z 225 stránek
Titul
Ia
Ib
Ic
Úvodem
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
XIII
XIV
XV
XVI
XVII
XVIII
XIX
XX
XXI
XXII
XXIII
XXIV
XXV
XXVI
XXVII
XXVIII
XXIX
XXX
XXXI
XXXII
XXXIII
XXXIV
XXXV
XXXVI
XXXVII
XXXVIII
XXXIX
XL
XLI
XLII
Edice
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
Přílohy
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
Glosář
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
Rejstřík
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
Název:
Urbář z roku 1378 a účty kláštera třeboňského z let 1367-1407
Autor:
Krejčík, Adolf Ludvík
Rok vydání:
1949
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
225
Počet stran předmluvy plus obsahu:
XLV+180
Obsah:
- Ia: Titul
- I: Úvodem
- 1: Edice
- 93: Přílohy
- 149: Glosář
- 159: Rejstřík
Strana XIX
[Popis klášterství podle urbáře z r. 1378.]
XIX
Uhrn dávek v přírodninách shrnuji v tuto tabulku:
Slepic (kuřat
Vejce
Sýr neb zaň grošů
úročních
Pocty
DOMANÍN
DUNAJOVICE
DVOREC první polovice
HRACHOVIŠTĚ
76
282
182
54
740
190
1822
37
54
MLADOŠOVICE
plat
SPOLÍ
14
14
ŠALMANOVICE
Uhrnem
1252
374
930
�plat
181/2
421
Na robotách byli poddaní povinni:
Postaviti
Zorati záhonů
ženců
sekáčů
sena
Dodati
povozů
dvojí
trojí
Orbou
DOMANIN
Tf
122
DUNAJOVICE
DVOŘEC první polovice
HRACHOVIŠTĚ
MLADOŠOVICE
148
—1)
74
—1)
182
—1)
Tf
296
84
1) Počet není určen,
jen obecně řečeno, že
jsou povinni sežíti
i svézti obilí i sena
z pozemků věna kos-
telního.
SPOLÍ
56
28
14
112
ŠALMANOVICE
Uhrnem
281
1141
322
189
380
Poměr sekáčů sena a ženců 1: 2 v Dunajovicích a Spolí a 1:6.16
v Domaníně ukazuje, že klášterních luk bylo plochou as jen polovice jako rolí,
jejichž velikost můžeme odhadnouti z počtu záhonů, jež byli poddaní povinni
zorati vlastními potahy, nebo snad bylo sečeno a sklízeno jen seno, kdežto otava
spásána, poněvadž o otavě není v urbáři vůbec zmínky.76)
Z předpisů dvojí a trojí orby na záhonech klášterních můžeme právem vyvo-
diti, že i sedláci na svých vlastních rolích orali k ozimu na tři brázdy, kdežto k jaři
jen dvakráte, nepodmítajíce, aby na strništi bylo možno pásti dobytek.77
76) Jest zajímavo, že v urbářích doby předhusitské, vydaných JOS. EMLEREM
v „Decem registra censuum“, jen na jediném místě jest řeč o otavě, a to v urbáři Pražského
arcibiskupství z devadesátých let XIV. století: „Omyczyn.... item fenum et surgam,
wlgariter otawa, debent colligere et siccare et deducere“ na str. 97.
77) Podobné orné roboty, určené počtem záhonů, shledáváme též v jiných urbářích
z doby předhusitské, jež uveřejnil JOS. EMLER v „Decem registra censsuum“ (V Praze,
Král. česká společnost nauk, 1881, 8.) Tak na klášterství chotěšovském roku 1367 ve vsi