Z let 1477—1480. 281 XLII. Král Matiáš potvrzuje privilegia země Moravské. V Olomouci 25. července 1479. — Viz kniha Tovačovská str. 12: „Tuto jest přípis svobod zemských, kteréž král Moravské zemi při přijí- mání svém dává.“ XLIII. Ze sněmu obecního v Brně okolo 1. září 1480: stavové moravští přistupují ke smlouvě uza- vřené v Olomouci mezi králem Vladislavem Českým a Matiášem Uherským, pokud se týkala Moravy. Codex Wenceslai de Igl. MS. z. arch. mor. v Brně XII. C. 1 fol. 42a. My Prothasius z božie milosti biskup Olomucký, Ctibor z Cimburka hajtman markrabstvie Moravského, a my A. B. C. etc., známo činíme tiemto listem všem i každému zvláště, že jakož k těm zápisuom společným a k smlúvám, kteréž mezi sebú najjasnější knížata, pan Mathiáš Uherský, Český, Dalmacký, Charvátský etc. král, markrabie Moravský, Lucemburský a Slezký vejvoda a Lužický markrabie etc., a pan Vladislav též Chčeský král, markrabie Moravský etc., učinili, zavřeli a svými vlast- ními, prelátuov a pánuov obojieho královstvie, totiž Uherského a Českého, pečetmi utvrdili jsú, jakožto smlúvám požitečným a odpočinutí všemu království přinášejícím, naše dobrovolné přivolenie dali jsme i s přivěšením pečetí některých z nás. A ty všecky artikule a každý zvláště za stálé máme a pevné, tak také přiznáváme sě tiemto listem za nás, za naše potomky a budúcí na potomnie časy, že my a řečení potomci a budúcí naši, jakož pak na to i slavné sliby jsme učinili, chcme a povinni jsme, potomci naši a budúcí obyvatelé markrabstvie tohoto Moravského chtieti a po- vinni budú, poddaní věrní a poslušni býti chcme a budem prve řečenému najjasnějšiemu knížeti pánu Mathiášovi králi, jako pravému a dědičnému králi Českému, pánu na- šemu najmilostivějšímu. A když by pán Buoh téhož najjasnějšího pána Mathiáše krále smrti neuchoval, poněvadž JMt jest pravý a dědičný král Český, všakž aby po jeho Mti smrti koruna Česká věčně po kusiech roztrhována nebyla, svoluje JMt ustúpiti po smrti své toho práva dědičného, a aby to právo dědičné proměněno bylo v právo upřiemého a požitečného panstvie, a to upřiemé a požitečné panstvie po smrti JMti zuostane při dědiciech a potomciech jeho Mti a při království Uherském tolikrát, kolikrát by koruně osiřeti sě přihodilo a na ně spadne. A my jim tak dlúho jsme a budem zavázáni, dokudž a pokovad svrchupsanému zápisu ve všem docela dosti by učiněno nebylo, a zvláště dokudž by čtyřikrátstotisíc zlatých uherských dobrých ja- kožto summa hlavní a summa, kteráž by na výplatu zbožie až do dne zaplacenie vydána nebyla, jakož se v artikuliech řečených smluv a zápisuov pokládá, docela a po- spolu zaplaceny nebyly. Preláti všakž ani [a?] páni královstvie Uherského v tom nám s poctivostí přiřkli jsú, jakož listy jich i našimi na to učiněnými obapolně utvrzeno Archiv Český X. 36