Rozepře roku 1514 o držení tálův, 453 v tom cupusu, aby je vzal, ale on jest jí nepověděl, beru ani neberu. A druhé, že sem já jemu je dával zhola, ale žena mi odepřela, že jich tak dáti nechce, než jestliže by je chtěl v tom cupusu vzíti, aby je vzal. A upřímo já toto pravím, chce-li mne on před VMtí z toho dání viniti, když mne obešle, já mu budu odpovídati. [Na vloženém lístku:] Pan Samson mezi jinými řečmi pověděl: Pane hofmistře, páni milí, kdež se oni na tom mýlí: že sú tále dávány, a že sem dal, jest rozdíl; neb já vedu žalobu od ženy své, ne od sebe: ale já pravím, že sem jemu tále dával a dáti chtěl a dal, k tomu se znám, že sem je jemu zhola dal, ale žena mi oc. Jan Koráb pověděl: Pane milý oc, však jest obeslán k tomu. Pan Samson pověděl: Nejsem; pakli JMt pán dí, že sem já k tomu obeslán, tehdy já budu odpovídati. Jan Koráb pověděl, že pan Samson vždy zase cúfá a chce jakús obálku v tom učiniti, než Bůh dá, tomu nic neudělá. A tu jest jim uloženo, aby zas stáli ve dvú nedělí. Jan Koráb pověděl: Urozený pane oc. Vít toto mi před VMtí pověděti kázal: K svědkóm vedení, jací sú svědci jich, jako někteří z přátel a chůva a služebník, VMt to račte podle práva všecko rozvážiti, mají-li ti za svědomí přijati býti, v tom se neračte omýliti. Svědomí paní Doroty z Duběnek proti Vítovi písaři: Pan Strachota mladší z Kralovic dal listem svědomí takto: Já Strachota mladší z Kra- lovic oznamuji tímto listem všudy, kdež čten nebo čtúcí slyšán bude, a zvláště před úřadem horním na Horách Kutnách, že mi jest to dobře v paměti a při tom sem byl, kdež některý čas paní Dorota z Duběnek, paní Samsonová, v domě svém mluvila jest k Vítovi písaři dolu Rabštýna na Kaňku ležícího, aby ty tále, to jest 5 třicátých sirotčích a jejích někomu prodal, anebo aby je sám v cupusu na ty tále naraženým vzal anebo někomu jinému dal. A týž Vít k tomu jest pověděl, že jich žádnému pro- dati ani odbyti nemůž, a sám že jich těch tálův v cupusu naraženém vzíti nechce; a s tím jest odešel. A což tuto vyznávám, to beru k své víře a duši, že jest v pravdě tak. Toho na potvrzení já nadepsaný Strachota z Kralovic pečeť mú vlastní a při- rozenú dal sem přitisknúti k tomuto listu. Dán na Horách Kutnách v pátek před sv. Alžbětú léta páně 1513. [18. listopadu 1513.] Druhé svědomí paní Doroty: Vondra písař, učiniv přísahu podle práva k svědomí, pověděl: Toto mi jest svědomo, když sme byli posláni k Vítovi písaři s Jiříkem Ahníkem od paní Doroty Samsonové, i mluvil k Vítovi Ahník: Posláni sme k tobě, Víte, od paní Doroty Samsonové, aby jí dal ibrlaf na tále v Rabštejně, který si jí povinovat a který si jí zadržal. K tomu Vít řekl: Chci dáti a dám, a také