejšie a v Rabinci VI člověkuov a ve Lhotce třie; nebť by chtěl lidi mé ubezpečiti ode všie strany své. A také prosím VMti i o tyto lidi: ves Drahonice i se dvorem, Pivkovice, Dunovice, Chrást a v Bílském čtyřie člověky. I chtěl by Bochníka proti lidem svým, třem véskám, tyto lidi mé ubezpečiti ode všie své strany. I prosím VMti, račte k tomu svú vuoli přidati, aťbych mohl obilé s pole skliditi a na zámek uvézti. I prosím, račte mi o tom psáti, kterak se jmám v tom mieti. Ex Helfmburg, feria II. ante vincula sancti Petri, anno oc LXIX°. A některých věcí VMti tento possol [sic] ústně Adam z Drahonic, purgrabie Helfmburský. zpraví. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku královstvie Če- ského, pánu mému milostivému. 1898. Zvíkovští Janu z Rosenberka: o směnu vězňů; o stání se Zmrzlíkem a Chřešťovcem. (K) Na Zvíkově 1469, 1. srpna. — Orig. pap. arch. Orl. IV. K. 61. Urozený pane, pane náš milostivý! Jakož jsú zjímáni pěší se Zviekova na Bechyni, služebníci VMti, a VMt také máte vězně, kteří jsú zjímáni na Dubném: račte VMt k tomu vésti, čím spieš, tiem lépe, abyšte ráčili směniti o ty vězně, aby VMti služebníci prázdni byli; ač VMt má také drahně vězňuov, ježto jsú zjímáni na Zviekov i na Helfmburg, ale jsú s jiných zámkuov, ježto by se ta věc tak brzy

Strana 179
Dopisy z roku 1469. 179 zjednati nemohla. A věděti VMti dáváme, že jsme s panem Jaroslavem Zmrzlíkem a s Chřešťovcem stánie učinili do sv. Havla, tak jakož jsme VMti o tom psali, a týden napřed dáti věděti. A s panem Lvem o túž věc jednáme. Datum Zwiekow, feria III. ipso die sancti Petri ad vincula annorum oc LXIX°. Smil z Hodějova hajtman na Zviekově, Markvarth z Kozieho. Urozenému pánu panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku král. Čes., pánu našemu milostivému. 1899. Zvíkovští Janu z Rosenberka: o příměří s Bechyní. (K) Na Zvíkově 1469, 2. srpna. — Orig. arch. pap. Orl. IV. K. 62. Urozený pane, pane náš milostivý! Jakož jest nám VMt psala, žej' s panem Bechyní stánie jest, a jestliže by VMti lidem škodu činil s Bechyně: i račte věděti, že proto vdy berú na ten zámek lidem VMti, a o to jsme jemu psali, že v tom stání dopúštie lidem VMti s toho zámku škoditi. I račte nám VMt psáti, kudy jest to přímiřie zminulo, vie-li VMt, jakož jest mělo býti do sv. Vavřince. Datum Zwiekow, feria IV. ante Marie Nivis, annorum Domini oc LXIX°. Ondřej z Údimě, Markvarth z Kozieho. Urozenému pánu pann Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníkn královstvie Če- ského, pánu našemu milostivému. 1900. Hejtman Zvíkovský Janovi z Rosenberka: o přijetí žoldnéřů oc. (K) Na Zvíkově 1469, 8. srpna. — Orig. pap. arch. Orl. IV. K. 63. Urozený pane, pane muoj milostivý! Poslal ke mně Vilém Setěch, že by chtěl u VMti býti se čtyřmi koňmi, a Šimek Vlasatý se dvěma, Jindřich Bukovan- ský se čtyřmi koňmi, na též službě žoldnéřské, jakož jste VMt přijeli Plzáky. Račte mi VMt psáti, co jim mám za odpověď dáti. Služba, kteráž mi jest dána, dali jsú mi penieze zlé, že sem jich nemohl ničímž dobrým požiti. Kuoň, kteréhož jste mi VMt puojčili, Štěpánuov, dal jest zaň Štěpán XIIII kop; prosím VMti, račte mi jej dáti, aťby mi se tiem nalepšilo od VMti; o ten kuoň, prosím VMti, račte mi dáti milostivú odpověď po tomto poslu. Datum Zwiekow, feria III. ante sancti Laurencii, Smil z Hodějova, hajtman na Zviekově. annorum Domini oc LXIX°. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku král. Českého, pánu mému milostivému. 1901. Zvíkovští Janu z Rosenberka: o věcech válečných. (K) Na Zvíkově (1469, 13. srpna). — Orig. pap. archivu Vorlic. IV. K. 65. Urozený pane, pane náš milostivý! A teď VMti posieláme listy od pana Bu- 23*

Strana 180
180 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. riana a pana Linharta a od pana z Strakonic. A račte věděti, žeť jsú všecky koně z Helfmburka poslali na Zviekov. I milostivý pane, račte to opatřiti někým, aťby těmi lidmi hýbal, kteříť sú na zámku, poněvadž purkabie ani Hodějovského nynie nenie; nebť by toho potřeba byla v tejto mieře. A račte věděti, žeť sem Tetauarovi ten list teprv včera dal od VMti, neb jest teprv z Prahy přijel; a tak praví, že chce tak učiniti, jakož jemu VMt píše, nemeškaje, yaracze [jak ráčíte?] o tom roz- kázati. Dán na Zviekově v neděli před sv. královnú. Ondřej z Údimě a Markvart z Kozieho. Urozenému pánu, panu Janovi z Rožmberka, najvyššiemu komorníku král. Českého, pánu našemu milostivému. 1902. Markvart z Kozího Janu z Rosenberka: o Barocha z Kestřan; o rotu Výpovského. (K) Na Zvíkově 1469, 17. srpna. — Orig. pap. arch. Vorlického IV. K. 66. Urozený pane, pane muoj milostivý! Račte mi VMt dáti věděti, dali-li jste jaké bezpečenstvie Mikulášovi Barochovi z Kestřan nynie v této mieře, aťbychme věděli, kterak se k jeho lidem majíc; neb bychme mohli jemu škodu učiniti i k holdu připraviti lidi jeho. A jakož jste VMt Vajpovskému psali, aby se s svú rottú k So- běslavi obrátil: i přišlo s Helfmburka hned druhé poselstvie od Hodějovského a pur- grabie Helfmburského, aby se tam obrátili; a tak jsú učinili a k Helfmburku táhli. Datum Zwiekow, feria V. infra octauam Asumpcionis gloriose virginis Marie, an- norum oc LXIX°. Markvarth z Kozieho. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku král. Českého, pánu mému milostivému. 1903. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o Nihošovice. (K) Na Helfmburku 1469, 19. srpna. — Orig. pap. archivu Vorlic. IV. K. 67. Urozený pane, pane muoj milostivý! A VMti prosím, abyšte se ráčili přiči- niti o Nihošovice, aťbych své mohl zase jmieti. A jestliže by vždy nemohlo býti bez koláče, již já tu věc VMti poraučiem. Jakž kolivěk VMt zjednáte, tak já chci udě- lati; neb vidí VMt, že jest mně velmi nebezpečné jezděnie pro nepřátely, nebť sú silni všudy na zámciech nynie zde v kraji. A toho VMti odpovědi prosím. Ex Helfm- burg sabbato post Assumpcionem Marie virginis gloriose, anno Domini oc LXIX°. Bušek z Buzic, purkrabie Zviekovský. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku král. Českého, pánu mému milostivému.

Strana 181
Dopisy z roku 1469. 181 1904. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o Tetaura. (K) B. m. (1469). — Archiv Vorlický IV. K. 52. Také jakož mi VMt rozkázala, abych obeslal Tetauara: rač VMt věděti, žeť Bušek purgrabie. jest ještě v Praze. 1905. Jan z Rosenberka Ondřejovi z Údimě a Kozskému: aby války pilni byli. (K) B. m. (1469, v srpnu). — Orig. pap. archivu Vorlického IV. K. 48. Jan z Rozmberka, najvyšší komorník království Českého. Ondřeji a Kozský milý! Jakož nám píšete, aťbychme rozkázali, kdo by lidmi hýbal a nepřátel hleděl: mámeť za to, že je Hoděhovský Výpovskému v uodjezdu svém poručil; a to vás, máme za to, tajno nenie, nebť jsme jemu rozkázali, když by odjel, aby jemu poručil. I divno jest nám, že vy tu věc znajíce, že se k tomu nemáte a nenapo- mínáte jich, aťby sě již hýbali a nepřátel našich hleděli, kdež by věděli. Protož čemuž byšte rozuměli, nezdalujte sě toho a neliknujte sě jim toho pověděti, aťby sě již tak k tomu měli, aťby takovým obsieláním a zasě odpisováním čas sě neprodléval a nezaprazdňoval; buď která koli potřeba, čemuž byšte rozuměli, po- radte k tomu i pomozte. Vidíte dobře, naše dobré to jest i vaše dobré. A takéť sme nyní Výpovskému kázali odjeti, protož buďtež zámku tiem pilnějie; a věděli-li byšte, že by bylo potřebie co pěších viece přijieti od desěti až do dvúdcát, abyšte přijali; nebť slyšíme, že z holduov budete tu věc moci dobře opatřiti. A byla-li by která chuoze před sebú užitečna, a mohli co pacholkuov mieti těch, ješto by se jim jedné na takové chuozi za škody poražené stálo: i to mějte před sebú. A již sě v těch věcech ve všech takových mějte vedle rozumu, aby sě ty věci proti nepřátelóm nemeškali; neb slyšíme, že by vám pěší platnějše byli, poněvadž jest již všady obholdováno okolo zámku. Famosis Andree de Vdim et Marquardo de Kozie, nostris fidelibus dilectis. Číslo 1905 jest odpověď k číslu 1901 str. 179. 1906. Ondřej z Údimě Jana z Rosenberka ujišťuje svou bedlivostí oc. (K) Na Zvíkově 1469, 26. srpna. — Orig. pap. archivu Vorlick. IV. K. 69. Urozený pane, pane mně přéznivý! Když jest purkrabie Bušek chtěl vodjeti, tehdá jest mně řekl, že jej VMt vobeslal, aby poručil mně a Markvartovi Kozskému tu na Zvíkově; a já sem jemu toho neodepřel pro vaše dobré, než to sem učinil. A potom jest VMt poslal Heřmana, porúčeje nám, a my sme to vždy učinili. A po třetie psal VMt dva listy, mně jeden a Markvartovi druhý, porúčeje nám. I snad se

Strana 182
182 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. VMt do mne naděje některého netbánie, ješto Markvart sám vod sebe VMti často píše. Toť nic neškodí, nebť my se vo to nedělíme, a z jedné vůle píšeme, a tím vaše dobré vobmeškáno nic nenie. A té poctivosti já mu rád přeji, což vod sebe píše. I rač VMt věděti, žeť pomním na to, co je nám VMt poručil, a myslím o to ve dne i v noci, co bych mohl vašeho dobrého zjednati, i k hradu všelikterakých potřebách. A také bohdá vo hrad vopatrovánie péče račte nemieti, neb ho s pilností hlédáme; i u mostu já vždy sám bývám. A prosím VMti, nechť sobě jednu woldan- skú krávu vezmu, nebť jich s potřebu máme; a dá-li mi VMt, račte to psáti. A také bohdá VMt vopatří tu věc vskůře někajm vám hodnajm; neb by potřebí bylo VMti, by ten byl, ješto by nepřátel pilně hlédal, nejen vždy krav, neb se VMti lidem veliká ouzkost děje. Datum Zwiekow sabbato post sancti Bartholomei, annorum Ondřej z Údimě. domini oc LXIX°. Urozenému pánu, panu Janovi z Rožmberka, najvyššiemu komorníku král. Českého, pánu mému milostivému. 1907. Markvart z Kozího Jarohněvovi z Úsuší: o koně a o nepřátelích. (K) Na Zvíkově 1469, 26. srpna. — Orig. pap. archivu Vorlic. IV. K. 70. Službu svú vzkazuji, urozený přieteli milý! A jakož jsi mi vzkázal po Jan- kovi, že jsú páně Mti něco koní přivedli, chtěli [chtěl-li] bych kterého: i milý přie- teli, přičiň se o jeden ku páně Mti, nebť žádného nemám. A bratr Ctibor řekl mi také jeden dáti, nebť bych rád zase koně měl, viec pro páně potřebu než pro svú. A věz, milý přieteli, že ujmu máme velikú v holdiech, ježto pán vždy lidi s zámku odtrhá, a nepřietelé vědúc to s Holešic i jiní, okolo zámku nám vždy berú, a my nynie nemáme s kým odpierati a k holduom připravovati: aby ta věc byla opatřena, a k tomu někým na zámku, nebť já v tom dlúho nikoli nebudu; neb jsú mne jen za týden žádali, a již sem snad sedm neděl, neb tomu rozumiem, pro kterú jest to věc. A zdá mi se, že bych tomu cestu věděl, neb sem něco o tom slyšel, ješto mi se toho psáti nehodí, ješto by se ta věc spieš mohla dokonati, a toho mi se také vzkazovati nehodí; neb muožeš rozuměti, že bychme nynie nepřátely trápiti mohli, ješto z kraje lidé táhnú na Kačín. Datum Zwiekow sabbato post sancti Bartholomei, Markvart z Kozieho. anno Domini oc LXIX°. Urozenému panoši Jarohněvovi z Úsuší, přieteli mému dobrému. 1908. Zvíkovští Janovi z Rosenberka: o směnu vězňů. (K) Na Zvíkově 1469, 26. srpna. — Orig. pap. archivu Vorlic. IV. K. 71. Urozený pane, pane náš milostivý! Jakož jste VMt nám psali o ty vězně,

Strana 183
Dopisy s roku 1469. 183 kteří jsú na Bechyni zjímáni, služebníci VMti se Zviekova, že VMt za ně chcete jiné vězně dáti: i račte nám VMt psáti, skuoro-li je máme k VMti poslati, aťby oni spieš prázdni byli, nebť jich jest VMti potřebie. Ex Zwiekow, sabbato post sancti Bartholomei, annorum oc LXIX°. Ondřej z Údimě, Markvarth z Kozieho. Urozenému pánu, panu Janovi z Rožmberka, najvyššiemu komorníku královstvie Če- ského, pánu našemu milostivému. 1909. Neznámý úředník Rožmberský jinému: o směnu vězňů. (K) B. m. (1469, v srpnu?) — Orig. pap. archivu Vorlic. IV. K. 72. Také, jakož jest měl Kosst prázden býti za Mikuláška: i nechce Bechyňka Kossta jinak propustiti, než aby jemu slíbil, aby proti němu nebýval; a dal jemu rok za dvě neděli od sv. Martina. I zdálo by mi se, aby ty zavázal Mikuláška na Zviekov; neb se ta věc [slpieš sejde, když se jemu též podá, aby proti páně Mti nebýval. 1910. Markvart z Kozího Janu z Rosenberka: o Tetaura. (K) Na Zvíkově 1469, 7. září. — Orig. pap. archivu Vorlic. IV. K. 73. Urozený pane, pane muoj milostivý! A jakož mi VMt list poslala, kterýž jest svědčil Vilémovi Tetauarovi: inhed sem jej poslal bratru jeho do Strakonic, a on jej jemu poslal do Týna. I teď mi zase odpisuje Tetauar, kterýž jest v Stra- konicích, tomu VMt porozumiete, o svém bratru, jakož jest měl u VMti býti. Datum Zwiekow, feria V. ante gloriose virginis Natiuitatis, anno Domini oc LXIX°. Markvart s Kozieho. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku královstvie Čes., pánu mému milostivému. 1911. Zvíkovští Janu z Rosenberka: o zajetí poddaných na Nihošovice. (K) Na Zvíkově 1469, 16. září. — Orig. pap. archivu Vorlic. IV. K. 74. Urozený pane, pane náš milostivý! Zpravili nás lidé z Drhovli, jakož jsú na Mihošovice [sic] zjímáni a pobráno jim, že s nich šacunk chtie vzieti; a ti lidé mají robotu ke Zviekovu, a jest jich jato sedm; a tak nás ti lidé zpravují, že jim toho nechtie věřiti, by měli roboty k Zviekovu. I budú-li ti lidé tak zahubeni, ta robota VMti sejde. I zdá-li se VMti se panem Zdeňkem o to mluviti, nebť se již oni na naše psanie neobrátie; i muož tomu VMt rozuměti, že jest to VMti potřebné. Datum Zwiekow, sabato ipso die sancte Ludmile, annorum Domini oc LXIX°. Markvart z Kozieho, Ondřej z Údimě. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššímu komorníku královstvie Čes., pánu našemu milostivému.

Strana 184
184 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1912. Cedule ze Zvíkova k Janovi z Rosenberka: o výdajích, ztrátách koní a směně vězňů. (K) B. m. (po 16. září 1469.). — Orig. pap. arch. Vorlického IV. K. 79. Pověz pánu: Dáno Čakovcovi na svatojirskú službu 11/2 kopy. Item ktož jest vězněm na Holešice, jest bratr Lontšovtuov. Úrok dán za páně Mt: Ondřejové se synem 16 kop, Kozskému 71/2 kopy, Hodějovskému 12 kop, Buzkovi Hřieběti 111/2 kopy, Přibíkovi Smetanovi 15 kop, Jirklovi 2 kopy 15 gr., Jehnědské 4 kopy, Heřmanovi z Nedvězie 81/2 kopy, Přibíkovi Nasevrckému 16 kop, Olbramovskému 12 kop 15 d., Item 11 pěších vypravil. Milostivý pane, zpraven sem, že by chtěl VMt pro- siti Bukovanský za Diviše. Diviše jednoho za druhého neračte dávati; ať Diviš vy- praví Bukovanského s Bajšovcem, a toť jest rovné. Také račte VMt věděti, žeť jest vězněm Otík Vrchotický na Holešice, panu Zdeňkovi; račte oň se panem Zdeňkem mluviti, nebť jest člověk dobrý, a muož VMt některého dobrého člověka vypraviti. Ondřejová, které vyplacen byl úrok, snad je manželka Ondřejova z Údimě, jenž posledně připomíná se v hořejším listě ze 16. září 1469. Dubňanskému 311/2 kopy, Heřmanovi z Želenic 4 kopy, Jedlicovi, tomu také dáno bude. Bajšovcovi dva koně, Burianovi dva koně, Papúškovi dva koně, Bukovanskému jeden kuoň, Kuníkovi jeden kuoň. Item což jest koní ztracených na Zviekově: 1913. Markreta z Hostěšovic Janu z Rosenberka: o vrácení dobytka a propuštění vězňů. (K) V Kestřanech 1469, 2. října. — Orig. pap. archivu Vorlického IV. K. 76. Modlitbu svú pokorně napřed vzkazuji VMti, urozený pane, pane! Jakož VMti tajno nenie, kterak jsú služebníci VMti na Zviekov pobrali dobytek lidem mým ve vsi Údráži a u Vranově vešken veliký i drobný, a některé lidi zjímali v tom bezpečenství, kteréž mám od pana Zdeňka JMti: protož, milostivý pane, prossím pokorně VMti, račte VMt zpomenti na mú sirobu, i račte VMt psáti úřed- níku VMti na Zviekov, aťby ten dobytek byl navrácen lidem mým, aneb kteří jsú lidé moji dobytek vyručili, aťby z toho základu propuštěni byli; a kteří jsú zjímáni, račte VMt psáti, aťby propuštěni byli. Neb jsú nebožátka velmi chudí lidé a zahu- beni, a někteří i spáleni i vězni VMti. Jakožto pánu mně milostivě přieznivému, že to ráčíte pro mú pokornú modlitbu učiniti, a že VMt ráčíte rozkázati a psáti na

Strana 185
Dopisy z roku 1469. 185 zámek VMti napředpsaný, aťby ten vzatek lidem mým zase navrácen byl, a lidé pro- puštěni, ktaří jsú zjímáni. A s tiem VMt pánu Bohu porúčiem, a Bóh daj se VMti dobře a ščastně vedlo. A teď VMti přiepis posielám toho bezpečenstvie, kteréž mám od pana Zdeňka JMti. A toho milostivé odpovědi prossím od VMti. Dán v Kestřanech v pondělí po sv. Michalu archangelu božiem léta oc LXIX°. Markretha z Hosstěšovic. Urozenému pánu, pánu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku královstvie Čes., pánu mně milostivě přieznivému. 1914. Hejtman Zvíkovský Janu z Rosenberka: o věcech válečných. (K) Na Helfmburce (před 14. říjnem 1469). — Orig. pap. arch. Vorlického IV. K. 84. Urozený pane, pane milostivý, jakož jest Jarohněv dal dobytek i koně a vězně na rukojmie Sádlovi: psal jest o to Adam*) panu Labutovi, aby to bylo postaveno. Dal jest jemu pan Labut tu odpověď, že jest jemu nic nesliboval. Zdálo-li by se VMti, račte mluviti s panem Jarohněvem, ať obešle pana Jana, aťby ty věci posta- veny byly. A račte VMt věděti, žeť tovaryšie nechtie od toho pustiti; a mluvie ně- kteří, jestliže by měli tak na posměch jezditi, že chtie od VMti pryč jeti; neb sú některé v té věci řeči mluveny o nás, jakož pan Jarohněv dobře vie, ježto sme jemu k vuoli mlčeli. A račte VMt věděti, že Sádlóv otec byl jest u kněze milosti dobré paměti, a u válku jest odpuštěnie vzal, a přikázal se panu Rábskému nepřieteli VMti; a syn jeho VMti škody činí. A on by pak pokoje požiti chtěl vedle pana Labuti. Vidí VMt, že se od strany též neděje; neračte té věci oslabovati pro VMti dobré lidi, nebť jest jich aumysl šacovati ty lidi též, jako Sádlo šacuje lidi VMti. Ex Helfenburk oc. Smil z Hodějova, hajtman na Zviekově. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku královstvie Če- ského, pánu mému milostivému b. d. (Na rubu:) Zwiekow anno oc LXVIIII°. *) z Drahonic. 1915. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o půtce s Holešickými oc. (K) Na Zvíkově 1469, 14. října. — Orig. pap. arch. Vorlického IV. K. 80. Urozený pane, pane milostivý! Račte VMt věděti, že jsme měli puotku s Holešickými i s jinými, kteří jsú jim ku pomoci byli, berúce seno z Milevska. Měli jsú nepřietelé XL koní, a naši XXV koní a něco pěších, a viec sem jich vy- praviti nemohl. Myslínský jeti nechtěl; a někteří z Výpovského rotty, hlediece jeho, také jeti nechtěli. A když jsú táhli s senem, tehdy přitáhli na ně nepřietelé. A oni strhše vozy, i odpierali jim jako dobří lidé, a táhli brannú rukú až k Uoseku ke Archiv Český XIV. 24

Strana 186
186 vsi VMti, a tu strhše vozy, i bránili se na miestě. I přitáhli jich pěší, i byli silni našim, i zapálili jim vozy s senem. A naši vytáhše z vozuov, bili se s nimi. I zabit na miestě Huk a třie pěší; a Beneda raněm [sic] a vězením zavázán. Vzali dva koně našim, jeden za XVI kop, a druhý za devět; a Hukuov kuoň zabit za osm kop. A jich čtyřie koni na miestě zuostali, a naši jim vzeli jeden. A dva z jich starších kopinníky zabita na miestě; a na voze vezli raněné své s sebú. Rozumiem tomu tak, že kromě Benedova vězenie vzeli sú daleko větčí škodu než VMt, neb slyšíme, že jim mrú ranění. A by byli poslušni a jeli všichni, jakož sem jim kázal, i byli by jim velmě silni; neb jest koní, což obrok dávám, na padesát. A vozníky zbity jsú nám po brány hradské z uobú vozú. Máte-li VMt jaké, račte mi dáti čtyři, a jáť ostatek sám opatřím. A nemohl sem sám býti s nimi na poli, že sem ve čtvrtek na poli byl, i měl sem na mnoho listuov odpisovati, i panu Lvovi příměřný list sem dělal, i Chřešťovcovi, s uoběma do sv. Jiřie a týden dáti napřed věděti. Prosím VMti, račtež mě v tom zachovati. Ex Zwiekow sabbato ipso sancti Callixti anno Smil z Hodějova, purgrabie na Zviekově. domini oc LXIX°. Také račte VMt věděti, kteráž jest puotka byla s Holešickými, žeť jsú tré- násob větší škodu vzeli, nežli VMt. Pravie nám tak, že jest jim umřelo XIV koní jiezdných, a zraněných že drahně mají. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku královstvie Čes., pánu mému milostivému. A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1916. Soběslavští Janovi z Rosenberka: o lovení příkopu městského. (M) V Soběslavi 1469, 18. října. — Orig. arch. Treb. I. A. 6 T. 33. Urozený pane, pane náš milostivý. Jakožs VMt píšete purgmistru a konšelóm, že by někto VMt spravil o štikách a kapřiech, kteréžto pan Pavel vsadil jest k po- třebě VMti, a ti že by vyšli přes plot do přiekopa obecnieho: i račte VMt věděti, žeť jsú lovili prve několikrát z rozkázánie páně Pavlova v tom příkopu, do které- hožto by měly ryby vyjíti, než jsme my jej prodali. A my, milostivý pane, zrozo- měvše od dobrých lidí, že by sě žoldnéři naň chystali, chtiec jej sloviti, i prodali jsme ten kus příkopa za zlatý bez toho kusu, kterémžto jest pan Pavel k VMti po- třebě choval, a ten jistý, ktož jest kúpil, viec jest neulovil, než XVI štíčat, a z těch XVI dáno jest XIII za zlatý a III za XV grošuov, a II kapry za V1 grošuov. A to jest svědomo dobrým lidem i některým úředníkóm VMti. A jakož VMt dotýče, že bychme tu nic nenasadili, račte VMt věděti, cožť loví v potoce okolo příkopa, což malých štičátek chytají, to mecí do příkopuov. A také my jsme v tom kusu nelovili viec než od dvú leth, krom toho, což jest panu Pavlovi loveno jeho rozkázániem. A také, milostivý pane, těch XIII štíčat, kteréžto jsú prodány za zlatý, ty ještě mají;

Strana 187
Dopisy s roku 1469. 187 pak netajili [?] VMti bez toho býti, i tyť VMti zachovánie budú. A také jakož VMt rozkázala, abychme VMti zjednali XXti štik dobrých, to bychme VMti rozkázánie rádi učinili, ale to Buoh vie, že jich nynie nevieme, kde nalézti, neb jsú již někteří rybníci okolní sloveni. I milostivý pane, prosíme VMti jakožto pána svého milosti- vého, že jsě neráčíte na nás unáhliti, nebť to, Buoh vie, jinak nenie, než jako VMti píšem. Ex Sobieslaw, feria IIII. ipso die s. Luce ewangeliste annorum domini LXVIIII°. Purgmistr a radda města Soběslavě. Urozenému pánu panu Janovi z Rozmbergka, najvyššiemu komorníku královstvie Če- ského, pánu našemu milostivému. 1917. Zvíkovští Janu z Rosenberka: o přijetí Tetaura oc. (K) Na Zvíkově 1469, 21. října. — Orig. arch. Vorlického IV. K. 82. Urozený pane, pane milostivý! A jakož VMt jste rozkázali obeslati Thetauara, to se jest tak stalo. I teď VMti posieláme přiepis listu jeho, jemuž VMt porozumiete. A na jinéť službě býti nechce, než po pěti rýnských zlatých na čtvrt léta na kuoň a všecky potřeby, jakož jseme [jsme] VMti prvé o tom psali. Jestliže VMt tak jemu ráčíte, račtež list psáti o tom jemu, ať k VMti přijede sám do Krumlova, abyšte VMt sami s ním o ty věci uházeli; a račte VMt psaním k němu nemeškati, a myť jemu ten list od VMti hned pošleme; neb VMt o ty věci s ním snáze byšte uho- dili nežli my. Račte VMt věděti, žeť mají k VMti přijeti ve dvú nedělí po sv. Havle Cukr se čtyřmi koňmi, Najpergar s pěti koňmi, Škvorecký se čtyřmi koňmi, Jindřich se třmi koňmi, a mají tři dřeva mieti. Datum Zwiekow, sabbato ipso XIM virginum, anno Domini oc LXIX°. Smil z Hodějova purgrabie na Zviekově, a Markvarth z Kozieho. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku královstvie Če- ského, pánu našemu milostivému. 1918. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o směnu vězňů. (K) Na Zvíkově 1469, 24. října. — Orig. pap. arch. Vorlického IV. K. 83. Urozený pane, pane milostivý! Račte VMt věděti, že člověk VMti z Záhořie Jan jest jat na Týn, a sedí u vězení; a nemuož člověk VMti jinak prázden býti, než aby vyvadil člověka Týnských z Bohonic, kterýž jest jat a sedí na Budějovicích. Račte se VMt k tomu přičiniti, a zdá-liť [se], by se směna stala o ně, aby člověk VMti prázden byl, nebť jsta oba chuda. Ex Zwiekow, feria III. post XI milia virgi- num, annorum oc LXIX°. Smil z Hodějova, purgrabie na Zviekově. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku královstvie Če- ského, pánu mému milostivému. 24*

Strana 188
188 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1919. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o záležitostech peněžních. (K) Na Zvíkově 1469, 29. října. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 3. č. 14. Urozený pane, pane milostivý! Jakož VMt píšete, abych z těch peněz, kterých sem VMti pójčil, LX kop poslal na Helfmburg: račte VMt se pamatovati, že jste VMt rozkázali po Margvartovi Kozském, abych ty penieze, kterých sem VMti pójčil, v službě dal lidem, a miesto těch peněz tolikéž zlatých holdovních abych zachoval. I račtež VMt věděti, žeť sem ty penieze v službě dal, a žeť jest ještě veliký nedo- statek, což se dotkne služby, škod a komorních úrokuov; neb jest také diel zuostal dlužen purgrabie Buzický, ješto se ti dluhové musejí dávati; a ty zlaté holdovné, jakož jste VMt rozkázali zachovati miesto těch peněz, ještě nejsú vybrány. A co se dotkne úrokuov, nemuožeme jich k tomu mieti, musíme lidí hleděti jako nepřátel a lapati je, připravujíce je k úrokuom; a bojím se toho, že se jich mnoho nevybéře, a roz- umiem tomu tak, že bude spieš nedostatek v penězích než zbytek. A když se ty věci zrovnají, jestliže co zbude, nebude to tajno VMti. Jakož VMt píšete vo listu mně na puol druhého sta kop, kterak by měl udělán býti: račte VMt rozkázati, ať svědčí ke mně a k mým dětem a ktož by jej měl s naší dobrú volí. Datum Zwiekow dominica post Simonis et Jude apostolorum, annorum domini oc LXIX°. Smil z Hodějova, purgrabie na Zviekově. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku královstvie Čes., pánu mému milostivému. 1920. Purkrabí Zvíkovský Helfmburskému: o záležitostech peněžních. (K) Na Zvíkově 1469, 29. října. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 7. č. 13. Službu svú vzkazuji, urozený přieteli milý! Jakož mi píšeš Maternovi vo úrok, abych se k tomu přičinil, aby jemu dán byl: vieť to Materna dobře, že lidi drží, a že jest jich netbal obhajovati, že jsú spáleni; proto já, což budu moci, chci se rád přičiniti. A jakož mi píšeš v ceduli, žeť píší z Krumlova o šedesát kop: vieť to páně Mt dobře, kterakť mi jest rozkázal po Markvarthovi Kozském, abych ty penieze dal v službě lidem; a tak sem učinil. Abyšte vy se na to nebezpečili a opa- třili tu věc, aby páně Mt k škodě nepřišel, vědúce to, že žádných peněz zbytečných nemám. Datum Zwiekow dominica post sanctorum apostolorum Simonis et Jude, anno domini oc LXIX°. Smil z Hodějova, purgrabie na Zviekově. Urozenému panoši Václavovi Vláškovi z Mileňovic, purgrabie na Helfmburce, přie- teli mému milému.

Strana 189
Dopisy s roku 1469. 189 1921. Jan z Rosenberka Smilovi z Hodějova: o 40 jízdných; Dubno dobyto na Roubíkovi. (K) B. m. a d. (1469, před 13. list.). — Orig. pap. arch. Vorlického IV. K. 81. Jan z Rozmberga najvyšší komorník královstvie Českého. Smile milý! Jakožť jsú tu na Zviekov přijeli Vejpovský i jiní dobří lidé, XL koní: žádámeť s pilností, aby z těch dobrých lidí, kterýžť se k tomu hodný zdá, poručil jednomu, aby s těmi se všemi XL koňmi jel do Třeboně, a zjednal jim vuodci, kudy by najslušněji pro- jeli; neb tu již bude jim pověděno, co budú mieti činiti. A ty sám tam na Zviekově pozuostaň, a hleď nepřátel s pilností, jakžť věříme, zuostavě při sobě jiné všecky. A věděti dáváme, že sme dnes z daru božieho dobyli Dubného na Rúbíkovi šturmem, a tu na 150 pacholkuov služebných jali; a při tom byl také pan Jan ze Šternberga hauptman moravský. A dá-li Buch, máme před sebú některé věci proti nepřátelóm, ješto bohdá dobře bude. 1922. Purkrabí Zvíkovský purkrabí Krumlovskému: srovnání o vězně s Roubíkem. (K) Na Zvíkově 1469, 13. listopadu. — Orig. pap. arch. Vorlického IV. K. č. 86. Službu svú vzkazuji, urozený přieteli milý! Jakož mi píšeš o srovnánie o vězně s Rúbíkem: rád já to slyším, a rád bych to viděl, by se to srovnalo, neb jest toho veliká potřeba páně Mti; a obeslal sem hned Rúbíka s tiem. Chci já toho rád pilen býti, aby se to srovnalo, bude-li to moci mnú srovnáno býti. A věz, milý přieteli, že ti vězni, služebníci páně Mti, musie se stavěti na Konopiště; a stavěli jsú se v sobotu nynie minulú, a dán jest jim rok jedné do pátku najprv příštieho. A po- něvadž jim tak časté práce činie krátkými roky, zdálo by se mi, abyšte vy tolkýž počet vězňuov, bez jednoho dvadceti, dali jim věděti a zavázali je, aby se stavěli na Zviekově, a kterak by se služebníkuom páně Mti dálo od nich, též bych já jim činil. A tak by se ta věc spieš srovnala a k konci přivedena byla, ač nesrovná-li se tuto, když já se s Rúbíkem sjedu; a toho neviem, bude-li se on chtieti se mnú sjeti. Ex Zviekov, feria II die sancti Brictii, annorum oc LXIX. Smil z Hodějova, purgrabie na Zviekově. Urozenému panoši Kunrátovi z Petrovic, purgrabí na Krumplově, přieteli dobrému. 1923. Purkrabí Zvíkovský Krumlovskému: o úrocích, o propuštění Košta, o Roubíkovi. (K) Na Zvíkově 1469, 22. listopadu. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 8. č. 25. Službu svú vzkazuji, urozený přieteli milý! Jakož mi píšeš, žeť bych já roz- kázal po Velkovi, což se dotýče úroka Buzkovi Hřieběti, že bych jemu jej ten úrok dáti [sic]: věz, milý přieteli, žeť jsem já po Velkovi nevzkázal nic, a žeť Buzkovi

Strana 190
190 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. na Zviekově ten úrok ještě nikdy dáván nenie. Pravíť Barthoš písař, že jest s těch peněz bylo placeno Lhotovi s Helfmburka; věz, žeť zde zbytkuov nenie. A jakož mi píšeš o medu, chciť toho rád pilen býti. A o Kosstovi, jakož mi píšeš, ještěť pro- puštěn nenie, ale hned sem jej na Bechyni poslal. A Rúbíka sem opět o sjezd obe- slal, abych se s ním sjel; i ještěť mi se jest poselstvie nevrátilo, a kolikrát sem jemu o to psal, nikdy mi na to psaní žádné odpovědi nedal. Datum Zwiekow, feria IIII. die sancte Cecilie virginis, annorum oc LXIX°. Smil z Hodějova, purgrabie na Zviekově. Urozenému panoši Kunrathovi z Petrovic, purgrabí na Krumlově, přieteli mému dobrému 1924. Purkrabí Zvíkovský Krumlovskému: o srovnání o vězně s Roubíkem oc. (K) Na Zvíkově 1469, 23. listopadu. — Orig. pap. arch. Vorlického IV. K. 89. Službu svú vzkazuji, urozený přieteli milý! A jakož jsú se stavěli služebníci páně Mti se Zviekova na Konopišti, zavázáni jsú slibem všickni, kromě tří, aby se stavěli na Hlubocie Růbíkovi v pondělí najprv příští; a tito třie: Janek Jistebnický, Ondřej a Řéha, mají se stavěti o Hromniciech na Konopišti. Jankovi Jistebnickému jsú toho podali, aby vyvadil nějakého Slováka, kterýž jest vězněm panu Zdeňkovi; a Ondřej aby vyvadil Siváka, a Réha aby vyvadil Záhonce. A opět od Rúbíka ne- mám žádné odpovědi listem o sjezd o ty vězně. A milý přieteli, dávámť věděti, žeť mi jest pravil jeden dobrý člověk urozený, kterýž jest nynie odtud přijel, že se v Žatečtě zbierají vojensky s vozy, jako chtiec mnoho mieti, a mají tu naději lidé, že by chtěli do Moravy; ale toho neumějie v pravdě pověděti, kam chtějí. Ex Zviekov, feria V. die sancti Clementis, annorum Domini oc LXIX°. Smil z Hodějova, purgrabie na Zviekově. Urozenému panoši Kunrátovi z Petrovic, purgrabie na Krumplově, přieteli dobrému dd. 1925. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o Jetřicha. (K) B. m. (1469). — Orig. pap. arch. Orl. IV. K. 44. A což se pana Jetřicha dotýče, má-li mu se bráti či nic, nebť jest nynie na Chlumci. 1926. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o vyplacení služby. (K) B. m. (1469). — Orig. pap. arch. Orl. IV. K. 43. A také mi VMt nic nedáte věděti o Burianovi a Býšovci; neb račte věděti, duokudž jich neodbudete, žeť oni vždy předse budú chtieti službu.

Strana 191
Dopisy z roku 1469 a 1470. 191 1927. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o šacování vězňů. (K) B. m. (1469?) — Orig. pap. arch. Orl. IV. K. 38. Také rač VMt věděti o těch vězních, které jsú zjímali v Krásné Hoře v tom městečku spuolu s Dobronickým, ti jsú šacováni v LV kopách. A tak mne zpravil Hodějovský, že by Dobroničtí z toho šacunku pánu svému nechtěli dáti, a aby slu- žebníci VMti také nedali, což by mělo na VMt přijíti, příčinu toho kladúce, že by stáli u šturmu u kostela, a že jsú nedobyli jeho. Také mi VMt račte rozkázati, kterak se mám v té věci mieti. 1928. Purkrabí Zvíkovský purkrabí Krumlovskému (?): o zajetí královské soli. (K) B. m. (1469). — Orig. pap. arch. Orl. IV. K. 59. Také milý přieteli, když toho čas bude, povieš páně Mti, že sem vzal tři vozy s solí, již [?] do Prahy vezú dva páně Janova Strakonického*) a jeden Kozlínuov z Březie. Ten jest hned rozdělen, i suol i koni; neb jest Kozlín některé řeči mluvil o páně Mti sobě k škodě, mněje, že jsme my s Holešic. I Volynští formané jsú tak pravili, že tu suol vezú Pražskému králi. Nebť mi jest to páně Mt po Markvarthovi Kozském rozkázal, ktož kolivěk které věci poveze do Prahy a k nepřátelóm, abych jemu pobral, buď číž buď. Prosím tebe, milý přieteli, mluv k JMti, ať té věci ne- ráčí oslabovati, aťbych já v tom nezuostal. *) Jan z Rabšteina převor v Strakonicích. 1929. Burian z Lažan a Vítha ze Rzavého Janovi z Rosenberka: o svolení ku plavbě dříví pod Zvíkovem. (R) V Bechyni 1470, 13. března. — Orig. arch. Třeb. II. 14. 1e. Službu svú vzkazujem VMti, urozený pane, pane milý. A VMti prosíme, abyste VMt ráčili odpustiti lidem našim mimo zámek VMti Zviekov s lesem plúti. I jestliže VMt ráčíte odpustiti, račte list poslati purgkrabie Zviekovskému, ať by těm lidem našim, kteříž by listy měli pod pečetmi našimi, nebylo překáženo plúti; neb to račte věděti, že my listóv nedáme jinému žádnému, než těm, kteříž les mají od nás. A tohoť lesu mnoho nenie. I věříme VMti, že to ráčíte pro nás učiniti a ten les nám ráčíte kázati pustiti a list ráčíte poslati purgkrabie Zviekovskému po tomto poslu. Ex Bechyn, feria III. post festum sancti Gregorii papae, annorum domini Burjan z Lažan a na Bechyni, Vytha ze Rzavého a na Dobronicích. &C CXX°.*) Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku královstvie Če- ského, pánu nám přieznivému buď dán. *) Téhož znění list také Jarohněvovi z Úsuší, o přímluvu k panu Janovi z Rosenberka. Cf. Sedlá- kovy Hrady VII. str. 8.

Strana 192
192 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1930. Král Matiáš Janovi z Rosenberka: o minci v Budějovicích ražené a o faře Budějovské. (R) V Prešpurce 1470, 17. března. Tištěno v Archivu Českém VI. str. 46. č. 3. 1931. Třeboňský písař Janovi z Rosenberka: o vybírání úroků, o koupi obroku, o přepuštění koně. (M) V Třeboni 1470, 26. dubna. — Orig. arch Třeb I. A. 6 G2, 9. Urozený pane, pane muoj milostivý. Prosím VMti, račte Ambrože písaře sem poslati, aťby úroky vybieral; a byl by syn muoj něco vybral, ale pro tento rozbroj nevěděl, kteraké penieze bráti. Ale VMt má tu věc dobře před sebú a dobře ste jí srozuměli. O obrok chci svú péči jmieti do Němec; o dluhy chci do Hradce bez meškánie poslati. Noskovský vskázal, aby jemu úrok bez meškánie byl poslán. A milostivý pane, jakož mám třetie kuoň odbýti: i mám koník, o němž sem VMti pravil, že sem jej musil kúpiti jeda po VMti z Viedně, neb mi se byl kuoň na cestě rozkleczel, že sem jej na cestě nechati musil; i jest drah o puoldruhého zlatého, neb mě potřeba k tomu přitiskla; ale jinak jest koník dobrý. I poněvadž VMt dva koně laciná vzala, račtež tento také vzieti, proto jeho VMt škodna nebude. Dán v Třeboni, ve čtvrtek po s. Marku létha LXX°. Řehoř. Urozenému pánu panu Janovi z Roznbergka, najvyššiemu komorníku královstvie Če- ského, pánu mému milostivému d. 1932. Jan z Hostěšova Jarohněvovi z Úsuší: o škodách pro nezaplacení dlužního listu páně. (M) V Miličíně (1470, před 1. květnem). — Orig. arch. Třeb. Fam. v. Hostěšov. Službu svú vzkazuji, urozený přieteli milý! A vězte, že sem byl u Praze u pana Trčky, i potkal sem se s ím, an jede z Prahy na Pořiečí. I mluvil sem s ím to, i nemohl sem tu nic zednati. List ten, který ste mi dali, ten sem bul poslal Siebierovskému, jestliže bych se s ím chybil. Tu sme prosili se panem Chvalem z Protivína, i nemohli sme nic déle uprositi, nežli jedné do téhodne. A Siebierovský mne prosil, abych vám psal, aby potom již z hospody aby nevyrukovali. Jesliže jich twemž [v témž] dni nedáte, že sú za to řěkli, žě jinak nebude; neb jest chtěl hned vlehúti a na pána a ty škody všecky na pána JMt počésti, které pan Tavačovský počítá a leží nám. A tak slyším, že již proležal na dvě nebo na tři sta kop. A tak sem slyšal od dobrých lidí, že by chtěl pánu ty škody počiesti, dopustíte-li leženie. A přísahá pánu Bohu, že to chce učiniti. A tak praví, že to má pro páně neplněnie, a horlí,

Strana 193
Dopisy z roku 1470. 193 že ste jemu dali zlé spy, že by byl pána ještě nenapomenul, byste jemu dali dobré spy. A z toho vám vinu dává. Datum Miličin ante s. Jakoby Chilipi oc. Jan z Hostěsova. Urozenému panu Jarohněvovi z Úsušie, přieteli mému milému, buď dán. 1933. Třeboňský písař Rehoř Klaric Janovi z Rosenberka: o propuštění ze služby. (M) V Třeboni 1470, 3. května. — Orig. arch. Třeb. I. B. 7 B. 13. Urozený pane, pane muoj milostivý. Jakož mi VMt psala, abych popracoval do VMti dalšieho opatřenie: i mám za to, milostivý pane, že to VMt viete, že sem se málo z čeho vymlúval, což sem mohl k VMti rozkázanie učiniti, dokudž sem mohl. Ale tohoto já již, to Buoh vie, učiniti nemohu. A to VMt strany lépe zná, nežli já, co mě hněte, a také že svú škodu velikú v tom znám, jakož sem to VMti pověděl, že bych jměl něco svého jmieti, ješto mi se to vše u VMti potřebách roze- šlo, ješto toho jako nic k své potřebě požiti nemohu; nébrž bojím se, jakož se těch počtuov mnoho na mě zběhlo, a rozličnými proměnami, bych na tom škody nevzal takové, že toho snad vyhledati, což mé jest, nebudu moci, a toť by pak za mú pracnú službu přěběhlo. A protož, milostivý pane, prosím VMti jako pána mého milostivého, neračte mne v tom obtěžovati, neb již na tom sedím, abych sobě re- gistra zřiedil; neb nynie také i rána boží jde, neuchoval-li by mne pán Buoh v tom, neviem, kto by VMti z toho práv byl. A musím na to také mysliti, abych dětem svým zmatku nezuostavil po sobě. Než, jakož sem VMti řekl, že chci rád a pilně připomáhati věrně a právě bohdá, což budu moci, a to chci učiniti tak, jedně račte zjednati, kto by penieze přijímal a vydával, a tiem neračte meškati, nebť jest toho veliká potřeba. A také račte sto zlatých na potřeby poslati, neb přimeškáte-li jim nynie, potom k nim přijíti nebudete moci. Dán v Třeboni, ve čtvrtek den svatého Kříže nalezenie létha LXX°. Rehoř. Urozenému pánu panu Janovi z Roznbergka, najvyššiemu komorníku královstvie Če- ského, pánu mému milostivému, d. 1934. Král Matiáš Janovi z Rosenberka: o minci a měně její, aby jí bráněno nebylo. (R) V Brně, 1470, 17. května. Tištěno v Archivu Českém VI. str. 47 č. 4. 1935. Adam z Drahonic Janovi z Rosenberka: o rozkazu na úředníky v Soběslavi, aby jeho lidí k holdu nenutili. (M) V Drahonicích 1470, 31. května. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 G8, 6. Urozený pane, pane mój milostivý, služba má napřed VMti. A jakož VMt Archiv Český XIV. 25

Strana 194
194 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. psal na Soběslav Výrkovi*) o mé lidi, kterýmž mi sú pobrali v Kunraticích: milo- stivý pane, račte věděti, že přes to vždy mi chce lidem bráti a velí jim k holdu. I také sem byl Olbramovi psal, prose jeho, aby s ním o to mluvil, aby mi lidem mým překážeti nedopustil; a on se na VMti psanie ani na mú prosbu obrátiti ne- chce, než svú vůli chce mi míti s lidmi mými. Prosím VMti, račte Keharovi*) psáti, ať by mi lidem nepřekážel, a list mi dáti, aťbych jemu ho dodal. A teď VMti list ten posílám, kterak mi Olbram píše; VMt tomu dále porozumie. Datum v Draho- nicích, ve čtvrtek památce božie nanebevzetí anno domini oc LXX°. Adam z Drahonic. Urozenému pánu panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku královstvie Če- ského, pánu mému milostivému dán. *) Srov. A. Sedláček, Hrady III. 161. 1936. Markvart z Rakovic a Petr z Běhařova Janovi z Rožmberka: že Jan Zmrzlík uzavřel pří- měří s králem Matyášem. (M) V Budějovicích 1470, 8. června. — V Březanově genealogii Zmrzlíků v arch. Třeb. Urozený pane, pane laskavě příznivý! Služba naše napřed VMti. VMti věděti dáváme, že pan Jan Zmrzlík list příměrní králi JMti oc a pánu našemu, JMti i JKMti vší straně, služebníkům, poddaným, duchovním i světským, v táž slova jako první list až do sv. Havla položil. A pán náš JMt jemu zase list pod svou pečetí na též příměří poslal, že jemu a jeho lidem až do toho času ode vší strany naší škozeno nemá býti. Protož VMti prosíme, abyšte ráčili na Zvíkov i jinam na vaše zámky poslati a jim to věděti dáti, aby jemu překáženo nebylo. Ex Budweis, f. VI. ante festum Penthecostes, anno oc 1470. Markvart z Rakovic a Petr z Běhařova. Urozenýmu pánu, panu Janovi z Rozmberka, nejvyššímu komorníku králov. Čes. oc, pánu nám příznivýmu. 1937. Adam z Drahonic Janovi z Rosenberka: přimlouvá se za svou sestru. (R) V Drahonicích 1470, 14. června. — Orig. arch. Třeb. Fam. Drahonic. Urozený pane, pane milostivý! Služba má napřed VMti. A prosím VMti, ne- račte VMti dopustiti překážeti sestře mé, paní Mabce z Nestanic, nebť ona tu věno má v těch ve dvú véskú, v Nestanicích a v Černé Vsi. A VMt dobře vie, žeť ona válečnice nižádná nenie. I vzdy prosím VMti, že to ráčíte učiniti a neráčíte ji do- pustiti na tom překážeti. A tohoť prosím milostivý odpovědi od VMti. Datum v Dra- honicích, ve čtvrtek před sv. Vítem anno dni oc LXX. Adam z Drahonic. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku král. Českého, pánu mému milostivému d.

