148 A. XXVII. Dopisy Zdeňka Lva z Rožmitála 1508—1535. 1027. Adamovi z Šternberka, aby s Janem z Roupova jednal při Vilímovi Klenovském o upuštění od půhonu proti Vilímovi Švihovskému oc. Na Velharticích 1533, 25. května. Opis souč. v arch. Třeboň. tern. nepag. a nečísl. Službu svú vzkazuji, urozený pane, pane švagře muoj milý. Byšte se dobře měli a zdrávi byli, toho bych vám věrně přál. Oznámeno jest mi, že by pan Vilém Klenovský pohnal snad dvěma puohony pana Viléma Švihovského, švagra mého, před soud zemský, a mezi těmi puohony že by snad jeden byl z nářku cti; a ti puohonové že by měli býti dodáni na Dobříš, když jest již před tiem do Slezska jel pro některé své pilné věci a potřeby a odtud snad dále. A při tom i toto mi oznámeno, že by manželka jeho aneb úředník jeho o to poslal za panem Vilémem a takovú věc jemu oznámil, ale toho se nevie, najde-li jeho posel, aneb přijde-li k němu v čas, aby on mohl postačiti k těm puohonóm k stání. A pane švagře muoj milý, ktož jest v jiné zemi, za to mám, že na toho se právo nedává stanné, aby jeho strana druhá měla a mohla užiti proti němu, nežli že bývá nějaké obsélání k šesti nedělóm po třikrát; jakož k tomu podobně, naději se, stalo se panu Ilburkovi, a užil toho, že právem stanným nic na něm v tom nebylo obdržáno. A poněvadž bych žádných nesnází s obú stran nepřál panu Vilémovi Švihovskému ani panu Vilémovi Klenovskému: i žádám vás za to, vložte se v tu věc přátelským spuosobem se panem Janem z Roupova; neb za to mám, že pan Vilém Švihovský také rád na vás na obú o to přestane, oč jsú ti puohonové od pana Viléma Klenovského. Pakli by se vám zdálo, aby ještě, když by k tomu přišlo, přidali k vám po přieteli nebo po dvú, to by také býti mohlo. A pan Vilém Klenovský že by nyní od těch puohonuov pustil. Neb kdybyšte i toho nesrovnali, potom by puohonové také býti mohli. Neb toto, přišlo-li by k tomu, aby byl pan Vilém Švihovský k šesti nedělóm obsélán, bylo by veliké zaneprázdnění a práce panu Vilémovi Klenovskému, že by se ta věc prodlela až k svatému Jeronymu aneb dále, ješto mám za to, že dotud pan Vilém Švihovský zase v Čechách bude. I pane švagře muoj milý, co jest v tom vašeho úmyslu, žádám vás, oznamte mi. Dán na Velharticích v neděli na den sv. Urbana papeže léta oc XXXIII°. Urozenému pánu, panu Adamovi z Šternberka a na Zelené Hoře oc, panu švagru mému milému. (Cedule panu Adamovi z Šternberka.) A také o též psal jsem panu Janovi z Rou- pova jako vám, což se pana Viléma Švihovského a pana Viléma Klenovského dotýče. Zdálo mi se vám také, pane švagře muoj milý, toto oznámiti, že včera ráno byly jsú u mne na Blatné někteří páni Malovcové o tu věc, což se pana Malzouna a také při tom i pana Walšteina dotýče. I odložili jsme toho na vás a do Prahy, a nemohli jsme o to dlúhého rozmluvení mieti pro mú jiezdu sem na Velhartice.