Svědomí k roku sv. Martina l. 1510. 333 mne, abych to pro ně učinil, abych dones peníze panu Divišovi Boharynskému i s pacholkem mým. My sme to učinili k jich žádosti, že sme je nesli, a von jest jich přijíti nechtěl. Pověděli sme mu, že jest jich těch peněz Lte kop grošuov českých. I chtěl sem jemu je vyčísti. I pověděl pan Diviš: že jich má býti LXte kop grošuov českých. I z té příčiny jich vod nás nechtěl přijíti. I přinesli sme je jim Hanzovi a Čeňkovi zasě. A pověděl Hanza, když nás posílal: Doneste je, prosím vás, abychom mu je jedné dali na ten den, který sme řekli. Štěpán, pacholek Othmaruov z Hradce Králové, u. p. n. k. s. t.: Jest mi v paměti, že přišli k nám pan Čeněk s panem Hanzů. Žádali mne za to, abych nes penieze ku panu Divišovi Boharynskému. I donesl sem je, a on jich od nás přijíti nechtěl. I vzali sme je zasě a nesli sme je do Hradce a dali sme je panu Hanzovi zasě. R. IV. 1. D. 16. a. 1689. Mezi panem Vácslavem z Lobkovic a na Chlumci s jedné, a panem Krystofem z Gutšteina s strany druhé. 1510, 7. října. Feria II post Francisci. Vaněk v Drozdově obývající u. p. n. k. s. t.: Jeli sme z Prahy s Jírou Tuochou z Oujezda, a on Tuocha vezl víno z Prahy Kousalce do Hořovic. I uhnul sě k hustině, i pobrali mu koně a vezli je na Točník. Toho času byl pan Krystof tam na tom zámku na Točníce. I dala mi byla Kousalka vosm grošuov, abych jí vyclil to víno. I vyclil sem a dal sem těch osm grošuov Vávrovi, celnému v Žebráce, a s šindelu, který sme do Prahy vezli s Tuomou z Cr- hovic, šestnáct peněz dal sem. A koně ty, které sou pobrali, když sme z Prahy jeli, vopověděl sem také Vávrovi celnému tu v Žebráce, že když pojede Thuoma Crhovský z Prahy dnes neb zajtra ráno, tehdy on tobě dá s Tuochových koní, jedné mu zpomeň. A on celný na tom přestal. Václav z Leštného, člověk královský, příslušející k Hrádku Křivoklátu, u. p. n. k. s. t.: Trefil sem sě v Žebráce k tomu, když platil Vaněk, kterýž toho času u Tuomy Mikšovic byl, Vařincovi [sic] celnému clo. Dal s vína, kteréž vezl z Prahy do Hořovic Kousalce, štyry bílé groše; a s šindelu, kterýž vezl Tuocha z Oujezda s tiem Vaňkem, kterýž byl toho času u Tuomy Mikšovic z Cr- hovic, do Prahy, dal šestnáct peněz. I neměl co s koní dáti tajž Vaněk, neb mu byl Tuocha nedal viec peněz; než vopověděl je tak, že když Thuoma z Crhovic pojede z Prahy, žeť dá dva bílá s těch koní. A on Vavřinec celný na tom přestal. R. IV. 1. D. 16. b.