Strana 195
Dopisy z roku 1470. 195 1938. Hejtman Třeboňský Janovi z Rosenberka: o zlodějích. (M) V Třeboni 1470, 11. července. — Orig. arch. Třeb. I. B. 5BC. 2. Urozený pane, pane muoj milostivý. VMti věděti dávám, že štosován i pálen pacholek jeden, kterýž byl před chvílí na Stráži, a v stání pobrali postavy VMti měštěnínu z Třeboně Zíkovi krejčiemu a zabili měštěnína jednoho páně Puochomé- řova z Cmuntu. I vyznal ten na mučení na dva Strážská, že byvše zde v městě i zradili ty postavy. A Mitruos se toho té chvíle odpieral, že o tom nevie, a tento vyznává, že je na to poslal. Než Řehoř praví, že o to s Mitruosem smlúva jest, že jest to měl tomu Zíkovi krejčiemu opraviti, a neopravil. Pak což ráčíte tomuto pa- cholku rozkázati, to račte dáti věděti, nebť jest viece nevyznal, než toto. Také dva pacholky sedlská sedie od vánoc, kteříž lapeni, ješto vybíjeli člověka v Uohrazené Německé, a pobrali jemu medu koliko škopkuov; a toho člověk v Uohrazenie drží Hevléř z Budějovic zástavú od Bohuslava z Kestřan. Ti tak vyznávají, že když měli hold na Hlubokú dáti obilím, i že jim Poláci obilí byli vypicovali, a oni nejměli, čím holdu zpraviti; i položili ty lidi za nepřátelské, a z návodu jiných že sú to učinili, a chtěli těch holdů dobýti. A jiného nevyznali. I o těch račtež rozkázati než lidé se za ně přimlúvají, a že by nynie muselo mnoho takových odpraveno býti. Datum Trzebon, feria IIII. ante sancte Margarethe anno domini oc LXX. Zdebor z Kozieho, hejtman na Třeboni. Urozenému pánu panu Janovi z Roznbergka, najvyššímu komorníku království Če- ského, pánu mému milostivému buď dán. 1939. Král Matiáš Janovi z Rosenberka: aby Řehoře (Klarice) vypravil s děkanem Pražským do krajův Chebského a Loketského k jednání věcí křesťanských. (R) U Brna 1470, 23. července. Tištěno v Archivu Českém VI. str. 48 č. 5. 1940. Jan z Vlksic Janovi z Rosenberka: o úrocích lidí jeho strýce. (M) B. m. 1470, 10. srpna. Orig. arch. Třeb. I. A. 6 GB, 9. Vysoce urozený pane, pane a pane muoj milostivý! Jakož sem prve o strýce svého a o lidi jeho s VMtí mluvil, aby VMt to pro mé VMti zaslúženie ráčili uči- niti, a s nimi o ty penieze, kteréž mají na Třeboň dáti, milostivě naložiti, nebť sú lidé velmi zahubeni a šacováni a holdy veliké dávají na Třeboň. Pakli přes to vždy jinak býti nemuož, ale prosím VMti, ať polovici dadie. I plné doufánie k VMti mám, 25*

Strana 196
196 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. že to ráčíte pro mě učiniti; a toho prosím od VMti milostivé otpovědi po tomto poslu. Datum feria VI. in die Laurencii anno domini oc LXX°. Jan z Vlksic. Urozenému pánu panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku královstvie Če- ského, pánu mému milostivému. 1941. Markéta z Dlouhé Vsi Janovi z Rosenberka: o stání s Janem Bechyní; o Vlachovi. (R) B. m. 1470, 11. srpna. — Orig. arch. Třeb. Fam. Dlouhoveský. Urozený pane, pane milý. Modlitba má VMti! Ráda bych slyšela, byšte se VMt dobře měli a zdrávi byli. A VMti prosím, abyšte ráčili listy obnoviti na ty vsi, kteréž držím od VMti; a také, milý pane, jakož s Bechynským VMt stánie máte: i již to má brzy vyjíti. I prosím VMti, račte delšie učiniti. I ráčíte-li to učiniti, račte mi dáti věděti po tomto poslu; nebo bych já musila o takové věci k VMti sama přijeti, ač jest koli nebezpečné — a k němu také na Bechyň. A milý pane, račte mi něco dobrého pověděti o pokoji. A VMti také sem psala o Vlachovi, a VMt nedali mi žádné odpovědi; a do Vlacha mi se zdá, že by učinil do té pře skonánie. Datum sabbato post festum sancti Laurentii annorum oc LXX. Markéta z Dlúhé Vsi. Urozenému pánu panu Janovi z Rozenberga, najvyššiemu komorníku k. Českého buď. 1942. Pavel Dětřichovic Janovi z Rosenberka: o vyznání zmučeného zajatce, za nějž Racek Kocovský se přimlouvá. (R) V Soběslavi (1470?) f. III. post Mauricii (25. září). Tištěno v Sedláčkových Hradech a zámcích III. 161. 1943. Král Matiáš Janovi z Rosenberka: že Zdeněk ze Šternberka ho zpraví, kterak se chovati má. (R) Ve Znojmě 1470, 2. října. Tištěno v Archivu Českém VI. str. 48 č. 6. 1944. Třeboňský hejtman Janovi z Rožmberka: o peněžních záležitostech. (M) V Třeboni 1470, 18. října. — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 24b. Urozený pane, pane muoj milostivý! A jakož mi VMt poslali něaké zlathé po paní Pavlové: i neposlali ste žádného listu vedle toho, komu may býti, anebo

Strana 197
Dopisy z roku 1470. 197 co mám s nimi činiti; i milý pane, račte mi VMt o tom psáti. Také rač VMt vě- děti, že Hynková Zubová byla dnes u mne, zpravujíci mě, kterak by s ní Předbor s Želče mluvil a prosě a žádajě stánie delšieho, a že by v tom byli odporni Sobě- slavští; a tak dále pravila, jestliže stánie bude mieti delšie, že by chtěl VMti pójčiti póldruhého neb dvě stě zlatých. Také pravila, žeby chtěl Předbor Zmrzlíkovi dáti napřed věděti, že má u nho [sic] některé sto zlatých, a o svatém Jiří, bylo-li by VMti potřebie, žeby chtěl s VMtí slušně uhoditi a puojčiti VMti. — A sama Hynková tak praví, že dala panu Lvovi napřěd věděti o IIII zlatých, a že jich také chce VMti pójčiti o svatém Jiří. — A jakož mi VMt psali o Blanického a Petříka z Zahrádky, o to sem nezmeškal psáti a poslati vedle psanie VMti. — A milý pane, jestliť by opěth Rúsová žádala směny s lidmi Býšovcovými, nesvolujte, ať by on měl vašim lidem škoditi a jěho u pokoj býti, nebť jest vaše dva člověky vzal; alle bohdáť mu se oplatím. A teď VMti posielám list od Miličínského, kerýž sem otevřel; i nebude-li jinak, alle musel bych sám se tam vypraviti, ač káže-li VMt, zvlášti jestli pilná potřeba vám, zda bych ty zlaté od Předbora zednal. A jakož ste mi psali o Žimunticko o dobytek, tohoť vás Janek ústně zpraví. Dán v Třeboni ve čtvrtek po svatém H[a]vle letha M'CCCCLXX°. Zdebor z Kozieho, hajtman na Třeboni. Urozenémn pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku královstvie Če- ského, pánu mému milostivému d. 1945. Markéta z Dlouhé Vsi Janovi z Rosenberka: o pobraných věcech. (R) B. m. (1470, kolem 30. listopadu*). — Orig. arch. Třeb. Fam. Dlouhoveský. Modlitbu svú vzkazuji, urozený pane, pane pane milý. A jakož mi VMt píšete, žeť sem nikdy VMti nerada hněvala: i ještě bych sě toho ráda ostřěhla, abych VMti nehněvala. A k vaší žádosti sem vdy činily [sic], jakož jest VMt rozkázala, i ještě bych ráda učinily, co bych najdál mohla. A nemoha VMti porozuměti, proč VMt nade mnú tu nelásku okazujete, co jest mi VMt pobrala od Kraselovského, proč mi toho neráčíte zassě vrátiti; a to jest k mé hanbě, činíce z toho possměchy, žeť ještě VMti k tomu přidávám. I když VMt byli by v Strakonicích neb kde zde v kraji, račte dáti věděti; nebť bych ráda s VMtí rozmluvila o některé věci; a za to VMti prosím, Já Markétha z Dlúhé Vsi. abyšte ráčili na to pomnieti. Urozenému pánu panu Janovi z Rozmberka, pánu mému milostivému buď list oc. *) A. Č. VIII. 15. č. 402.

Strana 198
198 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1946. Zdebor z Kozího Janovi z Rosenberka: o vystoupení ze služby. (M) V Soběslavi (1470, 15. prosince). — Orig. arch. Třeb. I. B. 7 B. 13. Urozený pane, pane mně přieznivý. Službu svú vzkazuji VMti. A jakož sem s VMtí několikráth mluvil i ceduli VMti thoho napsanú dal, co sej povinovato za VMt; neb sem toho opatřiti nemohl tu v Třeboni, neb sem z rozkázanie vašeho i hajtmanova zámku kvapně stúpil a sobě nic nepozuostavil. I řekl mi VMt, že to má opatřeno býti, abych já upomínán nebyl. Také mi VMt o svatém Havle, kdy sem od vás pryč jěl, řekli před purkrabí, že mi VMt i službu ve dvú nedělí dáti ráčíte i ty věci se mne sejmete. I milý pane, teď mi Ruzín píše, kterak mne pomlúvaj; i prosím já VMti, račte mě v tom opatřiti, abych já pomlúván nebyl. Neb já toho již na sobě dále toho držeti nemohu, neb sem již i škody skrze to bral i beru ssele [sic] o to, neb mi dva koníky vzali. A vie VMt, že sem já vše učinil, což sem učiniti měl a mně přislušalo z rozkázanie VMti i hajtmana vašeho, ješto mi bohdá žádný nemá z čeho viny dáti. I věřím VMti, že se mně také stane, pokudž mi se státi má, abych již viece neškodoval a snad i sám u vězenie nevpadl, o ty věci jezdě. Také račte věděti, žej mi dáno XXti fl. v Soběslavi, a ještě mi máte dáti LII fl.; i prosím VMti, račte mi dáti a mě opatřiti, abych v tom dále nestál a lidem práv byl. Pakli by VMt toho neráčili učiniti, již bych se musel v tom některak opatřiti s radú pána mého JMti a přátel svých, jakž moha, neb mi se křivda dějě. Odpovědi VMti prosím. Dán v Soběslavi v sobotu po svaté Lucii. Zdebor z Kozieho. Urozenému pánu panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku královstvie Če- ského, pánu mně přieznivému, buď dán. 1947. Markéta z Grenau Janovi z Rožmberka: že chce dluhy své i desátky zapraviti oc. (M) B. m. (1470). — Orig. arch. Třeb. Fam. von Grenau. Modlitbu svú vzkazuji VMti, urozený pane, pane mně milostivý! Kdež mi VMt psáti ráčíte, že by zpráva VMti vo mně dána byla, že bych já lidem VMti platce [sic] bajti nechtěla, komu bych co dlužna byla: i VMti za to prosím jako pána svýho milostivýho, že takový zprávy vo mně k sobě přijíti neráčíte, neb sem nikdy ta nebyla, komu bych co dlužna byla, abych mu zaplatiti nechtěla. A kdež mi ráčíte psáti vo postřihače, že těch peněz, kerajch mi půčil, i dluha jinýho, keraj bych mu povinna byla, že bych mu zaplatiti nechtěla: i Pánbů zná, že sem vod toho nikdyž nebyla, co sem mu dlužna, že sem mu ráda dáti chtěla. Nechtěl jest toho vode mne přijíti, než chtěl by, abych jemu cizí dluhy platila, ješto jemu nepříslušejí.

Strana 199
Dopisy s let 1470 a 1471. 199 I VMti za to prosím, že mi ráčíte s ním den před VMtí položiti pro delší VMti v tom vyrozumění, že to uznati ráčíte, že jemu, s čeho mne upomíná, vším povinna nejsem. Však což v tom uznati ráčíte za spravedlivý mně rozkázati, tak se zacho- vati ráda chci. A kdež mi VMt psáti ráčíte vo desátek kněze faráře Kaplickýho, i chci mu jej spraviti vod dnešního dne ve štyřech nedělích. A VMti prosím jako pána svýho milostivýho a spravedlivýho, že ráčíte majm milostivajm pánem bajti, neb Markyta z Grenau. všicku povinnost činím VMti podlí městečka tohoto. Urozenýmu pánu, panu Janovi z Roziemberk[a] a na Krumlově, JMti, pánu mýmu milostivýmu, d. 1948. Purkrabí Zvíkovský Janovi z Rosenberka: o lovech na Novohradsku. (R) V Budějovicích 1471, 31. ledna. — Orig. arch. Třeb. II. 85. 26 b. Urozený pane, pane muoj milostivý. A VMti prosím, milý pane, abyšte se VMt na mě hněvati neráčili, že sem nepřijel, když ste VMt rozkázali; neb sem pro pilnú potřebu přijeti nemohl, to Buoh vie. A milý pane, VMti žaluji na úředníka Novohradského, žeť mi jest nic honiti nedal na VMti panstvie. I milý pane, prosím VMti, račte ho obeslati, ať nám honiti odpustie, zda bychom v sobotu některú srnu uhoniti mohli. A také VMti prosím, račte hajtmana Thetaura a Erazima sem od- pustiti; nebť mi jich jest pilná potřeba. A milý pane, jakož vám purkrabie Vito- razský a Kořenský o zvěřinu píše, prosím já VMt, račte nás opatřiti. Ex Budwais, feria V. ante festum purificacionis sanctae Mariae virginis, anno oc LXXI°. Jan Čmelínský z Neprchu [sic], purgkrabie na Zvíkově. Urozenému pánu panu Janovi z Rozmbergka, najvyššiemu komorníku královstvie Če- ského, pánu mému milostivému d. 1949. Zdebor z Kozího Janovi z Rožmberka: o příjmu peněz od Soběslavských. (M) V Třeboni 1471, 31. ledna. — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 24b. Urozený pane, pane muoj milostivý! Rač VMt věděti, že mi byl rozkázal hajtman Tetuar, abych jel do Soběslavi o ty zlaté, jakož VMti dáti měli: i byl sem tam, i dali sú pět a čtyrydceti a sto fl., a ostatek grošuov starých a míšenských; kteréžto od nich Miličínský přijímal a dal mně zapečetěné, a já sem jich přijieti nechtěl než takovú úmluvú, jestli by VMt neráčili těch grošuov vzieti, — těchto jest snad za patnádct zlatých, — aby oni jě zase přijěli a zlathé za ně dali. A také jsú mne prosili, abych VMti psal, že VMti prosie jako pána jich milostivého, abyšte ráčili již od nich tak přijieti, že sú nemohli zednati všech zlatých; i co v tom VMt

Strana 200
200 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. rozkáže, nebť jě již mám v Třeboni. A dáleť VMt zpravím ústně nemeškajě pří- jězdem k VMti. Dán v Třeboni ve čtvrtek před Hromnicemi letha MCCCCLXXI°. Zdebor z Kozieho. Urozenému pánu panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku královstvie Če- ského, pánu mému milostivému buď d. 1950. Hejtman Třeboňský Janovi z Rosenberka: o holdech. (M) V Třeboni 1471, 15. února. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 Ge. 6. Urozený pane, pane muoj milostivý. Jakož mi VMt psala, abych Přehořovských ponechal, o kteréž VMti Kehar psal: i rač VMt věděti, že s těmi lidmi úmluvu mám, že mi mají dáti osm zlatých a pětmezcietma čebruov ovsa. I rozumiem tomu, že jest Kehar VMti psal předkládaje, že lidem zástavním Ondráškovi Načeradskému nepřekážie. Však sem já jemu na to byl odepsal, že sú lidé vaši dědiční, a že ste se zase v ně uvázali, a že úroky VMti platie na Zviekov. Také sem jemu předložil, že se lidem Sušickým, kteříž slušejí k rychtářství do Sušice, nepřekážie proto, že jeho pánu*) úrok platie na Kašperkch, a také že se nepřekážie lidem Kalenicovým u Nového Hradu proto, že se Sigmund v ně uvázal. I toho sem dotekl, což pro VMt činie, že sobě toho z Soběslavě a Chúsníka nahrazují. I zdá mi se, že by již Kehar byl na tom přestal; a VMt nezvědúce, na čem zde která věc stojí, i svolíte hned, zač VMti žádají. A mně by to bylo velmi těžké holduov nebrati, a z komory neráčíte dáti. Muože VMt rozuměti, že bych já s těmi lidmi, kteříž sú zde, trvati nemohl, aniž VMti platen býti. Ano já Kehara obsielal, prose jeho, aby pro vaše lidi ponechal deseth neb dvanáct člověkuov Strážských, a ješto sú velmi zahubeni, a on toho učiniti nechtěl; i jest to velmi těžké, když se co pro VMt na nich žádá, tehdy oni hned odstrčie a neučinie, a když oni co žádají, tehdy se hned stane Datum Trzebon, feria VI. post sancti Valentini anno domini oc LXXI. Markvarth z Kamenice, hejtman na Třeboni. Urozenému pánu panu Janovi z Roznbergka, najvyššímu komorníku královstvie Če- ského, pánu mému milostivému buď dán. *) Zdeňkovi z Šternberka, zároveň v držení Soběslavě. 1951. Havel Nozispier Janovi z Rosenberka: o záplatu za zpořízení nového praku. (R) V Trhových Svinech 1471, 29. března. — Orig. arch. Třeb. Historica nova. Urozený pane, pane náš milostivý! Jakož VMt žádáte věděti, co sme vybrali od diela praku, a že by VMt ráčili smlúvu s námi učiniti za to dielo. I milostivý pane! Rádi bychme o to stáli osobně před VMtí, ale vie to pán Buoh, žeť se ne-

Strana 201
Dopisy s roku 1471. 201 smieme vážiti pro jímánie od nepřátel. Než svú všecku při poručili sme Pavlovi tesa- řovi, tovařiši svému. A kterak s ním VMt ráčíte zóstati a úmluvu vzieti, k tomu my svú plnú vóli dáváme. A prosíme, milostivý pane, abyšte ráčili na nás za naši práci spomenúti, neb to pán Buoh vie, žeť jsme velikú práci naložili na tom dielu. A toto jest nám vydáno na tom dielu: Najprve já Hanzl Nozispieř přijal sem 1 kopu od purkrabie Nového Hradu, a to sem rozdělil mezi dělníky. Item, Krajcar přijal zlatý uherský v Krumlově, jak prak stavěl. Item, Pavel tesař přijal na Krumlově 1 kopu a od purkrabie Novohradského přijal i kopy. A viece na tom dielu ne- máme od toho praku. I prosíme VMti, pane náš milostivý, abyšte ráčili milostivě na nás spomenúti od toho diela, jakožto milostivý pán na své věrné dělníky. A toto svolenie naše stalo se jest před rychtářem v Svinech, že sme poručili svú při Pavlovi. A kterak on zjedná před VMtí, pane milostivý, na tom my mocně přěstá- váme. Datum ex Swyn, feria VI. ante dominicam Judica anno oc LXXI°. Hanzl Nozispier tesař z Nového Hradu s svými tovařiši. Generoso domino dno Johanni de Rosenberg, domino nostro gratiosissimo. 1952. Úředníci Třeboňští Janovi z Rosenberka: o koních. (M) V Třeboni 1471, 3. dubna. — Orig. arch. Třeb. I. B. 6 Gs. 2. Urozený pane, pane náš milostivý. Jakož sme VMti psali, abyšte ráčili jiezné proti vozuom poslati, již to račte opustiti; nebudeť toho potřebie. A já Rehoř, milostivý pane, jakož sem luoni s mladými koňmi přijel, i dal sem VMti kuoň vraný sobě za své zlaté kúpený za XX zlatých; ten dal Holý Jan za XLII zlatých. Druhý dal Zdebor také muoj za VMt Bezděkovcovi za XXIIII zlaté; za ten sem dal XV zlatých; a VMt také mně zaň viece nedala, než rozkázali ste mi, když který rybník loven bude, abych VMti připomenul, že mi to ráčíte opraviti. I slovena sú nynie dva rybníky, jeden Bechynkuov a druhý Církviční; a ty ryby sú zde v Třeboni; i ráčíte-li mi to opraviti, račte mi po tomto list k fišmajstru poslati. Datum Trzebon, feria IIII. post dominicam judica anno domini oc LXXI. Jarohněv z Úsušie a Markvarth z Kamenice hejtman na Třeboni. Urozenému pánu panu Janovi z Roznberka, najvyššímu komorníku královstvie Če- ského, pánu našemu milostivému, buď dán. 1953. Soused Soběslavský Janovi z Rosenberka: že mu 200 zl. u Cáhlova ukradeno. (M) B. m. 1471, 8. dubna. — Orig. arch. Třeb. I. B. 5BC. 12. Urozený pane, pane náš, pane milostivý z Rozmberga. I na vědomie dávám VMti, jakož VMti někdy tajno nebylo, když sou mi na Cmund pobrali dvě stě Archiv Český XIV. 26

Strana 202
202 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. zlatých. Protož milostivý pane, prosím Buoha a VMti, račte mi k tomu raditi. Nebť milostivý pane, když sem stál na rynku s některými súsedy, teda jest přišel ke mně rychtář, řěkl mi: Kmotřě vieš-li, ktoj tobě tvé zlaté pobral? A sem řěkl: Kmotřě bych věděl, hleděl bych toho s páně Mti radou, aťby mé vráceno bylo, nebť mi bez viny pobráno. Teda rychtář řěkl: Jáť viem, nebť sej přěde mnú seznal. Protož já sem mu řěkl: Když vieš, jáť miením na páně Mt a JMti ouředníky znésti. Teda mi rychtář řěkl: „Seznals sej přěde mnú, žěť sem vzal jednomu měštěnínu dvě stě zlatých u Cáhlova a s tiemť sme jeli na Cmund. Teda poslal pan z Rozmberka posla svého s pacholíkem tiem, aby ukázal, kto mu jest ty zlaté pobral. Tehda sem já se učernil, žě mne pacholík poznati nemohl.“ Teda sem, milostivý pane, znesl na purkrabí Vitorazského ty věci, teda sej k tomu měl jako dobrý druh, chtě mi dopo- moci mé spravedlnosti. Teda sem rychtáře zavolal před purgmistra a některé kon- šely, aby mi ty věci, které mi zpravoval, aby mi pověděl; teda sej k tomu rychtář mieti nechtěl a pravie, žě nechci jeho zrádcí býti. Teda sem já mu řěkl: Hledajž pane rychtáři; ujedeliť mi zámku, nechciť k žádnému o to hleděti, než k tobě. Datum feria II. post palmarum anno domini MCCCC'LXXI°. Mikuláš Kupček z Soběslavi. Urozenému pánu panu Janovi z Rozmberka na nás své chudé poddané laskavému. 1954. Mikuláš z Říčan purkrabí Zvíkovskému: o dlužních listech. (K) B. m. (1471, 8. dubna?) — Orig. pap. arch. Orlického VIII. B. fasc. 24. č. 7. Službu svú vzkazuji, urozený přieteli milý. Jakož mi jest list jeden dán od pana Jarohněva z Úsušie, a druhý by mi měl také od vás dán býti; neb mi jest pan Jarohněv tak řekl, že vy mi jej dáte. I to mi se prodlévá. I věřímť, že to opatříš. A máť ženě mé svědčiti. Bartošť váš písař o tom dobře vie, kterakť má svědčiti; neb mi se zdá, že bych já již vóli měl mieti, abych dal pánuom věděti, a oni mně též zase, ješto sem prvé toho neměl; poněvadž jest jistec umřel, a ta mi se věc prodlévá. I již bych neměl vinen býti, poněvadž sem pana Jarohněva i vás v tom pamatoval a napomínal, aby mi bylo učiněno to, což mi má učiněno býti. Daj mi toho odpověď, milý přieteli! Ex [sic] feria II. post Palmarum. Mikuláš z Říčan. Urozenému panoši Janovi Čmelínskému z Neprochov, purkrabie na Zviekově, přieteli mému milému. 1955. Hejtman Třeboňský Janovi z Rosenberka: o minci. (M) V Třeboni 1471, 25. dubna. — Orig. arch. Třeb. I. B. 6 Gr, 1c. Urozený pane, pane muoj milostivý. VMti věděti dávám, že těchto všech

Strana 203
Dopisy z roku 1471. 203 peněz i prvních královských bielých lidé zbiehajie a bráti jich nechtie, leč kto u prvniem dluhu musí je vzieti; ale ktož co prodati má, ten jináč prodati nechce, leč na zlaté aneb na orlíky. A já úrokuov od lidí vybierati nesmiem, neb vezma neviem, mohl-[Ii bych je u vašich potřebách udati; pakli nebudu jich bráti, tehdy jich oborem lidé bráti nebudú, a tak bude veliká zádava mezi lidmi, neb jiných peněz nenie na vašem panství; a také těchto královských bielých nikděž jinde nenie aniž berú, než na vašem a páně Hradeckého panství. Protož račte mi rozkázati, co mám činiti. Datum Trzebon, feria V. post sancti Georgi, anno domini LXXI. Markvarth z Kamenice, hejtman na Třeboni. Urozenému pánu panu Janovi z Roznbergka, najvyššímu komorníku království Če- ského, pánu mému milostivému buď dán. 1956. Rožmberský kancléř písaři Zvíkovskému o úrok Rackovi Sobětickému. (K) B. m. 1471, 1. června. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr. 7. č. 14. Služba má, pane Bartoši, přieteli milý! Pamatuji, žeť jest páně Mt psal a pilně rozkázal, aby dal panu Rackovi Sobětickému a poslal do Prahy úroka svato- havelského minulého XXX kop; potom opět psal purgrabí i tobě, aby dali témuž panu Rackovi úroka nynějšieho XXX kop. I neviem, dali-li ste či nic. Neb on pan Racek tuze upomíná a dotýče i škod; a páně Mt jest se na to ubezpečil, maje za to, že ste dali, poněvadž ste JMti žádné odpovědi nedali. Protož, milý přieteli, opatř to, aťby páně Mt škody nevzal; a kterak v té věci jest, daj mi listem svým věděti po tomto poslu. Datum sabbato in vigilia Spiritus sancti, anno oc LXXI°. Per me Nicolaum cancellarium. Famoso Bartossio, notario bonorum Zwiekow, amico optimo d. d. 1957. Král Vladislav Janovi z Rosenberka: aby neobmeškal přijíti do Prahy ke dni sv. Vavřince ku korunování jeho. (R) V Krakově 1471, 1. července. Tištěno v Archivu Českém VI. str. 78 č. 1. 1958. Týž témuž: že na hranicích království řádně přijat jest a korunování že jest ustanoveno ke dni 22. srpna. (R) U Náchoda 1471, 13. srpna. Tištěno v Archivu Českém VI. str. 79 č. 2. 26*)

Strana 204
204 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1959. Markvart z Kozího Janovi z Rosenberka: o záležitostech peněžních. (K) Na Zvíkově 1471, 22. září. — Orig. arch. pap. Orlického VII. Gr, 8. č. 26. Urozený pane, pane muoj milostivý! Jakož mi VMt píše o Kuneše Vidláka: tak mi píše, že nic VMti zjednati nemuože, abyšte se na to neráčili bezpečiti. A Heřman Hrádecký ten mi dnes píše, že jest toho jinak zjednati nemohl od bratra svého pana Jana, než aby VMt se sta zlatých úrok platili, počnúce o sv. Havle příštiem a potom, dokudž by jemu summa dána nebyla, a lidé ti páně Janovi aby do toho času také u pokoji byli od zámkuov VMti. A člověk jeden jest jemu jat na Zviekov, ten aby byl také propuštěn. A na to aby jemu VMt list dali pod ně- kterého dobrého člověka pečetí, že jemu má ten úrok dáván býti s těch sta zlatých od toho času až do vyplněnie té summy. I račtež VMt na to odpověd dáti neme- škajíc, ať bych já jim také dále dal věděti, ráčíte-li k tomu tak svoliti. Ex Zwiekow Markvart s Kozieho. dominica post sancti Matei Ewangeliste oc LXXI°. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku král. Českého, pánu mému milostivému. 1960. Zdebor z Kozího Kunrátovi z Petrovic: o zaplacení dlužního listu páně a úrokův, o porážce Knínských oc. (M) B. m. 1471, 15. října. — Orig. arch. Třeb. Fam. v. Kozí. Službu svú vzkazuji, urozený přieteli a švagře milý! A jakož máme list na páně Mt na puoldruhého sta kop, a tys také rukojmě, i dávámeť puol leta napřed věděti, aby nám dány byly o svatém Jiří najprv příštiem; a také nám úrokuov ještě nic dáno nenie. I věřímť, že se k tomu přičiníš. A také milý švagře věz, že Ostro- mečtí porazili Knínské a jali jich viec než na LXX. Než Ctibor, bratr muoj, ten jest raněn, pravie, že velmi. A pečet mi pošli po tomto poslu. Dán v úterý před sv. Havlem leta M'CCCC'LXXI°. Zdebor z Kozieho. Urozenému panoši Kundráthovi z Petrovic, purkrabí na Krumlově, přieteli a švagru mému milému, detur. 1961. Hejtman Třeboňský Janovi z Rosenberka: o honbě Roubíkově. (M) V Třeboni 1471, 29. listopadu. — Orig. archivu Třeb. I. B. 6 Wa, 18. Urozený pane, pane muoj milostivý. Jakož mi VMt vskázala po Sosnovcovi mladém o pěší na Novém Hradě, i byl bych o to s hajtmanem mluvil, aby ta věc byla opatřena. I ujel jest, a tak za to mám, že již jest u VMti aneb bez meškánie bude; i račte již sami o tu věc s ním rozmluviti. A jakož VMt píše, že Rúbík má

Strana 205
Dopisy z let 1471 a 1472. 205 v pondělí, v úterý a v středu klejt, aby zvěř honil, aby jemu odsud škozeno nebylo, i račte VMt bez meškánie to dáti věděti, také-li od něho překáženo nebude, jestliže odsud zvěř honiti budem ty dni. Datum Trzebon, feria VI. ante s. Andree anno oc LXXI°. Jarohněv z Usušie. Urozenému pánu panu Janovi z Roznbergka, najvyššiemu komorníku královstvie Če- ského, pánu mému milostivému, d. 1962. Zdebor z Kozího Janovi z Rosenberka: upomíná o placení. (M) V Soběslavi 1472, 6. ledna. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 R. 1. Urozený pane, pane mně přieznivý. Službu svú vzkazuji VMti. A jakož sem VMti prve psal, což se dotýče dluhuov v Třeboni, jakož VMt toho ceduli máte, i psal mi VMt, že mě ráčíte v tom opatřiti a mně dáti věděti, kdy bych měl tu do Třeboně přijieti, a že to někomu ráčíte poručiti, abych již dále pomlúván nebyl, a že to ráčíte se mne snieti. A já toho čekajě nadál se, žej to opatřeno, i zpraven sem, že mne někteří nepřestávají pomlúvati, ješto sem se toho do těch časuov uvaro- vával; než což mi se dějě, to pro VMt, a VMt mne v tom nelitujěte. I milostivý pane, ještě já prosím, račte mě v tom opatřiti; pakli by to býti nemohlo, a nerá- čili, již bych o to musel také mluviti, aby lidé věděli, proč mi se to dějě. A já VMti svú škodú věrně slúžil i ještě bych rád učinil, na čem bych se VMti hodil, i mám plné doufánie, že tomu ráčíte konec učiniti a ráčíte mi dáti věděti, kerý čas bych měl do Třeboně přijěti, a komu to ráčíte poručiti. A také mi VMt psali, abych VMti připomenul po novém létě, že mi ráčíte dáti za mú službu a škody; toho jest LII fl. I věřím VMti, že mi to ráčíte také k tomu času tu v Třeboni položiti, abych já také lidem mohl práv býti. Odpovědi prosím. Dán v Soběslavi, v pondělí na tři Zdebor z Kozieho. krále let MCCCCLXXII°. Urozenému pánu panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku královstvie Če- ského, pánu mně přieznivému, buď dán. 1963. Jan Kršňák z Milevska u Jana z Rosenberka přimlouvá se za svého poddaného. (K) B. m. a b. r. (1472, 9. ledna?). — Orig. pap. arch. Orlického IV. K. 112. Urozený pane, pane muoj milostivý! Službu svú VMti vzkazuji. A jakož sem VMti prvé psal o Jakuba ze Lhoty člověka svého, listu tohoto dodatele, že jest [vězeň] na Dobronice, jak ráčí VMt věděti, že se jest vyručiti musil tak, aby od sebe kop XX dal od neděle nynie příštie v témdni. I pokorněť já VMti prosím, rač VMt jej v tom opatřiti jakožto člověka svého, poněvadž já i s mými sem se VMti poručil. Jan Kršnák z Milevska. Datum feria V. ante octauam Epiphanie Domini. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, pánu mému milostivému.

Strana 206
206 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1964. Korunský opat Janovi z Rosenberka: o osazení fary ve Svinech Trhových. (R) Ve Zlaté Koruně (1472, 21. ledna). — Orig. arch. Třeb. II. 85. 1f. Urozený pane, pane muoj milostivý. Modlitba má věrná i služba VMti. Jakož sem vás prosil za mistra Štěpána, abyšte ráčili naň zpomenúti, jakžto na svého: ještě prosím, abyšte to ráčili učiniti, a zvláště poněvadž Svinský farář umřel jest, kterážto fara hodna by byla býti opatřena učeným, jakožto tento jest, a viete, že málo máte učených. A protož račte jej opatřiti nad jiné; neb VMt řekla mi jest, že kte [kto] se nahodí najprv, že opatřen bude. Také prosím, račte mluviti s legatem, ať mi mé věci navrátí, tocišto damašek X loket a jiné věci, jichžto jest za XV zlatých uherských oc. Pán Buoh rač s vámi býti, abyšte zčastně se k nám navrátili. Opath Korunský. Datum v Koruně, feria III. post Fabiani oc. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku královstvie Če- ského, pánu mému milému. 1965. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o pobrání Týnskému. (K) Na Zvíkově 1472, 25. ledna. — Orig. pap. arch. Vorlického IV. K. 93. Urozený pane, pane muoj milostivý! Jakož jste mi VMt psali i po Tetřiev- kovi vzkázali, abych VMti rozumně dal věděti, co se dotýče pobránie Týnskému: milostivý pane, vezli jsú nepřátelóm na těch voziech do Prahy potřeby, a zase jedúc pobráni jsú, an na Thabor vezú; a v tom jest několik Tháborských i jiných nepřátel od nich uteklo, ješto jest to nepodobné, by tu také svých statkuov neměli. A Týnští slibovali, že žádného nepřátelského nenie; a to se jinak vše nalezlo, když jsú utekli, ješto by byli mohli snad šacunkem tak mnoho dáti, jako jest jim pobráno. Ex Zwiekow, sabbato ipso die Conversionis sancti Pauli, annorum LXXII°. Jan Štmelínský z Neprochov, purgrabie Zviekovský. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku král. Čes., pánu mému milostivému d. 1966. Jan z Březí purkrabí Zvíkovskému: že Vojkovský půjčí peníze. (K) Na Chlumci (1472, před 31. lednem). — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 8. č. 30. Službu svú vzkazuji, urozený přieteli milý! A jakož mi píšeš, aťbych dal věděti, kto by to byl, ješto by pánu tvému chtěl pójčiti zlatých pól páta sta: i věz milý přieteli, žeť jest Vojkovský; a to ty dobře vieš i jiní dobří lidé i na zámku pána tvého JMti, žeť jest člověk dobrý a válečník žádný nenie; než JMti pánu tvému chce to učiniti a pójčiti, aby ještě JMt ráčil jemu ostatku zachovati a ohájiti

Strana 207
Dopisy z roku 1472. 207 před zámky svými i před panem Zdeňkem i jeho zámky. Dán na Chlmci ve čtvrtek Jan z Břězie. po sv. Pavlem na vieru obrácenie. Urozenému panoši Janovi Štmelínskému z Neprochov, purgrabí Zviekovskému, přie- teli dobrému. 1967. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o půjčení peněz; o slanečcích. (K) Na Zvíkově 1472, 31. ledna. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 8. č. 27. Urozený pane, pane muoj milostivý! Teď VMti posielám list od Jana Břez- ského, co se dotýče té puojčky zlatých VMti, jemuž VMt dále porozumiete, že chce VMti Vojkovský puojčiti puol páta sta, abyšte jej ubezpečili před VMtí i před panem Zdeňkem JMtí. Také VMt račte mi rozkázati o těch herynciech; neb tovaryšie chtie svú stranu vždy vzieti, a já jich nesmiem roztrhnúti bez rozkázánie VMti; račte mi VMt o tom rozkázati. Ex Zwiekow, feria VI. ante purificacionem beatissime virginis Jan Štmelínský z Neprochov, purgrabie Zviekovský. Marie, annorum LXXII. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku Čes. král., pánu mému milostivému. 1968. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o polepšení služebníkům. O Zdeňkovi oc. (K) Na Zvíkově 1472, 2. února. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 3. ć. 15. Urozený pane, pane muoj milostivý! Jakož jste mi VMt rozkázali po Tetřiev- kovi o některé věci: což najviec budu moci, pošliť VMti. Než račte na to pomnieti, že Zviekov, ač jest otrhaný, jest zámek VMti; jáť dám, duokudžť mám oc. Také mluvili se mnú Kavniczy i někteří dobří lidé se Zviekova, že by nechtěli býti u VMti po šesti kopách; což jest v tom úmysla VMti, račte rozkázati, má-li se jim polepšiti čili nic. A teď VMti posielám přiepis listu, kterýmž jest pan Zdeněk JMt ubezpečil Thýnského; jemuž VMt porozumiete, měl-liť jest na zámky nepřátelské potřeby voziti. Také oč bude mluviti Tetřievek s VMtí, prosím VMti, račte mi to VMt také pro potřebu poslati, nebť mám některých pěších odbývati. Ex Zwiekow, dominica ipso die Purificacionis beatissime virginis Marie, annorum oc LXXII°. Jan Štmelínský z Neprochov, purkrabie Zviekovský. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku král. Čes., pánu mému milostivému. 1969. Purkrabí Zvíkovský pánovi z Rosenberka: o penězích za odúmrť. (K) B. m. a b. d. (1472?) — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 3. č. 13. Také jakož mi VMt píšete o Hodějovského, že se VMt pamatujete, že sem

Strana 208
208 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. řekl, že mám něco peněz před sebú, co se jeho dotýče: tak jest, že sem měl před sebú to, že sem prodal odúmrt v Mirovicích, a z té chtěl sem naň odložiti, a lidé pro záhubu nechtie jie držeti. (Rukopis zrovna takový, jako v listu Jana Štmelínského z 2. února 1472.) 1970. Jan z Březí purkrabí Zvíkovskému: o půjčce peněz od Vojkovského. (K) Na Chlumci (1472, 12. února). — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 3. č. 22. Službu svú vzkazuji, urozený přieteli milý! A jakož píšeš o Vojkovského, co sě dotýče pójčky, a JMt pán tvój že by ráčil zřéditi, aby na JMt péče neměl, v tom také to dotýčeš i na pana Zdeňka JMt do sv. Jakuba Velikého: i milý přieteli, tak praví Vojkovský, že chce pójčiti JMti čtyř set zlatých. Neb již sem mněl, že JMti potřebie nenie, když si tiem tak dlúho dlil. Než aby JMt, pán tvój, ráčil list zjednati od pana Zdeňka, aby na jeho všecky zámky péče neměl, a JMt pán ráčil sám list dáti, aby péče neměl, dokudž ta válka stane od pana Zdeňka. A také že prossí JMti Vojkovský, aby i dále ráčil jej opatřiti pán tvój, a že JMti velmi za to prossí a JMti toho chce zasluhovati. A když to pán tvój zřiedí, tedy list udělaje obecný, (zlatí sú hotovi), když pán ráčí ourok na sv. Havla počieti; rukojmie tito: Kuneš, Vidlák, Heřman s Hrádku, Osecký, Jedlice, Markvart Kozský; leženie v Benešově Jan z Břězie. a odtud v pěti mílech. Dán na Chlmci první středu v postě. Urozenému panoši Janovi Šmelínskému, purkrabí Zviekovskému, přieteli milému buď. 1971. Purkrabí Zvíkovský Vilémovi z Tetova: o pobrání Arnoštovi. (K) Na Zvíkově (1472, 12. února.) — Orig. pap. arch. Vorlického IV. K. 94. Službu svú vzkazuji, urozený přieteli zvláště milý! Obsielá mne pan Lev o Arnošta, ježto jsú jemu některé věci pobrali na Zviekov; i mám za to, žeť páně Mt s tiem obešle; a pokládá jeho pan Lev za svého služebníka. Jestližeť on psáti bude, aby uměl páně Mt té věci zpraviti, že jest Arnošt ležel na Piesku na svú škodu, žádného pána nemaje, dvě neděli; a tak mne zpravují, že jest před tiem vzal odpuštěnie od pana Lva. A k tomu uvedl s sebú Piesecké některé měštěny, i puštěni jsú na Dobešičky; a zavřevše se, volal Arnošt: „Střielejte na ně, jsúť nepřietelé Zviekovští.“ Jestližeť bude psáti pan Lev páně Mti, aby uměl odmlúvati za ně. Ex Zviekov, feria IV. in capite jeiunii annorum LXXII°. Jan Štmelínský z Neprochov, purgrabie Zviekovský. Urozenému panoši Vilémovi z Tetova, hajtmanu páně z Rozmberka, přieteli zvláště milému d.

Strana 209
Dopisy z roku 1472. 209 1972. Petr z Vojkova purkrabí Zvíkovskému: o půjčce panu z Rosenberka. (K) Na Chlumci (1472, 24. února). — Orig. pap. arch. Vorlického IV. K. 115. Službu svú vzkazuji, urozený přieteli milý! Jakož mi píšeš o ty zlaté, jakož bych měl pójčiti pánu tvému JMti: psalť jest o to Břězský, že chci pójčiti takovú měrú, abych na JMt pána tvého péče neměl ani na jeho zámky i lidi poddané JMti, dokudž ta válka stojí; a JMt aby mi dal list bezpečný; a od pana Zdeňka JMti také abych bezpečenstvie měl též listem, aby mi z jeho zámkóv neškodili až do sv. Jakuba Velikého; a potom JMt pán tvój aby o mě péči měl, a také ráčil mi zjednati bezpečsvie, za to já JMti proším. A ty věci zřiezeny byly do dvú ne- dělí, a rukojmie kteréžť sú prvé menováni v Břězského listu, a leženie v Benešově neb v pěti mílech od Benešova. Také dotýčeš, že by se pán tvój JMt na to bez- pečil: však jest to dobře rozumně Břězský psal, a teďť já také píši, kdy to JMt tak dokoná, zlatí meškati nebudú. A list obecný, pakli by pána tobě daleko bylo obsielati, ale ty a pan Kozský dajte mi list, na tom já dosti mám. A s tiem také pana Kehara obešli, a ty věci zřeď podle rozumu svého. A zlatý po dvú a po pa- desáti gr., nebť je tak mám od pana Zmrzlíka, a též já je zasě vzieti chci. Dán na Chci v pondělí před sv. Matějem. Petr z Vojkova. Urozenému panoši Janovi z Neprochov Štmelínskému, purgrabie Zviekovskému, přie- teli dobrému d. 1973. Soused Soběslavský Janovi z Rosenberka: o nevoli s rychtářem. (M) V Soběslavi 1472, 26. února. — Orig. arch. Třeb. I. B. 5BP. 25. Urozený pane, pane muoj milostivý. I zavolali sú mne úředníci napomínajíce mě z padesáti kop, a to pro tu příčinu, pravíce, že bych já rychtáře haněl a pro otce mého: i milostivý pane, prosímť já VMti, abyšte mi VMt ráčili toho popříti, abych se před VMtí mohl z toho vyvésti; nebť mám na to bohdá svědomí dobré, žeť sem od rychtáře haněn, nežli on ode mne. Protož, milostivý pane, já sem z roz- kázanie konšelského tak udělal a kázeň podstúpil tak, jakž sú oni rozkázali; protož, milostivý pane, prosím VMti jakožto pána svého milostivého, že VMt ráčíte se mnú milostivě naložiti, jakožto pán muoj milostivý, nebť sem bohdá nikdy té viny nikudyž nezaslúžil k VMti. Také, milostivý pane, VMti rozkázanie nemohlo mi prospěšno býti o ten drajlink vína, že sem je jim k vuoli vždy mušěl načíti a že sem na tom velikú škodu vzal, a oni se toho posmívali, a pivše jediný den i kázali jiné načíti, a já mušěl sem zavříti. Také, milostivý pane, řekli sú buď věrně neb nevěrně, že mě chtí o muoj statček připraviti; jižť toho snadno dovedú, nebude-liť napřed pána Boha a VMti. Také, milostivý pane, jižť sem zchromen i obrán, chtěje se za VMtí Archiv Český XIV. 27

Strana 210
210 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. živiti. A milostivý pane, prosímť já VMti jakožto pána svého milostivého, že VMt nade mnú nepočnete nad chudým a poddaným člověkem svým. Datum Sobieslaw, feria IIII. post s. Matiegi anno domini oc LXXII°. Mikuláš Kupček, člověk váš chudý poddaný. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, pánu mému milostivému buď dán. 1974. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka,: o Břekovci, Vojkovském a vsazení Diviše. (K) Na Zvíkově 1472, 27. února. — Orig. pap. arch. Vorlického IV. K. 95. Urozený pane, pane muoj milostivý! Teď VMti posielám listy od Břekovce a od Vojkovského; i račte mi VMt o tom rozumně dáti věděti, co se Vojkovského dotýče, kterak ráčíte tu věc konati, aťbych jemu to dal věděti, jakož pak VMt v listu jeho rozumiete. Také VMt račte věděti, že sem Diviše vsadil proto, že jest mne Lisa prosil, až se vrátí sám s stavenie, a kterak s ním nakládati budú, aby s Divišem se též nakládalo; a také Diviš praví, že se šacovati chce. I račte mi o tom VMt rozkázati, mám-li jej k VMti zavázati, čili jej šacovati aneb več, aťbych úmysl VMti věděl, kterak s ním ráčíte naložiti; to mi račte dáti věděti. Ex Zviekov, feria V. ante dominicam Oculi, anno LXXII. Jan Štmelínský z Neprochov, purgrabie Zviekovský. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku královstvie Čes., pánu mému milostivému dd. 1975. Markvart z Kamenice Markvartovi z Kraselova: o dávkách lidí Zimuntíčkových. (M) V Třeboni 1472, 12. března. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 Ge, 6. Službu svú vzkazuji, urozený přieteli milý. A jakož si psal pánu mému JMti o lidi Zimuntíčkovy*), a pravě tak, že bych já na nich prve žádal každého obilé po XXX t., i tak mi se zdá, že si se v tom omýlil; než věz, milý přieteli, žeť s nich méně vzieti nechci, než sto čebruov žita a padesát t. ovsa. A také tebe prosím, aby jim přikázal, ať pánu mému JMti lidem neškodie, a to, což sú u nich našli, ať jest jim vráceno, a to obilé ať v témdni přivezú. A toho mi daj odpověd listem svým, chtie-li to učiniti či nechtie. Ex Trzebon, feria V. post dominicam Letare anno oc LXXII°. Markvarth z Kamenice. Urozenému panoši Markvartovi z Kraselova, přieteli dobrému dán. *) Sigmundička z Kraselova jest Jan ze Žimuntic.

Strana 211
Dopisy z roku 1472. 211 1976. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o vyvazení Býšovce. (K) Na Zvíkově 1472, 28. března. — Orig. pap. arch. Vorlického IV. K. 96. Urozený pane, pane muoj milostivý! Račte věděti, že Kestřanský Bajšovce propustiti nechce, než vsadil jej; a sám sem s ním o něho mluvil, i list jemu od VMti dal, a nic platno nebylo. I prosím VMti, račte VMt o staré služebníky státi, ať se VMti mladí držeti budú. A také sem VMti zapomněl cedule vzieti; kterých za m[njau VMt ráčíte v pokoji nechati, račte mi toho VMt ceduli poslati po tomto poslu. Ex Zwiekow, sabbato ante festum pasca, oc LXXII. Jan Štmelínský, purkabie Zviekovský. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku král. Čes., pánu mému milostivému d. 1977. Král Matiáš Janovi z Rosenberka i Jindřichovi z Hradce: zprávu dává o uzavřeném v koruně České příměří. (R) V Budíně 1472, 4. dubna. Tištěno v Archivu Českém VI. str. 50. č. 8. 1978. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o přijetí žoldnéřů oc. (K) Na Zvíkově 1472, 11. dubna. — Orig. pap. arch. Vorlického IV. K. 98. Urozený pane, pane muoj milostivý! Věděti VMti dávám, že Arnošt Klad- rubský přijel jest k VMti s pěti koňmi, a pravě tak, že jest jej Mikuláš Hřiebě přijal a kázal jest jemu na Zviekov přijeti. Račte VMt věděti, že sem já jeho v žádnú službu nepřijal. Račte mi VMt rozkázati, kterak mám jej přijieti a v jakú službu; nebť jest dobrý pacholek, koně dobré má a sbroje také dosti. A také jste mi VMt psal, abych několik dobrých pacholkuov přijal do dvanádcti koní; ale VMt mi nepíšete, po čem jim ráčíte dávati: i to mi VMt račte dáti věděti. A dále s VMtí má Papúšek mluviti, račte jemu toho VMt věřiti. Ex Zviekov sabbato post Reliquia- rum, anno Domini oc LXXII°. Jan Štmelínský z Neprochov, purgrabie na Zviekově. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku král. Čes., pánu mému milostivému d. 1979. Purkrabí Zvíkovský jinému úředníku: o stavění se vězňů. (K) Na Zvíkové 1472, 19. dubna. — Orig. pap. arch. Vorlického IV. K. 99. Službu svú vzkazuji, urozený přieteli zvláště milý! Jakož jsú se stavěli vězni 27*

Strana 212
212 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. na Chlumec v pátek nynie minulý: i tak mne zpravují Burian, Býšovec i jiní vězni, by měli jaký retunk, že jsú všickni mohli bez škody ujíti. I milý přieteli, když by se měli stavěti, dámť věděti, přijeď na Zviekov, nemuožeš-li viec mieti, ale XXXti koni. Tak pravie, když budú mieti retunk malý, že ujdú, neb jich na zámek nepúštějí, když se stavějí. Pak cožť se v tom zdá tvému úmyslu, to mi daj věděti. Ex Zviekov dominica ante sancti Georgii, annorum LXXII°. Jan Štmelínský oc. 1980. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o stání a vězních. (K) Na Zvíkově 1472, 19. dubna. — Orig. pap. arch. Vorlického IV. K. 100. Urozený pane, pane muoj milostivý! Jakož gesste mi VMt vzkázali po Pa- púškovi, jestliže by to stánie bylo škodné VMti, kteréž mají Ostromečtí a Holešičtí s Chlumeckými, abych je o to obeslal, aby jim to stánie bylo vypověděno: a obeslal sem s tiem hned Gehara, a on mi zase píše, že to chce hned učiniti a stánie jim vypověděti. Ale na Holešice jsem o to neslal, neb spuolu v nic nemuožem uhoditi. A jakož jste mi psali o Lisu: i račte VMt věděti, že jest již prázden vězenie za Přibíka. Také jste mi psali VMt o Arnošta, abych jeho pozdržel do dalšieho VMti rozkázánie; i račte mi o tom rozkázati, nebť jeho dél držeti nemohu. Ex Zwiekow, dominica ante sancti Georgii, annorum LXXII°. Jan Štmelínský z Neprochov, purgrabie Zviekovský. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku král. Čes., pánu mému milostivému buď d. 1981. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o půjčce od Vojkovského; o Sedlčanských oc. (K) Na Zvíkoiě 1472, 22. dubna. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 7. č. 15. Urozený pane, pane muoj milostivý! Věděti VMti dávám, že jest se mnú Vojkovský mluvil, ráčíte-li VMt, že chce VMti pójčiti tří set zlatých, a to proto, abych jemu mlýnu nespálil, neb má mlýn velmi dobrý; a já sem jemu řekl nepře- kážeti, duokudž se poselstvie od VMti nevrátí. Prosím VMti, račtež mi dáti o tom věděti, co jest v tom úmysla VMti. Ale chceť Vojkovský, jestliže válka před se puojde, aby byl před VMtí ubezpečen se Zviekova, kteréž ještě lidi má; ale jižť jich, děkujíc Pánu, málo má celých. — Také račte VMt věděti, že mám býti v Sedl- čanech tu neděli po sv. Jakubě Philipě, že mám smlúvati pana Jaroslava s někte- rymi dobrými lidmi; a tu má býti mnoho dobrých lidí. Jestliže se VMti zdá, abych mluvil se Sedlčanskými o potřeby VMti, i o tom račte VMt rozkázati. Také račte mi VMt rozkázati, mám-li se k hospodářství strojiti, neb bych rád Ostrovský rybník

Strana 213
Dopisy s roku 1472. 213 zadělal a některé dvory navedl. Ex Zwiekow, feria IIII. ante sancti Georgii, anno domini oc LXXII°. Jan Štmelínský z Neprochov, purgrabie Zviekovský. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku král. Čes., pánu mému milostivému. 1982. Jindřich Běšín ze Zalužan purkrabí Zvíkovského kárá z neupřímného jednání. (K) V Zalužanech (1472, 22. dubna). — Orig. pap. arch. Vorlického IV. K. 102. Já Jindřich Běšín a na Zalužanech. Urozený panoše, Jene Štmelínský z Ne- prochov, purgrabie na Zviekově! Jakož sem měl smlúvu s tebú, a list si mi měl položiti smluvní ve dvú nedělí: i psal sem o to několikrát, aby mi list položen byl, a tys mi ukázal na Lisu a na Lopatu, a pravě, že by oni mezi námi přiepis listu vydati měli. A já sem slal k Lopatovi a k Lisovi, a oni sú přiepis listu tobě po- slali; a tys se k tomu nechtěl miet, aby mi byl položen, a psals mi v listu svém, že o to k pánu svému jedeš. A již si se dávno vrátil, a o tos mi konce neučinil. I jinému nerozumiem, že se mnú nějaký tadynk vedeš, a skrze ty tadynky mohl by já k škodě přijíti. A dobří lidé budú věděti, mnú-li jest ta smlúva sešla čili tebú. I věz, žeť já pánu tvému nechci ničímž vinen býti, jakožto kdy prvé, vedle nejjas- nějšieho kniežete pána, pána a krále Vladislava k. Č., pána mého milostivého, a vedle JMti chci v míru i nemíru státi. Dán na Zalužanech tu středu před sv. Jiřím. 1983. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: dotaz o stání a o čeledi. (K) Na Zvíkově 1472, 30. dubna. — Orig. pap. arch. Orlického IV. K. 103. Urozený pane, pane muoj milostivý! Jakož sem VMti prvé psal o některé věci, co se stánie dotýče, i o jiné potřeby, a VMt nic jste mi o tom zase nedali věděti: račte mi VMt o tom rozkázati, kterak se mám v tom stánie mieti, a co se dotýče čeledi, kterak mám s nimi nakládati, odbývati-li jiezdných čili nic. I račtež mi VMt o tom rozumně psáti, ať viem, kterak se v tom mám mieti. Ex Zviekov feria V. ante sancti Filipi et Jacobi apostolorum, annorum LXXII°. Jan Štmelínský z Neprochov, purgrabie Zviekovský. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku královstvie Če- ského, pánu mému milostivému, buď list dán. 1984. Přibík Smetana z Vesce Janovi z Rosenberka: o zadržalý úrok. (K) Na Zvíkově 1472, 30. dubna. — Orig. pap. arch. Vorlického VII. Gr, 3. č. 16. Urozený pane, pane muoj milostivý! A VMti prossím, račte mi VMt kázati úrok dáti. Nebť sem mluvil s purkrabí Štmelínským, aby mi jej dal, i nemá se

Strana 214
214 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. k tomu. I prossím já VMti jakožto pána svého milostivého, že mi jej VMt kážete dáti, nebť bych pro ty penieze k velicě škodě přišel; nebť sem tak velmi zahuben, žeť nemám čím jiným živ býti, než-li tiem úrokem. A toť napřed pán Buoh vie, že v tom i v jiném VMti škody nehledám; neb to VMt viete, žeť sem jich VMti raději pójčil, všech peněz i zlatých po dvanácti kopách, nežli jinému po deseti. I jestliže by se VMti zdálo, že bych tiem VMti škodu činil, i to bych opatřil, abych VMti tiem škody nečinil. I vždy já VMti prossím, že mi jej VMt kážete dáti, aťbych pro ten úrok k škodě nepřišel. Odpovědi milostivé prossím od VMti při tomto poslu. Ex Zwiekow, feria V. ante festum sancti Filippi et Jacobi appostolorum LXXII°. Přibík Smetana z Vesce. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku král. Čes., pánu mému milostivému. 1985. Jan z Rosenberka purkrabí Zvíkovskému: o stání, o čeledi, o vězních oc. (K) B. m. (po 30. dubnu 1472). — Orig. pap. arch. Vorlického IV. K. 101. Štmelínský milý! Jakož nám píší o stánie, žeť sme nedali věděti, kterak se máš držeti: však sme inhed psali, kdy a kterak má v stánie vstúpeno býti, i také přiepis sme poslali toho zuostánie o stánie, ježto se dobře muožeš spravovati. A o čeledi zdá se nám, aby jiezdných odbyl, zachovaje při sobě dva neb tři kár- níky pro potřeby, a pěších asa na XL vybera dobrých pacholkuov, gesto by zámek opatřiti mohl. Poslali sme prve list Táborských, kteříž nám píší o lidi z Klokot, kteréž máš u vězenie; i žádámeť, jest-li tak, jakož oni píší, aby tu směnu zachoval; pakli by co bylo jiného, to nám daj věděti. A Sedlčanským rozkaž, cožť nám mají činiti, ať činie. A buď dobrým hospodářem. 1986. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: omlouvá se z obžaloby Jana Týnského. (K) Na Zvíkově 1472, 2. května. — Orig. pap. arch Orlického IV. K. 104. Urozený pane, pane muoj milostivý! Jakož mi VMt píšete o panu Janovi Týnském, přiepis mi jeho listu posielajíc, kterak žaluje na služebníky VMti se Zvie- kova oc: račte VMt věděti, žeť já o tom nic neviem, a žádný z služebníkuov VMti tam jest nebyl a při tom, jakož on píše; než slyšel sem, že by sedláci, kteří jsú na lese na Bečovém, někteří lidé VMti a někteří nepřátelští, sebravše se spuolu, i do- byli jeho lidí na jakés hoře; a tak sem zpraven, že by jemu i lidem jeho odpově- děli; a takť slyším, že by toho z bujnosti nečinili než z núze, jsúce přieliš zahubeni. A já jim toho obrániti nemohu, an lidem VMti škodie, a neviem tomu co učiniti.

