38. (AC.) Léta téhož kněz Zbyněk, arcibiskup pražský, pobrav svátost hradu a kostela pražského, i vezl na Rúdnici. A když jest zase přivezena do kostela pražského, král Václav pobrav ji, i vezl tu svátost na hrad Karlštejn. 39. (B.) Léta 1411 umřel Jošt, markrabie starý. 40. (CEF.) Léta téhož, kněz Zbyněk Zajiec z Hasenburka umřel v Prešpurce v Uhřiech, den sv. Václava [28. září]; a odtud přivezen do Prahy. Leží pod novú zvonicí na hradě u sv. Václava, jakož hrob mramorový s jeho nápisem ukazuje. (FGHN. A pochován jest s velikú poctivostí a s žalostí; neb ho mnozí lidé chválé i podnes, ktož sú jeho znali, žej' byl dobrý člověk, by ho byli kanovníci a kněžstvo svú radú nekazili. Pravie někteří, že by proto vyjel z Čech v některú chvíli před tiem, že by psal papeži, že se v Čechách kacieřstvo počíná, aby to papež opatřil a stavil, dokud by se nerozmohlo. Potom s ním o to mlu- veno, aby ty jmenoval a ukázal, kto by ti byli, ježto by to začí- nali, že by se i oni k tomu chtěli přičiniti, aby to bylo staveno. On k tomu nic neodpověděl, nechtě sobě klamu dáti; a rozuměje, že by o to měl pótku a řeč delší mieti, i jel z Čech, chtě jeti k králi Sigmundovi uherskému. A než jeho dojel, až umřel v Prešpurce, (LM. otráven jsa od kuchaře svého, kteréhož potom čtvrtili v Českém Brodě.)*) 41. (CEF.) Po něm byl Albík, veliký mistr vnitřnieho lekař- stvie, arcibiskupem českým; a byl Němec přirozený, z Uničova rodem. Pravili obecně lidé, žej' se vkúpil v to arcibiskupstvie, neb jest měl mnoho zlatých. Ale že byl přieliš skúpý a ne- ztravný, a nechtěl rytieřov a panoší za sebou mieti, aby jim peněz nerozdával: i učinil směnu ihned po několika neděléch o to arcibiskupstvie a o děkanstvie vyšehradské; a k té směně přičini se Konrád podkomořie; i by arcibiskupem českým, byv prvé 1411 té chvíle veliká nechut mezi lidmi vzrostla. Žáci také kuorní, kteříž na hradě bydlili v obecnici, uhlédajíce na hradě toho, ktož se jest mistra Husi přidržel, uvlekúce ho mezi se do obecnice, mrskali jeho metlami nemilostivě. A protož veliká kyselost a rozbroj v lidu byl, a písně o sobě skládajíce hančivé, zpívali po Praze chodiece. A vždy se lidé hádali o ká- zanie mistra Husovo; jedni pravili, že pravdu na kněží káže, a druzí že nic. Takž se hádali a vadili, že potom přišlo to k velikým válkám a záhubám a ke všemu zlému vší koruně, jakož potom bude praveno. *) Údaj o otrávení arcibiskupa Zbyňka je nepravdivý. Vznikl změ- tením smrti arcibiskupovy s úmrtím markraběte Jošta 17. ledna 1411 (viz článek 39. letopisů). Jošt byl prý otráven a nešťastník, kterého vinili tímto zločinem, byl pak v Českém Brodě čtvrcen. (Pozn. vyd.) Dílo Františka Palackého II. — 3. 33