64 D. XIII. Registra soudu komorního. Jitka Jednorožcovou to provedla, že jest ten dluh za jeho Zdenkova otce dala, a z těch také svědkuov, kteréž on Kačice vedl, dosti zřetedlně znáti jest, že ten dluh jí Jitce zaplacen a navrácen nenie, z té příčiny dává se jí Jitce za právo, a on Zdeněk aby jí těch šest kop a II grošuov míšenských v puohonu menované dal ve dvú nedělí od dnešnieho dne pořád zběhlých. Dala památné. Stalo se v pondělí před svatým Jiřím. R. III. 1. 98. a. 1315. Mezi Janem Hroznatou z Vrtby a Šemianem z Radovesic o dostiučinění smlouvě. 1504, 22. dubna. Jan Hroznata z Vrtby pohnal Šemiana z Radovesic, na Novém městě Pražském obývajícieho. Vinil ho z dosti neučinění smlouvy, dobrými lidmi mezi nimi učiněné a cedulemi řezanými tvrzené, v tom, kdež jest plat zastaven od předkuov jeho Še- mianových pánóm Staroměstckým na lidech v Kyjích, a on, pan Hroznata, že ten plat má vyplatiti, k kterémužto platu jemu, panu Hroznatovi, dopomoci má, to jest ke dvěma kopám grošuov míšenských platu ročnieho etc., tak jakož táž smlouva, což se téhož platu dotýče, plněji v sobě to zavírá. I v tom se jemu, panu Hroznatovi, od téhož Šemiana neděje dosti. Vložen puohon léta MDIII v pondělí u vigiljí sva- tého Jakuba apoštola [24. července]. V té při mezi Janem Hroznatú z Vrtby puovodem s jedné, a Šemianem z Radovesic pohnaným s strany druhé, kdež téhož Šemiana vinil z dosti neučinění smlouvy, že mu měl ke dvěma kopám grošuov míšenských platu na lidech v Kyjích dopomoci etc., tak jakož puohon plněji svědčí. A na to on pan Hroznata tuž ukázal smlouvu, k kteréžto smlouvě on Šemian pohnaný seznal se. Tu JMt pán, pan Vilém z Pern- šteina na Helfenšteině etc., najvyšší hofmistr královstvie Českého, se pány a vlady- kami, krále JMti raddami, vyslyševše puohon i tu smlouvu, nalezli: aby on Šemian jemu, panu Hroznatovi puovodovi, té smlouvě dosti učinil, pokudž táž smlouva v sobě zní, a to konečně do dvú nedělí od dnešnieho dne pořád zběhlých. Dal památné. Stalo se v pondělí před svatým Jiřím. R. II. 1. 149. b. 1316. Mezi Janem Žibřidem z Mostku a Janem Holubem z Záchuma o rčení za pych. 1504, 22. dubna. Jan Žibřid z Mostku pohnal Jana Holuba z Záchuma. Vinil ho ze rčenie tu, kdež mu řekl, jestliže se zejména nejlmenuje deset kop grošuov českých v tom ná- lezu, kterýž mezi nimi, Žibřidem a jím Holubem, o rybník Hradištský učiněn jest, že mu řekl XLti kop grošuov dodati, když on Holub ten nález slyšeti bude, že se nejjmenuje zejména X kop grošuov českých v tom nálezu; jakž ten nález uslyší, že