Nálezy z roku 1510 o sv. Martině. 395 že jest ten dluh od téhož Hanuše a od poručníkuov statku téhož kněze Hallera právem městským tu v Mostě obstaven, toho že se on Václav obává, aby toho dluhu několikrát plátce býti nemusil; než komužkoli ten dluh spravedlivě náležeti aneb přisouzen bude, že platiti neodpírá. A tu také některá ukázal svědomí. Tu JMt pán, pan Vilém z Pernšteina na Helfenšteině oc, najvyšší hofmistr královstvie Českého, se pány a vladykami, krále JMti raddami, slyševše obú stran pře líčenie i svědomie, nalezli: Poněvadž on Pehm k tomu dluhu se zná a to pokázal, že ten dluh v městě Mostu jich kniehami městskými zapsán nadepsaným Hanušem Hal- lerem puovodem i také nebožtíka kněze Hallera doktora poručníky právem městským obstaven jest, a že na témž právě o ten dluh, komuž přisouzeno bude, práv býti chce; z té příčiny tento puohon se zdvihá, a strany aby sebe tam v Mostě podle téhož obstavení hleděly. Dal památné. Stalo se léta MDX° v pátek po svatém Brykcí. R. III. 1. 120. a. Srov. svědomí č. 1733 na str. 370. 1769. Mezi knězem Janem z Mladé Boleslavi a Zdeňkem z Prorubi o pobrání vepře, obilí a jiných rozličných věcí. 1510, 15. listopadu. Kněz Jan v Mladém Boleslavi obývající pohnal Zdeňka z Prorubi v Bezně. Vinil ho z toho, že jest mu pobral na faře v Bezně, kdež jest on tu chvíli tehdáž farářem byl, jeden vepř z krmníka, VII korcuov žita, tři korce mouky žitné, tři měchy plátěné, XV prasat, XII korcuov ovsa vysekati, zkaziti truhlu za kopu grošuov, tři zámky dal mu zbíti, item pobrati mu rozkázal sto korcuov ovsa, hrachu X kor- cuov, másla kbel, masa za X grošuov, sádla za XV grošuov, piva sud, věrtel soli, slanin za X grošuov, sviec za VI grošuov, vína za IX grošuov i jiné rozličné věci; kteréžto tak pobrané věci on kněz Jan LX kop grošuov míšenských pokládá. Vložen puohon léta MDX° v sobotu před květnú nedělí [23. března]. V té při mezi knězem Janem v Mladém Boleslavi obývajícím puovodem s jedné, a Zdeňkem z Prorubi v Bezně pohnaným s strany druhé. Kdež jej Zdeňka vinil z toho, že jest mu pobral na faře v Bezně oc, tak jakož puohon plněji v sobě zavírá. Při tom pravě, že jest jemu Zdeňkovi žádné příčiny nedal, aby ty věci jemu měly brány býti, než jsa obeslán od kněze děkana kraje Boleslavského, staršího svého, k němu jest šel, a v tom jemu od Zdeňka pobráno i truhla vybita jest. A na to ukázal svědomí. Proti tomu on Zdeněk pohnaný odpíraje pravil, že jest mu to pobránie proto učinil, že on maje podle smlouvy tu na té faře býti do roka, i odšel jest, a on Zdeněk za to maje, že by odtud zběhl, obávaje se, aby se na klenotích kostelních, kteréž témuž knězi svěřeny byly, škoda nestala, kázal jest mu pobrati; ale ty věci že jemu zase vráceny a nic utraceno nenie, krom což na čeleď [vydáno]. A potom když do fary přišel, že s ním o to smlouvu vzal. A na to svědomí a tu 50*