Náš text je upraven podle vydání Prusíkova, Krok VIII—XI, 1894—1897. Začátek je v r. VIII, str. 84—90, 121—124; list Alexandrův a Didymův r. IX, 366—367; X, 1—3; 37—38; ostatní dobrodružství Alexandrova: r. X, str. 81, 117—123, 198—199, 237—239. Na konci jsem některé partie zkrátil a zejména vynechal jsem nadpisy kapitol, jež by byly zabraly ne- úměrně mnoho místa. O rukopisech Barlaama a Josafata poučuje Josef Vodehnal, K rukopisům povídky o Barlaamu a Josafatu, Časopis pro moderní filologii 5, 1916, 109—112; tu je uvedena i starší literatura. — Text je vzat z rukopisu uni- versitní knihovny pražské XVII B 6, a to list 174 (prvá kapitola), 176—180, 183 (předposlední kapitola) a 192 (poslední kapitola). Text Kroniky Trojánské je vzat rovněž z rukopisu universitní knihovny pražské XVII B 6, a to Medea a lason z listu 82—86, o usta- vení nového města Trojánského z listu 92—93 (výčet ře- meslníků, který je v latinském textu Guidonově a v universitním ruko- pise chybí až na slova: „Ondeť byli kameníci, onde zedníci, onde tesaři, onde vápeníci etc.", je doplněn z rukopisu Národního Musea I E 18, list 10), smrt Hektorova z listu 135—136. O středověkém exemplu a jeho historickém vývoji až do konce XV. sto- letí napsal soubornou práci J. Th. Welter, Lexemplum dans la littérature religieuse et didactique du moyen âge, Paris, Occitania, 1927. Tam lze též nalézti poučení o nejvýznamnějších sbírkách, jejich rukopisném roz- šíření a vydáních. Při exemplech, která jsme v překladu otiskli, podá- váme zde v poznámkách odkazy na několik publikací, kde se lze poučiti o další literatuře. Abychom nemusili stále opakovati celé obšírné titulky, citujeme tato díla zkráceně: Klapper = Joseph Klapper, Erzählungen des Mittelalters (Wort und Brauch, sešit 12), Breslau 1914; citujeme čísla latinských textů. Klapper, Exempla = Exempla aus Handschriften des Mittelalters, herausgegeben von Joseph Klapper, Heidelberg, C. Winter, 1911. Vitry = The Exempla... of Jacques de Vitry. Edited by Thomas Fre- derick Crane, London, 1890. Wesselski=Albert Wesselski, Märchen des Mittelalters, Berlin 1925. Wesselski, Klaret = Albert Wesselski, Klaret u. sein Glossator. Böhmische Volks- und Mönchsmärlein im Mittelalter. Brünn, Rohrer, 1936. (Srovnej referát v Časopise Matice Moravské, 1937, 221—231.) Tabula exemplorum = J. Th. Welter, La Tabula exemplorum se- cundum ordinem alphabeti, Paris, Occitania, 1926. Gesta Romanorum je sbírka exempel, která podle všeho vznikla v Anglii v třicátých letech XIV. století (nejstarší rukopis je z r. 1342) a nabyla záhy takového rozšíření jako žádné jiné středověké literární dílo vyjma Legendu zlatou. Název pochází nejspíše odtud, že děj povídek je lokali- sován nejčastěji do Říma nebo aspoň hrdinové jsou panovníci římští (oby- čejně nehisteričtí). Exempla bývají opatřena obšírnou moralisací, takže kazatelé i moralisté zde měli materiál úplně připravený, čímž se také pravděpodobně vysvětluje úspěch díla. (Welter, str. 369—374.) Vydal je H. Oesterley, Gesta Romanorum, Berlin 1872. Český překlad, dochovaný ve třech rukopisech, vznikl pravděpodobně v druhé polovině XIV. století; vydal jej Jan V. Novák, Staročeská Gesta Romanorum, v Praze 1895. Vzali jsme z něho povídky č. 30 (i s morali- 260