434 D. XIV. Registra ortelů horního soudu v Hoře Kutné 1511—1514. k ruce Hanns Trojově vydávána měď z mince, a ne k ruce pánův nadepsaných, neb ti páni nikdy jsú té mědi v užívání nebyli, dokládaje se v tom paměti pánův úředl- níkův mince i registr mince. A že té smlúvy sobě jakožto nedokonalé nedrželi s obú stran, a to i v té výmince, kdež Hanns Troj měl dávati z každého centnéře po 12 gr. českých, a oni páni JMt zase každý rok ze 200 centnéřův z každého centnéře sraziti jměli po 12 gr. českých. A že on Franz zde tuto mluvil, že od té smlúvy pouští, dokládajíce se v tom paměti JMti pána a jiných sedících, a poněvadž pustil, že k ní spravedlnosti nemá, ani proč se táhnouti jmá. A že když by smlúvu dokonalú jměli, že by nebylo těm pánům potřebí jednati majestátu od JMKské, poněvadž jim dáno. Ale nemajíc ti páni dokonalé smlúvy s Hanns Trojem, i žádal jest smlúvy dokonalé potvrzení, kteráž jest v majestátu položena mezi panem Bernartem a mezi Hanns Trojem. Co se dotýče připsání listem od Hanns Troje Franzovi, toho že by psáti měl, že k svému dobrému i Franzovu jednati by měl oc, že z své vůle dobré on Hanns Troj připustil jest Franze do vůle své a užívati dal vedle vůle své, to učiniti dobře moha. A že zjednal k Franzovu dobrému, neb jest té mědi polovici užívati dal za tři léta, a to užívání že k jeho dobrému bylo; ale že toho nikdy jest Franzovi nedopúštěl, aby do života aneb do jmenovitého času tak, jakž jest on Hanns Troj zjednal, užívati jměl. A kdyby se v tom Franz upřímě k Hanns Trojovi zachoval, že by i dél užívati jemu dal, ale že Franz jednal sobě proti němu na tu měď zcela od KMti majestát, ač tomu prve odpíral, nyní se zná k polovici. A že jej o všecku živnost připraviti chtěl tím jednáním, ukazuje list od pána JMti pana kancléře, že by on Franz o všecku měď stál oc, tak jakž to plněji v sobě týž list ukazuje. Též i JMti pána pana minemistra se dokládal, že se Franz na všecku měď táhl; a že při králi Mti nic nového nezjednal, než potvrzení na první věc a smlúvu v majestátu položenú a stvrzenú jemu Hannstrojovi. A že summu dal na to Franz, co jest on Hanns Troj zjednal, a že daroval pány, kteří jemu to jednali. I panu kancléřovi dával a písařům a náklady činil, jezdě pro to do Uher množstvíkrát, neb bez nákladův velikých toho učiniti nemohl. A že ani listy smluvními ani svým psaním povinen není Hanns Troj Franzovi, a což jest koli učinil Franzovi, že učinil z přátelství do vůle své, ne na věčné časy, žádaje v tom za spravedlivé opatření. Proti tomu Franz, že jest smlúva přijata, a měď spolu brali; a když brali spolu měď, že jest Hanns Troj psal do Brna k Franzovi, že by chtěli jemu jako cizozemci díl jeho odjíti, aby se v tom opatřil na díl svůj. A že Franz maje- státu vzíti nechtěl proto, neb nesvědčil Hanns Trojovi, a že na díl svůj toliko jednal, dokládaje se v tom svědomí pana Meziříčského, hajtmana Moravského, žádaje za opatření vedle práva. Svědomí Franze původa v listu od pana Meziříčského: Já Jan z Lomnice a na Meziříčí, hajtman markrabství Moravského, oznamuji tímto listem