266 D. XIII. Registra soudu komorního. našel, an chodí po myslivosti. I vzal sem jej na Dobříš s ručnicí z rozkázánie pána svého JMti. A potom sem k němu mluvil: Máš-li jakú službu od pána svého? A on pověděl, že nemá, než což zastřelím, vod toho mi zaplatí. A také jest mi to dobře vědomo, že jest chodil vod votce svého ze Lhoty na myslivost na lesy Dobříské. Filip ouředník z Oubenic u. p. n. k. s. t.: Jest mi to v paměti, že ode XL let sú nehonili vokolo poušti zvěři tu ze Mníšku. Postihl mne pak Jíra ze Lhoty, páně Vratislavuov člověk, jeda z Prahy, i pověděl mi, že bych raděj své věci hleďal než myslivosti; neb služby od pána svého nemám, než což zastřelím, vod toho mi zaplatí. V pondělí po svatém Tiburcí [15. dubna]. Rehoř písař Do- bříšský u. p. n. k. s. t.: Jakož sem vzal od listu II groše česká, kterýž sem psal, aby hned Jíra puštěn byl, kterýž jest byl na Chlumci u vězení, když jest ta kopa grošuov dána Blažkovi, ouředníku na Dobříši. Ty dva groše česká vzal sem bez povolenie pána svého i Blažka ouředníka. A když hned na zajtřie po novém léthě ten den, teď rok minul, Jíra člověk páně Vratislavuov seděl u vězení na Dobříši. Němec Kříž z Druhlic u. p. n. k. s. t.: Jest mi to dobře v paměti, že sem Jíru člověka Vratislavova na den Nového létha, rok minul již tomu, jal na myslivosti na lesiech Dobříšských. R. IV. 1. B. 10. a. a 13. a. 1595. Mezi Janem z Kamenné Lhoty s jedné, a Janem, Kristoforem a Šťastným nedielnými bra- třími z Oudimě etc. s strany druhé. 1510, 13. dubna. Sabbato ante Tiburcii. Tuoma rychtář z Kasanic, páně Heř- manuov z Bohdanče člověk, u. p. n. k. oc: Prosil mne a Petra, páně Svad- buova člověka přikázaného, Jan z Kamenné Lhoty, abychom s nimi šli před pana Svadbu na Zbraslavice. Tu na Zbraslavicích stala se smlúva mezi Janem z Kamenné Lhoty s jedné, a Kristoforem a Šťastným, nedielnými bratřími z Oudimě, s strany druhé, a že pohnal Kristof Jana z Kamenné Lhoty pro třidseti vajstavkuov, které vysekal v Dalíku lesu Kristoforovém a Šťastného z Oudimě. A na Zbraslavicích na zámku páně Svadbově smluvili se vo to, aby třidceti nechal zase vajstavkuov mladých dubových. Potom prosil Jan z Kamenné Lhoty mne Thuomy z Kasanic a Petra Ptáčka, páně Svadbova přikázaného člověka, a Mathouše z Krasoňovic, abychom s ním šli do toho lesu Dalíku, nalezlo-li by se to, což se na Zbraslavicích smluvilo. I na- lezlo se jest třidseti dubových vajstavkuov a nad to ještě dvadceti viece. Petr Ptáček z Vlkové, člověk páně Svadbuov, u. p. n. k. oc: Že svědom sem toho, co se smlúvy tkne té, kteráž se stala mezi Janem z Kamenné Lhoty a s Žíšovským před panem Svadbou na Zbraslavicích vo vajstavky dubové,