Strana 215
Dopisy z roku 1472. 215 I neračte tomu VMt věřiti, nebť mi na tom krátko činí. Ex Zwiekow sabbato die sancti Zigismundi regis, annorum LXXII. Jan Štmelínský z Neprochov, purgrabie Zviekovský. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku královstvie Če- ského, pánu mému milostivému d. 1987. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o záležitostech peněžních. (K) Na Zvíkově 1472, 6. května. — Orig. pap. arch. Vorlického VII. Gr, 8. č. 28. Urozený pane, pane muoj milostivý! Věděti VMti dávám, že Vojkovský VMti chce pójčiti tří set zlatých, a zlatý po L gr., a list aby na zlaté svědčil, a se sta zlatých po X zlatých úroka do roka, a leženie v Sedlčanech aneb v pěti mílech odtud, a rukojmie Jarohněv z Úsušie, Hroch Osečanský, Kuneš Vidlák, Jedlice a některý Kozský. A račte VMt nemeškati listu poslati, aťby ty zlaté vzal pan Jaro- hněv s sebú, kdyžť by zase jel. A cožť se těch peněz dotýče, jakož jest měl Heř- man Hrádecký VMti zjednati, tak tomu rozumiem, že z toho nic nebude. Ex Zwiekow feria IIII. ante Ascensionem Domini oc LXXII. Jan Štmelínský z Neprochov, purgrabie na Zviekově. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku král. Čes., pánu mému milostivému. 1988. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o záležitostech peněžních. (K) Na Zvíkově 1472, 14. května. — Orig. pap. arch. Vorlického VII. Gr, 3. č. 17. Urozený pane, pane muoj milostivý! Jakož mi VMt píšete, že jste zuostali Frydrychovi LXXXI zlatých, abych na to paměť měl a aby jemu dány byly: milo- stivý pane, všakť sem prvé VMti pravil, žeť peněz nemám. Než něco jest bylo na dluhu u Vidka, a sto kop na Piesku, sto kop a něco nemnoho mýta: ty sem penieze vydal v službách a v lichvách i na jiné potřeby; než zachoval sem XL zlatých pro tu potřebu, že sem prosil Kunráta, aby mi kúpil něco zbroje k odbývání za škody, ty sem na to odložil; jestliže VMt rozkážete, i tyť dám, kamž rozkážete. A hold nynější než jest vydán, až se jest utratil na potřeby, a něco ještě nemnoho má se jeho vybierati; jakož pak VMt to lépe v registřiech zviete, co se jest přijalo a kam jest vydáno. Ex Zwiekow, feria V. ante Pentecosten, annorum LXXII°. Jan Štmelínský z Neprochov, purgrabie Zviekovský. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku král. Čes., pánu mému milostivému.

Strana 216
216 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1989. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o penězích na zbroj oc. (K) Na Zvíkově 1472, 21. května. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 7, 16. Urozený pane, pane muoj milostivý! Slyším, že by pan Zdeněk chtěl VMti prositi za těch XL zlatých, kteréž má dáti Racek Huzenický od vyhroženie; i ne- račte VMt k tomu povolovati, nebť sem chtěl těch XL zlatých na zbroji obrátiti, přilože k těm čtyrydceti, o kterýchž sem prvé VMti psal. Avšakž jestliže tovaryšie VMti svú polovici dadie, i račtež VMt psáti tovaryšóm o jich diel, aťby VMti jej dali, aťby to ze mne nevyšlo, a aby mne v tom tovaryšie nepomlúvali; neb bych rád těch LXXX zlatých dal na zbroji, aby se jí čeledi za škody odbylo. Ex Zwiekow feria V. infra octauam Pentecosteſs], annorum LXXII. Jan Štmelínský z Neprochov, purgrabie Zviekovský. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku král. Čes., pánu mému milostivému d. 1990. Purkrabí Zvíkovský Krumlovskému: o holdech a o zbroj oc. (K) Na Zvíkově 1472, 30. května. — Orig. pap. arch. Vorlického IV. K. 105. Službu svú vzkazuji, urozený přieteli milý! Teďť posielám výpis zuostalých holduov na ceduli vypsaných z registr holdovních. A jakožť sem prvé psal, proše o zbroji: prosím tebe ještě, milý přieteli, přičiň se k tomu a zjednaj mi ji, nebť mám již zlaté hotovy za ni, jedné bych měl je po kom jistém poslati. A prosím tebe, mluv ode mne s panem Hadem, ať se na mne nehněvá pro těch XIII zl., po- šliť jemu je, bych jedné měl po kom jistém. A daj mi věděti, milý přieteli, chtěli-li by za tu zbroj také bráti české groše bielé. Ex Zwiekow, sabbato infra octauam Corporis Xpisti annorum LXXII°. Jan Štmelínský z Neprochov, purgrabie Zviekovský. Urozenému panoši Kundrátovi z Petrovic, purgrabie na Krumlově, přieteli milému. 1991. Purkrabí Zvíkovský Jarohněvovi z Úsuší: aby vysvětlil pánovi zjímání vězňů Běšínových. (K) Na Zvíkově 1472, 31. května. — Orig. pap. arch. Vorlického IV. K. 106. Službu svú vzkazuji, urozený přieteli milý! Teďť posielám k tobě svého posla, aby mi po něm psal, kterak se tam bude jednati na tom sněmu. Věřímť, že to učiníš, porozuměje tomu, k čemu puojde. Také slyším, že by měl býti na tom sněmu Běšín Chrapáč, i takť mám za to, žeť bude mluviti s páně Mtí o Šice, o bratřie své vězně, proč jest je páně Mt zjímati kázal. Milý přieteli, uměj se

Strana 217
Dopisy z roku 1472. 217 páně Mti o to rozmluviti, jestliže by Chrapáč s JMtí o tom mluvil, aby se páně Mt věděl kterak zpravovati, neb sem JMti o tom prvé nepsal. Item kázal sem je zjí- mati, když jsú jeli k Chrapáčovi k stavení, pro tu příčinu, že jest je chtěl šacovati; a zavázal sem je slibem, aby nikam s zámku nescházeli, leč z rozkázánie páně Mti propustím je; a byl sem je i vsázel, že jsú týden seděli, a to vše proto, zda by jich nebožátek to šacovánie pozminulo. I psal jest mi o to, proč se jemu to ode mne děje, že sem jemu vězně zjímal; a já sem jemu odepsal, že mi jest to pán muoj JMt rozkázal, ač jest tak nebylo; i to sem proto učinil, zda bych jim co po- mohl, nebť jest je chtěl vždy šacovati i v tomto stání, bychť jim se dopustil stavěti. Věřímť, milý přieteli, že tu věc oznámíš páně Mti, aťby se JMt uměl zpravovati, budeliť o to k JMti mluveno, a příčinu k nim najíti, proč jest je zjímati kázal; a to mi dáš zase věděti při tomto poslu jménem Neumytka. Ex Zwiekow datum dominica infra octauam Corporis Xpisti, annorum LXXII°. Jan Štmelínský z Neprochov, purgrabie Zviekovský. Urozenému panoši Jarohněvovi z Úsušie, přieteli mému milému d. 1992. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o potrestání poddaného, který pobral lidem oc. (K) Na Zvíkově 1472, 14. června. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 3. č. 18. Urozený pane, pane muoj milostivý! Věděti VMti dávám, žej' ten bezectník Bartha, dědičný člověk VMti, lidem VMti pobral, a jest u pana Zdeňka JMti na Malovicích. A já sem psal o to dvakrát Varlejchovi, aby se jím ujistil bezectníkem, a on mi na to žádné odpovědi nedal; než vrátili něco zase koníkuov, a tak jsú je ztáhli, že ničemuž nejsú. A což viece ještě koní mají i jiných věcí krámných, kmen- tuov a pláten, k tomu se nemají, by co vrátili lidem chudým VMti z Miličína. I milostivý pane, neračte VMt tak lehce takových věcí oblehčovati; jestliže VMt to oblehčíte, budeť se toho viece lidem VMti dieti; a VMt račte o to státi, ať jest VMti vydán, VMt budete jej kárati jakožto svého dědičného. A také jakož jste mi VMt psali z Brodu o ten list Dubňanského, jakož VMti dává puol léta napřed vě- děti, komu sem jej ukazoval: račte VMt věděti, že sem k tomu přivolal Hodějov- ského, Markvartha Kozského a Litmíra. A také mi V[Mt] píšete, že mi nemeškajíc dáte věděti, abych k VMti přijel: já bych rád, byšte VMt brzo dali věděti, abych přijel, neb sú některé pilné potřeby VMti. A jakož VMt píše Nedamírovi, nedal mi jest žádné odpovědi; i poslal sem hned druhého posla k němu; cožť za odpověď dá, nezmeškámť VMti dáti věděti. Ex Zwiekow, dominica ante sancti Viti, anno domini oc LXXII°. Jan Štmelínský z Neprochov, purgrabie Zviekovský. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku král. Čes., pánu mému milostivému d. Archiv Český XIV. 28

Strana 218
218 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 1993. Rychtář Sedlčanský purkrabí Zvíkovskému: o přepadení kostela. (K) B. m. (1472, 3. července). — Orig. pap. arch. Vorlického IV. K. 107. Službu svú vzkazuji VMti, pane purgrabie milý! A nebuď vás tajno, že ten čtvrtek na pátek v noci chtěli nám kostel zlésti, a již i na zdech byli; ale tak milý pán Buoh ráčil zednati [sic], že sme ucítili, i odehnali sme je pryč. A tak jsme zpraveni, že nám chtěl Buzický udělati a Stítný a Bohuslav, který prvý u nás byl, a pro tu příčinu, že jsou Střelovi odpověděli oni všickni ze spolka. Protož, milý pane purgrabie, vědouce ty věci ode mne, račte nám k tomu raditi i rozkázati, kterak máme s těmi věcmi činiti. I porozumíváme tomu dobře, že by Střela chtěl nám snad na kostel někoho poslati, ale my toho učiniti necheme bez vuole a bez rozkázání VMti. Datum feria VI. ante s. Procopi oc. Rychtář Hereš z Sedlčan. Urozenému pánu Čmelínskému [sic] z Neprochov, purkrabí na Zviekově, pánu na mě laskavému. 1994. Pán z Rosenberka purkrabí Zvíkovskému: o opatření kostela v Sedlčanech. (K) B. m. (po 3. červenci 1472). — Orig. pap. arch. Vorlického IV. K. 108. Šmelínský [sic] milý! Jakož nám poslal list Sedlčanských, tomu sme sroz- uměli; a zdá se nám, aťby ty s nimi mluvil i se přičinil, ať ten kostel opatřie s pilností. A jestližeť by jim tvé pomoci k tomu potřebie bylo, pójč jim něco pěších. A pakliť by nám chtěli kostela stúpiti, muožeš jim dobře od nás řéci, že žádné války odtud vésti nebudem, ale k jich dobrému jej opatříme. K tomu veď, ať žádného na kostel nepúštějí. A prosíme tebe, přičiň se, zda by nám zjednal někde asi L zl. na Fridricha; věřímeť, že pilnost učiníš. Famoso Johanni Štmelínský de Neprochov, burgravio nostro in Zwiekow, fideli dilecto dd. 1995. Třeboňský písař Janovi z Rosenberka: o dvoru Židkovském. (M) V Třeboni 1472, 9. července. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 Gß, 9. Urozený pane, pane muoj milostivý. Jakož mi VMt psala, že před VMtí byl Prokop z Bošilce a zpravoval, že by ten dvuor Židkovský byl svobodný, a že jemu list shořal, žádajíce věděti, bral-li sem já kdy z toho dvoru: račte věděti, žeť sem já s něho nic nebral, a tak sem u Mathiášových rejstrách v schodciech nalezl, že s něho nic nebral; a také sem i ot lidí zprávu měl, že jest svobodný. Datum Trzebon feria V. post sancti Procopi anno domini oc LXXII. Řehoř. Urozenému pánu panu Janovi z Roznbergka, najvyššiemu komorníku královstvie Če- ského, pánu mému milostivému buď dán.

Strana 219
Dopisy z roku 1472. 219 1996. Leva z Divic Janovi z Rosenberka: o statek po sestře. (R) V Strakonicích 1472, 7. srpna. — Orig. arch. Třeb. Fam. von Divic. Služba má napřed VMti, urozený pane, pane mně přieznivý! Jakož ste mi VMt psali o to, což sě toho statku dotýče nebožky Maxantové, sestry mé, tak abych já o to s páně Mtí pánem mým mluvil, aby Matúška s otcem jeho k tomu přidržel, aby VMti práv byl, což jest VMti slíbil. I mluvil sem s JMtí. A pán jest jej k tomu přidržel, jakož pak Matúšek sám osobně před MVí stál. A VMt pánu mému ode- psali ste, že když Matúšek VMti to naplní, což jest slíbil, že mi ráčíte ten statek propustiti. I račte VMt vědět, žeť já Matúška mocen nejsem. Slíbil-[ljiť jest on co VMti, nechť zdrží: nebť já k jich právóm nepříslušiem, neb sem já buohdá řádu pa- nošského a podle práv a běhu země této mně ten statek nemá staven býti. Prosím já VMti, račte to pro mě učiniti i pro jich zaslúženie, Maxanta a Maxantové sestry mé! Nebť já toho buohdá jinam obrátiti nemiením, než tu, kdež jest ona nebožka rozkázala. A zvlášť pro to dobroděnie, kteréž jest MtiV učinila o tu ves s rybníkem a mlýnem, že jest VMti propustila bez úplatku, a VMt jest jí řekla to vším dobrým zpomínati a nahraditi. I račtež to VMt učinit vedle vóle a rozkázanie jejie, ať sě řeč VMti naplní v skutku. Toho milostivé odpovědi žádám od VMti. Ex Strakonicz f. VI. post virg. Mariae Nivis anno dni oc LXXII. Leva z Divic. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku královstvie Če- ského, pánu mně přieznivému d. 1997. Matiáš král Janovi z Rosenberka: že v úmluvách s králem Polským, budou-li které, opustiti jeho nemíní. (R) V Budíně 1472, 10. srpna. Tištěno v Archivu Českém VI. str. 50 č. 9. 1998. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o penězích. Prosí, aby nebyl poslán na sněm oc. (K) Na Zvíkově 1472, 31. srpna. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 8. č. 29. Urozený pane, pane muoj milostivý! Jakož ste mi VMt o penězích psali, abych psal: i rač VMt věděti, že jich nikdyž optati nemohu; než u Lisy sem optal I kop gr. A tak praví, že má zlaté, i těch by VMti chtěl pójčiti; ale mně se ne- zdá, by VMt tak je od něho vzali, jakož on chce; a těch vás šíře zpraviem, když bohdá k VMti přijedu, neb mám i o jiné pilné věci s VMtí mluviti. Také račte věděti, že Volkéř Šic, tak rozumiem, chce na VMti toho žádati a prositi, aby mi VMt s ním na sněm rozkázal jeti. I račte VMt věděti, že já nynie kdy nemám 28*

Strana 220
220 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. jezditi pro pilné potřeby; neb se k tomu mám, abych rybník slovil, a to proto, abych k sv. Havlu něco lichev odbyl. A prvé ještě k VMti přijedu pro pilné po- třeby, nežli rybník spustiem. Ex Zwiekow, feria II. ante festum sancti Egidii, anno- Jan Štmelínský z Neprochov, purgrabie Zviekovský. rum oc LXXII°. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberga, najvyššiemu komorníku král. Českého, pánu mému milostivému d. d. 1999. Jindřich z Hradce Janovi z Rožmberka: že by k němu přijel a s ním kvasil. (M) V Jindřichově Hradci (1472, 13. září). — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 17. Službu svú vzkazuji, urozený pane a přieteli muoj milý! Prosím tebe, daj mi dnem i nocí po svým poslu věděti, kdy by práznost měl, žě by nic činiti neměl: neb bych rád k tobě přijel a s tebú kvasil a kratochvíl měl. Než jestližě by v čem zaneprázděn byl, nepřijel bych. I prosím, aby mi bez meškánie dal věděti po svým poslu, kdybych měl a na kerý den k tobě přijeti, abychom spolu kvas dobrý a krato- chvíl měli jako s přietelem milým. Datum Nouedomus dominico ante festum crucis. Jindřich z Hradce etc. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmbergka, najvyššiemu komorníku králov. Čes., přieteli mému milému. 2000. Jiřík ze Stráže Jarohněvovi z Úsuší: o zvěř. (M) V Stráži (1472-4, 29. září). — Orig. arch. Třeb. I. B. 6 Wa 15. Služba má, Jarohněve milý. Věz, žě sem již po několikrát honil zvěř, i ne- muožem nic zabiti. I věřímť, milý Jarohně[ve], že někomu svému rozkážěš, ať se o to postará, aby mi jelen zabili; pakli bych jelene neměl, rozumieš tomu dobře, žěť bych já neměl co jiného jiesti, než tvé krávy z Valu. Ex Straz ipso die s. Michaelis. Jiřík z Strážě, najvyšší sudí královstvie Českého a řěditel téhož královstvie. Slovutnému panoši Jarohněvovi z Úsušie, mně milému. 2001. Zdebor z Kozího upomíná Jana z Rožmberka o dluh. (M) V Soběslavi 1472, 2. října. — Orig. arch. Třeb. Fam. v. Kozí. Urozený pane, pane mně přieznivý! Službu svú vzkazuji VMti. Jakož VMt se mnú mluvili, jakož jsme VMti byli dali napřed věděti o s. Jiří, abych o to mluvill] s bratry mými, aby VMti dále čekáno bylo: i byl sem vzkázal VMti po Babovi, že těch puoldruhého sta kop chcme čekati až do sv. Jiřie najprv příštieho; a potom, budeme-li moci VMti dále čekaſti], chcme rádi učiniti. A jakož já mám

Strana 221
Dopisy z roku 1472. 221 list i s dobrú volí na VMt na CXII fl. uherských, a úrok mi s nich svatojirský také dán nenie; a VMt mi byli za službu a škody několik zlatých nedodali, jakož VMt v této ceduli porozumiete, jakž sem od VMti odjěl, co mi VMt byli zuostali a coj mi na to vydáno. A pro VMt, ač mi veliká potřeba, chci VMti LX fl. čekati až do sv. Jiřie najprv příštieho, a ostatek mi račte dáti teď na svatý Havel, za to VMti prosím pro mú potřebu pilnú. A také pojedu hned do krajě našeho a budu-li VMti co peněz neb zlatých optati, dám VMti věděti. Dán v Soběslavi, v pátek po Zdebor z Kozieho. sv. Václavě, let M'CCCCLXXII°. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku král. Českého, pánu mně přieznivému, detur. 2002. Král Matiáš Janu z Rosenberka: volá ho k sobě do Prešpurka ke dni sv. Martina. (R) Na Vyšehradě Uherském 1472, 10. října. Tištěno v Archivu Českém VI. str. 51. č. 10. 2003. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: že Holešičtí zajali v Zahořanech Hertvíka oc. (K) Na Zvíkově 1472, 23. října. — Orig. pap. arch. Vorlického IV. K. 110. Urozený pane, pane muoj milostivý! Jakož jsem VMti prvé psal, kterak se lidem VMti škody dějí z Holešic, a VMt jste mi odepsali, že o to chcete mluviti s panem Zdeňkem JMtí: i račte VMt věděti, žeť nic opraveno nenie ještě lidem VMti. A teď opět nynie jali jsú Holešičtí služebníka pěšieho VMti jménem Hertvíka v Zahořanech v městečku vašem; a on jest s nimi mluvil, proč jej jímají, an na ně péče nemá; a oni jemu odpověděli, že jest jim rozkázal ten Ambrož purgrabie Hole- šický, jakož jsem o něm VMti poslal vyznánie těch zvěšených; i nedali jsú jim Za- hořanští jeho na Holešice vésti, než mocí jim jej odjali. A poněvadž se takoví ne- slušní běhové z těch Holešic VMti dějí, račte mi VMt o tom rozkázati, kterak bych se měl k nim v té věci mieti; poněvadž se jest od nich jednomu tak stalo, a proto hrozie lidem VMti z Zahořan, že jsú jim jej odjali. Ex Zwiekow, feria VI. post XI milia virginum sanctarum, annorum Domini oc LXXII. Jan Štmelínský z Neprochov, purgrabie Zviekovský. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku král. Českého, pánu mému milostivému d. 2004. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o záležitostech peněžních. (K) Na Zvíkově 1472, 27. října. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 8. č. 31. Urozený pane, pane muoj milostivý! Jakož mi VMt píšete o Vojkovském,

Strana 222
222 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. abych jemu úrok dal, jakž mohu: milostivý pane, již já to objednám, jakž budu moci, ale velmi stěžka, neb se na to musím zdlužiſti]. Také VMti prosím, račte VMt za mě dáti Kunrátovi purgrabí za voly puol sedmnácta zlatého; nebť sem jemu dlužen ostal, a jižť se bojím, aťby se nehněval, a snad by mi potom žádných věcí nejednal; kteréž sem jemu měl zlaté poslati, již ty zlaté dám Vojkovskému. A jakož mi VMt píšete o Lisovi, račte VMt věděti, že sem s ním tak smluvil, že on mně těch sto kop vydá, a já jemu za dojitie listu mám slíbiti. A tak bych rád k VMti přijel, odbyda úrokuov komorních za VMt; a Lisa se mnú také chce jeti, již on sám s VMtí o to uhodí, komu má list svědčiti. A jakož VMt píše o Dobevském, nemám od něho žádné konečné odpovědi; bojím se, že VMt pochybí. A o Burianovi a o Býšovci, jestliže k VMti pojedú prvé nežli já, dám já VMti věděti o nich. Ex Zwiekow, feria III ante Simonis et Jude, annorum domini oc LXXII°. Jan Štmelínský z Neprochov, purgrabie na Zviekově. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberga, najvyššiemu komorníku král. Českého, pánu mému milostivému. 2005. Místopurkrabí Zvíkovský purkrabí Krumlovskému: že purkrabí není doma oc. (K) Na Zvíkově 1472, 28. října. — Orig. pap. arch. Orlického VIII. B. fasc. 9. č. 1. Službu svú vzkazuji, urozený přieteli milý! Proto nemáš na svuoj list od- povědi, žeť purgrabie dom]a nenie. Než kdyžť přijede, chciť s ním o tu potřebu mluviti; nebť sem tvého listu za ním neposlal, než list páně Mti, a na ten jest dal tam odpověď, nepřijiežděje domuov. A teďť posielám list od Heřmana Hrádeckého panu Jarohněvovi; prosím, dodaj jemu jeho; nebť píše Heřman, žeť jest o potřebu páně Mti. Ex Zwiekow, feria IIII. ipso die Simonis et Jude, annorum LXXII. Littmír z Zábořie, miestopurgrabie na Zviekově. Urozenému panoši Kundrátovi z Petrovic, purgrabí na Krumlově, přieteli mému mi- lému buď. 2006. Purkrabí Zvíkovský Krumlovskému: o penězích za voly. (K) Na Zvíkově 1472, 29. října. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 8. č. 34. Službu svú vzkazuji, urozený přieteli milý! Jakož mi píšeš o ty zlaté za voly: věz, milý přieteli, žeť sem je měl nahotově; i psal jest mi páně Mt, jestliže bych měl zač dáti do Krumlova zlaté, abych je za JMt dal Vojkovskému, a JMt že chce to opatřiti a dáti za mě v Krumlově. I milý přieteli, mluv o to se páně Mtí, ať to ráčí opatřiti a dáti za ty voly; a jestliže dány budú aneb nic, piš mi

Strana 223
Dopisy z roku 1472. 223 o tom, aťbych se věděl, kterak v tom mieti. Ex Zwiekow, feria V. post Simonis et Jude, annorum LXXII°. Jan Štmelínský z Neprochov, purgrabie Zviekovský. Urozenému panoši Kunrátovi z Petrovic, purgrabí na Krumlově, přieteli milému. 2007. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o záležitostech peněžních. (K) Na Zvíkově 1472, 29. října. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 8. č. 32. Urozený pane, pane muoj milostivý! Jakož VMt píšete mi s Markvartem Kozským, abychme VMti dali věděti, optali-li jsme co peněz VMti čili nic: i račte VMt věděti, že jsme nazchvál jezdili mezi ty zemany za Sedlčany, zda bychme mohli co zjednati. I nemohli jsme nic zjednati. A také jest mi Břězský byl řekl, že VMti zjedná II zlatých: také z těch nic nenie. A také z těch peněz od Dobevského nic nebude. My bychme rádi VMti zjednali, a poněvadž pořkúc puojčiti, i nepuojčie, nevieme tomu co učiniti. A o úrok panu Rackovi, jakož VMt píšete, tenť jest dávno hotov; i nevěděl sem, komu má dán býti, ten také bude jemu dán bez meškánie. A těch sto kop vezmu od Lisy, ty bych již obrátil panu Janovi Hrádeckému, ale ostatku neviem kde vzieti. A mají se jemu dáti zlatí. A Lisa chce peněz puojčiti, i neviem, bude-li bráti penieze za zlaté. Ex Zwiekow, feria V. post Simonis et Jude, Jan Štmelínský z Neprochov, purgrabie Zviekovský. annorum oc LXXII°. Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku král. Českého, pánu mému milostivému buď dán. 2008. Purkrabí Zvíkovský Jindřichu z Rosenberka: o lidi proti nepřátelům oc. (K) Na Zvíkově 1472, 5. listopadu. — Orig. pap. arch. Vorlického IV. K. 113. Urozený pane, pane muoj milostivý! Rač VMt věděti, že mám přikázánie od pána starého JMti, abych na žádného nepočínal škodu v tomto stání do JMti delšieho rozkázánie. Račtež VMt věděti, žeť jsem se v tom zachoval. Než již VMti lidem zajímají a škodu činie, na Chlumec k holduom je připravujíc. Prosím VMti, o tom račte rozkázati a mne lidmi opatřiti; neb bychť chtěl co počínati a mstíti VMti chudých lidí, i nemám prostě s kým. Račtež to VMt opatřiti, znajíc již tuto záhubu lidí VMti. Ex Zwiekow, feria V ante sancti Leonhardi, annorum LXXII°. Jan Štmelínský z Neprochov, purgrabie Zviekovský. Urozenému pánu, panu Jindřichovi z Rozmberka, pánu mému milostivému. 2009. Purkrabí Zvíkovský Jindřicha z Rosenberka ujišťuje svou věrností. (K) Na Zvíkově 1472, 15. listopadu. — Orig. pap. arch. Vorlického IV. K. 114. Urozený pane, pane muoj milostivý! Jakož jste mi VMt psali a po Mikulá-

Strana 224
224 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. šovi Hřieběti vzkázali o některé věci oc: račte VMt věděti, žeť se bohdá chci se k VMti všemi obyčeji, jakožto na dobrého člověka slušie, zachovati jakožto k svému pánu milostivému, nic jinak, než jakožto k panu otci VMti; a VMt bohdá mne v ničem neslušném neshledáte, neb se VMti chci tak zachovati a VMti poslušen býti, jakožto pána svého milostivého, a tak jakož na dobrého člověka slušie. Ex Zwiekow dominica post sancti Briccii, annorum domini oc LXXII°. Jan Štmelínský z Neprochov, purgrabie Zviekovský. Urozenému pánu panu Jindřichovi z Rozmberka, pánu mému milostivému. 2010. Purkrabí Zvíkovský Jarohněvovi z Úsuší: o listech upomínacích. (K) Na Zvíkově 1472, 4. prosince. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 3. č. 19. Službu svú vzkazuji, urozený přieteli a kmotře milý! Přišel jest ke mně posel od Dubňanského s listy, ukazatel listu toho. I otevřel sem dva, kteříž svědčie Zdeborovi a Babovi, jimiž napomíná, aby jemu plnili jistinu za páně Mt; kteréžto listy ted také posielám a přiepis listu toho, jímž jest napomenul páně Mt z jistiny; jemuž porozumieš, že v něm není žádného datum, a také jest přinesen na Zviekov a mně dán tu sobotu před svatú Trojicí. I neviem, budete-li povinni jemu plniti vedle toho dánie. Již ty pak jemu dále na to odpověď daj, tomu listu porozuměje, kterýmž jest dal puol léta napřed věděti. Ex Zwiekow, sexta feria datum die sancte Barbare virginis, annorum LXXII°. Jan Štmelínský z Neprochov, purgrabie Zviekovský. Urozenému panoši Jarohněvovi z Úsušie, přieteli a kmotru mému milému buď. 2011. Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o úrocích. (K) B. m. a d. (1472?). — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 3. č. 21. Také VMt račte věděti, že lichvy, které se vydávají z mého úřadu, zpravím, ač nemám hotových, ale mám na dluhu, ješto se to v skuoře vybéře. Než Vojkov- skému a Rackovi Sobětickému, těmť nemám lichvy, poněvadž ryb nemohu prodati. Rukopis právě takový, jako v listu Štmelínského ze 4. pros. 1472. 2012. Zdebor z Kozího slibuje Jindřichovi z Rožmberka státi v rukojemství. (M) V Soběslavi (1472, 5. prosince.) — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 24b. Urozený pane, pane mně přieznivý, službu svú vzkazuji VMti. A jakož mi VMt psali, abych za VMt v rukojěmství stál: i zpravíť VMt Baba té věci. A což

Strana 225
Dopisy z roku 1472. 225 bych já mohl VMti k libosti neb k dobrému učiniti, chci rád učiniti. Dán v Sobě- slavi v sobotu po svaté panně Barboře. Zdebor z Kozieho. Urozenému pánu, panu Jindřichovi z Rozmberka, pánu mně přieznivému. 2013. Smil z Hodějova Jarohněvovi z Úsuší: aby o jeho potřebách u pána jednal. (K) Na Zvíkově 1472, 7. prosince. — Orig. pap. arch. Orlického VIII. B. fasc. 9. č. 2. Službu svú vzkazuji, urozený přieteli milý! Byla mi jest potřeba přijeti ku panu Jindřichovi JMti; i pro některé svie potřěby nemohu nynie. I milý přieteli, porúčím tobě u mú věc rozmluviti s JMtí, a věřímť jako svému dobrému přieteli, že to pro mne učiníš. Jakož tebe tajno nenie, že sem od drahně let neměl pána jiného, nežli předky jeho pány Jich Mti, a ještě chci JMti rád slúžiti, ráčí-li JMt o mne státi v mých ve všech potřěbách. I jestliže by pán Buoh na mne vězenie neuchoval, a proto že nemám v čem bezpečně doma býti: ráčí-li mi toho JMt přieti, abych na zámku Zviekově přebyl do vuole JMti a do své. A což od JMti za odpověď mieti budeš, prosím tebe, daj mi toho odpověď psanú ihned po tomto poslu; milý přieteli, věřímť, že to učiníš. Ex Zwiekow, feria II. post festum sancti Nicolai, an- Smil z Hodějova. norum LXXII°. Urozenému panoši Jarohněvovi [z] Úsušie, přieteli mému dobrému buď dán. 2014. Král Matiáš Jindřichovi z Rosenberka: pokládá sjezd do Budějovic, k ustanovení nového hejtmana v zemi po smrti Zdeňka ze Šternberka. (R) V Budíně 1472, 19. prosince. Tištěno v Archivu Českém VI. str. 54 č. 14. 2015. Nedamír z Březí purkrabí Zvíkovskému: aby mu Jan z Rosenberka splatil dluh. (K) B. m. 1472, 28. prosince. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 3. č. 20. Službu svú vzkazuji, urozený přieteli milý! A tajno tebe nenie, kterak jsem roku přidal do sv. Jiřie panu Janovi z Rozmberka dobré paměti těm zlatým, kteříž jsú mi dáni měli býti při sv. Havle již minulém vedle dánie puol léta napřed vě- děti. Protož milý přieteli, věřímť, že na to péči mieti budeš a přičiníš se k tomu, aťby mi zlatí moji oplaceni byli při sv. Jiří najprv přišlém, tak jakž list muoj hlavní okazuje, aťbych již o to viec rukojmí neobsielal a nákladóv nečinil. A také i to aby opatřeno bylo a opraveno mi, což mi jest úrokóv sešlo pro prám; neb jsem něko- 29 Archiv Český XIV.

Strana 226
226 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. likrát obsielal, aby prám zjednán byl, ještě i podnes nic zjednáno nenie. Datum feria II. in die Innocentium, anno oc LXXII°. Nedamír z Březie a v Netvořicích. Urozenému panoši Janovi Štmelínskému z Neprochov, purgrabí na Zviekově, přie- teli mému milému. Na rubu napsáno: Nedvězie. — Datum svědčí, že nový rok počítal se od 1. ledna. 2016. Jan z Rosenberka purkrabí Zvíkovskému: o záležitostech peněžních oc. (K) B. m. (1472). — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 8. č. 33. Jan z Rozmberga oc. Šmelínský [sic] milý! Jakož nám píší o penieze Smi- lovi Hodějovskému, že by napomínal: i pamatujem, žes nám pravil, kterak by ty penieze u někoho před sebú měl, ale nepomníme, u kohos jmenoval; protož jsú-li před sebú, pomni naň, a daj nám o tom věděti. Pakli nemuož býti, tehdy pross Hodějovského od nás, ať nám pohovie do sv. Jiřie, žeť mu je zjednáme. A což se Sedlčanských dotýče, nakládaj s nimi pěkně, a myť již o nich pomyslíme a věděti dáme. A jakož by nám některý dobrý člověk chtěl zlatých pójčiti, žádámeť, aby se ptal, kto by ten byl a na čem by ta věc stála, a dej nám to věděti. A o Divišovi psaliť sme, aby jej sem zavázal; to sme pro některé potřeby učinili, ještoť nebude tam k přiekaze, když jedné vieme zdánie tvé. 2017. Zdebor z Babčic purkrabí Zvíkovskému: o úrok. (K) V Strakonicích 1473, 18. ledna. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 8. č. 36. Službu svú vzkazuji, urozený přieteli milý! A jakožť jsem prvé psal o ten ourok svatohavelský dávno minulý, o těch patnáct zlatých uherských: i divím se tomu, že mi žádné odpovědi nedáš, máš-li ty je dáti ty zlaté či nemáš; nebos mi tak psal, abych toho ponechal u mlčení za malú chvíli. I toť sem učinil pro tě. Proto, jestliže mi jich těch zlatých nezjednáte do této neděle najprv přieštie, hned chci rukojmie obeslati a hospodu jim ukázati; a když tak často mám o to škodo- vati a sláti, i z sumyť pána napomenu; a dámť to znáti JMti, žeť se to proto děje, že mi ourokuov neklade, tu kdy má klásti. Ex Strakonicz, feria II. post octauam Epiphanie, anno oc LXXIII°. Zdebor z Babčic. Urozenému panoši Janovi Čmelínskému z Neprochov, purkrabí na Zviekově, přieteli mému dobrému dd. 2018. Aleš Roubík Jindřichovi z Rosenberka: o sporu s bratrem svým Petrem. (R) V Netolicích 1473, 4. února. — Orig. arch. Třeb. Fam. Roubík. Službu svú vzkazuji, urozený pane a pane milý! A jakož sem psal panu Václavovi a panu purgkrabí a panu Erazimovi a panu Hadovi, aby s VMtí mluvili,

Strana 227
Dopisy z let 1472 a 1473. 227 jakož mi jest Petr z Hlavatec, bratr muoj, siehl na muoj statek dědičný mocí, k tomu žádného práva nemaje; i zpraven sem od nich, že by VMt na to jim od- pověď dala, že sě na to Petr táhne právem a spravedlností a pravě, že jest nedielný: i račiž věděti, pane milý, žeť jest dielný, a žeť já to naň chci bohdá provésti pečetí jeho i jinými pečeťmi strýcuov mých i jeho a nebožtíka bratra Jana pečetí. A jakož on praví, že bych já dielný byl, tohoť bohdá neprovede. I pane milý muoj, VMt rozumiete, žeť by to zlé právo bylo a spravedlnost, aby sě jeden druhému mocí uvázal v statek jeho, lidi připravuje s uoštípy a samostřiely, aby mu člověčenstvie slíbili, jako jest to Petr mně a sestře mé učinil nebožce, a tou mocí, kerouž jest učinil, bez práva chce sobě statek muoj opanovati. I račiž věděti, pane milý, žeť já mu tudy nedám sě vyvésti z svého dědicstvie. Jestližeť mi to bude mocí držeti, musím sě mocí jeho hájiti, a věřím VMti jakožto pánu spravedlivému, že to proti VMti nebude: pakliť sě mu vdy zdá, žeť k čemu právo jmá, ať hned jede do Prahy před krále JMt a přěde pány, tu nechžť provede, k čemuť právo jmá, a já také bohdá chci provésti, že on tu žádného práva nemá. Toho žádám odpovědi listem VMti. Datum Netolic, feria V. post Blasii, anno oc LXXIII°. Aleš Rúbík z Hlavatec. Urozenému pánu a panu Jindřichovi z Rosenbergka, pánu na mne přieznivému. 2019. Třeboňští Jindřichovi z Rozmberka: o ukradených koních, v Jistebnici nalezených. (M) V Třeboni 1473, 23. února. — Orig. arch. Třeb. I. B. 5BP. 6. Urozený pane, pane náš milostivý, služba naše podaná VMti. I račte VMt věděti, že súsedé naši ztratili koně své; i šli po nich vedle zprávy lidcké do Jisteb- nice, i nenalezli svých koní, i poznali dva koně lidí pana Cmundckého, kterýmž sú vezli víno sem do Třeboně. I z prozby těch lidí pana z Cmundu stavili sú naši súsedé poznavše, že sú jich z Cmundu koni, a uručili sú ku právu pod V kop k do- stání do Jistebnice. Milostivý pane, račte věděti, že naši súsedé viece sami pro se i pro jiné lidi VMti to učinili; neb tak slyšíme, že pan z Cmundu, jestli že se jeho lidem koni zase nenavrátie, že toho na nás i na jiných lidech VMti chce postiehati. Prosíme VMti, račte VMt v tom rozkázati; nebo Markvarth Kozský nechce těch koní propustiti, leč se jeho lidem to navrátí, co sú za ně dali. Datum Trzeboni in vigilia Purgmistr, rychtář a rada města Třeboň. s. Mathie anno domini oc LXXIII°. Urozenému pánu, panu Jindřichovi z Rozmbergka, pánu našemu milostivému. 2020. Kněz Marek Jarohněvovi z Úsuší: o nemoci jeho, o sporu jeho s pánem Hradeckým. (R) V Klášteře Třeboňském (1473, 23. května). — Orig. arch. Třeb. Fam. Úsuší. Modlitba má napřed s věrným pozdravením, urozený příteli a pane bratře 29*

Strana 228
228 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. milý! A spraveni sme, že byšte nemáhali na kámen: toho jest nám líto s pravú věrú, za vaše zdravie pána Boha prosiece. A viece dávámť na vědomí, kterak pan Hra- decký píše nám o zlatníka, abychom jej navrátili, aneb s ním se umluvili. I nezdálo se nám nic činiti bez vašie rady. I posieláme k vám ukazatele listu tohoto, žádajíc rady, kterak sě máme v tej věci mieti, aneb kterak odepsati. Zdálo-li by se vám, prosíme, račte nám sami napsati spis a přípis, abychom věděli, kterak odepsati. A teď vám posielám přípis toho listu. A s tím buďte pánu Bohu poručeni. Datum ex Trzebon monasterio, dominico Rogationum. Kněz Marek, kanovník kláštera Třeboňského. Urozenému panoši Jarohněvovi z Úsušie, příteli našemu dobrému buď d. 2021. Purkrabí Zvíkovský Jindřichovi z Rosenberka: o obeslání Lvem z Rožmitála. (K) Na Zvíkově 1473, 29. června. — Orig. pap. arch. Vorlického IV. K. 116. Urozený pane, pane muoj milostivý! A teď VMti list possielám, kterýž mi píše pan Lev, jemuž VMt porozumiete; a porozumějíce jemu, ráčíte mi v té věci rozkázati bez meškánie, kterak bych já se k tomu měl mieti, jestliže by mne pan Lev druhé obeslal. Ex Zwiekow, feria III. in festo sancti Petri oc LXXIII°. Jan Štmelínský z Neprochov, purgrabie Zviekovský. Urozenému pánu, panu Jindřichovi z Rozmberka, pánu mému milostivému d. 2022. Purkrabí Zvíkovský Jarohněvovi z Úsuší: o Lvovi z Rožmitála, o Mirotických oc. (K) Na Zvíkově 1473, 8. července. — Orig. pap. arch. Vorlického IV. K. 117. Službu svú vzkazuji, urozený příteli a pane kmotře milý! A teďt posielám páně Lvóv list, jemuž porozumieš. I milý pane kmotře, zdálo by sě mi, aby pán JMt ráčil obeslati pana Lva s tou věcí, aby sě JMt nedal z toho vyvésti, nebť jest to velmi pilná a potřebná věc k tomu dvoru. Nebť sem já již pana Lva s tiem již dvakrát obsielal, i k těm lidem do Mirotic již několikrát; a již sem psal jim do Mirotic, že je k tomu chci připravovati z jich škodú, nebudú-li mi dělati, a voni vždy na to nedbají, a já nemám jich k tomu s kajm připravovati. I milý pane kmotře, pošlete mi šest jiezdných na dva neb na tři dni, zdali bych jim koho jal aneb něco vzal, zdali bych je tiem k tomu připravil; nebť já nemám kajm okolo toho dvoru obdělávati. Neb radte mi, rozkažte mi k tomu, kterak mám s tiem činiti; a votaž sě pana Kunráta v té věci, nebť jest on jie svědomějie ještě než já. A prosím, milý pane kmotře, dajte mi to hned věděti bez meškánie, kterak mám s tou věcí činiti. Ex Zwiekow, feria V. in octaua Visitacionis beate Marie virginis, annorum LXXIII°. Jan Štmelínský z Neprochov, purgrabie na Zviekově. Urozenému panoši Jarohněvovi z Úsušie, kmotru mému milému dd.

Strana 229
Dopisy z roku 1473. 229 2023. Purkrabí Zvíkovský Jindřichovi z Rosenberka ve při o roboty Mirotické se Lvem z Rožmitala. (K) B. m. (1473). — Orig. pap. arch. Vorlického IV. K. 126. A také rač VMt věděti, že po napsání listu tohoto psal jest mi pan Lev, abych s ním před panem [z] Šternberka stál; i odepsal sěm jemu zasě: jestliže chce, abych vo VMti věc stál, že ta [já] té moci nemám, než jestliže womu [vo jinú] věc, tehdy chci s ním státi i s přátely svými. Týče se nepochybně téže věci, jako čísla 2021, 2022. 2024. Václav Herynk z Sloupna Jindřichovi z Rosenberka: o postoupení tvrze Vidova. (M) V Budějovicích 1473, 16. července. Orig. arch. Třeb. I. A. I Aa, 14h. Urozený pane, pane milý. Službu svú vzkazuji VMti. Jakož sem bel před VMtí s dobrými lidmi a prosil sem VMti, aby mi tvrs [sic] Vidov stoupen bel od VMti, i dala mi jěst VMt odpověd laskavú, že by pana Jarohněva doma nebylo, a že by on věděl neb svědom bel, jěšto by mé dobré mělo bejti oc. Milý pane, prosím VMti, jestliže jěst přijel, račte mi to dáti znáti; pakli jěst nepřijěl, prosím račte jej obe- slati. A račte se VMt k tomu přičiniti, ať mi jěst dědictvie mé postoupeno, ať své dobré opatřím, neb mi toho potřeba kážě, neb sem to viděl svéma očima, že mi se škody veliké dějie. I věřímť VMti, že se ráčíte k tomu přičiniti, ať bych o to věčí škody a nákladuov neměl. Laskavé odpovědi listem VMti žádám po tomto poslu. Datum ex Budějic feria VI. post diuisionem apostolorum anno domini oc LXXIII. Václav Herynk z Sloupna. Urozenému pánu, panu Jindřichovi z Rosmberga, pánu na mě laskavému. 2025. Purkrabí Zvíkovský Jindřichovi z Rosenberka: že mu Lev z Rožmitálu odpověděl. (K) Na Zvíkově 1473, 29. července. — Orig. pap. arch. Vorlického IV. K. 124. Urozený pane, pane muoj milostivý! Teďť VMti posielám přípis listu páně Lvova, v kterémž mně odpoviedá a lidem VMti pod úřadem mým, jemuž poroz- umiete oc. Psalť sem vám prvé, i kterak ste mi rozkázali, tak sem já rozkázánie VMti učinil. I prosím VMti, račte mi rozkázati, kterak mám s tiemto činiti, jakož mi odpoviedá, aťbych sě věděl k čemu mieti. A také VMti prosím, že mne v té věci neráčíte opustiti jakožto služebníka svého, nebť bohdá chci s ním státi na tom miestě jakožto dobrý člověk, kdež takové věci miesto a konec berú. A také VMti posielám přípis listu toho, v kterémž sem jemu dal odpověď na jeho psanie, jemuž

Strana 230
230 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. porozumiete. Ex Zwiekow, feria IV. ipso die sancte Marthe hospite Domini, annorum Jan Štmelínský z Neprochov, purgrabie na Zviekově. oc LXXIII°. Urozenému pánu, panu Jindřichovi z Rozenberka, pánu mému milostivému dd. Roku 1473 sv. Marty 29. července padlo na čtvrtek, ne na středu. 2026. Purkrabí Zvíkovský Jindřichovi z Rosenberka posílá list Čekův, Milotův a Lvův. (K) Na Zvíkově (1473, 29. července). — Orig. pap. arch. Vorlického IV. K. 125. Urozený pane, pane muoj milostivý! Teďť VMti posielám list Cziekuow a Mi- lotuov hajtmana Zelenohorské ho], a přípis páně Lvuov, kterýž jim píše; jimž VMt porozumie. Ex Zwiekow, feria V. post sancti Jacobi, anno oc Domini. Jan Štmelínský z Neprochov, purgrabie na Zviekově. Urozenému pánu, panu Jindřichovi z Rozenberka, pánu mému milostivému dd. Datum připsáno rukou Fr. Palackého. 2027. Zdebor z Kozího upomíná Jindřicha z Rožmberka o dluh. (M) V Soběslavi 1473, 13. října. — Orig. arch. Třeb. Fam. v. Kozí. Urozený pane, pane mně přieznivý! Službu svú vzkazuji VMti. A jakož sem VMti prve před časy psal o dluh mně zuostalý panem ocem vaším, nebožtíkem dobré paměti JMti, toho jest XXXV fl. I odepsali mi VMt, žádajíc prodlenie, a já sem to rád učinil až do sie chvíle. I milý pane, prosím VMti, račte mi je dáti nynie pro mú pilnú potřebu, nebť je mám také na svatý Havel nynie přišlý pryč dáti, nechci-li ke škodě přijíti. I věřím VMti, že to ráčíte učiniti pro mé zaslúženie. Odpovědi prosím. Dán v Soběslavi v středu před sv. Havlem, léta M'CCCCLXXIII°. Zdebor z Kozieho. Urozenému pánu, panu Jindřichovi z Rozmberka, pánu na mně přieznivému detur. 2028. Soběslavští úředníci Jindřichovi z Rosenberka: o kněze Štěpána. (M) B. m. (1473). — Orig. arch. Třeb. I. A. 3 Ku, 24. Urozený pane, pane náš milostivý. VMti věděti dáváme, že kněz Štěpán, tohoto listu nkazatel, VMti prosí i my prosíme, aby VMt ráčila jeho za faſrálře Soběslavského přijieti a kněze Bartoše prvnieho faráře propustiti; neb sta ona již spolu o všecky věci mezi sebú pěkně uhodili a porovnali. A tak dobří lidé o knězi Štěpánovi pravie, že jest k tomu farářství hodný a potřebný a kazatel dobrý i pří-

Strana 231
Dopisy z roku 1473. 231 kladný. I doufáme VMti, že VMt ráčí jeho milostivě přijieti. Scriptum feria VI. Jan Baba z Chotěmic a Jan z Libochovan. quatuor temporum. Urozenému pánu, panu Jindřichovi z Rozmberka, pánu našemu milostivému. 2029. Soběslavští hejtmanu Třeboňskému: aby plat od nadání oltáře Božího Těla jejich faráři pustil. (M) V Soběslavi 1473, 13. října. — Orig. arch. Třeb. I. A. 3 Ka, 44a. Službu svú vzkazujem, urozený pane Jarohněve, příteli náš milý. Kněz Štěpán farář zdejšie zpravil nás, kerak by pan Rehoř s ním mluvil, že jest s úředníky mluvil, aby jemu knězi farářovi ten plat nebyl dáván od nadánie oltáře Božieho Těla, leč by sobě to na páně Mti obdržel. A to jest z rozkázánie panem nebožtíkem dávno [dáváno?] mistru Jiříkovi i knězi Barthošovi, nebo páni JMti páni naši milostiví k tomu zádušie ves danú jménem Chmelná držie, a k tomu k vyzdvižení ranné mše při oltáři panny Marie zde v kostele pán JMt dobré paměti listem a pečetí JMti utvrdil jest, aby II kopě faráři dávány po věčné časy byly, a to jmenovitě z mýta zdejšieho; i těch dvú kop tak, jakož nás kněz farář zpravuje, on pan Rehoř že by jemu nedal vydávati. I milý pane, prosímyť my vás, račte sě přede pánem našiem milostivým před JMtí přimluviti, ať JMt račie sě k němu jakožto k faráři JMti milostivě a la- skavě okázati, a to jemu milostivě propustiti, aťby mohl tu s námi zuostati, nebo pro záhubu chudých lidí desátkuov nemuož jmieti. A tak praví kněz farář, jestli že by páně Mt toho jemu z milosti své neráčil propustiti, že by zde s námi nemoh zuostati. A jakž na páně Mti obdržíte svú prosbú, prosíme, račte nám to dáti věděti, aťby kněz farář měl VMti z čeho děkovati. Ex Sobieslav, feria IIII. ante Galli annorum Purkmistr a radda města Soběslavě. domini oc LXXIII. Urozenému pánu Jarohněvovi z Ausušie, příteli našemu milému. 2030. Hynek z Budkova úředníkům Krumlovským: o věcech hospodářských. (R) Na Helfenburce 1473, 14. října. — Orig. arch. Třeb. Fam. Budkovský. Službu svú vzkazuji, urození přietelé milí! Vězte, že když purgrabie chtěl pryč odjeti, i chtěl mi ty zlaté, kteréž ste u něho položili, dáti schovati, a já sem jich přijíti nechtěl, leč by je prve přečetl. A on zavolav mne a Heřmanského, i četli sme je. Tu sme se 4 zlatých v těch VI° a XIV zlatých Dubňanského dočiesti ne- mohli. I milí přietelé! Poptajte sě na to, zda byste některak čtúc chybili, a z kte- rého ste popasku dávali, aby ta věc byla opatřiena zase k té summě. A teďť vám list Jana z Todně posielám, v kterémž dává i léta napřed páně Mti věděti. Také, milí přietelé, prosí pan Kocovský, aby jemu úrok na sv. Havla dán byl. I protož,

