činy nevěry. Jeho předlohou byl totiž, jak se dnes obecně soudí, německý spis Ackermann aus Böhmen, dílo notáře Jana ze Šitboře, vzniklé počát- kem XV. století v Žatci; zde žalobník, stilisující se jako rolník (jehož pluh je ovšem z ptačího peří; tedy ve skutečnosti je to rovněž písař jako Tkadleček), vede spor se Smrtí, která mu odňala manželku. Tato němec- ká skladba považuje se dnes za velmi významnou pro svůj humanistický ráz a jako počátek skutečně umělecké prózy německé. Obě díla patří k li- terárnímu druhu sporu, ve středověku velmi rozšířenému, jak je to ostat- ně známo i z dějin naší poesie (srv. spor duše s tělem, svár vody s vínem, Podkoní a žák; také některé práce Jenštejnovy patří k tomuto genru). Myšlenkovou závažností nemůže se Tkadleček Ackermannovi vyrovnati, jak to ostatně vyplývá již ze základní situace. Při hodnocení obou děl se ovšem pracuje s předpokladem, že obě díla jsou odrazem skutečného zá- žitku a že se básník ztotožňuje se žalobcem; pro české dílo by to bylo teprve třeba podrobně prokázati. Označuje-li se však někdy Tkadleček jako poněkud frivolní parodie Ackermanna, přehlížejí se při tom některé náznaky upozorňující na nutnost alegorického výkladu díla. Zde stačí upozorniti jen, že Tkadleček sám, zmíniv se o smrti, praví k Neštěstí: „Já mním, že vy oba spolu držíte; neb co ty, Neštěstí, počneš jednati, toť Smrt dokoná, a snads ty počátek a smrt skonánie, a já mám za to, že jest to bez snadu" (z toho vyplývá také, že názor, jakoby přirovnání Ne- štěstí k senosečci bylo nevhodné, není tak opodstatněn, jak se obyčejně soudí), k tomu třeba připojiti i výrok Neštěstí k Tkadlečkovi: „Však víme ..., že jiné míníš nežli jmenuješ." Lze říci, že Tkadleček je daleko více středověký než skladba německá; to je patrno i z velikého množství citátů z nejrozmanitějších autorit církevních a světských, kterými obě sporné strany podpírají své jednotlivé these po způsobu scholastickém. Bylo by však mylné, viděti v těchto citátech doklad zvláštní učenosti autorovy, neboť jsou většinou vzaty z různých tehdejších kompendií, ze- jména Burleyova spisu O životech a mravech dávných mudrců. Tkadle- ček vznikl po roce 1407; to je aspoň datum, které je udáno v díle samém — tento rok je totiž naznačen rokem 5167 podle židovské éry a s tím souhlasí i údaj o požáru v Hradci Králové, kde podle básníkových údajů Tkadleček ztratil svou milou Adličku. Vynikající jsou jazykové a stilis- tické hodnoty díla, s nimiž se žádná jiná památka staročeské prózy ne- může měřiti. Jan Vilikovský. 253