z roku 1523. 451 A pakliby se ktožkoli takové nešlechetnosti dopustil neb dopustili, tehdy my, jakožto pán váš, kterémuž taková věc náleží a prvotně se nás dotýče, z moci naší královské každého takového skutečně trestati podlé každého provinění ráčieme, a žád- nému takových věcí ulehčiti ani trpěti. Jakož jsme pak osvícenému Karlovi v Slezi kniežeti Minstrberskému, najvyš- šiemu hajtmanu našemu království Českého a fojtu Horních Lužic, ujci našemu věr- nému milému, o všech takových věcech, pokud a jak se při tom k každému zacho- vávati a takových neřáduov brániti jmíti bude, poručiti ráčili; i znajíce vy v tom přísné přikázání, vuoli i výstrahu naši, tak se zachovajte, jakž vám píšem, jináče toho nečiníce, nebo my nikterakž déle takovým lotrovstvím se dívati, ani se jim rozmáhati dopustiti neráčíme a nemuožeme. Dán na Budíně v sobotu po božiem vstoupení leta oc. 269. Jindřich Tunkl z Brníčka žádá knížete Karla Minsterberského, aby se u kancléře (Adama z Hradce) ve věci mistra z Zonnoberku [?] přimlouval, též aby s něho svedl dluhy, za které se jistcem udělal; do Wittenberka vezli plný vůz jeptišek, aby je za muže vdali atd. Na Libíně 20. května 1523. Orig. pap. Fam. Tunkl v. Brníčko. Osvícený kníže, pane a pane mně příznivý a na mne laskavý! Službu svú vždycky povolně hotovú VKnMti vzkazuji, a s pravú věrú bych přál VKnMti ve zdraví štastného a dlouhého panování. Milostivé kníže! Dnes mi jest přinesen list od pana mistra z Zonnoberku, kdež mi odpověď dává na mé psaní, kteréž sem jemu o jeho věc učinil; i také to psaní, keréž ste mi ráčili učiniti, co by pan kancléř od něho míti chtěl, poslal, keréž teď VMti posílám, jemuž ráčíte porozuměti. Pak jistě, stane-li pan kancléř na tom, že bude tolikéž jako se panem Švihovským*) o tom zjednáno, nežli by se předal, že toho raději pan mistr nechá, majíc na tom zápisu toliko, ješto za to dědičně nestojí. A protož muožte-li to VMti na tu slušnost přivésti, jakož pan mistr píše, aby pan kancléř vzal tři sta zlatých rýnských, prosím, račte o to pilnost přičiniti; nebo pan mistr VMti i také panu kancléři muože se hoditi potomně. A věru, milostivé kníže, všakť jest poctivá věc, za list po stech bráti, ne všecko na tisíce hnáti. S kerouž sobě věcí lidé stajskali a ještě by stajskati mohli, jestliže by v tom středmost nebyla zachována. A což VMt o tom zjednati ráčíte, poněvadž se tu VMti také něco dotýče, prosím, že mi to bez meškání ráčíte ozná- miti; neb nepochybuji, že pan kancléř také tu v Praze o těchto suchých dnech let- ničných bude. *) Jindřich Švihovský z Risenberka, předchůdce Adama z Hradce v nejvyšším kancléřství království Českého, propuštěn z toho úřadu dne 5. února 1523.