392 D. XIII. Registra soudu komorního. 1765. Mezi Kateřinou z Prošovic a Janem purkrabím z Donína o nevydání odkazu. 1510, 15. listopadu. Katheřina z Prošovic pohnala pana Jana purkhrabí z Donína na Vokoři. Vi- nila ho z nevydání osmi kop strychuov bez XXti strychuov ovsa jí Katheřině od někdy paní Johanky z Waytmille, mateře jeho, kšaftem odkázaného, jakož týž kšaft to plněji v sobě zavírá. Kterýžto voves táž Katheřina sobě čtyřidceti kop grošuov českých pokládá. V té při mezi Katheřinú z Prošovic puovodem s jedné, a panem Janem purkhrabí z Donína na Vokoři pohnaným s strany druhé. Kdež ho vinila z nevy- dání osmi kop strychuov bez XXti strychuov ovsa jí Katheřině od někdy paní Johanky z Waytmille oc, jakož puohon plněji svědčí. A na to ukázala týž kšaft někdy paní Johanky z Waytmille, mateře pana Jana pohnaného. Proti tomu na miestě pohnaného nic jiného odpieráno nenie, než toliko žádáno, aby ona Kateřina puovod to provedla, že jí ten voves dán nenie. Tu JMt pán, pan Vilém z Pernšteina na Helfenšteině oc, najvyšší hofmistr královstvie Českého, se pány a vladykami, krále JMti raddami, slyševše puohon, žalobu i v kšaft napřed pověděný pilně nahlédše, takto o tom nalézti ráčili: Poněvadž ona Katheřina puovod kšaftem jest pokázala, že jí paní Johanka z Waytmille týmž kšaftem ten voves v puohonu menovaný od- kazuje, a on pan Jan purkhrabie toho jest ničímž nepokázal, by jí ten oves dal: i z té příčiny dává se jie Katheřině puovodovi podle kšaftu za právo, tak aby on pan Jan purkhrabie jie Katheřině ten oves v puohonu jmenovaný od dneška ve dvú nedělech pořád zběhlých vydal. Pak-li by ovsa toho nedal, tehdy aby tu summu v puohonu jmenovanú, to jest těch XLti kop grošuov českých, též jí Katheřině dal. Dala památné. Stalo se léta MDX° v pátek po svatém Brykcí. R. III. 1. 61 a. 1766. Mezi Dorotou Kopanskou a Pavlem Samuelem z Hrádku o nedopomožení práva. 1510, 15. listop. Dorotha Kopanská v Starém městě Pražském obývající pohnala pana Pavla Samuele z Hrádku. Vinila ho z nedopomožení práva ke XL kopám bez XLti grošuov vše míšenských, kterúžto summu lidé jeho Zabranští na statku někdy Pa- páčka člověka jeho jí přisoudili, a vyšším právem Starého města Pražského zchváleno, a on pan Pavel podle téhož přísudku jie Dorotě dále práva k těm XLti kopám bez XLti grošuov vše míšenských na témž statku Papáčkově dopomoci nedbá a nechce; k kterýmžto XLti kopám grošuov bez XLti grošuov míšenských táž Do- rota Kopanská po Václavovi Kopanském, někdy manželu svém, právo a spravedlnost má. Vložen puohon léta MDX v úterý po svaté Kedrutě [19. března].