Zápisy z roku 1491. 537 JMti na tu krčmu, kdežto JMt týmž majestátem k tomu svú vuoli ráčil jest dáti, však takově, aby to bylo jiným všem bez ujmy na jich spravedlnostech. Tu pán, pan Jan z Janovic etc. JMt s pány raddami krále JMti z té příčiny takto o tom vypo- vídají: aby Jan Hrádek té krčmy tak bez šenkovánie nechal až do vrácenie krále JMti. Než bude-li moci sobě týž Jan Hrádek co viece na králi JMti obdržeti, to stuoj při tom. Actum feria VI. post purificationem anno etc. 91. Registra I. 185. a. 748. Mezi Janem Borajčkou a Janem Dubánkem. 1491, 4. února. V té při, kdežto Jan Borajčka, jsa mocným poručníkem statku i sirotkuov nebožtíka Vokáče, vinil jest Jana Dubánka pravě, že by žena jeho nebožka měla právo a nápad otce svého ve dcky klásti témuž Vokáčovi, a on Dubánek že by měl vedle ní a za ni zpravovati vedle řádu a práva zemského, a že by ta věc Janem Dubánkem obmeškána byla, že jest ve dcky nevloženo, a že ten statek po smrti ženy jeho na králi JMti jest vyprošen. Proti tomu Dubánek jest odpieral pravě, že jest za svú ženu nic nesliboval, by měla ve dcky klásti; než k tomu se jest znal, že jest řekl, když by jeho žena nebožka ve dcky kladla, že by vedle ní zpravovati chtěl. Jakož pak týž Borajčka na to některé svědky jest vedl, kteřížto svědkové k témuž rozomu svědčí, k čemuž se jest Dubánek znal. A pravie týž Dubánek, což sú jemu po jeho ženě jmenovali, že jest proti tomu obvěnil vedle řádu a obyčeje zemského, a že jest viece učiniti povinovat nebyl. Tu pán, pan Jan z Janovic etc. JMt s pány raddami krále JMti takto o tom vypovídají: Poněvadž jest jemu Dubánek za svú ženu nic nesliboval, a týž Vokáč že jest jí za její živnosti k tomu nepřipravil, aby mu ve dcky kladla, i sám se jest v tom obmeškal, protož z té příčiny Janovi Du- bánkovi dává se za právo. Actum ut supra anno et die. Registra I. 185. a. 749. Mezi Janem Dubeckým a Janem Škvoreckým. 1491, 5. února. V té při a ruoznici mezi Janem Dubeckým s jedné, a panem Janem Škvo- reckým s strany druhé. Jakož jest Jan Dubecký vinil pana Škvoreckého pravě, že by naň pan Škvorecký pravil, kdež jest byla některaká puotka vznikla u Bartoše na Novém Městě, že by se brániti nesměl, a že by s mečem za kamna utekl. Proti tomu odpieraje pan Škvorecký pravil jest, že sem já toho na tě nepravil, než že sem to slyšel ot dobrého, urozeného člověka. Jakož pak vystavil jest Buřenického mladého, kterýž jest tak seznal, jakž jest pan Škvorecký pravil. Proti tomu Jan Dubecký svědky jest vedl, kteřížto sú vyznali, že sú při tom byli, a že sú neviděli,