304 D. XIII. Registra soudu komorního. V té při mezi Ofkú z Kuncdorfu puovodem s jedné, a panem Janem Čern- čickým z Kácova a na Novém Městě pohnaným s strany druhé. Kdežto ona Ofka vinila jeho pana Jana Černčicského z nevydánie svrchkuov těchto dole psaných: zápony v černém taffatu, páteře korálového s pižmem pozlaceným, dva kameny, jeden zelený, druhý brunátný, peniez vyražený na střiebře, pléšek stříbrný, kost jednorožcovú, čechly tři kmentový, dva koberce, jeden bílý, druhý žlutý, dvě čepice kuní, dva punthy, jeden kuní, druhý labutí, kniežky patery, váček kupecký, měšec s pasem, dvě truhlice, jedna okovaná a druhá větší okovaná, stolice s puklami, kotlíkové tři, dva kotrkaly, pavézka, dřevce, hever, svícen měděný, kožené polštářové čtyři, dva pra- choví, podušky čtyři, jedno prostěradlo, cedule na dluhy v truhlici, a v těch ce- dulech dluhuov jest XXIX kop grošuov míšenských a jeden zlatý, židle veliká, stolové tři, lože tři, medenice vyražená, pancíře dva, prsten s žlutým kamenem, dvě kuše, dva hevery, kteréžto věci jí Ofce kšaftem po nebožtíkovi panu Alšovi z Rysmburka nále- žejí, a je sobě padesáte kop grošuov českých pokládá. A na to ukázala jeho páně Alšuov kšaft a svědomí. Proti tomu pan Jan Černčicský odpíraje pravil, že jest předešlému nálezu, kdež ho táž Ofka byla také z některých svrchkuov pohnala, dosti učinil, a což jest svrchkuov v puohonu tom menováno bylo, ty že jest jí Ofce vydal, a což jest ne- bylo jmenováno, toho že jest za sebú nechal, a to proto, by dluhové lidem jeho páně Černčicského od pana Alše zuostalí zaplaceni byli, kteréž jim nebožtík pan Aleš dlužen vostal. Dále pravie, že takových věcí u sebe pozuostalých neosobuje ani jich kořisťuje sobě, jediné aby páni JMt ráčili jej v tom opatřiti, aby od jiných potomně k němu panu Janovi o to hledíno nebylo, poněvadž paní Anna z Rysmburgka praví se k tomu také právo mieti. Tu JMt pán, pan Vilém z Pernšteina na Helfenšteině oc, najvyšší hofmistr královstvie Českého, se pány a vladykami, krále JMti raddami, slyševše obú stran pře líčenie oc i svědomie, nalezli: Poněvadž on Černčicský tomu jest neodepřel, by jí Ofce těch svrchkuov a klenotuov v puchonu menovaných vydati nechtěl, toliko žádaje za opatřenie JMtí pánuov, aby od žádného z nich potom viněn nebyl. po- něvadž jest od paní Anny z Rysmburgka pro ně také pohnán: i z té příčiny aby on pan Jan jí Ofce puovodovi ty svrchky podle jejího puohonu vydal od dnešního dne ve dvú nedělech pořád zběhlých na takový zpuosob, aby ona Ofka ty dluhy, což jest nebožtík pan Aleš svrchu menovaný lidem jeho páně Janovým spravedlivě dlužen zuostal, zaplatila, však tak, což těch dluhuov tíž páně Janovi lidé tam v kraji před dobrými lidmi dvěma nebo třemi, na kteréž by se svolili, na jich schválenie provedou: pakli by tam v kraji tomu dosti se nestalo, tehdy takoví lidé aby před úředníky Pražskými menšími na zajtřie svaté panny Markéthy najprv příští stáli a před týmiž úředníky takové dluhy provedli, a což tu těch dluhuov na týchž úředníkuov schválenie ti lidé provedou, ty aby jim ona Ofka od pruovodu ve dvú nedělech pořád zběhlých dala. A chce-li pak paní Anna z Rysmburgka