Strana 232
232 milí přietelé, opatřte tu věc, zda by se jemu mohlo na čas ten dáti. A tak tomu rozumiem, jestli že by se jemu na ten čas nedalo, že by chtěl páně Mti z jistiny dáti věděti. Ex Helfenburk, f. V. a. festum s. Galli anno oc LXXIII°. Hynek z Budkova. Urozeným panošiem Jarohněvovi z Úsuší a Kunrátovi z Petrovic, purgrabí na Krum- lově, přietelóm milým. A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 2031. Písař Soběslavský Jindřichovi z Rosenberka: o výplatě domu Piknova v Soběslavi. (M) V Soběslavi 1474, 4. února. — Orig. arch. Třeb. I. B. 5 AS. 8 c. Urozený pane, pane muoj milostivý. VMti svú poddanú i poslušnú službu vzkazuje, věděti dávám, kerak tento Pikna člověk VMti dědičný, listu tohoto uka- zatel, za úřadu nebožtíka Miličínského kúpil duom odběžný za XXXV kop grošóv, i nemuož sě ve všech extraktiech i v hlavniech rejstřiech Miličínského viece najieti, nežli že by od tohoto Pikny XXIX kop k komoře VMti přijato bylo. A tento člověk praví, že by těch V kop nebožtíkovi Miličínskému dal před tú chvielí, když jest ku počtu jeti chtěl, a že by jemu ta šestá kopa jím Miličínským byla od- puščena. A já z rozkázánie pana Jarohněva kázal sem jemu před zdejšiem právem státi, aby ta věc právem byla ohledána a rozeznána, a má-li to od něho přijato býti, že on praví, že by dal, čili svědomiem aby provedl. A on pravil i nynie praví, že na to svědomí nemá, než vysokými slovy věruje sě, že jest všecko vyplnil kromě té šesté kopy. I prosil jest pro pána Boha stoje před právem, abych jemu toho dopustil a nehájil, aby ješče k VMti došel. I jakž VMt s ním ráčíte naložiti, a na čem jeho VMt zuostavíte, prosím VMti, rač mi VMt to dáti znáti rozkázaniem VMti listem, aťbych sě já věděl k čemu jmieti; než jáť sě pane milostivý naději, přídeliť na vy- řknutí práva, žeť by jemu vyřkli, aby plnil, poněvadž svědomie nemá. A siceť jest člověk zachovalý. Pak přes to, pane milostivý, ty věci jsú při VMti. Ex Sobieslaw, feria VI. ante festum beate Agathe 1474 anno. Stanislav z Přerova, písař na Soběslavi. Urozenému pánu, panu Jindřichovi z Rozmbergka, pánu mému milostivému. 2032. Rychtář a konšelé ze Sedlčan Jindřichovi z Rosenberka: o utracení dítěte. (R) V Sedlčanech 1474, 21. února. — Orig. arch. Třeb. II. 39. 1. Službu naši se vším vždy poddaným poslušenstvím, urozený pane, pane náš najmilostivější, vzkazujem, vždy věrně a pravě za VMti zdravie pána Boha prosiece. Nebudiž VMti to tajno, jaková se jest u nás příhoda stala u Kubíka mlynářě, člo- věka VMti, že děvečka těžece porodila dietě, a porodivši i zahubila. I vsadili sme ji do vězenie i s hospodářem, u kteréhož jest těžela. I slali sme vo ty věci na

Strana 233
Dopisy z roku 1474. 233 Zviekov k Bartošovi k ouředníku VMti. A purgkrabie Zviekovský odeslal nám zasě, že Bartoše na Zviekově nenie; a sám neuměl jest nám k tomu raditi purgrabie. I dali sme mlynáře na rukojmie v kop L; a proto, neb to dobře pán Buoh vie, že nemáme vězenie bezpečného. Ale ona sedí, ukována jsúc. Protož, milostivý pane, pane náš najmilostivější, račte VMt v tom nám rozkázati, kterak máme s tiem na- kládati, aby se bez rozkázánie VMti nic nestalo. Datum ex Sedlczan, f. II. ante Kathedram s. Petri oc, anno dni oc LXXIIII°. Rychtář Hereš a konšelé městečka Sedlčan. Urozenému pánu, panu Jindřichovi z Rozmbergka, najvyššému komorníku královstvie Českého,*) pánu našemu najmilostivějšému buď. *) Titul tento panu Jindřichovi nepříslušel, než nebožtíku otci jeho Janovi. 2033. Rychtář a konšelé ze Sedlčan Jarohněvovi z Úsuší: o trestu za utracení dítěte. (R) V Sedlčanech 1474, 10. března. — Orig. arch. Třeb. II. 39. 1. Službu svú vzkazujem VMti, urozený pane milý! Jakož páně Mti tajno nenie, tudiež i VMti, což se dotýče té jisté ženy, kteráž jest dietě své zahubila, a mlynáře, člověka JMti páně: i milý pane, rač VMt věděti, že sme mistra dobyli z Prahy, a Buoh to vie velmi těžce, že sme po něho dvakrát slali deset pacholkó. I tázena [sic] jest ta jistá žena, kteráž jest své dietě zahubila. I seznala jest tak, že jest mlynář to jí dietě udělal, ale nekázal jest jí jeho zahubiti, než kmetična páně Heř- manova že jí k tomu radu dala, aby zahubila, a to jest dietě vzavši od nie, i nesla do potoka. I protož, milý pane, rač VMt rozkázati, kterak má s tiem mlynářem na- kládáno býti. Než ta jistá žena, ta jest zahrabána. Buoh to dobřě vie, že nemáme takového bezpečného vězenie, ješto bychom jím jisti býti oc. Datum ex Sedlczan, f. V. ante Gregorii, anno oc LXXIIII°. Rychtář Hereš a konšelé městečka Sedlčan. Urozenému panu Jarohněvovi z Úsušie, pánu na nás laskavému buď. 2034. Stanislav z Přerova Jindřichovi z Rožmberka: o poddaných. (M) V Soběslavi 1474, 12. března. — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 6. Urozený pane, pane muoj milostivý! VMti svú poddanú s poslušenstviem službu vzkazuji. Přišli ke mně třie rychtáři z těch vsie VMti dědičných, jakož VMt o ně na Kamýk psali ste; i tak sú pravili mně před panem Kozským i před jiný]mi dobrými lidmi, že by VMt po jich poslu ústně jim tuto odpojvěd dali, aby oni svú věc opatřili, jakž mohú, a že jim VMt toho přeje, aby požili, kohož mohú zde Archiv Český XIV. 30

Strana 234
234 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. na Soběslavi, ktož by jim v tom mohl prospěti. Pane muoj milostivý, jsúť lidé VMti dědiční, a ten k Hoře i ten do Kúřimě nemají na nich než ten úrok, a sami to znajie, k těm lidem říkajíce: Když vy úrok nám dáte, my jiného s vámi nemáme činiti, máte pány dědičné, ti nechť vás spravujie. A tyto časy nepokojné žádný jich z kacieřské strany vyručení nešanoval, než měli sú je za lidi pana otce VMti do- brého zpomínánie. A JMt stál jest jako o své lidi. A toho sem dobře svědom, když v jednu chvieli mušeli nětco obilé pomoci na Soběslav panu Zdenkovi JMti dáti a nemnoho, hned pan otec VMti dobré paměti psal jest sem na Soběslav panu Výrkovi a Keharovi, aby JMti lidi u pokoji nechali, a že s kacieři dosti i příliš činiti mají. I toto, VMti, dobrým lidem sě zdá, že žádnému ta věc lépe nepříležie, kto by o ně státi měl, nežli VMti. A zvláště kdyby sě VMti zdálo, kdyby VMt někoho osobně ku panu Pochoméřovi s ústním poselstviem poslati ráčili. A také tak já sem slyšel od těch rychtářuov, že VMti z těch lidí i nějaké poplatky platí, s lesuov, s jiter, s pustotin. A tak praví, že by i někto VMti z dědiny tu platil. K tomu VMti všecky odúmrti odtud mají jieti. A prostě tak sem já od nich slyšel, že ve všem rozkazování k VMti příslušejí, i s vojnami. Pane milostivý, prosím VMti, mně VMt v tomto neračte za zlé jmieti, že VMti jich potřebu široce vypisuji: píši, což sem slyšel. A zvláště tomu bych rád, aby sě VMti lidé dědiční přizachovali, nebo VMt na VMti panstvie na nic viece nesešla, než na chudé robotné lidi, že jich k osazovánie jmieti nemuožete. Ex Sobieslaw, sabbato ipso die beati Gregori 1474. Stanislav z Přerova. Urozenému pánu, panu Jindřichovi z Rozmberka, pánu mému milostivému. 2035. Rychtář ze Sedlčan Jindřichovi z Rosenberka: o vzatky poddanému ze Sedlčan; o mistru popravním. (R) V Sedlčanech 1474, 21. března. — Orig. arch. Treb. II. 39. 1. Službu svú se vším vždy poddaným poslušenstvím, urozený pane pane muoj najmilostivější, vzkazuji, vždy věrně a pravě za VMti zdravie pána Boha prose. Nebuď VMti tajno, že člověk páně Jencuov z Rovině pobral nočně sousedu našemu a člověku VMti šaty i jiné věci hospodářské, všed k němu na dóm. A podruhé, snad po dvú nedělí, opět všel k němu na dóm nočně, chtě opět bráti; a v tom jest chycen. Protož, milostivý pane, vědúce ty věci VMt ode mne, prosím VMti jakožto pána svého najmilostivějšieho, račte rozkázati VMt, kterak máme s tiem činiti, aby se bez rozkázánie VMti nic nestalo. Než to milý Buoh dobře vie, že nám těžko při- cházie vo mistra, neb jeho blízko okolo sebe nemáme. Jakož VMti tajno nenie vo tu ženu, kteráž jest pohrabána, těžce sme jeho z Prahy dobyli. Slali sme po dvakrát

Strana 235
Dopisy z roku 1474. 235 po něho deset pacholkóv a zase sme musili jeho doprovoditi, že to stojí VIIj kop gr. Datum ex Sedlczan, f. II. in die s. Benedicti, annorum oc LXXIIII°. Rychtář Hereš z Sedlčan. Urozenému pánu, panu Jindřichovi z Rozmbergka, najvyššému komorníku královstvie Českého [sic], pánu mému najmilostivějšému, buď. 2036. Stanislav z Přerova Jarohněvovi z Úsuší: o sporu s purkrabím Choustnickým a věcech hospodářských. (R) V Soběslavi (1474? 22. března). — Orig. arch. Třeb. Fam. Usuší. Služba má napřed, urozený pane Jarohněve milý! Mluvil sem se panem pur- krabí Chúsnickým ústně o ty věci, oč ste vy jemu psali; dal mi tuto odpověd: že ta dva kameny mlynářská páně člověku budú zaplacena, a vám že nenie než I kopu dlužen. A vy za nebožtíka Tučapa že ste jemu XII kop dlužni; čtyř zlatých, když sě v Hradci o holdy umlúval, puojčil jemu čtyř zlatých, a VIII kop za kuoň. A to mluví s pruovodem. A že o to i se panem Babú po dvakrát mluvil před dvěma lety. I prosí vás, abyšte jemu ješče 11 kop poslali. Co sě Húskovy pře s jeho bratrem dotýče, o tom listu: tak praví, že tohoto listu ode pánuov řediteluov ne- mohli jmieti, a že jeho bratr se panem Hradeckým mluvil, prosě JMti, aby tomu rok k slyšánie položil. Tak praví, že by pan Hradecký toho sě zbavoval a že by jich nechtěl slyšeti. I neviem, mám-li já, jakož ste mi rozkázali, vašiem slovem pána Hradeckého obeslati. I měť by sě zdálo, abyšte vy odonud psali. Ex Sobieslaw, Stanislav z Přerova. f. III. p. dominicam Laetare. Pane Jarohněve milý! Purgrabie Chúsnický přede mnú mluvil, jestli že jemu těch 12 kop za Tučapa nedáte, žeby chtěl o vás mluviti, jakožby na peníze slušelo A teď Předborové přípis listu svého posielají, aby jim byl obnoven, Ondřejovi a Václavovi bratřiem z Radešína a na Želči ať svědčie list; a totoť žádají, aby jim ve dvú nedělí dokonán a poslán byl. A na Bohuslava*) list pomněte na těch 100 kop, ať jest jemu také udělán, tak jakož ve druhé ceduli znamenal sem. Urozenému pánu Jarohněvovi z Úsušie, mně poznale přieznivému. *) Břekovce. 2037. Písař Soběslavský Jindřichovi z Rosenberka: o propuštění zloděje. (M) V Soběslavi 1474, 1. dubna. — Orig. arch. Třeb. I. B. 5BC. 13. Urozený pane, pane muoj milostivý, VMti svú poddanú službu vzkazuji. Purkmistr a konšelé okázali sú mi list, v kterémž jim VMt píšete o ten kuoň Paštákuov, kterýž jest na zdejšiem právu sstaven, aby byl propuščen, a VMti člo- 30*

Strana 236
236 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. věku aby byl navrácen. K VMti rozkázanie navrácen jest bez vyručenie; a toho člověka, kterýž jest vsazen pro ten kuoň, dali by jej rádi na rukojmě; nemá žád- ného, kto by zaň slíbil. I rač VMt věděti, že tomu, ktož sedí pro ten kuoň, menuje sě Zikmundem a maličko česky rozumie, jest Němec. A Pašták pravie, že jemu ten kuoň ukraden ve čtvrtek u vigilii hodu zvěstovánie panny Marije; a ten Zikmund praví, že jej hned na zajtřie v pátek v Hazlách kúpil od Štelcara od ševce, a praví, že by při tom litkupu byl osedlý člověk tu z Hazel, ten kterýž prve byl rychtářem v Rychnově, a že by jej za šest rýnských zlatých kúpil. Také ten Zikmund s tiem koněm byl přijel k Rybkovi do Újezda a prodal jemu byl ten kuoň, a zavdal jemu XLII grošuov; a on pojal ten kuoň spěšně i utekl na něm pryč a tepruve sem na něm přijel. Za toto sem žádán od purkmistra a od konšel, abych VMti toto dal znáti, a prosie za rozkázanie VMti, kerak jim VMt v té věci rozkážete sě jmieti. Ex Sobieslaw, feria VI. ante dominicam palmarum anno oc LXXIIII. Stanislav z Přerova. Urozenému pánu, panu Jindřichovi z Rozmbergka, pánu mému milostivému buď dán. 2038. Jan z Heřmanovic Stanislavovi z Přerova: že Bohuslav Břekovec chce zaplatiti svůj dluh. (M) V Sedlčanech (1474, 28. dubna). — Orig. arch. Třeb. Fam. Břekovec. Službu svú vzkazuji, pane Stanislave, přieteli milý! Vědětiť vám dávám, žě jest se mnú mluvil pan Bohuslav Břěkovec, abyšte k němu přijěli tuto sobotu najprv příští, a žě penieze, kteréž má vám dáti, jsú již hotovy, než aby přijěda vzal; a list hlavní aby jemu také vydán byl. A také, co máte spraviti těmi penězmi, to spravite, neb sě tak zdá panu Bohuslavovi, žě vy to lépe spravíte, nežli on. Datum ex Sedlczian feria V. ante festum Philipi et Jacobi appostollorum. Jan z Heřmanic a v Sedlčianech. Slovutnému panu Stanislavovi z Přěrova a na Soběslavi, přieteli mému milému, buď d. 2039. Písař Soběslavský hejtmanu Třeboňskému: o úroku Veselských. (M) V Soběslavi (1474, 11. května). — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 Gr, 9. Službu svú vzkazuji, urozený pane milý. O tom ostatku položenie páně Zdeňkovu v paměti maje, příde-li mi k rukám, učiním svú pilností tak, jakož mi píšete; pakliť zde nebude položeno, milý pane Jarohněve, prosímť, neobmeškávajte vy. Toto viem, že Hrobský zde ku páně Zdeňkově ruce od Vojslavského tuto minulú sobotu nětco a čtyři sta zlatých přijal, i nemohu zvěděti, vzal-li je Hrobský s sebú do Hradce. Milý pane Jarohněve, radte a rozkažte, lidé z Vesele vždy ke

Strana 237
Dopisy z roku 1474. 237 mně chodí, praviece, že nemohú s celý úrok býti, aby jim byla milost učiněna, ukazujíce na Mezimostcké, že jim pan Zdeněk svatohavelský odpustil a že v tom s nimi milostivě nakládá. Jáť sem proto kázal rychtáři, aby kázal z plna dáti, ale znám to po lidské záhubě, že toho nedovedem, a zvláště tento úrok jim těžce příde dáti, ješto nemají na čem dobýti. Také Mácha [z] zdejšieho předměstí třikrát spálený měl by dáti VI kop za duom, i nynie nemohu jich na něm jmieti i súženiem, leč by purkrecht prodal; i rozkažte mi v té věci. Hromada s Tábora prosí, mohlo-li by to býti, by jemu páně Mt jistinu o svatém Havle dal; chtěl by JMti úrok od- pustiti i viece učiniti. Ex Sobieslaw, feria IIII. post Stanislai. Stanislav z Přerova. Urozenému panoši Jarohněvovi z Úsušie, na mě laskavému příteli. 2040. Písař Soběslavský Jindřichovi z Rosenberka: o zkažené vsi Čerazi, o domu Mlýnkově. (M) V Soběslavi 1474, 3. července. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 G8, 9. Urozený pane, pane muoj milostivý, VMti svú poddanú a poslušnú službu vzkazuji. Čeraz ves VMti jest všechna skažena, a ty, kteřiež jsú při městu, ty k tomu držím, aby úrok VMti dali. I jsú třie hospodáři z té vsi ve vsi Drachochvě za Dra- chovským dědiny majíce, a zvláště jeden z nich: ty sem pobral a vsázeti kázal, aby VMti svatojiřský úrok minulý i nynie potomní úroky plnili oc. I uručili sú mi k ruce VMti, že to mají učiniti, jakž mi VMt svým psaniem ráčíte rozkázati; i což v tom úmyslu VMti, prosím za rozkázanie. Duom spravedlivě na VMt přišlý, kterýž nějaký Mlýnka od nebožtíka Miličínského k komoře VMti kúpil, i již zaň jemu ne- božtíkovi Miličínskému nětco a XXX kop vyplnil, i měl by ještě VMti viece nelži [sic] ke XX kopám doplniti, a na svatého Jiřie nynie minulého měl dáti VIII kop a na sv. Havla budúcieho VIII kop a tak až do vyplnění posledních peněz; i nedal mi nynějšiech peněz a tak praví, že jeho nemuož doplniti, než duom chce VMti pustiti; než duom jest příliš zapuštěn a vešken padací. I v tom co mi VMt ráčíte rozkázati, hotov sem učiniti. Ex Sobieslaw dominica ante festum s. Procopii 1474, Stanislav z Přerova. Urozenému pánu, panu Jindřichovi z Rozmberka, pánu mému milostivému buď dán. 2041. Kantor Soběslavský purkrabí Krumlovskému: o nemoci sestry jeho. (R) V Soběslavi 1474, 19. července. — Orig. arch. Třeb. Fam. Petrovic. Službu svú vzkazuji VMti, urozený pane purkrabie milý! A jakož ste VMt se mnú v Krumlově mluvili, což sě dotýče paní Machny sestry vašie, abych se k ní stavil a zvěděl, polepšila-li sě co, čili nic: to jsem k žádosti vašie učinil, a věztež,

Strana 238
238 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. žeť sě nic nepolepšila a vždyckyť jest jie za jedno. Než jižť jsú jie jednu věc po- slali z Chúsníka a tuť nosí na hrdle a má nositi až do devátého dne, a tak praví, že by měla ta nemoc hned přestati; neb jest purkrabie Chúsnický také tu věc na hrdle nosil a pravil, že mu od té věci ta nemoc přestala. Pak toť jest na božie mi- losti, bude-liť jie co lépe od té věci, čili nic. A toť vás také tajno nebude. Ex So- běslav, feria III. ante Mariae Magdalenae, anno domini oc LXXIIII°. Augustinus z Krumlova, kantor v Soběslavi. Urozenému panoši Kunráthovi z Petrovic, purkrabí na Krumlově, na mně laskavému. 2042. Král Vladislav Jindřichovi a Vokovi z Rosenberka: o při bratří Alše i Petra z Hlavatec. (R) V Praze (1474, 1. srpna). — Orig. arch. Třeb. II. 256. B. 1. Vladislav z božie milosti král český a markrabie moravský oc. Urození, nám milí. Vznesl jest na nás slovutný Aleš z Hlavatec, věrný náš milý, že Petr z Hla- vatec bratr jeho, služebník váš, drží jemu svévolně statek jeho ve vsi Hřímově. Protož žádáme od vás s pilností i věříme vám, že vy téhož Petra k tomu držěti budete, ať jest práv již psanému Alšovi; neboť on sě k tomu poddává, žeť té věci chce na vás přestati. Pakli by sě nezdálo vám toho na sě vzieti, ale že rozkážete témuž Petrovi, když bude sjezd v Slaném, ať stojí s týmž Alšem před osvieceným Jindřichem vévodú Mistrberským oc, kniežetem a ujcem naším milým, i také před urozeným Zdenkem z Šternberku k srovnání té věci mezi nimi. Nepochybujemť o vás, že v tom tak sě mieti budete, jakožť vám píšem. Dán v Praze, v pondělí před matkú Boží Sněžnú, královstvie našeho leta čtvrtého. Ad relacionem domini Nicolaii de Lantsstein, supremi notarii tabullarum regni Bohemiae. Urozeným Jindřichovi a Vokovi bratřím z Rozmberka, nám milým. 2043. Rehoř Klaryc Krumlovskému purkrabí: o koupi mléčného, provázků k tenatům a zjednání mistra popravního. (M) V Třeboni 1474, 12. srpna. — Orig. arch. Třeb. I. B. 6 Wr, 5. Služba má napřed, pane purkrabě milý. Jako ste se mnú zmienku učinili o mléčné, chcete-li o ně poslati, pošletež řezníka, aťby byl od této neděle příští v témdni v Hradci, nebť bude jarmark, a bejváťh mléčného drahně a v rovenstvie. A což by kúpil, neměl-liť by vozby hned, ale nechal by u Pavla hospodáře, že by je po náhodnie vozbě sem do Třeboně poslal, nebť jezdie často s práznými vozy z Hradce sem do Třeboně. A chcete-li chovati mistra popravnieho, chciť vám zje- dnati Častrova mistra pacholka. A jakožť sem pravil o provázciech k tenatu, milý

Strana 239
Dopisy z roku 1474. 239 pane purkrabě, ohledalť sem je, ano mi je kams rozdělí; jestiť jich jen XXXII libře; chcete-liť jim, pošliť vám je. A pillulyť bohdá zjednám. Datum Trzebon, feria VI. Rehoř Claryc. post s. Laurenti anno domini oc LXXIIII. Urozenému panoši panu Kunráthovi z Petrovic, purkrabí na Krumlově, přieteli mi- lémn, buď dán. 2044. Rehoř Klaryc Kunrátovi z Petrovic: o nesnázích s místnostmi pro hosty u Anežky Rosen- berské; o vyžle ukradené na Zvíkově. (R) Ve Třeboni 1474, dominica post s. Bartolomei (29. srpna). — Opis u Světeckého I. 684. Tištěno ve Sborníku Historickém Klubu Hist. 1883 str. 117. 2045. Rehoř Klaryc purkrabí Krumlovskému: o rybách a věcech hospodářských. (R) Ve Třeboni 1474, 29. srpna. — Orig. arch. Třeb. II. 39. 1. Služba má napřed, pane purkrabie milý. Nepomnělť sem včera psáti, že ryb nic nemáme, první postní den jich nebudem mieti, abyšte mluvili s Slepičkú, mo- hl-[lli by z Církvičného rybníka, neb kdež on vie, uloviti; a ubrusy na páně stuol pošlete. Prosím vás, kažte na parkameně list napsati Matějkovi, kramáři v Sedlčanech, a jeho dědicuom na lúku, kterúž od páně milosti kúpil za XLV kop, kterážto lúka leží blíž u městečka Sedlčan a slove Kalšice; a má s nie platiti IIII groše plathu ročnieho, II groše počna na sv. Jiří, potom na sv. Havla II groše a tak potom vždy. Kažte také mísu některú sem vzieti dřevěnú. Datum Trzebon, feria II. post sancti Augustini, anno domini oc LXXIIII. Rehoř Claric. Urozenému panoši, panu Kunrátovi z Petrovic, purkrabí na Krumlově, přieteli mi- lému buď. 2046. Písař Soběslavský Jindřichovi z Rosenberka: o dědinách vsi Čerazi. (M) V Soběslavi 1474, 26. září. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 G2, 9. Urozený pane, pane muoj milostivý, VMti svú poddanú a poslušnú službu vzka- zuji. Tito VMti dědiční lidé jsúce na jiného pána kruntiech, požívají kruntuov VMti z dědin Čerazských, jakož jsem i prve o té vsi a o těchto lidech psal VMti. A několiko z městckých súsed také držie v té vsi dědiny; a k tomu je držím, aby úroky VMti plnili. A též i tyto k tomu sem chtěl přivésti, i odvolali sě k VMti anebo ku panu Jarohněvovi, že chtie za polechčenie prositi, aby sě mohli zase za VMtí osaditi. I co jest v tom VMti vuole, prosím, ať mi jest rozkázáno, neb bych velmi rád ty zadr- žalé úroky s lidmi srovnal, abych VMti také počet učinil. A nelze jest, pane milo-

Strana 240
240 stivý, než lidem prodlévati, zvlášče pak na tomto panstvie, příliš zahubeném a roz- tržitém. Ex Soběslaw, feria II. ante solempnitatem passionis beati Wenceslai 1474. Stanislav z Přerova. Urozenému pánu panu Jindřichovi z Rozmbergka, pánu mému milostivému dán. A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 2047. Petr písař hejtmanu Třeboňskému: o Bartošovi písaři z Bechyně a o vybírání úroku na panství. (M) V Třeboni 1474, 5. října. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 Gf, 9. Službu svú napřed vzkazuji, urozený pane Jarohněve mně přieznivý. Věděti dávám, že jest Bartoš písař z Bechyně zde byl, mluvě se mnú, žádost maje u páně Mti býti v službě; a pravie, že pan Had jeho zná i pan Vítha z Drahonic, i list od něho chce přinésti. Co se vám zdá, račte dáti věděti, aťbych já jemu vzkázal. Také, milý pane, obeslalť sem všecky rychtáře, aby úroky přinesli tuto neděli příští; jestliže v té věci tak mieti se nebudú vedle obeslánie, co rozkážete, kterak se dále mieti mám k nim, k nim-li s někým pojedu; což rozkážete, tak já učiním. A teď vám pilule posielám od Rehoře. Datum Trzebon, feria IIII. post Francisci. Petr písař. Urozenému pánu panu Jarohněvovi z Úsušie mně přieznivému dd. 2048. Soběslavský písař písaři Třeboňskému : o půjčce Vojslavského. (M) V Soběslavi (1474, 7. října). — Orig. arch. Třeb. I. B. 6 M8, 7. Službu svú vzkazuji, urozený pane Řehoře, příteli milý. Máte prve list ode mne páně Vojslavského,*) kterýž jsem vám v svém zavřeném listu poslal; i na to jeho mně psanie odepsal jsem jemu zase, chtěl-li by oves jmieti Lhotický, že by na to také viece přidati měl. I odpisuje mi teď na to zasě pan Vojslavský, kterýžto jeho list také vám teď posielám; kterémužto listu i jeho prvniemu porozumějiece, na páně Mt vznesúce, dajte mi o tom na konec věděti. Ex Sobieslaw, feria VI. post s. Francisci. Urozenému panoši Rehořovi Claryc, přieteli mému dobrému. *) Jan z Vojslavic na Kameni. Stanislav. 2049. Třeboňský hejtman Jindřichovi z Rosenberka: o nedostatku piva v Třeboni. (M) V Třeboni 1474, 8. října. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 Ba, 1b. Urozený pane, pane muoj milostivý. VMt račte věděti, což se piv dotýče, v této mieře veliká úzkost se děje v uobci chudým lidem v Třeboni, že toliko na

Strana 241
Dopisy z roku 1474. 241 jednom miestě pivo se šenkuje, a dobře zlé, že hosté, kteříž skrze zámek váš jedú, v tom nedostatek mají i chudina vašě vedle toho. O tom sem s purkmistrem i star- šími mluvil, kteříž piva mají, aby je načínali, majíce některý piv s potřebu, požívají své vóle, nechtie načínati a raději ven vyprodávají, jakožto do Stráže i jinam. A což sem jim VMti obesláním hrozil, nic se na to neobracují. I prosímť VMti, račte v tom rozkázati vedle zdánie vašěho, aťby chudina potřebu měla i také hosté, kteříž by skrze zámek jeli. A stavil sem sud piva, kteréž do Stráže bylo prodáno, do vašěho rozkázanie. Prosímť VMti, račte mi v tom rozkázati, kterak s tiem učiniti pivem mám. Také VMti prosím, poněvadž práv svých a řádu zachovati nechtie, a taká se úzkost chudině vaší děje, račte jim pohroziti, že svobodu propustiti mie- níte v tom městě, aby hostinská piva vezli. Datum Trzebon sabbato ante s. Dionisii Jan Bolochovec z Šatavy, hajtman na Třeboni. anno oc LXXIIII°. Urozenému pánu panu Jindřichovi z Roznberka, pánu mému milostivému dd. 2050. Soběslavští úředníci Jindřichovi z Rosenberka: o úroku vsi Vlastiboře. (M) V Soběslavi 1474, 18. října. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 Ge, 9. Urozený pane, pane náš milostivý. Tito chudí VMti lidé ze vsi z Vlastiboře praví, že jsú velmi záhubni; a jest podobné, neb jsú kořenně vypáleni a vyholdováni tyto časy nepokojné. Prosili sú nás za přímluvu k VMti, jakož mají ospy dva VMti dáti a úroky a za les, což sú sobě k stavenie porubali; jest toho na IX kop samého za les. Milostivý pane, prosíme VMti jako pána svého milostivého, rač se VMt k nim milostivě okázati v jich prosbě, a což VMt s nimi ráčíte učiniti a s nimi naložiti, to buď při VMti vuoli. Ex Sobieslaw, feria III. die sancti Luce ewangeliste 1474. Jan Baba z Chotěmic a Stanislav z Přerova. Urozenému pánu panu Jindřichovi z Rozmbergka, pánu našemu milostivému d. 2051. Písař Soběslavský Krumlovskému purkrabí: o peníze. (M) V Soběslavi (1474, 24. října.) — Orig. arch. Třeb. I. B. 6 Gr, 2. Službu svú napřed vzkazuji, urozený pane a muoj dobrý příteli. Byšte sě dobře měli a zdrávi byli, toho bych vám s pravú věrú rád přál. Viete, že čas jest muoj úřad penězi pro jistiny i pro komorní úroky i pro Chúsník opatřiti; neb mi Řehoř Claryc psal, že mú ceduli k vám na Krumlov poslal, na kteréžto ceduli se- psal sem, co sě komu má dáti oc. Prosímť vás, milý pane, přičiňte sě, ať pán náš JMt tu věc ráčí opatřiti, aťby škody nepřišly, nebo mne již někteřie napomenuli jsú Ex Sobieslaw, feria II. post XI m. virginum sacrarum. Stanislav z Přerova. Urozenému panu Kunrátovi z Petrovic, purkrabí na Krumlově, mému dobrému příteli. Archiv Český XIV. 31

Strana 242
242 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 2052. Soběslavský písař Krumlovskému purkrabí: o plat faráři od oltáře těla božího v Soběslavi. (M) V Soběslavi (1474. 27. října). — Orig. arch. Třeb. I. A. 3 K“, 44 a. Urozený mně příznivý pane milý. Službu svú napřed vzkazuji. Kněz Mikuláš farář náš Soběslavský VMti svú modlitbu kázal pověděti a prosíť VMti, a já s ním a za něho také VMti prosím, abyšte laskavý přímluvce za něho ráčili býti ku pánu našemu k JMti, aby JMt milostivě a pro Buoh jemu ten plat, kterýž sě jemu ne- vydává k oltáři Těla Božieho, ráčil propustiti a rozkázati dáti. A tak praví, že jím nic nemá tomu božiemu domu sjieti, pokudž najdál na něm jest, leč by co beze lsti nemohlo sě státi, a že i stavěti a opravovati chce, pokudž muože statčiti. I milý pane, slušné jest za toho prositi, ktož chce opraviti. Datum Sobieslaw, feria V. ante Stanislav. Simonis et Jude apostolorum. Urozenému pánu Kunrátovi z Petrovic oc na mě laskavému a příteli dobrému. 2053. Třeboňský písař úředníkům Krumlovským: o penězích, vepřích. (M) V Třeboni 1474, 8. listopadu. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 Gr, 13. Služba má napřed vám, pane purkrabě a pane Hade milý. Teďť vám posielám od Stanislava list panu Jarohněvovi a mně svědčící i také cedule v něm, jimž po- rozumiete. A po mém počtu nedostává se k mému ještě LXXI kopa a XXXVI grošuov; a prve jest psal, když bude mieti C kop, že vystačí, a ty jemu ukázány u Bohuslávka.*) Velmi jest to ruoztržito, ješto on jinak a opěth jinak píše a nezřiedí sobě toho poprvé; již vy jemu na to dajte odpověd, jakož se vám zdá. Než to vězte, žeť peněz u mne žádných nenie. A jako ste rozkázali, pane purkrabě, poslati na vepře; mámť v tuto sobothu poslati, než penězuomť [sic] jest býti; nemáte-li jich, dajte mi věděti, aťbych raději neslal. Datum Trzebon, feria III. ante sancti Martini anno domini oc LXXIIII. Rehoř Claryc. Urozeným panoším, panu Kunráthovi z Petrovic, purkrabí na Krumlově, a panu Při- bíkovi Hadovi z Paběnic, přátelóm mým milým buď dán. *) Bohuslávek z Nemyšle. 2054. Třeboňský písař Krumlovskému purkrabí: o jistebce pro paní Machnu, o penězích. (M) V Třeboni 1474, 9. listopadu. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 Gr, 13. Služba má napřed, pane purkrabě milý. Mluvil se mnú pan Zdebor Kozský, že paní Machna*) slyšala, že by zde v Třeboni velmi špatná jistebka byla, tu kdež by ona měla býti, ješto by ona v ní nemohla býti. I chtěla by v Soběslavi do

Strana 243
Dopisy z roku 1474. 243 svatého Jiří v Kozského domu zuostati, aby se jí ta jistebka v tom času opravila, a dokládá se v tom rozkázanie vašeho. I mluvil sem já o to s knězem převorem; kněz převor jest tomu také rád, aby tam do svatého Jiří pozuostala, aby jí mohl jistebku hodnú udělati a opraviti. I chcete-li o tom co dáti paní Machně věděti, to učiňte. — Jakož sem vám a panu Hadovi poslal list od Stanislava, že se jemu nedo- stává LXXI kopa XXXVI grošuov, nepomněl sem vám psáti, abyště zvěděli na Václavovi písaři, dal-li jest jemu Barthoš LX kop na úroky do Strakonic; nedal-li jest, tehdy by bylo dobře psáti Barthošovi, aby těch LX kop dal Stanislavovi, a máť také i něco rybních peněz. Psal bych já ale panu Jarohněvovi, aby on tam Bar- thoše k tomu jměl. Jakož také píše o II kop, že by chtěl někto pójčiti k svatému Jiří, ať se tiem ujistí. A milý pane purkrabě, pomněte na mé šaty. Ex Trzebon, Rehoř Claryc. feria IIII. ante s. Martini anno domini oc LXXIIII. Urozenému panoši panu Kunráthovi z Petrovic, purkrabí na Krumlově, přieteli milému buď dán. *) Sestra Krumlovského purkrabí Kunráta z Petrovic. 2055. Písař Velešínský purkrabí Krumlovskému: o nápadu; o obchodu s rybami (R) Na Novém Hradě 1474, 13. prosince. — Orig. arch. Třeb. II. 85. 2. Službu svú vzkazuji, urozený pane purkrabie na mě laskavý! Věděti vám dávám, že na páně Mt spadlo II tl [sic]*) po dětech ženy Janka tesaře, listu tohoto uka- zateli. I prosil mne jest za přímluvu k vám. Protož vynaložte s ním vedle zdání vašeho, a račte se na jiných ptáti, žeť jest pacholek chudý; neb on ty penieze dáti má. Také jestliže jaké dobré noviny viete, dajte nám věděti pro naše formany, neb jsú již velikú škodu na rybách vzeli, nesmějíce do Rakús, ješto jim zemřely: tudiež lidem abychom také pověděli, za to prosíme. Ex Novocastro, f. III., ipso die Luciae virg., anno oc LXXIIII°. Johannes, písař Velešínský. Urozenému pánu, panu Kunrátovi z Petrovic, purkrabie na Krumlově, na mě laska- vému d. *) Snad talenta. V starších dobách se v pomezných krajích Čech určitě na talenty počítalo. 2056. Zdebor z Kozího a Jan Baba z Chotěmic Kunrátovi z Petrovic: o pstruhy a obojek. (M) B. m. (1474). — Cedule arch. Třeb. Fam. Baba v. Chotěmic. Pane Kunráte, náš milý příteli! Prosíme tebe, pomni na ty pstruhy, jakož si nám řekl poslati, a mně, Zdeborovi, na obojek, jestliže jest hotov. Zdebor z Krozieho] a Jan Baba z Chotěmic. 31*

Strana 244
244 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 2057. Rehoř Klaric Jarohněvovi z Úsuší: o řeznický krám v Sedlčanech. (R) V Sedlčanech 1475, 31. března. — Orig. arch. Třeb. II. 39. 1. Služba má napřed, pane Jarohněve milý. Prosil mne Thomec, abych vám psal, že kúpil za nebožtíka pána starého pana Oldřicha štok masný, jakož sem i list viděl. I byl to štok neohrazený. Pak nynie jej po ohni ohradil, a řezníci jiní jemu hájejí, aby jeho neohrazoval, že prve hrazen nebyl. Pak já jich tázal, měl-li jest pán právo ten štok ohraditi, když by byl ráčil; a oni pravie, že mohl učiniti jako pán. A já tomu řekl: Poněvadž Thomec to právo od páně Mti kúpil, proč by on nemohl ohraditi. Pověděli k tomu, že Thomec s pánem JMtí mluvil žádaje, aby jemu ráčil dopustiti ohraditi, a že pán nedopustil ohraditi. A Thomec odpírá, že nikdy s pánem o to nemluvil, a že toho nikoli neprovedu. Ptal sem se na to, jest-li toho která škoda. Ujec praví, že jemu navěčí [sic], že při něm ten štok, ale že o to on nechce mluviti. A jinému nerozumiem, než tomu, že by neradi, by mělo krámuov přibyti. Řekl sem jim: Ano, na Novém Městě jich přibylo. A platí Thomec s tohoto štoku XVIII grošů do roka; i prosí Thomec, abyšte jemu zjednali list od páně Mti, aby jim rozkázal, aby jemu nehájili ohraditi ten štok, a že by ten list prve dán byl, nežli stúpeno bude. Kažte mi Václavovi poslati ceduli, co sme ženných peněz sčetli a co kurních. Tak mi se zdá, že ji má mezi jinými cedulemi, aniž pomním, kam sem rejstr dal, který sem přinesl do Prahy, zdali sme jej panu Popelovi dali. Datum Sedlczan, feria VI. ante Conductum Pasce, anno domini oc LXXV. Rehoř. Urozenému pánu Jarohněvovi z Úsušie na mě laskavému buď dán. 2058. Tomec a Ješa, lovčí z Sedlčan, Jarohněvovi z Úsuší: spor o krám řeznický. (R) V Sedlčanech (1475, 31. března). — Orig. arch Třeb. II. 39. 1. Službu svú vzkazujem VMti, pane Jarohněve milý! Nenie VMti tajno, kterak jsem koupil u páně Mti krám. I nebyl jest ten krám ohrazen. A když jest shořěl, kázal jsem jej ohraditi, aby takovúž svobodu měl, jakož jiní krámi mají; neb jsem u páně Mti za svobodné koupil. A také pán JMt, kdy jest do Prahy jel, tu sem s ním mluvil, abych ohradil jej; a JMt řěkla, že mi toho rád přějě. Pak, milý pane, nynie v těchto mierách že pán JMt chcě nás poručiti pánu jinému, a řězníci vzavšě to před sě i chtěli by, abych jej obořil. Protož, milý pane, věřím já VMti, že ne- ráčíte těch věcí na mě dopustiti, by oni své vóle se mnú užívali. Však vie VMt dobře na mě to, že nikdy páně Mti neztratil sem sě ani VMti. Protož věřím já VMti, že vy rozkážete a list dáte k řezníkóm, ať mne u pokoji nechají a své vóle

Strana 245
Dopisy z roku 1475. 245 se mnú neužívají, tak jak se jim zdá. Datum ex Sedlczan, f. VI. ante festum s. Tomec a Ješa, lovčí z Sedlčan. Ambrosii. Urozenému panu Jarohněvovi z Úsušie, pánu na nás laskavému bd. 2059. Třeboňský písař Jarohněvovi z Úsuší: o půjčkách peněžných. (M) V Třeboni 1475, 22. dubna. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 Gr, 13. Služba má napřed, pane Jarohněve milý. Vědětiť vám dávám, že sem včera jel do Soběslavě, chtěje k Vojslavskému na Kámen jeti, i pověděl mi Stanislav, že dnes má přijeti na Žár. Také mi pověděl, že konečně s ním smluvil o těch IIjo zlatých, že dáni budú, na kteréž já hlavní list Václavovi a bratru jeho z Řečice*) přinesl, také že po dvú nedělí má připójčiti II XVI zlatých. To tuším, že sú ti, jakož vy máte dáti. Třetie že má pójčiti CXX zlatých na ves Zahrádku, ale Stani- slav zamluvil jemu oves. To sem pověděl, že nemuož býti pro pana Zdeňka. Také jeho pan Trčka nedržal. I kázal sem jemu jináč smluviti, puokudž plat stačí, a což by nestačilo, ale z komory aby se dodávalo, neb ta námluva ponajprv byla. A sám sem jezdil dnes do Hradce, ptaje, komu jest pan Jan Lomnický o svuoj dluh poručil. Pověděli mi, že Kalnému a purkrabí; i mluvil sem s Kalným, prose za přehověnie malé; odepřel, že s tiem nemá nic činiti. Než purkrabě doma nebyl, a tak mi pra- vili, že má vzajtra býti v Telči. I prosil sem Kalného, Babky, Jakše Černého**) a Pavla rychtáře, aby s purkrabí mluvili, a což jim za odpověd dá, aby mi dali věděti. Pověděl mi Babka, že má z těch zlatých dáno býti Noskovskému III° zlatých a Keharovi Ij“. To sem řekl, že bychme to některak obmyslili. Kázal sem od Baby a Stanislava psáti Šebieřovskému, že vy prosíte jeho, aby se ku panu Trčkovi při- mluvil za malé přehověnie; ale to nenie jisté. I zdálo by mi se, aby to, což máte, poslali bez meškánie na pana Trčku, a ostatek by se dodalo z rejnských zlatejch, aby se ten dluh zpravil, čím spieš, tiem lép. A což by se v Soběslavi shrnúti mohlo, že bychme dali panu Janovi. A na to Trčkovo poslání držím u sebe Kunce a So- snovce, aby se nemeškalo. Mluvil sem s Jakšem; pro nic nechce čekati leč týden neb dvě neděli, než aby jemu na tu sumu bylo zavdáno C zlatých hned. Pavel rychtář velmě tuze napomenul ze XII“ zlatých nebožce rychtáře; obšel sem jeho pěknú řečí, že poulevil; byšte vy a já oba mluvila, tak mi se dá, že bychme pro- dlenie ještě zjednali. Aleksi Knaur ten pro nic nechce čekati leč týden, a na to aby jemu bylo zavdáno L zlatých. Janek Prunner, zeth muoj, ten také nechce čekati, že muož lépe požiti, než pro mě chce za nedlúhú chvíli přehověti. Zpraven sem, že Noskovský ještě své IIM zlatých má v tuto potřebu; by jich nám pójčil do svatého Havla z úroka; núze vuole nemá. Bude-li kam jiezda, nebudu mieti, na čem jeti; jeden mi kuoň velmi zdáven, že nelze na něm jeti, a druhý, na kterémž jezdím,

Strana 246
246 dnes mi se rozklecel a velmi. Datum Trzebon, sabatho ante sancti Georgii anno Rehoř. domini oc LXXV. Urozenému pánu Jarohněvovi z Úsušie na mě laskavému buď dán. *) Václav, Jan a Bohunek z Řečice půjčili Jindřichovi z Rosenberka 250 zl. uh. **) Měšťané v J. Hradci. A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 2060. Purkrabí Zvíkovský Vokovi z Rosenberka: aby si poslal pro peníze. (K) Na Zvíkově 1475, 30. dubna. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr. 3. č. 23. Služba má napřed VMti, urozený pane, pane milý! Jakož mi VMt píšete o peníze, jakož sem z pána mého JMti cedule tomu šíře porozuměl: i račte VMt rozkázati poslati, když se kolivěk VMti zdá anebo kterýkoli den, VMti dvě stě gr. zjednám. A quitancí račte poslati tak vedle obyčeje. A jakož VMt psali sste, abych s VMtí na roku byl: i milý pane, račte VMt mi dáti napřed tejden věděti, neb já časté odjezdy mám, abych VMti nezmeškal. Datum ex Zwiekow dominico ante sanctorum Philippi et Jacobi, annorum domini oc LXXV. Jan z Blahúst, purkrabie na Zviekově. Urozenému pánu, panu Vokovi z Rozmberka, pánu na mě laskavému. 2061. Třeboňský písař tamnímu hejtmanu: o půjčce Soběslavských. (M) V Soběslavi 1475, 2. května. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 Gr, 13. Služba má napřed, pane Jarohněve milý. Učinil sem žádost na měšťanech o těch II zlatých: položili to sobě velmi obtiežně a že toho bez obce nemohú uči- niti, a že vědie, když to na obec vzneseno bude, že o to křik a rozbroj veliký bude, kladúc nedostatky obecné. Otjímal sem jim to, že nepotřebie té věci na obec vzná- šeti, neb ta věc nežádá se, by se nemělo vrátiti, a jistil sem je tiem, že bude vrá- ceno, a pak zvláště od vás, že vy chcete za to státi, že vráceno bude. Pak chtie na tom poseděti a konečně do neděle odpověď dáti, co budú moci mezi sebú sebrati; než na tomť jest, abyšte vy za jistce byli. Pan Trčka byl napomenul v leženie pana Jana Vojslavského i jiné rukojmě. Hned potom přišel posel od Šebieřovského a Ma- siana, že do téhodne ledví roku připrosili, a to že pro pana Voka roku přidal, a že nám proležal pan Thovačovský drahně, a že ty škody všecky chtěl na pána obrátiti. A Šebieřovský vám píše, že ste jemu panu Trčkovi zlé psy dali, a že pan Trčka přísahá, by jemu tak zlých psuov nebyli dali, že by byl nedal napřed věděti, a že klade od páně nevděčnost, což pro ně učiní. Tak mám za to, že pana Trčky bohdá odbudem s tiem se Zwiekova. Datum Sobieslaw, feria III. in die sancti Sigismundi anno domini oc LXXV. Rehoř. Urozenému pánu p. Jarohněvovi z Úsušie na mě laskavému buď dán.

Strana 247
Dopisy z roku 1475. 247 2062. Písař Třeboňský Jarohněvovi z Úsuší: o půjčkách, o propuštění 2 lidí páně Bohuslavem Malovcem (M) V Třeboni 1475, 4. května. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 Gr, 13. Služba má napřed, pane Jarohněve milý. Již sem shrnul na pana Trčko [sic] všecko i nad to něco, než zlatých uherských nedostává se LX; psal sem Šebieřov- skému ot vás, aby se přičiněl, aby za ně rejnské neb groše vzal; dnes tam jedu. Purkrabě Zviekovský psal vám, abyšte jemu nemeškajíc kvitancí pod páně pečetí poslali, a některé pečeti viec na svědomie, a že vaši kvitancí, kterúž já poslal, vrátí. Psal sem jemu byl o viec peněz, ale neposlal. Purkrabě Chúsnický napadl byl kvapně o penieze od zámku, odprosil sem za týden, neb málo viec. Račte napsati list Voj- slavskému na Zahrádku podle cedule v tomto listu zavřené rejstrami. Stanislav nedal, nevyčistil jeho; kažte napsati druhý list, a vy máte jistcem býti purgmistru a kon- šeluom za II° zlatých uherských, plněnie konečně na svatého Martina najprv příštího, aby v listu stálo beze všeho dalšího prodlevánie a odprošovánie, neb je velmi ne- snadně zajímají; by se mělo na obci zbierati, bojím, že by nebylo nic. A já sem je pak vaším slovem velmi ujistil, že budú na ten čas vráceni. Také aby v listu stála dobrá vuole; rukojmě Adam z Drahonic, Zdebor z Kozieho, Kunáš z Machovic a Beneš z Komářic; tak sem smluvil. Srazil za vás Vojslavský II zlatých, to vy máte pánu dodati XX zlatých, neb pan Kunráth jen CLXXX zlatých u pána měl; i srazilo se za vás XX viece. Purkrabě Zviekovský vskázal, když by jej pán ráčil na rok jmieti, aby se jemu dal týden napřed věděti. Bohuslav Malovec s Pacova nech dva člověky páně, Mikše a Kubce, propustiti má, jednoho ve XX kopách a druhého u L kopách na rukojmiech; prosie, aby pán ráčil o ně psáti. I také mluvili se mnú nápravníci z Zahrádky, že jich nechce Ffiffka*) propustiti; měli byšte o tom vědějti], pamatu- jete-li, že jest něké rozkázanie, aby propuštěni byli. Poslal sem vám dva listy po Švehlovi; neviem, dodal-li vám jich. Prosil mě Sosnovec, abych vám psal, aby jemu ten kuoň byl kúpen, kterýž já chtěl od Smetanky kúpiti; zchválili jemu jej, prosí zaň velmi, a že nemuož na tomto setrvati těch jiezd. Datum Trzebon, feria V. in die ascensionis domini anno domini oc LXXV. Řehoř. Kážete-li karníkuom domuov, když přijedú, čili jich bude k čemu potřebie? Psal sem vám o Švehlovú o dluh páně Januov Mezeřieckého. Urozenému pánu Jarohněvovi z Úsušie na mě laskavému buď dán. *) Snad Oldřich Fifka z Vydří. 2063. Třeboňský písař Jarohněvovi z Úsuší: o půjčkách. (M) V Třeboni 1475, 5. května. — Org. arch. Třeb. I. A, 6 Gr, 13. Služba má napřed, pane Jarohněve milý. Jako ste mi psali o těch II zlatých

Strana 248
248 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. v Soběslavi: již sem vám o nich psal, jediné vy nemeškajte list na ně poslati; ale to pravím, jestliže by jim nebyli vráceni, že byšte vy mě v tom zavedli, a že bych se jistě viec po tom varoval takové věci jednati; neb sem je jistil, což sem najviec uměl, že jim budú vráceni. A zajímají je konšelé sami a nesnadně, a slibují lidem za ně, že oni je chtie oplatiti, aby k nim hleděli. A jakož píšete, že sme s Stani- slavem početli, že se jen XX kop nedostávalo na pana Trčku bez těch dvú seth kop se Zviekova: nedostávalo se na jistinu XXVIj kop, pak na úrok jemu panu Trčkovi XLV kop. Vojslavský srazil úroku Lhotického XIIj zlatého uherského; Markvarth dávaje za Vojslavského, srazil svého a své ženy úroka XXV kop. To máte C minus I kopa; pak z ostatku kázal sem tam úroka dáti polovici Blanickému a polovici Mrakotickým. Té polovice přijde snad XLIII kop, a jakés paní koliks kop. A ostatek aby s sebú zase přinesl, ač bude-li moci pro Blanického a Mrakotické, že roku při- dadieli; a což by přinesli, abychme tiem purkrabí Chúsnického odbyli, neb sme i s Zdeborem Kozským jemu řekl v témdni neb málo posléz dáti. Kázal sem Stani- slavovi, jakž brzy do Vlašimě přijede, aby po Šteffana Vrchotu hned poslal, zda by těch C kop mohl u něho vyzajieti. A psal sem Šebieřovskému od vás, aby za dojití listu slíbil. Pošletež také i ten list Vojslavskému na Zahrádku, neb já musím i tak k němu v tento pondělí poslati, že mi pójčil XLVIII zlatých na pana Trčku, že Markvarth nemohl tak spěšně všech dáti a zuostal LII zlatá. Datum Trzebon, feria VI. post ascensionem domini anno domini oc LXXV. Řehoř. Urozenému pánu Jarohněvovi z Úsušie, na mě laskavému, buď dán. 2064. Třeboňský písař Jarohněvovi z Úsuší: o půjčkách. (M) V Třeboni 1475, 7. května. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 Gr, 13. Služba má napřed, pane Jarohněve milý. Posielám vám ceduli, kterúž vám přinesla paní Elška*) vaše od pana Břekovce, švagra vašeho. Také jest ústně po ní vskázal, že paní Střelová má něký tisíc zlatých; zdá-li se vám k ní poslati. Již sem já od vás poslal ku panu Benešovi na Bechyni; pak jest-li vám také u vuoli ode pána paní Střelové psáti aneb Masianovi, aby k ní dojel a ústně s ní mluvil, to jest při vaší vuoli. Vojslavský mi jest také pravil, že se jí nynie něckací zlatí dávají; prosím vás, dajte mi věděti, přijel-li Beneš náš. A nedal ste mi o karnících věděti, mám-li je na Krumlov poslati. Datum Trzebon, dominico post sancti Floriani anno domini oc LXXV. Rehoř. Urozenému pánu Jarohněvovi z Úsušie, na mě laskavému, buď dán. *) Elška z hrádku Kozího Hřbeta.

