z 149 stránek
Titul
1
2
3
4
5
6
Předmluva
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
Edice
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
Doslov
144
Slovníček
145
146
147
148
149
- s. 30: … trúby, kteréžto duchovně na kazatele slu- šie. Neb trúbami v Starém Zákoně kněžie zvěstovali jsú nové měsiece, jakož die prorok (v žalmu…
- s. 73: … němu Elizeus, ale poslal sluhu svého, neb bylo přikázáno v Starém Zákoně, aby ižádný neobco- val s maláty. A jest v tom…
- s. 121: … máme z této epištoly, kterak Bohu milí, v Novém i Starém Zákoně, když jsú pravdu Boží přijali, ižádný té pravdy nemohl potratiti.…
- s. 128: … na to tuto řeč Písma svatého přivodím, že jakož v Starém Zákoně beránka tělesného a hovadného tělesně Židé měli jsú jiesti, tak…
Název:
Betlemská kázání z roku 1416 (Jakoubek ze Stříbra)
Autor:
Spáčil, Bedřich; Sita, Karel
Rok vydání:
1951
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
149
Obsah:
- 1: Titul
- 7: Předmluva
- 19: Edice
- 144: Doslov
- 145: Slovníček
Strana 121
benstvie má Pána našeho Jezukrista, a to máme z této epištoly,
kterak Bohu milí, v Novém i Starém Zákoně, když jsú pravdu
Boží přijali, ižádný té pravdy nemohl potratiti. Ale čiem viece
jsú sě jie protivili, tiem viece sě rozšířila. A že ta pravda byla
jim skrze Pána Boha zevena, protož die: „Hospodin mi otevřel
ucho“, totiž vnitřnie ku poznání pravdy. Slušie věděti, že divným
a rozličným obyčejem Pán Bóh dává poznávati Svú pravdu.
Druhdy Sám v duši vlévá, jakožto druhdy skrze anděla Hero-
dovi, Danielovi, Ezechielovi, svatému Janu, druhdy skrze člo-
věka, druhdy skrze časté obieránie a čtenie zákona Božieho.
A protož když svatí měli mnoho protivníkóv pro vyznávánie
pravdy Božie a rozličné pótky, však té pravdy nerodili jsú ustú-
piti, aniž jsú měli v nich které pochybenie, protože Buoh otevřel
jim ucho ku poznání jasnému té pravdy. Druhé okazovali jsú sě
světí jistotú pravdy, kterúž jsú kázali tiem, že jsú hotovi byli
trpěti haněnie, žalářovánie, bitie, (f. 149) i smrt pro pravdu. A
tohoť sě dotýká, když die: „Tělo Mé dal jsem tepúcím“ jako by
řekl: Takť jsem uložil v Svém srdci, že bych chtěl všeliká rú-
hánie i bitie trpěti, nežli bych chtěl té pravdy mlčeti aneb jie
ustúpiti. A toť jest Pán Kristus najdokonalejie na Sobě ukázal,
neb die: „I líce Mé dal jsem zakrývačóm a plivajícím na tvář
Mú.“ Toť sě splnilo, když jest zavázán byl oblíčej Jeho, uplván.
Čtvrté ukazuje jistotu pravdy skrze Něho zvěstovánie, neb
Pána Boha měli jsú za vlastnieho pomocníka: a protož řekl:
„Nejsem zahuben.“ Neb kakžkoli Pán Buoh jest při všem stvo-
ření, neb by On jeho nevzdražoval Svú mocí, všecko by sě vnic
obrátilo, jakož jest z ničehož stvořeno, avšak zvláštním obyče-
jem Pán Bóh jest při těch, ještoť trpie pro zvěstovánie pravdy
Své. A protož die: „Pán Bóh, pomocník mój. A protož nejsem
zahuben.“ Pak die dále: „A postavil jsem obličej mój proti nim,
jakožto skálu najtvrší, totiž proto, že Hospodin jest Pomocník
mój, jsemť utvrzen v pravdě jako skála, že nedám sebe pohnúti
ot nie.“ Pak die dále: „A viem, že nebudu (f. 149 v.) zahuben“,
totiž pravým zahubením. Neb sě jedno děje pro hřiech, neb die
prorok v žal.: „Zahubeni buďte všickni, kteříž sě klanějí ryna-
121