789. (LM.) Potom ve čtvrtek [8. února] po sv. Dorotě vrátili se od krále Vladislava z Brna poslové pražští s dobrými novinami a požitečnými.*) Potom hned v pondělí [12. února] byly všecky tři obce spolu i s konšely na staroměstském rathauzu; a tu pan Jan Nastojte zdíl poselství, a co se jim kde stala přívětivost, od pana Šebka, raddy knížete mišenského, švagra krále Vladislavova, a že je k obědu zval a tu dobrou vůli pána svého oznámil, kterak Pražanům dává svobodu a bezpečnost do Lipska přijeti i odjeti, aby se nic nebáli, i průvody jim dáti slíbil, a v čem by ho potře- bovali, že chce učiniti s milostí. „Pak když nám přístup způsobil pan kancléř ku králi JM., tu sme JM. pozdravení učinili ode všech konšelů, starších a vší obce všech tří měst pražských, pře- jíce JM. dlouhého zdraví i dědicům JM.; pak oznámili, co se nám dálo od Kopidlanského, že jest loupil, mordoval, pálil po cestách a kdo sou ho fedrovali penězi, lidmi, aby JM. ráčil nás v tom opatřiti; nebo kdybychom sobě JKM. nevážili a zaměstnání či- niti chtěli, že bychom mohli s ně dosti moci míti, ale že sme toto všecko snášeli s obtížností velikou. Pak když nás došla řeč, že Rendl nás haněl, pravě, hle, již sou přiletěli strnadi, vrabci, lidé lehcí, ježto se v to vetřeli a nejsou ode všech vysláni: tu sme JM. pověděli, že sme se sami v to vetřeli, ale že sme z vůle všech tří měst vysláni, a tímto se VM. račte zpraviti; a tu sme jemu podali listu věřícího pod pečetí. Kdež pak nás dotekl Rendl, že sme lidé lehcí: jsme jacíž tacíž, a protož VM. prosíme, že ho nás ráčíte zbaviti, abychom před ním pokoj měli. Dále také, kdež sme obža- lováni byli před VM., že sme mluvili, poněvadž sme císařům, králům odpírali, že bychom to na JKM. mínili: k tomu sme od- pověděli, aby JKM. neráčila toho bráti, jako bychom to k JM. *) O. A týž den jiní páni obého města pražského hned sou jeli k králi opět do Německého Brodu o korunovaní jeho syna, krále Ludvíka; neb jest jim král psal, i jiným pánům a rytířstvu, aby tu do Německého Brodu k němu přijeli, a tak Pražané učinili, jedni do Prahy od krále a druzí z Prahy k králi jeli. (LM. Mistr Jan Pašek, kancléř staroměstský, žádán jsa od purkmistrův, ode všech konšelův a starších obecních všech tří měst pražských, aby jel k králi a zpravil ty věci, i oslyšal všecky, pravě „že jsem nyní v nářku a nejsem k tomu způsobný“. Než potom Jan Pikhart a M. Pašek jeli k králi, nejsouce vysláni ani žádáni od obce a konšelů, a poručili se pěkně připraviti u velikém počtu jízdných na obecný groš. A když přijeli do Německého Brodu, tu se obtočili okolo ynku, a Rendl pochválil je pravě: „Toť jsou Pražané, ne oni strnadi a vrabci". Tu pak pan Jan Pikhart [Prokop Pikart, konšel] a Pašek šli k panu z Pernštejna, a jiní jako Zdětský, Cvok, Svisník, k panu kancléři. A tak ta jízda stála mnoho kop, a outrata nepotřebná. 250