z roku 1492. 387 nic sobě ani svým erbuom a budúciem tu pozuostavujíc, a mlýn Klathuov, a ten potok veškeren, kterýž od smrku lesu se počíná, jakož byl jest potok náš společní, ten veškeren potok i s břehem mám panu Jindřichovi oc k dědictvie ve dsky klásti, a ten svuoj diel, kterýž sem na tom měl. Item což se mlýnu v Krampašiech dotýče, také ten mám dckami ujistiti. Jestliže bych rybník udělal já anebo moji budúcí, a pro ten rybník že by nemohl mlynář mleti, že by pust stál, tehdy já p. Kunrát anebo moji budúcí mám nadepsanému p. Jindřichovi aneb jeho budúcím plat platiti a vydávati, dokudžby ten mlynář zase mleti nemohl v Krampašech, však tak: rozvrhna ty důchody, což ten mlynář platí a na ten čas přieti by mělo, pokudž by pust stál, ješto by mleti nemohl. A to já pan Kunrát oc svrchup[slaný mám panu Jindřichovi z Hradce oc spravovati vedle řádu a obyčeje země České tiem, což od něho mám, třetinú vejš. Tomu na zdržení secrety své vlastní kázali jsme k té smlúvě přitisknúti; a pro širšie svědomí prosili jsme urozených panoší Albrechta Ojieře z Očedělic a Ji- říka Hrobského z Sedlce, že jsú pečeti své vedle nás přitiskli. Datum Novedomi dominica post Jacobi apostoli annorum oc LXXXXII°. Přitištěny byly 4 pečeti, z nichž jedna zachována. 168. Jakýsi Beneš prosí Jindřicha z Hradce, aby mu zapůjčil mimochodníka na cestu do ciziny. V Kutné Hoře 17. září 1492. Orig. papír. Fam. Neuhaus. Urozený p. p. a příteli muoj zvláště milý! Služba má napřed VMti vždycky ho- tová. Napřed zdraví, štěstí i všecko, což bylo VMti k vuoli a k dobrému, toho bych VMti věrně přál. Pane milý! Byl sem k VMti vypravil poselstvie své poctivé, syna svého pana probošta Vyšehradského a kněze Svatomíra, aby byli z Žirovnice jeli konečně k VMti do Hradce, napřed VMt navštívili, a probošt syn muoj VMti ode mne prosil, mohl-li by mi VMt puojčiti pěkného a dobrého mimochodníka aneb dobrého klusáka a to nevelikého, což by VMt mohl puojčit na tuto mú velikú cestu do Moce a snad i do Frankreichu. Pane milý, poněvadž jest VMti ten čas doma nebylo, i nemohl jest toho poselstvie muoj syn probošt na VMt vznésti, VMti já prosím, muož-li mně VMt opatřiti někakým koníkem aneb klusákem, tak jakož svrchu píši, že VMt ráčí to pro mne učiniti a na tuto cestu puojčiti, toho já VMti rád zaslúžím, a bohdá vrátě se poctivě zase vrátím. Pakliby se tomu koni co přihodilo, podle vuole VMti rád zaplatím. A zvláštní naději a doufánie k VMti maje, VMti o tuto věc píši. I prosím pane milý, VMti prosím, že mi VMt neráčí za zlé míti, že sem VMti tak dlúho střiebra prodlil poslati; nic konečně Kundrát VMti o sv. Václavě to střiebro dá v Praze, na to se račte ubezpečiti. Dajž pán Buoh, aby se VMt dobře měl; ale 49*)