Svědomí k roku sv. Martina l. 1511. 533 jich seznání, zuostavili jsú ji při tom. Potom po některém času pan Barthoš s panem Jiříkem poručníci dali ji v poručení jinému. Potom ona obeslala poručníky přede pány žalujíc na ně, že sú jie zbavili poručenstvie nebožtíka Duchka Pyšnice. Tu sú řeči pošly od poručníkuov, že by jie nechovala tak, jak by měla chovati, a praviec, že by jie dávala jiedla plesnivá, lehánie nečistá. Páni slyšiece žalobu i odpor po- věděli jim, aby ji opatřili, kterak najlépe rozumějí, pokud jest jim poručeno. Jinajch řečí dobře nemohu pamatovati. Jan Žďárský z Hory Kuthny u. p. n. k. s. t.: To mi jest dobře v pa- měti, když sme se některý čas přihodili ku panu Barthošovi s Praskačem kovářem, tu jest nám pan Barthoš pověděl, že jest nebožtík Pyšnice poručil manželku svú Duoře kuchařce k opatrování, aby jie hliedala. A tak nám pověděl, že táž Duora má zuostati v tom domě až do jejie smrti. A dal jie XX kop grošuov na to a prosil jie Duory, aby manželky jeho neopouštěla. A ten duom i všecek statek ten nemá prodáván býti až do jejie smrti. A tak pověděl, že jest tu jistú Duoru z toho dobře opatřil. A co se dotýče, kdež praví Václav, že by sě nemohl svého práva před pány Horníky dovolati: toho já neviem, než slajchal sem to toliko od něho, ale od jiných nic; nebo jiní dobří lidé k svému spravedlivému se dovolávají. Vondřej Praskač kovář z Hory Kuthny u. p. n. k. s. t.: To mi jest dobře v paměti, když sme se s Ždárským některý čas přitrefili ku panu Bar- thošovi, tehdy nám pan Barthoš pověděl dobrovolně, že jest Pyšnice na smrtedlné posteli poručil Duoře manželku svú, aby jie hliedala. Martin kovář z Hory Kuthny u. p. n. k. s. t.: To mi jest dobře v pa- měti, když sme šli s kováři ku panu Barthošovi po své potřeby i zeptali sme se pana Barthoše, chce-li nádobí prodati, a on pověděl, že nechce. A my sme se pana Barthoše zeptali, kterak jest Pyšnice na smrtedlné posteli poručil o manželce své. A on pověděl, že má v tom domu býti do smrti, a o Duoře pověděl, že jest také dobře opatřena a má ji tu hliedati; a co jí poručil, již jí dáno. A když mě jest Václav obeslal k svědomie před pány Horníky, tu sú mu páni řekli: Jdi doluov, nechcme tvého svědomie slyšeti. Magdalena vdova od pana Machka, kožišníka na Horách Kuthnách, u. p. n. k. s. t.: To mi jest dobře svědomo, že jest Pyšnice, jsa v ne- moci, poslal po pana Jiříka Hášu k sobě, i prosil jest téhož Jiříka, aby došel po pana Barthoše, chtě svuoj statek zřiediti, a řka: Pán Buch má v své moci, dočkám-li jitra čili nic. I přišel pan Barthoš k němu. A on Pyšnice tu před ním pověděl: Poroučím Duoře XXti kop a šaty a zahradu, duom, a X grošuov aby se dávalo na pomoc každý týden, a aby manželky mé hlídala do smrti v tom domu. A já sem při tom byla, když jí poroučel. A oni Barthoš a Jiřík poručníci počavše jí dávati