442 C. XVIII. Listiny kláštera Žďárského tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzří nebo čtúce slyšeti budú, že s dobrým rozmyslem a přátel svých radú pravým a spravedlivým trhem prodal sem ku pra- vému dědictví a mocí tohoto listu prodávám své vlastnie zbožie a dědictvie, co sem měl ve Zvoli, dva dvory a třetí pustý, jenž slove Zdětín, s lidmi platnými i neplat- nými, s činžemi, s poplatky, s robotami, s lukami, s rybníky, s mezemi, s potoky, s mlýny, s lesy, s háji, s chrastmi, se všemi svobodami i s užitky, s plným právem a panstvím, tak jako sem sám to držal, nic sobě tu práva, panstvie ani kterého vla- stenstvie nezachovávaje, než to sem všecko prodal svobodně ani komu nezávadné ku pravému dědictví, jmění a požívání velebným kněžím, knězi Vítovi opatovi a konventu nynějším i budúcím kláštera Žďárského, věčně ku pravému dědictví a držení, za pět set zlatých dobrých Uherských na zlatě i na váze spravedlivých, kteréžto zlaté již hotové a docela zaplacené vzal sem a docela přijal. A my Jan z Bozkovic a na Svo- janově, Václav z Lompnice a v Meziříčí, Václav Ořechovský z Honbic a v Dolním Němčí, Jan Ořechovský z Honbic a na Moštěnici, Burjan z Vlčnova a na Veletinách, Václav Hřivín z Újezda a v Uherském Brodě, rukojmě a spoluslibce za svrchupsaného Oldřicha i za jeho erby, s nimi i za ně slibujem naší dobrú a čistú vírú, rukú společní a nerozdílnú, beze všie zlé lsti, prvepsanému knězi Vítovi opatu i všemu konventu kláštera Žďárského nynějším i budúcím svrchupsané zbožie i se vším, k tomu což přísluší, tak jakož se svrchu píše, na prvním panském sněmu anebo konečně na druhém, když dsky zemské otevříny budú v Brně, z desk sobě, aneb komuž by to svědčilo, vymazati dáti a podle zemského práva za plné tři leta a šest práv po datum listu tohoto pořád zběhlých zpraviti a vyvaditi od každého člověka světského i duchovního i věnných práv i z židuov, ktož by to svrchupsané zbožie, tak jakž se svrchu píše, kterým koli právem nařekl, slibujem zpraviti a osvoboditi naším nákladem i prací beze všech odporuov a zlé lsti. Také slibujem svrchupsaným věřitelóm našim toho zboží za ssutí, tak aby oni při tom vždy zuostati mohli. A jestliže bychom které věci, jakož se svrchu píše, nezdrželi a nedokonali, jehož bože nedaj, tehdy ihned bez meškání, kteráž dva z nás rukojmí svrchupsaných napomenuta budeme atd. [následuje formule ležení do Brna]. A ktož by tento list měl s svrchupsaných kněze opata a konventu kupiteluov našich neb jich budúcích dobrú vuolí, ten má a míti bude túž plnú moc a právo bez umenšení k tomu ke všemu, což se v tomto listu píše, jako oni sami kněz opat a konvent neb jich budúcí. Tomu na svědomí a pro lepší jistotu věcí svrchupsaných my svrchu- dotčení jistec i rukojmě své jsme vlastní pečeti s jistým naším vědomím dobrovolně k tomu listu přivěsili. Jenž jest dán a psán na Svojanově v úterý před svatým Mar- tinem, léta od narození syna božího tisícího pětistého devátého počítajíc.