336 C. XVII. Listiny Jindřicho-Hradecké my sami před JJMtí osobně stojiec toho žádali. Ovšem toto znamenitě vymieňuji já Jan svrchupsaný: jestliže by mi pán Buoh v té mieře které dietě ráčil dáti skrze řádný stav manželský, tehdy tento list aby nic platen nebyl. Pakliby mne i dětí mých v tom času pán Buoh od smrti neuchoval, tehdy vždy aby se tak stalo, jakož se v tomto listu vypisuje. Tomu všemu na svědomie a pro lepší pevnost i jistotu všech věcí svrchupsaných já Jan i Bohunka svrchupsaní své vlastnie pečeti dali sme přivěsiti k tomuto listu dobrovolně; a pro širšie i lepšie svědomie prosili jsme uro- zených pánuov, pana Herricha z Lichtmburka a z Bietova, a pana Steffana z Lichtm- burka a z Bietova, a slovutných panoší Václava z Marýže, Petra z Noskova, Marše Hazle z Nové Vsi, purkrabie na Telči, Františka z Libivé, Jetřicha z Prostiboře, Jošta z Palovic, že jsú k našie žádosti své vlastnie pečeti dali přivěsiti k tomuto listu dobrovolně, sobě i svým erbóm bez škody; jenž jest dán a psán leta po na- rození syna božieho tisícieho čtyřstého sedmdesátého třetieho, v ten úterý před svatým Václavem přenesení. Přivěšeno jest 10 neporušených pečetí. 101. Hynek vévoda Minsterberský kvituje maršálka svého Jana z Běškovic z peněz, které vydával úředníkům. Na Poděbradech, 22. října 1473. Orig. perg. 178. Hynek boží milostí svaté říše knieže, vévoda Minsterberský, hrabě Kladský, pán z Kunstatu a na Poděbradech, známo činíme tiemto listem přede všemi, kdež čten nebo čtúc slyšán bude: jakož urozený Jan z Běškovic, maršálek náš věrný milý, přijímal jest od nás penieze i zlaté po summách, a ty jest zase vydával rozkázáním našim dvořanóm i jiným služebníkóm našim, i také na naše rozličné potřeby; i z těch ze všech sum peněz i zlatých téhož maršálka našeho propustili sme a quittovali, a tiemto listem naším mocně propouštíme, quittujeme a ovšem prázdna činíme, neb se jest nám ve všech těch věcech věrně a pravě zachoval, jako na dobrého člověka sluší, tak že jemu nemáme z čeho kterú vinu dáti, a také jeho nikdy z toho napo- mínati nebudem my ani žádný jiný, nynie i časy budúcie. A tomu na svědomic pečeť naši dali sme přivěsiti k tomuto listu, jenž jest dán na Poděbradech v pátek po svatých jedenádcti tisícóv panen, leta božieho tisícieho čtyrstého sedmdesátého třeticho. Přivěšena jest 1 pečeť dosti zachovalá. 102. Markéta vdova po Matějovi Čapkovi postupuje synu svému Oldřichovi 2 listy, jimižto Menhart z Hradce prodal Štěpánovi Krejčímu z Němčic některé zboží své v Moravě. Bez místa, 8. ledna 1474. Orig. perg. 179. Já Margretha, vdova po nebožci Matějovi Čapkovi z Hradce Jindřichova, vy-