Strana 249
Dopisy z roku 1475. 249 2065. Purkrabí Zvíkovský Vokovi z Rozmberka: že nemůže peněz sehnati. (K) Na Zvíkově 1475, 10. května. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 3. č. 24. Služba má napřed VMti, urozený pane, pane milý! Jakož ste mi VMt ráčili psáti o penieze, abych VMti zjednal, jakož sem tomu šíře z listu VMti vyporozuměl oc: i milý pane, račte VMt věděti, žeť bych to rád učinil, než že na lidech ještě nemóžem dobýti a vyupomínati. I budu-liť moci sto kop shromážditi, toť VMti tajno nebude. Datum ex Zwiekow, feria IIII. post sancti Stanislai, anno oc LXXV. Jan z Blahúst, purkrabie na Zviekově. Urozenému pánu, panu Vokovi z Rozmberka, pánu na mě laskavému buď dán. 2066. Třeboňský písař Jarohněvovi z Úsuší: o penězích. (M) V Třeboni 1475, 13. května. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 Gr, 13. Služba má napřed, pane Jarohněve milý. Psal sem ve čtvrtek, když Stupenský přijel, purkrabí Hradeckému od vás, kterak že ste chtěli v úterý aneb středu jmi- nulú zlaté konečně poslati, ale žě v tom páně Mti zmatek něký přišel, že se těch zlatých nedostává Ij“, a jestliže chce jiným zlatým bez těch IjC, aby dal věděti vám, že mu je pošlete; pakli muož málo za něký den počekati, že jemu spolkem budú posláni, a že za to prosíte, aby páně Mti škody v tom nehleděl pro tak malé nedostávánie. I odpisuje vám na to, jakož toho jeho list posielám. Já bych velmi rád, aby se věc opatřila i to, s kým ty zlaté mám pronésti; neb tyto hody sňatek v Soběslavi bude, že jest potřebie s tiem opatrně jeti. Také pomněte na Jakše*) o C zlatých, Aleksieho**) o L zlatých, a tyto hody mají se dáti Mareskému C zlatých; nedadieli se, bojím se, by nedal napřed věděti čtvrth létha. Předboři také túze na- pomínají z úroka. Těch L kop od Oldřicha Vrchoty z Janovic nedojdú; list na sto kop jeho bratra Šteffanovi pošlete. Jakož ste list na XXX kop poslali Súdkově, však sem prve psal, že nic nepójčí. Posielám list od Masiana, že nic nenie; od vašeho švagra neposlal mi Stanislav odpovědi, neviem, zdali jemu nenie přinesena. A nedali ste věděti, co se má vašemu švagru odepsati, jakož vám v též ceduli psal, o svého a vašeho člověka. Datum Trzebon sabatho ante pentecosten anno domini oc LXXV. Rehoř. Urozenému pánu Jarohněvovi z Úsušie, na mě laskavému, buď dán. *) Černý. **) Alexius Gaymüllnar, soused J. Hradecký. Archiv Český XIV. 32

Strana 250
250 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 2067. Bartoš z Jistebnice Jarohněvovi z Úsuší: o záležitostech peněžních. (K) V Strakonicích 1475, 26. května. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 3. č. 26. Službu svú vzkazuji, urozený pane Jarohněve, na mě laskavý! Jakož ste mi VMt psali, abych Buzkovi Hřieběti XXX kop zednal: to pán Buoh vie, že já jich neviem kte zednati. Kteréž sem penieze při sv. Jiří vybral, o tom Řehoř dobře vie; neb sem to před ním v Sedlčanech okázal, co jest bylo peněz z Sepekovského ry- bníka za ryby i v Sedlčanech i odjinud, to jsma srovnala, co jest bylo toho příjmu i také vydánie; co jest na komornie úroky mělo vydáno býti, ty sem všecky úroky těmi penězi zpravil. I byl sem na Zviekově, jakož ste mi rozkázali, abych to opatřil, aby na páně Mt škoda nepřišla. I nebyloť jest Johanesa na Zviekově, neb má Hřiebě těch XXX kop Johanesovi dáti. A opět dnes pojedu, neb mám sedm kop lesních peněz vzieti, a na sv. Jana tři kopy odúmrti. A také jest mi rozkázáno, abych škod pohledal, ješto se Koníka s jinými dotýče. Milý pane Jarohněve, když sem počet činil s Štmelínským, dal sem ty všecky škody v kanceláři v Krumlově, a také panně Katheřině, kterýž jste list poslali. Nesměl sem pro nebezpečenstvie do Horaždějovic jeti, než mluvil sem s ní v Strakonicích včera, a pověděl sem jí, že jest list obno- vený u mne. Již to zednáno bude, že já staré listy od nie vezmu a nový jí dám. A také upomíná z úroka, že jí při sv. Jiří nenie dán: račte o tom rozkázati, odkud jí má dáno býti, s Helfburka, čili já jí dám z těch sedmi kop, kteréž mám nynie před sebú. Dán v Strakonicích v pátek po Božiem Těle léta oc LXXV°. Barthoš z Jistebnice. Urozenému pánu Jarohněvovi z Úsušie, pánu na mě laskavému d. 2068. Jan Jedlice z Oběděnic Kunrátovi z Petrovic: o odúmrť. (M) V Oběděnicích 1475, 20. června. — Orig. arch. Třeb. II. 206. 1. Službu svú vzkazuji, urozený bratře milý! Jakož mi píšeš, že bych odúmrt vzal, kteráž k tobě příslušie: i věz, milý bratře, žeť on tobě tvé zdal a propuštěn jest s kruntu tvého rozkázáním tvým: i nevzal sem nic, než kúpil sem od Petra svini. Neb se jest mně Mašek byl poručil sám i [s] statkem svým před dobrými lidmi, a na smrtedlné posteli odkázal sestrám svým, což jest toho statku; a jedna jest sestra za tebú, a druhá jest za mnú. Jáť se na to netáhnu, — a ty, děkuje pánu Bohu, máš také dosti, — cožť jest odkázal; mněť by se zdálo, abychme toho při nich a jeho sestrách nechali, nebť jest již toho čas přešel, neb jest tomu na pět leth, jakž jest tobě Mašek osadil. Také sem zpraven, že by chtěl Petrovice pro- dati; milý pane bratře, jestliže máš ten úmysl, daj mi to věděti, a věřímť, že mi

Strana 251
Dopisy z roku 1475. 251 toho dopřeješ raději nežli jinému; a to mi daj věděti listem svým, a jáť poslu za- platím. Ex Oběděnic feria III. ante sancti Johannis anno LXXV°. Jan Jedlice z Oběděnic. Urozenému panoši Kunrátovi z Petrovic, purgrabí na Krumlově, bratru mému milému. 2069. Třeboňský písař Jarohněvovi z Úsuší: o koupi volů, vypůjčení peněz, propuštění vězňů. (M) V Třeboni 1475, 15. července. — Orig. arch. Třeb. I. B. 6 Wr, 5. Služba má napřed, pane Jarohněve milý. Prosím vás, povězte panu Kunrá- thovi, že Vaněk řezník u nás přihnal XIII voluov uherských, nejsúť tlusti, než dobře holemi a dobrého masa; máť je po třech zlatých a 1 zlatý dráž. I mluvil sem s ním, chtěl-li by VIII neb IX prodati a podobný zisk vzieti; řekl to učiniti. I zdá-liť se panu purkrabí koho poslati, ať to učiní, a snad by jich ještě několik mohl zjednati; ale penězi nebude moci dlúho prodleno býti. A vy mně dajte odpověd o pana Po- pela i o kteréž věci sem vám po Chybovi psal, aťbych já posla u pondělí vypravil. Velmě bych rád, bychme mohli na panu Popelovi dvě neb tři sta zlatých vylúditi do svatého Havla pro ty lidi, komuž se mají na svatého Jakuba dáti, a máť je; nebť jest Makotřasy prodal panu Jetřichovi Bezdružickému za puolpátha tisíce. Markvarth Kozský ten by nám mohl najlép k tomu pomoci o toho kupce. Prosím, dajte mi také odpověd, jakož by chtěl o tom zlatě poraditi i pomoci. Bechynka psal včera Bolochovcovi, že chce vězně propustiti, aby jim kázal přijíti; o Malovici ještě nic nevieme. Datum Trzebon, sabatho in diuisione apostolorum anno domini oc Řehoř. LXXV. Urozenému pánu Jarohněvovi z Úsušie, na mě laskavému, buď dán. 2070. Rehoř Klaric Krumlovskému purkrabí: o jistině Hofkircherově, o koni Pytlíkově a o slíbených ovcích. (M) V Třeboni 1475, 3. srpna. — Orig. arch. Třeb. I. B. 6 Wr, 5. Služba má napřed, pane purkrabě milý. Věděti vám dávám, že pan Jarohněv nynie otjel a rozkázal mi vám psáti, aby kázali napsati list věřicí na Kunce ku panu Hofkircharovi*) od pana Oka; a Kunc aby prosil za počekání další do svatého Jiří hlavního dluhu; pakli nebude moci uprositi do svatého Jiří, ale což bude moci býti déle, než do svatého Michala. A v tom listu věřicím abyšte dotkli, oč s ním Kunc mluviti bude, že jemu pan Ok věří jako přieteli, že to pro JMt učiní, a zvláště že jest jeho nikdy ještě za nic neprosil a že jemu věří, že jej u první prosbě ne- oslyší. A Kunc ať na ten rozum domlůvá pěkně, jakž najlép uměti bude. Také mi 32*

Strana 252
252 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. pan Jarohněv vám rozkázal psáti, že se mnú mluvil v Praze Pytlík hospodář, u kte- réhož sme u postě stáli, že Litvín Huovno vymluvil na něm kuoň, jeda z Slezí a předkládaje pilnú potřebu panskú, i listy jemu ukazoval, a on Pytlík komus jinému byl ten kuoň kúpil a nesnadně vyprosil; i měl a slíbil jemu Litvín zaň poslati VII zlatých uherských; toho že neučinil. I prosí Pytlík, aby Litvín dodržán byl, aby těch VII zlatých poslal a svuoj koník pojal, kteréhož jest u něho u Pytlíka nechal, a ten se tam tráví. Také panna JMt a pan Jarohněv i já prosíme, že nám slíbil Wolf řezník ovce a skopce poslati, jakož on dobře vie, i aby s ním mluvili, aby poslal nemeškaje; a tak pan Jarohněv praví, že jest řekl svého pacholka s tiem bravem poslati a druhého přinajieti. A já, milý pane purkrabě, prosím za krahujec; věřím, že mi jej dáte. Takéť vás prosím, pošlete-li vozy k nám, aby o tom pověděli Václavovi písaři, že mi on něco má na nich poslati. Datum Trzebon, feria V. post Řehoř Claryc. vincula sancti Petri anno domini oc LXXV. Urozenému panoši panu Kunráthovi z Petrovic, purkrabí na Krumlově, přieteli mi- lémn buď dán. *) Vavřinec Hofkircher na Kolmünzu. 2071. Rehoř Klaryc Krumlovskému purkrabí: o koupi vepřů. (M) V Třeboni 1475, 7. září. — Orig. arch. Třeb. I. B. 6 Wr, 5. Služba má napřed, pane purkrabě milý. Vězte, že již Křištan nenie v Hradci, již nešelte žádného sem. Měl jest pan Jarohněv o něm něký běh před sebú, o němž já vás bohdá zpravím. Prosím, řcete Václavovi, ať to na hotově má*) . . . . . . . . kterú v zástavě, o kteréž jest na Helffnburgk ps*) . . . . . . . . e, jest pan Popel v zástavě měl. A chcete-li o vepře poslati, máte čas; tak mě zpravují, kohož byšte poslali, že by musel po ruoznu ve vsech skupovati; chcete-li pak do Miličína po- slati, i tohoť jest čas, málo pozmeškáte-li, potomť nic nebude moci býti; a kdyby z Helfenburka na svatého Kříže na Piesek poslali, vězte, že byšte tu dobře kúpili. Datum Trzebon, feria V. ante natiuitatem sancte Marie virginis. Rehoř Claryc. Urozenémn panoši panu Kunráthovi z Petrovic, purkrabí na Krumlově, přieteli mi- lému, buď dán. *) Vyhnilá místa. 2072. Ctibor z Kozího Vokovi z Rožmberka: o penězích. (M) V Krhově 1475, 4. října. — Orig. arch. Třeb. Famil. Rosenberg 24 b. Službu svú VMti vzkazuji, urozený pane, pane mně přieznivý. A jakož mi VMt píše o to, abych VMti zednal zlatých: i milostivý pane, však vie Řehoř Claric úředník VMti, na čem sem s ním zuostal, a žě sem já hned tam pachole vypravil

Strana 253
Dopisy z roku 1475. 253 do Budína; a to mi se jest ještě nevrátilo zase, než čekám jeho každú chvíli. A čemuž porozumiem, to hned VMti nemeškaje věděti dám, neb bych v tom i v jiném VMti rád slúžil i libost okázal. Dán v Krhově v středu po svatém Michale leta bo- žieho oc LXXV°. Ctibor z Kozieho. Urozenému pánu, panu Vokovi z Rozmberka, pánu mně přieznivému bnď d. 2073. Purkrabí Zvíkovský Vokovi z Rosenberka: o štiky. (K) Na Zvíkově 1475, 13. října. — Orig. pap. arch. Orlického VII. T. fasc. 1. č. 1. Službu svú vzkazuji VMti, urozený pane, pane mně přéznivý! A račte VMt věděti, žě pán muoj JMt ráčil mi jest psáti, žě tak slyší a spraven jest, že VMt máte krásné štiky na tom rybníce na Dvořistích prodati oc: I rozkázal mi jest VMti psáti, že VMti prossí, abyšte mu jich ráčili VMt rozkázati prodati XXXti největších. I jestližě byšte ráčili prodati, abyšte VMt ráčili kázati psáti úředníkóm na rybník, aby mi jich XXXti prodáno bylo, po tomto poslu mém, a ti úředníci aby mi dali věděti, na který den po ty štiky přijeti mám s sudy. I co v tom úmysla VMti, to mi račte dáti věděti. Datum Zwiekow, feria VI. ante Calixti anno oc LXXV. Jan Mníšek z Blahúst, purkrabie na Zviekově. Urozenému pánu, panu Okkovi z Rozmberka oc, pánu mně přieznivému buď dán. 2074. Zdebor z Kozího bratřím z Rožmberka: aby mu vrátili pečeť a zaplatili dluh. (M) V Soběslavi 1475, 15. října. — Orig. arch. Třeb. Fam. v. Kozí. Urození páni, páni mně přiezniví! Službu svú vzkazuji VMti a prosím VMti, že mi ráčíte pečet mú zase vrátiti, kteráž jest v kanceláři u VMti. Také VMti prosím, že mi ráčíte XVIII fl. uher. dáti, kteréž jste mi povinovati, jakož jest o tom dobře věděl pan Jarohněv nebožtík. Pakli byšte mně VMt neráčil věřiti, ale zpravím VMt šíře a slušným svědomím provedu. Odpovědi prosím VMti. Dán v Soběslavi Zdebor z Kozieho. v neděli před sv. Havlem let M'CCCCLXXV°. Urozeným pánuom, panu Jindřichovi, panu Okkovi a panu Petrovi z Rozmberka, pánuom mně přieznivým, detur. 2075. Lovčí Třeboňský Krumlovskému purkrabí: o odehnání vepřů ze žíru a potřebě vybrání kur. (M) V Třeboni 1475, 17. listopadu. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 G8, 9. Službu svú vzkazuji, urozený pane purkrabě milý. Věděti dávám, že se mají svině z žaludu rozháněti, a dobře široce tu se budú kuři bráti i jiné věci. Prosím

Strana 254
254 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. tebe, milý pane purkrabě, dajte mi to znáti, [k] kterému dni a času chtěli byšte po kury poslati, abych já s lidmi také k témuž zuostal, aby přivezli; nebo ta věc se dlíti nemuož, nebo zprvu najspieš se vezme, nebo lidé mnozí sú s panství jiného; také a jakž by se pozastaralo, tiež by potom bylo, a sviň již nelze jest déle u pavstvě [sic] držeti. Odpovědi prosím. Datum Trzebon, feria VI. post Othmari. Víza lovčí z Třeboně. Urozenému panoši panu Kunrátovi z Petrovic, purkrabí na Krumlově, buď dán. 2076. Písař Třeboňský Vokovi z Rosenberka: o vybírání peněz úročních. (M) V Třeboni 1475, 2. prosince. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 G2, 9. Urozený pane, pane muoj milostivý. VMti věděti dávám, že úročních peněz vybraných mám padesáte kop, krom co sem panně Její Mti dal i také na jiné potřeby. A vedle přikázanie vašeho o věc rád chci pilnost přičiniti, což budu moci, abych na lidech vybral nemeškaje. Datum Trzebon, sabbato ante sancte Barbare anno do- Petr písař z Třeboně. mini oe LXXV°. Urozenému pánu panu Vokovi z Roznberka, pánu mému milostivému, dd. 2077. Rehoř Klaryc Krumlovskému purkrabí: že mnoho vozků na Třeboň jezdí. (M) V Třeboni 1476, 15. únova. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 Ma, 1. Služba má napřed, pane purkrabě milý. Věděti vám dávám, že se formané a lidé obchodní velmi valně sem na Třeboň obrátili, že páně Mt na mejtě i měšťané znamenitý užitek toho mají; neb na každý týden na sto, na puol druhého sta i druhdy na dvě stě vozuov do města přijedú, a suol hned s jedněch vozuov na druhé překládají. Pak včera o polodni projelo XVI koní s napatými samostřiely skrze ves Dvořec čvrth míle ot města, a jeli na tu silnici, kteráž od Svinuov k Třeboni jde, i vypřiehli páně lidem z Cetvin a z Roznberka, a jeden byl z Budějovic XVIII koní, a ty vedli jako k Budějovicóm neb Hlubocě; i budú-li tak vuoli mieti, stavie tu silnici, že pánu mejto sejde, a také u chudých lidí ve vsech po chvíli nezminú. A protož zdá-li se vám tu věc opatřiti, a že by někto zde na zámku pobyl, to buď při vašem rozumu a vuoli. A jako ste mi psali, na čem ta věc stojí o nezaplacenú službu na Helfnburce: však sem vám to psal, když sem se Zviekova od pána přijel, že pán na to svolil, aby byla zaplacena z té sumy od pana Strakonického, kterúž měl na hromnice dáti; ale viete, že sme spolu o to mluvili, aby někto s Vlksickým tam byl poslán, aby bylo sečteno, který by dluh byl spravedlivý páně. Datum Trzebon feria V. post s. Valentini anno domini oc LXXVI. Rehoř Claryc. Uroz. panoši panu Kunráthovi z Petrovic, purkrabí na Krumlově, přieteli milému buď.

Strana 255
Dopisy z let 1475 a 1476. 255 2078. Stanislav z Přerova Bohuslavovi z Švamberka: o přípravách k sjezdu strany v Soběslavi. (M) V Soběslavi (1476, duben?). — Orig. arch. Třeb. I. B. 6 C. 2. Urozený pane, pane muoj milostivý, VMti svú poddanú a poslušnú napřed vzkazuji. A jakož VMt na tom zuostali jste, že v tuto provodní neděli zde ráčíte býti oc, hospodu VMti a VMti straně, kteréž VMt s VMtí ráčíte jmieti, hospody položil jsem slušné, jedné že koni na těch hospodách nebudú moci státi, než v jiných domiech bude zjednáno, což budu moci najlépe a najslušněji. Pan Zdeněk v té hospodě bude státi, jakož VMt stála; pan Hradecký slyším, že by také k tomu měl býti, a ten by stál hned nad niem. A tak slyším, že by tu i viece jiných dobrých lidiech a přátel paně Zdeňkových mělo býti. Miličínským psal sem, aby nětco kuřat anebo nětclo [sic] slepic k tomu příjezdu VMti pomoci zjednali; tušiem, že nětco bude, nebo mezi nimi mnoho kacířuov jest. A bylo by hodné, ač sě VMti zdá, aby bylo převěděno, kto jsú sě spoviedali oc. Ráčí-li mi VMt co rozkázati, prosím, rač mi VMt psáti po těchto, ktož do Kajového putují. Ex Sobieslaw. Stanislav z Přerova. Urozenému pánu panu Bohuslavovi z Švamberka, najvyššiemu hoffmistru královstvie Českého, hajtmanu kraje Plzenského, poručníku a obránci pánuov z Rozmbergka oc, pánu mému milostivému d. 2079. Zdebor z Kozího Vokovi z Rožmberka: aby mu zaplacen byl dluh. (M) V Soběslavi 1476, 28. května. — Orig. arch. Třeb. Fam. v. Kozí. Urozený pane, pane mně přieznivý! Službu svú VMti vzkazuji. Jakož sem VMti prve psal, a prose VMti, abyšte mi ráčili dáti XVIII fl. za pana otce VMti, nebožtíka dobré paměti JMt, a VMt i pan Jindřich, bratr VMti, psali ste mi prve, a žádajíc, abych čekal, to sem rád učinil. A najposlé mi VMt psali, jest-li dluh spravedlivý, že se chcete přičiniti ku panu z Švamberka JMti, aby mi dáno bylo. I mluvil sem já se panem z Švamberka JMtí o to v Soběslavi, a jestliže by byl ráčil hned to tu provésti. A JMt mi dal tu odpověď, když JMti bude od vás pově- děno, že chce rozkázati, aby mi dáno bylo. I milý pane, prosím VMti, račte se při- činiti, ať mi dáno; neb mi toho, to Buoh vie, veliká potřeba, neb mám o těch svát- ciech za rukojemstvie dáti. A nedám-li, přídu ke škodě, jakož mám tu naděj, že by mi VMt toho nepřáli. Odpovědi prosím VMti. Dán v Soběslavi v úterý před sv. Duchem, let M'CCCC'LXXVI°. Zdebor z Kozieho. Urozenému pánu, panu Okovi z Rozmberka, pánu mně přieznivému, buď dán.

Strana 256
256 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 2080. Zdebor z Kozího Vokovi z Rožmberka: aby mu zaplacen byl dluh. (M) V Soběslavi 1476, 3. června. — Orig. arch. Třeb. Fam. v. Kozí. Urozený pane, pane mně přieznivý, VMti službu svú vzkazuji. VMt mi píše, že sem VMti nepsal, jaký jest to dluh a zač těch XVIII fl. Však sem VMti bratru, panu Jindřichovi, tak za to mám, i VMti prve psával, jaký jest to dluh, že mi byl nebožtík pán, pan otec VMti dobré paměti JMt, pozuostal za mé škody a službu XVIII fl., a za čtyry libry šafránu po čtyřech fl., kerýchž mi kázal v Třeboni nechati. A řekl mi JMt zaplatiti před nebožtíkem panem Jarohněvem, i jináč se to muož provésti. A šest zlatých dal sem Blanickému, ješto jemu byly lichvy zuostaly. A toho sú také dobří lidé svědomi, neb jest chtěl pána pro mé v škody hnáti. I bylo toho dluhu XXXVI fl. Potom nebožtík pan Jarohněv dal mi, když sem s ím o to mluvil, polovici, XVIII fl., a polovici, mne prosil, abych čekal. I VMt mi psali, žádajíc za počekánie; a já čekal až do té chvíle, neb bohdá nikdy shledán nejsem, bych, neřku VMt, ale žádného jiného měl křivě napomínati. Pakli kážete, chci ta svědomie zednati, viec proto, abyšte mne snad v domnění nějakém neměli, než pro ty penieze a tu škodu, neb rozumiem, že již škody neujdu, neb sem jě měl nynie pryč dáti. Za odpověď prosím. Dán v Soběslavi, v pondělí po sv. Duše, leta M'IIII LXXVI. Zdebor z Kozieho. Urozenému pánu, panu Okovi z Rozmberka, pánu mně přieznivému, detur. 2081. Rehoř Klaryc Krumlovskému purkrabí: o výjezdu za hranice v lesích a lovišt rybních, o uvá- zání se v Choustník. (M) V Třeboni 1476, 8. srpna. Orig. arch. Třeb. I. A. 1G. 8c. Služba má napřed, pane purkrabě milý. Jakož pan Strážský píše, žádaje, aby jemu byl sjezd dopuštěn zde v Třeboni: i jsú někteří zmatkové a každý rok kry- kové. O některé hranice v lesiech a lovišt rybních byl mi nebožtík pan Jarohněv rozkázal, že sem měl s Oldřichem ze Dvorce vyjeti; i zdá-li se vám, že by s ním o to bylo nynie pomluveno a že bychme sobě rok o to položili a na to vyjeli. Máť Jara list starý Hodějovského na II“ kop a IIII zlatých, i druhý list poselací; prosím vás, ať mi je po vás pošle, nebť Hodějovský vždy peněz ještě vzieti nechce, leč jemu ten list ukáži, a tak ti penězi vždy na zmatku ležie. Jakož se máte v středu uvá- zati v Chúsník, mněť by se zdálo, aby v pondělí k tomu vyjeli; ledvy některým věcem srozumiete, jacíť nedostatci jsú a odkud je opatřiti. Datum Trzebon, feria V. Rehoř Claryc. ante sancti Laurenti anno domini oc LXXVI. Urozenému panoši panu Kunrátovi z Petrovic, purkrabí na Krumlově.

Strana 257
Dopisy z roku 1476. 257 2082. Petr z Šternberka Kunrátovi z Petrovic: o chorobě Jindřicha z Rožmberka. (M) V Třebíči (1476, 11. srpna). — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 26. Služba má, Cunráthe milý. Jakož mi píšeš o výpravě páně Jindřichově na Švihov oc, žeby pan Švamberk, otec mój, nic o tom neporučil: i věz, milý purgrabě, že sem s panem otcem na tom zuostal, když by tě koli obeslal, aby jej ihned tam poslal; i jestliže obeslán budeš, nemeškaj pana Jindřicha tam poslati a vedle něho někoho, ješto by se jeho bál, a to lékařstvie aby přijímal, byť mu metlú mělo při- nuceno býti. Pakliby toho učiniti nechtěl, daj mi věděti bez meškánie, nebť já tam pojedu; neb což tomu rozumím na lékaři, že jej bohdá z božie pomocí uzdraví. Ex Petr z Šternbergka oc. Trziebicz dominico post festum sancti Laurenti. Urozenému panoši Cunráthovi z Petrovic, purgrabí na Crumlově mně milému. 2083. Třeboňský písař Bohuslavovi z Švamberka: o propuštění ze služby. (M) V Třeboni (1476, 13. října). — Orig. arch Třeb. I. B. 7 B 13. Urozený pane, pane muoj milostivý. Vedle rozkázanie VMti, jakož VMt mi kázala, když sem s VMtí mluvil o muoj úřad, abych do svatého Havla najprv příštieho v úřadě popracoval, a že ráčíte někým potom VMt to opatřiti: i prosím já VMti jako svého milostivého pána, že ráčíte někým opatřiti, neb to pán Buoh vie, že já nemohu dostatečen býti k tomu. Datum Trzebon dominico ante sancti Galli. Petr písař z Třeboně. Urozenému pánu panu Bohuslavovi z Švamberka, najvyššiemu hoffmistru královstvie Českého a hajtmanu kraje Plzenského oc, pánu mému milostivému dd. 2084. Zdebor z Kozího Vokovi z Rožmberka: aby mu zaplacen byl dluh. (M) V Soběslavi 1476, 15. října. — Orig. arch. Třeb. Fam. Kozí. Urozený pane, pane mně přieznivý! VMti službu svú vzkazuji. A jakož sem VMti prve psával i ústně mluvil s vámi, a prose VMti o těch XVIII zlatých, kterýchž ste mi povinovati po svém panu otci nebožtíkovi dobré paměti JMti. A naj- posléz sem mluvil s VMtí v Krumlově o svadbě; tu mi VMt řekli, že chcete mlu- viti a přičiniti se ku panu Švamberkovi JMti, aby mi dáno bylo: i prosím VMti, aby mi dáno bylo, že rozkážete pro mú pilnú potřebu, a že mi VMt o to viece sláti nedáte. Odpovědi prosím VMti. Dán v Soběslavi, v úterý před sv. Havlem, leta M'CCCC'LXXVIP. Zdebor z Kozieho. Urozenému pánu, panu Okovi z Rozmberka, pánu mně přieznivému, buď. Archiv Český XIV. 33

Strana 258
258 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 2085. Zdebor z Kozího Vokovi z Rožmberka: aby mu zaplacen byl dluh. (M) V Soběslavi (1476, po 15. říjnu). — Orig. arch. Třeb. Fam. v. Kozí. Urozený pane, pane mně přieznivý! Službu svú vzkazuji VMti. Jakož sem byl psal VMti o dluh svuoj, kerýž mi VMt povinovat, XVIII fl.: i psali mi VMt, že mi ráčíte dáti. Protož prosím VMti, že mi jě rozkážete dáti, neb mi toho pilná potřeba, že mi ráčíte dáti znáti, kdy a u koho bych jě vzieti měl. Odpovědi prosím VMti. Dán v Soběslavi v pátek oc. Zdebor z Kozieho. Urozenému pánu, panu Okovi z Rozmberga, pánu mně přieznivému, b. d. 2086. Stanislav z Přerova Bohuslavovi z Švamberka: o ospích ovesných, o penězích na dluhy a pro Choustník. (M) V Soběslavi (1476, 15. pros). — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 Gf 9. Urozený pane, pane muoj milostivý, VMti svú poddanú a poslušnú službu napřed vzkazuji. Pane milostivý, dnes opětky Lhotský Václav před dobrými lidmi mluvil ke mně o těch ospiech ovesných, abych lidi nenapomínal, že jest on tu věc z rozkázanie nebožtíka pana Zdeňka přizastavil tak, jakož jsem VMti prve to šířeji dal znáti. A o tom VMti šířeji tento dobrý člověk, VMti služebník, má mluviti. Také v Vlašimi byl jsem; ledvi prosbami obdržuji, že pro úroky nevlehnú, a vždy Lhotský viece s Dobrohostckým. Za ten plod nedali jsú na jich dluh nežli těch LIIII kopy a několikonáste grošuov. Pane muoj milostivý, potřeba káže, prosím VMti, pe- nězi račte opatřiti i pro Chúsník. Ex Sobieslaw dominico post Lucie sancte. Stanislav. Urozenému pánu panu Bohuslavovi z Švamberka, najvyššiemu hoffmistru královstvie Českého, a hajtmanu kraje Plzeňského oc, pánu mému milostivému. 2087. Lidé z Netolic Bohuslavovi ze Švamberka: vysílají dva deputované s prosbou. (M) V Netolicích, 1476. — Orig. arch. Třeb. Familie Rosenberg 21. Službu svú vzkazujem, urozený pane milý. Teď posíláme k VMti dva tova- ryše naše, a což oni nyní v tomto poselství od nás mluviti budú, aby VMt jim rá- čila věřiti, ako nám samým. Protož věříme VMti, že to pro nás učiníte, a což oni mluviti z VMtí budú, žě to učiníte pro naši službu ako pán. A těm, kteří z V. mluviti budú, jest jednomu jméno Mikeš a druhému Vodička. Datum v Netolicích oc anno domini oc LXXVI°. Korbel, Sus, Tobiáš i všečti tovaryše naši. Urozenému pánu panu Švamberkovi na Krumlově, pánu nám příznivému, list buď d.

Strana 259
Dopisy z roku 1477. 259 2088. Rychtář Třeboňský purkrabí Krumlovskému: o uložení daně na panství. (M) V Třeboni (1477, 9. ledna). — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 Ga, 9. Službu svú vzkazuji, urozený pane purkrabě milý. A jakož vás tajno nenie, kterak pan Švamberk pán náš JMt kázal daň dáti všady na panství i také u nás v Třeboni na město, i položili sú na mě měšťané také daně II kopě bez VII grošuov; a prve sú také dávali a nikda sú na mě nekladli. Prosím vás, milostivý pane pur- krabě, račte o to se páně Mtí mluviti, aby JMt pro budúcie toho neráčil na mě dopú- štěti, nebo, co sem v úřadu, nikda sem žádné daně k městu nedával i na jiné věci. Věřím vám, že to pro mú službu učiníte, aťby taková věc uvedena na mě nebyla, čeho sem prve nedával; nebo což by se daně páně Mti dotýkalo vedle jiných, tomu bych v slušném vedle jiných obyknúti chtěl. Ale že viece pokládají na mě, nežli páně daň ukazuje, ješto oni dále chtie na své věci k svým potřebám obrátiti: i prosím vás, jestliže ráčí páně Mt se mnú o to milostivě naložiti a na mě té věci nedopúštěti pro budúcie, aťby JMt ráčil měšťanóm psáti. Pakli se vám zdá v tom co jiného, že by toto neobyčejné vám bylo, ale chci já učiniti po vašem rozkázání, jakž VMt mi koli rozkážete. Datum Trzebon, feria V. post epifaniam domini. Prokop rychtář z Třeboně. Urozenému panoši panu Kunrátovi, purkrabí na Krumlově, na mě laskavému dd. 2089. Rehoř Klaryc Bohuslavovi z Švamberka: o Rosenberských věřitelích, o mostu u Stráže. (M) V Třeboni 1477, 5. dubna. — Orig. arch. Třeb. 1. A. 4 K8 1. Urozený pane, pane muoj milostivý. Posielám VMti dva listy od pana Hrá- deckého, také přiepis od pana Oldřicha z Bechyně, kteraký chce list na těch tisíce kop mieti o rejnské zlaté. Nerozumiem, bych mohl změniti, nenie-li jich mnoho; však se . . . muože vuryky [?] do Hradce a do Budějovic udati, a také by je měli tu v Krumlově . . . vyměniti, neb do Lince; a tady dávají pět za čtyři uherské. Ma- rejský psal mi před třmi neděli, ale teprv mě včera list došel, že nemůž té věci dáti věděti, bude-li moci čekati, než tejden před svatým Jiří. Jakož mi VMt píše, aby ti zlatí byli posláni, když se Chúsník bude postupovati; mněť by se také k tomu času dobře zdálo, ale já neviem, kdy má postúpen býti, a kto jej bude postupovati, abych věděl skrze koho tu věc jednati. O tom mostu, o kterýž VMti pan Strážský píše, zkažen jest z vašeho rozkázání, ale Strážští nemohú se doptati, kto to učinil; a jest břeh jeden váš. A tak jest před chvílí byla zpráva starých lidí, že ten most udělán, aby lidé mohli do lesuov Strážských; a již sobě přes ten most silnici udělali, ješto tudy prve silnice nebyla. Tať jest přěkaza tomu, že nenie čas toho, aby se 33*

Strana 260
260 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. o to súdilo, ale nalezli by tomu odpor, neb jest břeh jeden i voda vaše všecka. Rehoř Claryc. Datum Trzebon, sabatho ante festum pasce anno domini oc LXXVII. Urozenému pánu panu Bohuslavovi z Švanberka, najjasnějšího Uherského a Českého oc krále najvyššímu hajtmanu všech zemí královstvie Českého na JKMti miestě, a najvyššímu hoffmistru královstvie Českého, pánu mému milostivému. 2090. Přech z Češtic Vokovi z Rožmberka: že chce k němu vypraviti svého poddaného Filipa. (M) V Češticích 1477, 26. srpna. — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 15. Službu svú vzkazuji VMti, urozený pane, pane milý! A jakož mi píšete VMt o Filippa, abych jej vypravil k VMti na nedlúhý čas oc: pane milý, račte VMt věděti, že ho nynie doma nemám; než kdyžť se vrátí, chciť o to s ním s pilností mluviti a k vám jej vypraviti, což najspieš moci budu. Ex Czessticz feria III. post Přech mlazší z Češtic. festum sancti Bartholomei, annorum oc LXXVII°. Urozenému pánu, panu Vokovi z Rozmbergka, pánu na mě laskavému, b. d. 2091. Stanislav z Přerova Rehořovi Klarycovi: posílá seznam svých výdajů o sv. Havle. (M) V Soběslavi 1477, 12. října. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 R. 1. Službu svú vzkazuji, urozený pane Rehoři, milý příteli. Psal jsem vám, i list poslal s cedulí, co sě komu z mého úřadu vydati při tomto s. Havle má, i také co před sebú peněz mohu jmieti, a poslal sem to byl po náhodniem poslu, kterýž byl poslán do Pasova od kupcuov. I přišel včera a tak mi tepruvo pověděl, že byl jat na cestě, a že by jemu ten muoj list i s té [sic] cedulí vzali. I teď vám ceduli po- sielám jinú, co sě komu dáti má, a což sě dotýká peněz, co bych před sebú měl. Muožete tomu porozuměti a poznati po posledniem mém registru, z kteréhož sem počet najposléz učinil, a přes to položte XX kop mi viece; dám z toho, co páně Mti na počtu zuostal sem a zuostanu. U řezníků také za krávy mám vzieti XXVIII kop; od Lomských nemohu svatojiřského ještě přes polovici jmieti, leč co tuto vy- táhnu; a zlatých netuším, bychť mohl po kopě bez II grošuov odbývati. Ex Sobie- slaw, dominico ante festum s. Galli 1477. Stanislav z Přerova. Urozenému panoši Rehořovi Claryc, mému dobrému příteli; pakli jeho nebylo by, ale panu Kunráthovi purkrabí dán. 2092. Vok z Rožmberka Bohuslavovi ze Švamberka: aby mu postoupil, jsa ve vězení, správy otcovských statků. (M) B. m. (1478, po 30. lednu). — Konc. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 5. Milý pane otče! Jakož sem vás sobě s bratřími svými za pana otce zvolil

Strana 261
Dopisy z let 1477 a 1478. 261 a vám panstvie svého svěřil, a vy jste mé dobré jednali a o mne pracovali, ješto já vám toho děkuji a buohdá i s bratřími svými zasluhovati miením: ale poněvadž jest pán Buoh na vás vězenie dopustiti ráčil, ješto já toho vám, Buoh to vie, nepřeji, již vy sami svého dobrého opatřiti nemuožte, a nad to pak mého a bratří mých; ješto jest toho strach, a sami tomu dobře rozumiete, že by skrze takové vězenie na mě a na bratřie mé i také na panstvie naše nenabytá škoda přijíti mohla. Protož, milý pane otče, jakož ste to k mé prozbě a z své dobré vuole učinili, že ste se v mé panstvie uvázali, prosím VMti, abyšte též k mé prosbě a z vašie dobré vuole mně zase postúpili, aby skrze vězenie vaše na mě a na bratřie mé škoda nepřišla, ješto nepochybuji, že byšte nám toho nepřáli. A já se v tom s pomocí Boží a s vaší raddú buohdá tak miením mieti, abych panstvie spravoval k svému a bratří svých dobrému a počestnému, ješto toho buohdá VMt i jiní dobří lidé pochváliti mají. Viz koncepty podobného smyslu v Arch. Českém IX. str. 219 č. 900. 2093. Matěj z Dubče Buškovi z Crlína: aby Podborských k platu nenutil. (M) B. m. a r. (1478? 12. března). — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 G2, 9. Službuť svú vzkazuji, slovutný přieteli milý. Rychtář muoj zkázal mi, že by ty vždy chtěl na Podborských*) těm desieti grošóm, kteréž platí s lesu neb s uobce: věziž, milý přieteli, žeť mi jest těch deset grošóv vedle jiného platu té vsi prodáno i sstúpeno, a lidé sú mi s tím slíbili i platie tak. A jakož si již prve zpravován, že těch deset grošóv jest mi vepsáno v páně Mti rejstra, kteráž sú mi od JMti vydána na všecky vsi, která co platiti má a který člověk: i posielámť teď z té vsi popsán poplatek peněžitý vedle rejstr páně Mti mně vydaných slovo od slova i summu té vsi položenú v páně Mti rejstrách. Tu porozumieš, zbývá-liť po summě těch deset grošóv čili nic; neb převrha poplatek s summú, sledáš, že těch deset grošóv v summě zuostane. A protož, milý přieteli, ufámť já tobě, že mých chudých lidí u pokoji necháš, ale raději tohoto lístku páně Mti dodáš, nebť JMt jináč bohdá neshledá. Dán ve čtvrtek před květnú nedělí. Mathěj z Dubče. Slovutnému panoši Buškovi z Crlína, přieteli mému dobrému, buď dán. *) Koupil je s Sepekovem roku 1459. 2094. Rehoř Klaryc Krumlovskému purkrabí: o dluzích Rosenberských a o mordu. (M) V Třeboni 1478, 7. dubna. — Orig. arch. Třeb. I. B. 5BC. 2. Služba má napřed, pane purkrabie milý. Prosím vás, kažte list hlavní napsati Aleksiemu Gamülnarovi měštěnínu v Jindřichově Hradci a Dorothě manželce jeho a jich dědicuom na II zlatých uherských, úroka platiti ročně XX zlatých uherských

Strana 262
262 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. aneb za tolikéž peněz, a počieti úrok plati[ti] na svatého Havla najprv příštieho aneb dvě neděl potom, puol létha napřed dáti věděti, a pošlete mi jej po tomto poslu. Milý pane purkrabie, zabila dva Slúpova člověky páně člověka, i mají je o to zde v Třeboni smlúvati; a na to uručil on své, a my páně lidi na smlúvu, ale v Třeboni má se to konati. I což se viny dotýče, komu ta vina má jíti, neb což se mordu dotýče, to se dotýče popravy, a Slúp popravcí nenie: i dajte mi v tom naučenie, co mně příslušie v tom učiniti, mám-li kázati pánu vinu uručiti; ale daliť sú již XX kop, ještoť sú byli prve uručeni na postavenie i nesměli se pro tento skutek posta- viti, a jsú chudi. A jakož sem dal LX zlatých pěším Kuštošově Netě: pošlete mi je zase, neb peněz potřebie bude k svatému Jiří. A prosím, kažte převrci, kde se ti penězi mají vzieti, což se úrokuov k sv. Jiří má dáti. A nedali ste mi odpovědi, zastanu-li trspaslka s úhoři panu Vokovi poslati. Datum Trzebon, feria III. post s. Ambrosii anno domini oc LXXVIII. Řehoř Claryc. Urozenému panoši panu Cunráthovi z Petrovic purkrabí na Krumlově, přieteli milému buď dán. 2095. Adam z Drahonic purkrabí Krumlovskému: o dluhu pánů z Rožmberka. (M) V Drahonicích 1478, 21. května. — Orig. arch. Třeb. Familie Rosenberg 24b. Službu svú vzkazuji, urozený přieteli milý! Jakožť sem prve psal i list Kuchtuov poslal, kterak napomíná z úroka oc: i milý přieteli, ještě praví, že mu úrok dán nenie, a skrze to teď obsielá k ležení; i vlehnúti jest chtěl, než že sem já jeho odprosil, aby toho povydržel, až bych já tě s tiem obeslal. I to věda, milý přieteli, opatř tu věc, aťby páni JMt k škodě nepřišli, neb to Buoh vie, že bych já pánóm JMti žádné škody nerad přál. Ex Drahonicz, feria V. in die corporis Christi anno oc LXXVIII°. Adam z Drahonic. Urozenému panoši Cunrátovi z Petrovic, purkrabí na Krumlově, přieteli mému mi- lému d. 2096. Zdeslav z Šternberka Vokovi z Rosenberka: o prodání něco lesů z Syrovce. (M) V Bechyni 1478, 23. září. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 Wa, 3. Službu svú vzkazuji, urozený pane a přieteli milý. Mluvil úředník muoj s lovčím vaším s Habarthem, aby mi prodal něco lesu z Syrovce; pravil, že toho bez vuole tvé učiniti nesměl. Prosím, milý pane a přieteli, aby mi jeho kázal ku potřebě mé prodati a jemu hned list o to psáti, neb mi jeho k některé potřebě hned potřeba jest, ješto bych jej tuto sobotu porubiti dáti chtěl a jej rád zaplatiti chci. Ex Bechin, feria IIII. post Mauricii anno oc LXXVIII°. Zdeslav z Šternberga oc. Urozenému pánu panu Vokovi z Rozmbergka, přieteli mému milému.

Strana 263
Dopisy z roku 1478. 263 2097. Matěj z Holkova Vokovi z Rosenberka: že mu člověka propustí. (M) V Holkově 1478, 16. října. — Orig. arch. Třeb. 1. B. 5AU. 62. Urozený pane, pane milý, službu svú vzkazuji VMti. A jakož VMt píše o toho člověka, žě sem odpovědi VMti nedal: i rač VMt věděti, že jej VMti propustím; a ješto to dobře viem, že nenie ten člověk VMti, nebo se jest k VMti neznal, a VMt vždy voň píše: milý pane, musím to na svého pána vznésti, ješto stojíte VMt o ty lidi, ješto sě k vám neznají; než již jsú chlapi vně, již sě mohú dobře k vám znáti. Datum ex Holkow, feria VI. ipso die s. Galli anno oc LXXVIII. Matěj z Holkova. Urozenému pánu panu Vokovi z Roznberka, pánu na mě laskavému. 2098. Rehoř Klaryc Vokovi z Rožmberka: o odměnách panu Popelovi. (M) V Třeboni 1478, 14. prosince. — Přepis arch. Třeb. A. No. 22, I. svazek f. 2. Urozený pane, pane můj milostivý, služba má VMti napřed. Páně Popelovu psaní porozuměl sem. Máte přátely všecky v jedno brdo tkané, že vám chtie zub za oko dáti. Takéť on té otměny nebude moci dojíti bez vaší vůle, nebť Břekovec ot něho nepřijme, leč vůli ot VMti jakožto od dědice zjedná; a vy také nesvolujte, kdyžť jest on pro vás svoliti nechtěl. A jakož pan Popel píše, že by vůbec této otměny museli dáti za tu otměnu, kteréž chce, což za VI stojí, LX neb LXX dáti oc. Datum Trzebon, feria secunda post sancte Lucie anno 1478. Rehoř Claryc. Urozenému pánu panu Vokovi z Rožmberka, pánu mému milostivému buď dán. 2099. Rožmberský purkrabí Kunrátovi z Petrovic: o koně. (M) V Rožmberce (1478?). — Orig. arch. Třeb. Familie Vlksic. Službu svú vzkazuji, urozený přieteli milý. A prosím tebe, učiň to pro mě a odbuď mi svého koně plavého nebo plesnivého. Neb sem řek Petrovi svého odbýti vraného. A pak tě ústně zpraví toho ukazatel listu tohoto. Dán na Rozberce. Jan z Vlkcych, purkrabie na Rozberce. Uroz. panoši Kundrátovi z Petrovic, purkrabí na Krumlově, přieteli mému milému. 2100. Rožmberský purkrabí Kunrátovi z Petrovic: o pytlačení. (M) B. m. (1478?). — Orig. arch. Třeb. II. 249. 16 b. Službu svú vzkazuji, urozený přieteli a švakře milý. Veděti dávám, že nynie

Strana 264
264 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. na vovsy na shon chodie, a že Štěch nalez šlak i miesta, kde kerý zajiec zabit, a že šlak od Pabce. I milý švakře, věřímť, že se k tomu přičiníš a o to mluviti Jan z Vlksic, purkrabie na Rozberce. budeš vedle potřeby. Urozenému panoši Cundrátovi z Petrovic, purkrabí na Krumlově, přieteli a švagru mému milému. (Cedule.) Pane švakře, přieteli milý. Věděti dávám, že mi skradli krahujce, a tak mě spravujie, že mi to učinil Troraych pěší váš. Věřímť, jako svému milému přieteli, že se na to poptáš; a bylo-li by to tak, věřímť, že jej trestati budeš. Neb jestliže by vy chtěli krahujce mieti, což bych já jich měl, všecky bych vám poslal; nenie jich potře[bí] krásti. (Druhá cedule.) Také, přieteli milý, věděti dávám, že někteří lidé, přisedějící blízko k zámku nepanští, majie tenata a na shony chodie; a oumysl mój jest, abych jim tenata v domu pobral. Což se tobě zdá, to mi daj věděti. Neb nenie slušné jim přepustiti tenata mieti. 2101. Hanuš Greif Vokovi z Rožmberka: o zvěřinu. (M) V Budějovicích 1479, 23. ledna. — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 17. Urozený pane, pane mně milostivě přieznivý! Služba má napřed VMti. A jakož sem VMt prosil skrze Zigu odsud k svému veselé za zvieře, i zpravil mě týž Zyga, že VMt řekli ste Řehořovi rozkázati, aby mne v tom opatřil. I račtež věděti, že bohdá od středy příští v témdni [3. února] své veselí jmieti chci, i protož ještě VMt prosím jakožto pána milostivě přieznivého, abyšte, ač nerozkázali-li ste, ale ráčili ještě Řehořovi neb jinému úředníku VMti rozkázati k tomu dni mne opatřiti, abych zmeškán nebyl, jakož plné doufánie k VMti jmám, že mne v takové pilné potřebě mé neráčíte opustiti pro mú službu, kterúž sem často skutečně činil panu otci VMti dobré paměti, jenž o tom úředníci VMti dobře vědie. A toho i ještě i VMti po- tomně miením zasluhovati. Za odpověd milostivú VMt prosím po tomto poslu. Datum Budweis sabbato post s. Vincentii, anno oc LXXIX°. Hanuš Greiff, měštěnín v Budějovicích. Urozenému pánu, panu Vokovi z Rozmberka, pánu mně milostivě přieznivému, d. 2102. Markvart z Kozího Rehořovi Klarycovi: o sjezdu k jednání o vsi. (M) V Soběslavi 1479, 9. února (2). — Orig. arch Třeb. I. A. 1Aa, 14 g. Služba má napřed, pane Rehoři, přieteli milý. Jakožť sem byl psal z Be- chyně, když jsi byl v Soběslavi, aby přijel ku pánu mému JMti na Bechyni, a tu

Strana 265
Dopisy z let 1478 a 1479. 265 jest chtěl pán muoj s tebú o ty vsi rozmluviti a té věci od tebe porozuměti. I to se jest nesešlo oc. A v tom sem já musel jeti do Prahy ode pána svého [k] králi JMti o některé potřeby. I tak jest muoj pán poručil tobě dáti věděti, aby páni z Rozm- berka ráčili někoho od sebe vyslati, a já Vítha ode pána svého, o to s vámi bychme rozmluvili, a v tom byšte úmysl pána našeho zvěděli a my pánuov z Rozmberka také. I když by se vám zdálo a kde dadúc nám napřed věděti, abychme se o to shledali. A zpravil mě Stanislav, že by měl úmysl, býti tuto středu v Soběslavi; jemu sem poručil tě některých věcí zpraviti, jakožt sem o to z Bechyně listy po- slal, když sem rozuměl, že se s tebú neshledám. I o tu pójčku, což se pana Bře- kovce dotýče, že jest na konec zjednána, budete-li chtieti. Datum Sobieslaw, feria Markvart z Kozieho. III. ante Apolonie*) virginis annorum LXXVIIII. Urozenému panoši Rehořovi Klaryc oc, přieteli mému dobrému. *) Apollonie 9. února bylo v úterý. 2103. Třeboňský lovčí Vokovi z Rosenberka: o urovnání hranic mezi panstvím Strážským a Tře- boňským. (M) V Třeboni 1479, 31. března. — Orig. arch. Třeb. I. A. 1G 8c. Urozený pane, pane muoj milostivý. VMti věděti dávám, že jest veliký zmatek o hranici na lesiech mezi panem Stráským a mezi VMtí, a že jest to žádáno na panu Strážském, aby ty hranice opraveny byly od dávných let, i nemohlo se to sjíti. I ted sem jezdil ku purkrabí Strážskému. Ten jest již k tomu svuoli dal, ten úterý po velce noci aby se ty hranice opatřily a na ně vyjeto bylo. Milostivý pane, jest-li v tom vuole VMti, také prosím VMti, abyšte ráčili k tomu někoho poslati a VMt nebyla zaneprázdněni jinými věcmi, aby ti dobří lidé zde mohli býti k tomu času, (nebo jest k tomu rozumných lidí potřebie), a mně dáti VMt věděti, aby se k tomu času také staří lidé a svědomí mohli shledati. A pak-li by se co VMti jiného zdálo rozkázati, račte mi dáti věděti, abych já purkrabí Strážskému také to dal věděti. Datum Trzebon, feria IIII. ante sancti Ambrosii anno oc LXXIX°. Jan Víza, lovčí z Třeboně. Urozenému pánu panu Vokovi z Rozmberka, pánu mému milostivému d. d. 2104. Písař Třeboňský Vokovi z Rosenberka: posílá vypsanou ceduli úřadu svého. (M) V Třeboni 1479, 15. dubna. — Orig. arch. Třeb. I. B. 7B. 13. Urozený pane, pane muoj milostivý. Teď VMti posielám ceduli vypsanú úřadu mého i také jiných úředníkuov. A jakož mi VMt psala, abych registr VMti poslal, každého zejména člověka sepsal: račte VMt věděti, že ta věc kvapně nemuož tak Archiv Český XIV. 34

Strana 266
266 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. brzy sepsána býti, aby zmatku nebylo. Jestliže ráčíte mieti, i to já rád chci učiniti, spíše VMti poslati, co se úřadu mého dotýče, jakož žádáte VMt mieti. Datum Trzebon, feria V. post festum pasche anno oc LXXIX°. Petr, písař z Třeboně. Urozenému pánu panu Vokovi z Roznberka, pánu mému milostivému dd. 2105. Rehoř Klaryc Vokovi z Rosenberka: o propuštění Pešíkova pacholka. (M) V Třeboni 1479, 15. dubna. — Orig. arch. Třeb. I. B. 5BP, 6. Urozený pane, pane muoj milostivý, služba má VMti napřed. Jakož mi VMt psala o Pešíkova pacholka, aby puštěn byl, to se tak stane. Ale nerad sem, že takoví krádežové lidem tak lechce scházejí; však ktož kradú, kto jim radu dává, kto přijímá, je přechovává i kto kupuje kradené vědomě pro svuoj zisk, všickni jednostajnú pomstu trpěti mají. Vašiť sú se lidé chudí nemohli odprositi, abych jich zlodějsky neholdovali a aby je ústavně nelúpili; již jest nastala milost zlým a ne- milost dobrým. Datum Trzebon, feria V. post festum pasce anno domini oc LXXIX. Řehoř. Urozenému pánu panu Vokovi z Rosenberka, pánu mému milostivému dd. 2106. Rehoř Klaryc Petrovi z Rosenberka: že Zdebor z Kozího dlužního listu na papíře přijmouti nechce. (M) V Třeboni 1479, 5. listopadu. — Orig. arch. Třeb. I. B. 6 Wr 5. Urozený pane, pane muoj milostivý. Služba má VMti napřed. Oč VMt Vyše- mírovi a mně psal ste, to sme vše tak lidem rozkázali. A posielám VMti přípis listu, kterýž mi psal Zdebor Kozský a velmi horlivě, že od něho neráčíte list na parga- meně přijieti, jakož v tomto přiepisu srozumiete. I račtež o tom rozkázati; byť má věc byla, já bych ten list na papíře přijal, než poněvadž jest pán tak rozkázal, tehdy mně se toho měniti nehodí. A o tom listu, jakož píše, že první litera I nenie na- psána, zdá-li se VMti, aby ta litera v Hradci byla napsána, to račte dáti věděti. Pakli ráčíte jiný list kázati napsati, to buď při VMti vuoli; než račte jej bez meškánie poslati, aťby on nás některak nevolně nenapomenul. O Linhartovi z Hobzie, tak mi píšie, že se ona i s sirotky panu Hradeckému poručila. Datum Trzebon, feria Řehoř. VI. post omnium sanctorum anno domini oc LXXIX. Urozenému pánu panu Petrovi z Roznberka, pánu mému milostivému buď dán.

