z roku 1485. 357 vepře krmná anebo za každý vepř kopu groší miešenských anebo tolikéž peněz obecně berných, on Oldřich, jeho erbové mně a mým budúcím na každý rok platiti a vy- dávati povinni budú, počnúce od dání listu tohoto. A viece nemá naň ani na jeho erby saháno býti. A jestliže by kdy rybník spuštěn byl aneboli stržen, tak že by mlejti [sic] nemohl, tehdy dokudž by tak stál, vody nemaje a nemele, dosud jemu scházeti má na úroce; tak jakož prve scházelo jiným mlynářuom za předkuov mých. A také jestližeby Pán Buoh neuchoval a ten mlýn shořel od miesta bez viny mly- náře, tehdy také jemu má na úroce sraženo býti, dokudžby nemlel, a jakoby i vody neměl, až by i opravil ke mlení. Také i les má jemu a jeho erbuom dáván býti k stavení a opravenie toho mlýna ke vší potřebě i ku palivu s panstvie mého, jako kdy za předkuov mých dáváno bylo, tak aby on mlynář tiem ochotnější k stavení a opravenie toho mlýna byl a býti mohl. Také svrchupsaný Oldřich i erbové jeho mají ten mlýn opravovati sami na svuoj náklad k jich puožitku jako svuoj vlastní. A páni dadúce jim lesu dosti ke vší potřebě toho mlýna, žádných nákladuov na ten mlýn nemají činiti, krom rybníka, hráze a splavu, toho mlynáři nemají dělati, neb to páni mají sami opraviti a udělati na svuoj náklad, ač by se co přihodilo. A dále jakož jsú některé dědiny, lúky a zahrada pro zadrženie úrokuov témuž Vaňkovi svrchupsanému k tomu mlýnu přidány a postúpeny od předka jeho Mikuláše mly- náře, ježto jsú ležely v úrociech městských, jako v starým listu psáno jest, tomu také chci, aby s toho úroku a poplatku vyňaty byly a věčně při mlejně zuostaly s těmi svobodami svrchu psanými. A to vše já svrchu psaný Jindřich z Hradce i s svými budúcimi slibuji nadepsanému Oldřichovi mlynáři i jeho erbuom ctně zdržeti a úplně zachovati beze všeho pohnutie i bez zmatku. A pro lepší jistotu a pevnost vlastní svú pečeť kázal jsem přivěsiti k tomuto listu; a pro širšie svědomie prosil sem uro- zeného pána pana Hynka z Dubce, a urozených panoší Bohuslava z Běhařova, ten čas purgrabí mého na Hradci, Jiříka Hrobského z Sedlce, Václava z Myslína, a opa- trných purgmistra a raddy města Hradce Jindřichova, že jsú pečeti své vedle mne přivěsili k tomuto listu, sobě, svým erbuom bez škody; jenž jest dán a psán leta od narozenie syna Božieho tisícieho čtyřstého osmdesátého pátého, v sobotu den sva- tého Jiřie mučedlníka. Přivěšeno bylo 6 pečetí, z nichž 5 zachováno. 133. Po smrti Jindřicha z Kokovic rybníček Hliniště spadne na držitele vsi Ctiboře, a ten dědicům jeho zaplatí za náklad. Bez místa, 17. června 1485. Orig. perg. 204. Já Jindřich z Kokovic známo činím tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie anebo čtúce slyšeti budú. Jakož mi urozený panoše Pavel z Hostěšova,