257. (GHMN.) Téhož léta páni a obec města Hradce Králové srovnáni sú a v jedno vešli s ciesařem ve všech věcech podlé kompaktát, kterémuž učinili poslušenstvie a přísahy. Ale to vy- mínili, aby raddy a konšeluov jich neměnil až do roka a summy aby neplatili ani klášteruov stavěli. A na to dal jim listy pod majestátem. 258. (GHMN.) Téhož léta v neděli [5. května] po sv. Vitališi ciesař svolal všecky mistry a kněží na hrad pražský; a tu učinil jim administrátora v duchovenstvie mistra Křištana, faráře od sv. Michala v Starém městě; kterémužto učinili poslušenstvie všickni až do budúcieho arcibiskupa. Ale mistr Rokycana s svými kněžími vyšel opatrně z Prahy; nebo ciesař na něho se hněval, (D. že nechtěl jeti do Basilee). A tak bylo reptánie v lidu: někteří domyšlovali se dobrého a jiní zlého. Pan Diviš Bořek v nešpory vzal mistra Rokycana za vinnicemi na kuoň, když byl k němu tam vyšel; neb jeho viece než ve sto koních čakal. I nesl jeho na Kuněticku Horu a odtud dán do Hradce Králové; a tam byl až do opanovánie Prahy od pana Jiříka Poděbradského z Kun- štátu, jakož o tom bude níže povědieno. 259. (GHMN.) Téhož léta před sv. Filipem Jakubem [1. května] Pražané s ciesařovými dvořany vyjeli na pole proti panu Janovi Roháčovi k hradu Sion s jinými městy a pány zemskými; kte- rýžto zpěčil se proti ciesaři a voluov mnoho odjal, kteříž byli jemu z Uher hnáni, a k tomu mnoho suduov vína dobrého. 260. (GHMN.) Téhož léta vypuštěni sú z vězení Absolon a Jan Manda k žádosti pána uherského, řečeného Matka*), kterýž toho času byl do Prahy přijel; proti kterémužto vyjel ciesař se všemi a jeho poctivě přijal. 261. (GHMN.) Téhož léta v neděli [28. dubna] před sv. Flo- rianem uveden jest mistr Jan Přibram do kostela k sv. Jiljí za faráře k rozkázaní ciesařskému; a mistr Jan Papúšek do Týna k Matce boží. Item potom stal se jest uvod všech jeptišek do klášteruov; a ciesař sám byl přítomen osobně s konšely všech měst. 262. (GHMN.) Potom v pátek [5. července] po sv. Prokopu zaručen jest Vlhovec a mučen a potom sťat na rynku. 263. (GHMN.) Toho času vyjel ciesař do Chba z Prahy k říši a ustavil miesto sebe gubernátory, paní královú a pana Menharta z Jindřichova Hradce. Tam drahně rozmluviv s duchovními i světskými o běziech co se dotýče říše a královstvie českého, *) Jan Matík z Talovec. (Pozn. vyd.) Dílo Františka Palackého II. — 7. 97