178 A. XXVII. Dopisy Zdeňka Lva z Rožmitála 1508—1535. vodovi Uherskému odpověděli, ale oni že na tom nejsú; také z téhož psaní jsem srozuměl, že pan vajvoda jmenovaný k Moravanóm poslal, že o to, nač se táhne k nim spravedlivost mieti, chtělby přestati na králi Polském JMti, než oni, že jsú toho odložili na sněm; také že se Moravanóv dotazuje, kterak se chtí k němu za- chovati; pak že tu odpověď dali na ten rozum, budouli míti co předsevzieti, že chtie své cti ohraditi, a jestližeby pan vajvoda a královstvie Uherské také chtěli co předse- vzíti proti Moravě, že jsú té naděje, že také proti nim své cti ohradí. Co pak z toho dále bude, toho neviem. Také, pane strýče muoj milý, došlo jest mne, že pan hajtman markrabství Moravského, syn váš a švakr muoj, chce konečně vzieti odpuštěnie z toho úřadu. Pak ač o tom držím, což vám tuto píši, že jest všecko tak, než z některé příčiny neradbych, aby o tom mnozí věděli, že tyto noviny ode mne jsú. 674. Oplovi z Fictum o Kadaňských, Vilém Doupovec že žádal krále, aby mu glejt byl dán oc. Na hradě Pražském 1527, 9. července. Opis souč. v arch. Třeboň. č. 3918 nepag. Službu svú vzkazuji. Urozený a statečný pane, příteli muoj milý! Byšte se dobře měli a zdrávi byli, toho bych vám věrně přál. Psaní, kteréž ste mi učinili, což se lotrovstvie Kadaňského dotýče a jejich pomocníkuov, tomu jsem porozuměl: i zdá mi se, že jsem o to dosti králi JMti psal i také prvé mluvil, než ještě konečné odpovědi v skutku potřebné nemám; a krátce toto psanie zavierám, kterak o pána Boha péči máme, tak se nám také děje a vede, než hojné jest milosrdenstvie božie, mnohem větší nežli naše prohřešení, a když bude pán Buoh všemohoucí ráčiti, neto- liko z lidí aby měli býti dobří křesťané, ale muože učiniti jeho milost svatá, aby z kamení byli synové Abrahamovi. Dán na hradě Pražském v uoterý po sv. Kylianu léta oc XXVII°. Uroz. a statečnému rytíři panu Oplovi z Fictum a na Novém Šumburce oc, příteli mému milému. Maje těžkost a lítost, že se rozmáhá zlost a bludové, a že téměř již málo jest, aby bdieti chtěl a ostříhati stáda Páně, neb téměř všickni obrátili jsú se po žádostech svých, opustivše vody živé, kteréž pocházejí z milosti a z daruov pána Boha našeho: a protož mi se nechce nyní mnoho o novinách psáti, neb když se božské věci opouštějí, nad to slušie zemské v stranu odkládati. Nežli toto vězte, že jest Vilém Doupovec králi JMti psal, žádaje za glejt a aby s vámi mohl mieti slyšení před JMKskú osobú: než ještě není jemu glejt dán a poslán, nežli snad bude, když se od JMKské poselstvie vrátí.