Božiem těle, Králové Hradec vyhořal. A potom téhož léta byla velmi ukrutná a tvrdá zima, že sú lidé mřeli po cestách, i hovada domácí i lesní, a trvala od sv. Martina [11. listopadu] až do postu. 32. (CE—N.) Léta od narozenie syna božieho 1408 svadili se 1408 a potkli mistři čeští z koleje s mistry německými o hlasy; neb Němci chtěli mieti tři hlasy a Čechové aby měli toliko jeden hlas. (FGHN. Tak se bylo stalo, že když ciesař Karel, otec krále Václavóv, zakládal a nadal to studium neb učenie pražské, i že nebylo mistróv českých té chvíle v Čechách, leč se jest kto v jiné zemi učil a došel mistrovstvie, protož jich bylo málo, a ciesař chtě rozmnožiti pražské učenie, i napustil zprvu mnoho němec- kých mistróv a dopustil jim, aby měli tři hlasy a čeští mistři toliko jeden, tak dlúho, dokud by se čeští mistři nerozmohli. Také v tom majestátu s zlatú pečetí, kterýž vydal ciesař na svobodenstvie mistróm pražským, psáno stojí, že to učenie na- dává a vysazuje ku podobenství učení pařížskému. I zdálo se mistróm českým, že jim to nejde podlé zápisóv ciesařových.) O to se mnoho súdili před králem Václavem, jezdiec oboji na Točník i jinam, až nad svú pří Němci podzuofali, prvé než se ortel vypověděl. A protož sú se mistři němečtí všichni s bakaláři a s studenty svými spikli a pod přísahú (H. a pod utětím palce u ruky pravé) sobě slíbili, jestliže budú odsúzeni tří hlasóv a ne- pójde-li po jich vóli, aby všichni z Prahy vyjeli a ižádný jeden po druhém aby v Čechách neostával. Jakž se jest to potom i stalo. Takž potom léta 1409, v ty dni po Božiem vstúpení [16. května], všickni mistři němečtí, doktorové, bakaláři, studenti a jiní kolegiátové z Prahy na jeden den určený a od nich uložený vyjeli a vyšli na všecky strany podlé jich smlúvy, rozprodavše prvé své věci, kteréž měli. (FGH. A jeli najviece na Rýn a do Sas a do Foitland a do Bavor i jinam do rozličných zemí německých.) Takže jich vyšlo a vyjelo z Prahy viece než na dvadceti tisícóv. (H. A také z toho vyjití založili studium, to jest obecné učení v Lipště a to trvá až do dnešního dne.) Pražanóm bylo toho velmi žel, neb jich měli veliké požitky a byla jimi Praha velmi silna. Neb sy- nové velikých kniežat, pánóv a jiných urozených lidí v Praze se učili a tu obývali, a potom v svých zemiech velicí biskupi a pre- láti byli; kupci také bohatí vezúce kúpi rozličné do Prahy synóm svým, kteříž se v Praze učili, porúčeli, aby jim to rozprodali, a jiného zbožie nakúpíce, otcóm svým do jiných zemí posielali. Tak jest bylo mnoho tu chvíli těch mistróv, bakalářóv a studen- tóv rozličného učení v Praze, že tomu člověk těžko uvěří, ktož 1409 31