238 B. XIII. Dopisy nejvyšších hejtmanů krále a království Českého 1529—1531. kapitole Vyšehradské, kteréž jest vybírával kněz Jiřík Přinda, děkan Vyšehradský, i také páni šestipanští i někteří osadní, kteříž vám vypsaní podáni podle tohoto listu budú od téhož pana probošta anebo kněze Řehoře: že jim ty ouroky i předešlé za- držalé zastavíte a jim jich že knězi děkanovi dávati nedáte, až by se ta kommissí krále JMti mezi nimi z obú stran vykonala o ty ouroky a platy, o kteréž spolu činiti mají. Kdež já jich slušné žádosti odepříti nemoha, k vám se za ně přimlúvám a vám věřím, že to na přímluvu mú učiníte a takové ouroky, buď tento svatohavelský nebo jiné zadržalé, spolusouseduom i lidem svým zastavíte, nic dále, než dokudž by ta kommissí krále JMti se nevykonala. Kdež já o vás nepochybuji, než že vy této přímluvy mé týmž panu proboštovi a knězi Řehořovi u sebe užiti dáte, (poněvadž spravedlivé věci žádají), tak aby to v skutku seznali, že jest jim přímluva má u vás platna byla. Neb jsem já na tom zase pro vás všecko přátelství mně náležité a možné učiniti. Dán na hradě Pražském, v pondělí den sv. Lukáše, léta páně M'VCXXIX°. Radslav Beřkovský oc. Vzáctné opatrnosti pánuom purkmistru a radě Starého města Pražského, přáteluom mým milým. V táž slova pánuom Pražanuom Novoměstským ut s., co jest psáno Staroměstským. 65. Zdeňkovi Lvovi z Rožmitála: o tažení vojska z Němec skrze Čechy k Vídni, o očeká- vaném vpádu Viléma Doupovce, o sporu mezi obcemi Pražskými oc. Na hradě Pražském 1529, 27. října (fol. 9 a). Službu svú vzkazuji VMti, urozený pane, pane a příteli muoj milý! Zdraví i jiného všeho dobrého, toho bych VMti věrně přál. Psaní od vás, to jest mne došlo na Liběchově tento pondělí nyní minulý [25. října] snad ve čtrmecítma hodin, a já hned na zajtří ráno vyjel sem sem do Prahy, ač sem nepřijel než v středu, a to z té příčiny, že sem provázel syna svého až do Staré Boleslavě. Co se pak toho přípisu dotýče, který jste mi poslati ráčili, kterým by měla země k veřejnosti na- pomenuta býti, ten sem hned rozkázal v táž slova napsati, nic k němu nepřidav. Než když sem sem do Prahy přijel, dodán jest mi list od pana Březenského, kterýž nám hajtmanuom svědčí, od knížete Jiřího JMti, kteréhož VMti přípis po- sílám, z něhož porozumíte, čeho jest žádostiv. Pan Březenský, co jest se uradil, co by mu mělo za odpověď dáno býti, s panem Hanušem Pflugem a jinými pány, kdeří zde jsou, teď VMti toho přípis také posílám. Než mně se zdálo toto za potřebné k tomu přidati, aby JMt ráčil kníže připsati, že potáhnou-li skrze toto královstvie, že se mají pokojně zachovati. Neb poněvadž v tom listu dostavuje tak, jakž rozumím aneb toho správu mám, že i jiná knížata skrze toto královstvie mají úmysl táhnúti, ješto snad ne tak sousedsky k tomuto královstvie se zachovávají, jako kníže Jiří JMt,