236 Akta weřejná i sněmowní w Čechách 1502. JMt w listu swém jmenowati bude. Než kdyžby zde JMKá w zemi sám býti ráčil, ráčí JMt konšely sám osobně saditi tak a tím obyčejem, jakož jest to JMt a před- kowé JMti králowé Čeští činiti ráčili. A nad to ráčí dále JMt město toto a obywa- tele jeho listem swým tak opatřiti, že sázenie takowé konšel swrchupsaných nemá býti jim ani budúcím jejich k žádné ujmě ani které škodě swobod a wýsad jejich, které na to od předkuow JMti nadané a zapsané majie. Acta et promulgata sunt haec mandata Maj. Regiae fer. vi ante dominicam Invocavit in praetorio antedictae civitatis Pra- gensis post creationem novorum consulum et per Maj. Suam tunc designatorum, in praesentia etiam totius com- munitatis civitatis ejusdem, anno a natali Christi 1502 per Ioannem Sslechtam Maj. Suae secretarium. 15. Král Wladislaw dekretem swým potwrzuje zřízení panské o přijímaní pánůw nowých do stawu panského w Čechách. Na hradě Prašském, 17 Febr. 1509. (Rkp. Talmberský f. 215.) My Wladislaw z boží milosti Uherský, Český, Dalmatský, Charwatský oc. král, markrabě Morawský, Lucemburské a Slezské kníže a Lužický markrabě oc. ozna- mujem tímto listem wšem, že sú před Welebnost Naši přistúpili poddaní naši, páni králowstwí Českého z rodno starožitných panských, a ukázali nám zřízení, kteréž sú mezi sebú učinili, a z rozkázaní našeho i dskami zapsali, což se pánuow nowých dotýče, kterak a na jaký spuosob jměliby do králowstwí tohoto přijímáni býti, a kterakby se k roduom starožitným panským budúcím zachowati jměli, jakož sme pak toto zřízení z desk zemských pamatných slowo od slowa w tento list náš pro budúcí wěčnú pamět wepsati rozkázali, kteréž se takto píše. „Léta božího tisícího pětistého prwního, w úterý po Swátosti, z mocnosti té, kterúž sobě podlé swobod swých panský i rytířský staw w zřízení zemském pozuostawili, že mají práw swých z jednostajné wuole přičiniti i ujíti. Protož“ oc. Pak my znamenawše a s pilností spatřiwše takowé jich slušné a poctiwé zřízení w stawu panském, a také jich w tom starodáwní zwyklost a swobodu, kteréž sú wždycky požíwali, tak že žádný za pána na žádné obdarowání císařské do tohoto králowstwí přijat není, leč bychme my ja- kožto král Český a páni z roduo starožitných jsúc za to poctiwě prošeni, za pána jej přijali, že jest jináč panstwí žádný w této zemi užíwati nemohl aniž muož. A pro- tož my jim jich takowý obyčej a zwyklost schwalujeme, a mocí králowskú ten obyčej a zřízení předepsané na wěčné a budúcí časy twrdíme a při něm zuostawujem jakožto