Zápisy z roku 1490. 511 684. Mezi Annou z Klatov a Pátým spolu s Matoušem Bílým. 1490, 6. února. Jakož rok položen byl Anně z Klatov s Pátým a Matúšem Bielým z Klatov, že měli státi nynie na Hromnice, i ona Anna stála jest ku právu svému, ale oni Pátý a Matúš nestáli jsú. I bylo jest na ně po třikrát voláno podle práva, ale žádný se neohlásil. I JMKská se pány ráčil jest též Anně proti nadepsaným osobám za právo ustalé dáti. Actum sabato die sancte Dorothee anno domini etc. LXXXX. R. II. a. list M. 4. a. 685. Mezi Kateřinou z Porostlé a Jindřichem Smilem ze Žlunic. 1490, 8. února. V té při a ruoznici, kteráž jest vznikla mezi Katheřinú z Porostlé s jedné, a Jindřichem Smilem ze Žlunic a bratrem jeho strany druhé. Jakož jest je vinila svrchupsané bratřie, že by otec jich vzal jejich peněz tři a puol sta kop, a ty že by jí od nich vydány nebyly. A oni jsú toho odpierali, že jí tiem povinni nejsú, a pra- viece, že by s ní o to smlúvu měli, táhnúce se na svědky, na Jana Ucho z Solopisk a na Jonáše z Nového města Pražského. Jakož pak registry jich vyznánie zapsáno jest, i také jsúc osobně před JMtí postaveni ústně seznali jsú, tak což registry za- psáno jest, že se k tomu znají. Táž Katheřina tomu jest odepřela, že jest se nic ne- dokonalo, a k té smlúvě že jest nikdy nesvolovala ani k ní přistupovala. Jakož pak JMKská ráčil se jest nadepsaných Jana a Jonáše otázati, stal-li se jest jaký slib neb přirčenie, oni k sobě nebolito k jich ruce, aby sobě to drželi, pověděli že nic a že o tom žádné zmienky nebylo. JMKská vyslyšev žalobu i odpor, takto jest ráčil rozkázati: Poněvadž se neokazuje, by ta smlúva byla dokonalá a utvrzena, aby oni nadepsaní bratři to, což ona provede, že otec jich jejie penieze vzal jest, že jest spravedlivé, aby jí zase navrátili, a dali konečně do středopostie nynie příštieho aneb se s ní umluvili. Actum feria II. post Dorothe, presentibus ut supra. R. II. a. list M. 3. a. 686. Mezi Janem z Byšic a Markétou Michalovou z Roztok. 1490, 8. února. Jan z Byšic maje list mocný od pana Albrechta proti paní Michalové žádal hojenstvie. Ale páni uznavše, že jest pan Albrecht prvé slyšán a roku že jemu prvé odloženo bylo, nedali jemu hojenstvie, než tak páni rozkázali: aby pan Albrecht stál k počtu první pondělí v postě, a což jí po počtu dlužen zuostane dluhu spravedli- vého, to že jí potom ve čtyřech nedělech dáti má. Actum feria II. ut supra. R. II. a. list M. 3. b.