432 C. XVII. Listiny Jindřicho-Hradecké bratři z Liechtnburgka a z Bietova, též za se i své dědice, pečeti své vlastní dali jsme přivěsiti k této smlúvě dobrovolně. A pro lepší paměť a jistotu toho prosili jsme urozených vládyk, Jiříka Hrobského ze Sedlce a na Radeníně, Václava Klouzala z Rynárce a na Slavíkovicích, Jana Zahrádeckého z Zahrádek a na Budiškovicích, a Václava Špetli z Prudic, hejtmana na Hradci, že jsú pečeti své podle nás přivěsili k této smlúvě na svědomie, však jim, jich dědicóm a erbóm bez škody. Stalo se dne a léta, jakož se svrchu píše. Visí 8 pečetí, z nichž 7 jest zachovalých a osmá poněkud porušena. 215. Jindřich z Hradce daruje obci Jindřichohradecké jitra za Plesberkem na zřízení rybníků. V Jindř. Hradci 14. prosince 1506. Orig. perg. v městském museu. Ve jméno svaté a nerozdílné Trojice šťastně Amen. Všeliká opatrná rozšafnost v potřebných a užitečných věcech vtipem a domyslem lidským zřízená, zpuosobená, v budúcích potomních časech chvalitebnú pověstí ozdobena bývá, když se ty věci jednají a puosobí, kteréž napřed čest a chválu pro hodnost svú, a potom užitek ne- malý v čas potřeby obecnímu dobrému přivodí. Poněvadž múdrému každému člověku potřebie jest a příslušie, přítomné věci jednati opatrně, a na budúcí pomněti, aby v rozličných a nenadálých potřebách svých spuosobenú a zřízenú opatrností každým prvním příhodám a přistojící zkáze odepříti mohli: I protož my Jindřich z Hradce, najvyšší purkrabie Pražský, oznamujem tímto listem všem vuobec, tak nynějším jako budúcím, na věčnú paměť, že jsú předstúpili před nás opatrní purgmistr, rychtář a konšelé i starší z obce města našeho Hradce, věrni naši milí, a vznesli jsú na nás jakožto na pána svého dědičného, kterak též město naše Hradec velmi malými a skrovnými důchody opatřeno jest, na kteréžto důchody též město naše tak, jakožby na ně slušelo a potřeba kázala, opatrovati se nemuože; a při tom prosíce nás prosbú velikú a pokornú, abychom jim některá jitra naše a grunty za Plesperkem dáti rá- čili, že oni chtí tu rybník jeden větší a druhý malý k obci a k opravě téhož města našeho Hradce na svuoj náklad udělati, a předkládajíce nám mnohé nedostatky téhož města. My pak Jindřich z Hradce svrchupsaný znajíce jich potřebné, slušné, hodné a spravedlivé prosby, a na to potřebně myslíce, poněvadž my s dědici svými v tom městě a zámku seděnie a obydlé své máme, aby to město napřed ke cti nám a ku potřebě naší a potom všem obyvatelóm našim téhož města k ochraně a k opravě, pokudž možné jest, duochody některými opatřeno bylo, tak aby se lépe, potřebněji a dostatečněji opravovati mohlo; a také znajíc týchž měšťan našich i vší obce k sobě upřímú, věrnú a skušenú poddanost, že se ve všem k předkóm našim, tudíž i k nám věrně, pravě a skutečně ve vší povolné poddanosti vždycky zachovávají, a potom