462 C. XVII. Listiny Jindřicho-Hradecké svolujem a dopouštíme, tak aby on Jan s dědici a s kverky svými na horách a gruntích jeho dědičných zlata, stříbra, mědi, cejnu, volova i jiného všelijakého kovu buď z starých doluov anebo znovu vyzdvižených a zaražených dobývati a na nich pavo- vati mohli beze vší překážky, tím vším obyčejem jakožto i jiní kverkové na Horách Kutnách neb na jiných dělají a pavují; a nad to chtíce, aby tím snadněji a s menším nákladem na těch horách a gruntích výš dotčených dělati a pavovati mohli a tak aby kverkuov a nákladníkuov k dělání a dobývání těch hor více měli a přivedli, tuto sme témuž Janovi a dědicuom jeho zvláštní milost s kverky jich učinili a tímto listem činíme, aby urbury ani jiných žádných poplatkuov, kteříž do komory naší podle práva horního spravedlivě příslušejí, nedávali ani platili nám ani budúcím našim králuom českým, a to až za patnácte let od dání listu tohoto pořád zběhlých. A cožkolivěk zlata, stříbra neb jiných kovuov na týchž horách dobudou, aby to mohli prodávati a odbývati, kdež by sě jim zdálo; však jestli žeby minomajstr náš nynější neb budúcí jim tolikéž za zlato, stříbro neb jinee kovy platiti chtěl, zač by je jiným prodati mohli, tehdy mají a povinni budou mincmajstru našemu za tu sumu toho odbývati a žádnému jinému. Než po vyjítí těch let mají nám a budoucím našim králuom českým on Jan s dědici a budoucími i s kverky a nákladníky svými urbury a všecky poplatky, kteréž do komory naší podle práva Hor Kuten spravedlivě pří- slušejí, dávati a platiti bez zmatkuov a všelijaké otpornosti, a také cožkolivěk buď zlata, stříbra aneb jiných kovuov na tých horách dobudou, toho jinam nemají prodá- vati ani kterak odbývati, než toliko do mince a k ruce naší tak a tím obyčejem, jakož i jiní taková stříbra v království našem Českém do mince prodávají. Protož přikazujem najvyššímu mincmajstru království Českého nynějšímu i budoucím i jiným všem úředníkuom a poddaným našim téhož království, abyšte svrchu psaného Jana s dědici, s kverky a nákladníky jich při těch při všech milostech svrchu psaných jměli, drželi a neporušitedlně do toho času zachovali, jináč toho nečiníce. Tomu na svědomí pečeť naši královskú k listu tomuto rozkázali jsme přivěsiti. Dán na Budíně v pátek po Buožím Těle, leta Buožího tisícího pětistého čtyrmecitmého, království našich Uherského a Českého devátého. Ad relationem mag. dom. d. Adam de Nova Domo, suprem. reg. Boh. cancell. 283. Adam z Hradce dlužen jest 200 kop gr. Pr. p. Zdeňkovi Vítovi ze Rzavého. Bez místa, 29. července 1524. Orig. perg. 287. Já Adam z Hradce a na Hradci, najvyšší kancléř království Českého, jistec a první dlužník dluhu dolepsaného; a my Jan Leskovec z Leskovce a na Kamenici,