436 C. XVII. Listiny Jindřicho-Hradecké psáno stojí beze všech vymyšlených otporů; neb já Adam z Hradce sobě, dědicóm i budúcím svým na tom dědičného a pravého panství pozuostavujem; toliko k poží- vání jemu Mandlovi, dědicóm i budúcím jeho, na plat roční svrchu psaný to prodali sme. Na potvrzení a jistotu toho já Adam z Hradce svrchupsaný svú vlastní pečeť dal sem přivěsiti k tomuto listu, jenž jest dán leta božieho tisícího pětistého osm- náctého, v outerý den svatého Víta mučedlníka božieho. Visí zachovalá pečeť. 250. Noëma z Rokyc kvituje pana Slavatu z peněz zaplacených za Hynka Špetli z Janovic, jehož rukojmím byl. Bez místa, 21. července 1518. Orig. perg. 275. Já Noema z Rokyc známo činím tímto listem přede všemi, kdež čten neb čtúcí slyšán bude: jakož mi jest rukojmí v listu hlavním urozený pán pan Slavata z Chlumu a na Košmberce podlé jiných za urozeného pána pana Hynka Špetli z Janovic a na Hostinném za puol čtvrta sta kop grošuov českých, a podlé toho i na úroky zadržalé na to přišlé; kdež se jest na jeho diel dostalo jistiny osmdesáte kop grošuov a puol osmy kopy grošuov vše českých, a ourokuov šesti podlé učtení z jistiny nahořepsané šestmezcítma kop grošuov českých a patnácte grošuov českých; a od téhož pána šest grošuov českých na jeho diel od puohonu jest mi navráceno; kteréžto summy pořádpsané od svrchupsaného pana Slavaty vzala sem a přijala sem na ten list hlavní ouplně a docela. Protož já napředpsaná Noema svrchupsaného pána pana Slavatu propustila sem a tímto listem mocně propouštiem, kvituji a prázdna činím z jistiny, z ourokuov i z škod, a slibuji sama za se i za své dědice a budoucí na častopsaného pána zase se nenavracovati, ani na dědice jeho nižádným právem na časy budúcí. Na potvrzení toho já napředpsaná Noema pečeť svú vlastní k tomuto listu přitisknúti dala sem; a pro širší svědomí prosila sem urozených vládyk, pana Jana Lukavského z Lukavice, pana Hynka Mladoty z Solopisk, a pana Markvarta z Vlčnova, že jsú pečeti své podlé mne na svědomí přitisknúti dali k tomuto listu, sobě a budúcím svým bez škody. Jenž jest dán tu středu před svátú Maří Magdalenú léta páně tisícího pětistého osmnáctého. Ze přivěšených pečetí 2 jsou utrženy, 3 zachovány. 251. Smlouva mezi p. Janem z Pernštýna a p. Adamem z Hradce o věno sestry Adamovy paní Anny z Hradce. V Jindř. Hradci, 14. května 1520. Orig. pap. Fam. Neuhaus. Leta páně tisícieho pětistého dvacátého, ve středu před božím vstúpením, stala se jest smlúva celá a dokonalá mezi námi Janem z Pernštejna z strany jedné,