96 Postilla jeho těšila se u vážných čtenářů starších dob značné oblibě. Není pochyby, že její duch vane z leckte- rého místa Postilly Rokycanovy, B. Lukášovi ukázala cestu do Jednoty, Br. V. Krasonického těšila v úzkostech svě- domí 12), v XVI. stol. dočkala se dvojího vydání tištěného. 13) Mnohým bude přes staré své roucho milým a povznášejí- cím čtením i za dnů našich. E. Smetánka. pozdvihnouti oči, když tělo jeho leželo v hrobě? proč Kristus, vstav z mrtvých, jedl dvakrát pečenou rybu?), hledá rád theoretické výklady a předvádí učené dohady — Chelčický pomíjí maličkosti, jichž nemůže applikovati, a spokojuje se výklady prostšími a ze života. U Husa je ještě silnější záliba ve scholastických divisích než u Petra. Husova kázání prozrazují snahu přecházeti z homilie v umělou řeč, mívají na začátku rozvrh a na konci umělý závěr, Chelčický trvá při homilii nižší a jen zřídka disposici dělati začíná. Učený kazatel někdy do- tvrzuje abstraktní věty příkladem, prohodí občas hříčku slovní neb nějaký opis, Chelčický toho všeho neumí. Několik rozdílů plyne i z toho, že kázání Husova byla mluvena, Petrova jen psána. Hus někdy se rozhovoří víc o některém kuse perikopy a kázání je pak ne- souměrné, Chelčický věnuje každé větě péči poměrně stejnou. Hus poslu- chače oslovuje, Chelčický ne. Konečně je Chelčický obšírnější než Hus 10) Výška, s jaké se Chelčický dívá na náboženství a lidi, nedo- voluje mu pouštěti se do jednotlivostí. U něho není v Postille narážek na vlastní život i spisy a je jen velmi málo konkretních zmínek o současných událostech a poměrech. Proto je historická kořist z jeho knihy proti kořisti z Husa nebo z Rokycany mnohem nepatrnější. 11) Této ironie aspoň jednu ukázku [212b]. Zákonník z evangelia se chlubí: »Postím se dvakrát do téhodne«, a Chelčický dodává: »To jest ve středu a v pátek. By byl přidal »v sobotu k matce boží«, byl by se sjednal s mistry pražskými.« 12) O Lukáši a Krasonickém Goll, Quellen und Untersuchungen II. 5, 6. 13) R. 1522 a 1532 u P. Severina z Kapí Hory v Praze. Toto vy- dání druhé (1532) skládá se z I. dílu vytištěného r. 1529 a II. dílu vy- tištěného r. 1522. Díl II. byl, poněvadž prvý šel asi silně na odbyt, tištěn r. 1522 ve větším počtu exemplářův. Z toho, co právě řečeno, je patrno, proč v našem vydání nejsou z II. dílu pod čarou různočtení.