z 149 stránek
Titul
1
2
3
4
5
6
Předmluva
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
Edice
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
Doslov
144
Slovníček
145
146
147
148
149
- s. 30: … trúby, kteréžto duchovně na kazatele slu- šie. Neb trúbami v Starém Zákoně kněžie zvěstovali jsú nové měsiece, jakož die prorok (v žalmu…
- s. 73: … němu Elizeus, ale poslal sluhu svého, neb bylo přikázáno v Starém Zákoně, aby ižádný neobco- val s maláty. A jest v tom…
- s. 121: … máme z této epištoly, kterak Bohu milí, v Novém i Starém Zákoně, když jsú pravdu Boží přijali, ižádný té pravdy nemohl potratiti.…
- s. 128: … na to tuto řeč Písma svatého přivodím, že jakož v Starém Zákoně beránka tělesného a hovadného tělesně Židé měli jsú jiesti, tak…
Název:
Betlemská kázání z roku 1416 (Jakoubek ze Stříbra)
Autor:
Spáčil, Bedřich; Sita, Karel
Rok vydání:
1951
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
149
Obsah:
- 1: Titul
- 7: Předmluva
- 19: Edice
- 144: Doslov
- 145: Slovníček
Strana 128
„S Tebú počátek (f. 156) v den moci Tvé, v jasnostech svatých,
z břicha před denicí urodil jsem Tě.“ Druhé narozenie Pána
Krista jest časné, jímžto narozen jest z Marie panny. Protož po-
prosme Jeho svaté milosti, ať nám dá Svú pomoc, abychom tak
vděčni byli Jeho umučenie, a tak živi byli, aby na nás nebyla
ukrutná smrt věčná zatracena.
U VELIKÝ ČTVRTEK.
„Sument de sanguine agni.“ Ex. XII. Toto napřed a najprvé
vidúce a silně věřiece, že Spasitel náš milostivý nám sě jest osta-
vil a dal nám v této svaté svatosti pod obojím zpósobem chleba
a vína, abychom kolikrát tak jieme pod zpósobem chleba a pieme
pod zpósobem vína, a to všichni činili, tak laikové a obecn.
jako kněžie, tak mladí jako staří, Jeho tělo i Jeho krev přijímali
na Jeho památku umučenie svatého. A o tom již ve čtení dosta-
tečně pověděno jest a často jste již zpraveni z duovodem Písna
svatého, že tak a nejinak každý křěstian věrný má činiti, jakož
je Pán Kristus ustavil a rozkázal a přikázal. Protož toliko již
potřebie jest, aby každý věrný, ktož k této svaté svátosti při-
stupuje, věděl a naučenie jměl, kterak hodně přistúpě, mohl
mieti skrze to život věčný.
A na to tuto řeč Písma svatého přivodím, že jakož v Starém
Zákoně beránka tělesného a hovadného tělesně Židé měli jsú
jiesti, tak pak my, věrní křestiané, toho nebeského Beránka, Jeho
tělo a krev duchem dobrým, netoliko duchovně, ale i svátostně
máme přijímati. A tito jsú zpósobové, jenž zpósobují nás k této
drahé, nebeské svátosti aneb večeři. A prvnie tato jest, jakož
u figuře položeno jest v kněhách druhých Mojžiešových. Ten
beránek, jenž měl jeden býti ode všech synóv israhelských, takto
jsú sě měli s ním obierati: „Sument de sanguine agni ac ponent
super utrumque postem et super liminibus domorum, in quibus
comedent illum.“ — „Vezmúť z krve beránka a položieť na oboji
veřeji aneb stěžeji a na prahu neb příkladu domóv, v nich, totiž
6.
domiech, jiesti budú jej, ktož rozomějí.“
128