Strana 267
Dopisy z let 1479—1481. 267 2107. Rehoř Klaryc Vokovi z Rosenberka: o braní kur, o půjčce Markvarta z Kraselova, o hamerníku v Chlumu, o hanění Hradeckých. (M) V Třeboni 1479, 5. prosince. — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 G2, 9. Urozený pane, pane muoj milostivý. Služba má VMti napřed. Psal sem VMti o ledakés potřeby, i nedali ste odpovědi; najprv o kury, ráčíte-li za ně po sedmi penězích bráti, neb lovčí praví, že sú lidé zle požili, a kteréž kury dávají, ledvi po sedmi penězích stojie. I stojí ta věc, že nevieme, co bráti dáti, kury-li čili penieze. Bude kur žaludních na V° kromě úročních, a ovsa žaludního na XII“ t. O poměr- čího, jako ste rozkázali, poslal sem; ještě odpovědi nemám. Měli bychme blízko jednoho; i vyjiežděl na to prve s panem Zdeňkem, bojím se, by nefalšoval. Také sem VMti prosil za list k Ribaldovi, ješto vašemu hamerníku z Chlumu dlužen VIII zlatých za zbroji, i nemuož na něm nic dobýti. Také aby mi Markvartuov list z Kraselova byl poslán; a mám za to, že Stanislav IIII kop smluvil, kam je ráčíte obrátiti? Na ten základ Kameckého lidí již dáno IX kop. Má-li VMt úmysl jeti neb poslati do Prahy, prosím VMti, neračte mne zapomenúti, abych já také jel a se opatřil proti tomu haněnic Hradeckých, neb jeho nemiením na sobě nechati; však sem pro svú věc nezašel, než pro to právo, kteréž VMti a vašemu zámku příslušie, aby to jináč zlechčeno nebylo, než jakož za vašich předkuov bylo. Datum Trzebon, dominica post sancte Barbare anno domini oc LXXIX. Řehoř. Urozenému pánu panu Vokovi z Rozmberka, pánu mému milostivému. 2108. Petr Kapléř ze Sulevic vstupuje podlé strany Rožmberské ve příměří s císařem Fridrichem. (M) B. m. (1481, 17. července). — V Březanově genealogii Kaplířů ze Sulevic v arch. Třeb. Já Petr Kapléř z Sulejovic a na Wintrberce známo činím listem tímto před každým, kdož by jej četl neb čtoucí slyšal: jakož s jeho císařskou důstojností uro- zení páni, pan Vok z Rožmberka, pan Bohuslav z Švamberka, pan Jan z Švamberka, mistr převorství Českého, v stání a v pravé křesťanské příměří vstoupili jsou, že já také v témž stání a příměří státi chci, a věrně a právě v tom tak vedle Jich Mtí míním se zachovati. Tomu na svědomí svú vlastní pečet kázal jsem přitisknouti k tomuto listu, jenž psán a dán jest leta oc v outerý na den sv. Alexie. 2109. Petr ze Šternberka Vokovi z Rožmberka: o novém služebníku Vokově a jestřábech. (M) Ve Lštění (1481), 24. července. — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 10. Službu svú vzkazuji, urozený pane a švagře muoj milý! Jakož mi píšete 34*

Strana 268
268 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. o toho člověka oc; i vězte, že mi nenie žádná konečná odpověd dána z příčiny té, že ještě s svým pánem žádného konce nemá, ale chce jej brzo vzéti. A jakž brzo konec vezme, tak mi ihned chce dáti znáti. A za jiné nemám, než žě zednáno bude vedle vuole vašie, neb mi jest sám pověděl, že jest sám z sebe toho úmyslu byl, kdyby konec tuto vzal, že by byl chtěl někde při vás býti raději, nežli kde jinde. Na méť pilnosti nesejde, v tom i v jiném, což vám mohu k vuoli učiniti a poslúžiti, učiním rád. A jakož mi píšete o jestřáby, milý pane švagře, žalujiť já vám ještě většic příhody. Račte věděti, že sem své všecky až sem zdravé přinesl a dva dni zdravých na bidle choval, pak potom sem je vrhl do koše, aby se vylétali. I beze všěho smetánie třie mi v koši umřeli včera. A nedával sem jim, než čistá kuřata a holúbata (ta oba veliká a třetí malý z Hluboké) a k tomu domácí kotečnici. Ten čistý, jako jej pan Strakonický chválil, když sem přijel, již jiesti nechtěl, a za jiné nemám, žěť dnes neb zítra umře. A druhého bratra jeho byl sem počal nositi do třetieho dne, velmi pěkně sobě na ruce dělal; potom nechtěl na ruce seděti ani viece jiesti, i musil sem jej zase do koše vrtci, neb mi jest velmi zhubeněl. Také mu netuším, by živ zuostal. I žalujmež sobě vespolek našě veliké příhody, a proto se vo jiné starejme. Budu-lit já mieti co dobrého, vezmete jako své. Boh dý, byšte se dobře měli i se všemi svými. Káča kázala vám modlitbu pověděti, že by ráda viděla, abyšte se dobře měli. A moji mladí Rožmberští, děkujíc Bohu, dobře se mají. Ex Lesstien f. III. in vigilia sancti Jacobi appostoli. Petr z Štefrjnbergka oc. Urozenému pánu, panu Vokovi z Rozmbergka oc, švagru mému milému. 2110. Alžběta z Kravař Vilémovi z Pernšteina: o prodeji Strážnice a úmluvě s manželem Petrem z Rožmberka. (M) V Krumlově 1484, 6. listopadu. — Opis současný arch. Třeb. Fam. Rosenberg 4. Modlitbu svú vzkazuji, urozený pane a přieteli milý! Račte věděti, že sem panu manželu svému milému plné a celé povolenie dala, aby Strážnici prodal pro dobré JMti, kteréž mi jest JMt dal znáti. Než JMt má mne opatřiti takto: Začkoli Strážnice prodána bude, že mi tu sumu má zapsati na městě Soběslavi a na panství k tomu příslušejícím na takový běh, jestliže by pán Buoh pána mého smrtí neuchoval prve nežli mne, že tu mám byt svuoj na Soběslavi jmieti a to panstvie, kteréž mi k tomu zapsáno bude, držeti; a odtud nemám hýbána býti až do mé smrti. A po smrti mé, komuž bych to zapsala aneb rozkázala, ten aby to držel dotud, dokudž by páni z Rozmberka toho zase od něho nevyplatili, tu summu dadúc, kteráž mi na tom zapsána bude. Také v tom mám opatřena býti, jestliže by mne pán Buoh prve smrti neuchoval, nežli pana manžela mého, abych mohla tisíc zlatých uherských

Strana 269
Dopisy z let 1481—1484. 269 odkázati, komuž budu chtieti, jakož sem sobě to pozuostavila. A komuž bych odká- zala, aby pan manžel muoj povinen byl dáti bez odporu. Abyšte sě dobře měli i se paní manželkú vaší i se všemi vašimi, to bych s pravú věrú ráda slyšela. A prosím TMti, račte na mého Jindřicha laskavi býti. Ex Krumlow sabbato die s. Leonardi Alžbětha z Kravař a z Strážnice oc. anno oc LXXXIIII°. Urozenému pánu, panu Vilémovi z Pernšteina a na Helfnštaině, najvyššiemu mar- šálkovi královstvie Českého a najvyššiemu komorníku cúdy Brněnské oc, přieteli mému milému. 2111. Petr z Rožmberka nejmenovanému šlechtici: žádá za prodání koně. (M) V Krumlově 1484, 7. listopadu. — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 18. Službu svú vzkazuji, urozený pane a přieteli milý! Slyším, že máte kuoň pěkný, kterejž ste kúpili od Kestřanského. I prosím vás jako přietele svého milého, abyšte to pro mě učinili a mně jej prodali k mé přieliš pilné potřebě, kteréž se psáti nehodí. Než potom vám poviem, když se s vámi shledám. A což sobě zaň kolivěk dáti rozkážete, to vám chci dáti a jej zaplatiti; plné doufánie k vám maje jako ku panu přieteli svému milému, že to k mé pilné potřebě pro mě učiníte; neb bych zvláštnie viery k vám neměl a naděje přátelské, nestaral bych vás o to. Ale doufánie plné k vám mám, že to pro mě učiníte dle takéž nebo mnohem většie li- bosti okázanie. A jestliže to učiniti chcete, jakož v tom žádného pochybenie nemám, tehdy mi jej pošlete po služebníku mým, ukazateli listu tohoto. Ex Krumlow domi- Petr z Roznberka oc. nico post s. Leonardi, anno domini LXXXIIII°. 2112. Vilém z Pernšteina Alžbětě z Kravař: o prodeji Strážnice a úmluvě s Petrem z Rožm- berka. (M) Na Moravském Krumlově 1484, 12. listopadu. — Opis současný v arch. Třeb. Fam. Ro- senberg 4. Službu svú TMti vzkazuji, urozená paní, paní milá! Jakož mi TMt psáti ráčila, což se Strážnice dotýče, že vuoli svú dáváte panu manželu vašemu, aby ji prodati mohl a na který zpuosob, tomu jsem srozuměl. Milá paní, pán Buch vie, že bych já TMti všeho dobrého přál s pravú věrú, a aby tak sě vám vedlo, jakož sami sobě žádáte a myslíte. Datum in Crumlow, f. VI. quinque fratrum LXXXIIII°. Vilém z Pernšteina na Helfnštaině, najvyšší maršálek králov. Čes. a najvyšší komorník cúdy Brněnské. Urozené paní, paní Alžbětě z Kravař a z Strážnice, paní mně milej.

Strana 270
270 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 2113. Vilém z Pernšteina Petrovi z Rožmberka: že nelze mu v nepřítomnosti hejtmanově vydá- vati listů. (M) Na M. Krumlově 1484, 12. listopadu. — Opis současný arch. Třeb. Fam. Rosenberg 4. Službu svú vzkazuji, urozený pane a přieteli mój milý! Což sě zuostánie toho mezi námi o Strážnici dotýče, mluvil sem o tu věc i radil sě s některými pány, přátely svými, kterýmž sě zdá, že mně nenie možné ani slušné bez vědomie páně hajtmanovy [sic], kteréhož nynie doma nenie, a pánuov jiných, bych sám měl vám přiepisy toho vydávati aneb nynie posielati. I prosím vás, milý pane přieteli, že mi v tom mieti za zlé neráčíš, žeť nynie toho učiniti nemohu; neb pán Buoh vie, žeť bych já vám přál, abyšte podle povolenie paní manželky vaše mohli tu věc opatřiti a naložiti s tiem vedle vuole své. Než jakož má býti svadba vskuoře teď páně Hra- deckého, tu chci se panem hajtmanem a pány o to mluviti, kterak bych já v tom měl opatřen býti a pokud, a tu o všecko s vámi konec učiniti. I věřím vám, že mi v tom za zlé mieti nebudete, neb prve nikoli toho učiniti nemohu. Datum in Crumlow, feria VI. quinque fratrum LXXXIIII°. Vilém z Pernšteina na Helfenšteině, najvyšší maršálek králov. Čes. a najvyšší komorník cúdy Brněnské. Urozenému pánu, panu Petrovi z Roznberka oc, přieteli mému milému. 2114. Beneš z Waitmile Vokovi z Rožmberka: jednání o Nové Hrady a o Kolín. (M) Na Karlšteině (1485, 7. května). — Orig. arch. Třeb. II. 85. 1a. Urozený pane, pane a kmotře mój milý a na mě laskavý, služba má VMti napřed vždycky hotová! Pane milý, král JMt, pán muoj milostivý, kázal mi VMti psáti, kterak jest o VMti věc o Nové Hrady zjednáno, i také o Kolín skrze nás posly, kteříž jsme dole byli. Najprvé o Nové Hrady takto, že král JMt ráčí jich prázden býti a pana Groffnekara k tomu držeti a zasě k nim připustiti, poněvadž je od něho má. A Groff- nekar aby VMti práv byl a to takto: aby VMt ráčil vydati dva přietele, a pan Groffnekar dva, a ti čtyři aby se konečně sjeli tu neděli po Božiem Těle najprv příštím v Kormburce, a ti aby slyšeli vaši spravedlnost a páně Groffnekarovu také. A budú-li tu věc moci srovnati ti přietelé, aby ta věc mohla mieti konec; pakli by oni nemohli toho tu srovnati, chtěli sme my zvěděti, aby té věci vždy konec byl. I dal jest nám král JMt za konečnú odpověd, že chce k tomu Groffnekara držeti, aby vždy konec byl. A jmenoval jest král JMt ubrmany kniežata Bavorská, knieže Jiříka anebo knieže Albrechta Mnichovského, aby sobě volil z těch, kterého chce

Strana 271
Dopisy z let 1484 a 1486. 271 král pán náš; a nesmluví-li v Kormburce, aby hned nevracujíce se domuov, jeli před ubrmana, aby vždy konec byl. Pakli by knieže nemohlo osobně v té věci pracovati, ale kohož by vydali z své rady, ti aby vždy konec učinili. Král JMt, pán muoj milostivý, bude voliti, kohož se VMti zdáti bude, z těch dvú kniežat. O Kolín takto: Když penieze dány budú, že Kolín postúpen bude. A král Uherský králi našemu velmi se přátelsky má i k této zemi, a nám poslóm veliké poctivosti činil, ješto sem já toho prve nemnoho vídal, aby tak činil. — A z zvěřiny VMti velmi děkuji. A bude-li VMti potřebí krále JMti, najdete JMt v neděli a ten celý týden na Karlštajně. Ex Karlštain sabbato ante Stanislai. Beneš z Waytmille, purkrabie na Karlštaině, mincmajstr na Horách Kuthnách. Urozenému pánu panu Okovi z Rozmberka oc, panu kmotru mému milému a na mě laskavému. 2115. Petr z Rožmberka Vokovi z Rožmberka: o jednání s Grofnekarem. (M) V Krumlově 1485, 29. září. — Orig. arch. Třeb. II. 85. 1 a. Službu svú vzkazuji, urozený pane a bratře milý. Napřed bych rád slyšel, abyšte zdrávi byli a dobře se měli. Račte věděti, když sem včera domuov přijel, že jest posel přišel od pana Groffnekara se třmi listy, kterýchž vám teď přípisy po- sielám, jimž porozumiete. I když sem jel z Strážnice, zvěděl sem, že pan Beneš a pan kancléř jedú domuov; poslal sem k nim služebníka svého, chtě zvěděti, kterak jest tam o naši potřebu zjednáno. Což sem od nich porozuměl, byl bych vás toho zpravil, ale poněvadž s těmi pány sami se shledáte, od nich všeho lépe zpraveni budete. A jakož jest Groffneker poslal list od pana Thomáše, ten nenie tak napsán, jakož jest od Groffnekara nám zapsáno; jakož vám i toho přípis posielám, ješto proti tomu srovnati muožte. Protož pane bratře milý, račte v tom zvláštní pilnost mieti a krále JMt o to starati, aťby JKMt ráčil poselstvie učiniti k témuž panu Thomá- šovi bez meškánie, aby nám zámku našeho postúpil, jakož vám v tom pan Beneš a pan kancléř raditi budú. Datum Krumlow, feria V. sancti Michaelis anno LXXXV°. Petr z Roznberka oc. Urozenému pánu panu Vokovi z Roznberka oc, panu bratru mému milému dán. 2116. Farář Bošilecký purkrabí Krumlovskému: o krádeži v kostele. (M) V Bošilci 1486, 3. ledna. — Orig. arch. Třeb. I. A. 3 Ka, 55 c. Modlitbu svú vzkazuji, urozený pane purkrabě mně příznivý, a rád bych slyšel, by se dobře měl a šťastně. A mám za to, že tebe tajno nenie, kterak nám

Strana 272
272 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. se stala škoda v kostele veliká.*) I milý pane purkrabě, věřím vám jakožto přieteli dobrému, že tiemto posluom a ukazatelóm listu tohoto, že jim radni a pomocni budete k těm věcem, co vás spravie, a přístup k pánu JMti jim zjednáte; neb my bychom jiného nežádali, nežli abychom své zase měli, a oni aby při hrdlech svajch zuostali. Nebo jestliže svou pilnost v tom okážete, napřed od pána Boha a potom od sv. Martina věčnú odplatu budete mieti. A s tiem vás pánu Bohu porúčiem. Datum ex Bossilecz, feria III. post circumcisionem domini anno oc LXXXVI°. Kněz Jan farář Bošilecký, kaplan váš. Urozenému panoši Petrovi z Dobrohoště, purkrabí na Krumlově, přieteli mému milému. *) Dle listu hejtmana Třeboňského Jana z Trnové ddto. v Třeboni dne 3. ledna 1486 ukradli knihy, kalichy a jinší kostelní věci. Světecký 2, 46. 2117. Hejtman Soběslavský Vokovi z Rosenberka: o úrocích Mezimostských. (M) B. m. a r. (1491, 31. března). — Orig. arch. Třeb. I. A. 6 G�, 9. Urozený pane pane, službu svú VMti napřěd poddanú vzkazuji. I prosili sú mě lidé VMti z Mezimostí za přímluvu vuoroky; i VMti prosím, račtě s nimi milo- stivě naložiti, neb sú lidé chudí, a uškodily jim vody i krúpy, žě sěmena k jeři musí kupovati. A VMti prosím, račte VMt na[d] nimi nějakú lítost ukázati, neb sú lidé chudí. Abych snad, žě by mohli dáti, nechtěl bych sě k VMti za ně přimlúvajti], by mohli dáti. I což VMt s nimi rozkážěte, podtad já sě zachovám. Dán veliký čtvrtek. Jan Lukovský z Truženic, hajtman na Soběslavi. Urozenému pánu panu Vokovi z Rozmberka oc, pánu mému milostivému. 2118. Hejtman Soběslavský Vokovi z Rosenberka: o kravách koupených od zběhlého člověka pana Zdeslava z Šternberka. (M) B. m. 1491, 14. května. — Orig. arch. Třeb. I. B. 5AP. 29. Urozený pane pane, službu svú VMti napřed poddanú vzkazuji. A VMt ráčili ste mi psáti i přípis páně Zdeslavů, jemuž jsem porozuměl. I VMti znáti dávám, což sě těch krav dotýče, z kderých člověka VMti pan Zdeslav viní: i když ste VMt v Uhřích na vojně byli, stala sě ta věc, žě jest panu Zdeslavovi člověk zběhl, a od toho člověka člověk VMti koupil jest krávy prve, než jest zběhl, i za- platil, a to jest provedl přěd těmi dobrými lidmi, na kderé jsme sě buli zvolili, na panu Víthovi starém a na panu Václavovi Dvořěcským a na panu Vajcovi. A tu jest purkrabě Běchynský na člověka VMti nic nemohl uvésti. A ti dobří lidé přě- slyševšě, i zložili [s] sebe a poddali toho na VMt a na pana Zdeslava, když doma budete, aby VMt ráčili sami o to jednati. I co VMt ráčíte v tom rozkázati? Ráčíte-li

Strana 273
Dopisy z let 1486—1491. 273 rozkázati, abych já rozkázal na právě Soběslavským jim státi, a žě sě jim má spra- vedlivé státi od člověka VMti. Pakli sě VMti zdá toho poddati na pana z Hradce nebo na některé dobré lidi; neb Hniezdo člověk VMti tak praví, žě on o páně Zdeslavově člověku nevěděl, by sě měl vykrásti z kruntu, a dále VMt ústně sám zpravie. I VMti prosím, žě ho neráčíte opúštěti, nebť jest člověk zachovalý. Dán tu sobotu po božím vstúpenie léta LXXXXI°. Jan Lukovský z Truženic, hajtman na Soběslavi. Urozenému pánu panu Vokovi z Roznberka oc, pánu mému milostivému. 2119. Soběslavský hejtman Vokovi z Rosenberka: o dvoru v Řípci. (M) V Soběslavi 1491, 20. června. — Orig. arch. Třeb. I. A. 1 P. 13b. Urozený pane, pane! Službu svú poddanú VMti vzkazuji. A jakož VMti ža- luje Diviš Malovec na mě, že bych mu jeho lidem křivdu dělal v Řípci na dvoře: i VMt račte věděti, že jest to dvuor v Řípci svobodný, že jsú prve žádnému z toho dvoru neslúžili, ktož jest na něm byl; pamětníkuov nenie, aby jiným pánóm slúžili, než VMti přědkóm. A ti lidé, kteří jsú ten dvuor kupovali, (přede mnú sě trh dál), a hned jsú mně přiřkli, žě nechtie jinému žádnému slúžiti, než VMti, když kolivěk Diviše budú motci zniknúti. A potom jsú ke mně přišli, po roce muož býti, a prosili jsú mne, abych za ně propustil člověka; a tak jsem učinil, že jsem za ně propustil dva člověky a jim výhost dal, jeden jest na těch kruntiech, jakož jsú voni seděli, a druhý v též vsi za Divišem. A tu jsú mi voni děkovali, že jsem ty lidi jim pro- pustil k vuoli, a mně slíbili, že VMt chtie za pána vzieti. I toho jsú nezdrželi až do nynajšieho času; a já jsem jim zapověděl, by panstvie prázdni byli, když jsú toho dosti neučinili. Datum v Soběslavi ten pondělí ante festum sancti Johannis baptiste, Jan Lukovský z Truženic, hajtman na Soběslavi. annorum oc LXXXXI°. Douška. A také VMt račte dále věděti, že jest tu lanuov několik pustých v Řípci, a ty jsem jim zapověděl, aby po nich nepásli, a jestliže pásti budú, že jim dobytky zajmu; a lesuov aby všech prázdni byli, aby jim ani prodáváni byli, leč by VMt za pána vzali. A také já jich před VMtí svobodna nečiniem, poněvadž jsú z toho dvoru VMti předkóm slúžili. I což VMt ráčíte rozkázati vo nich, puotad já jse zachovám, nebť jsú nikda vodtud Malovcóm neslúžili oc. A VMti postavy pošli k svatému Petru konečně. Urozenému pánu panu Vokovi z Rožnbergka oc, pánu mému milostivému dd. 2120. Purkrabí na Hluboké Vokovi z Rosenberka: o propuštění člověka z Zalin. (M) Na Hluboké 1491, 28. října. — Orig. arch. Třeb. I. B. 5A U. 24. Urozený pane, pane milý, službu svú vzkazuji VMti. Jakož sem prve VMti Archiv Český XIV. 35

Strana 274
274 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. psal o člověka pána mého JMti o Janka z Zalin, žádaje VMti ode pána mého JMti, aby byl propuštěn, i ještě nenie propuštěn. VMti prosím, že ráčíte to pro pána mého JMt to učiniti a jej již propustiti rozkážete, poněvadž jest VMti grunthu otec jeho vosadil, neb jest již na tom grunthu třetí hospodář po otci jeho. Ex Hluboká f. VI. die sanctorum Simonis et Jude apostolorum anno oc XCI°. Vojtěch z Jivovice, purkrabě na Hluboké. Urozenému pánu panu Vokovi z Rozmbergka oc, pánu mně přieznivému. 2121. Petr z Šternberka posílá Vokovi z Rožmberka koně. (M) Ve Lštění 1492, 26. října. — Orig. arch. Třeb. Familie Rosenberg 21. Službu svú vzkazuji, urozený pane a švagře muoj milý. Tehdt vám kuoň Bře- kovec posielám. A proto sem prodlil, že sem ho tak dlúho neposlal, neb jsú cesty tvrdé byly. A milý pane švagře, divím se tomu, že šte mi nic nedali znáti, chcete-li do Slez poslati, jakož sem vás prosil; i jestliže byšte nynie chtěli poslati, neposie- lajte, nebť bych já nynie Petrle svého také doma neměl, nebť jsem jeho pro jeho potřebu domuov odpustiti musil. Ex Lesstien, feria VI. ante Simonis et Jude apo- Petr z Šternbergka oc stolorum annorum oc XCII°. Urozenému pánu panu Vokovi z Rozmbergka oc, švagru mému milému. 2122. Petr ze Šternberka Vokovi z Rožmberka: o novém služebníku Rosenberském, o cestě Vokově do Slezska. (M) Ve Lštění 1492, 13. prosince. — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 10. Službu svú vzkazuji, urozený pane a švagře muoj milý! Vězte, že již Vohyzda dnes jest u mne byl, na té cestě k vám jeda. I poslali jsú zase za ním, že se jest musil vrátiti, neb jest jim ještě počtu neudělal. Když jej jměl dělati, pan Jaroslav v ty chvíle umřel. A tak mi jest ještě dnes přiřekl, že mimo vás u žádného nebude, leč byšte se s ním o službu neráčili smluviti. A jestliže ráčíte rozkázati, jakž počet udělá, že hned ku panu Petrovi pojede. Pakli ráčíte, aby příjezdu vašeho zase do- čekal, vše se tak stane, jediné mi to dajte zase znáti. Také, milý pane švagře, roz- umiem, že jste mému prvniemu psaní nevyrozuměli o to poslánie, co se do Slezí dotýče. I tak psanie mé ukazuje, že bych já byl rád, abyšte hned byli někoho ke mně vystrojili, a s Slezí zase jedúce, aby k nám byli do Prahy přijeli. I poněvadž jest to zmýleno, prosím vás, milý pane švagře, že někoho ke mně ráčíte vypraviti, co móžete najspieš. A já vám toho rád odslúžím v potřebu vaši. Zdař vám pán Buoh

Strana 275
Dopisy z let 1491—1498. 275 na té cestě i jinde. Dán na Leštně ve čtvrtek na den sv. panny Lucie, annorum Petr z Šternbergka oc. domini oc XCII°. Urozenému pánu, panu Vokovi z Roznbergka oc, hejtmanu králov. Čes., švagru mému milému, buď. 2123. O opravě chrámu Páně v Suchdole. (M) B. m. a d. (1493). — Koncept arch. Třeb. I. A. 3 Ka, 63 b. Jakož VMt rozkázala v Suchdole kostel opraviti, velmi se ti lidé tomu pro- tivie a pravie, že nemají ani těch koní ani těch vozuov, by mohli les voziti, a po- trhají se; že chtie raději pryč jíti. A zdá se g. s., že tudy spálenie zbudú. A také pravie, že oni toho kostela držeti nemohú, než že chtie k zámku jíti. 2124. Adam z Cimburka žádá Petra z Rožmberka, by přiložil pečeť k listu na prodej panství Be- zdězského. (M) V Boleslavi 1495, 25. března. — Orig. arch. Třeb. II. 320 C. 1. Adam z Cimburkga a na Thovačově urozenému pánu, panu Petrovi z Rozm- berkga, hajtmanu královstvie Českého, pánu a přieteli mému milému. Službu svú VMti vzkazuji, urozený pane, pane a přieteli muoj zvláště milý. Dělám list na prodaj zámku Bělé a města, a Bezdězi zámku a těch panstvie oc, urozenému pánu panu Janovi z Janovic, najvyššiemu purgrabí Pražskému a hajtmanu královstvie Českého, na puol třinádete tisíc kop grošuov českých širokých. I prosím VMti, že ráčíte vedle jiných pánuov a dobrých lidí také za mne slíbiti, a pečet že svú k tomu listu hla- vniemu přiložiti ráčíte; a já tiemto listem slibuji svú dobrú věrú VMti, že s toho slibu a rukojemstvie VMt budete buohda vyvazeni beze všie škody vašie. Tomu na svědomie svú vlastnie pečet přirozenú dal jsem k tomuto listu přitisknúti. Dán na Boleslavie v středu den panny Marie zvěstovánie, letha božieho oc devadesátého pátého. 2125. Úřad města Soběslavi svědčí v záležitosti krádeže ječmene. (M) B. m. 1498, 2. února. — Orig. arch. Třeb. I. B. 7B. 22 b. My purgmistr a rada města Soběslavě známo činíme tiemto listem přede všemi, kdož jej uzřie aneb čtúc slyšeti budú, že sme šli pro někderú potřebu obecní ku panu hajtmanu, i nalezli sme lidi pána našeho JMti jménem Řehoře a Kmetíka z Předboře; i pravili sú před námi, že jest pan purgkrabie z Chúsníka poslal ho- lomka svého k nám, aby Šťávy u pokoji nechali a jeho nestavěli. A on slyše to, nechtěl s nimi jíti, než šel nahoru na hrad; a my šli sme potom za ním na hrad 35*

Strana 276
276 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. před purgkrabí. I mluvili sme, aby Šťáva šel s námi před pana hajtmana. A purg- krabie řekl, že jeho nenie potřebie stavěti, a pravě, že jest mluvil s panem hajt- manem v kostele. A oni sú řekli, že sme vo nešpořiech z města vyjeli, a u pana hajtmana sme byli, a on jest jeho kázal postaviti jeho. A také jest nám dal tajden napřed věděti. A purgrabie řekl: když tak jest, Šťávo, tedy musíš s nimi jíti. Item dále vyznali sú před námi spolusousedé naši Tintěra postřihač a Máca soukeník, že pravil před nimi Hruoně z Přeboře, že když seděl [v] vězení z Před- boře Šťáva, tázal se ho Hruoně, kázal-li je ječmen bráti purgkrabí čili nic; a on řekl, že nekázal. I řekl Šťáva: mnoho-li sú ho vzali? A on praví, že nevie. I řekl k tomu Šťáva: nech berú, až je čert vezme. A dále jest mluvil pan hajtman Šťá- vovi: Jak si zlý hospodář, že si klisny zmořil, nemaje píce, jakož praví pan purg- rabie Chúsnický. A Šťáva jest řekl, že toho nenie, a já mám ještě lonského sena se dva vozy, a letošnieho dosti, a ovsa nemláceného; nebo jest ta herka nemocná, kerúž sem kúpil od vás za IIII bielé groše; a také jest prvé nechtěla jiesti, než sem vsazen do vězenie několik dní. A dále sú vyznali, že jest přišla žena Šťávova k Tintěrovi do města a slyšela, že by pravil purgrabie, že jest ty herky hladem zmořila pro nedbánie, nemajíc píce, kdy jest seděl muž její u vězení. I řekla jest k tomu Šťávová s pláčem: buď toho Bohu žel, však toho nenie; a já jindy jich chovala, ješto muž doma nebýval, tři neb čtyři neděle chodě po krčmách; a také sem z těch herek jednu musela kázati dobiti, ješto ji krtice jedly. A to jest od nie slyšel spolusúsed náš Sklenička. A dále jest tázal pan hajtman Šťávy, dal-li jest vuoli, aby purgrabie bral ječmen, čili nic. A on řekl, že nedal vóle ani prvé ani potom. A též sú pravili ti lidé z Předboře před nimi jako před konšely, kdež se svrchu píše. A my k tému jich seznánie a pro lepší jistotu svú sme pečet městkú [sic] k tomuto listu kázali sme přitisknúti, léta oc XCVIII° na den matky božie Hromnic. 2126. Paměť Václava z Olbramovic, kterak hejtman Soběslavský žaloval purkrabí Choustnickému na služebníka jeho Košíka. (M) V Soběslavi 1498, 16. února. — Orig. arch. Třeb. Familie Olbram. Já Václav z Olbramovic známo činím tiemto listem všem vuobec, kdož jěj uzřie anebo čtúce slyšeti budú: Když sem šel z kostela před některým časem, při- hodil sem sě k tomu, an mluví pan hajtman Soběslavský ku panu Olbramovi, purg- rabí Chúsnickému, před kostelem, a pan Vajce při tom stál a k tomu mě povolal: „Žalovalť sem, pane purgrabie, na Košíka služebníka tvého, a prosil sem tebe, aby mne v tom a manželky mé litoval; neb jest mě nešlechetně i man]želku mú zhaněl; a žeť toho věřím jako dobrému člověku, že toho litovati budeš a kárati jěj budeš, neb jest mě nešlechetně zhaněl i manželku, dávaje mně padúchy zvyjebené nešle-

Strana 277
Dopisy z roku 1498. 277 chetné, a manželce mé lhářky a kurvy kurevské. I nezdáloť sě jeho z toho kárathi a mne v tom litovati ani tomu věřiti, cožť sem naň žaloval, než abych to naň pro- vedl. I teď svědomie mám a teď naň to provozuji před těmito dobrými lidmi.“ A já slyše ty řeči, i sa prve svědom Košíka, že jest vešken nešlechetný a utrhač dobrých, a pruovod naň svědomím, i mluvil sem ku panu Olbramovi vedle pana Vajce, aby Košíka z toho trestal a jěj vsadil a k tomu připravil, aby přída do domu páně hajtmanova, prosil pana hajtmana i panie manželky jeho pro Buoh, pro matku boží, aby jemu to odpustili, což jest proti nim nešlechetně neprávě mluvil. A pan Olbram řekl jest to učiniti a jěj hned k tomu připraviti. A já svrchupsaný Václav k této své paměti kázal sem svú přirozenú pečet přitisknúti k tomuto listu; a bylo-li by toho potřebie, to bych chtěl i ústně seznati. Jenž jest dán a psán v Soběslavi ten pátek po svatém Valentinu leth paně oc XCVIII°. 2127. Vyznání Markvarta z Doubravice, že jest vězněm pánů z Rožmberka. (M) Na Krumlově 1498, 2. června. — Orig. arch. Třeb. Fam. Doubravic. Já Markvart z Doubravice vyznávám tiemto listem všem vuobec a přede všemi, ktož jěj uzřie anebo čtúce slyšeti budú: Jakož sem byl úředníkem a služeb- níkem vysoce urozeného pána pana Petra z Roznberka, hajtmana královstvie Českého JMti, a v té službě jsa u JMti, učinil sem JMti neprávě a nešlechetně; kdež pro takový muoj nešlechetný účinek měl sem vedle proviněnie svého hodně a spravedlivě na hrdle tresktán býti. Jakož jest mne pak JMt chtěl hned hrdlem skutečně tresktati, ale k snažné a veliké přímluvě a prosbě vysoce urozeného pána, pana Oldřicha z Roznberka JMti, kdež jest JMt přímluvu k JMti učinil ne pro mne, ale toliko pro mé dietky, ze zvláštnie milosti při hrdle jest mne ráčil zachovati a vězením zavázati. Protož JMti z takové milosti, kterúž jest mi učiniti ráčil, po- korně děkuje, vyznávám tiemto listem, že sem JMti vězněm až do smrti své, a slíbil sem a mocí listu tohoto slibuji svú čest a vieru, v tom vězení se proti JMti zacho- vati, jakož na vězně slušie. A když by mne JMt obeslal a stavěti mi se rozkázal na kterýkolivěk čas, tehdy se mám a mocí listu tohoto slibuji postaviti v JMti moc, tak jakožto vězeň JMti, aby se mnú jakožto s vězněm svým JMt učinil, což ráčí. A toho vězenie nemám aniž mohu prázden býti nižádným vymyšleným obyčejem, leč bych skrze JMt dobrovolně propuštěn byl, v tom sobě nic ve všem světě ku po- moci nebera nižádným vymyšleným obyčejem. Pakli bych se k takovému obeslání a napomenutí nepostavil, tehdy sám na se vyznávám tiemto listem, že sem zase v tu vinu stracenie hrdla upadl. A kdež bych od JMti zastižen byl, mám vzat býti a bez milosti hrdla stratiti, kdežto ani glejtové ani nižádní frejunci nemají mně v tom

Strana 278
278 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. pomocni a prospěšni býti obyčejem nižádným. A jestliže by pán Buoh svrchupsaného pana Petra z Roznberka JMti smrti neuchoval, prve nežli mne, tehdy závazek muoj a povinnost téhož vězenie má státi na JMti bratřie, pány z Roznberka JMt; v kterýmžto vězení mám, povinen sem, svú čest a vieru slibuje, k JMtem se zacho- vati vším tiem spuosobem, jakož svrchupsáno jest, věrně, právě, beze lsti i také bez fortele všelikterakého. Tomu na svědomie pečet svú vlastní přitiskl sem k tomuto listu dobrovolně; a pro dalšie toho svědomie prosil sem urozených panoší, Petra z Dobrohostě, purkrabí na Krumlově, a Volkéře Olbrama z Štěkře, že jsú své vlastnie pečeti přitiskli k tomuto listu, sobě však a svým budúcím bez škody. Jenž jest dán na Krumlově v sobotu před Letnicemi leta od narozenie syna Božieho tisí- cieho čtyřstého devadesátého osmého. 2128. Král Vladislav Petrovi z Rožmberka: o vaření piva po vsech u Kolína. (M) V Budíně 1498, 10. srpna. — Orig. arch. Treb. II. 125. I. Vladislav z božie milosti Uherský, Český oc král a markrabě Moravský oc. Urozený věrný náš milý! Věz, že jsú na nás vznesli opatrní purgmistr a konšelé města našeho Kolína, kterak by v okolních vsech téhož města proti jich svobodám a výsadám piva vařili i odjinud téměř až k samému předměstí vozili, a toho že by všecka obec velikú škodu měli; kterúžto věc vysoce sobě obtěžujíce, nás jsú v tom za milostivé opatřenie prosili, abychom na ně takové škody a záhuby proti jejich svobodám dopúštěti neráčili. Pak my chtiece jě v tom, jakož slušné jest, opatřiti, tak aby svobod svých volně beze vší překážky užívati mohli, porúčiemeť: Když kolivěk od svrchupsaných měšťan požádán budeš, aby jim a straně druhé, kteráž jim v jich svobodách překáží, rok vo to před se složil, a s jich obojích spravedlnostmi před sebú státi rozkázal; a nahlédna v ně, konec jim vo to spravedlivý učiň, tak aby žádné straně na spravedlnosti její v ničem ukráceno nebylo. Seznáš-li pak, že by tíž Kolínští lepší spravedlnost měli, než strana druhá, v tom je tak opatř, aby jim viece od žádného v tom pivě vařenie a vozenie proti jich výsadám překáženo nebylo. Dán na Budíně v pátek den svatého Vavřince, leth království našich Uher- ského VIII a Českého XXVII. Urozenému Petrovi z Rozmberka, haiptmanu královstvie Českého, věrnému našemu milému. Poznámka „Commissio propria domini regis“ stojí nahoře, a nikoli, jak obvyklé bývá, dole. 2129. Král Vladislav Petrovi z Rožmberka: o zápisech Budějovických na 11 vsí. (M) V Budíně 1498, 1. listopadu. — Orig. arch. Třeb. II. 31. 1. Vladislav z božie milosti Uherský, Český oc král a markrabě Moravský.

Strana 279
Dopisy s let 1498 a 1499. 279 Urozený věrný náš milý! Poručili jsme i také rozkázali skrze psanie naše opatrným purgmistru a konšelóm města Budějovic, věrným našim milým, aby zápisy na některé vsi, kteréž oni držie, před tebú okázali o svatém Martině teď najprv příštiem. Jestliže jsú okázali, pošli nám toho přiepis; pakli sú neokázali, porúčiemeť, aby je k tomu ještě napomenul, aby právo své ukázali k těmto vsem, kteréž teď na ceduli*) po- sieláme; neb jest ten plat někdy Hync k Bechyni vybieral, kterýž jest do komory našie příslušel; jakým pak oni to právem držie, tomu bychom chtěli rádi rozuměti. Dán na Budíně na den Všech Svatých, království našich Uherského devátého a Če- ského dvadcátébo osmého. Ad mandatum domini regis. Urozenému Petrovi z Rozmberka, hajthmanu královstvie Českého, věrnému našemu milému. [* Na ceduli jest napsáno:] Litvinovice, Mokrá, Dvory, Vrba Německá, Vrato, Vesce, Puhorka, Lince, Vrba Česká, Ladaš, Rožnov, a k tomu jsú mlýnové a dvorové. 2130. Petr z Rožmberka Budějovickým: aby okázali zápisy na vsi. (M) Na Krumlově 1498, 25. listodadu. — Koncept arch. Třeb. II. 31. 1. Služba má, múdří a opatrní súsedé milí! Jakož jste některé z spoluměšťan vašich ke mně poslali, když sem teď nynie při svatém Martině v Praze byl, ozna- mujíc mi, kterak jest JKMt vám rozkázati ráčil, kterúž spravedlnost na některé vsi drženie vašeho máte, abyšte přede mnú okázali, a vy že ste toho na ten čas pro zaneprázdněnie jarmarku učiniti nemohli, kdež sem já týmž poslóm vašim pověděl, že mne jest o té věci od JKMti žádné rozkázánie nedošlo oc: i teď včera přinesen mi list od JKMti, kteréhož vám přípis posielám; kdež vedle takového JKMti roz- kázánie na vás žádám, abyšte mi tu spravedlnost vaši, kterúž na ty vsi máte, oká- zali, abych já je opatře, v tom se dále zachoval, tak jakž jest JKMt rozkázati ráčil. Ex Krumlov dominica sancte Katharine annorum LXXXXVIII°. Petr [z Rožmberka] Budějovským. 2131. Pavel Malovec hejtmanovi na Soběslavi: o jakéms Němci. (M) V Táboře (před 1499). — Orig. arch. Třeb. Familie Malovec. Službu svú vzkazuji, urozený pane hajtmane, přieteli můj milý! Jakož sem prve psal o toho Němce, kerýž se přikázal do Čerňovic, žádaje, aby mi se od něho spravedlivé stalo: i prosím, milý pane hajtmane, daj mi znáti, k vám-li čili ku panu purkrabí Chúsnickému mám o to hleděti, a kde a kdy mi o to rok složěn bude; dajte mi znáti, za to prosím. Dán na Táboře. Pavel Malovec z Pacova. Urozěnému panu Václavovi z Třěbomyslic, hajtmanu na Soběslavi, přieteli mému milému.

Strana 280
280 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 2132. Petr ze Šternberka choti Petra z Rožmberka: o novém služebníku, o Petru z Rožmberka oc. (M) B. m. (1499? 9. prosince). — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 10. Má milá Petrová! Teď VMti komorníka posílám, kterajž mi vod lidí velmi zchválen jest. Bude-li dobrý, prosiem, račte naň laskavi býti; pakliť bude svévolný, prosiem, račte rozkázati kázati, bych pánu vašemu psal. Tak se jest zlotroval, že ho neviem, kdy doma hledati. A neviem, proč mi nerozkázal k sobě přijeti, jakož sem VMti psal, že chci přijeti, když káže. Daj Bůh, abyste se voba dobře měla, jakož bych já VMti vobima přál. Psáno mú rukú v pondělí po Matce Boží oc. Petr z Šternberga oc. Mé milé paní sestře, paní Petrové z Ro]znberga oc. 2133. Petr z Rožmberka své choti, Alžbětě z Kravař: o úmrtí jejího bratra. (M) B. m. 1499. — Současný přepis arch. Třeb. Fam. Rosenberg 9a Alžběto, manželko má najmilejší! Čím věčí žádostí očekával sem dobrých novin o zdraví bratra tvého a švagra mého najmil[eljšieho, tiem žalostivěljším z psaní kněze Fulšteina nesmierně zarmúcen sem, neb mě jest včíra psaní jeho došlo, že čtrnádctý den měsíce února, to jest první štvrtek v puostě, den sv. Valentina, s tohoto vědného [sic] světa boskú vuolí povolán jest. Kdežto z takových žalostivých novin na tento čas nic mne jest v těchto ve všech věcech smrtedlných takovú trp- kostí a hořkostí obklíčieti nemohlo, jako tato příhoda, v keréž sem stratil, jehož miluje duše má. Neb zajisté nemiloval sem jeho jako švagra, ale jako syna svého najmilejšieho. Ale poněvažd se tak líbilo pánu Bohu všemohúciemu, nadarmo jest sě protieviti vuoli jeho svaté milosti, ale toho na jeho svaté milosti nábožným srdcem žádati, aby jeho své svaté milosti účastna učiniti a v nebeských příbytciech pokojně odpočinúti dáti ráčili. Protož, najmilejší manželko, za to tebe netoliko žádám, ale také laskavě prosím, aby všecku žalost opúštěti tu věc milému pánu Bohu poručila, neb jest neumřel bratr tvój, ale předcházeje nás s biedy této k blahoslavenstvie spí v odpočinutí pokojném s Kristem a z jeho vyvolenými, kdež mie také jeho modliteb za nás buohdá účastnost mieti budem, jakožto kněze našěho milého. A ač tebe, to Buoh vie, velmi nerad zamucuji, ale nezdálo mě se slušné toho před tebú tajiti, a zvláště proto, aby zaň mše svaté spievány byly, o kteréž teď knězi Mikulášovi píši. Datum anno oc LXXXXIX. 2134. Jan z Švamberka Petrovi z Rosenberka: o propuštění dvou lidí. (M) V Strakonicích 1501, 3. prosince. — Orig. arch. Třeb. I. B. 5A U. 62. Službu svú vzkazuji, urozený pane, pane a přieteli muoj zvláště milý. Jakož

Strana 281
Dopisy s let 1499—1504. 281 mi píšete, abych s Janem Nebřehovským promluvil, aby vám toho člověka propustil, kterýž by sě chtěl za vámi osaditi, oc: i račtež věděti, že jsem s ním s pilností o to mluvil, a on mi to dal za odpověd, že týž člověk má některaké záštie s některými jeho lidmi, a když s nimi srovnánie o to vezme, vám rád chce jeho propustiti, avšakž v takové dobré vuole okázanie, když by sě kdy který též člověk váš za ním chtěl osaditi. Také mi píše úředník váš Fencl, abych sě též k Řepickému přimluvil o propuštěnie vám člověka jednoho kováře: i věztež, že bych to byl učinil dávno, ale že Řepický jest na Dievčicích, a jednéť na Řepici bude, rád to učiním pro vás a s ním mluviti o to budu; neboť netoliko v tom, ale kdež a což bych mohl vám k vuoli učiniti, rád to učiním. Datum Strakonicz, feria VI. in vigilia beate Barbare virginis 1501. Jan z Švamberka na Strakonicích, mistr převorstvie Českého oc. Urozenému pánu panu Petrovi z Rozenberka oc, pánu a přieteli mému zvláště milému. 2135. Jindřich z Gutšteina Petrovi z Rožmberka: aby stál s ním na roku s Mikšem z Kolovrat. (M) V Tachově 1502, 27. září. — Orig. arch. Třeb. Fam. v. Guttenstein. Službu svú vzkazuji VMti, urozený pane, pane a švagře mój zvláště milý! A jakož jsem k vám posélal pana Hruozu, co se raněnie a příhody mé dotýčě s panem Mikšem z Kolovrat, tu jste mi přiatelsky vzkázali, žě se mnú ráčíte státi. Protož VMti oznamuji, žě mám s ním státi na svatého Martina po datum listu tohoto nejprve příštieho [11. listop.] na hradě Praském v soudě komorniem k koneč- nému rozsudku. Pane a švagře mój milý, já vás se vší pilností prosím, žě na ten čas, totiž na den svatého Martina svrchudotčěného, do Prahy buohdá přijedete a se mnú, s pány bratry i s jinými pány a přiately mými stanete, mně radni a pomocni budete podle spravedlnosti mé. Bez pochybnosti doufánie plné k vám jmám, žě to pro mne, pro pány bratry mé učiníce, k tomu se času uprázdníte a podle mne s jinými pány a přiately stanete. Toho já VMti s bratřími, s jinými pány a přiately svými vdycky rád zasluhovati budu. Datum [v] Tachově, f. III. ante festum sancti Hendrych z Gutšteina a na Tachově oc. Wenceslai annorum domini XV°II. Urozenému pánu, panu Petrovi z Rozmberka oc, panu švagru mému zvláště milému dd. 2136. Jan z Šelnberka Petrovi z Rožmberka: o nápadu po Zmrzlících. (M) B. m. (1504). — Orig. arch. Třeb. Familie Zmralík. Muoj milý pane synu! Což se toho nápadu dotýče po Zmrlících, vězte, než jest mne došlo vaše psaní, že sem já s králem JMtí vo to uhodil tak, že sě JMti vod té kůže také řemen dostati měl. Neb jest zde byl pan Hroznata,*) a k pří- Archiv Český XIV 36

Strana 282
282 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. mluvě pana bratra vašeho a pana Strakonického dal jest JMt jemu poručenství těch sirotkův bez nápadu; a přijel jest von prve, vaše než psaní přišlo. Ale by ti sirotci již zemřeli, vo tom nebylo zde nic slyšeti, neb jich všech bylo IX živých. Pak jakž kolivěk jest, račte pilně sě ptáti, a zemřeli-li by, spěšně mi voznámiti; protoť já sě k vám v tom vokázati chci, jako votec k synu. — Věci pána našeho, děkuje pánu Bohu, dobře stojí, a s kynštartem má konec takový, ješto ten konec jest počátek všeho dobrého; co a jaká summa jest, vo tom ješče nemnoho ví. Než já vám píši in generali, že sem nikdy neslýchal ani čítal, aby pojednú za zdravého života jeden poddaný spolkem více dal. Mějtež sě dobře, věrněť vám toho přeji; a panu Voldři- chovi vode mne i vod mého Jiříka prosím službu račte pověděti a pánu svému Jan z Schelnbergka, manu propria jakovou. Panu a synu mému milému panu Petrovi z Roznbergka. *) Hroznata z Vrtby jmenován byl r. 1504 od krále Vladislava poručníkem devíti sirotků, pozů- stalých po Jaroslavovi Zmrzlíkovi ze Svojšína; Památky arch. IX. 948. 2137. Opat kláštera Třeboňského Petrovi z Rosenberka: o povznešení svého kláštera. (M) V Třeboni 1505, 23. června. — Orig. arch. Třeb. I. A. 3 KP, 38 a. Vysoce urozený pane, pane muoj milostivý. Motlidba má nehodná z žádostí všeho dobrého VMti z častným zdravím buď dána, pře muoj milostivý pane! K mé nemoci z úřadu mého, kterýž jsem VMti psaním viec neb [než] konvenským vuolením přijel, tesknosti a přílišně starosti přidává ustavičné myšlení z péče duších osadních, kterúž máme pro nebezpečenství; a kterak bych takových duší našich z mnohých jiných mohl pád odjieti, rozličně mysle, jinde než v učených lidech, jich[žlto v našem konventhu nenie, toho najíti nemohu. Skrze tu věc byl sem úmyslu, dva z našich do Viedně na učenie poslati bratří; neb slovo vuodce, (slepý slepého vede až do jámy), tak nebeského znie, aby ti písmem jsúce osvieceni k zprávě naší i té osady, nebezpečenství takové odjieti mohli; ale již mysl jiná die, abych raději muže bud mistra učeného neb doktora, kterýž by ne dva ale X neb XII radoučných bratří doma s menším nákladem vyzdvihl, do svého konventhu povolal. I z slova tajného ke mně mistra Thomáše kanovníka kostela Praského učiněného prozbú z slušné oplaty k tomu jistě učeného starati sem chtěl, anebo do Vídně konventha predica- torum, kterýž učené znamenité doktory má, tiem zpuosobem o jednoho, kterýž by mohl a uměl lechčejší cestú bratří učiti našě, psáti. I milostivý pane, abych nic vše- tečně v tom bez konce neužitečného nepočel, prosím pokorně VMti za radu a spomoc, kterak bych úmysl ten dobře skončiti mohl, po tomto poslu i za naučenie; jestliže by sě v tom něco zdálo lepšieho, já hotov jsem, bez poručení rád poslechnúti; račte rozkázati, neb již čas veliký, zvláštním poslem, jest toho jednánie; jsúc poručeni Buohu,

Strana 283
Dopisy s let 1504—1507. 283 prosím za lásku i s konventhem svým. Datum ex Trzebon nostro monasterio anno 1505 die vigesima tercia mensis Junii. Kněz Bohuslav z Poběžovic, nehodný kláštera Třebonského opath. Vysoce urozenému pánu, panu Petrovi z Rosmberka a na Krumlově oc, pánu mému přemilostivému. 2138. Purkrabě na Hluboké Petrovi z Rosenberka: o propuštění jednoho člověka z Ševětína do Kostelce. (M) Na Hluboké 1506, 24. května. — Orig. arcb. Třeh. I. B, 5 A U. 24. Urozený pane, pane mně příznivý, VMti službu svú vzkazuji. Vznesl jest na mne Blažěk, Pourův syn z Ševětína, žě by se chtěl za pánem mým JMtí osaditi v Kostelci pod Počtainem, a při tom mne zpravuje, žě by VMti grunth tu v Ševě- tíně, na kerémž jest otec jeho seděl, dobře osazen byl. I VMti já prosím, žě jemu ráčíte vajhost dáti pod pána mého JMt. Ex Hluboka dominico ante Urbani anno oc VI°. Albrecht z Bajšova, purkrabě na Hluboké. Urozenému pánu, panu Petrovi z Rozmbergka oc, pánu mně příznivému. 2139. Hejtman Třeboňský Petrovi z Rosenberka: o propuštění vězně. (M) V Třeboni 1507, 7. února. — Orig. arch. Třeb. I. B. 5 BC. 18. Urozený pane, pane muoj milostivý. Službu svú VMti napřed vzkazuji, mi- lostivý pane. Račte VMt věděti, že Blaže z Vlkovic vždycky na mne běhá o syna svého, kterýž u vazbě v Třeboni sedí, a pravie, že biřic sobě od téhož Blažova syna od sedění velmi mnoho počítá. I prosím VMti, jestli možné VMti, že ráčíte s ním milost učiniti, a jeho z toho vězenie propustiti. Ex Trzebon dominica post festum s. Dorothee virginis annorum oc XVC septimo. Wolff Cinišpan z Heršlaku, hajtman na Třeboni. Urozenému pánu, panu Petrovi z Roznberka oc, pánu mému milostivému dán. 2140. Hejtman Soběslavský Petrovi z Rosenberka: o potrestání paliče města Miličína. (M) V Soběslavi 1507, 22. dubna. — Orig. arch. Třeb. I. B. 5BC. 11d. Urozený pane, pane muoj milostivý. Službu svú poddanú vzkazuji VMti. Vězně, kteréhož mi pan Petr Holický poslal JMt, který nynie při pálení Miličína byl, že opět druhá strana vyhořela, že málo zuostalo, tiem sem se rozkázal ujistiti, a jest ujištěn vedle všie potřeby až do rozkázanie dalšieho VMti. Kdež teď pak list páně Holického JMti posielám VMti, jemuž VMt porozumiete; i puokud VMt v tom ráčíte 36*

Strana 284
284 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. rozkázati, buď jeho na Benešov poslati aneb mistra ráčíte-li sem poslati. Mně se zdá, že na jeho osobě nenie zdráv, protož abyšte VMt neráčili meškati, aby se to vyptalo puotud, puokudž by se rozkázanie VMti stalo, a puokudž by potřeba toho byla. Neb se ten lotr přiznal, že jest při tom kladení ohně byl, a na to že jemu VIII grošuov dali. Datum Sobieslaw, feria V. ante sancti Georgii anno domini oc 07. Rynart z Říčan, hajtman na Soběslavi. Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Roznberka oc, pánu mému milostivému. 2141. Hejtman Třeboňský Petrovi z Rosenberka: o zloději v Libíně lapeném. (M) V Třeboni 1507, 28. července. — Orig. arch. Třeb. I. B. 5 BC. 13. Urozený pane, pane muoj milostivý. Službu svú poddanú VMti napřed vzka- zuji, milostivý pane. VMti věděti dávám, kterak včera k samému večeru Libínští sedláci, lidé kněze opatha Třebonského, přivedli jednoho mladého pacholka do VMti vězenie, kteréhožto jsú zastihli, an se jim do jich pokojuov lámá, když jsú najvíc na poli vedne dělali; kterýžto pacholek prve také u kněze opatha slúžil jest a v té službě šafářce v Upatovicích pokradl peníze, kdež jí zase navracujě vedle smlúvy. I což VMt s tiem ráčíte dále rozkázati, račte VMt Petrovi bratru mému to znáti dáti; neb já dnes do Miličína juž jedu. Ex Trzebon, feria IIII. in profesto s. Marthe hospite domini annorum oc XVC septimo. Wolff Cinišpan z Heršlaku, hejtman na Třeboni. Urozenému pánu panu Petrovi z Roznberka oc, pánu mému milostivému. 2142. Bratří z Risenberka Petrovi z Rožmberka: o pomoci proti Zdeňkovi Malovcovi. (M) Ve Švihově 1507, 5. září. — Přepis arch. Třeb. Familie Riesenberg. Službu svú vzkazujem, urozený pane a příteli náš milý! Jakož nám píšete oznamujíce nám, kterak by Zdeněk Malovec nesnáze nějaké na vás hledal, a že za jiné nemáte, než že s ním zajdete, žádajíce nás, abychom s lidmi svými pohotově byli, a kdybyšte nám oznámili, abychme vás pomocí naší neopouštěli: i milý pane a příteli, račte věděti, že z té příčiny jsme vám tak dlouho odpovědi nedali, že pana Břetislava bratra našeho doma nebylo, a v tom jsme jeho očekávali, abychom vám společně odpověd dáti mohli. I račte věděti, že ten úmysl náš jest, kdyby po- třeba vaše byla a co na vás přišlo, a vy nás žádali, což by nám možného bylo pro vás učiniti jako pro přítele, chtěli bychme se slušně dáti najíti. Ex Sswihow domi- nico post s. Aegidii anno oc 1507. Vilém, Jindřich, Břetislav, Václav bratří z Ryzmberka. Urozenýmu pánu, panu Petrovi z Rožmberka a na Krumlově, pánu a příteli našemu milému.

