Svědomí k roku sv. Martina l. 1511. 477 z Nehvizd jeli ku paní Martě Pechancové o krávy, kteréž zajaté byly od ní panu Zigmundovi Sluštickému, i nebylo jí doma, ale byla v sadu. A oni ssedavše s koní, i šli k ní do sadu, a já držel sem jim koně. Od ní od Pechancové sem já nic ne- slyšal, než od Vaňka Zteklého nebožtíka a od Jana rychtáře slyšel sem, že krav těch páně Zikmundových nechce pustiti. R. IV. 1. J. 27. a. 1886. Mezi Janem Chudkem, forberečníkem při městě Jaromíři obývajícím, puovodem s jedné, a mezi Jiříkem Bimbou, člověkem a krčmářem páně Sendražského, s strany druhé. 1511, 31. října. Feria VI. in vigilia Omnium sanctorum. Jan Pánek, bydlející při městě Jaromíři, u. p. n. k. s. t.: To mi svědomo, když nás poslal vorat Jan Chudek, i vyjeli sme na pole s pohoničem a vorali sme. Tehdy Jiřík Černožský krčmář, příjmím Bimba, přišed k nám, vypřáhl nám jeho Chudkuov kuoň z plouhu a vodjel na něm pryč i nevrátil ho témuž Chudkovi zasě.*) Feria III. die Martini [11. listopadu]. Vávra z Jaromíře u. p. n. k. s. t.: Když jsem byl v poli, rozkydávaje hnuoj, tehdy Jiřík krčmář z Černovic**) přišed na pole ku pacholku Jana Chudky, kterýž pacholek ty časy voral, pojav kuoň jeden týž Jiřík i jel na něm pryč. Matěj hokynář z Jaroměře u. p. n. k. s. t.: Když nás poslal pan Jan Chudka ku panu Benešovi o ten kuoň, kterýž jest vzal krčmář člověk Benešuov Jiřík Bimba z pychu, aby jemu Chudkovi ten pych napravil i s pokutou, a pan Beneš pověděl, že o tom nic nevie. Václav podruh z Jaromíře [sv. p.]. R. IV. I. J. 28. b. *) Zde následovalo svědomí: „Jan pohonič Januov Chudkuov z předměstie Jaro- mířského“, ale jest přeškrtnuto. **) Čti: z Černožic. 1887. Mezi Bartošem od Ruože červené z domu někdy pánuov z Rožmberka v Starém městě Praž- ském, puovodem s jedné, a Antošem soukeníkem, měštěnínem Nového města Pražského, pohnaným s strany druhé. 1511, 1. listopadu. Sabbato Omnium sanctorum. Vaněk z Klatov u. p. n. k. s. t.: To mi vědomo, že sem chodil k Antošovi soukeníku, měštěnínu Nového města Praž- ského, se dvěma puohony od úřadu páně z Pernšteina k žádosti Bartoše od Ruože červené z domu pánuov z Rožmberka. I nebylo samého Antoše doma, než manželka jeho, a já ptal sem sě, kde jest pán; a ona pověděla, že jest jel na lov. I kdež sem já před ni ty dva puohony položil, ona jimi hodila na schod. Klimeš Zedník v Praze bydlející u. p. n. k. s. t.: To mi jest v pa- měti, že jsem chodil se dvěma puohony od úřadu páně z Pernšteina JMti k Anto- šovi soukeníku, měštěnínu Nového města Pražského, po dvakrát sám druhý. Jednú