z let 1465—1476. 387 kláštera Žďárského vyznáváme tiemto listem přede všemi, ktož jej čísti [budú] aneb čtúce uslyšie, že když po válce a velikém nepokoji v klášter sme se uvazovali po sstúpenie urozeného pana Dětřicha Leskovce, znamenajíce veliké potřeby, prodali sme rychtářstvie naše v Nové Vsi s krčmú svobodnú, s šenkováním piva i vařením, a puoldruhého lánu k tomu role, opatrnému muži Martinovi, Janovi synu jeho a Lidě dceři jeho do jich tří životuov, za jedenácte kop grošuov, groš za sedm peněz počítajíc, kteréžto penieze vzali sme hotové úplně a docela. Přidáváme jim k tomu hony a lovy zajícuov a ptákuov, na tom všem honiti a loviti, což k té vsi příslušie, na poli, na lukách, v lesiech, a to což uhonie na poli, aby s námi dělili věrně a právě. Také třetie peniez viny bráti budú, krom čtyř vin, žhárstvie, zlodějstvie, násilé a vraždy, ty sobě zcela zachováváme. Také je svobodny činíme ode všech daní, kromě berně královské. A toho nám i našim budúcím mají zasluhovati, jakož to jiní naši rychtáři zasluhují. Porúčíme jim také lesy, potoky, aby jich hájili, úroky, po- platky, roboty, lučné a lesnie penieze v té vsi aby vybierali a nám do našeho kláštera nosili a dávali, věrně a právě v tom se majíce. A pod pokutú ztracenie té rychty jiných pánuov kromě nás aby sobě nebrali bez povolenie našeho. A jestliže by to rychtářstvie do těch životuov chtěli prodati, to mají s naší vuolí a vědomím učiniti, žádnému jinému neprodávajíc, nežli člověku robotniemu a sedlskému. A když by tito životové tři sešli z tohoto světa, tehdy to rychtářstvie má na nás a na klášter zase spadnúti, a za to nemá žádnému nic dáno býti. A na svědomie toho všeho, což tuto psáno stojí, my opat i konvent svrchupsaní naše pečeti s naší dobrú vuolí a s vě- domím kázali sme přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán léta od narozenie syna božieho tisícieho čtyrstého sedmdesátého šestého, tu sobotu po svatém Prokopu. 22. Klášter Žďárský prodává ves Bobrůvku Janovi ze Zvole. V klášteře Žďáře circa 1476, beze dne. CS. p. 67. Kněz Linhart opat, kněz Vavřinec převor i všecken konvent kláštera Žďár- ského vyznáváme tímto listem přede všemi, jenž jej čtúce slyšeti budú, že jakož léta tisícého čtyrstého čtyrydcátého čtvrtého velebný kněz Jan té chvíle opat dobré pa- měti s svým konventem, pro nedostatky a záhuby kláštera Žďárského, prodali jsú ves Bobruovku malú s rychtú slovutnému panoši Petrovi Talafuosovi z Nových Dvoruov a pastorku jeho Ondřejovi a mateři jeho paní Ofce, do jich toliko tří životuov, tak aby po těch třech životech zase na klášter Žďárský rychta se vsí spadla, jakož list jim na to vydaný šíře o tom vypisuje. A když jest umřel Petr Talafuos, pastorek jeho Ondřej oženil se jest a ženě na té rychtě věno své ukázal jest bez vědomí a po- volení opatova i konventa, za kteréžto věno rukojmě jsú byli slovutní panoše Jan 49*