Strana 285
Dopisy z let 1507—1512. 285 2143. Petr z Rožmberka děkuje bratřím z Risenberka za jich ochotu. (M) V Krumlově 1507, 10. září. — Přepis arch. Třeb. Familie Riesenberg. Službu svú vzkazuji, urození páni a přátelé moji milí! Jakož mi píšete, což se vzložení mé žádosti na vás pro pana Zdeňka Malovce dotýče, že byšte mi z té příčiny tak dlouho odpovědi nedali, že pana Břetislava bratra vašeho doma nebylo, očekávajíce příjezdu jeho, abyšte mi společní odpověd dáti mohli; při tom mi úmysl váš oznamujíce, kdyby potřeba má byla a co na mne přišlo, a já vás žádal, což by vám možného bylo pro mne učiniti jako pro přítele, že byšte se chtěli slušně dáti najíti: i milí páni přátelé, z takové vaší přátelské odpovědi já vám velmi děkuji, a neřku děkuji, ale chci se vám vším dobrým přátelstvím oplatiti, jakožto pánům přátelům mým milým. Ex Krumlow, feria VI. post Nativitatem beatissime Marie Petr z Roznberka. virginis anno 1507. 2144. Hejtman Třeboňský Oldřichovi z Rosenberka: o zvěři, o suknu, o hlásném. (M) V Třeboni 1509, 20. října. — Orig. arch. Třeb. I. B. 6 Wa, 15. Urozený pane, pane muoj milostivý. Službu svú poddanú napřed VMti vzka- zuji, milostivý pane. Teď VMti posielám tři srny a tele zvířátko mladé, které sme tento týžden uhonili. A račte VMt věděti, že zvěři okolo Třeboně mnoho nenie, než na Radonicských lesích dosti zvěři jest; ráčíte-li VMt rozkázati tam honiti, račte VMt oznámiti. Teď VMti posielám postav sukna vlčatého od Křišťana súkeníka; račte VMt VIII kop míšenských za to sukno poslati, a laciněji nemohli sme s Vin- cencem písařem stržiti. A jsú-li ta kola hotova, o kteréž jest VMti Vincenc písař psal, račte jě VMt na Vidov rozkázati okolo druhé sobothy poslati, a tak by zase na vuoz mohli hrách VMti nabrati. A jakož ste VMt ráčili Vincencovi písaři psáti, což Marka dotýče, jestli by mohl hlásati: mluvili jsme s ním oba dva; praví, že by tomu dosti učiniti nemohl. Tiem se VMt račte zpraviti. Ex Trzebon, sabato in pro- festo XIM virginum annorum oc XV°IX°. Litvín z Todně, hajthman na Třebonie. Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Roznberka oc, pánu mému milostivému. 2145. Úředník Třeboňský Petrovi z Rosenberka: o louce medové a o nalezených penězích. (M) V Třeboni 1512, 19. srpna. — Orig. arch. Třeb. I. B. 4 E. 50 b. Vysoce urozený pane, pane muoj najmilostivější. Službu svú poddanú s plným poslušenstviem VMti napřed vzkazuji, milostivý pane. Vít postřihač, VMti poddaný z Třeboně, prosil jest mne za psanie k VMti, což se té lúky medové dotýče, kdež

Strana 286
286 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. sem s VMtí v kuchyni na Třebonie mluvil. I ráčili ste VMt pověděti, že ráčíte VMt úředníky na ohledání na tu lúku poslati. A mlynář švagr téhož postřihače má se VMti zajtra buohdá stavěti o ty peníze nalezené. Ex Trzebon, feria V. infra octauam assumptionis sanctissime virginis Marie annorum oc XVCXII°. Vincenc. Vysoce urozenému pánu, panu Petrovi z Roznberka a pánu mému JMti najmilostivějšímu. 2146. Petr z Rožmberka Krušinovi z Lichtmburka: o dluhu jeho u Hardeka. (M) V Krumlově 1514, 23. května. — Orig. arch. Třeb. Fam. Lichtenburg. Službu svú vzkazuji, urozený pane, pane přieteli milý! Píšete mi o dluh za- placenie, kterýž je vám ujec muoj, hrabě z Hardeka oc, dlužen, kdež sem já také za týž dluh rukojmie. I vězte, že se mám sjeti tento pondělí najprv příští s naj- vyšším panem purkrabí Pražským v Sedlčanech, kdež tu také při týmž našem shle- dánie spolu také někteří rukojmie, kterýž jsú vám za ujce mého, býti mají. I tu při tom čase chci já o to s pilností mluviti, aby vám zaplaceno bylo. Než co se mého dílu dotýče, jestliže vám dáno nebude o suchých dnech letničných, chci já vám vedle připsánie svého díl svuoj položiti na Pražským hradě u Johannesa, písaře páně Lvova. Petr z Roznberka. Ex Krumlov, feria III. Rogacionum anno oc XV°XIIII°. Urozenému pánu, panu hajmanovi Krušinovi z Lichtmburka a na Miletíně, přieteli mému milému. 2147. Soběslavští Petrovi z Rosenberka: prosí o faráře Malšického. (M) V Soběslavi 1515, 13. května. — Orig. arch. Třeb. I. A. 3 Ka, 24. Urozený pane, pane náš milostivý. Službu svú poddanú s plným poslušenstvím VMti vzkazujem. Milostivý pane! Kdež jsme VMti prve psali, žádajíc VMti jako pána svého milostivého, abyšte nám VMt ráčili k tomu raditi, což se dotýče mistra fafrálře Malšického: i milostivý pane, vždy VMti pokorně prosíme, jako pána svého milostivého, že VMt ráčíte nám k tomu raditi a nás v tom opatřiti; nebo již faráře prvnieho nemáme, a v tom jse mnohé služby božie obmeškávají. Za milostivú od- pověd VMti pokorně prosíme po tomto poslu. Ex Sobieslaw dominico die ante ascen- Purgmistr a radda města Soběslavi. sionem domini annorum oc XVCXV. Urozenému pánu panu Petrovi z Rosenbergka oc, pánu našemu milostivému. 2148. Cech sladovnický v Soběslavi Petrovi z Rosenberka: o nepoctivém jednání spolumistra Hubáčka. (M) V Soběslavi 1515, 27. listopadu. — Orig. arch. Třeb. I. B. 5AZ. 8 f. Urozený pane, pane náš milostivý. Službu svú poddanú s plným poslušenstvím

Strana 287
Dopisy s let 1512—1515. 287 napřed VMti vzkazujem. Milostivý pane! Račte VMt věděti, že jest předstúpil před nás do cechu našeho plného Václav Hubáček, spolumistr řemesla našeho sladovni- ckého, žádajíc nás, abychom jemu povolenie dali, aby on Šteffle spolusouseda našeho za učedlníka řemeslu našemu přijal; kdež jsme my toho povolenie dali, ale však tak, aby se v tom učení zachoval, jako na učedlníka slušie podle zřiezenie a obdarovánie cechu našeho. I VMt račte věděti, že jest se v tom nezachoval i s mistrem svrchu- psaným, že jsú spolu slady ssajpali a sobě spolu k ruce dělali; i tu jsme Václava Hubáčka před se obeslali a k němu jsme mluvili: Proč jest se tak v tom neza- choval podle zřiezenie cechu našeho? A on pověděl, že to pro svuoj nedostatek učinil. Dále jest pověděl, že jest mu odpustil, aby on sobě týž Šteffl u něho sám slady k ruce dělal; ihned jsme k němu na sladovnu šli, a k němu jsme mluvili, aby nám věrnú pravdu pověděl, co by Šteffl u něho obilé a sladuov měl. A on pověděl, že IIIj sladu a některý t.*), a první jeden slad opověděný; a my jsme jeho skrze to kázní trestali skrze takový výstupek a na tom jsme byli v cechu zuostali: když by z kázně vypuštěn byl, aby uručil, aby těmi slady nikam nehýbal bez vědo- mie VMti. I přes to přese všecko pan hajtman jej kázal z kázně vypustiti bez vědomie našeho, a my jsme dále s tiem nevěděli co činiti. Dále, milostivý pane, VMti pokorně prosíme jako pána svého milostivého, že VMt podle prvnie žádosti a spisu, kterýž jsme VMti poslali, že VMt ráčíte nás v tom ochrániti, abychom mohli nějakú živnost dostatečnější od VMti mieti. VMti pokorně za milostivú odpověd po uka- zatelech listu tohoto prosíme. Ex Sobieslaw, feria III. post festum s. Katheryne vir- ginis annorum oc XV XV. Cechmistři i všickni mistři řemesla sladovnického města Soběslavi. Urozenému pánu, panu Petrovi z Roznberka oc, pánu našemu milostivému. *) t. čte se čber, tina. 2149. Soběslavský hejtman Petrovi z Rosenberka: o jednání svém se sladovníky. (M) B. m. a r. (po 27. listopadu 1515). — Koncept arch. Třeb. I. B. 5AZ. 8 f. Milostivý pane. Kdež jste mi VMt rozkázati ráčili, což se sladovníkuov do- týče, abych některé z konšel k sobě přijal a list cechovní před se položiti kázal, i list, který jsú VMti psali, aby jim také přečten byl, a při tom z čeho by Hubáčka podle listu cechovnieho viniti chtěli, kterými slovy, abych to sepsal a VMti poslal: i VMt račte věděti, že jsú mi za odpověd dali, že oni viec jeho viniti z čeho ne- mají, než to, což jsú VMti prve psali i list cechovní při tom posielali, kdež teď ten list VMti zase posielám, který jsú VMti prve psali; i což v tom VMt dále rozkázati ráčíte, že oni při tom se tak zachovati chtějí. [Panu Petrovi z Rožmberka].

Strana 288
288 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 2150. Hradecký hejtman úředníku na Třeboni Vincencovi: o poslaných vínech. (M) V Jindřichově Hradci 1516, 4. ledna. — Orig. arch. Třeb Familie Rosenberg 22 e. Pane Vincens, příteli milý! Teď posílám pánu tvému JMti vína, kteráž ráčil poručiti koupiti od paní Důry. Jináč sem jich nemohl koupiti ani laciněji i s panem Pavlem, než za XXXVIII . I ráčil pán JMt po Mathúšovi starým rychtáři vzká- zati, abych je toliko na Třeboň poslal a formana zjednal; i teď já je posílám, a formanu máte dáti 1 kopu a Ij t. ovsa. Pakli chcete toho formana předse na Krumlov poslati, mně by se zdálo i panu Pavlovi, abyšte se s nimi neskládali, až na místě, a s ním smluvili fůru, nebť jest forman dobrý člověk. A jestli co poru- čeno od pána JMti o záplatě těch vín, paní Důra prosí, žeby jí peníze poslány byly co můžte najspíš, žeby ráda sobě jiných vín nakoupila. Ex Nova Domo, feria VI. Rynarth z Říčan, hajtman na Hradci. ante Epiffaniam domini anno oc 1516. Panu Vincencovi, ouředlníku na Třeboni, přieteli dobrému. 2151. Soběslavští Petrovi z Rosenberka: prosí o kněze z Vimperka. (M) V Soběslavi 1516, 1. března. — Orig. arch. Třeb. I. A. 3 Ka, 24. Urozený pane, pane náš milostivý. VMti službu svú poddanú s plným poslu- šenstvím vzkazujeme. Kdež sme s VMtí mluvili, když jste VMt do Prahy jeti ráčili, o toho kněze s Vimberka, že by u nás farářem býti chtěl, i tu jste VMt pověděti ráčili, že nám VMt odpověd toho dáti ráčíte, když pán Buoh VMti dá se zase vrátiti. I račtež VMt věděti, že týž kněz jest u nás a toho na nás žádá, i VMti prosíme, že VMt ráčíte nám to oznámiti po tomto poslu, ráčíte-li jemu VMt tu faru u nás poddati, abychom my jemu věděli, co za odpověd dáti. Nebo slyšíme, že jest ho svědom kněz děkan Krumlovský; jestliže byšte VMt na něm ráčili do- tázku učiniti, hodil-li by se u nás za faráře býti, to jest při VMti. Ex Sobieslaw, sabato ante dominicam letare annorum oc XV°XVI. Purgmistr a radda města Soběslavi. Urozenému pánu, panu Petrovi z Roznberka oc, pánu našemu milostivému. 2152. Hejtman Soběslavský Petrovi z Rosenberka: o naložení s vězni. (M) V Soběslavi 1516, 17. září. — Orig. arch. Třeb. I. B. 5BP. 2. Při tom*) VMti oznamuji, že mám u vězení čtyři vězně, kteříž jsú v Mal- šicích již minulú neděli při posviecení skrz rozkaz Jakuba písaře vzati, a z této příčiny, že jsú Petrovi hudci zrádci jeden z nich dával pro zločince, kteříž jsú ne-

Strana 289
Dopisy z let 1516 a 1517. 289 velmi dávno v Soběslavi zvěšeni, mluvíce k němu, že jest ty dobrý pacholky zradil. A tak sem tomu od Jakuba písaře vyrozuměl, byť nebylo lidí a jeho, že by jej byli zabili. I když jsú je jímali, z té roty pátý ušel; i jest jeden hudec a tři jsú rybní- káři. I pokudž znajíce VMt příčiny, ráčíte v tom rozkaz učiniti, račte mi oznámiti, abych se věděl, čím zpraviti; neb mi pan Švamberk o jednoho píše, dotýkajíc v listu přikázaného, abych jeho na rukojmě dal, kdež jsem to bez vědomí VMti učiniti ne- chtěl. Ex Sobieslaw, feria IIII. post s. Ludmille anno oc XVCXVI°. Václav Tučap, hajtman na Soběslavi. Urozenému pánu, panu Petrovi z Roznberka oc, pánu mému milostivému. *) Hořejší část listu odstřižena. 2153. Soběslavští Petrovi z Rosenberka: prosí o faráře. (M) V Soběstavi 1516, 4. října. — Orig. arch. Třeb. I. A. 3 Ka, 24. Urozený pane, pane náš milostivý. VMti napřed svú službu poddanú s plným poslušenstvím vzkazujeme. Milostivý pane! Kdež jsme VMti prve žádali o faráře zprávce duchovnieho, abyšte VMt, jakožto pán náš milostivý, nám k tomu radni a pomocni býti ráčili, i tu jste VMt pověděti ráčili, že VMt s strany jedné ptáti ráčíte, a my abychom také s strany druhé ptali. I VMt račte věděti, že jsme po- někud zpraveni, že byšte VMt nějakú námluvu mieti ráčili s knězem Jiříkem prvním farářem naším, kterýž nynie v Hradci Jindřichovém kazatelem jest, že by on zase u nás farářem býti měl. I pokudž jest VMti to vědomo, VMti pokorně prosíme, jako pána svého milostivého, že VMt nám to oznámiti ráčíte po tomto poslu; neb jest již čas krátký do sv. Havla, abychom my uměli se tak zpraviti podle rozkazu VMti. Ex Sobieslaw sabato die s. Francisci annorum oc XVCXVI°. Purgmistr a radda města Soběslavi. Urozenému pánu, panu Petrovi z Roznberka oc, pánu našemu milostivému. 2154. Soběslavští Petrovi z Rosenberka: o obstavení jejich spolusouseda Kazpetra pro dluh. (M) V Soběslavi 1517, 8. března. — Orig. arch. Třeb. I. B. 5 AP. 16 b. Urozený pane, pane náš milostivý, VMti napřed službu svů poddanú s plným poslušenstvím. Milostivý pane! Kdež VMt panu hajtmanu psáti ráčíte, což se Kaz Petra dotýče, i list, kterýž VMti píše, při tom posielati ráčíte pro nějaké obstavenie, kteréž by sobě od nás obtěžoval, abychom toho VMti zprávu dali: i VMt račte vě- děti, že jsme rychtáře hned před se obeslali a jemu psanie VMti oznámili. Kdež on toho před námi takovú zprávu učinil, že když jest mu rychtář Tháborský list psal, Archiv Český XIV. 37

Strana 290
A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 290 žádaje toho na něm, jestliže by Kaz Petr tu v Soběslavi na právě postížen byl, aby podle práva obstaven byl pro dluh nějakého Tomše z Tábora; pakli by ho tu ne- bylo, ale statek, kterýž by tu měl, aby též obstaven byl; a téhož listu Táborského ukazatel, že což za právo, všecko učiniti má s plnú mocí, tak že jest rychtář Tá- borský v témž listu psal. A on rychtář Soběslavský k témuž poslu že jest řekl: Věz, že Kaz Petra zde nenie, než statek jeho jest. I poněvadž na to vyslán jsi podle psanie pana rychtáře vašeho, že máš plnú moc obstaviti, i učiniž podle práva, máš-li se kým vyručiti, já tobě práva nehájím. A on posel pověděl, že nemám se kým vy- ručiti. A rychtář pověděl: Poněvadž se nemáš kým vyručiti podle práva, já také stavného přijieti nechci; i pověziž panu rychtáři vašemu, že jim toho den k stání pokládám, ať témuž Tomšovi státi na ten den rozkáže, a já také Kaz-Petra k tomu dni obeslati chci. A rychtář že jest tak učinil a Kaz Petra obeslal; a on Kaz Petr stál tak na ten den, a Tháborští nestáli. A rychtář že jest Kaz Petrovi pověděl: Po- něvadž Tháborští podle mého oznámenie nestojie, hýbni ty statkem svým, kamž chceš, jakž se tobě líbí; neb jest tobě nikdy ode mne podle práva obstaven nebyl. Ex Sobieslaw dominico die reminiscere annorum oc XV°XVII. Purgmistr a rada města Soběslavi. Urozenému pánu panu Petrovi z Roznberka oc, pánu našemu milostivému. 2155. Písař (?) Jakub Petrovi z Rosenberka: že Třeboňští najali cihláře. (M) V Soběslavi 1517, 17. dubna. — Orig. arch. Třeb. I. B. 6 K. 1b. Vysoce urozený pane, pane muoj milostivý. Službu svú s plným poslušenstviem VMti napřed vzkazuji. Purgmistr a konšelé Třeboňského cihlíře přijali, aby cihly krycí ku potřebě VMti na krov v hradě dělal. I žádal jest mne, abych mu prkna do cihlny k té potřebě nakúpil; učinil sem mu v tom odpor, že se mi toho bez vědomí VMti a vuole učiniti nezdá, leč v tom rozkaz od VMti jmieti budu, a že by první cihlíř Budějovský, když jest k obci cihly dělal, od obce prknami opatřen býval. Toho sem se na purgmistru vyptal oc, i jestliže by mu prkna k té potřebě nebyla nakúpena, pověděl, že v to hned vstúpiti nechce. I teď já VMti oznamuji, aby mnú nic obmeškáno nebylo; i pokudž VMt ráčíte v tom rozkaz učiniti, račte mi psaniem VMti oznámiti, abych se věděl čím zpraviti a jemu odpověd dáti. Ex Soběslaw, feria VI. post pasce anno oc XV°XVII°. Jakub. Vysoce urozenému pánu, panu Petrovi z Roznberka a na Krumlově, pánu mému mi- lostivému.

Strana 291
Dopisy z roku 1517. 291 2156. Petr z Rosenberka svému hejtmanu na Soběslavi: o propuštění spolusouseda Deštenského. (M) Na Krumlově 1517, 2. září. — Orig. arch. Třeb. I. B. 5BP. 31. Tučape milý. Píší mi teď poddaní moji Deštenští, jakož z listu jich, kterýžť posielám, porozumieš, přimlúvajíce se snažně za Mikuláše spolusúseda svého, kterýž jest v kázni mé pro neslušný a svévolný účinek, kteréhož se jest proti manželce páně Kolmanově dopustil: i když hodné rukojmie postavie, jest v tom vuole má, aby ho pod padesáthe kop grošuov českých na rukojmie na postavenie vydal, jakož z pří- pisu psanie mého jim učiněného šíře porozumieš. A panu Kolmanovi pověz, čehož kolivěk nad to trestánie žádati bude, že jemu od něho i ženy jeho všecko sprave- dlivé chci učiniti. Ex Krumlow, feria IIII. post s. Egidii anno oc 17. Petr z Roznberka oc. Václavovi Tučapovi z Tučap, hajtmanu na Soběslavi, věrnému milému. 2057. Petr z Rosenberka Deštenským: o propuštění jejich spolusouseda. (M) Na Krumlově 1517, 2. září. — Koncept arch. Třeb. I. B. 5BP. 31. Petr z Roznberka oc. Přiezeň má, múdří a opatrní věrní moji milí. Kdež mi píšete o Mikuláše poddaného mého a spolusúseda vašeho, kterýž jest v kázni mé pro neslušný účinek, kteréhož se jest proti manželce páně Kolmanově dopustil, pro- siece mne pokorně jakožto pána svého, abych ne naň ale na vás v tom zhledl a jej abych z té kázně a trestánie propustiti rozkázal, a by byl jaký člověk nehodný, že byšte se oň přimlúvati nechtěli, než že jest člověk hodný a hospodář pilný oc: i vězte, že mi taková jeho neslušná a všetečná svévolnost málo proti mysli nenie, maje mne pána svého v obranu, žej se toho proti páně Kolmanově manželce své- volně dopustiti směl, a byl jsem na tom, že jsem jej proto ještě výš chtěl trestati, aby se jiní potom jím vystřiehali, a takových svévolností proti dobrým lidem nedo- púštěli; ale vzhledaje na vaši věrnú poddanost a snažnú přímluvu, jíž se ke mně zaň přimlúváte, píši teď hajthmanu svému Soběslavskému, aby jej na hodné rukojmě pod L kop grošuov českých, když je zjednáte, na postavenie vydal, tak když by rukojmiem týden napřed oznámeno bylo, aby jej zase na to miesto, odkudž jest vy- ručen, postavili. Protož vy tento list hajthmanu Soběslavskému pošlete; než proto já trestánie opustiti nemohu, kteréž jest pro ten účinek provinil. Ex Krumlow, feria IIII. post sancti Egidii anno oc XVCXVII°. Múdrým a opatrným purgmistru, konšelóm a vší obci městečka Deštného, věrným mým milým. 37*

Strana 292
292 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 2158. Vincenc úředník na Třeboni Johance z Pernšteina: o vydání statečku po zemřelém písaři v Hodoníně. (M) V Třeboni 1517, 14. října. — Koncept arch. Třeb. I. B. 5A E. 8c. Vysoce urozená paní, paní mně milostivě příznivá, službu svú povolnú a hotovú VMti napřed vzkazuji. VMt račte věděti, že duostojný u Boze otec kněz Jakub, Borovanského kláštera probošt, z panstvie pána mého JMti kaplan, s ctihodným knězem Mikulášem ukazatelem listu tohoto zákona řeholářnieho svatého Augustina vznesli jsú na mne, kterak Thomeš Turek, poddaný pána mého JMti z Třeboně, kterýž písařem jest na Hodoníně zámku u VMti byl, měl jest z tohoto bídného světa smrtí před nedávným časem sjíti, jemuž Buoh všemohúcí rač milostiv duši býti. I v nebytí nynie pána mého JMti doma VMti já na místě pána mého JMti prosím, že VMt napřed to ráčíte pro pána mého JMt učiniti, a po týmž nebožtíkovi Thom- šovi písaři statelček jeho buď málo neb mnoho témuž knězi Mikulášovi vlastniemu bratru téhož Thomše písaře ráčíte úředníku VMti na Hodoníně rozkázati vydati, vedle poslední vuole a žádosti téhož Thomše písaře na smrtedlně posteli; jakož ne- pochybuji o pánu mým JMti, když by se kterému s VMti poddaných smrt na JMti panstvie přihodila, že by JMt na žádost VMti v túž libost neb mnohem větší voká- zanie ráčil též učiniti. I VMti já na místě pána mého JMti věřím, že to napřed pro pána mého JMt to učiniti ráčíte; toho já VMti na místě pána mého JMti po všecky časy rád zaslúžiti chci. Ex Trzebon, feria IIII. in die s. Calixti pape anno 1517. Vincenc, úředník na Třeboni. Vysoce urozené paní paní Johance z Pernštainna a na Moravským Krumlově, pozuo- stalé vdově po vysoce urozeným pánu panu Jindřichovi z Lippého, najvyšším maršálku krá- lovstvie Českého dobré paměti, paní mně milostivě příznivé. 2159. Jakub Kaše Petrovi z Rosenberka: o postoupení lidí v Novosedlech. (M) V Soběslavi 1517, 10. listopadu. — Orig. arch. Třeb. I. A. 1P. 13c. Urozený pane, pane muoj milostivý. VMti službu svú poddanú s plným po- slušenstvím vzkazuji. Kdež jste VMt rozkázati manželce mé ráčili, což se pana Hynka Valovského dotýče, abych mu psal, aby mi lidi, kteréž v Novosedlech od pánuov Ffencelikuov mám, postúpil: i tak jsem učinil podle rozkazu VMti. I račte VMt věděti, že mi za odpověd listem po poslu i sám ústně toto dal, že toho nikoli učiniti nechce, leč jemu XXX t. ovsa a XXX slepic dáme, a na to abychom mu jistotu učinili, aby mu tak budúcně vycházelo od nás, pokudž bychom toho v držení byli. A pravie, že jsem mu tak přiřekl. I milostivý pane: jemu sem to vydávati při-

Strana 293
Dopisy z roku 1517. 293 řekl, pokudž by to zpravoval. I VMti prosím jako pána svého milostivého, že VMt ráčíte mi k tomu radni a pomocni býti, neb se nemám k komu utéci než k VMti. A teď VMti přiepis listu posielám, kterýž od něho na jitra mám, ačkoli nynie s ním o to nic činiti nemám, ale poněvadž se nynie jiných věcí chytá, snad by i potom v tom mi zmatek učiniti chtěl. Datum Sobieslaw, feria III. in die diue Ludmille annorum oc XVCXVII. Jakub Kaše. Vysoce urozenému pánu, panu Petrovi z Roznberka oc, pánu mému milostivému. 2160. Petr z Rosenberka Jakubovi Kašovi: o postoupení lidí v Novosedlech. (M) B. m. a r. (1517 po 10. list.). — Koncept arch. Třeb. I. A. 1 P. 13. c. Petr z Roznberka oc. Přízeň má, Kaše milý! Kdež mi píšeš, oznamuje, že jsi panu Hynkovi Valovskému psal, aťby lidí tvých postúpil, že je ty sám, jakož jest slušné a tvé lepšie, zpravovati chceš, kdežť by tuto odpověd listem po poslu i ústně dáti měl, že by toho učiniti nechtěl, leč by jemu XXX t. ovsa a XXX slepic dal, a na to aby jistotu učinil jemu budúcně vydávati, pokudž byšte vy toho v držení byli, a při tom že by praviti měl, jako by ty jemu tak přiřekl: i rozomím, že mezi vámi vo to ruoznice jest, kdež přiřekl-li jsi jemu, to budeš povinen tomu dosti uči- niti; pakli jsi nepřiřekl, nebudeť také moci na tobě nic obdržěti. Však teď já jemu píši, žádaje na něm, aťby těch lidí postoupil, a v tomť překazy žádné nečinil, aby ty svého užíval, jakžť se zdá. Co se pak těch jitr dotýče, nezdá mi se, abyť v tom jaký zmatek činiti mohl vedle toho listu, kteréhož jsi mi přiepis poslal; leč chtěl-liť by jiných postúpiti, tak jakž list svědčí; a teď přiepis toho listu, co jemu píši, po- sielám, aby se tím věděl zpraviti. 2161. Petr z Rosenberka Hynkovi Valovskému: aby lidi na Novosedlech Jak. Kašovi postoupil. (M) B. m. a r. (1517 po 10. listopadu). — Koncept arch. Třeb. I. A. 1 P. 13c. Služba má, urozený vladyko milý. Vznesl jest na mne Jakub Kaše, poddaný muoj z Soběslavě, kterak by jemu lidí jeho, kteréž od pánuov Fencelíkuov má, a kteréž jsi ty až do tohoto času zpravoval, postúpiti nechtěl, pokládaje toho tu příčinu, jakoťby XXX t. ovsa a XXX slepic dávati povinen byl, a na to ať by jistotu učinil, aťby to vydáváno bylo, pokudž by oni toho v držení byli, a žeť by tak při- řéci měl. I věz, že on tomu odpierá, aťby to budúcně vydávati přiřiekal, než toliko pokudž by jemu ty lidi zpravoval. Kdež bylo-li by tak, žádám na tobě, aby ty jemu lidí jeho postoupil a jemu v tom překazy žádné nečinil, aby on sobě své lidi sám zpravoval, jakž najlép umí. A bude-liť se zdáti jakú spravedlnost na něm jmíti, já tobě od něho spravedlivé učiním. Valovskému.

Strana 294
294 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 2162. Kněžna Anna Minsterberská úředníku na Třeboni: o vězení jednoho člověka z Drachova, pod- daného města Veselí. (M) B. m. a r. (1517, konec) — Orig. arch. Třeb. I. A. 3 Ka, 47 f. Pane Vincenc milý. Jakož mi píšeš, kterak jsú Veselští pána tvého lidé na tebe vznesli, kterak bych Hartle z Drachova člověka jich poddaného k záduší v kázeň svú a trestánie vzíti rozkázala a jej na rukojmie dala, žádajíc toho, abych ho z toho rukojemstvie propustila oc: i jest mi divná věc do těch Veselských o té zprávě; nebť já ne člověka jich, ale člověka svého dědičného tresci podle jeho provinění. Pakli se jim zdá, že mají k němu lepší spravedlnost, já ji chci ráda viděti a slyšeti, jakož sem jim prve túž odpověd na psaní jich dala. Za to mám, žě si ji viděl. Anna z boží milosti kněžna Minstrberská a hrabina Kladská oc. Panu Vincesovi ouředníku na Střeboni buď dán. 2163. Kněžna Anna Minsterberská Veselským: o propuštění jejich zádušního člověka z Drachova. (M) V Hradci 1518, 3. ledna. — Orig. arch. Třeb. I. A. 3 Ka, 47 f. Anna z boží milosti kněžna Minstrberská a hrabina Kladská oc. Opatrní milí! Jakož mi píšete, že bych člověka vašeho do vězení svého vzala, že jest vám ta věc s podivením oc: i vězte, že já se psaní vašemu více divím, nebť sem já člověka svého dědičného vsaditi rozkázala a jeho pro jeho svévolnost tresci jako dědičná paní člověka svého, ne vašeho. Pakli vám se zdá, že k němu jakú spravedlnost k dě- dictvie jmáte, chci ji ráda slyšeti i viděti. Dán v Hradci v neděli v ochtab svatého Jana evangelisty letha oc XVIII. Opatrným purkmistru a raddě městečka Veselé buď dán. 2164. Petr z Rožmberka kněžně Anně z Minsterberka: o propuštění zádušního člověka Veselských. (M) B. m. a r. (1518 v lednu). — Koncept arch. Třeb. I. A. 3 Ka, 47 f. Osviecená kněžno a paní, paní mně přieznivá, službu svú vzkazuji. Veselští poddaní moji zpravují mne, kterak by VMt ráčili rozkázati člověka jich zádušního jménem Jíru Hartle vzieti a jej vězeti a s ním svú vuoli provozovati, a že jsú VMti vo to starali povolně prosiece, aby jim VMt člověka jich propustiti ráčili, a byl-li by člověk jich VMti co povinovat, od něho všecko spraved[livé] učiniti. I tak jsem z jejich zprávy srozuměl, že] jste se VMt na toho člověka ráčili [táhnúti], jako by VMti dědičný měl [býti]. I račte věděti, že je mi zpráva tato dána, [že] jsú ty lidi

Strana 295
Dopisy s let 1517 a 1518. 295 k záduší kúpili v té vsi, [kde] VMt také lidi máte, že ty chvíle otec toho člověka na tom gruntě seděl, a po jeho smrti že by tento syn jeho na týž grunt dosedl, a již tomu několiko drahně let, tu na tom gruntě byl, a VMt jste nikda oň nestáli ani žádný jiný. I VMti já žádám, že jim VMt račíte téhož člověka bez úplatku pro- pustiti. A míní-li se VMt jakú spravedlivost k němu jmíti, račte toho tím pořadem hle- děti, jakž jest v zemi zřiezeno. Neb račte věděti, že já toho zprávu mám od hodno- věrných lidí, že týž Jíra Hartl se rodil v mé vsi dědičné a na gruntích mých v Ži- šově; i jestliže jesti tak, pokudž je mi zpráva dána, ráčíte znáti, spravedlivě-li jste naň takovým zpuosobem měli sáhnúti. To já k VMti rozeznání připouštiem. Odpovědi žádám po tomto poslu. [Petr z Rožmberka.] (Kněžně Anně Minsterberské.*) *) Čtvrté manželce Jindřicha z Hradce. 2165. Třeboňský písař Petrovi z Rosenberka: o vybírání berně od lidí ze Stropnice. (M) V Třeboni 1518, 26. ledna. — Orig. arch. Třeb. I. A. 3 S 1. Vysoce urozený pane, pane muoj milostivý. Službu svú poddanú s plným poslušenstviem VMti napřed vzkazuji, milostivý pane. VMt račte věděti, že tuto středu minulú byl sem v Doudlebech, zapisujě berně z kněžských lidí faráře Dou- dlebského. I obeslal sem lidi z Stropnice, kteříž příslušie k špitálu Třebonskému, abych berni zapsal, kdež lidé pana Mikuláše Holuba Komařického z Stropnice drží i lánu špitálského, a plat k špitálu Třebonskému z toho půl lánu platí, chtějě berni zapsati. I poslal jest pan Mikuláš Holub Václava syna svého podvakrát ke mě do Doudleb, že lidem svým z toho půl lána nedá berně dáti, pravě, že by toho půl lána od panstvie jeho mělo býti, praviece se nějakú spravedlnost k tomu jmieti. I VMt račte věděti, že jest od VMti předkuov ten plat k špitálu Třebonskému na- dán, kdež za pana Voka JMti dobré paměti týž pan Mikuláš Holub pokoušel se jest o to, chtějě sobě toho půl lána za dědicstvie obrátiti; i toho jest dovésti nemohl. I ráčíte-li VMt pana Mikuláše Holuba k VMti na Krumlov obeslati a s ním o to potřebně rozmluviti, aneb k němu dva dobrá urozená člověky poslati, to při VMti jest. Také VMt račte věděti, že sem k panu Sádlovi u nás v Třeboni dva konšely poslal, aby z domu, kterýž pod VMtí v Třeboni má, vedle jiných souseduov berni dal; i dal jest tu odpověd, že muosí také berni s svého statku dáti a že při té berni také z domu berni dáti chce. Tiem se VMt račte zpraviti. Milostivý pane, z rozkazu VMti, jakož sem s VMtí zuostal, psal sem panu Petrovi Fencalíkovi od Jana hamerníka od VMti, aby jej VMti do Deštného pro- pustil. Jakž brzo list VMti na Stráž dodán jest byl, tak hned pan Fencalík poslal jest po téhož hamerníka a rozkázal jej do věže vsaditi; a VMti jest tuto odpověd

Strana 296
296 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. dal, kterúž teď VMti posielám. Kdež VMti píšě, že jest VMti omylně zpráva dána, že syn téhož hamerníka ještě leth nemá, aby mohl hospodařeti; i byl jest syn téhož hamerníka včera u mne a dal jest mi zprávu, že jest otec jeho jemu grunth před panem Petrem Fencalíkem vzídjal, a hamerník jest sobě svršek pozuostavil, a pan Petr Fencalík jest hamerníkova syna se dvěma bratřími na grunth za hospodáře přijal; byť leth neměl, nebyl by jej přijímal. Tu jest jedno vejmluva k VMti. Než syn téhož hamerníka VMti vysoce prosí, poněvadž pan Fencalík nechce hamerníka VMti propustiti, že ráčíte panu Fencalíkovi list přímluvčí psáti, aby byl z vězení puštěn a na rukojmě dán; toho VMti chce potomně po všecky časy rád zaslúžiti. Ex Trzebon, feria III. post conuersionem sancti Pauli annorum oc XVCXVIII°. Vincenc. Vysoce urozenému pánu panu Petrovi z Roznberka oc, pánu mému JMti milostivému. 2166. Kněžna Anna Minsterberská Petrovi z Rosenberka: o propuštění zádušního člověka z Dra- chova Veselským. (M) Na Hradci 1518, 1. února. — Orig. arch. Třeb. I. A. 3 Ka, 47 f. Modlitbu svú vzkazuji VMti, urozený pane, pane bratře a příteli muoj milý. Jakož mi psáti ráčíte, že by vás poddaní vaši Veselští zpravili, kterak bych já rozkázala člověka jich zádušního jménem Jíru Hartle vzíti a jej vězeti a s ním svú vuoli provo- zovati, a žě jsú mne o to starali povolně prosíce, abych jim člověka jejich propustila, a byl-li by člověk jich mně co povinovat, žě od něho všecko spravedlivé chtí učiniti, a že ste tak z jejich zprávy srozuměli, že bych se na toho člověka táhla, jako by člověk muoj dědičný byl oc. Pane a příteli muoj milý, za to mám, že jsú vám oznámili tíž Veselští, jakú sem jim o tu věc na psaní jich odpověd dala, také i Vin- cencovi písaři vašemu Třeboňskému na psaní jeho, kteréž jest mi o to na místě vašem učinil, žě já ne člověka jich, ale člověka svého dědičného trestala sem, tresci a trestati budu jako paní jeho dědičná. A ještě při tom stojím, jakož sem jim i Vin- cencovi psala, jestliže oni lepší spravedlnost na ty duchovní lidi k dědičnému panství ukáží, nežli já ji mám, jsúcí paní jeho dědičná, žě ji chci ráda viděti i slyšeti; jestli to pak věc nespravedliva, což sem jim psala, a není-li pořadem podle zřízení zemského, račte toho pane bratře muoj milý VMt sami povážiti. Také račte věděti, poněvadž ste mi ráčili o toho člověka psáti, že sem téhož člověka svého na ru- kojmie dáti chtěla, ale žádný z Veselských, kteříž jej prve vyručili, zaň slíbiti ne- chtěl; z té příčiny dala sem jej vsaditi. Dán na Hradci v pondělí před hromnicemi Anna z boží milosti kněžna Minstrberská létha oc XVIII. a hrabina Kladská. Urozenému pánu panu Petrovi z Rozmbergka oc, panu bratru mému milému.

Strana 297
Dopisy s roku 1518. 297 2167. Jan z Doubravy otci svému Karlovi: lituje nemoci jeho a omlouvá se, že dosud na Krumlov nepřijel. (M) Ve Wasserburce v Bavořích 1518, 4. února. — Orig. arch. Třeb. Fam. Doubrava. Pane otčě muoj milý! Žádost maje zdraví i všeho dobrého s poslušenstvím svým oc, váš list nyní mně poslaný s těmi šlojírky z velkou radostí sem přijal; ale potom čta list, na to přišed, kdež mi oznamujete vaši nemoc, s toho sem velmi zarmúcen. Toho od milého Boha s pravú věrú žádám, žě se ještě ve zdraví shle- dáme. A já bych ihned s tímto poslem byl k vám se vypravil, ale velký nedostatek v noze jedné mám, velmi jest mi votekla, a ten rak, neb kterak té červenosti říkají, že mne velmi bolí. Ale dyž mi málo lép bude na té noze, teda ihned se k vám vypravím. Ale jestližě by toho potřeba byla a vy mldlí [sic] byli, pošlete mi zvláštního posla, tomu já sám zaplatím, ať ve dne i v noci de, neb bych se velmi rád s vámi shledal. Také kdež mi píšete, žě ste mi listu nechali [v] Vídni: neníť mi dodán, než toliko ten list, kterýž mi z Vídně do Uher poslán, (v kterémž ste mi oznámili, žě ste mne u Vídni hledali oc), na kterýž sem vám odpověď odepsal. Kdež mi také nyní oznamujete, žěť vám dodán není, na ten se budu ptáti v Augspurce, zdali by s Fukerovy [sic] listy tam přišel. Neb mé žěně sem také při tom psal, ten jest jí tepruo dodán, dyž sem já již doma byl. Také s té příčiny sem v Linci na vás ne- sčekal, a rád bych vás byl [v] Wosserburce viděl pro toho kněze z Salcpurku, abyšte i vy sami jeho slyšeli oc. Také sem o vaší nemoci nevěděl, také jest mi Čeleď nic neoznámil; já bych byl z Lince k vám na Krumlov přijel a toho nikoli nenechal. Také sem vám po dvakrát psal, že vám Čeleď měl koník poslati, kterýž muoj jest; nevím, stalo-li se to, čili nic. Jakž já budu moci najspíš, tedy k vám na Krumlov přijedu. Také jest mi tento posel pověděl, žě ste velmi mldlý, s toho sem velmi zarmúcen; za to věrně milého Boha prosím, žě vás ještě ráčí pozdraviti a žě se ve zdraví shledáme. Také co se Vídně dotýčě, podle mé žádosti byli ještě toho nedo- konali, mají mi o tom konečně psáti oc. Také má žěna vám velice děkuje i já z toho zavití i z nožů, kteréž ste jí poslali, neb se jí velmi dobřě líbí. Také žád- ného tak pěkného nemá. Také vám posílá kdulnú letkvař, kterúž sama dělala; prosí vás, abyšte za dobré přijali. Také za vás prosí pána Boha, žě vás ráčí pozdraviti. S tím dajž vám milý Buoh dlúhé zdraví, toho věrně žádám. Dán [v] Wosserburce, ve čtvrtek po svatým Blažeji leta 1518. Jan, syn váš. Také jestližě [v] Vídni mé vobydlé nebude, tedy mám oumysl do Pasova. Také sem tomu poslu dal deset krajcarů, jest 4 bílé groše. Urozenému vladyce, panu Karlovi z Dúbravy, nyní u pána pana Petra JMti z Ro- žumberka oc na Krumlově, panu otci mému milému, b. d. Archiv Český XIV. 38

Strana 298
298 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 2168. Petr z Rosenberka Veselským: o jejich člověku z Drachova vězeném kněžnou Annou z Minsterberka. (M) Na Krumlově 1518, 5. února. — Koncept arch. Třeb. I. A. 3 Ka. 47 f. Petr z Roznberka. Přízeň má, múdří a opatrní věrní milí. Kdež mi píšete, což se Jana Mrázka toho svědomie dotýče, že by svědci nechtěli obzvláštně svědčiti, žádajiece naučení, kerak se v tom zachovati máte: i vyslyšte je společně, co je v pravdě jim v tom vědomo, ať to na svá svědomie a na své přísahy vyznají; a při- neste mi toho zprávu ve čtvrtek najprv příští na Třeboň, neb já tu, dá-li Bóh, budu a tu já vám dám naučení, co budete míti s tou věcí dále učiniti. — Co se pak toho člověka vašeho k záduší tkne, keréhož kněžna v své vazbě má, vo keréhož jsem já jí psal a ona mi zase odpověd dala, kerú jste mi poslali: i přineste mi ta psaní, co jste vy jí i také Vincenc úředník muoj na Třeboni vo to psali, a co ona vám na to za odpověd dala, též na ten den do Třeboně, a tu já té cesty pohledám, aby člověk váš zádušní od kněžny mohl vysvobozen býti. Pakli by svévolně kněžna toho učiniti nechtěla, již já vás v tom neopustím a člověka vašeho také a té cesty pohledám, aby on svoboden býti mohl. Datum Crumlow, feria VI. post festum puri- ficationis Marie anno oc XVIII°. Veselským. 2169. Petr z Rosenberka kněžně Anně Minsterberské z Hradce: aby poddaného z Drachova Ve- selským z vězení propustila. (M) V Třeboni 1518, 11. února. — Koncept arch. Třeb. I. A. 3 Ka, 47 f. Osviecená kněžno a paní, paní mně příznivá. Službu svú VMti vzkazuji. Kdež mi odpověd na mé psaní dosti v širokých sloviech dáváte, co se Jíry Hrtle člověka poddaných mých z Veselé dotýče, to opakujiece, co vám poddaní moji z Veselé i také Vincenc písař panstvie Třeboňského vo to jsú psali, a co jste jim také za od- pověd na to dali, že vy ne člověka jich, ale člověka svého dědičného trestali jste a trestati že budete jako paní jeho dědičná, a ještě při tom že stojiete, jak jste jim i Vincencovi psali, a jestliže voni lepší spravedlnost nežli vy ji máte na toho člo- věka, jsúce paní jeho dědičná, ukáží, že ji rádi slyšeti chcete, a jest-li to pak věc spravedliva, co jste jim psali, a není-li pořadem podle zřiezení zemského, abych toho sám povážil. I VMt znáti muožete, že ktož jesti jeho držitel, jakožto moji poddaní jsú, a tak, jakž mne zpravují, okolo dvatceti leth těch lidí v držení byli a jsou, a žádný jich vo ně ničiemž nenařiekal, než VMt beze všeho nařiekánie jste jim člověka jich ráčili rozkázati vzieti a vězeti a s ním svú vuoli jmieti, žádným právem jich z toho nevyvedše; ješto se mně zdá, že jste VMt to proti zřiezení zemského

Strana 299
Dopisy z roku 1518. 299 učinili. Neb VMt znáti muožete, že držitel, kto je jeho v držění, a má od toho, ktož by se k čemu mienil jakú spravedlnost jmieti, z toho právem vyveden býti, ne tím zpuosobem, jak jste VMt naň sáhli. Pak tohoto na VMti též jako prve žádám, abyšte jej ráčili bez úplatku a bez škody propustiti; pakli se toho nezdá VMti uči- niti, k tomuto se moji poddaní podávají — ještě výš, ač by toho nebyli povinni — když jim ho propustíte, že jej chtějí před pány hejtmany kraje Bechyňského, když jim o to rok položí, postaviti a jimi o to, spravedlivě-li jste jej vzali čili nic, slyšáni býti. Pakli byšte toho učiniti neráčili, kdež té naděje nejsem, již bych já svých pod- daných v tom slušně opustiti nemohl a neopustím, než jim raden a pomocen budu, aby jim to k nápravě přijíti mohlo. Datum Trzebon, feria V. post festum s. Scola- Petr [z Rožmberka]. stice virginis anno domini XVCXVIII. (Kněžně Anně Minsterberské.) 2170. Veselští Petrovi z Rosenberka: o jejich člověku z Drachova vězeném kněžnou Annou Minster- berskou z Hradce. (M) Ve Veselí 1518, 13. února. — Orig. arch. Třeb. I. A. 3 Ka, 47 f. Vysoce urozený pane, pane náš milostivý. Službu naši poddanú s plným po- slušenstvím VMti napřed vzkazujem, milostivý pane. Kdež ste VMt ráčili psaní uči- niti paní kněžně, tu sme Její Mti list poslali po poslu, a ona, když jest list přečetla, tehdy ji posel žádal, aby mu ráčila odpověd dáti. A ona ráčila pověděti, že nedám. A on též Její Mti po druhý napomenul, aby ráčila odpověd dáti; a ona jest jemu řekla, jakž prve slyšel, že nedám. Protož, milostivý pane, VMti prosíme a žádáme, jako pána svýho milostivého, za radu a za ochranu, jako pána svého milostivého. Odpo- vědi laskavé žádáme od VMti. Dajž všemohúcí milý Buoh VMti dlúhé a štčastné panovánie, toho bychom VMti, jako pánu našemu JMti, s pravú věrú přáli. Datum ex Wesel sabato post Appolonie virginis annorum 1518. Purgmistr a radda městečka Veselé nad Lužnicí. Vysoce urozenému pánu panu Petrovi z Roznberka, pánu našemn JMti, buď dán. 2171. Kněžna Anna Minsterberká z Hradce Petrovi z Rosenberka: o propuštění člověka z Dra- chova Veselským. (M) Na Hradci 1518, 13. února. — Orig. arch. Třeb. I. A. 3 Ka, 47 f. Motlitbu svú VMti vzkazuji, urozený pane, pane a bratře muoj milý. Jakož mi opět píšete, což se Hartle člověka mého dědičného z Drachova a poddaných vašich z Veselé dotýče, tomu psaní vašemu sem porozuměla oc, i chci já VMti na to časem 38*

Strana 300
300 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. svým po svém poslu odpověd dáti. Ex Noua Domo sabato ante Valentini annorum Anna z boží milosti kněžna Minstrberská oc. domini 1518. Urozenému pánu panu Petrovi z Roznbergka oc, panu bratru mému milému. 2172. Veselští Petrovi z Rosenberka: o jejich rozepři s kněžnou Annou Minsterberskou z Hradce o člověka z Drachova, kterýž jest vyručen z vězení. (M) Ve Veselí 1518, 17. února. — Orig arch. Třeb. I. A. 3 Ka, 47 f. Vysoce urozený pane, pane náš milostivý. Službu naši poddanú s plným po- slušenstvím VMti napřed vzkazujem, milostivý pane. Kdež jest tento list v pondělí tento minulý nám přišel u večer, i očěkávali sme posla náhodního, i když sě nám posel nenahodil, i teď VMti posieláme po poslu našěm. A též milostivý pane VMti dáváme znáti, žě též lidé pana Hradeckého vyručili sou jej na postavení do dvú nedělí pod C kopami grošův též člověka toho k záduší našěmu. A též VMti dáváme znáti, že kněžna Její Mt praví, že kto bude mieti lepčí spravedlivost, ať mi to pokážě, žě to chci ráda slyšeti. Dajž všemohúcí milý Buoh VMti dlúhé zdravie a štčastné pano- vánie, toho bychom VMti jako pánu našemu JMti s pravú věrú přáli. Datum ex Wesel, feria IIII. in die cinerum annorum 1518. Purgmistr a rada městečka Veselé nad Lužnicí. Vysoce urozenému pánu panu Petrovi z Roznberka, pánu našemu JMti buď dán. 2173. Kněžna Anna Minsterberská z Hradce Petrovi z Rosenberka: o rozepři s Veselskými o člo- věka z Drachova. (M) V Hradci 1518, 19. února. — Orig. arch Třeb. I. A. 3 Ku, 47 f. Motlitbu svú vzkazuji, urozený pane, pane bratře muoj milý. Jakož ste mi psáti ráčili, což se člověka mého dědičného z Drachova dotýče a Veselských pod- daných vašich, že tu věc k slyšení podáváte před hajtmany kraje tohoto oc: i já nevím, kto jsú hajtmané v kraji tomto, než zdá-li se vám, račte sobě dva z pánuov aneb z rytieřstva voliti, kohož se vám zdá, a já také dva voliti budu, a ti čtyři ať tu věc mezi námi slyší pod dobrú vuolí. I budete-li chtíti to učiniti, račte mi to dáti znáti po tomto poslu, který čas a kde by se měla ta věc slyšeti, abych já se tiem mohla zpraviti. Dán v Hradci v pátek před svatým Petrem nastolování létha Anna z boží milosti kněžna Minstrberská oc. božieho oc XVIII. Urozenému pánu panu Petrovi z Roznberka oc, panu bratru mému milému.

