XVI D. XIII. Registra soudu komorního 1503—1511. Uvod: příhody, pro kteréžto účinky by nápad a pokuta na krále dle starodávného obyčeje připadaly. Pře, jež se týkají „gruntu v městech jich“, náleží rovněž souditi konšelům; avšak jde-li o zboží dědičné, svobodné, manské nebo zápisné na zemi, o platy komorní na dědinách svobodných, o věna a o listy obranné a na vrch práva dovedení po uvázání po nálezích panských i po právích staných, tu má každému na vůli býti ponecháno, chce-li se o to právem městským souditi aneb na soud zemský odvolati a táhnouti. Konečně měl každý na výpovědích konšelů Novoměstských přestati, na žádné vyšší právo se neodvolávaje, kromě před krále.“0) K soudu komornímu tedy obyvatel Novoměstský neměl býti více poháněn, neboť soud městský na Novém městě anebo soud zemský ve všech případech, kdy obyvatel Novoměstský byl po- hnán, měli býti příslušnými. Na sněmě o Svátosti 1505 dle přání králova mělo se znovu jednati o všem, „což by slúžilo k svornosti a obecnímu dobrému;“ 67) avšak vyjednáváno marně. Následkem toho 22. října 1505 první rozsudek královský ve při stavů z r. 1502 vložen byl do desk zemských,“8) nabyv tím moci práva, a spory stavovské stále se přiostřovaly. Vyšší stavové 5. března 1507 obnovili svůj zápis proti městům, ku kterému i strana Viléma z Pern- šteina nyní přistoupila, a města 29. července t. r. uzavřela znovu jednotu proti všem svým ne- přátelům.60) Konečně 22. března 1508 došlo na sněmě prostředkováním p. Viléma z Pernšteina k prvnímu jakémus dohodnutí s městy, a sice Pražané i jiní poslové z měst jakožto třetí stav království Českého slíbili „podle panského a rytieřského stavu práva obhajovati proti všem právu odporným“ tak a pod těmi pokutami, jak zřízení zemské ukazuje, a zase páni a rytířstvo také přiřkli „práva a súduov jejich městských, kteréž jim náležie, obhajovati“ proti každému, kdož by se jejich soudům a právům městským zprotivil mocí a násilím.70) Ačkoli však i ve smlouvě sv. Jakubské král i stavové vyšší zavázali se, že stav městský při právech jeho zachovají a že každý musí práva dopomoci obhajovati, jak zněl dřívější zápis, předce toto příměří ve sporech stavovských uzavřené nemělo dlouhého trvání. Obec Staroměstská 18. prosince 1508 vyzvala konšely, aby „od svých práv a svobod neustu- povali a v nic stranního se nedávali, ani k čemu svolovali mimo svá privilegia a svobody, také aby k žádným půhonům nestávali, než z dědin a z lidí zběhlých a z listův, kdož by se listem zavázal“. Kdo by proti snesení tomu jednal, měl od obce býti trestán. V lednu 1509 obce Pražské uzavřely, nespravovati se více regenty, a vyslaly ku králi osoby se stížnostmi, „kterak se pod těmi regenty zle působilo“;71) avšak od krále, jenž 17. února přijel do Čech, marně tehdy očekávali, že se nakloní jich žádostem. Žalovaliť mu na vyšší stavy, že „přes jich povolení a přes jich svobody pohánějí jich k svým soudům, kdežto oni podvolili se toliko ve třech kusích práva jich podniknouti“. Na to král s radou svou 20. března 1509 vypověděl, že „to zůstavuje při prvním nálezu a výpovědi.“ 72) Mělo tedy i nadále záviseti na vůli soudu zemského a komorního, jakou působnost chtějí dopřáti soudům městským. Letopisec Pražský dokládá, kterak „pro tento odsudek, že se Pražanům zlá a nelibá výpověď stala, byl mnohý v zámutku.“ 73) V únoru 1510, když král Vladislav meškal v Kutné Hoře, pokusili se ještě Horníci zjednati aspoň sobě v těch věcech nějaké polehčení. Král už 20. ledna 1507 z Budína potvrdil jim majestátem stará jich práva, dle kterých vyňati byli z právomoci soudů zemských 66) Čelakovský, Privilegia měst Pražských str. 320, též 326. Orig. v archivu sv. Václavském č. 283. 68) Výpis z desk v archivu Třeboňském č. 3448. Archiv Český VI. str. 346 a Chaos rerum memorab. na 1. 829 v archivu m. Prahy. 71) Staří letopisové str. 292 a 293. Archiv Český VI. str. 363 a 364. 72) Kop. v archivu Třeboňském č. 3448. 73) Staří letopisové str. 301. 67) 69) 70)