416 C. XVII. Listiny Jindřicho-Hradecké by to drželi a toho požívali, vyplatiti, dadouc jim summy jich, v kterýchž to drželi, vyplatíc to, mají to držeti a toho požívati tak dlouho, jakož se svrchupíše, až by to zase opět osoby duchovní, jimž by a kterýmž by ta vejplata těch všech zboží spravedlivě příslušala, k svému vlastnímu jmění, držení a požívání, jinému toho ne- zastavujíc, tak jakž nahoře se tím vším spůsobem píše, vyplatili. A kdož by to koli od nadepsaných Mikuláše staršího, Zdeňka, Jana, Jindřicha, Viléma a Mikuláše mlad- šího Trčkův, dědicův a budoucích jich nebo jednoho z nich, právem jich měl a držel, ten má též jako oni neb jeden z nich s plným právem všech věcí svrchupsaných užiti. Posel na to od JKMti ke dckám byl jest Petr z Rozmbergka, jsa k tomu od JKMti zvláště vyslaný. Stalo se leta a dne, jakož se svrchu napřed píše. Tento vejpis dán jest z desk zemských z rozkázání urozeného a statečného rytíře, pana Radislava Beřkovského z Šebířova a na Liběchově, nejvyššího písaře království Českého, JMti, pod pečetmi Václava z Říčan, místosudího království Českého, Václava z Chvojence, místopísaře království Českého, leta božího 1514 v sobotu před Hromnici. Václav z Chvojence, místopísař království Českého. Na přiloženém proužku papíru: Item ves Pravonín ouroku ročního 30 kop 43 gr., 1 den., všech za slepice 1 kopa 23 gr., vajec 9 kop. Item ves Čáslavskej ouroku ročního 22 kop a 9 gr., vajec 14 kop, dva rybníčky, násady do nich 16 kop. Item Lhota Ovesná ouroku ročního 18 kop a 40 gr., rybníček, do kterýho se sází kaprův na tření 8. 233. Jan Špetle z Janovic a na Bezdězi dlužen jest panu Slavatovi z Chlumu a z Košumberka 500 kop gr. Pr. Bez místa, 20. března r. 1514. Orig. perg. 267 a. Já Jan Špetle z Janovic a na Bezdězi, jistec a první dlužník dluhu dolepsaného, a my Kundrát z Krajku a na Mladém Boleslavi, Jan z Wartmberga a na Děvíně, Aleš Berka z Dubé a Kuřích Vodech, Jindřich Hložek z Žampachu, Jan Cetenský z Cetně, rukojmie jeho s ním a zaň, vyznáváme tiemto listem všem oc, že jsme dlužni pravého a spravedlivého dluhu pět set kop grošuov českých širokých dobrých rázu Pražského urozenému pánu panu Slavatovi z Chlumu a z Košmberka a jeho dědicuom, věřiteluóm našim; kterúžto summu vypsanú máme i naší dobrú vierú křesťanskú slibujeme všickni jednostajně rukú společní a nerozdielnú, tak aby žádný z nás rukojmí svrchupsaných v tom slibu a dluhu jeden od druhých se nedělil ani zaplacením svého dielu kterakkoli děliti se mohl, dáti nadepsaným věřiteluom našim aneb jednomu z nich na den sv. Havla po datum listu tohoto najprve příštieho a konečně dvě neděli potom bez zmatku i dalšieho prodlévánie. Pakli bychom...