jest bránil, aby nešli do radné světnice, toho najprv zabili sú (a konšelé někteří prvé utekli sú před tím s rathúzu), a kteréž nalezli v světnici, ty všedše zsekali, že krve bylo v světnici na některý žbeřík, a zsekavše, smetali je okny ven s rathúzu. Nedo- ruště Martin ten upadl s pavlače v rathúze a Boreš nožíř, a ti od toho zemřeli. Páral*) pak kožišník, nejprvnější konšel, ten byl utekl a schoval se u souseda v loži a tu nalezen jest a veden “ k rathúzu, spínaje ruce a říkaje z otrapy „Ó, milý králi! a než ho dovedli k rathúzu, majíce k němu velikú nechut, (neb velikú nespravedlnost lidem činil, penieze lidem chudým neb sirotkuom vyzdvihoval a jich mocí požíval, jakož mu se zdálo), na rynku rozstúpivše se od něho, i střieleli k němu a sekajíce jeho řiekali „toť mých deset kop,“ a jiní „toť mých pět kop,“ a on již byl bez duše dávno; a proto se chudina nad ním po smrti mstila, litujíce své křivdy, již jest jim činil; i přivlekli ho před rathúz k jiným, kteréž sú smetali. Na Malé Straně též svým uči- nili. Tehdy obec opanovavše rathúzy, pečeti vzemše, volili sobě jiné uředníky hajtmany. Téhož dne vybili kláštery a je zebrali a mnichy vyhnali. Bo- sácký klášter na Novém městě u sv. Ambrože, u šrankuov proti královu dvoru, ten sú veškeren obořili a potom bosáky mnichy ven z Prahy provodili. Téhož také dne na Židy udeřili a všecko jim pobrali, množství veliké od stříbra, od zlata, od klenotův, od čub čistých a drahých; a znamenité škody vzali sou Židé, i páni a jiní, majíce tam věci zastavené. Také rathúzy sú dobře osadili a v noci žoldnéři po městě chodili. V pátek [26. září] pak sebravše se z obojieho města, i malo- stranští, táhli sú k hradu, jako by měli k němu šturmovati připra- vivše se, a pan Matěj Mejtný nejvyšší říditel v tom byl jest; a to z té příčiny, ne aby Pražané pych nad králem, svým pánem, chtěli učiniti, ale proto, aby hradu mohli s městem králi JM. zachovati. Neb sú se obávali, aby nepřátelé přijdúce naň puštění nebyli, a tak skrze to že by nesnáz mohli míti. I umluvu jest hajtman pan Medek**) s Pražany učinil a hradu jim postúpil; a oni jej osadivše, žádnému sú nepřekáželi ani kanovníkům. A Va- lenta Ružený zprávcí toho jest byl; kdež pro jeho opatrnost páni preláti měli k němu velikou lásku, i potom po všecky časy. Osa- dili sou také i Hradčany. A vrátivše se týž pátek do Prahy k ve- čerému, na Starém městě vedli tři konšely s jedním obecním, *) Václav Páral. (Pozn. vyd.) **) Oldřich Medek z Valdeka. (Pozn. vyd.) 201