z let 1483—1484. 357 forteluov. A pakli bych ten list na ten čas nepoložil, jakož svrchupsáno stojí, tehdá já svrchupsaný Petr z Kvietkovic tiemto listem a mocí tohoto listu onen list svrchu- psaný i všecko právo své mořím, a všecku tu spravedlnost, kterúž sem já měl anebo mieti mohl, převozuji na svrchupsaného Mikuláše Rúbíka a na otce jeho i na viece synuov jeho a na jich budúcí; neb sem já za tu spravedlnost cele a plnú záplatu přijal. Pakli by kto ten list měl buď s mú neb s čiekolivěk vuolí, chtěje jim svrchupsaným Růbíkuom aneb jich budúcím v tom zmatek udělati, ač mně samému svědčí do mé živnosti: tehdá vyznávám tiemto listem, že žádného práva nemám ani nemajie vejše tohoto listu, než Rúbíci svrchupsaní. A to já svrchupsaný Petr z Kvietkovic slibuji to ctně, věrně a pravě beze všech forteluov zdržeti a zachovati, což svrchupsáno stojí. Tomu všemu na pevnost a na zdrženie věcí svrchupsaných, já Petr z Kviet- kovic častopsaný pečeti své nemaje, prosil sem urozeného panoši Bohuslava z Běha- řova, že na miestě mým pečeť svú k tomuto listu jest přiložil, však sobě a budúcím svým bez škody. A pro širšie svědomie připrosil sem urozených pánuov, pana Jin- dřicha z Hradce, oprávci kraje Bechyňského, pana Petra z Sternbergka, pana Hynka Berky z Dubé, a urozených panoší Jiříka Hrobského z Sedlce, smluvci věcí svrchu- psaných, a Václava z Myslína, ty časy hajtmana na Hradci, že jsú pečeti své k mé prozbě přiložiti dali k tomuto listu, sobě a erbuom svým bez škody. Jenž jest dán a psán v Hradci Jindřichově leta od narozenie syna božieho tisícieho čtyřstého osm- desátého čtvrtého v sobotu před nedělí, kteráž sě v puostě čte Judica. Na papírovou listinu přitištěno 6 pečetí, z nichž pět jest neporušených a jedna odloupnuta. 125. Jindřich z Hradce dlužen jest peníze Petrovi ze Šternberka. Bez místa, 22. května 1484. Orig. perg. 198. Já Jindřich z Hradce oprávce kraje] Bechyňského, i s svými budúcími, jistec a první dlužník [dluhu] dolepsaného, a my Jan z Lomnice a na Meziříčí, Jiřík Hrobský z Sedlce, Mareš [Házl z Nové] Vsi, ten čas purgkrabie na Hradci, Bohuslav z Běhařova, Mikuláš Rúbík z Hlavatec, a Čeněk z Hobzie, rukojmie jeho s ním a zaň, vyznáváme tímto] listem, že jsme dlužni pravého a spravedlivého dluhu šest set zlatých uherských dobrých, na zlatě i na váze spravedlivých, a sedm set zlatých dobrých rýnských urozenému pánu panu Petrovi z Šternbergka i jeho budúcím; kte- réžto zlaté máme a slibujem naší dobrú věrú, všickni rukú společní a nerozdielnú, věřiteluom našim svrchupsaným dáti a hotovými dobrými zlatými zaplatiti úplně a docela, když by nám kolivěk věřitelé naši nadepsaní rok napřed věděti dali, buď při svatým Havle anebo při svatým Jiřie, tehdy po takovém napřed dánie věděti máme a slibujem věřiteluom našim nadepsaným aneb jednomu z nich ty zlaté uherské i rýnské dáti a úplně zaplatiti v tom roce pořád zběhlém, bez všelikého delšieho prodlévání aneb odtahování i bez [z]matku všelikterakého. Paklibychom toho neuči-