394 C. XVIII. Listiny kláštera Žďárského platící groší Míšenských. Kterúžto ves Mankov pustú Řečicští nynější i budúcí se všemi lukami, pastvami, s lesy, porostlinami, s dědinami, s rolemi oranými i neora- nými i se vším příslušenstvím od staradávna k té vsi mají k věčnému dědictví držeti beze vší výplaty; z kteréžto vsi pusté mají věčně platiti nám a našim budúcím XL groší peněz obecně berných v Moravě, a to jednú za rok na den svatého Jana Křtitele buožího. A jestliže bychom my opat a konvent svrchupsaní rozkázali nebo naši budúcí, zvěř na tom honiti, toho nám ani budúcím našim Řečičtí nemají hájiti. Pakli by Řečičtí na tom chtěli zajíce nebo ptáky honiti a lapati, mají a míti budú z toho pocty nám a našim budúcím dávati. A na svědomí toho my opat a konvent svrchupsaní pečeti naše přivěsili jsme k tomuto listu. Jenž jest dán na Ždáře léta božího 1482, feria VI. post Ascensionis domini. 31. Klášter Žďárský prodává dvůr v Řečici Mikuláši Moučkovi za 80 kop gr. Míšenských. Bez místa 1482, 5. srpna. CS. p. 50. My kněz Linhart opat, kněz Vavřinec převor, kněz Vít klíčník i všecken konvent kláštera Žďárského vyznáváme tímto listem přede všemi lidmi nynějšími i budúcími, že jakož předkové naši prodali jsú dvuor ve vsi naší v Řečici k věčnému dědictví s panstvím, s podsedky a se vším příslušenstvím k věčné svobodě, my zna- menavše mnoho zlého, což se dálo nám i našim lidem v té vsi, a chtíce nesnází zbýti: koupili jsme ten dvuor od Olmírové i od jejich dětí; a nemajíce čím zaplatiti, i prodali jsme ten dvuor s rybníčkem pode dvorem opatrnému muži Mikulášovi Múč- kovi, ženě jeho, dětem jich i jich budúcím s lesy, s lukami, s dědinami, s chrasti- nami i s tím se vším, což k tomu dvoru přísluší, k věčnému dědictví za LXXX kop gr. Míšenských, tak že z toho dvoru má kopu groší peněz obecně berných, polovici na svatého Jiří a polovici na svatého Václava [platiti], a tak věčně. A což se dotýče Mankova, jakož Řečičtí koupili, na tom řečený Mikuláš Moučka ani jeho dědicové budúcí žádného práva nemají. Přidáváme jemu lovy zajícuov a ptákuov na tom, což k tomu dvoru přísluší. A jestliže by svrchupsaný Mikuláš Moučka nebo jeho dědicové a budúcí ten dvuor kdy chtěli prodati nebo směniti nebo zastaviti, to budú moci učiniti; ale žádnému jinému než člověku robotnému, kterýž by se nám hodil a řádu byl sedlského, člověk svobodný, nenarčený ani závadný ani dlužník lidský. A jestliže by na tomto listu co pokaženo bylo, buďto moly, neb že by se kterak proleže po- rušil, to nemá jim ke škodě býti nižádné. Tomu na svědomí připrosili jsme osvíce- ného knížete a pána pana Viktoryna knížete Minstrberského, Opavského a hrabě Kladského jakožto fundatora, že pečeť svú k tomuto listu etc. A my opat a konvent svrchupsani etc. Datum et actum fer. II. ante s. Laurentii martyris anno Christi 1482.