280 B. XII. Sněmy moravské. darumb sol ain Tag, acht Tag nach sannd Jacobs Tag im Snitt nagstkömennden; desgleichs, ob sich füran in der obbemelten Zeit icht Fridpruch begeben, so süllen bede Lannde auf der anlanngen, daran sölher Fridprüch beschtehen, ymmer vier Wochen darnach, darumb Tag an ainem gelegen Ennde, des bede Lannde ains werden gehallten, daselbs dann ettlich von beden Lannden in gleicher Anczal darczu süllen geben werden, die bemelten Tail umb dieselben ir Sprüch, Vordrung und Fridprüch gütlich oder rechtlich zu entschaiden. Und daz sölher Frid mit unser Kaiser Fride- richs, Römischen Kaisers, zu allenn Zeitten merer des Reichs, zu Hungern, Dalmacien, Croacien etc. Kunigs, Herczogen zu Österreich, zu Steir etc. Willen und Wissen abgeredt und betedingt ist, haben wir unser Insigl auf dise Zedel gedrukht, der wir aine in gleicher lautt under des Lannds zu Merhern Insigel haben. Beschehen zu Wienn an mittichen nach sannd Veits Tag, nach Cristi Geburde im Vierczehen- hundert und sibenundsibenczigisten Jare. Vosková pečeť málo zachovaná přitlačena. XXXVIII. Král Vladislav umluvil se stavy markrabství Moravského pokojné stání až do skonání pře s králem Matiášem. V Praze 4. října 1477. Arch. Český V. 374. XXXIX. Landfryd daný 28. října 1477. Archiv Český V. 374. XL. Smlouva první mezi králi Matiášem Uherským a Vladislavem Českým učiněná, kterážto jest potom v některých artikulech změněna. V Brně 28. března 1478. Archiv Český IV. 481. XLI. Nález stalý a dokonalý, na kterém by zboží věno bylo, a to mocí odjato. Léta 1478. Zříz. zem. Mor. z roku 1535. fol. 104b—105a; též ve ZZ. 1545 f. 87, a ZZ. 1604. f. 83. Mezi panem Markwarthem a panem Janem Pernštainským páni nalezli nález stálý a dokonalý: aby kterúžkoli mocí zboží dobyta a odjata, a věno by na něm zavázáno bylo, v tom aby žádná paní na svém věně nehynula anebo rukojmie, kteří by za věno slíbili. Ale ten, ktož jest toho zboží v držení bez řeči a bez zmatku, tej vdově nebo rukojmím, kteříž by za to věno slíbili, sespi, zaplať a odbuď, anebo zboží odhádaj. A potom on na tom jistém držení přiď k čemu přiď, tu summu, kterouž sespe, napřed měj; a povinovati budou dědici toho zboží, komuž by to držení potom přiřčeno bylo, to věnné ssutí zase navrátiti.