Dopisy z roku 1514. 183 1240. Petr z Rosenberka Mikulášovi Trčkovi: odpověď ve příčině odpovědníků i Radslava Beřkovského. Na Krumlově 1514, 18. Oct. Přepis tern. 3631 č. 8. Urozený pane, přieteli muoj milý! Byšte se zdrávi jsúc dobře měli, přál bych vám věrně. Oznamujete mi, kterak Břízský jest vám osekal dva měštěníny z Jičína, po kterémž pán Litoborský s vašimi jsú po něm táhli po šlaku jeho až k Nové Vsi v horách, kteráž jest pánuov několik, ale podací že jest pana Diviše Bohařinského, a že slýchajíc o tom knězi, když jest v Paké na kniežecím zboží byl, že jest Bříz- ského i jiné zhúbce zemské přechovával, a že jsú se nadáli, poněvadž jest tudy k Nové Vsi ujížděl, že ho tu u toho kněze, kterýž jest v Nové Vsi, najdú, a že jsú mluvili s tím knězem, aby jim dopustil těch zhúbcí u sebe pohledati; a kněz zavřev se na srubě, že kamením na ně doluov házel a z ručnic stříleti velel, pak že jsú ho dobyli a vzali samo třetího, a že jsta u něho dva byla od některého času, pravíc se býti havéři, a že s ním vzali groše i penieze falešné, kolky, želézce, kterýmiž ty mince dělal, prachy a rozličné k mincím falešným přísady a spisy, a že se volá k kniežeti, že jest služebník jeho a proše, aby mu dopuštieno bylo, aby list kniežeti, neb jeho hajtmanu na Kumburk, psal, a že se vám i jiným zdá, že knieže o něj státi bude; i jestliže by k vám poslal knieže, jakú byšte jemu měli odpověď dáti, že prosíte, abych vám v tom zdánie své napsal, a že píšete o to najvyššiemu panu purkrabí v obšírnějších slovích pánu to oznamujíc, a aby pán ráčil psaní učiniti vám, aby na nižádná psaní žádným obyčejem púštěn nebyl, než na hrad Pražský, a zvlášť poněvadž se k lúpeži zná, aby vydán byl, při tom jiné skutky jeho vypisujíc, kterýchž není potřebí opakovati. I muoj milý pane Mikuláši! Jistě mi věřiti muožete, že v tom i jiném, čemuž bych jen rozuměl a vám k prospěchu bylo, pro vás rád učiniem; ale mně se jistě zdá, že to dobře před sebú máte, tak jakž jste najvyššiemu panu purkrabí psali, a že vy v tom lepší zástěry mieti nemuožete, než najvyšším panem purkrabí. A mně se zdá, že žádost vaši v tom naplní, neb u mne jest jistě spravedlivá; a já jemu také o to hned chci psáti, aby tak učinil; neb jest naděje, že nám nětco poví vedle podob, že nepřietel náš tím potěšen nebude. Že jste již na toho Břízského peněz drahně naložili a penieze od vás že berú, a netoliko aby co dovedli, ale že ještě někteří penieze od vás berúc, výstrahu těm dávají, pak takovým zpuosobem že nerozumíte, by se k němu přijíti mohlo, jiný zpuosob toho mně oznamujíc, jak by mělo jeho lotrovstvie přetrženo býti: i prosím vás, nechte toho nyní v mlčení až do mého s vámi spolu shledánie a o to rozmlu- vení, neb já nětco v tom také obmýšlím, jako, kdy se dá-li Buoh s vámi shledám, vám oznámím.