Strana 301
Dopisy s roku 1518. 301 2174. Petr z Rosenberka kněžně Anně Minsterberské: o při s Veselskými stran člověka z Drachova. (M) Na Krumlově 1518, 21. února. — Orig. arch. Třeb I. A. 3 Ku, 47 f. Osviecená kněžno a paní, paní mně přieznivá. Službu svú VMti vzkazuji. Od- povědi, kterú mi, co se Hartle člověka poddaných mých z Veselé dotýče, na mé psanie dáváte, jsem srozuměl; i ráčíte-li vedle mého prvního psanie tak, k čemu jsem svých poddaných poddal, učiniti, v tom se tak zachovati mají, ješto mi se zdá za spravedlivé. Pakli byšte toho neráčili přijíti, již bych já musil na to mysliti, ač bych toho raději zbaven byl, abych člověka zádušnieho poddaných svých z takového svévolného trápenie, kteréž se mu, tak jakž se mně zdá, od VMti děje, vysvoboditi mohl. Odpovědi žádám. Ex Krumlow dominica inuocauit anno oc XVCXVIII°. (Petr z Rožmberka.) (Kněžně Anně Minsterberské.) 2175. Kněžna Anna Minsterberská Petrovi z Rosenberka: o své při s Veselskými o člověka v Drachově. (M) V Hradci 1518, 14. května. — Orig. arch. Třeb. I. A. 3 Ka, 47 f. Motlitbu svú vzkazuji VMti, urozený pane, pane bratře a příteli muoj milý. Což se těch lidí v Drachově dotýče, kteříž poplatni jsú kaplanu do Veselí, o kteréž jest ruoznice mezi námi, o panství: i jest pán Buoh muoj svědek, že bych já nerada s vámi v žádné nesnáze a soudy vešla, než rači bych, aby všecko dobré přátelstvie mezi námi zachováno bylo. I jestliže se zdá VMti, abyšte vy sobě v tomto sněmu v Praze o svatém duše volili dva neb tři pány aneb dobrý lidi, a já také tolikéž, a ti aby nás o to přátelsky srovnali, aby již ta věc na místě postavena byla: i rá- číte-li k tomu, mně se zdá, spravedlivému i přátelskému podání svoliti, račte mi to po tomto poslu psaním svým oznámiti, abych se tím mohla zpraviti. Ex Noua Domo feria VI. ante Zophie anno oc 1518. Anna z božie milosti kněžna Minstrberská. Urozenému pánu panu Petrovi z Rozmbergka oc, panu bratru a příteli mému milému. 2176. Petr z Rosenberka kněžně Anně Hradecké z Minsterberka: o zádušních lidech Veselských v Drachově. (M) Na Krumlově 1518, 18. května. — Orig. arch. Třeb. I. A. 3 Ka, 47 f. Osviecená kněžno a paní, paní mně přieznivá. Službu svú VMti vzkazuji. Kdež mi ráčíte psáti, co se těch lidí v Drachově tkne, keříž poplatní jsou kaplanu do Veselí, o keréž ruoznice mezi námi o panství jest, pána Boha se v tom doklá-

Strana 302
302 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. dajiece, že byšte se mnú v žádné nesnáze a soudy neradi vešli, než radši aby všecko přátelstvie mezi námi zachováno bylo, i jestli by mi se zdálo, abych já sobě v tomto sněmu v Praze o svatém Duše dva neb tři pány aneb dobré lidi volil, a VMt také tolikéž, a ti aby nás o to přátelsky srovnali, aby již ta věc na místě postavena byla, a chtěl-li bych k tomu vedle vašeho zdánie spravedlivému i přátelskýmu po- dánie svoliti, abych to VMti po tomto vašem poslu psaním svým oznámil, abyšte se tím mohli zpraviti: i račte VMt věděti, že bych já proti tomu nebyl, ale že nemám naděje, abych nyní k tomuto sněmu pro nedostatek zdravie svého do Prahy jeti mohl, neb mi dna překážie; než zdá-li se VMti, jednu neb dvě osobě v kraji, keréž by se VMti zdáli, voliti, a já bych též učinil, a ti sjedúce se na slušné místo, aby v to nahlédli, a mohli-li by nás přátelsky smluviti vo to panstvie a vo ten pych, kerýž tak, jakž se poddaným mým zdá, že se jim od VMti stal, i také vo škody, keré jest ten člověk u vazbě jsa vzal a co jest doma obmeškal, i také co jsou pod- daní moji při tom na posly naložili, že bych já proti tomu nebyl. Pak jestli se VMti zdá to učiniti, račte mi oznámiti, abych se zpraviti věděl; a potká-li poddané mé co slušného v tom, chci já je k tomu vésti, aby to přijali. Datum Crumlow, feria III. post dominicam exaudi anno domini XV XVIII. Petr z Roznberka (Kněžně Anně Minsterberské.) 2177. Veselští Petrovi z Rosenberka: že kněžna Anna Hradecká z Minsterberka jejich člověka z Drachova vsadila do vězení. (M) Ve Veselí 1518, 26. května. — Orig. arch. Třeb. I. A. 3 Ka, 47 f. Vysoce urozený pane, pane náš milostivý. Službu naši poddanú s plným po- slušenstvím VMti napřed vzkazujem, milostivý pane. VMt račte věděti, že Hartl, kterýž se jest stavel [sic] dnes v Hradci kněžně Její Mti, žě jest jej hned ráčila roz- kázati vsaditi do vězenie svého. I poslali jsme s ním jednoho souseda, aby jej stravú opatřil; nebo se jest prvý muosil pro hlad vyručiti, ale tiemuž sousedu jsme roz- kázali, aby jej žádnú měrú nevyrukoval. Protož VMti prosíme a žádáme jako pána svýho milostivého za radu a za opatřenie jakožto pána svého milostivého; odpovědi laskavé a milostivé od VMti žádáme po tomto poslu. Dajž všemohúcí milý Buoh VMti dluhé zdravie a štčastné panovánie; toho bychom VMti jako pánu našemu JMti milostivějšímu [sic] s pravú věrú přáli. Datum ex Wessel, feria IIII. post penthe- Purgmistr a radda městečka Veselé nad Lužnicí. costes annorum XV°XVIII°. Vysoce urozenému pánu panu Petrovi z Roznberka, pánu našemu JMti buď dán.

Strana 303
Dopisy z roku 1518. 303 2178. Petr z Rosenberka Veselským: že se o jejich člověka z Drachova uvězněného v Hradci postará. (M) Na Krumlově 1518, 27. května. — Orig. arch. Třeb. I. A. 3 Ka, 47 f. Petr z Roznberka oc. Přízeň má, múdří a opatrní věrní milí. Kdež mi píšete, co se Hartle tkne, oznamujiece mi, jak jest se kněžně postavil, že jej ihned vsaditi dala do vězení svého, kdež jste pak jednoho souseda svého s ním, aby jej stravú opatřil, poslali, však že jste jemu rozkázali, aby ho nevyrukoval: i neopatrujte ho více stravú, než bude-li ho chtíti na ten zpuosob jako prve vypustiti, to stuoj při ní. Již se vy o to nestarejte, já budu věděti, co v tom dále činiti mám; neb já s kněžnú vo to nynie mezi sebú psaní máme, na keréž já ještě od kněžny žádné odpovědi nemám. A jestliže by ho několik dní u vazbě měla, když vy ho stravú opatrovati nebudete, a nedala ho na první zpuosob na rukojmie, tehdy mi oznamte, abych já jej proto v tom nebohého opatřil. Datum Crumlow, feria V. post festa penthechosten anno oc XVIII. (Purkmistru a raddě města Veselí nad Lužnicí.) 2179. Anna Hradecká z Minsterberka Petrovi z Rosenberka: o sporné lidi v Drachově poplatné kaplanu do Veselí. (M) V Hradci 1518, 1. září. — Orig. arch. Třeb. I. A. 3 Ka. 47 f. Motlitbu svú VMti vzkazuji. Urozený pane, pane bratře muoj milý. Byste se dobře jměli a zdrávi byli, toho bych vám ráda přála. Což se těch lidí v Drachově dotýče, kteříž poplatní jsú kaplanu do Veselí, o kteréž ruoznice mezi námi jest o panstvie: prosím VMti, žě vám to proti mysli nebude, žě sem vám tak dlúho od- povědi nedala. Pán Buoh zná z žádné jiné příčiny toho se jest nestalo, než z té, že v tom času nemohla sem s Drachovskými rozmluviti, kdež oni to všecko zbožie Drachovské dědicky jsú ve dsky zemské vložili kněžně Její Mti dobré paměti mateři mé; i již sem já proto k panu Ctiborovi Drachovskému dobré lidi posílala. To mi za odpověd dal, že to chce na bratra svého vznésti a že se to jeho samého nedo- týče, a rozmluvě s bratrem svým, žě mi chtí odpověd dáti. Prosím VMti, muoj milý pane bratře, žě toho ráčíte shovení jmieti, až mi odpověd oni dadí, a já hned vás také odpovědí meškati nebudu. Datum Nouedomus, feria IIII. die s. Egidi anno oc 1518. Anna z božie milosti kněžna Minstrberská a hrabina Kladská oc. Urozenému pánu panu Petrovi z Roznberka oc, panu bratru mému milému.

Strana 304
304 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 2180. Petr z Rosenberka kněžně Anně Hradecké z Minsterberka: o sporné zádušní poddané v Drachově. (M) Na Krumlově 1518, 4. září. — Koncept arch. Třeb. I. A. 3 Ku, 47 f. Osviecená kněžno a paní, paní mně přieznivá. Službu svú VMti vzkazuji. Zdraví i jiného všeho dobrého VMti bych přál. Kdež mi psáti ráčíte, co se těch lidí v Drachově dotýče, prosiece, aby mi to, že jak mi VMt tak dlúho na mé psaní odpovědi dáti neráčili, proti mysli nebylo, a abych toho zhovení [sic] měl do toho času, až by VMti páni Drachovští odpověd na poselství VMti, keréž jste k nim vo to učiniti ráčili, dali, a VMt že mne hned také odpovědí meškati neráčíte: i nevím já, kdy VMti páni Drachovští odpověd dadí neb nedadí, neb já ani poddaní moji s Drachovskými nic činiti nemáme, než toliko k VMti se o to hledí, že jste jim člověka ráčili vzíti a nad ním svú vuoli provozovati. Však já proto k žádosti VMti týden pozdržeti chci, a v tom času prosím, že mi odpověd dáti ráčíte; pakli byšte toho neučinili, již já s poddanými svými se vím kerak dále v tom zachovati, ač bych toho radši zbaven byl. Datum Crumlow sabbato post festum sancti Egidii abbatis (Petr z Rožmberka.) anno oc XVIII. [Cedule.] Byl bych VMti po VMti poslu odpověd dal, ale že nezčekav jí ušel jest, i nevím, z rozkázanie-li VMti čili sám svévolně to učinil. Protož teď VMti tu odpověd naschvále po svém poslu posielám. (Kněžně Anně Minsterberské.) 2181. Kněžna Anna Minsterberská Petrovi z Rosenberka: o sporné poddané v Drachově záduší Soběslavského. (M) V Hradci 1518, 6. září. — Orig. arch. Třeb. I. A. 3 Ka, 47 f. Motlitbu svú VMti vzkazuji, urozený pane, pane bratře muoj milý. Byšte se dobře měli a zdrávi byli, ráda bych vám toho přála. Jakož mi psáti ráčíte a od- pověd na mé psaní dáti, což se těch lidí v Drachově dotýče oc, že vy a poddaní vaši s Drachovskými nic činiti nemáte, než toliko se mnú, a že to k žádosti mé učiniti ráčíte a tajden toho pozdržeti, v tom času abych VMti odpověd dala: i znám to, že s Drachovskými nic o tom činiti nemáte, ale jáť sem vám to dobrým úmyslem psala, nadějíce se toho, že toho sčekání jmíti budete podle mé žádosti při vás; ale poněvadž toho býti nemuož, já té vší věci na dobré lidi podávám: račte VMt dva vydati, a já také dva vydám. A ti čtyři ať tu věc mezi námi a spravedlnosti naše slyší, jediné den sobě o to volme, kterýž by ta věc měla těmi dobrými lidmi slyšána býti a kde. Dán v Hradci v pondělí před narození matky boží létha oc XVIII°. Anna z boží milosti kněžna Minstrberská oc. Urozenému pánu panu Petrovi z Roznberka oc, panu bratru mému milému.

Strana 305
Dopisy z let 1518 a 1519. 305 2182. Úředník na Třeboni Petrovi z Rosenberka: o zájmu volů pro vyhnutí se mýtu v Třeboni. (M) V Třeboni 1519, 10. července. — Orig. arch. Treb. I. A. 6 Ma, 1. Vysoce urozený pane, pane muoj milostivý. Službu svú poddanú s plným po- slušenstvie[m] VMti napřed vzkazuji. Milostivý pane, VMt račte věděti, že nějaký Švík z Chlumu, páně Krajieřuov člověk, u Urbana mýthného VMti poddaného sede na pivě zmienku učinil, že drahně voluov ženú a že jsú s nimi u Kubše v Chlumu včera noci leželi, ptajě se, hnali-li jsú ty voly skrze město Třeboň. Urban pověděl, že nehnali žádných voluov. Urban tajně přišel jest ke mně, vznesl jest tu věc na mne, což já k tomu radím. A já hned sem rychtáře VMti Třeboňského samého še- stého jiezdecky ve zbroji vypravil na cesty a osadil sem ve vsech, jestliže nepoženú na Třeboň pravú silnicí, aby voly pobrali na nepravý silnici, poněvadž jsú místo VMti Třeboňského[?] minuli a na mýto nehnali, domnívajě se, že by Budějovští byli. I hnali ty voly z Chlumu k Suchdolu a k Cepu; a zjednali jednoho z Bystřice k voluom, a tomu pověděli, že ty voly ženú k králi JMti k Hluboci. Ten pacholek neboližto písař při volích, ten jěl napřed do Petrovic, pravě, že panu z Pernšteina na Hlubokú voly ty ženú. Než jsú do Kojákovic voly přihnali, až jsú jiezdecky s Ko- jákovskými voly tu v Kojákovicích stavili a voly rozkázali k Třeboni hnáti. A při- hnali CLXXXVI voluov. Potom ten, kterýž při volích byl, jest pověděl, opoviedajě se, že jsú ti volové jednoho kupce z Klatov jménem pana Mikuláše. I učinil sem otázku naň: Však jsi prve pravil, že králi JMti ty voly ženete, a některým jsi pravil, že ty voly na Hlubokú panu z Pernšteina ženete. I odpieral a pravil jest, že jest to před sedláky pravil. A ten z Bystřice, kterýž voly pomahal hnáti, udělal přede mnú tomu odpor pravě, že králi JMti ty voly ženú, a že by z nájmu nikoli nepo- mohl voluov hnáti, by ta řeč nebyla, že králi JMti ty voly ženú. A tak že jsú se nemohli v řeči srovnati. Na tu řeč rozkázal sem jě oba dva vsaditi. A voli jsú u Třeboni na valech. Tiem se VMt račte zpraviti. Což v tom dále ráčíte VMt roz- kázati, chci já se tak zachovati. Raptim Trzebon serotino tempore dominica post s. Vincenc. Procopii annorum oc XV XIX°. Vysoce urozenému pánu panu Petrovi z Roznberka JMti, pánu mému milostivému. 2183. Petr z Rosenberka úředníku na Třeboni: schvaluje zájem volů pro pominutí mýta v Třeboni. (M) Na Krumlově 1519, 11. července. — Koncept arch. Třeb. I. A. 6 Ma, 1. Petr z Roznberka oc. Přízeň má, Vincenc milý. Kdež mi píšeš, že by pro mýta prohnání CLXXXVI voluov na Třeboň zajíti dal oc: i dobře jsi učinil, a zvláště v tom, poněvadž jsú se ti, kteří je hnali, komu je ženú nebo čí by byli, v řeči Archiv Český XIV. 39

Strana 306
306 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. nesrovnávali. I nevímť tak v náhle, jak by s nimi naložiti měl, co oznámiti; neb za to mám, že ti anebo ten, číž ti volové jsú, ke mně se o ně postaví. Než co se těch dvú pacholkú, kteréž si vsaditi dal, dotýče, zaváže je slibem, propusť je z vězení, když bych jim dvě neděli napřed věděti dal, aby se postavili; a ty řeči, jak sú prve před tebú mluvili, ať před některými konšely tíž vyznají. A jakž mne co dojde, hned já tobě oznámím; proto je některak do času opatř, ať co jísti mají. A mnedle ptej se jich s pilností, čí by byli; poněvadž u vězení sedí, za to mám, žeť pravdu povědí. A jestliže by vždy na tom stáli, že sú královští anebo pana z Pernštejna a řeči mětli, nepúštěj jich z vězení: neb poněvadž rozličná ti volové znamení mají, není podobná, aby samejch Klatovských býti měli. Z psaní tvého rozumím, žej Urban již zas z Prahy domů přijel; i mnedle oznam mi po náhodním poslu, kterak mu se tam svedlo v jeho věci. Datum Krumlow, feria II. ante s. Margarete anno oc XIX°. [Petr z Rožmberka.] (Vincencovi úředníku na Třeboni.) 2184. Menší úředníci Pražští obesílají Jiříka Doudlebského, aby uručil statek sirotků někdy Chvala z Kolenec jakožto jejich poručník. (M) Na Hradě Pražském 1519, 14. července. — Břez. opis v genealogii ryt. z Dúdleb v arch. Třeb. Službu svú vzkazujem. Věděti vám dáváme, že páni JMti a vládyky z plnýho soudu zemskýho ráčili jsou nám rozkázati vás listem naším od úřadu obeslati, a to z příčiny té, abyšte statek všecek někdy urozenýho vladyky, Chvala z Kolenec, podle práva a zřízení zemského sirotkům týhož Chvala uručili, ač chcete-li poručenství těch sirotkův a toho statku držeti a užiti, a to od datum listu tohoto ve čtyřech nedělích [11. Aug.] pořád zběhlých. Pakli byšte toho v tom času neučinili a neuru- čili, že JMt ty sirotky a statek ten jiným poručníkem podle práva a zřízení zem- ského opatřiti ráčí. Protož, znajíce takové rozkázání JMtí pánův a vladyk, tak se zachovejte, jakž vám píšem, ač se chcete škod, kteréž by na vás skrze to přijíti mohly, uvarovati. Dán u desk zemských na hradě Pražským pod pečetí Mikuláše Bryknara z Bruckšteina, místokomorníka k. Č., leta bož. 1519, ve čtvrtek po sv. panně Margretě. Úředníci Praští menších desk zemských urozenýmu vladyce, panu Jiříkovi Doudleb- skýmu z Doudleb. 2185. Úředník na Třeboni Petrovi z Rosenberka: o uvězněných třech ženách čarodějných. (M) V Třeboni 1519, 24. srpna. — Orig. arch. Třeb. I. B. 5BC. 18 a. Vysoce urozený pane, pane muoj milostivý. Službu svú poddanú s plným po-

Strana 307
Dopisy z let 1519. 307 slušenstviem VMti napřed vzkazuji, milostivý pane. Jakož VMt ráčili jste mi psáti, což se těch tří žen, kterýž u VMti vězení na Třeboni sedí, dotýče, při tom VMt ráčili jste mi zprávu od těch žen i list přimlúvající od Tháborských poslati, že by jich zpráva nesrovnávala se [s] zprávú mú: i VMt račte věděti, pukudž sem prve VMti zprávu dal, že jest to tak, jakož svědkové v listu vysvěčují, od těch vod z močidl a o svěcené vodě, to jest bylo přede mnú a ještě více řečí. Učinil sem otázku na pastýřku, aby pravdu pověděla, kterak jsú k ní Křížová řezníková z Bukovska z druhú ženú přišly. Pověděla, že ta druhá žena, kteráž jest s Křížovú řezníkovú přišla, že se jest hned jí tázala, prosíc, aby jě, což vie najhoršieho, naučila. Pastýřka ji z toho trestala. Zanechavše trestání, tak dlúho s ní obě mluvily, že jest jě na- učila, kterak duom ostuditi mají, člověčí a tistí kosti aby pod práh zakopali a ně- jaká slova k tomu. I otázal sem druhé ženy, proč jest to učinila? I chtěla toho pastýřce sepříti, tak dlúho, že jest pověděla, že jest jí Křížová řezníková za to prosila. Křížová odpor činila. I poněvadž jedna druzí [sic] přela, rozkázal sem všecky tři u VMti vězení vsaditi. Také račte VMt věděti, že sem dnes s purgmistrem, s Petrem řezníkem, ješto mu úřad rychtářstvie od rychtáře poručen jest, u těch žen byl a rozkázal sem jě spolu svésti. Rovně též pastéřka jim oběma i ještě víc mlu- vila, pukudž nahoře píši; a také pastýřka jest seznala, že jsú ji chtěly rády odhroziti, aby pryč šla, že jí neplatí než hrdlo. I buojím se, že v té pastýřce mnoho více vězí; ač Křížová řezníková velmě těhotna jest, a druhá vždy předse na ni praví, že jest s ní k pastýřce z prozby její šla. Račte VMt toho povážiti, měl-li sem já Křížovú hned zhola pustiti. Ex Trzebon, feria IIII. in die s. Bartholomei apostoli domini annorum oc XV°XIX°. Vincenc. Vysoce urozenému pánu, panu Petrovi z Roznberka oc JMti, pánu mému milostivému. 2186. Vyznání Františka Doudlebského, že spravedlnost svou na pozemcích dává svému bratru Petrovi. (M) B. m. 1519, 30. října. — Orig. arch. Třeb. Fam. Doudlebský v. Doudleb. Já František Doudlebský známo činím tímto listem všem vuobec, kdož jej uzří anebo čtúci slyšeti bude: jakož Petr Beran v krunt muoj zápraží vložil jest, kdež pojímá vodu do nového rybníku, a vo to se mnú žádné smlúvy nemá, a já svrchupsaný František dávám mocí listu tohto [sic] Petrovi, bratru mému, tu všecku spravedlnost, kderáž by mně byla náležeti měla, aby von to sobě k užitku přivedl, jakž najlépe bude moci. K tomu na svědomí pečet svou vlastní přitiskl sem. Jenž jest dán a psán leta oc XIX v neděli po svatém Symonu Judovi. 89*

Strana 308
308 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 2187. Veselští Petrovi z Rosenberka: o zamýšleném trhu s Hynkem Valovským z Úsuší. (M) Ve Veselí 1519, 24. listopadu. — Orig. arch. Třeb. I. A. 1. Aa, 7. Vysoce urozený pane, pane náš milostivý. Službu naši poddanú s plným po- slušenstvím VMti napřed vzkazujem. Milostivý pane. Kdež sme s VMtí zmínku jměli, co se dotýče pana Hynka Valovského, tu jsme tepruv zvěděli, když sme duomův při- jeli, žě nám chce prodati. I teď podruhé pověděl nám po sousedu našem, žě nám prodati chce a přijeti ten pátek na den svatý panny Katheřiny, abychme s ním tržili; ale my jsme jemu odpověděli, žě mu chceme toho den menovitý položiti, kdy by jměl k nám k trhu přijeti. Ale, milostivý pane, VMt jsme my v tom panu Hyn- kovi neoznámili. Protož my VMti pokorně prosíme a ta chudá obec, jsouc VMti poddána, tudy, kdybychme k tomu přijíti mohli, kdyby jse zase městečko sílilo, abyště ráčili vyslati, kohož by se VMti zdálo; nebo Buoh zná, žě my takovým trhóm nerozumíme. Protož vždy VMti prosíme a žádáme, jako pána svého milostivého, žě nám ráčíte toho den menovitý položiti, co muožěte VMt nejspieš, a též abychme panu Hynkovi dali znáti k tomu dni, když by k nám jměl přijeti. Odpovědi od VMti laskavé žádáme po tomto poslu. Dajž všemohúcí milý Buoh VMti dlúhé zdravie a štčasné panovánie; toho bychom VMti, jako pánu našemu JMti, s pravú věrú přáli. Datum ex Wesel, feria V. ante Katherine virginis annorum oc XVCXIX°. Purgmistr a radda městečka Veselé nad Lužnicí. Vysoce urozenému pánu panu Petrovi z Roznberka oc, pánu našemu JMti buď dán. 2188. Petr z Rosenberka Veselským: kterak by s Hynkem Valovským měli o koupi jednati. (M) Na Krumlově 1519, 25. listopadu. — Koncept arch. Třeb. I. A. 1 Aa, 7. Petr z Rozmberka. Přízeň má, moudří a opatrní věrní milí. Jakož mi píšete připomínajíce zmínky, kerú jste se mnú, co se pana Hynka Valovského dotýče, měli, kerak byšte tepruv domuov přijevše zvěděli, že by vám prodati chtěl, a že by již podruhé po sousedu vaším vám pověděti měl, že by vám chtěl prodati a k vám přijeti jako dnes na den svaté panny Katheřiny, abyšte s ním tržili, než že jste vy jemu tu odpověd na to dali, že mu chcete den jmenovitý položiti, kdy by měl k vám k trhu přijeti, dotýkajíce toho a prosiece, abych já k tomu vyslal, koho by mi se zdálo, tak jakž psaní vaše to dosti v širokých slovích v sobě obsahuje. I vězte, že já tam k té věci žádného vyslati nechci. A jest mi divná věc, že jste tak hlúpí, že tomu nechcete rozumíti, kdybych já tam koho vyslal, a von rozuměl, že bych já to kupoval, že by to výš nasazoval. A protož již jedné sami s ním tržte, což najlépe umíte, a ustanovíce se s ním na něčím, což by se vám za slušné zdálo, vezmete

Strana 309
Dopisy z let 1519 a 1520. 309 sobě toho pruotah, jako byšte to chtěli na obec prve vznésti a spuolu se vo to po- raditi, a v tom abyšte mi o to nemeškajíc tajně oznámili; a já vám potom svuoj konečný úmysl oznámím, kerak se v tom máte zachovati. Datum Krumlow, fer. VI. in festo sancte Katherine virginis anno domini XVCXIX. (Veselským.) 2189. Úředník na Hluboké Petrovi z Rosenberka: o krádeži v Újezdci spáchané. (M) Na Hluboké 1520, 20. července. — Orig. arch. Třeb. I. B. 5B C. 13. Službu svú vzkazuji VMti, urozený pane, pane mně milostivě příznivý. VMti oznamuji, kterak Jiřík Mazanec z Oujezda, poddaný VMti, jest groše i peníze a při těch penězích jeden zlatý uherský nočně pokradl v domu Jiříka z Oujezdce, podda- ného pána mého JMti; kdež se naň to dostatečně pokážě, i uvede, kdež jest týž jistý Mazanec před týmž krádežem i VMti poddaným škodu zlodějstvím učinil i zase na- vracoval, i JMti pána mého lidem. A já šanuje v tom VMt, nechtěl sem na něho sáhnúti, než jestližě jest vuole VMti, kázal bych jej vzíti; neb jistě VMt račte vě- děti, žě jest lotr velmi veliký. Pakli byšte VMt toho mně neráčili dopustiti, i VMti prosím i věřím, žě se jím ráčíte rozkázati ujistiti. Odpovědi od VMti žádám. Dán na Hluboké v pátek před s. Maří Majdalenú létha oc XX°. Václav Švík z Loukonos, úředník na Hluboké. Urozenému pánu panu Petrovi z Roznberka a na Krumlově JMti, pánu mně milostivě příznivému. 2190. Petr z Rosenberka úředníku na Hluboké: o krádeži v Újezdci spáchané. (M) Na Krumlově 1520, 21. července. — Koncept arch. Třeb. I. A. 5B C. 13. Služba má, urozený vladyko milý. Kdež mi píšeš, oznamuje, kerak by pod- daný muoj nějaký Jindřich Mazanec z Újezda groše i peníze a při tom i jeden zlatý uherský v domu poddaného pána tvého Jiříka z Újezdce nočně pokrásti měl, a že by též i mým poddaným před tím krádežem škodu zlodějstvím učiniti i zase navra- covati měl i lidem pána tvého oc: i věz, že jsem se na úředníciech svých ptal, byl-li by tu ten Jiřík Mazanec v Újezdě. Pravili mi, že vo něm v pravdě nevědie. Však poslal jsem tam lovčieho svého, a byl-li by tu jaký takový, ješto by mu tak řiekali, aby jej hned vzal a na Krumlov přinesl. Datum Crumlow sabbato in festo sancte Braxedis virginis anno domini XVCXX. (Petr z Rozmberka.) Urozenému vladyce Václavovi Švíkovi z Loukonos, úředníku na Hluboké, mně milému.

Strana 310
310 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 2191. Petr z Rosenberka úředníku na Hluboké: o krádeži v Újezdci spáchané. (M) Na Krumlově 1520, 24. července. — Konc. arch. Třeb I. A. 5 BC. 13. Služba má, urozený vladyko, příteli milý. Jakožs mi onehda psal, co se člo- věka poddaného mého Jiříka Mazance tkne, kerýž by z Újezda měl býti, oznamuje, kterak by v domu Jiříka z Újezdce, poddaného pána tvého, groše i peníze a při tom jeden zlatý uherský nočně pobrati měl, proše, abych se jím ujistiti rozkázal, aneb jestliže by vuole má v tom byla, že by ty jej vzíti kázal: i dalť jsem na to tuto odpověd, že jsem se na úředníciech svých ptal, byl-li by v Újezdě, tak jakžs mi psal, ten Jiřík Mazanec, a i lovčieho svého jsem tam posielal, jestliže by byl, aby jej hned vzal a na Krumlov přinesl. I nebylo jest žádného tu v té vsi. Nynie pak přišla ke mně mátě téhož Jiříka Mazence z Újezdce a zpravuje mne, že by ty jej v Budějoviciech vsaditi dal; ješto kdyby mi byl pravú zprávu toho dal, že jesti v Újezdci a ne v Újezdě, byl by již vzat, kdež jest se tebou samým ten omyl stal. A protož na tobě žádám, že mi ho ven vydáš, a já tobě od něho vedle zemského zřiezenie spravedlivé bez fortele učiniti chci. Odpovědi žádám. Datum Crumlow, feria III. in vigilia sancti Jacobi apostoli anno domini XVCXX. Petr z Rozmberka oc. Urozenému vladyce Václavovi Švítkovi z Loukonos, úředníku na Hluboké, mně milému. 2192. Petr z Rosenberka úředníku na Hluboké: o krádeži v Újezdci spáchané. (M) Na Krumlově 1520, 26. července. — Orig. arch. Třeb. I. B. 5 BC. 13. Služba má, urozený vladyko, příteli milý. Co se Jiříka Mazance z Újezdce přikázaného mého tkne, již jsem já po něho do Budějovic poslal, a jej v své kázni mám. A protož přijeď aneb na svým místě pošli, aby to, cožs mi o něm psal, naň uvedl, (neb on tomu odpírá), bych já ho, nebyl-li by vinen, darmo a bez potřeby u vazbě nedržěl; neb já od něho všecko, což je slušně možného, spravedlivě udělám. Protož věřím, že tím dlíti nebudeš, než že přijedeš a to naň uvedeš. Datum Crumlow, feria V. in festo sanctissime Anne matris Marie anno domini XVCXX. Petr z Rozmberka. Urozenému vladyce Václavovi Švíkovi z Lúkonos, úředníku na Hluboké mně milému. 2193. Petr z Rosenberka purkrabí Zvíkovskému: radí stran obležení Janovic. (K) Na Krumlově 1520, 7. listopadu. — Orig. pap. arch. Orlického IV. K. 155. Služba má, urozený vládyko, příteli milý! Kdež mi píšeš, že se ke mně na

Strana 311
Dopisy s roku 1520. 311 radu utiekáš z té příčiny, znaje dobré přátelstvie mezi mnou a pánem tvým, a také že by pro dalekost odjezdu pána tvého tak brzo rozkázánie a vuoli dojíti nemohl; v tom že by Janovice páně Sudovy, tak jakžť by purkrabie Blatenský oznámiti měl, obehnány byly, a že by on s některými pány a dobrými lidmi hotov býti měl a zajtra táhnúti a těch Janovic retovati chtěl; a protož chtěl-li by co lidí, znaje takovú po- třebu, poslati, aby mu ráno k Blatné vypravil, aby spuolu táhli. A jakú jsi mu na to odpověd dal, tomu jsem z psaní tvého porozuměl; proše mě, aťbych k tomu radil, ač byla-li by toho delší potřeba, kterak by se v tom zachovati měl oc. I toto jesti zdání mé, aby tím nekvapil, než aby s lidmi vojensky pohotově byl. A byl-li by vedle zřiezení zemského obeslán, aby táhl tu, kdežť by oznámeno bylo. Všakž proto já to pánu tvému oznámím, a což mi na to za odpověď dá, toť také oznámím. A budu-li já také vedle zřiezení zemského obeslán, abych táhl, též tobě to oznámím. Datum Crumlov, feria IIII. post festum Omnium Sanctorum anno domini XVCXX. Petr z Rozmberka. Urozenému vládyce Janovi Smrčkovi ze Mnichu, purkrabí na Zvíkově, mně milému. 2194. Petr z Rosenberka purkrabí Zvíkovskému: o obležení Janovic. (K) Na Krumlově 1520, 12. listopadu. — Orig. pap. arch. Vorlického IV. K. 156. Služba má, urozený vládyko, příteli milý! Jakožs mi psal, co se obehnání Janovic dotýče i také retunku toho, jak by se v té věci zachovati měl, kdežť jsem psal, že to pánu tvému oznámiti chci; jakož jsem pak tak učinil. I co mi pán tvuoj na to za odpověď dává, teď toho přiepis posielám. Protož nicmenij buď ty s tú hotovostí, jakž jsem prvé oznámil, hotov; a puokudž toho delší potřeba bude, což já sám před sebou míti budu, to tobě též oznámím, kterak se v té věci budeš míti zachovati. A při tom jestliže by jaká jiná potřeba na tebe přišla, aby se ke mně utekl; a já tobě radu a zdánie své v tom rád oznámím. Datum Crumlov, feria II. post festum sancti Martini episcopi, anno Domini XVCXX. Petr z Rozmberka oc. Urozenému vládyce Janovi Smrčkovi ze Mnichu, purkrabí na Zviekově, mně milému. 2195. Petr z Rosenberka purkrabí Zvíkovskému pomůže v případě obležení Kestřan. (K) Na Krumlově 1520, 8. prosince. — Orig. pap. arch. Vorlického IV. K. 157. Služba má, urozený vládyko, příteli milý! Píše mi pán tvuoj, bratr muoj milý, posielaje mi tu ceduli, kerú jsi jemu poslal, coť Pohmar z Kestřan psal, že by Piesečští Kestřany zbořiti chtěli, proše mne, abych ho v tom neopouštěl oc. I jestliže by k tomu přišlo, a oni to skutkem plniti chtěli, — jakož té naděje ne- jsem, by se vo to pokusiti směli, poněvadž k tomu žádné spravedlivé příčiny ne-

Strana 312
312 mají, — oznam mi. Neb jist tím buď, že já pána tvého, mého milého bratra, puokudž najvýš budu moci, neopaustim, jináče nic, než jako by se mého vlastního statku do- týkalo. A také jestliže by jaká kolivěk potřeba na tebe v pána tvého doma nebytí přišla, oznam mi, neopustím já tebe v tom. Datum Crumlow sabbato in festo Con- Petr starší z Rozmberka oc. ceptionis gloriosissime virginis, anno Domini XVCXX. Urozenému vládyce Janovi Smrčkovi ze Mnichu, purkrabí na Zviekově, mně milému. A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 2196. Jindřich z Rosenberka Petrovi z Rosenberka: o platu faráře Slověnického v Újezdci. (M) V Třeboni 1522, 28. března. — Orig. arch. Třeb. I. A. 3 Ka, 72 f. Službu svú vzkazuji, urozený pane, pane strýče muoj milý. Zdraví, štěstí i všeho dobrého napřed bych VMti věrně přál. Zpravil jest mne kněz Kristoff farář muoj z Slověnic, ukazatel listu tohoto, kterak Václav Mazanec z Újězce VMti při- kázaný měl by platiti při každým svatým Jiří XVIII grošuov českých rázu a čísla Pražského s půl lána svrchupsanému faráři. I od několika leth zanedbává svévolně ten plat platiti, kdež kněz farář má na to dostatečný list. I muoj milý pane strýče, VMti prosím, poněvadž Mazanec VMti přikázaný jest, že mu o to ráčíte psáti aneb jeho k VMti ráčíte obeslati a s ním o ten plat ráčíte rozmluviti; i poněvadž jsú předkové jeho vždy ten plat bez odporu platili, aby týž také platil. Toho já VMti rád zaslúžiti chci. A s tím dajž se nám pán Buoh ve zdraví spolu shledati, jest-li vuole jeho svaté milosti. Ex Trzebon feria VI. post dominicam oculi annorum Jindřich z Rozmberka oc. XVCXXII. Urozenému pánu panu Petrovi z Rozmberka oc, panu strýci mému milému. 2197. Petr z Rožmberka Mikulášovi z Říčan: děkuje za zprávu o odjezdu krále a královny z Prahy. (M) V Krumlově 1522, 29. srpna. — V Březanově genealogii pánů z Říčan v arch. Třeb. Urozený pane, pane příteli můj milý! Byšte se dobře měli, zdrávi jsouc, věrně bych vám přál. Z oznámení, které jste mi učinili o výjezdu krále i králové Jich Mtí z Prahy, vám velmi děkuji. A jistě jste mi v tom veliký vděk a přátelství okázali, kteréhož se vám zase vším možným přátelstvím, ač byšte mě v čem potře- bovali, rád odplatiti míním. Datum Crumlow, feria VI. in festo decollationis sancti Petr starší z Rožmberka. Joannis Babtistae anno domini XVCXXII. 2198. Petr z Rožmberka Prokopovi Čabelickému: že chce s ním státi na rok s Jaroslavem Míčanem. (M) V Krumlově 1523, 14. července. — Konc. arch. Třeb. Fam. Čabelický ze Soutic. Služba má, urozený vládyko, příteli milý! Jakož mi píšete, prosiece, abych

Strana 313
Dopisy z let 1522—1523. 313 pro poctivost vaši a manželky vaší vedle vás stál na den svaté Maří Magdaleny [22. července] k přátelskému rovnání se panem Jaroslavem Mičjanem oc, i k žádosti vaší rád to učiniti chci. Jedné, kde ten rok býti má, tomu jsem z vašeho psanie vyrozumíti nemohl, neb bylo zamazáno, že jsem nemohl vyčísti. A protož jedné mi dostatečně oznamte, kde býti má, chci já se tu na ten den, dá-li Buoh, dáti najíti, leč by na mne pán Buoh co dopustiti ráčil, že bych bezelstně nemohl, jehož mne jeho svatá milost uchovati ráčí. Datum Crumlow, feria III. post festum sancte Mar- Petr starší z Rožmberka oc. garethe virginis, anno domini XVCXXIII. A tergo: Panu Týnskému. — Březan připsal: Čabelický. 2199. Prokop Čabelický Petrovi z Rožmberka: že rok s Jaroslavem Míčanem položen ve Dřítni. (M) Na Týně 1523, 18. července. — Orig. arch. Třeb. Fam. Čabelický. VMti, urozený pane, pane muoj milostivý! Službu svú vzkazuji VMti, zdravie a v něm všeho dobrého, toho bych věrně přál. Ode psanie, které ste mi ráčili uči- niti, co se toho jednánie dotýčě mezi panem Jaroslavem Míčanem a manželkú mú, žě ráčíte pro poctivost mú i manželky mé státi, z toho VMti děkuji. Než toliko žě by v mém psaní bylo zamazáno, kde by to jednánie býti mělo, že ste VMt tiem psaním se spraviti nemohli: i račtež VMt věděti, žě ta věc má býti jednána u pana Jana Malovcě Dřítenského v Dřítni, tuto střědu najprv příští na den svaté Maří Mandaleny [22. července]: i za to VMti vždy prosím, žě mne v tom opustiti nerá- číte a na ten čas žě tu VMt býti ráčíte pro mé potomnie VMti odslouženie. Dán na Týně, v sobotu po Rozeslánie svatých apoštoluov leta oc XXIII°. Prokop Čabelický z Sútic a na Týně. JMti urozenému pánu, panu Petrovi staršiemu z Rožmberka oc, pánu mému milostivému. 2200. Petr z Rožmberka Prokopovi Čabelickému: že k roku jeho s Jaroslavem Mičanem se dosta- viti nemůže. (M) Krumlov 1523, 20. července. — Konc. arch. Třeb. Fam. Čabelický. Služba má, urozený vládyko, příteli milý! Jakož mi píšete, co se toho je- dnánie tkne mezi panem Jaroslavem Míčanem a paní manžělkú vaší, oznamujíce, že to jednánie býti má u pana Jana Malovce Dřítenského v Dřítni, tuto středu najprv příští [22. července], prosiece, abych vždy vás v tom neopouštěl a na ten den tu byl oc: i tiem jisti buďte, žeť bych to k žádosti a potřebě vaší i paní manžělky vaší, tak jak byšte sami rádi viděli, rád učinil a na ten den tam vedle prvnieho mého vám připsání přijel. Než že mi teď pan Ledecký svú rukú píše, jakož vám teď jeho list posielám, z keréhož vyrozumíte, že u mne jako včera aneb dnes i se Archiv Český XIV. 40

Strana 314
314 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. panem Janem Trčkú býti má; i nepřijeli jsou včera. Než dnes se naději, že konečně přijedou; kdež sami znáte, bych měl od nich odjeti, že mi to nikoli slušné není, a z té příčiny že na tento čas žádosti vaší bezelstně naplniti nebudu moci. Než muožete-li toho na někerý jiný den poodložiti, abych mohl k tomu prázdnost míti, chci to rád učiniti a k té potřebě vaší a paní manželky vaší se dáti najíti. Datum Crumlow, feria II. post festum sancti Arnolphi episcopi anno domini XVCXXIII°. Petr starší z Rožmberka oc. 2201. Matěj ze Soběslavě písaři Ambrožovi: že koupil sukno pro Jana z Rožmberka. (M) V Soběslavi 1523, 4. listopadu. — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 11. Pane Ambroži, švagřě muoj milý! Zdraví i jiného všeho dobrého, toho bych vám věrně přál. Kdež ste mi psaní učinili, abych panu Janovi JMti oc koupil šest postavů černých okolo šesti aneb sedmi kop: i koupil sem item od Sochorovy vdovy za 71/2 � 16 gr., item od Maška majtnýho za 7 � 10 gr., item od Tarthaušovy vdovy za 7 Il, item od Jana Maškovic za 6 � 6 gr., item od Mikuláška dva za 111/2 f. A za to vás prosím, pane švagřě, cojž jse peněz za ty postavy dotýče, žě jimi meškati nebudete, neb sou mne za to prosili, že jest jim toho pilná potřěba. A máte u každýho postavu ceduli, tak jakž tuto stojí psáno, zjač kderý jest a od koho; tím jse budete věděti jak spraviti. Lidmila, manželka moje a sestra vaše, po- sílá vám smetanici. Datum Soběslaw, f. IIII. post omnium sanctorum, annorum oc Matěj [z] Soběslavě. XXIII°. Summa učiní za těch VI postavů XXXIX I XXXII gr. míš. Panu Ambrožovi, komornímu písaři na Krumlově, švagru mému milému. 2202. Karel kníže Minsterberský pokládá rok Jindřichovi z Rožmberka ve při jeho s Lidmilou ze Šternberka. (M) Na hradě Pražském 1524, 13. června. — Současný přepis arch. Třeb. Fam. Rosenberg 15. Službu naši přátelskú napřed vzkazujěm, urozený pane, pane švagře a přie- teli nám zvláště milý! Vězte, že jest nás žádala urozená panna, panna Lidmilla z Šternberka na Zelené Hoře, abychom vás s ní před nás do soudu komorního sročili. Viniti vás chce ze rčenie, a to z takového, kdež ste dáti řekli ty svršky, které jsú pozuostaly po někdy paní Majdaleně z Šternberka, sestře též panny Lidmily a manželce vaší, a to zejména z těchto: Z zlatohlavu červeného, z strunkového, z kožichu zlatohlavového, hranostajmi podšitého, z sedmi sukní: jedna aksamitná červená, zespod stříbrohlavem primo- vaná; druhá aksamitná černá, zlatohlavem premovaná; třetí atlasová červená

Strana 315
Dopisy z let 1523 a 1524. 315 karmazinová s krumpovanými prýmy, stříbrem a zlatem svrchu; čtvrtá damašková rozinové barvy a zeleným svrchu zlatohlavem strunkovým premovaná; pátá damaš- ková zelená, svrchu jsú premy zlatem v truhlici dělaném a vespod aksamitem čer- ným a žlutým; šestá též damašková, svrchu strunkovým zlatohlavem premovaná a zespod aksamitem černým; a sedmá damašková s klíny, svrch jsú prýmy stří- brem a zlatem dělané na černý aksamit. Z řetězu zlatého, v kterémž jest sto zlatých uherských, z zápony zlaté, z pěti prstenuov zlatých s drahým kamením, z tkanice perlové, z šatuov ložních se dvě postele, dobrých, z truhly veliké s mědě- nými panthy, ze čtrmezdcítma prostěrad dobrých, ze dvú prostěradl taffatových červených, ze čtyř číšek na podušky taffatové červené, z ciechy na polštář červené a zelené taffatové. A těch svrškuov podle přiřčenie svého též panně Lidmille že vydati zane- dbáváte až posavad, kdež sobě toho rčení a těch svrškuov nevydánie táž panna Lidmilla z Šternberka pokládá dva tisíce kop gr. českých. Protož vám pokládáme toho rok na den svatého Martina najprv příštího [11. listopadu], abyšte vy na ten den před námi, před pány a vládykami, krále JMti radami a našimi, v soudu ko- morním na hradě Pražským stáli a tu nadepsané panně Lidmille abyste právi byli. Datum in arce Pragensi f. II. ante s. Viti anno M°V XXIIII°. Karel z Boží milosti knieže Minstrberské, v Slezi Olešnické a hrabě Kladské oc, krále JMti najvyšší hajthman králov. Čes., a markrabstvie Horní Lužice landtffojt, a hajthman kniežectvie Velikého Hlohova. Urozenému pánu, panu Jindřichovi z Rozmberka na Třeboni, švagru a přieteli nám zvláště milému. 2203. Král Ludvík Janovi z Rožmberka: aby vydal statky někdy Petra z Rožmberka bratrovi svému Jindřichovi jakožto zvolenému vladaři domu. (M) V Budíně 1524, 22. června. — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 15. Ludvík z Boží milosti Uherský, Český oc král a margrabie Moravský oc. Urozený věrný náš milý! Jakož tebe tejno není, jaké zřízení jest učiněno o domu a rodu vás všech z Rozmberka, jak by a kto měl statkem a dědictvím vším vládnúti a tak i místo kderé držěti oc; protož zprávu jistú majíce, žě ste podlé téhož zří- zení všickni volili sobě za staršího urozeného Jindřicha, bratra svého, k spravování toho všeho a k držění všech věcí, tak jakž to zřízení šíře ukazuje; i poněvažds ty se v statek někderý uvázal po někdy urozeným Petrovi z Rozmberka a jej držíš, napomínáme tebe, aby hned toho všěho statku, v kderýžs se po témž někdy Petrovi uvázal, výšě dotčěnému Jindřichovi bratru svému postúpil a ve všěm podlí téhož 40*

Strana 316
316 zřízení se zachoval, ač jse chceš uvarovati pokut a nemilosti naší. Dán v Budíně v středu před svatým Janem Křtitelem Božím, letha oc XXIIII, království našich Ludowicus rex manu propria. Uherského a Českého devátého. Urozenému Janovi z Rozmberka a na Strakonicích, nejvyššímu mistru převorství královstvie Českého, věrnému našemu milému. A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526. 2204. Zdeněk Kostka z Postupic Jindřichovi z Rožmberka: aby mu poslal berni z kraje Bechyn- ského a Vltavského. (M) Na Litomyšli 1524, 8. listopadu. — Orig. arch. Treb. Fam. Rosenberg 15. Službu svú VMti vzkazuji, urozený pane, pane a bratře muoj milý! Zdraví a v něm všeho dobrého, toho bych VMti věrně přál. A jakož mi ještě dodati máte berně 247 1/2 kop 10 gr. 61/2 den. 1/2 haléře, všě čěských, z vobou krajóv, z Bechyň- ského i z Vltavského, kdež pak k žádosti vaší té berně čěkal sem vám až do tohoto sv. Havla již minulého, a učinil sem to vám k vuoli rád. I za to vás prosím, muoj milý pane bratře, žě mi tu summu svrchupsanú dodáte a žě mi jí do Prahy po někom jistým pošlete, a Benešovi písaři mému že ji vyčísti rozkážěte. A on vám také na všecku summu kvitancí ode mne dostatečnú dáti má. Neb jest mi těch peněz pilná potřeba na tento čjas, neb je tu v Praze pryč dáti mám. Věřím VMti, žě mě tím neráčíte obmeškávati. Odpovědi žádám po tomto mým poslu. Dán na Lithomyšli v outerý před sv. Martinem letha páně XVCXXIIII°. Zdeněk Kostka z Postupic a na Lithomyšli. Urozenému pánu, panu Jindřichovi z Rozmberka a na Třeboni oc, pánu a bratru mému zvláště milému. 2205. Berník zemský Jindřich z Rožmberka Zdeňkovi Kostkovi z Postupic: že mu chce zaslati žá- dané berně. (M) V Třeboni 1524, 18. listopadu. — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 15. Službu svú vzkazuji, urozený pane, pane a bratře muoj milý! Zdravie a v něm všeho dobrého, toho bych vám věrně přál. Kdež mi píšete, abych vám dodal, co vám z berně ještě dodati mám: 2471/2 kop 10 gr. 61/2 den. 1/2 hal. vše českých oc: i vězte, muoj milý pane bratře, že vám je, jakož žádáte, do Prahy poslati chci, což najspieš budu motci. Datum Trzebon, fer. VI. post s. Othmari anno oc XVCXXIIII°. Jindřich z Rozmberka oc. Urozenému pánu, panu Zdenkovi Kostkovi z Postupic a na Lithomyšli, pánu a bratru mému zvláště milému.

Strana 317
Dopisy z let 1524 a 1525. 317 2206. Ctibor z Drachova Jindřichovi z Rosenberka: o myslivosti a těžké nemoci Roubíkově. (M) Na Třeboni 1524, 25. prosince. — Orig. arch. Třeb. I. B. 6 Wa, 18. Pane muoj milostivý. Kdež mi ráčíte psáti, abych pěší poslal na panství Be- chyňský, aby zajíce honili tyto svátky: i neviem, došlo-li mé psaní VMti s těmi srnami. VMti píši, že sem chtěl svině honiti buohdá v středu, již bych sobě nerad roztrhl pěší; až ten lov najprv udělám, jakž po tom lovu bude, tak hned pošli na ty zajíce. Pakli ráčíte rozkázati, aby jě hned honili ty zajíce, to mi račte oznámiti. Taky račte věděti, že dnes panu Roubíkovi není velmě dobře; tak Bidra praví, že tuto noc a dnes, že mu mosk z hlavy jde. Tak mi dnes Bidra pověděl, že jest zle o jeho zdraví a že mu netuší. Pan Václav Kraselovský taky dnes přijěl, ohledával mu flastr i ránu; zdá mu se také, že s těžka živ zuostane. Panu Roubíkovi starému také sem pověděl, kterak mně psáti ráčíte o jeho synu, starajíce se o to, kterak by mohl při zdraví zuostati. VMti kázal velmě poděkovati, až slzel, tak to od VMti za vděk přijěl. Dán na Třeboni v neděli na den narození božieho létha oc XXV.*) Ctibor z Drachova. Uroz. pánu panu Jindřichovi z Rozmberka a na Krumlově, pánu mému milostivému. *) Datování toto ukazuje, že počátek roku kladl se ještě na den Božího narození. 2207. Jan ze Šternberka pohání k soudu Jindřicha z Rožmberka. (M) B. m. (1525, před 10. březnem). — Současný přepis arch. Třeb. Fam. Rosenberg 15. Jan z Šternbergka a na Bechyni, purkrabie Karl