města půl šesta sta a třidceti kop; žáci a kněží nic nedávali. Novoměští vybrali berně s hlavy summy 688 kop a 3 gr. vše mišenské. Ale páni berníci i jiní lichevníci králi dali, co chtěli, ostatek sobkovi. It. potom hned svolili k jiné berni, co měli vy- dávati na vojnu 300 pěších a 25 jízdných na čtvrt léta, že raději chtí tu summu sebrati králi a doma zůstati; a tak se stalo. I dá- vali po dvou berních; a král vyplatil od pánův Guttenštejnův Točník, Žebrák, Příbram, Rabštejn a Sichrov, a podstoupil král dluhy ustalé právo pánům Šlikům 40 tisíc, i postoupili těch zámkův jemu i jeho dědici, králi Ludvíkovi. A tak byli v Čechách dva krále korunovaná, otec s synem. 819. (GKL.) T. 1. v pátek [20. července] před sv. Maří Magda- lenou vyvedli na popravu čtyry zločince z Starého města praž- ského. Jednoho sťali velmi silného pacholka rodem z Kouříma, kterýžto byl přišel po lázni k katu sám třetí, ptaje se jeho, vy- znali-li sou co na něho na trápení ti, jenž byli odpraveni v Brodě Českém, anebo na jeho tovaryše? Kat dal to hned tajně znáti rychtáři, zdržev je tu při sobě, až by prý druhý pacholek kat přišel; a on rychtář přišel a tu je zjímal. A co pak u Lippého i jinde, ano i ve Chbě dosáhli více než 40 zločincův, dobyvše je na jednom hradě (K. Šebicary, půl druhé míle ode Chba) a všecky je přivedli do Chba, zavázavše je ctí a věrou, a to učinili někteří z konšelův bez vůle obce; nebo tu byli někteří městští synové a jiní erbovní lidé znamenití z rozličných zemí; protož dva z kon- šelův vsadili. A co král psal, aby znamenitější vězně vydali do Prahy na hrad a jiné prosté aby utratili, proti svým právům nechtěli toho učiniti, ne jako Pražané; a to se stalo při Božím těle těch dnův [7. června]. 820. (KLM.) T. 1. v sobotu den sv. Braxedy [21. července] vy- vedeny jsou dvě ženy z domu Štrabochova, jinák od Modrých srpův, jedna Markéta medařka z Starého města, a druhá ku- chařka Sigmunda hospodáře. Pak kudy jest ta nešlechetnost trá- vení těmi prášky na jevo vyšla, což se od mnohých let prvé pá- chalo, co manželek, co manželův s světa skrze to sešlo, o tom nej- lépe vědí ti, kteří při mučení jejich byli. Nebo když jednoho času ta jistá Markéta žalovala na tu kuchařku, jaká se jí stala škoda od ní, že jí mnoho pobráno od šatstva a od peněz, i dala ji ku právu; a ta kuchařka hned zase na ni pověděla o tom trávení a tudy se na ni pomstila, řkouci: „Poněvadž ty mi tak činíš, já tolikéž tobě učiním, a pamatuješ-li co o onné truhlici, kterou si po vodě pustila?“ A Markéta medařka s strachem odpověděla, „že 265